ZPRÁVA o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

26. 3 .2010 - (SEK(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Bogusław Liberadzki


Postup : 2009/2068(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0099/2010

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise

(SEK(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008[1],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2008 – svazek I (SEK(2009)1089 – C7-0172/2009)[2],

–   s ohledem na výroční zprávu Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2007 (KOM(2009)0526) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1427),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2008“ (KOM(2009)0256),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2008 (KOM(2009)0419) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1102),

–   s ohledem na zprávu Komise k odpovědím členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2008 (SEK(2010)0178 a SEK(2010)0196)),

–   s ohledem na Zelenou knihu o evropské iniciativě pro transparentnost, kterou přijala Komise dne 3. května 2006 (KOM(2006)0194),

–   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a návrhu rámcového řešení vnitřní kontroly ve Společenství)[3],

–   s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252),

- s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009), na zprávu Komise o akčním plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2008)0110) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)0259),

- s ohledem na zprávu o dopadu akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2009)0043),

–   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 6/2007 k ročním shrnutím členských států, prohlášením členských států a auditu prostředků EU vnitrostátními kontrolními orgány[4],

- s ohledem na akční plán Komise na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008)0097) a na prozatímní zprávu o krocích navazujících na tento akční plán (SEK(2009)1463),

- s ohledem na zprávu Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (KOM(2009)0402) a na podpůrný dokument připojený k této zprávě (SEK(2009)1074),

- s ohledem na zprávu Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (KOM(2009)0401) a na podpůrný dokument připojený k této zprávě (SEK(2009)1073),

- s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008, spolu s odpověďmi orgánů[5], a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES[6],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008)0866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)3054),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5826/2010 – C7-0055/2010),

–   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování EU a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na mezinárodní auditorské standardy a na mezinárodní účetní standardy, zejména na standardy vztahující se na veřejný sektor,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[7], a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0099/2010),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2008

(SEK(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008[8],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2008 – svazek I (SEK(2009)1089 – C7-0172/2009)[9],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2008,

–   s ohledem na výroční zprávu Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2007 (KOM(2009)0526) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1427),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2008“ (KOM(2009)0256),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2008 (KOM(2009)0419) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1102),

- s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2008, spolu s odpověďmi agentury[10],

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES[11],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008)0866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)3054),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5828/2010 – C7-0056/2010),

–   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování EU a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[12], a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[13], a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[14], a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–   s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/56/ES ze dne 14. ledna 2005 o zřízení výkonné agentury pro správu činnosti Společenství v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuální oblasti podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“[15],

–   s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0099/2010),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2008;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise, a usnesením, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace na rozpočtový rok 2008

(SEK(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008[16],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2008 – svazek I (SEK(2009)1089 – C7-0172/2009)[17],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2008,

–   s ohledem na výroční zprávu Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2007 (KOM(2009)0526) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1427),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2008“ (KOM(2009)0256),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2008 (KOM(2009)0419) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1102),

–   s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2008, spolu s odpověďmi agentury[18],

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES[19],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008)0866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)3054),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5828/2010 – C7-0056/2010),

–   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování EU a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[20], a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[21], a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[22], a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–   s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/20/ES ze dne 23. prosince 2003 o zřízení výkonné agentury pro řízení činnosti Společenství v oblasti energetiky podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro inteligentní energii“[23],

–   s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/372/ES ze dne 31. května 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/20/ES s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro inteligentní energii“ na Výkonnou agenturu pro konkurenceschopnost a inovace[24],

–   s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0099/2010),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie plní Komise rozpočet ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2008;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise, a usnesením, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

4. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele na rozpočtový rok 2008

(SEK(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008[25],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2008 – svazek I (SEK(2009)1089 – C7-0172/2009)[26],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2008,

–   s ohledem na výroční zprávu Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2007 (KOM(2009)0526) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1427),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2008“ (KOM(2009)0256),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2008 (KOM(2009)0419) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1102),

–   s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2008, spolu s odpověďmi agentury[27],

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES[28],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008)0866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)3054),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5828/2010 – C7-0056/2010),

–   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování EU a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[29], a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[30], a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[31], a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–   s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“[32],

–   s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/544/ES ze dne 20. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 2004/858/ES, za účelem změny „Výkonné agentury pro program veřejného zdraví“ na „Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele“[33],

