Postup : 2009/2156(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0056/2010

Předložené texty :

A7-0056/2010

Rozpravy :

PV 19/04/2010 - 24
CRE 19/04/2010 - 24

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.42
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


ZPRÁVA     
PDF 205kWORD 129k
23. března 2010
PE 430.737v02-00 A7-0056/2010

o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech: nezávislé hodnocení

(2009/2156(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Herbert Dorfmann

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech: nezávislé hodnocení

(2009/2156(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 39 Smlouvy o fungování EU,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o cílenějším zaměření podpory určené zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním (KOM(2009)0161),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. prosince 2009 ke sdělení Komise,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7–0056/2010),

A. vzhledem k tomu, že 54 % obhospodařovaných ploch v EU, tj. více než polovina zemědělské půdy, je klasifikováno jako znevýhodněné oblasti,

B.  vzhledem k tomu, že se znevýhodněné oblasti nacházejí ve všech členských státech, ačkoli v různém rozsahu,

C. vzhledem k tomu, že 16 % obdělávané půdy tvoří plochy v horských oblastech (včetně arktických regionů severně od 62. rovnoběžky, jež jsou stavěny naroveň horským oblastem) a že 35 % zemědělsky využívaných ploch je klasifikováno jako „přechodné znevýhodněné oblasti“,

D. vzhledem k tomu, že tyto „přechodné znevýhodněné oblasti“ jsou členskými státy určovány na základě souboru různých kritérií, což podle názoru Evropského účetního dvora(1) může vést k rozdílnému zacházení,

E.  vzhledem k tomu, že v těchto oblastech pobírá vyrovnávací platby pouze nepatrná část podniků a že výše těchto plateb mezi jednotlivými členskými státy značně kolísá(2),

F.  vzhledem k tomu, že pro vymezení horských oblastí a oblastí se zvláštními nevýhodami, které jsou definovány v čl. 50 odst. 2 (horské oblasti) a čl. 50 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), existují jasná a nesporná kritéria, a proto určení těchto oblastí nebylo předmětem kritiky Evropského účetního dvora, a ani se jej netýká toto sdělení Komise,

G. vzhledem k tomu, že zvláštní situace v nejvzdálenějších regionech vyžaduje uplatňování specifických postupů,

H. vzhledem k tomu, že podpora znevýhodněných oblastí je významnou součástí tzv. druhého pilíře společné zemědělské politiky, tj. politiky rozvoje venkova, a proto by se toto hodnocení nemělo soustřeďovat na cíle regionálních politik, ani otázky spojené s přerozdělováním prostředků z EZFRV,

I.   vzhledem k tomu, že reformou právních předpisů upravujících podporu znevýhodněným oblastem a přijetím nařízení (ES) č. 1698/2005 byla zrušena kategorie „přechodných znevýhodněných oblastí“ a že regiony způsobilé k vyplácení podpor byly definovány jako oblasti postižené „přírodními nevýhodami“,

J.   vzhledem k tomu, že socioekonomická kritéria, k nimž některé členské státy přihlížely před reformou v roce 2005, již nelze používat jako hlavní kritéria pro vymezení oblastí s „přírodními nevýhodami“, avšak že je lze nadále uplatňovat pro definici oblastí „se zvláštními nevýhodami“, kterým je vyplácena podpora podle čl. 50 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1698/2005,

K. vzhledem k tomu, že členské státy mají při vytváření svých celostátních a regionálních programů pro rozvoj venkova značný manévrovací prostor pro vypracování vyvážených balíčků opatření tak, aby tyto programy byly přizpůsobeny jejich zvláštním regionálním potřebám, a že členské státy jsou v jejich rámci povinny předložit svým znevýhodněným regionům přiměřené nabídky,

