Postup : 2009/2225(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0066/2010

Předložené texty :

A7-0066/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.43
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH ZPRÁVY     
PDF 1524kWORD 1238k
25. března 2010
PE 438.179v01-00 A7-0066/2010

o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu

(2009/2225(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Pilar del Castillo Vera

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBO

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu

(2009/2225(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti: hlavní úspěchy strategie i2010 v období 2005–2009“ (KOM(2009)0390),

   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557);

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2007 nazvané „K evropské politice rádiového spektra“(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2007 o vytváření evropské politiky širokopásmového připojení(3);

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí(4),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0066/2010),

A. vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) pronikají prakticky do všech oblastí života a jsou neoddělitelně spjaty s naší touhou po prosperujícím a konkurenceschopném hospodářství, zachování životního prostředí a demokratičtější, otevřenější a integrovanější společnosti,

B.  vzhledem k tomu, že Evropa by měla zaujímat vedoucí postavení při vývoji a používání IKT, z čehož budou mít prospěch její občané a podniky; vzhledem k tomu, že využívání IKT pomáhá při řešení současných strukturálních úkolů, a tak umožňuje dosáhnout udržitelného hospodářského růstu,

C. vzhledem k tomu, že Evropa může z této digitální revoluce těžit jen tehdy, pokud do ní zapojí všechny občany EU a umožní jim plně se podílet na digitální společnosti a pokud v centru zájmu politických opatření bude stát člověk; vzhledem k tomu, že tuto digitální revoluci již nelze považovat za přirozený vývoj pramenící z průmyslové minulosti, ale spíše za proces radikální transformace,

D. vzhledem k tomu, že rozvoj digitální společnosti by měl být všeobsažný a přístupný všem občanům EU a že by ho měly podpořit účinné politiky, které se zaměří na překlenutí digitální propasti v EU, čímž umožní více občanům ovládajícím práci s internetem plně těžit z příležitostí nabízených IKT,

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli je širokopásmové připojení dostupné více než 90 % obyvatel EU, využívá ho pouze 50 % domácností,

F    vzhledem k tomu, že konkurence na trzích s komunikačními technologiemi je významná pro zajištění toho, aby uživatelé mohli maximálně těžit z širokého výběru kvalitních služeb za nízké ceny,

G. vzhledem k tomu, že potenciál Evropy je neoddělitelně spjat s dovednostmi jejích obyvatel, pracovníků a organizací; vzhledem k tomu, že bez dovedností mohou mít technologie a infrastruktura v oblasti IKT jen omezený hospodářský a sociální přínos,

H. vzhledem k tomu, že IKT mohou být mimořádně účinným prostředkem v úsilí o šíření pozitivního a udržitelného rozvoje do zemí po celém světě a pro boj proti chudobě a sociálním a ekonomickým nerovnostem,

I.   vzhledem k tomu, že nebudou-li mít občané dostatečnou důvěru v právní rámec upravující nový digitální prostor, nebudou v něm ani spolupůsobit, vyjadřovat svobodně své názory nebo se účastnit příslušných operací; vzhledem k tomu, že základní podmínkou důvěry občanů je záruka a dodržování základních práv v této oblasti; vzhledem k tomu, že základní podmínkou pro získání důvěry podniků je záruka ochrany práv duševního vlastnictví a dalších práv,

J.   vzhledem k tomu, že vzrostla kyberkriminalita, jako je podněcování k terorismu, trestné činy z nenávisti a dětská pornografie, a ohrožuje jednotlivce včetně dětí,

K. vzhledem k tomu, že evropský kulturní a tvůrčí průmysl hraje zásadní úlohu nejen při podpoře kulturní rozmanitosti, plurality sdělovacích prostředků a participativní demokracie v Evropě, ale že představuje rovněž důležitý motor udržitelného růstu a hospodářského oživení Evropské unie; vzhledem k tomu, že při diskusi o vytvoření jednotného trhu v tvůrčích odvětvích je třeba věnovat zvláštní pozornost kulturním a jazykovým odlišnostem,

L.  vzhledem k tomu, že evropská demokratická společnost, účast občanů na veřejné diskusi a přístup k informacím v digitálním světě závisí na dynamickém a vzájemně si konkurujícím tisku jakožto čtvrtém pilíři demokracie,

M. vzhledem k tomu, že nedostatečný pokrok při vývoji, šíření a používání IKT zavinil zpoždění hospodářského růstu a produktivity, a vzhledem k tomu, že začínající podniky se silným růstovým potenciálem, jež jsou činné v oblasti IKT, mají problém si vybudovat silné tržní pozice,

N. vzhledem k tomu, že soukromý i veřejný sektor musí investovat do inovativních platforem a služeb, jako je například cloud computing, elektronické zdravotnictví, inteligentní měřiče, inteligentní mobilita atd.; vzhledem k tomu, že posilování jednotného evropského trhu zvýší zájem o investice do evropského hospodářství a evropských trhů a povede k dalším úsporám z rozsahu,

O. vzhledem k tomu, že jsme ještě v Evropě nevytvořili plně fungující jednotný digitální trh s internetovými a komunikačními službami; vzhledem k tomu, že volnému pohybu digitálních služeb a přeshraničnímu elektronickému obchodování v dnešní době výrazně brání nejednotné předpisy na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že pro evropské společnosti i veřejné služby bude mít používání pokročilých služeb a aplikací IKT hospodářský a sociální přínos,

P.  vzhledem k tomu, že internet je sice nejrychleji rostoucím maloobchodním kanálem, ale v EU se zvětšuje propast mezi vnitrostátním a přeshraničním elektronickým obchodováním; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o přeshraničním elektronickém obchodování mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)557) poukazuje na značný potenciál výrazných úspor, které může občanům EU přinést přeshraniční obchodování po internetu,

1.  vyzývá Komisi, aby pro oblast digitálních technologií předložila návrh ambiciózního pracovního programu a akčního plánu, které Evropě umožní vyvíjet se v otevřenou a prosperující digitální společnost, která všem občanům EU přinese ekonomické, sociální a kulturní možnosti; navrhuje, aby se tento nový program nazýval „agenda 2015.eu“ a aby se opíral o vývojovou spirálu 2015.eu;

2.  zdůrazňuje, že je důležité nadále usilovat o univerzální a vysokorychlostní přístup všech občanů a spotřebitelů k internetu prostřednictvím pevného i mobilního připojení a současně v zájmu spotřebitelů zaručit konkurenci; zdůrazňuje, že za tímto účelem jsou potřebné cílené politiky podporující hospodářskou soutěž, účinné investice do nových, posílených přístupových infrastruktur a jejich inovace a volbu přístupu ze strany spotřebitelů za spravedlivých podmínek a za konkurenční ceny pro všechny občany bez ohledu na to, kde žijí, takže žádný evropský občan nebude čelit vyloučení;

3.  je přesvědčen, že do roku 2013 by měly mít všechny domácnosti v EU přístup k širokopásmovému internetu, a to za konkurenční ceny; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily veškeré dostupné politické nástroje sloužící k vybudování širokopásmové sítě pro všechny evropské občany a aby za tímto účelem využily mimo jiné evropské strukturální fondy a digitální dividendy s cílem rozšířit mobilní širokopásmové pokrytí a zvýšit jeho kvalitu; dále vyzývá členské státy, aby dodaly nový impuls evropské strategii v oblasti vysokorychlostních širokopásmových sítí, zejména aktualizací vnitrostátních cílů pro širokopásmové a vysokorychlostní pokrytí;

4.  konstatuje, že v pravidlech pro státní podporu existují určité nejasnosti, které se mohou odrazit na poskytování širokopásmových služeb podporovaných Společenstvím, zejména pokud jde o schopnost veřejných orgánů sjednotit své nároky na síť jako základ pro nové investice; žádá Komisi, aby začala tyto problémy bezodkladně řešit;

5.  připomíná, že zvláštní pozornost by měla být věnována venkovským oblastem, oblastem procházejícím transformací průmyslu a regionům, které se vyznačují vážným a trvalým znevýhodněním přírodní nebo demografické povahy, zejména nejvzdálenějším regionům; domnívá se, že má-li být pro obyvatele těchto regionů účinně zaveden širokopásmový internet a efektivně zpřístupněn v přijatelném časovém horizontu a s přiměřenými náklady, mohou vhodné řešení představovat bezdrátové technologie, včetně satelitů, které umožňují okamžité univerzální připojení k internetové páteřní síti;

