ZPRÁVA o udělování absolutoria za rok 2008: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur

24. 3. 2010 - (2010/2007(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajka: Véronique Mathieu

Postup : 2010/2007(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0074/2010
Předložené texty :
A7-0074/2010
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělování absolutoria za rok 2008: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur

(2010/2007(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu ze dne 15. října 2008 o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2006 (KOM(2008)0629) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2008)2579)),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2008 „Evropské agentury – cesta vpřed“ (KOM(2008)0135),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2008 o strategii pro budoucí dohodu o institucionálních aspektech regulačních agentur[1],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[2],

–   s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[3], zejména na článek 96 tohoto nařízení,

–   s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2008 „Agentury Evropské unie: dosahování výsledků“,

–   s ohledem na studii Parlamentu o proveditelnosti a možnostech společných služeb agentur EU;

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0074/2010),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 96 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 a článkem 3 přílohy VI jednacího řádu Evropského parlamentu,

B.   vzhledem k tomu, že zvyšování počtu agentur schválené zákonodárným orgánem EU, které v posledních letech dosáhlo bezprecedentního rozsahu, umožnilo externalizovat některé úkoly Komise a svěřit více úkolů agenturám, ovšem často s rizikem, že se to bude podobat dezintegraci správy Společenství, která pak již nebude schopna plnit své úkoly,

C.  vzhledem k tomu, že poté, co Komise přijala dne 11. března 2008 výše uvedené sdělení, zahájily Parlament, Rada a Komise projekt, v jehož rámci by měl být definován společný rámec pro agentury, a vytvořily v roce 2009 interinstitucionální pracovní skupinu,

D. vzhledem k tomu, že financování, které Společenství poskytuje decentralizovaným agenturám – kromě Evropské agentury pro obnovu, jejíž činnost již byla ukončena – se v letech 2009 až 2010 zvýšilo o cca 610 % z 94 700 000 EUR na 578 874 000 EUR a počet zaměstnanců se zvýšil o cca 271 % z 1219 na 4794; konstatuje nicméně, že počet decentralizovaných agentur se zvýšil z 11 v roce 2000 na 29 roce 2010, což odpovídá 0,102 % celkového rozpočtu EU na rok 2000 a 0,477 % rozpočtu na rok 2010;

I. Společné problémyoblasti finančního řízení

Přenosyrušení provozních prostředků

1.   konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že u několika agentur došlo v rozpočtovém roce 2008 k přenosu a zrušení značného objemu provozních prostředků; zdůrazňuje, že tato situace odhaluje nedostatky v systému, jakým agentury plánují své zdroje; domnívá se proto, že agentury by měly zavést:

- účinný systém plánování a kontroly stanovených smluvních lhůt,

- postup posuzování rizik spojených s jejími činnostmi, který následně umožní jejich podrobné sledování,

- systém rozlišených prostředků, které by v budoucích rozpočtech byly určeny na granty, aby v příštích letech nebylo nutno prostředky rušit;

2. dále konstatuje, že některé agentury mají potíže s řízením, pokud dojde k podstatnému navýšení jejich rozpočtu; klade si proto otázku, zda by nebylo odpovědnější, kdyby se rozpočtové orgány v budoucnu měly více na pozoru při rozhodování o zvýšení rozpočtu některých agentur a braly v úvahu čas potřebný k provedení nových činností; v této souvislosti žádá agentury, které se s tímto problémem často potýkají, aby rozpočtovému orgánu poskytly podrobnější informace o proveditelnosti svých budoucích závazků;

Hotovost

3.   bere na vědomí, že řada agentur má dlouhodobě značnou pokladní hotovost; žádá Komisi a agentury, aby posoudily, jak by bylo možné snížit hotovost na rozumnou míru; v této souvislosti žádá Komisi, aby posoudila také alternativní společné koncepce efektivnějšího hospodaření s hotovostními prostředky a aby vypracovala návrhy na změny strukturálních rámcových podmínek tak, aby se hospodaření s hotovostí zefektivnilo; poukazuje však na to, že agentury přijímají platby po dokončení a zaplacení schválených prácí (například práce zpravodajů), a proto je velmi důležité, aby měly v každém z těchto případů k dispozici určitou hotovost;

Nedostatkypostupech zadávání veřejných zakázek

4.   lituje, že Účetní dvůr zjistil u několika agentur nedostatky v postupech zadávání veřejných zakázek; zejména je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že v roce 2008 nebyla ve většině případů před zahájením postupu zadávání veřejných zakázek posouzena hodnota zakázek a že byly opakovaně zjištěny vážné závady při kontrole provádění smluv a v plánech na zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že tyto problémy svědčí o tom, že v každé z dotyčných agentur panují závažné nedostatky ve schopnosti různých zúčastněných útvarů vzájemně spolupracovat;