–   s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0099/2010),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie plní Komise rozpočet ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2008;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise, a usnesením, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

5. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť na rozpočtový rok 2008

(SEK(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008[34],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2008 – svazek I (SEK(2009)1089 – C7-0172/2009)[35],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2008,

–   s ohledem na výroční zprávu Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2007 (KOM(2009)0526) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1427),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2008“ (KOM(2009)0256),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2008 (KOM(2009)0419) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1102),

–   s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2008, spolu s odpověďmi agentury[36],

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES[37],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008)0866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)3054),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5828/2010 – C7-0056/2010),

–   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování EU a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[38], a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[39], a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[40], a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–   s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/60/ES ze dne 26. října 2006 o zřízení Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003[41],

–   s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0099/2010),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie plní Komise rozpočet ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise, a usnesením, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

6. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise

(SEK(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008[42],

–   s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2008 – svazek I (SEK(2009)1089 – C7-0172/2009)[43],

–   s ohledem na výroční zprávu Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2007 (KOM(2009)0526) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1427),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2008“ (KOM(2009)0256),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2008 (KOM(2009)0419) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1102),

–   s ohledem na zprávu Komise k odpovědím členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2008 (SEK(2010)0178 a SEK(2010)0196),

–   s ohledem na Zelenou knihu o evropské iniciativě pro transparentnost, kterou přijala Komise dne 3. května 2006 (KOM(2006)0194),

–   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a návrhu rámcového řešení vnitřní kontroly ve Společenství)[44],

–   s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252),

- s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009), na zprávu Komise o akčním plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2008)0110) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)0259),

- s ohledem na zprávu o dopadu akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2009)0043),

–   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 6/2007 k ročním shrnutím členských států, prohlášením členských států a auditu prostředků EU vnitrostátními kontrolními orgány[45],

- s ohledem na akční plán Komise na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008)0097) a na prozatímní zprávu o krocích navazujících na tento akční plán (SEK(2009)1463),

- s ohledem na zprávu Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (KOM(2009)0402) a na podpůrný dokument připojený k této zprávě (SEK(2009)1074),

- s ohledem na zprávu Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (KOM(2009)0401) a na podpůrný dokument připojený k této zprávě (SEK(2009)1073),

- s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008, spolu s odpověďmi orgánů[46], a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES[47],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008)0866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)3054),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5826/2010 – C7-0055/2010),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5828/2010 – C7-0056/2010),

–   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování EU a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na mezinárodní auditorské standardy a na mezinárodní účetní standardy, zejména na standardy vztahující se na veřejný sektor,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[48], a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[49], a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–   s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0099/2010),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie je Komise odpovědná za zpracování závěrečného účtu,

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2008;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

7. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEC(2009)1089 – C7‑0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008,

–   s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2008 – svazek I (SEK(2009)1089 – C7-0172/2009)[50],

–   s ohledem na výroční zprávu Komise Evropskému parlamentu o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2007 (KOM(2009)0526) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1427),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2008“ (KOM(2009)0256),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2008 (KOM(2009)0419) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2009)1102),

–   s ohledem na zprávu Komise k odpovědím členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2008 (SEK(2010)0178 a SEK(2010)0196),

–   s ohledem na Zelenou knihu o evropské iniciativě pro transparentnost, kterou přijala Komise dne 3. května 2006 (KOM(2006)0194),

–   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a návrhu rámcového řešení vnitřní kontroly ve Společenství)[51],

–   s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005)0252),

- s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006)0009), na zprávu Komise o akčním plánu na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2008)0110) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)0259),

- s ohledem na zprávu o dopadu akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2009)0043),

–   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 6/2007 k ročním shrnutím členských států, prohlášením členských států a auditu prostředků EU vnitrostátními kontrolními orgány[52],

- s ohledem na akční plán Komise na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008)0097) a na prozatímní zprávu o krocích navazujících na tento akční plán (SEK(2009)1463),

- s ohledem na zprávu Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (KOM(2009)0402) a na podpůrný dokument připojený k této zprávě (SEK(2009)1074),

- s ohledem na zprávu Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (KOM(2009)0401) a na podpůrný dokument připojený k této zprávě (SEK(2009)1073),