L.  vzhledem k tomu, že se může ukázat, že osm navržených biofyzikálních kritérií ne vždy postačuje k určení skutečného znevýhodnění tak, aby byla zohledněna velká rozmanitost venkovských oblastí v EU, a že ani 66% prahová hodnota na plochu zřejmě není ve všech případech k tomuto účelu vhodná; vzhledem k tomu, že pro určení skutečného znevýhodnění dané oblasti jsou relevantní mimo jiné i faktory jako pěstované plodiny, kombinace typů půd, půdní vlhkost a podnebí,

1.  zdůrazňuje význam, který mají přiměřené vyrovnávací platby znevýhodněným regionům jako nepostradatelný nástroj pro zachování velmi kvalitních veřejných statků, jako je tamější zemědělská činnost a kulturní krajina; upozorňuje na skutečnost, že právě znevýhodněné regiony bývají často vysoce ceněny pro svou kulturní krajinu, biologickou rozmanitost, environmentální přínosy, pracovní místa v zemědělství a životaschopné venkovské komunity;

2.  uznává, že znevýhodněné oblasti mají díky své jedinečné poloze velmi přínosnou úlohu z hlediska životního prostředí a zachování krajiny, a zdůrazňuje, že při poskytování plateb v rámci tohoto opatření by se mělo usilovat o dosažení těchto cílů;

3.  zdůrazňuje, že článek 158 Smlouvy o ES týkající se politiky soudržnosti, která byla nově upravena Lisabonskou smlouvou, se vztahuje zejména na přírodně znevýhodněné regiony; důrazně vyzývá Komisi, aby předložila zevrubnou strategii, která by odstranila rozdíly v politice členských států vůči těmto oblastem a která by podpořila celistvý přístup zohledňující konkrétní vnitrostátní a regionální charakteristiky;

4.  zdůrazňuje, že cílem podpory přírodně znevýhodněných oblastí je především v širokém měřítku a natrvalo zachovat efektivní a multifunkční zemědělství, a tak i venkov jako životaschopnou hospodářskou oblast a místo vhodné k životu;

5.  podtrhuje, že obdělávání těchto znevýhodněných oblastí je nezbytné nejen z hlediska výroby kvalitních potravin, ale i přínosu pro celkový hospodářský rozvoj, zvýšení životní úrovně a demografické a sociální stability těchto regionů;

6.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby rovněž vzala v úvahu sociální důsledky nové klasifikace pro přírodně znevýhodněné oblasti;

7.  poukazuje na to, že vyrovnávací platby určené znevýhodněným oblastem nesmí na rozdíl od agroenvironmentálních opatření podléhat žádným dodatečným podmínkám kladeným na obhospodařování půdy, které by přesahovaly požadavky podmíněnosti; připomíná, že režim pro znevýhodněné oblasti (LFA) musí v zásadě nabídnout vyrovnání zemědělcům, kteří se při obhospodařování půdy potýkají se značným přírodním znevýhodněním, které jako takové není kompenzováno trhem;

8.  zdůrazňuje však, že platby v rámci LFA musí být vázány na aktivní obdělávání půdy, tj. na výrobu potravin nebo činnosti úzce propojené s výrobou potravin;

9.  zastává názor, že osm biofyzikálních kritérií, která Komise navrhla pro určování přírodně znevýhodněných oblastí, lze do jisté míry považovat za vhodné pro tyto účely; zdůrazňuje však, že tato kritéria není možné ve všech případech použít pro objektivní vymezení přírodně znevýhodněných oblastí;

10. uznává však, že striktní používání výhradně biofyzikálních kritérií nemusí být pro všechny evropské oblasti vhodné a může vést k nežádoucím důsledkům pro oblasti, které vymezují; doporučuje proto znovu objektivně přezkoumat stanovisko k socioeknomickým kritériím, jako je vzdálenost od trhů, nedostatek služeb a odliv obyvatelstva;

11. naléhá na Komisi, aby zohlednila všechna stanoviska, která zazněla během konzultací s členskými státy, regionálními a místními orgány a zemědělskými organizacemi ohledně definice přírodně znevýhodněných oblastí;