Lidské zdroje

5.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že Účetní dvůr opět konstatoval u některých agentur nedostatky v plánování a provádění náboru zaměstnanců; zdůrazňuje zejména, že je nezbytné snížit rozdíl mezi počtem obsazených pracovních míst a počtem skutečně efektivních pracovníků; uznává, že při uplatňování služebního řádu EU se vyskytly určité obtíže, zejména v případě decentralizovaných agentur; žádá agentury, aby mimo jiné zvýšily transparentnost a nediskriminační charakter zacházení s externími a interními uchazeči;

Dohodyhostitelskými zeměmi

6.   konstatuje, že dohody o sídle agentur uzavírané mezi danou agenturou a hostitelským státem často obsahují problematická místa a vedou postupně k potížím při provozu agentury (jako jsou například vysoké náklady při dopravě do sídla agentury, problémy spojené s budovami, které má agentura v pronájmu atd., sociální začlenění zaměstnanců); požaduje proto, aby když Rada přijímá rozhodnutí o umístění sídla agentury, hostitelské státy nabízely podrobnější dohody o sídle, které by byly pro agentury výhodnější; pokud by tyto dohody působily agentuře závažné provozní potíže, staví se rovněž kladně k případnému přemístění sídla agentury; žádá interinstitucionální pracovní skupinu pro agentury, aby se touto otázkou zabývala a případně definovala společné standardy pro dohody s hostitelským státem;

Interní audit

7.   není ochoten akceptovat, aby agentura přijímala na finanční úkoly, které jsou považovány za citlivé, dočasné zaměstnance;

8.   žádá správní rady agentur, aby vzaly v potaz a uplatnily v praxi doporučení útvaru interního auditu Komise v zájmu rychlého zavedení opatření k odstranění zjištěných nedostatků;

9.   soudí, že výbor pro audit, který v roce 2006 zřídil Evropský úřad pro bezpečnost potravin, významnou měrou pomáhá správní radě plnit její úkoly tím, že zajišťuje, aby útvar interního auditu Komise a interní auditní služba úřadu řádně plnily své úkoly a aby správní rada a výkonný ředitel náležitě zohledňovali výsledky jejich práce; je tudíž přesvědčen, že výbor pro audit v rámci EFSA by mohl sloužit za vzor ostatním agenturám;

II. Řízení agentur

Důvody pro existenci agentury

10. konstatuje, že některé agentury mají velmi podobné úkoly; žádá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro agentury, aby se zamyslela nad možnostmi vzájemného sbližování, případně i sloučení některých agentur;

11. dále připomíná, že malé agentury (tj. agentury s méně než 75 zaměstnanci, jako je Evropská policejní akademie, Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací, Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci, Evropská agentura pro základní práva, Evropský úřad pro dohled nad GNSS) se potýkají se značnými problémy omezujícími účinnost jejich práce; žádá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro agentury, aby se zamyslela nad tím, zda by bylo možné stanovit nezbytné předpoklady opravňující k vytvoření nové agentury, a aby posoudila, zda by agentury nemohly využívat společných služeb, například pokud jde o pomoc při organizaci výběrových řízení, v personálním řízení a v rozpočtovém procesu;

Disciplinární řízení

12. připomíná, že ve svých usneseních o udělení absolutoria za roky 2006 a 2007 žádal, aby byl zřízen společný disciplinární orgán; bere na vědomí, že realizaci tohoto projektu dosud brání určité překážky, zejména pokud jde o výběr členů tohoto orgánu ze zaměstnanců, kteří jsou v  příslušné platové třídě; vyzývá nicméně agenturu, které koordinuje síť agentur, aby vytvořila síť osob, které jsou v potřebné platové třídě, aby se mohly stát členy tohoto disciplinárního orgánu;

Správní rady agentur

13. zdůrazňuje, že většina agentur, které jsou předmětem postupu udělování absolutoria za rozpočtový rok 2008, má ve svých správních radách po jednom zástupci z každého členského státu; domnívá se zejména, že fixní náklady na řízení malých agentur nelze považovat za zanedbatelné – například správní rada Evropské policejní akademie má 27 členů, ačkoli zaměstnává pouze 24 osob (na počátku roku 2008), a rovněž Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci má ve 84 členů správní rady a 64 zaměstnanců (v roce 2008);

14. žádá správní rady agentur EU, aby dbaly o co největší soulad mezi plánováním prací a zdrojů (finančních a lidských) a aby za tímto účelem zavedly metodu sestavování rozpočtu podle činností a řízení podle činností, a zdůrazňuje, že agentury se musí řídit zásadami řádného finančního řízení a rozpočtové kázně;