6.  připomíná, že povinnosti univerzální služby odpovídají minimálnímu souboru služeb stanovené kvality, k nimž by měly mít přístup všichni koncoví uživatele za přijatelnou cenu, aniž by narušovaly trh nebo dále zatěžovaly spotřebitele a provozovatele; důrazně vyzývá Komisi k bezodkladnému vypracování dlouho očekávané revize univerzální služby;

7.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl pro koncové uživatele s postižením zajištěn rovnocenný přístup k síti na stejné úrovni, jakou mají k dispozici ostatní koncoví uživatelé, jak požadoval Evropský parlament ve své revizi směrnice o univerzální službě a právech uživatelů; žádá Komisi, aby v „agendě 2015.eu“ v nejvyšší možné míře zohlednila potřeby uživatelů s postižením;

8.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem zjistit, jak lze realizovat přenositelnost telefonního čísla v rámci celé EU;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropa i nadále zůstala „mobilním světadílem“ a aby se do roku 2015 stalo 75 % předplatitelů mobilních služeb uživateli širokopásmových sítí s přístupem k vysokorychlostním bezdrátovým službám;

10. připomíná, že je nutné urychlit harmonizované a nediskriminační zavádění spektra digitální dividendy, aniž by tím utrpěly stávající a zdokonalené vysílací služby;

11. vyzývá Komisi, aby se prostřednictvím Výboru pro rádiové spektrum zabývala praktickými a technickými požadavky pro zajištění včasné a flexibilní dostupnosti spektra, a umožnila tím zavést nové technologie a služby, jako jsou mobilní širokopásmové sítě; vyzývá Komisi, aby informovala o hospodářské soutěži a vývoji na trzích se spektrem;

12. zdůrazňuje potřebu dalšího posouzení a výzkumu možného vzájemného působení mezi stávajícími a budoucími uživateli spektra, aby se zmírnily případné negativní dopady na spotřebitele;

13. domnívá se, že s rostoucím počtem internetových připojení by členské státy měly usilovat o to, aby do roku 2015 bylo 50 % a do roku 2020 100 % domácností v EU připojeno k vysokorychlostním sítím, což bude moci koncový uživatel pocítit na spolehlivém a vylepšeném výkonu v souladu se svými očekáváními a potřebami; připomíná, že má-li být dosaženo těchto cílů, je velmi důležitý vhodný politický rámec, který umožní soukromé investice a současně ochrání hospodářskou soutěž a posílí výběr spotřebitelů;

14. důrazně vyzývá členské státy, aby ještě před stanoveným termínem provedly ve vnitrostátních předpisech nový regulační rámec v oblasti elektronických komunikací, aby ho plně prosazovaly a aby vnitrostátním regulačním orgánům udělily potřebné pravomoci; zdůrazňuje, že nový rámec vytváří předvídatelné a soudržné právní prostředí podporující investice a konkurenceschopné trhy pro sítě, produkty a služby IKT, čímž přispívá k vytvoření silnějšího jednotného trhu pro služby informační společnosti; trvá na tom, aby veškeré pokyny ohledně uplatňování telekomunikačního balíčku pro přístup k sítím příští generace plně zohlednily koncepce zavedené ve směrnicích, jejichž cílem je posílit zavedení těchto sítí;

15. domnívá se, že je nezbytné zvýšit účinnost koordinace v oblasti regulace, a že by tedy měl být co nejdříve plně zprovozněn Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC);

16. vyzývá zúčastněné subjekty, aby přijaly otevřené modely pro zavádění komunikačních sítí s cílem podpořit inovace a podnítit poptávku;

17. připomíná, že je nutné, aby právní úprava byla transparentní a předvídatelná, a vyzývá Komisi, aby při přípravě legislativních i nelegislativních iniciativ i nadále zohledňovala zásady lepší právní úpravy, a to zejména prostřednictvím cílených a včasných posouzení dopadu;

18. připomíná, že interoperabilita a dostupnost jsou vzájemně propojené a jsou základními kameny, na nichž bude vybudována účinná informační společnost, aby tak produkty, infrastruktura a služby byly interoperabilní a Evropané měli přístup ke službám a údajům bez ohledu na použitý software;

19. trvá na tom, že ovládání digitálních technologií má zásadní význam pro inkluzívní digitální společnost a že všichni občané EU by měli mít možnost osvojit si potřebné digitální dovednosti a měli by k tomu být rovněž podněcováni; zdůrazňuje, že znalost digitálních technologií by mohla znevýhodněným osobám (např. starším občanům a lidem s nízkými příjmy) pomoci v začlenění do společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyřešily rozdíly mezi různými společenskými skupinami z hlediska digitální gramotnosti a používání internetu, které bývají označovány jako tzv. vznikající druhotná digitální propast; zdůrazňuje významný závazek snížit do roku 2015 digitální negramotnost a nedostatečnou kvalifikaci o polovinu;

20. vyzývá k dodržování zásad transparentnosti, dostupnosti a rovných příležitostí při používání systémů IKT tak, aby byly vstřícnější pro co největší počet evropských občanů;

21. zdůrazňuje, že do všech základních a středních škol musí mít do roku 2013 zaveden spolehlivý a kvalitní internet a do roku 2015 vysokorychlostní připojení k internetu, přičemž tento projekt bude ve vhodných případech podpořen v rámci regionální politiky a politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že odborná příprava v oblasti IKT a elektronické učení by se měly stát nedílnou součástí celoživotního vzdělávání, neboť umožňují vytvářet lepší a dostupnější vzdělávací programy a programy odborné přípravy;

22. uznává význam výuky po internetu (e-learning) jako vzdělávací metody přizpůsobené inovacím v oblasti IKT, která může uspokojit potřeby lidí, kteří nemají snadný přístup k běžným vzdělávacím metodám, avšak zdůrazňuje , že nezbytnou podmínkou je výměna informací mezi učiteli, studenty a dalšími zúčastněnými stranami. domnívá se, že je třeba podporovat také mezinárodní výměny studentů, aby vzdělávací zařízení mohla získat zpět svou významnou úlohu při budování porozumění mezi národy;

23. doporučuje, aby byl do vzdělávacích systémů ještě před základním stupněm školní docházky zaveden společně s výukou cizích jazyků koncept digitální gramotnosti, jehož cílem by bylo vychovat obratné uživatele v co nejranějším věku;

24. zdůrazňuje, že je důležité vybavit občany EU digitálními dovednostmi a pomoci jim tak v plné míře využívat výhod internetu a zapojit se do digitální společnosti; znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby znalosti, dovednosti, kompetence a tvořivost evropské pracovní síly byly na nejvyšší světové úrovni a neustále zdokonalovány; domnívá se, že politiky EU by se měly soustředit na digitální gramotnost a odborné znalosti, neboť jsou hlavní hybnou silou evropské inovační společnosti;

25. navrhuje zavést „akční plán pro digitální gramotnost a začlenění“ na úrovni EU i členských států, který bude zahrnovat zejména: možnosti specifické odborné přípravy v oblasti digitální gramotnosti pro nezaměstnané a skupiny, jimž hrozí vyloučení, pobídky pro iniciativy v soukromé sféře, které se zaměřují na vyškolení všech zaměstnanců v oblasti digitálních dovedností, celoevropskou iniciativu „Be smart online!“ („Na síti s přehledem!“), která by obeznámila všechny studenty, včetně účastníků celoživotního vzdělávání a odborné profesní přípravy, s bezpečným používáním IKT a služeb online, a jednotný systém certifikace IKT na úrovni EU;

26. vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která budou sloužit jako podnět mladým pracovníkům, aby si zvolili oblast IKT za svou profesní dráhu; vyzývá členské státy, aby v národních vzdělávacích programech pro žáky základních škol mezi tím začaly klást větší důraz na přírodní vědy, jako je matematika a fyzika; zastává názor, že vzhledem ke skutečné a naléhavé potřebě učinit kroky, které povedou k uspokojení evropské poptávky po dovednostech v IKT již v krátkodobém a střednědobém výhledu, bude zapotřebí vytvořit lepší databázi pro sledování elektronických dovedností; vyzývá orgány EU, aby přijaly další opatření pro vytvoření takové databáze;

27. zdůrazňuje, že všichni občané EU by měli být informováni o svých základních digitálních právech a povinnostech prostřednictvím evropské charty práv občanů a spotřebitelů v digitálním prostředí; domnívá se, že tato charta by měla konsolidovat acquis Společenství a zejména práva uživatelů týkající se ochrany soukromí, zranitelných uživatelů a digitálního obsahu a zajištění náležité interoperability; opětovně zdůrazňuje, že práva v digitálním prostředí by měla být vnímána v celkovém kontextu základních práv;