12. domnívá se, že zejména zahrnutím geografického kritéria označovaného jako „izolace“ by se řešilo zvláštní přírodní znevýhodnění, které vyplývá ze vzdálenosti od trhu, odlehlosti a omezeného přístupu ke službám;

13. domnívá se, že je nezbytné přezkoumat definici kritéria „vlhkostní rovnováhy v půdě“ tak, aby se zohlednily různé agroklimatické podmínky panující v různých členských státech Unie;

14. domnívá se, že zahrnutím kritéria „dny polní kapacity“ by bylo možné zohlednit omezení vlhkých neobdělávatelných půd, neboť by se brala v potaz interakce mezi typy půd a podnebím (toto kritérium by např. odráželo problémy spojené s přímořským podnebím);

15. vyzývá proto Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o provádění výzkumu a analýz s cílem případně zahrnout do nového režimu pro znevýhodněné oblasti doplňková kritéria, aby tak své návrhy více přizpůsobila praktickým problémům zemědělců a aby stanovila pevný soubor kritérií, která budou vhodná z dlouhodobého hlediska;

16. upozorňuje však na to, že pro používání těchto kritérií a stanovení realistických prahových hodnot je v praxi bezpodmínečně nutné, aby členské státy a regiony měly k dispozici dostatečně přesné biofyzikální údaje o daných přírodních lokalitách; souhlasí tedy s testováním navržených kritérií v praxi, které zahájila Komise; žádá, aby pro přizpůsobení prahových hodnot uvedených kritérií, která slouží na vnitrostátní a regionální úrovni k vymezení přírodně znevýhodněných oblastí, a 66% prahové hodnoty skutečným přírodním podmínkám v daných oblastech byly rovněž využity podrobné mapy, jež mají být vyhotoveny členskými státy;

17. zdůrazňuje zejména skutečnost, že má-li být praktickým způsobem zohledněna vzájemná provázanost mnoha ovlivňujících faktorů, může se ukázat, že přijatá kritéria bude nutno používat kumulativně; umožnilo by to klasifikovat oblasti, které jsou charakterizovány dvěma či více lehčími či středně vážnými přírodními handicapy, jako přírodně znevýhodněné oblasti, i když by k tomu jednotlivá kritéria nepostačovala;

18. zdůrazňuje, že konečné stanovisko ke zvoleným základním územním jednotkám, kritériím a prahovým hodnotám navrženým Komisí lze zaujmout až poté, co členské státy vypracují podrobné mapy; zdůrazňuje, že do doby, než budou tyto výsledky simulace k dispozici, je třeba na navrženou 66% prahovou hodnotu i na limity definující vlastní kritéria pohlížet velmi opatrně a že je lze objektivně a náležitě upravit až po předložení uvedených map; vyzývá proto Komisi, aby urychleně posoudila vytvořené mapy a aby na jejich základě ihned vypracovala podrobné sdělení Evropskému parlamentu a Radě o vymezení přírodně znevýhodněných oblastí;

19. zdůrazňuje, že při práci na konečné podobě mapy přechodných znevýhodněných oblastí by měla být zohledněna také objektivní vnitrostátní kritéria, jež by umožnila přizpůsobit definici těchto oblastí zvláštním podmínkám v každé zemi; domnívá se, že tyto úpravy by měly být provedeny transparentně;

20. domnívá se, že na vnitrostátní úrovni je v určité míře nutné dobrovolně doladit kritéria pro podporu přírodně znevýhodněných oblastí tak, aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na zvláštní geografické podmínky v oblastech, jejichž přírodní znevýhodnění bylo vyrovnáno lidským zásahem; zdůrazňuje však, že i když byla kvalita půdy zvýšena, musí se vzít v potaz zátěž vyplývající z průběžných nákladů na údržbu, např. na odvodňování nebo zavlažování; navrhuje, aby za tímto účelem byly mimo jiné použity i hospodářské údaje (jako např. příjmy zemědělských podniků a úrodnost půdy); zdůrazňuje však, že rozhodnutí o kritériích, jež mají být při tomto dolaďování použita, přísluší členským státům, protože mnohé z nich již vypracovaly náležité a vhodné systémy pro přesnější rozlišení, které by měly zůstat zachovány;