- s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008, spolu s odpověďmi orgánů[53], a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES[54],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008)0866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008)3054),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5826/2010 – C7-0055/2010),

- s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008 (5828/2010 – C7-0056/2010),

–   s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na mezinárodní auditorské standardy a na mezinárodní účetní standardy, zejména na standardy vztahující se na veřejný sektor,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení[55],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[56], a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–   s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6-0099/2010),

A.  vzhledem k tomu, že článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že odpovědnost za plnění rozpočtu Společenství náleží Komisi, a to ve spolupráci s členskými státy, které spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

B.  vzhledem k tomu, že čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ukládá Účetnímu dvoru povinnost předkládat Parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, a dodává, že toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Unie,

C.  vzhledem k tomu, že pro provádění hlavních politik EU je charakteristické „sdílené řízení“ rozpočtových prostředků Společenství ze strany Komise a členských států, v jehož rámci spravují 80 % výdajů Společenství členské státy,

D.  vzhledem k tomu, že zlepšení finančního řízení v Unii musí být podpořeno přísným sledováním pokroku v Komisi a ve členských státech a že by členské státy měly převzít odpovědnost za řízení prostředků EU a zajistit dokončení integrovaného rámce vnitřní kontroly s cílem získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti (DAS),

E.  vzhledem k tomu, že ve svých posledních pěti každoročních usneseních o udělení absolutoria Parlament upozorňoval na naléhavou potřebu zavést vnitrostátní prohlášení na příslušné politické úrovni, jež by se týkala veškerých prostředků Společenství v rámci sdíleného řízení, aby tak každý členský stát převzal odpovědnost za řízení prostředků EU, které obdržel,

F.  vzhledem k tomu, že provádění bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID)[57] a čl. 53b odst. 3 finančního nařízení týkajícího se ročních shrnutí auditů a dostupných prohlášení by mělo představovat značný příspěvek ke zlepšování řízení rozpočtu EU,

G.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve svém výše uvedeném stanovisku č. 6/2007 také zdůrazňuje, že vnitrostátní prohlášení lze považovat za nový prvek vnitřní kontroly prostředků EU a že by mohlo stimulovat zvýšenou kontrolu prostředků EU v oblastech sdíleného řízení,

H.  vzhledem k tomu, že práce parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu obecně a konkrétně pak postup udělování absolutoria představují součást procesu usilujícího o plnou odpovědnost Komise jako celku i jednotlivých členů Komise a dalších relevantních aktérů, z nichž nejdůležitější jsou členské státy, za finanční řízení v EU v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, a proto vytvářejí pevnější základ pro rozhodování,

I.  vzhledem k tomu, že Rozpočtový výbor Parlamentu by měl výsledky udělování absolutoria za rok 2008 a vydaná doporučení náležitě zohlednit během následujícího rozpočtového procesu,

J.  vzhledem k tomu, že doporučení Rady k udělení absolutoria by měla ve snaze sloužit konstruktivnímu účelu usilovat o posílení reformních snah a odpovědnosti členských států za nápravu problémů, které Účetní dvůr zjistil, a zajistit lepší finanční řízení v Evropské unii,

K.  vzhledem k tomu, že stávající harmonogram udělování absolutoria je příliš dlouhý vzhledem k nutnosti co nejrychleji provést nápravná opatření a reformy požadované Evropským parlamentem v rámci jeho kontrolní pravomoci; vzhledem k tomu, že roční účetní závěrka musí být vypracována před koncem prvního čtvrtletí roku následujícího po kontrolovaném účetním období, aby Účetní dvůr mohl předložit svou zprávu do konce druhého čtvrtletí roku následujícího po kontrolovaném účetním období;

L.  vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto společenství[58], stanoví, že důchody jsou vypláceny z rozpočtu a že vyplácení těchto prostředků společně zaručují členské státy podle klíče stanoveného pro financování těchto výdajů; vzhledem k tomu, že zaměstnanci přispívají do souhrnného rozpočtu poměrnou částí svého platu, aby se podíleli na financování systému důchodového zabezpečení,

M.  vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 zavádí společnou záruku členských států, což znamená, že tuto záruku je možné využít v případě selhání jednoho nebo více členských států, a lze z toho vyvodit, že Unie může tento nárok uplatňovat vůči těm členským státům, které tento závazek přijaly,

HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY

Obecné problémy a cíle, jichž má být dosaženo

1. je na začátku nového funkčního období Komise i nadále znepokojen nahromaděnými problémy po předchozí Komisi, konkrétně:

– přetrvávající vysokou mírou chyb při platbách,

– pomalostí při zpětném získávání nesprávně vyplacených prostředků a

– přenosy nečerpaných prostředků, které dosahují nebývalé výše;

2. vítá první známky kolegiálního přístupu ze strany nové Komise, které se projevily v tom, jak se komisaři László Andor, Johannes Hahn a Algirdas Šemeta zapojili do diskusí s parlamentním Výborem pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, a očekává rozhodné prohlášení komisařů Janusze Lewandowského a Algirdase Šemety s příslibem praktických kroků v následujících oblastech: prohlášení o věrohodnosti účetnictví členských států, návrh přijatelného rizika výskytu chyb, zjednodušení a transparentnost a svěřenecké fondy pokrývající vnější akce, a je dále přesvědčen, že jsou potřebná další opatření v oblasti finančních oprav a zpětného získávání částek a v oblasti systému vnitřní kontroly;

3. je přesvědčen, že chyby ve výdajích omezují účinnost při dosahování politických cílů EU, a znovu opakuje, že skupiny politik s mírou chyb nižší než 2 % tvoří stále jen 47 % rozpočtu EU, což představuje za léta 2005 až 2008 nárůst o pouhých 9 %; domnívá se, že tato míra meziročního zlepšení je stále nedostatečná, a zdůrazňuje, že navzdory některým zlepšením přetrvává míra chyb přesahující 5 % v některých skupinách politik, které tvoří 31 % rozpočtu, a míra chyb mezi 2 % a 5 % u dalších skupin politik tvořících 22 % rozpočtu;

4. vyzývá Komisi, aby připravila a předložila Parlamentu novou Agendu pro období od roku 2010 dále, v níž se zaváže k tomu, že zrychlí snižování míry chyb tak, aby zajistila, aby do roku 2014 mohl dát Účetní dvůr „zelenou“ dalším 20 % rozpočtu, a že provede prozatímní změny, které požaduje Účetní dvůr, a to ve formě nové metodiky, která odhalí specifické míry chyb v rozpočtové kapitole Soudržnost, a bude rozlišovat mezi platbami provedenými na základě právních předpisů na období 2000–2006 a na období 2007–2013; domnívá se, že dosažení tohoto cíle je nezbytné pro to, aby se v budoucnu výdaje EU plně zhodnotily a nastal pokrok ve snaze o získání pozitivního DAS;

5. žádá předsedu Komise, aby informoval Parlament o způsobu, jakým hodlá Komise zvýšit koordinovanost své činnosti s cílem vyřešit přetrvávající nedostatky finančních systémů a výrazně snížit míru chyb, jak je uvedeno výše;

Spolehlivost účetnictví a legalita uskutečněných operací

6. s uspokojením bere na vědomí pozitivní stanovisko Účetního dvora, pokud jde o spolehlivost konečné roční účetní závěrky, a jeho výrok, že účetní závěrka ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Společenství k 31. prosinci 2008 a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok;

7. považuje za anomálii, aby byla v roční účetní závěrce uvedena záporná hodnota čistých aktiv ve výši 51 400 000 000 EUR, a klade si otázku, zda by částky, jejichž úhrada bude požadována od členských států, neměly být v závěrce uvedeny jako pohledávky, neboť se jedná o spolehlivý závazek týkající se důchodů zaměstnanců, jejichž výše je odhadována na 37 000 000 000 EUR; bere na vědomí vysvětlení, která podal účetní Komise a z nichž vyplývá, že byly náležitě uplatněny mezinárodní účetní standardy vztahující se na veřejný sektor; navrhuje, aby byla zvážena možnost vytvořit penzijní fond Společenství, který by umožnil externalizovat tyto finanční závazky vůči zaměstnancům;

8. vyjadřuje však znepokojení v souvislosti s připomínkami EÚD týkajícími se nedostatků zjištěných u některých subjektů a generálních ředitelství v účetním systému u faktur/výkazů nákladů a předběžného financování – tyto nedostatky ohrožují kvalitu finančních informací;