28. je pevně přesvědčen, že ochrana soukromí má klíčový význam a že by všichni uživatelé měli mít kontrolu nad svými osobními údaji i „právo být zapomenut“; důrazně vyzývá Komisi, aby se zabývala nejen otázkami ochrany údajů a soukromí jako takovými, ale aby v tomto kontextu zohlednila zejména konkrétní potřeby nezletilých a mladistvých; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přizpůsobení směrnice o ochraně údajů současnému digitálnímu prostředí;

29. vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále usilovaly o zlepšení digitální bezpečnosti, potíraly počítačovou kriminalitu a spamy, upevnily důvěru uživatelů a zabezpečily kybernetický prostor Evropské unie proti všem formám trestné činnosti a přestupků; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v této oblasti účinně angažovaly a posilovaly mezinárodní spolupráci; připomíná členským státům, že téměř polovina z nich dosud neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě, a vyzývá všechny dotčené členské státy, aby tuto úmluvu ratifikovaly a uplatňovaly;

30. žádá členské státy, aby přijaly opatření, která umožní, aby všichni občané v Evropě měli přístup k bezpečné elektronické identifikaci;

31. trvá na zajištění otevřeného internetu, v jehož rámci mají občané a firemní uživatelé právo na přístup k informacím a jejich šíření nebo používání zvolených aplikací a služeb, jak stanoví nový regulační rámec; vyzývá Komisi, Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a vnitrostátní regulační orgány, aby prosazovaly ustanovení o „neutralitě internetu“, bedlivě sledovaly jejich uplatňování a do konce roku 2010 o tom podaly zprávu Evropskému parlamentu; domnívá se, že v právních předpisech EU by mělo být zachováno ustanovení o „prostém přenosu“ zavedené směrnicí 2000/31/ES o elektronickém obchodu, neboť představuje zásadní prvek umožňující svobodnou a otevřenou hospodářskou soutěž na digitálním trhu;

32. zdůrazňuje, že pluralita, svoboda tisku a respektování kulturní rozmanitosti jsou základními hodnotami a cíli Evropské unie; vyzývá proto Evropskou komisi, aby zajistila, aby všechny navrhované politiky EU těmto hodnotám a cílům odpovídaly;

33. vítá rychlé zavedení právních předpisů týkajících se roamingu; zdůrazňuje, že třeba i nadále nepřetržitě sledovat ceny mobilních roamingových služeb v EU, včetně cen za datový roaming; vyzývá úřad BEREC k vypracování nezávislé analýzy metod, které nejsou založeny na regulaci cen a přicházejí v úvahu pro vytvoření konkurenčního vnitřního trhu s roamingem; vyzývá Komisi, aby do roku 2013 na základě této analýzy a vlastní revize navrhla dlouhodobé řešení problému roamingu s cílem zajistit fungující a konkurenční vnitřní trh s roamingem orientovaný na spotřebitele, a tak i snížení cen;

34. zdůrazňuje, že digitální služby mohou přispět k tomu, aby Evropa plně využívala možnosti vnitřního trhu; vyzývá k vypracování účinné politiky pro vytvoření jednotného digitálního trhu, díky němuž budou online služby konkurenceschopnější, dostupnější a transparentnější a budou snáze nabízeny přes hranice a současně se zajistí nejvyšší možná úroveň ochrany spotřebitelů a ukončí diskriminace na základě území; vyzývá orgány EU, aby do roku 2013 odstranily největší právní a správní překážky pro přeshraniční transakce prováděné online; vyzývá Komisi, aby podpořila prováděné hodnocení acquis Společenství týkající se jednotného digitálního trhu a aby navrhla cílená legislativní opatření k odstranění největších překážek;

35. vyzývá k vypracování studie o harmonizovaných pravidlech EU, která podpoří společný trh tzv. cloud-computingu a internetový obchod;

36. vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení opatření k dalšímu zvýšení transparentnosti podmínek přeshraničního obchodu přes internet a účinnosti přeshraničního prosazování a domáhání se práv; zdůrazňuje, že úspěšné rozvinutí elektronického obchodu závisí na efektivní distribuci výrobků a služeb, a proto upozorňuje, že je třeba rychle provést třetí směrnici o poštovních službách (2008/06/ES);

37. je přesvědčen, že členské státy by měly podnikům zajistit potřebné digitální prostředí, zejména pak malým a středním podnikům; vyzývá členské státy, aby na svém území vytvořily jediné kontaktní místo pro DPH s cílem usnadnit malým a středním podnikům a podnikatelům přeshraniční elektronický obchod, a vyzývá Komisi, aby podpořila běžné používání elektronických faktur;

38. vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby do roku 2015 bylo nejméně 50 % všech veřejných zakázek zadáváno elektronicky, jak stanoví akční plán schválený na konferenci ministrů o elektronické správě, která se konala v Manchesteru v roce 2005;

39. zastává názor, že směrnice ustavující právní rámec pro informační společnost se téměř deset let od svého přijetí zdají zastaralé kvůli složitějšímu internetovému prostředí, zavádění nových technologií a skutečnosti, že osobní údaje občanů EU jsou ve stále větší míře zpracovávány mimo EU; domnívá se, že zatímco právní otázky vyplývající z některých směrnic lze vyřešit pomocí dodatečné aktualizace, u jiných směrnic musí být provedena důkladná revize, a že je nutné přijmout mezinárodní rámec pro ochranu údajů;

40. zdůrazňuje potenciální přínos, který může mít digitalizace veřejných služeb pro občany a podniky (elektronická správa), neboť tyto služby bude možné poskytovat efektivněji a individuální formou; vyzývá členské státy, aby využily nástrojů IKT ke zvýšení transparentnosti kroků přijímaných vládními orgány a posílení jejich odpovědnosti, k dosažení participativnější demokracie, na níž se budou podílet všechny socioekonomické skupiny, ke zlepšení informovanosti nových uživatelů a k budování důvěry; vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní plány pro digitalizaci veřejných služeb, které by měly obsahovat cíle a opatření týkající se zavedení všech veřejných služeb online a jejich zpřístupnění osobám s postižením;

41. zdůrazňuje význam širokopásmové sítě pro zdraví evropských občanů, neboť umožní využívat účinné technologie pro poskytování zdravotnických informací, zvýší kvalitu péče a rozšíří její zeměpisný dosah na venkovské ostrovní, horské a řídce osídlené oblasti, usnadní domácí péči a omezí zbytečné léčebné postupy a nákladné přesuny pacientů; připomíná, že širokopásmové připojení může také pomoci chránit evropské občany, protože usnadní šíření informací o veřejné bezpečnosti, bezpečnostních postupech, reakcích na katastrofy a procesech obnovy;

42. zdůrazňuje, že IKT jsou zvláště důležité pro osoby s postižením, protože pro své každodenní aktivity potřebují účinnější technickou pomoc než ostatní občané; domnívá se, že osoby s postižením mají právo využívat za rovných podmínek rychle vyvíjené produkty a služby založené na nových technologiích, neboť jim umožňují účast na integrované informační společnosti bez bariér;

43. zdůrazňuje, že je třeba propracovat „pátou svobodu”, čímž se umožní volný oběh obsahu a vědomostí, a do roku 2015 vytvořit jednotný a uživatelsky vstřícný právní rámec pro přístup k digitálnímu obsahu v Evropě, který by zvýšil jistotu spotřebitelů a nalezl rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a přístupem široké veřejnosti k obsahu a vědomostem; vzhledem k tempu technologického vývoje důrazně vyzývá Komisi, aby urychlila diskusi o právech duševního vlastnictví a zhodnotila dopad ustanovení EU týkající se těchto práv uvedených článku 118 Smlouvy o fungování EU s cílem zajistit jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v celé Unii, a to nejen na internetu;

44. uznává, že evropský tvůrčí a kulturní průmysl hraje významnou úlohu nejen při podpoře kulturní rozmanitosti, plurality sdělovacích prostředků a participativní demokracie v Evropě, ale je i významnou hnací silou místního udržitelného růstu, a může tedy hrát rozhodující roli při hospodářské obnově EU; je si vědom potřeby podporovat prostředí, které bude i nadále stimulovat tvůrčí činnost; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ve všech politických iniciativách týkajících programu digitalizace uplatňovala Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

45. zdůrazňuje, že evropská digitální agenda musí v EU podporovat produkci a šíření velmi kvalitního a kulturně rozmanitého obsahu s cílem stimulovat všechny občany EU k využívání digitálních technologií, např. internetu, a jejich prostřednictvím pro občany EU zajistit maximální kulturní a sociální přínos; doporučuje, aby byla na úrovni EU zahájena informační kampaň, která by zvýšila povědomí občanů zejména o vytváření a šíření digitálního kulturního obsahu; vyzývá Komisi, aby v rámci svého legislativního pracovního programu zvážila, zda by členské státy mohly na šíření kulturního obsahu po internetu uplatňovat sníženou sazbu DPH;