21. domnívá se, že podle nových kritérií mohou být vyloučeny některé přírodně znevýhodněné oblasti, které v současnosti potřebné podmínky splňují; zdůrazňuje, že by měla být stanovena přiměřená lhůta pro postupné ukončení podpor, během níž se dotčené regiony budou moci bez problémů přizpůsobit nové situaci;

22. zdůrazňuje, že oblasti, jež překonaly špatné přírodní půdní podmínky agronomickými postupy, by neměly být s konečnou platností vyloučeny, zejména pokud tamní zemědělství stále vykazuje nízké příjmy nebo pokud neexistuje nedostatek výrobních alternativ, a vyzývá Komisi, aby v těchto oblastech zajistila hladký přechod na nový režim;

23. žádá, aby v případě technických postupů určených k vyrovnání přírodních znevýhodnění nebyly brány v úvahu jen krátkodobé výhody, ale aby tyto postupy byly také podrobeny přezkoumání z hlediska dlouhodobě udržitelných výsledků;

24. zdůrazňuje odpovědnost členských států za objektivní určení přírodně znevýhodněných oblastí i za vypracování vyvážených programů pro rozvoj venkova; zdůrazňuje, že je nutné, aby v tomto procesu spolupracovaly s regionálními a místními orgány; současně však upozorňuje na to, že rozhodnutí přijatá na vnitrostátní nebo regionální úrovni je třeba oznámit Komisi, která je musí schválit;

25. zdůrazňuje, že reforma přístupu k přírodně znevýhodněným oblastem tvoří významnou součást budoucího rozvoje společné zemědělské politiky Evropské unie;

26. vyzývá Komisi, aby do jednoho roku vypracovala samostatný legislativní text o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech;

27. žádá, aby revize režimu znevýhodněných oblastí byla koordinována s diskusí o celkové reformě SZP v zájmu soudržné struktury nových systémů zemědělských podpor, a to zejména v souvislosti s režimem jednotné platby na zemědělský podnik;

28. je si vědom důsledků, které mohou plynout z nového vymezení přechodných znevýhodněných oblastí pro budoucí určování pomoci v rámci SZP, a proto vyzývá Komisi, aby zohlednila všechna stanoviska, jež v rámci veřejných konzultací vyjádřily členské státy, regionální a místní orgány a příslušné zemědělské organizace;

29. domáhá se ochrany evropského rozpočtu vyhrazeného na rozvoj venkova a důrazně vyzývá členské státy, aby plně využívaly možnosti spolufinancování z režimu pro přírodně znevýhodněné oblasti, který je jedním z nejúčinnějších a nejdůležitějších nástrojů pro rozvoj venkova;

30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1)

Evropský účetní dvůr: zvláštní zpráva č. 4/2003, Úř. věst. C 151, 27.6.2003.

(2)

Od 16 EUR/ha ve Španělsku do 250 EUR/ha na Maltě.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Obecné informace

Podpora znevýhodněných venkovských regionů je významnou součástí tzv. druhého pilíře společné zemědělské politiky, tj. politiky rozvoje venkova. Více než polovina zemědělsky využívané plochy byla členskými státy označena za znevýhodněnou oblast. Z toho asi 16 % zaujímají horské oblasti (včetně arktických regionů severně od 62. rovnoběžky, jež jsou kvůli svým klimatickým podmínkám stavěny na stejnou úroveň jako horské oblasti). Největší podíl, více než 35 %, však připadá na jinak znevýhodněné regiony – většinou v důsledku přírodních podmínek.