9. vítá výrok „bez výhrad“, který EÚD vydal v souvislosti s příjmy, se závazky u všech skupin politik a s platbami, na nichž se zakládá účetní závěrka, u skupin politik „vzdělávání a občanství“ a „správní a jiné výdaje“, které jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

10. žádá Účetní dvůr, aby pro příští absolutorium poskytl prohlášení o legalitě a správnosti uskutečněných operací v souladu s čl. 287 odst. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie, a to stejným způsobem, jak to činí u věrohodnosti účtů;

11. vítá úsilí Komise prosazovat a uplatňovat zlepšené postupy kontroly a řízení, které povedou ke zlepšení ve srovnání s předchozími lety, pokud jde o snížení míry chyb zjištěné EÚD u uskutečněných operací v některých výdajových oblastech (v oblastech politiky „zemědělství a přírodní zdroje“, „výzkum, energie a doprava“ a „vzdělávání a občanství“);

12. lituje skutečnosti, že výhrady stále obsahuje (tj. je negativní) DAS týkající se velice důležitých oblastí výdajů Společenství v rozpočtu na rozpočtový rok 2008 (rozvoj venkova, strukturální opatření, výzkum, energie a doprava, vnější vztahy na úrovni prováděcích organizací a rozšíření), ve kterých platby stále ve značném rozsahu vykazují významné chyby;

13. uznává, že Komise ve svém sdělení o dopadu akčního plánu na posílení její kontrolní úlohy v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření uvádí, že kroky nastíněné v tomto sdělení již byly dokončeny; konstatuje, že z předběžných výsledků vyplývá, že v období 2007–2013 má činit míra chyb přibližně 5 %; očekává však, že z uvedených opatření bude mít větší prospěch politika soudržnosti, v níž stále přetrvávají velmi značné problémy, a to i přes pokrok, kterého Komise dosáhla ve snaze o účinnější využívání prostředků EU a větší účinnost celkového mechanismu kontroly;

14. podobně se domnívá, že v oblastech „rozvoj, energie a doprava“ a „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ by akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly již měl přinášet prospěch a že by Komise měla být schopna poskytnout řadu ukazatelů a popisných prvků pro měření dopadu tohoto akčního plánu;

15. bere však na vědomí připomínku EÚD, že zatím nelze určit, zda měl akční plán měřitelný dopad na systémy dohledu a kontroly, a tedy v konečném důsledku na správnost operací (bod 2.28 výroční zprávy za rok 2008), a naléhavě žádá Komisi, aby přijala odpovídající opatření s cílem zajistit, aby pro udělování absolutoria za rok 2009 byly k dispozici ukazatele umožňující měřit dopady daného akčního plánu;

16. žádá Komisi, aby předložila návrhy na zkrácení lhůt v rámci postupu udělování absolutoria tak, aby se hlasování v plénu mohlo konat v roce následujícím po kontrolovaném rozpočtovém roce;

Informace a rámec DAS

17. vítá práci, kterou EÚD odvedl ve snaze vyjasnit metodu DAS, pokud jde o faktory, které přispívají k neustálému zvyšování účinnosti a účelnosti kontrolních systémů z roku na rok v jednotlivých odvětvích a ke kvalitě konkrétních částí zprávy EÚD, a žádá EÚD, aby o tom Parlament i nadále pravidelně informoval;

18. domnívá se, že to, že EÚD každoročně od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost posuzuje, jak Komise spravuje prostředky EU, se ukázalo jako užitečný nástroj pro zlepšování hospodaření s těmito prostředky, a uznává, že Komise vyvinula velké úsilí, aby se toto hospodaření zlepšilo; žádá však členské státy, aby projevily větší odhodlání, pokud jde o zlepšení vynakládání finančních prostředků;

19. poukazuje na zlepšení, ke kterému došlo od vstupu Niceské smlouvy v platnost, protože prohlášení EÚD o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Unie (podle nynějšího čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie);

20. domnívá se však také, že s pouhým tímto jediným celkovým a ročním posouzením nelze přesně zachytit složitou strukturu financí Evropských společenství, a dále se domnívá, že bude-li pokračovat stav, že toto výroční posouzení je po 15 po sobě následujících let nepřetržitě negativní, může to mít nepříznivou odezvu mezi občany, kteří nechápou, proč EÚD neustále vydává negativní stanovisko;