46. zdůrazňuje, že internet nejen nabízí mnoho nových příležitostí k šíření obsahu tvořivé činnosti a přístup k němu, ale vytváří i nové nesnadné úkoly, jak zabezpečit kybernetický prostor Evropské unie proti novým formám trestné činnosti a přestupků; konstatuje, že sankce, jakožto jeden z nástrojů prosazování autorských práv, by měly být v zásadě zaměřeny spíše na případy porušování těchto práv za komerčním účelem než na jednotlivé občany;

47. je přesvědčen, že vzhledem k novým technologiím, novým digitálním nosičům a měnícímu se chování spotřebitelů musí EU podpořit dodavatelské hledisko politik a zvážit, jakým směrem se bude ubírat další udílení licencí a pravidel pro udílení práv; žádá zdokonalený, účinnější a důslednější transparentní systém správy a udílení práv v souvislosti s hudebními a audiovizuálními díly a větší transparentnost a hospodářskou soutěž mezi kolektivními správci autorských práv;

48. zdůrazňuje, že v rámci nové digitální agendy je třeba věnovat větší pozornost digitalizaci jedinečného kulturního dědictví Evropy a zlepšení přístupu občanů k tomuto dědictví; naléhavě žádá členské státy, aby politiku EU v oblasti digitalizace náležitě finančně podpořily, a současně nabádá Komisi a členské státy, aby nalezly vhodná řešení stávajících právních překážek;

49. vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně budoucnosti projektu evropské digitální knihovny, nedojde-li k radikálním změnám v digitálním formátu knihovny, řízení, účinnosti, proveditelnosti a užitečnosti a k masivní medializaci projektu;

50. domnívá se, že současně s důsledným zaváděním IKT je nesmírně důležité podporovat odborný výzkum IKT a veřejné a soukromé investice do vysoce rizikového kolektivního výzkumu a inovací v oblasti IKT; zdůrazňuje, že Evropa musí být mezi špičkou ve vývoji internetových technologií, aplikace cloud computing, inteligentních prostředí, hyperpočítačů a nízkouhlíkových aplikací IKT; navrhuje, aby v rámci dalšího finančního výhledu byl zdvojnásoben rozpočet EU na výzkum v oblasti IKT a čtyřnásobně zvýšen rozpočet na zavádění IKT;

51. vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o přilákání, rozvoj a udržení akademických talentů v oblasti IKT, Evropa nadále zaostává za ostatními předními trhy a trpí značným odlivem mozků v důsledku lepších pracovních podmínek pro akademické a výzkumné pracovníky v USA; zdůrazňuje, že k řešení tohoto problému musí Evropa spolupracovat s akademickou obcí i průmyslem a vytvořit atraktivní program profesního rozvoje podporující nepostradatelnou úlohu vědecké výzkumné obce v široce založené inovační strategii IKT na světové úrovni;

52. domnívá se, že do roku 2015 musí být všechny evropské výzkumné instituce a infrastruktury propojeny vysokorychlostními komunikačními sítěmi třídy Gbps, které pro evropskou výzkumnou obec vytvoří vnitřní síť;

53. žádá, aby v EU bylo zvýšeno úsilí o používání software s otevřeným zdrojovým kódem;

54. žádá o nové investice do výzkumu s cílem zlepšit používání stávajících digitálních nástrojů, a zaručit tak všem občanům přístup ke kulturnímu obsahu;

55. vyjadřuje znepokojení nad byrokratickými postupy rámcového programu EU; vyzývá Komisi, aby nadměrnou administrativní zátěž odstranila tím, že postupy rámcového programu přepracuje, aniž by tento program ohrozila, a že vytvoří panel uživatelů;

56. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy posoudila, jakým způsobem směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES o zadávání veřejných zakázek a provádění těchto směrnic podporují výzkum a inovace, a aby v případě potřeby určila osvědčené postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily vypracování ukazatelů inovace v oblasti veřejných zakázek;

57. připomíná, že budoucí konkurenceschopnost Evropy a její kapacita zotavit se ze současné hospodářské krize závisí do značné míry na tom, zda bude schopna všeobecně a efektivně zavést v podnicích IKT; konstatuje však, že malé a střední podniky stále velmi zaostávají za velkými podniky, a upozorňuje zejména na to, že drobným a malým podnikům by měly být poskytnuty záruky, že nebudou vyloučeny z přínosů plynoucích z rozvoje IKT; žádá členské státy a Komisi, aby více podpořily malé a střední podniky ve využívání nástrojů IKT sloužících ke zvýšení jejich produktivity;

58. vyzývá Komisi, aby předložila digitální plán na podporu obchodních příležitostí na internetu, který bude zaměřen především na nabízení alternativ lidem, kteří nedávno v důsledku finanční krize přišli o práci; domnívá se, že tento plán by měl sestávat z finančně dostupného softwaru a hardwaru spolu s bezplatným připojením na internet a zdarma poskytovaným poradenstvím;

59. domnívá se, že agenda 2015.eu by se měla zaměřit na integraci IKT s cílem vybudovat hospodářství s nízkými emisemi uhlíku; vyzývá, aby technologie IKT byly využívány v zájmu cílů, které si EU předsevzala splnit do roku 2020 v rámci strategie pro změnu klimatu; domnívá se, že mezi klíčové iniciativy agendy 2015.eu by mělo patřit zavádění aplikací, jako jsou inteligentní sítě pro distribuci energie, inteligentní měření, inteligentní mobilita, inteligentní automobily, inteligentní vodohospodářství a elektronické zdravotnictví; zdůrazňuje také, že do roku 2015 by se měla snížit uhlíková stopa odvětví IKT o 50 %;

60. zastává názor, že hnací silou mezinárodního obchodu by měla být zásada spravedlivého obchodování s cílem dosáhnout řádné rovnováhy mezi otevíráním trhů a oprávněnou ochranou různých hospodářských odvětví, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována pracovním a sociálním podmínkám;

61. domnívá se, že základními předpoklady účinné realizace agendy 2015.eu je její přijetí na všech politických a geografických úrovních (EU a vnitrostátní a regionální úroveň) v duchu víceúrovňové správy, jakož i její politické zviditelnění; v této souvislosti navrhuje, aby se pravidelně pořádaly summity o digitální agendě, které by hodnotily pokrok dosažený na úrovni Unie a členských států a obnovovaly politický impuls;

62. upozorňuje Komisi zejména na nutnost promyšleně stanovit konkrétní, měřitelné, přiměřené, realistické a časově vymezené cíle a přijmout akční plán, který zmobilizuje všechny vhodné nástroje EU: finanční prostředky, právně nevynutitelné předpisy a případně cílené právní předpisy ve všech relevantních oblastech politiky (tzn. politiky v oblasti elektronické komunikace, vzdělávání, výzkumu, inovací a soudržnosti); žádá Komisi, aby prováděla pravidelný přezkum výsledků strategie 2015.eu, při němž by se měla opírat o široký soubor ukazatelů umožňující kvantitativní a kvalitativní analýzu sociálních a hospodářských dopadů; vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily náležitou koordinaci mezi programem EU a vnitrostátními a regionálními programy;

63. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)

Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 133.

(2)

Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 364.

(3)

Úř. věst. C 146E, 12.6.2008, s. 87.

(4)

Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 370.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Informační a komunikační technologie (IKT) dnes pronikají prakticky do všech oblastí života. Jsou neoddělitelně spjaty s naší touhou po prosperujícím a konkurenceschopném hospodářství, zachování životního prostředí a demokratičtější, otevřenější a integrovanější společnosti. Změny, s nimiž se setkáváme, již nelze považovat za přirozený vývoj daný rozvojem průmyslu: žádají si radikální transformaci. Není proto možné pokračovat v dosavadním přístupu. Evropa může z této digitální revoluce těžit jen tehdy, pokud se všichni občané EU zmobilizují a budou schopni plně se zapojit do nové digitální společnosti.