Rozlišení těchto dvou oblastí vyplývá z právního rámce: nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova umožňuje členským státům v rámci druhého cíle (zlepšování životního prostředí a krajiny) „platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a platby v jiných znevýhodněných oblastech“. Tyto platby mají „prostřednictvím stálého využívání zemědělské půdy přispívat k zachování venkova a k zachování a podpoře udržitelných systémů zemědělského hospodaření“.

Článek 36 nařízení (ES) č. 1698/2005 zavádí „opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy“, a to zejména prostřednictvím:

„i) plateb za přírodní znevýhodnění poskytovaných zemědělcům v horských oblastech,

ii) plateb zemědělcům ve znevýhodněných oblastech jiných než horských (…).“

V článku 37 se upřesňuje, že „tyto platby by měly být náhradou za dodatečné náklady a ušlé příjmy, které zemědělcům vznikají v souvislosti se znevýhodněním dotyčné oblasti z hlediska zemědělské výroby“ a že se „poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost (...) po dobu alespoň pěti let od první platby“.

Článek 50 tohoto nařízení upřesňuje kritéria týkající se oblastí způsobilých pro podporu. Horské oblasti se tak vyznačují „značným omezením možností využití půdy a vysokými náklady na její obhospodařování“ z důvodů:

a)  kratšího vegetačního období daného nadmořskou výškou,

b)  velmi svažitého terénu,

c)  geografické polohy severně od 62. rovnoběžky.

Podle čl. 50 odst. 3 musí být ostatní znevýhodněné oblasti postiženy:

„a) významnými přírodními nevýhodami, zejména nízkou úrodností půdy nebo špatnými klimatickými podmínkami, a z hlediska hospodaření s půdou je důležité zachovat v nich extenzivní zemědělskou činnost, nebo

b) zvláštními nevýhodami, a za účelem zachování nebo zlepšení životního prostředí, zachování krajiny a turistického potenciálu oblasti nebo za účelem ochrany pobřežního pásma by v nich mělo být zachováno hospodaření s půdou.“

Reformou právních předpisů upravujících platby znevýhodněným oblastem a přijetím nařízení (ES) č. 1698/2005 byla zrušena kategorie „přechodných znevýhodněných oblastí“, kterou kritizoval Evropský účetní dvůr. Socioekonomická kritéria, k nimž některé členské státy přihlížely před reformou provedenou v roce 2005, již sice nelze dále používat na vymezení oblastí s „přírodními nevýhodami“, avšak lze je i nadále uplatňovat pro definici oblastí „se zvláštními nevýhodami“.

V době přijetí tohoto nařízení se Rada nedokázala shodnout na přesnějších kritériích pro „přírodní nevýhody“ a pověřila Komisi, aby vypracovala návrh budoucího systému pro určování oblastí způsobilých pro vyplácení podpory.

Předložené sdělení Komise se proto týká výlučně „jiných než horských znevýhodněných oblastí“ podle čl. 50 odst. 3a. Horské oblasti a ostrovy tedy nejsou předmětem tohoto hodnocení.

2. Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora

Evropský účetní dvůr v roce 2003 zveřejnil zvláštní zprávu o platbách znevýhodněným oblastem. Účetní dvůr v ní došel mimo jiné k závěru, že „přechodné znevýhodněné oblasti“ jsou členskými státy určovány na základě souboru různých kritérií, a kriticky poukázal na to, že tyto rozdíly v určování oblastí způsobilých pro platbu podpor „může vést k rozdílnému zacházení“.

Kromě to kritizoval skutečnost, že v těchto oblastech pobírá vyrovnávací platby pouze nepatrná část podniků a že výše těchto plateb mezi jednotlivými členskými státy značně kolísá (od 16 EUR/ha ve Španělsku do 250 EUR/ha na Maltě). Účetní dvůr v tom spatřoval „nebezpečí nadměrných kompenzací“ a vyzval Komisi, aby „v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala vhodnější soubor ukazatelů k určování znevýhodněných oblastí, který by zaručil soudržnější postup a jednotné zacházení s příjemci plateb“.