15. žádá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro agentury, aby se zamyslela nad tím, zda by bylo možné dát Komisi při hlasování ve správních radách blokační menšinu, aby mohla prosazovat technická rozhodnutí vhodná pro danou agenturu;

Úloha ředitele agentury

16. žádá interinstitucionální pracovní skupinu pro agentury, aby zvážila, jaké schopnosti a kvalifikace jsou zapotřebí pro řádný výkon funkce ředitele agentury, a aby se od okamžiku zřízení agentury obklopila odborníky na finanční předpisy Společenství;

Úloha Komise

17. žádá Komisi, aby se více snažila poskytovat nezbytnou administrativní pomoc relativně malým agenturám, zejména pokud byly vytvořeny teprve nedávno;

III. Výkonnost

18. zdůrazňuje, že agentury musí vytvářet víceleté pracovní plány, které by byly v souladu se víceletou strategií Společenství v dané oblasti; soudí, že pracovní plány by měly stanovovat cíle SMART a ukazatele RACER, což umožní hodnotit jejich plnění; zdůrazňuje, že pracovní plány by měly rovněž respektovat rozpočtové limity agentury schválené rozpočtovým orgánem; vyzývá proto agentury, aby zvážily možnost zavést pro plánování každé z operačních činností Ganttův diagram s cílem rychle získat přehled o tom, kolik času stráví jednotliví pracovníci na konkrétním projektu, a aby upřednostňovaly přístup zaměřený na dosažení výsledků;

19. považuje za pozitivní, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin zavedl postup hodnocení rizik, který by se v roce 2009 již mohl rozšířit a umožnit důkladnou kontrolu vědeckých a administrativních činností úřadu; žádá proto, aby se ostatní agentury k této chvályhodné praxi připojily;

20. soudí, že příkladem dobré praxe je iniciativa Evropské agentury pro životní prostředí, která za účelem průběžné kontroly své výkonnosti zavedla integrovaný systém kontroly řízení, který spojuje různé počítačové aplikace pro řízení a umožňuje tak vedení agentury sledovat pokrok v provádění projektů a využívání zdrojů v reálném čase; upřesňuje, že tento integrovaný systém kontroly řízení spojuje tyto aplikace:

i)    finanční aplikace, které informují o rozsahu čerpání prostředků na závazky a platby;

ii)    aplikaci pro řízení kariérního cyklu, která umožňuje potvrdit soulad mezi popisy pracovních míst, individuální výkonností a prováděním opravných opatření;

iii)   systém zaznamenávání pracovní doby;

iv)   systém pro řízení zveřejňování publikací, který spojuje každý produkt s akcí pracovního programu.

21. za dobrou praxi též považuje iniciativu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, která vypracovala systém sledování informací, jež poskytuje; zdůrazňuje zejména, že tento systém má hodnotit využívání informací, které nadace předává cílovým orgánům, a jejich dopad na rozhodovací proces u orgánů Společenství a sociálních partnerů;

22. zdůrazňuje, že je důležité, aby se v rámci postupu udělování absolutoria začala hodnotit výkonnost agentur a aby příslušný výbor zabývající se danou agenturou v Evropském parlamentu měl toto hodnocení k dispozici; vyzývá proto Účetní dvůr, aby se této otázce věnoval ve svých příštích zprávách o agenturách;

23. v této souvislosti žádá agentury, aby v tabulkách, které budou přikládat k příštím zprávám Účetního dvora, uváděly srovnání mezi cíli dosaženými během roku, za který je udělováno absolutorium, a cíli dosaženými během předchozího rozpočtového období, aby tak orgánu příslušnému k udělení absolutoria umožnily lépe vyhodnotit meziroční vývoj své výkonnosti;

24. vyzývá dále agentury, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovaly „logické modely“, které by měly být předkládány v rámci auditů výkonnosti agentur za účelem zjištění sociálně-ekonomických potřeb, které je třeba brát v potaz v souvislosti s jejich činností, cíli, jejich plněním a výsledky, a zajištění vzájemné provázanosti těchto potřeb, protože výsledky práce agentur jsou velmi důležité a zaslouží si více pozornosti;

IV. Interinstitucionální dialogspolečném rámci pro agentury

25. vítá vytvoření interinstitucionální skupiny pro agentury, která má za cíl analyzovat a případně stanovit společné minimální normy pro decentralizované agentury;

oo   o

26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

  • [1]  Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 27.
  • [2]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

4

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Jorgo Chatzimarkakis, Ryszard Czarnecki, Luigi de Magistris, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Martin Häusling, Ville Itälä, Iliana Ivanova, Monica Luisa Macovei, Christel Schaldemose, Theodoros Skylakakis, Bart Staes, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Esther de Lange, Christofer Fjellner, Salvador Garriga Polledo, Edit Herczog, Ivailo Kalfin, Véronique Mathieu, Olle Schmidt, Derek Vaughan