Celkový politický rámec EU pro oblasti IKT v následujících pěti letech, který by se podle názoru zpravodajky měl nazývat „agenda 2015.eu“, se skládá z politických oblastí a příslušných faktorů stanovených v této zprávě. Tuto obnovenou agendu lze graficky vyobrazit jako vývojovou spirálu 2015.eu (viz příloha). V jejím jádru stojí člověk (jako občan i spotřebitel). Každý člověk by měl mít možnost získat dostatečné kompetence a univerzální vysokorychlostní přístup k internetu. Občané potřebují také jednoznačný právní rámec, který bude chránit jejich práva a poskytne jim potřebnou důvěru a jistotu. Ten je naprosto nezbytný, mají-li mít občané svobodný a ničím neomezovaný přístup k digitálním službám a obsahu na celém vnitřním trhu („pátá svoboda”). Znalosti a technologie jsou nezbytným předpokladem pro zvýšení konkurenceschopnosti našeho hospodářství a prosperity naší společnosti.

Cílem této zprávy je poskytnout zejména Komsi rady a inspiraci, aby mohla předložit návrh komplexní strategie a akčního plánu do roku 2015 s cílem zmobilizovat všechny vhodné nástroje EU: finanční prostředky, právně nevynutitelné předpisy a případně cílené předpisy.

I. Zapojení občanů a spotřebitelů

Evropa může z této digitální revoluce těžit jen tehdy, pokud se do ní zapojí všichni občané EU a budou schopni se plně podílet na nové digitální společnosti. K tomu je zapotřebí dostatek důvěry na straně investorů tak, aby mohli činit dlouhodobé závazky, na straně vlád, mají-li důrazněji prosazovat elektronickou správu, a na straně občanů, kteří mají digitální služby využívat.

1. Zajištění univerzálně dostupného a vysokorychlostního přístupu

Předpokladem pro vybudování evropské znalostní společnosti je přístup všech uživatelů ke stabilním a spolehlivým pevným i bezdrátovým širokopásmovým sítím. Má-li být umožněn bezproblémový a rychlý přístup k internetu, musí být pevné i bezdrátové technologie široce přístupné a interoperabilní.

1.1 Zajištění připojení celé společnosti

Tento cíl vyžaduje politiky podporující přístup za spravedlivých podmínek a za přiměřené ceny pro všechny komunity, bez ohledu na jejich geografickou polohu, čímž bude zajištěno, že žádný evropský občan nezůstane vyloučen. Připojení celé společnosti dnes rovněž znamená, že se jedná o mobilní společnost. Mobilní ekonomika je vysoce závislá na nákladnosti a dostupnosti spektra a je důležité, aby bylo spektrum v rámci digitální dividendy zpřístupněno co nejdříve, jak jen to bude prakticky možné, a aniž by se tím omezily stávající vysílací nebo jiné služby.

Politické cíle:

· do roku 2013 by měly mít všechny domácnosti v EU přístup k širokopásmovému internetu, a to za přiměřené ceny;

· Evropa by měla i nadále zůstat mobilním kontinentem: 75 % účastníků mobilních sítí by mělo využívat technologie třetí (nebo vyšší) generace.

Politická opatření:

· Komise do roku 2010 přezkoumá povinnosti univerzální služby;

· evropská strategie v oblasti vysokorychlostních širokopásmových sítí, včetně aktualizace cílů členských států (2010–2015);

· urychlení harmonizovaného zavádění digitální dividendy (2010–2015) a podpora širšího pokrytí a lepší kvality širokopásmového připojení prostřednictvím přidělení pásma.

1.2 Zavedení infrastruktury příští generace

Je evidentní, že případné kapitálové investice potřebné k zavedení vysokorychlostních sítí v celé EU jsou vysoké. Nová ustanovení telekomunikačního balíčku týkající se přístupu příští generace (NGA) zavádějí stabilní a předvídatelné regulační prostředí na podporu investic, přičemž zajišťují hospodářskou soutěž a riziko, které se vyplácí.

Politické cíle:

· do roku 2015 by mělo být 50 % domácností v EU připojeno k vysokorychlostním sítím.

Politická opatření:

· rychlé provedení telekomunikačního balíčku ve vnitrostátním právu (do poloviny roku 2011).

2. Digitální kompetence pro inkluzívní digitální společnost

Potenciál Evropy spočívá ve schopnostech jejího obyvatelstva, pracovní síly a organizací. Bez všudypřítomné infrastruktury lze IKT využívat jen v omezené míře a bez schopností může mít jejich využívání jen omezený hospodářský a sociální přínos. Nebude-li chybějícím schopnostem v oblasti IKT věnována pozornost, stanou se hlavní překážkou, která EU zabrání obstát v globální konkurenci. Požadavky na schopnosti a nástroje se budou lišit podle věkových skupin, jejich potřebnost je však velká ve všech skupinách.

Politické cíle:

· do roku 2015 snížit nedostatky v digitální gramotnosti a schopnostech o polovinu;

· všechny základní a střední školy by měly mít do roku 2015 vysokorychlostní připojení k internetu;

· všem žákům základních a středních škol by mělo být do roku 2012 poskytnuto školení o nebezpečích na internetu a o bezpečném a zodpovědném používání tohoto nástroje;

· všem dospělým v produktivním věku by mělo být umožněno školení v oblasti IKT (2010–2015).

Politická opatření:

· akční plán pro digitální gramotnost a kompetence (2010–2015) zahrnující:

- opatření specifické odborné přípravy (tj. poukazy) v oblasti digitální gramotnosti pro skupiny, jimž hrozí vyloučení;

- partnerství veřejného a soukromého sektoru a pobídky pro soukromou sféru s cílem přimět podniky, aby poskytovaly školení všem zaměstnancům;

- iniciativa „Be smart online!“ („Na síti s přehledem!“), která by seznámila všechny studenty s bezpečným používáním IKT;

- diplom v oblasti IKT na úrovni EU jako součást standardního vzdělávání a systém EU pro certifikaci digitálních dovedností získaných mimo formální vzdělávací systém.

3. Digitální práva

Nebudou-li mít občané dostatečnou důvěru v právní rámec, nebudou spolupůsobit, vyjadřovat svobodně své názory ani se účastnit výměn. Evropa bude moci využít plný sociální a ekonomický potenciál nového internetového prostředí pouze tehdy, budou-li mít její občané dostatečně možnosti a informace.

Občané by měli být upozorněni to, že jejich chování na internetu má dopad na jejich soukromí, a měli by mít proto právo požadovat odstranění svých osobních údajů i v případě, kdy byly údaje původně poskytnuty s jejich souhlasem. Další významnou výzvou je boj proti kyberkriminalitě. Účinnému vymáhání práva EU v této oblasti často brání právní problémy přeshraničního charakteru, jako je soudní příslušnost nebo rozhodné právo.

Politické cíle:

· všichni občané by měli znát svá základní digitální práva;

· všichni uživatelé by měli mít kontrolu nad svými údaji („právo být zapomenut“).

Politická opatření:

· do roku 2012 přijmout evropskou chartu práv občanů a spotřebitelů v digitálním prostředí;

· ratifikace Úmluvy o kyberkriminalitě všemi členskými státy (2010–2015).

II. Otevřený a konkurenční jednotný trh digitálních služeb

Fungující digitální ekonomika je nezbytnou podmínkou pro fungování celého hospodářství EU. Volnému pohybu digitálních služeb však v dnešní době výrazně brání nejednotné vnitrostátní předpisy. Podniky čelí v souvislosti s přeshraničním obchodem mnoha překážkám, a to především kvůli rozdílným právním předpisům platným v jednotlivých členských státech, například pokud jde o ochranu spotřebitele, DPH, recyklaci elektrického a elektronického zařízení, právní předpisy vztahující se na specifické výrobky a platební transakce. Podniky a spotřebitelé nebudou moci využívat plný potenciál digitální ekonomiky, dokud se tyto problémy nevyřeší.

4. Efektivní uplatňování nového regulačního rámce

Podle odborných odhadů stojí evropské podniky nejednotnost právního rámce 20 miliard EUR ročně. Tyto náklady by se měly co nejdříve odstranit, a to prostřednictvím reforem a účinného uplatňování nových předpisů.

Politické cíle:

· zavést zcela konkurenční trh elektronických komunikací;

· zajistit otevřený internet, který občanům poskytne právo na přístup k informacím a na jejich šíření i právo si vybrat, jaké chtějí používat aplikace a služby.

Politická opatření:

· co nejdříve (do roku 2011) ve vnitrostátním právu provést a začít uplatňovat revidovaný regulační rámec;

· zajistit, aby Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) začalo fungovat co nejdříve;

· harmonizované uplatňování ustanovení o neutralitě internetu v členských státech;

· do roku 2013 vyřešit problém roamingu tak, aby nebylo třeba neustále regulovat maloobchodní ceny.