3. Sdělení Komise

V návaznosti na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora a  revizi nařízení o rozvoji venkova z roku 2005 podnikla Komise sérii kroků s cílem přehodnotit dosavadní kritéria pro vymezení znevýhodněných oblastí a přesněji definovat oblasti s „přírodním znevýhodněním“.

Záhy bylo zřejmé, že pro účely stanovení objektivních a vědecky podložených kritérií je nezbytná úzká technická spolupráce s členskými státy. Útvary Komise nejprve pověřily Společné výzkumné středisko (SVS) výběrem souboru kritérií pro půdu a klima, která by mohla tvořit základ nového systému pro vymezení přechodných znevýhodněných oblastí. K provedení tohoto úkolu byla zřízena skupina na vysoké úrovni složená z odborníků na hodnocení půdy, klimatu a topografie, jejíž práci koordinovalo SVS.

Skupina odborníků přezkoumala osm kritérií pro půdu a klima, která při překročení určitých prahových hodnot znamenají pro evropské zemědělství velká omezení: klimatická kritéria (dlouhodobě nízká teplota nebo horko), půdně fyzikální kritéria (špatně odvodněné půdy, kamenité, písčité nebo jílovité půdy, malý prostor pro zakořenění, slané půdy) a lokality s velmi nevýhodným rozložením vlhkosti či se silně svažitým terénem.

(Přesnější popis těchto osmi biofyzikálních kritérií naleznete v příloze k tomuto sdělení.(1))

Určitá oblast je považována za velmi znevýhodněnou v důsledku přírodních podmínek, jestliže většina její zemědělsky využívané půdy (nejméně 66 %) splňuje stanovenou prahovou hodnotu alespoň jedno z uvedených kritérií. Biofyzikální kritéria tedy nejsou podle předloženého návrhu kumulativní. Každý ukazatel sám o sobě postačuje k označení určité oblasti za způsobilou pro podporu, pokud daná lokalita splňuje charakteristiky příslušného kritéria a pokud byla naměřena odpovídající prahová hodnota.

Komise vyzývá členské státy, aby tato biofyzikální kritéria modelově použily na svém území a aby vypracovaly podrobné mapy oblastí, které jsou podle těchto modelových situací vyhodnoceny jako způsobilé pro podporu.

Dále by členské státy měly navrhnout případné doladění těchto kritérií s cílem vyloučit oblasti, v nichž bylo přírodní znevýhodnění překonáno (např. suché, avšak zavlažované půdy).

Členské státy měly původně toto „zmapování“ ukončit do šesti měsíců (tj. do konce října 2009). Kvůli komplexnímu charakteru modelových situací však některé státy již oznámily, že potřebují více času, a požádaly o prodloužení lhůty.

4. Stanovisko zpravodaje

Zpravodaj se domnívá, že proces přehodnocení kritérií pro klasifikaci znevýhodněných oblastí zahájený v roce 2005 (zejména konzultace vedené Společným výzkumným střediskem) byl veden nezaujatě, a díky zapojení odborníků z členských států ho hodnotí jako úspěšný a participační.

Výsledkem tohoto konzultačního procesu je především osm biofyzikálních kritérií, která Komise navrhla pro vymezení přírodně znevýhodněných oblastí.

Ačkoli se na první pohled zdá, že tato kritéria jsou zřejmě pro zamýšlené účely vhodná, zpravodaj je přesvědčen o tom, že je zcela nezbytné, aby byla otestována v praxi členskými státy. Zatím není jisté, zda členské státy mají k dispozici potřebné biofyzikální údaje o dostatečně přesně vymezených přírodních lokalitách. S ohledem na budoucí používání zmíněných osmi parametrů má proto rozhodující význam „zmapování“ těchto oblastí, jež mají provést členské státy. V době vzniku této zprávy členské státy zodpověděly pouze velmi málo otázek. Většina států požádala o více času pro vyhotovení map a Komise přehodnotila původní časový harmonogram.