5. Povzbuzení trhu digitálních služeb

Ještě stále jsme v Evropě nedocílili plně fungujícího jednotného trhu služeb poskytovaných online. Čísla hovoří sama za sebe: jen 7 % všech internetových transakcí evropských spotřebitelů bylo provedeno přes hranice a jen 35 % obyvatelstva EU využilo během posledních 3 měsíců pokročilých internetových služeb.

5.1 Odstranění překážek na trhu digitálních služeb

Roztříštění evropského trhu s 500 miliony spotřebitelů znemožňuje úspory z rozsahu, na což doplácejí podniky i spotřebitelé. Regulační rámec EU týkající se informační společnosti byl vytvářen nesystematicky v období několika let (převážně let 2000–2005), což vedlo k přijetí souboru evropských směrnic, z nichž každá pokrývá jednu nebo více oblastí souvisejících s informační společností (tj. směrnice o ochraně údajů z roku 1995, směrnice o elektronických podpisech z roku 1999 a směrnice o elektronickém obchodu z roku 2000). V dnešní době, tedy téměř deset let od jejich přijetí, se v těchto směrnicích objevují mezery v důsledku složitosti internetového prostředí. Zatímco právní otázky vyplývající z některých směrnic lze vyřešit pomocí dodatečné drobné aktualizace, u jiných směrnic je zapotřebí důkladnější revize.

Politické cíle:

· do roku 2015 odstranit největší regulační překážky přeshraničních internetových transakcí;

· nejpozději v roce 2015 by měl mít každý uživatel mobilních služeb možnost používat svůj telefon jako mobilní peněženku.

Politická opatření:

· zrevidovat acquis Společenství týkající se jednotného trhu online: vypracovat přehled problémů a cílená opatření zaměřená na hlavní překážky;

· vypracovat společné normy platné v celé EU a pravidla pro mobilní platby („m-cash“).

5.2 Digitalizace veřejných služeb

Nástroje IKT mohou zlepšit zapojení veřejnosti, dostupnost veřejných informací a transparentnost. Mobilitu na jednotném trhu lze v rámci „e-Government“ podpořit integrovanými službami pro zřizování a provozování podniků a pro studium, práci, pobyt a důchod kdekoli v EU.

Politické cíle:

· všechny veřejné služby by měly být nejpozději v roce 2015 dostupné online a přístupné pro osoby s tělesným postižením;

· do roku 2015 dosáhnout 50% snížení uhlíkové stopy veřejných služeb.

Politická opatření:

· vypracovat vnitrostátní plány pro digitalizaci veřejných služeb obsahující:

- cíle a opatření pro zpřístupnění správních, zdravotních a vzdělávacích služeb online do roku 2015 a na podporu jejich využívání občany a podniky.

6. Rozvíjení páté svobody: volný pohyb obsahu a vědomostí

Pokud jde o poskytování digitálního obsahu, nemůže Evropa tvrdit, že je největším světovým trhem, neboť se zde jedná o 27 samostatných trhů. Poskytovatelé obsahu jsou konfrontováni s příliš složitými vnitrostátními systémy licencování, které digitálním podnikům stěžují situaci při poskytování atraktivních nabídek zákonného obsahu. To nejen omezuje dostupnost zákonného obsahu na internetu, ale rovněž brání vývoji nových mediálních služeb. O těchto problémech se vede náročná a naléhavá debata; je z nich však zřejmé, že důkladná revize současné situace v oblasti práv duševního vlastnictví na internetu se stává nutností. Tuto debatu je třeba urychlit, abychom zabezpečili vyvážená solidní řešení, atraktivní pro uživatele i držitele práv.

Politické cíle:

· do roku 2015 vytvořit uživatelsky přívětivý právní rámec pro přístup k digitálnímu obsahu v Evropě.

Politická opatření:

· do roku 2013 zavést v rámci článku 118 Smlouvy o fungování Evropské unie ustanovení o evropských právech duševního vlastnictví;

· do roku 2012 vypracovat společné normy platné v celé EU a pravidla pro platby přes internet (tj. „m-cash“).

III. Prosperující ekonomika a společnost

Je obecně známo, že mezi investováním do IKT a hospodářskými výsledky existuje přímý vztah, neboť se tak horizontálním způsobem násobí inovační kapacity všech průmyslových odvětví, zvyšuje se produktivita a podporuje optimalizace využívání přírodních zdrojů. Výzkumné a inovační kapacity jsou nezbytné pro vytváření, osvojování si a přizpůsobování technologií IKT a jejich využití ve prospěch hospodářství, společnosti i kultury.

7. Podpora výzkumu a inovací světové úrovně

Podmínkou otevřené inovace je globální součinnost prostřednictvím hodnotového řetězce ve výzkumu a usnadnění spolupráce s výzkumnými institucemi mimo Evropu. V této souvislosti by politika výzkumu a inovací v oblasti IKT měla podporovat sdružování soukromých a veřejných finančních prostředků a jejich směřování do oblastí, v nichž Evropa zaujímá nebo může zaujmout vedoucí postavení. Výzkumná činnost by neměla být narušována nepřiměřenou administrativní zátěží související s veřejnými zdroji a programy.

Politické cíle:

· Evropa v čele rozvoje internetových technologií;

· vedoucí postavení v oblasti nízkouhlíkových informačních a komunikačních technologií;

· radikální snížení byrokracie v souvislosti s rámcovým programem EU.

Politická opatření:

· zdvojnásobit rozpočet EU na výzkum v oblasti IKT a čtyřnásobně zvýšit rozpočet na zavádění IKT v rámci příštího finančního výhledu;

· rozvíjet partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti internetu budoucnosti;

· přepracovat postupy rámcového programu s cílem odstranit byrokracii a vytvořit panel uživatelů zajišťující vstřícnost vůči uživateli.

8. Podpora konkurenceschopnosti hospodářství EU

Budoucí konkurenceschopnost Evropy a její schopnost zotavit se ze současné hospodářské krize závisí ve značné míře na její schopnosti umožnit rozsáhlý a efektivní rozvoj IKT v podnicích. Malé a střední podniky mohou být hlavní hnací silou hospodářského oživení v Evropě. Výrazně však pokulhávají za velkými firmami, pokud jde o využívání IKT nástrojů pro zvýšení produktivity.

Politické cíle:

· obchodní bilance v oblasti obchodování se zbožím a službami IKT v EU by měla do roku 2015 dosáhnout pozitivního výsledku;

· do roku 2015 by mělo 80 % malých a středních podniků využívat moderních obchodních nástrojů.

Politická opatření:

· podporovat vytváření internetových služeb a jejich využívání malými a středními podniky, jako je cloud computing nebo průběžné softwarové služby.

9. Klíčový význam IKT pro nízkouhlíkové hospodářství

IKT mohou a měly by hrát významnou úlohu v podpoře odpovědné spotřeby energie v domácnostech, dopravě, ve výrobě energie a ve výrobě obecně. Inteligentní měřiče, účinné osvětlení, cloud computing a distribuovaný software mohou změnit způsoby využívání energetických zdrojů.

Politické cíle:

· díky využívání IKT snížit do roku 2020 emise CO2 v klíčových odvětvích o 15 %;

· snížit do roku 2015 ekologickou stopu odvětví IKT o 50 %;

· zvýšit energetickou účinnost chování spotřebitelů: vybavit do roku 2015 50 % domácností inteligentními měřiči.

Politickými opatřeními se bude zabývat zvláštní zpráva z vlastního podnětu.

IV. Faktory umožňující dosažení cílů

Základními předpoklady toho, aby se digitální agenda 2015.eu stala strategickým rámcem a aby bylo dosaženo zamýšlených cílů, je silná politická odpovědnost a účinné způsoby realizace.

10. Politické vedení

Víceúrovňová správa a odpovědnost

Agenda 2015.eu bude účinná pouze tehdy, pokud bude přijata na všech politických úrovních a bude se k ní přistupovat jako ke sdílené odpovědnosti na úrovni EU, členských států a regionů.

Politické zviditelnění

Uspořádání summitů o digitální agendě by mělo napomáhat posouzení dosažených výsledků, posilování závazku zapojených subjektů, zdůraznění významu IKT a vytváření nových politických podnětů.

11. Účinná realizace

Konkrétní, měřitelné, přiměřené, realistické a časově vymezené cíle

Strategie, která nemá konkrétní, měřitelné přiměřené, realistické a časově vymezené cíle, je pouhou deklarací záměrů. Členské státy by měly stanovit konkrétní, měřitelné, přiměřené, realistické a časově vymezené cíle odpovídající jejich konkrétním podmínkám.