Zpravodaj si tudíž vyhrazuje právo předložit doplňující komentáře v pozdější fázi parlamentního postupu, aby tak Evropskému parlamentu umožnil v textu usnesení zohlednit výsledky tohoto zmapování.

Zvláštní pozornost si v této souvislosti zaslouží otázka , zda nebude nutné 66% prahovou hodnotu, která byla stanovena pro postižené plochy náhodně, po jejím otestování členskými státy v praxi snížit, abychom získali nezkreslený obraz skutečnosti v daných přírodních lokalitách.

Případně by měla existovat možnost pro slučování různých doplňkových kritérií, přičemž pro jednotlivá kritéria by měly být stanoveny nízké prahové hodnoty.

Již nyní však lze konstatovat, že je nutné doladit kritéria pro podporu přírodně znevýhodněných oblastí tak, aby bylo možné spravedlivě stanovit skutečné znevýhodnění daných oblastí. Například je zřejmé, že některé druhy rostlin, např. vinná réva a olivovníky, mohou mít na půdách, které nejsou zcela vhodné pro obhospodařování, velmi dobré a hospodářsky zajímavé výnosy. Členským státům by proto mělo být umožněno doladit příslušná kritéria, jež by měla zohledňovat i hospodářské údaje (např. příjmy podniků).

Celkově lze konstatovat, že zpravodaji záleží na tom, aby se diskuse nesoustřeďovala na regionální nebo národní zájmy v souvislosti s přerozdělováním finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu, protože tato otázka vůbec není předmětem tohoto hodnocení. Naopak, cílem je umožnit členským státům přijmout v rámci Společenství pragmatický přístup, který jim v souladu se zásadou subsidiarity umožní objektivní biofyzikální kritéria uplatňovat na jejich specifické přírodní podmínky. Takto by měly být schopny dostát své povinnosti a objektivně stanovit přírodně znevýhodněné oblasti, a tedy i vypracovat vyvážené regionální či celostátní programy pro rozvoj venkova. Pokud Komise tyto programy schválí, zajistí tak zachování právního rámce stanoveného na úrovni Společenství.

(1)

http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/lfa/comm/com2009_161_annex_en.pdf


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (24. 2. 2010)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k zemědělství v oblastech s přírodním znevýhodněním: zvláštní přezkoumání stavu

(2009/2156(INI))

Navrhovatelka: Rosa Estaràs Ferragut

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  žádá Komisi, aby vypracovala všeobecnou strategii pro znevýhodněné oblasti, která by odpovídala místním potřebám a snížila existující nerovnosti mezi členskými státy, pokud jde o pomoc poskytovanou těmto oblastem, a také aby vypracovala přesnou definici oblastí s přírodním znevýhodněním, zejména z hlediska přechodných lhůt; navrhuje, aby zemědělci ve znevýhodněných oblastech byli podporováni ve vytváření sdružení, což by jim umožnilo získat přiměřené prostředky pro obdělávání jejich půdy a pro zlepšení výnosů ze zemědělské produkce;

2.  domnívá se, že členským státům musí být dovoleno přihlížet v rámci procesu „vylaďování“ k biofyzikálním ale i socioekonomickým kritériím a ke kritériu vysídlování, neboť nárůst vysídlování přírodní znevýhodnění zemědělských oblastí zhoršuje a zvyšuje jejich zemědělské problémy; členské státy musí toto „vylaďování“ uskutečnit při vytváření mapy oblastí s přírodním znevýhodněním; podporuje rovněž, aby mezi vnitrostátní kritéria pro oblasti s přírodním znevýhodněním bylo začleněno také kritérium ostrovní polohy;

3.   domnívá se, že oblasti, ve kterých není splněno osm biofyzikálních kritérií a kde shoda se všemi kritérii, i když lehce pod hranicí, nicméně vykazuje při shrnutí všech okolností vážné znevýhodnění, by měly být také uznány jako oblasti s přírodním znevýhodněním;

4.   potvrzuje, že určování mapy oblastí s přírodním znevýhodněním se může provést na základě osmi biofyzikálních kritérií Společenství při zohlednění některých objektivních vnitrostátních kritérií, což by umožnilo vzít v úvahu národní a regionální situaci v každé zemi;

5.   je toho názoru, že nový režim by mohl v závislosti na místních potřebách umožňovat přesun pomoci z jedné oblasti do druhé; vyzývá proto, aby oblastem, jež v důsledku nového nařízení přijdou o statut oblasti s přírodním znevýhodněním nebo ve kterých došlo k nepoměrnému přemístění, bylo poskytnuto dostatečně dlouhé přechodné období na přizpůsobení se nové situaci; domnívá se, že v průběhu tohoto období je vhodné otestovat biofyzikální kritéria navržená Komisí, aby se ověřila jejich vhodnost vzhledem k různým ekosystémům a typům klimatu v Evropské unii;

6.  vyzývá Komisi, aby při vymezování oblastí s přírodním znevýhodněním zohlednila všechna stanoviska, jež v rámci veřejných konzultací vyjádřily státy, regionální a místní orgány a příslušná zemědělská sdružení;

7.  trvá na tom, aby byla při určování mapy oblastí s přírodním znevýhodněním objektivně zohledněna vnitrostátní kritéria, jež by v rámci všeobecné strategie Evropské komise umožnila přizpůsobit definici těchto oblastí národní a regionální situaci v každé zemi v úzké souvislosti s místními programy rozvoje venkova;

8.  žádá, aby v rámci „dolaďování“ v těchto oblastech byly vylučovány pouze v závislosti na výsledcích hodnocení dopadu z dlouhodobého hlediska ty oblasti, jež překonaly znevýhodněné půdní podmínky agronomickými postupy, zejména oblasti s nízkou výkonností zemědělství nebo s nedostatečnými výrobními alternativami;

9.   vyzývá Komisi, aby provedla také revizi režimu určeného pro oblasti, které se potýkají se zvláštním znevýhodněním, neboť jejich současná definice nezohledňuje určitá přírodní znevýhodnění ztěžující zemědělskou činnost, jako je např. ostrovní nebo vzdálená či okrajová poloha některých oblastí Evropské unie;

10. žádá, aby v případě technických postupů určených k vyrovnání přírodních znevýhodnění nebyly brány v úvahu jen krátkodobé výhody, ale aby tyto postupy byly také podrobeny přezkoumání z hlediska udržitelnosti;

11. zdůrazňuje potřebu zlepšit koordinaci mezi různými politikami Společenství, zejména mezi zemědělskou politikou a politikami soudržnosti, s cílem posílit soudržnost mezi nimi a zajistit harmoničtější rozvoj znevýhodněných oblastí.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

39

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Catherine Bearder, Jean-Paul Besset, Zuzana Brzobohatá, Alain Cadec, Ricardo Cortés Lastra, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Ramona Nicole Mănescu, Iosif Matula, Miroslav Mikolášik, Lambert van Nistelrooij, Franz Obermayr, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Nuno Teixeira, Michael Theurer, Michail Tremopoulos, Viktor Uspaskich, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller,

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vasilica Viorica Dăncilă, Karin Kadenbach, Heide Rühle, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Richard Seeber, Peter Simon, László Surján, Evžen Tošenovský, Sabine Verheyen


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

John Stuart Agnew, Richard Ashworth, Liam Aylward, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Vasilica Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Hynek Fajmon, Lorenzo Fontana, Iratxe García Pérez, Béla Glattfelder, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Giovanni La Via, Stéphane Le Foll, George Lyon, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, Krisztina Morvai, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Wojciech Michał Olejniczak, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Alyn Smith, Csaba Sándor Tabajdi, Marc Tarabella

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Luís Paulo Alves, Spyros Danellis, Jean-Paul Gauzès, Astrid Lulling, Véronique Mathieu, Jacek Włosowicz

Poslední aktualizace: 8. dubna 2010Právní upozornění