Akční a legislativní program EU

Cíle, kterých je třeba dosáhnout na úrovni EU, budou definovány v akčním plánu a případně ve specifických právních předpisech. Měly by se využít veškeré prováděcí mechanismy a veškeré nástroje EU.

Monitorování a referenční srovnávání

Komise a členské státy by měly každoročně provádět systematické referenční srovnávání, hodnocení a monitorování dosaženého pokroku v rámci přehledu výsledků agendy 2015.eu.


PŘÍLOHA

The 2015.eu Virtuous Spiral

                                                       (and enabling factors)


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (25. 3. 2010)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k definování nové digitální agendy pro Evropu: 2015.eu

(2009/2225(INI))

Navrhovatelka: Róża Thun Und Hohenstein

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

-       s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí(1),

1.      konstatuje, že informační a komunikační technologie (IKT) musí být zpřístupněny ve všech sférách naší společnosti, a zároveň bere na vědomí, že IKT budou v budoucnu hlavní hnací silou produktivity a hospodářské konkurenceschopnosti a důležitým faktorem při dalším upevňování jednotného online trhu; domnívá se, že má-li se dosáhnout úspěchu, je nezbytné, aby spotřebitelé a občané hráli ústřední úlohu při rozvoji digitální agendy, jejímž cílem musí být snaha vytvořit z Evropy hlavního celosvětového hráče v oblasti IKT;

2.      zdůrazňuje, že pro informační společnost mají velký význam tvůrčí odvětví, jež představují dynamickou a rychle se rozvíjející oblast přispívající k hospodářskému růstu a rozvoji zaměstnanosti;

3.      vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejnila zprávu o pokroku dosaženém při provádění specifických politických nástrojů, k nimž například patří širokopásmový internet, eInclusion (začlenění do informační společnosti), eHealth (elektronické zdravotnictví), eLearning (elektronické vzdělávání) a eBusiness (elektronické obchodování) v jednotlivých členských státech a předvedla, jak byly tyto nástroje modernizovány, aby poskytly spotřebitelům služby, v nichž se odráží vrcholná vyspělost IKT, a aby rovněž usilovala o zpřístupnění co největšího počtu služeb poskytovaných státní správou uživatelům internetu; uznává však, že je nezbytné provádět mezi občany EU osvětu, aby tak mohli plně využívat výhod, které jim nabízí IKT;

4.      vítá postoj, který vyjádřila komisařka Kroesová, podle níž je digitální agenda legitimní pouze tehdy, je-li k ní zajištěn plný přístup jak soukromým osobám, tak malým podnikům, a vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy k překonání digitální mezery;

5.      vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy rozšířila politiku podpory digitální gramotnosti, aby všichni občané mohli v každodenním životě používat on-line technologie s cílem vytvářet nové sociální, hospodářské a podnikatelské příležitosti;

6.      vítá rychlé zavedení právních předpisů týkajících se roamingu; zdůrazňuje, že má-li se zajistit řádně fungující, spotřebitelsky orientovaný a konkurenční vnitřní trh, je třeba i nadále nepřetržitě sledovat ceny mobilních roamingových služeb v EU, včetně cen za datový roaming;

7.      zdůrazňuje, že by Komise a členské státy měly i nadále aktivně usilovat o zlepšení digitální bezpečnosti s cílem informovat občany o způsobech, jak se vyvarovat digitálních nebezpečí, a budovat jejich důvěru v nové technologické zdroje;

8.      zdůrazňuje, že je nezbytné překonat překážky v oblasti přeshraničního elektronického obchodu a posílit důvěru spotřebitelů prostřednictvím rozvoje účinné politiky pro evropský jednotný trh digitálních služeb tím, že online služby (mezi ostatními online službami také například online knihy, audiovizuální obsah a hudební nahrávky) budou konkurenceschopnější, dostupnější, transparentnější, poskytovány přes hranice členských států a v souladu s autorskými právy a také tím, že se zajistí co nejvyšší úroveň ochrany spotřebitele a znemožní se územní diskriminace (např. z toho důvodu, že spotřebitel má bydliště v určité zemi nebo proto, že jeho kreditní karta byla vystavena v určité zemi);

9.      zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy rozvíjely iniciativy na zlepšení elektronických dovedností široké veřejnosti; zdůrazňuje, že je důležité vybavit občany EU digitálními dovednostmi s cílem pomoci jim v plné míře využívat výhod, které nabízí internet, a zapojit se do digitální společnosti; zdůrazňuje potenciální přínos těchto opatření pro přeshraniční nákupy a přístup k digitálním službám;

10.    uznává význam Evropské charty uživatelských práv, která objasní práva a povinnosti spotřebitelů informační společnosti; domnívá se, že by měla obsahovat práva uživatelů týkající se digitálního obsahu a měla by zaručovat základní míru interoperability (zvláště mezi veřejnými správami) a normy, zejména pokud jde o ochranu soukromí a práva znevýhodněných uživatelů (například zlepšení přístupnosti internetových stránek osobám s postižením); zdůrazňuje, že Evropská charta uživatelských práv by se měla vztahovat také na problematiku duševního vlastnictví autorů, vydavatelů a poskytovatelů obsahu; zdůrazňuje, že do Evropské charty uživatelských práv by měl být také začleněn rámec ochrany autorských práv a měla by zajistit rovnováhu mezi právy držitelů autorských práv a zpřístupněním obsahu (zejména kreativního obsahu) a vědomostí veřejnosti; konstatuje, že sankce, jakožto jeden z prostředků v oblasti ochrany autorských práv, by měly být ze zásady určeny zejména pro ty, kdo porušují předpisy za komerčním účelem, v menší míře pak pro jednotlivce;

11.    zdůrazňuje, že při řešení otázek, jako je ochrana údajů a pirátství, má zásadní význam globální přístup; v této souvislosti vybízí k úzké spolupráci mezi EU a Fórem pro správu internetu;

12.    zdůrazňuje význam, který má silná digitální agenda s ohledem na dokončení vnitřního trhu, ať už při odstraňování administrativních a regulačních překážek v přeshraničním obchodu, tak pro podporu důvěry v online služby; konstatuje, že jednotný trh s digitálními službami a produkty je roztříštěný; vyzývá proto Komisi, aby tuto digitální mezeru vyplnila, mimo jiné tím, že zvýší účinnost přeshraničního vymáhání práva a opravných prostředků;

13.    poznamenává, že právní rámec pro dotování univerzální služby členskými státy je nyní zcela zastaralý; vyzývá Komisi k bezodkladnému vypracování dlouho očekávané revize univerzální služby, aby se nebránilo novým iniciativám na podporu širokopásmového a mobilního přístupu s rychlým přenosem dat;

14.    konstatuje, že v předpisech týkajících se podpory existují určité nejasnosti, které mohou mít dopad na širokopásmové služby podporované Společenstvím, zejména pokud jde o schopnost veřejných orgánů sjednotit své nároky na zasíťování jako základ pro nové investice; žádá Komisi, aby začala tyto problémy bezodkladně řešit;

15.    zdůrazňuje, že je důležité zajistit rovnocenný přístup pro konečné uživatele s postižením, a to na stejné úrovni, jakou mají k dispozici ostatní uživatelé, jak požadoval Evropský parlament ve své revizi směrnice o univerzální službě a právech uživatelů; žádá Komisi, aby v „agendě 2015.eu“ v nejvyšší možné míře zohlednila potřeby uživatelů s postižením;

16.    zdůrazňuje, že je třeba v plném rozsahu provést nový regulační rámec pro elektronické komunikace s cílem dosáhnout hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikačních sítí, produktů a služeb, zdravého investičního prostředí pro nové technologie a posíleného jednotného trhu pro informační společnost; upozorňuje, že právní předpisy zaměřené na podporu hospodářské soutěže bude možné odstranit pouze tehdy, budou-li trhy skutečně plně konkurenceschopné.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

32

1

4

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Alan Kelly, Eija-Riitta Korhola, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Tiziano Motti, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Matteo Salvini, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Laurence J.A.J. Stassen, Catherine Stihler, Kyriacos Triantaphyllides, Róża, Gräfin von Thun Und Hohenstein, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Cornelis De Jong, Frank Engel, Anna Hedh, Morten Løkkegaard, Antonyia Parvanova, Konstantinos Poupakis, Oreste Rossi, Kerstin Westphal

(1)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0287.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (23. 2. 2010)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke stanovení nové digitální agendy pro Evropu: 2015.eu

(2009/2225(INI))

Navrhovatel: Cătălin Sorin Ivan

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   bere na vědomí, že se v rámci strategie i2010 podařilo dosáhnout stabilních výsledků, avšak vyzývá k tomu, aby pro příští strategii, která všem občanům EU nabídne hospodářské, sociální a kulturní příležitosti, byly navrženy ambicióznější cíle a priority zaměřené na občany;

2.   žádá Komisi, aby vypracovala komplexní definici digitální agendy a prodiskutovala ji poté s Parlamentem a Radou, aby bylo dosaženo toho, že klíčové cíle a záměry budou chápány orgány EU stejným způsobem;

3.  zdůrazňuje, že pluralita médií, jejich svoboda a respektování kulturní rozmanitosti jsou základními hodnotami a cíli Evropské unie; vyzývá proto Evropskou komisi, aby zajistila, aby všechny navrhované politiky EU těmto hodnotám a cílům odpovídaly;

4.   uznává, že evropská odvětví tvořivé činnosti a kultury hrají významnou úlohu při podpoře kulturní rozmanitosti, plurality médií a participativní demokracie v Evropě, ale jsou i významným motorem udržitelného růstu v Evropě, a mají tedy rozhodující úlohu při hospodářské obnově EU; je si vědom potřeby podporovat prostředí, které bude nadále stimulovat tvůrčí odvětví;

5.  je si proto vědom naléhavé potřeby jasné definice digitální agendy jako významného aspektu evropského kulturního rozměru a obsahu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby uplatňovala Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ve všech politických iniciativách týkajících se digitální agendy;

6.  zdůrazňuje, že evropská digitální agenda musí podporovat produkci a rozšiřování vysoce kvalitního a kulturně rozmanitého obsahu v EU, s cílem stimulovat využívání digitálních technologií, např. internetu, všemi občany EU a maximalizovat kulturní a sociální přínos, jenž by mohli občané EU prostřednictvím těchto technologií získat;

7.  zdůrazňuje, že digitální dividenda je cenným zdrojem nejen pro hospodářský, ale i sociální a kulturní rozvoj; naléhavě vyzývá Komisi, aby si uvědomila, jakou hodnotu má podpora rozvoje stávajících velmi populárních platforem, např. digitálního pozemního televizního vysílání, jakož i rozvoj nových technologií;

8.  vyzývá ke komplexnímu a integrovanému přístupu na úrovni EU, jenž se kromě podpory investic do nových sítí a platforem bude zabývat i zárukami otevřenosti, všeobecné přístupnosti a dostupnosti, jakož i bezpečností komunikačních zařízení a infrastruktur, a bude zahrnovat přiměřenou politiku pro podporu dovedností v oblasti médií včetně zvyšování informovanosti o používání nových technologií;

9.  zdůrazňuje, že komplexní, participativní a inkluzívní přístup v rámci digitální agendy EU závisí ve velké míře na přístupu všech občanů ke službám bez jakékoli diskriminace a na jejich účinné provázanosti;

10. zdůrazňuje význam ochrany údajů v digitálním světě a naléhavě vyzývá Komisi, aby brala v úvahu nejen ochranu údajů a otázky soukromí jako takové, ale zohledňovala zejména konkrétní potřeby nezletilých a mladistvých s ohledem na tyto otázky;

11. zdůrazňuje, že ke zlepšení digitální konkurenceschopnosti je třeba věnovat větší pozornost vyrovnávání regionálních rozdílů, pokud jde o přístup k informačním technologiím a širokopásmovému internetovému pokrytí;

12. zdůrazňuje, že v rámci nové digitální agendy je třeba věnovat větší pozornost digitalizaci jedinečného kulturního dědictví Evropy a zpřístupnění tohoto dědictví občanům;

13. žádá o nové investice do výzkumu s cílem zlepšit zavedení stávajících nástrojů z digitální oblasti a zaručit dostupnost kulturních produktů všem občanům;

14. doporučuje, aby byla na úrovni EU zahájena informační kampaň, která by zvýšila povědomí občanů, zejména při vytváření a šíření digitálního kulturního obsahu;

15. naléhavě žádá členské státy, aby poskytly dostatečnou finanční podporu politice EU v oblasti digitalizace, a současně nabádá Komisi i členské státy k tomu, aby se pokusily nalézt vhodná řešení stávajících právních překážek;

16. zdůrazňuje, že portál Europeana je vhodným nástrojem, který umožní občanům přístup k evropskému kulturnímu dědictví a zlepší jejich znalosti v této oblasti;

17. žádá Komisi, aby jako součást digitální agendy vypracovala zejména moderní rámec ochrany autorských práv, jenž by řádně zohlednil digitalizaci a konvergenci médií, a aby podporovala rozvoj internetu, který nabízí mnoho nových příležitostí k šíření tvořivého obsahu a přístup k němu, ale má i svá rizika např. ve formě pirátství ve vztahu k obsahu chráněnému autorskými právy; je zastáncem účinnějších opatření pro boj proti internetovému pirátství a zabezpečení ochrany autorských práv;

18. zdůrazňuje nezbytnost vyváženého evropského přístupu k autorským právům, v rámci něhož je dostupnost tvůrčího obsahu prostřednictvím internetu pro občany zabezpečena, aniž by byla ohrožena práva autorů, hudebníků a jiných umělců na příjmy ze svých děl;

19. vyzývá k respektování transparentnosti při používání systémů informačních a komunikačních technologiích (IKT), přístupu k nim a rovnosti příležitostí při jejich používání se záměrem zlepšovat jejich uživatelskou přístupnost pro co největší počet občanů Evropy;

20. zdůrazňuje význam uplatňování politik a opatření podporujících digitální gramotnost s cílem odstraňovat překážky sociálního začleňování a osobního rozvoje z perspektivy celoživotního vzdělávání;

21. zdůrazňuje význam dostupnosti digitálních technologií a inovací v oblasti IKT pro znevýhodněné sociální skupiny (např. nezaměstnané osoby, osoby s nízkým vzděláním a starší osoby) jako prostředku začlenění do společnosti a boje proti chudobě a rostoucí nerovnosti; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále využívaly konkrétní programy (např. program na začlenění občanů do informační společnosti – eInclusion a pomocné technologie), jejichž cílem je ulehčení dostupnosti IKT pro tyto skupiny;

22. doporučuje pořádat pravidelná školení v oblasti IKT na pracovišti s cílem rozvíjet digitální dovednosti zaměstnanců a tím zvyšovat produktivitu a zaručit, aby nikdo nebyl vyloučen z pracovního trhu z toho důvodu, že nemá potřebné znalosti v oblasti IKT, anebo pouze velmi omezené;

23. doporučuje zavádění konceptu digitální gramotnosti do vzdělávacích systémů ještě před základním stupněm, souběžně s cizími jazyky, jehož cílem by bylo vychovat schopné uživatele v co nejranějším věku;

24. zdůrazňuje význam vzdělávání uživatelů ve využívání dostupných internetových zdrojů; připomíná zejména, že rodiče a pedagogové musejí pomoci dětem naučit se bezpečně využívat internet;

25. zdůrazňuje, že je důležité, aby se studenti škol naučili využívat zdroje on-line;

26. uznává význam e-učení (e-learning) jako vzdělávací metody přizpůsobené inovacím v oblasti IKT, která může uspokojit potřeby lidí, kteří nemají vhodný přístup k běžným vzdělávacím metodám, avšak zdůrazňuje , že nezbytnou podmínkou je výměna informací mezi učiteli, studenty a dalšími zúčastněnými stranami. Je třeba podporovat také mezinárodní výměnu studentů, aby vzdělávací zařízení získala zpět svou významnou úlohu při podpoře porozumění mezi národy;

27. vyzývá Komisi, aby ve svých nadcházejících víceletých programech pro mládež zohlednila potřebu seznamovat všechny mladé lidi na všech stupních vzdělávání s nejmodernější IKT, a to zejména na základních školách.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

30

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Malika Benarab-Attou, Piotr Borys, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Pál Schmitt, Marco Scurria, Timo Soini, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Gianni Vattimo, Sabine Verheyen, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ivo Belet, Nessa Childers, Nadja Hirsch, Seán Kelly, Catherine Soullie, Rui Tavares


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBO

Datum přijetí

18.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

51

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Zoltán Balczó, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan Cizelj, Sajjad Karim, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Lara Comi, António Fernando Correia De Campos, Ilda Figueiredo, Andrzej Grzyb, Jolanta Emilia Hibner, Oriol Junqueras Vies, Ivailo Kalfin, Marian-Jean Marinescu, Vladko Todorov Panayotov, Frédérique Ries, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Britta Reimers

Poslední aktualizace: 8. dubna 2010Právní upozornění