Revize Smluv: reforma DAS

21. poznamenává, že podle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o EU, ve znění Lisabonské smlouvy, má Parlament posílenou úlohu v postupu revize Smluv, má totiž právo iniciativy v tom smyslu, že může předkládat Radě návrhy na změnu Smluv, tj. i v případě prohlášení o věrohodnosti;

22. vyzývá k úvaze o tom, zda by bylo možné a účelné mít v budoucnu samostatná prohlášení o věrohodnosti zpracovaná pro jednotlivé oblasti/oblasti politiky i pro jednotlivé víceleté programy, aby si tímto způsobem lépe odpovídaly metodika EÚD a víceletá povaha financí Evropských společenství vyznačující se členěním na řadu oblastí;

23. poznamenává, že Komise soustavně prohlašuje, že z „víceleté povahy“ dotčených výdajů vyplývá, že většinu chyb lze odhalit a napravit před ukončením příslušných programů; dále poznamenává, že EÚD zastává názor, že v současnosti není k dispozici dostatek informací, které by toto tvrzení podpořily;

Rozpočtové řízení

24. je znepokojen tím, že nerealizované rozpočtové závazky (tj. nevyužité závazky přenesené za účelem pokrytí budoucích výdajů), zejména u víceletých programů, se v roce 2008 zvýšily o 16,4 miliardy EUR (tj. o 11,8 %) na 155 miliard EUR (bod 3.9 výroční zprávy za rok 2008), i když připouští, že tento stav je v některých případech důsledkem zpoždění v počáteční fázi nových programů, zatímco v jiných případech je výsledkem nedostatků v postupu rozpočtového plánování; je znepokojen tím, že nevyužité prostředky každoročně představují promarněnou příležitost z hlediska uskutečňování politik a programů EU;

25. bere však na vědomí, že i když nerealizované rozpočtové závazky u rozlišených výdajů zůstávají na velmi vysoké úrovni a přesahují celkové rozpočtové prostředky na závazky na rok 2008, EÚD také upozorňuje, že většina nerealizovaných rozpočtových závazků je však nyní z roku 2007 a 2008, a týká se tak současného finančního rámce (bod 3.15 výroční zprávy za rok 2008);

26. vítá skutečnost, že automatickým zrušením závazků by se mělo předejít problémům v současném finančním období, je však i nadále znepokojen tím, že nejvyšší podíl nerealizovaných rozpočtových závazků (tzv. RAL) je v oblasti soudržnosti a souvisí s tím, že v této oblasti neexistoval postup zrušení závazků pro období 2000–2006;

27. žádá členské státy, aby zbývající dokumenty související s prohlášením o shodě systémů řízení a kontroly předložily co nejdříve a v náležité kvalitě, aby se tak zabránilo dalším zpožděním s průběžnými platbami a dalšímu nárůstu nerealizovaných rozpočtových závazků;

28. vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu přehled rozpočtové podpory poskytnuté v letech 2005 až 2009 podle jednotlivých zemí a podle jednotlivých fondů;

Zpětné získávání nesprávně vyplacených prostředků

29. konstatuje určitá zlepšení ve zpětném získávání prostředků, je nicméně i nadále znepokojen problémy, pokud jde o zpětné získávání finančních prostředků Společenství, které byly nesprávně vyplaceny, a nízkou kvalitou poskytnutých informací o mechanismech oprav uplatňovaných na úrovni členských států; upozorňuje na naléhavou potřebu usilovat o zpětné získání veškerých nesprávně vyplacených prostředků;

30. vítá informace, které Komise poskytla o finančních opravách, rozepsané podle jednotlivých členských států až do září 2009, je však znepokojen tím, že roční povaha zprávy EÚD nejde dobře dohromady se souhrnnými údaji poskytovanými Komisí, a úplné posouzení výkonnosti za jeden zkoumaný rok, tj. 2008, tudíž není možné;

31. žádá Komisi, aby zlepšila účinnost a účelnost systémů pro zpětné získávání částek z víceletých programů, a to i na úrovni členských států, a aby sdružila údaje o zpětném získávání částek a o finančních opravách s cílem poskytnout spolehlivé a srovnatelné číselné údaje o různých oblastech politiky a o způsobech správy finančních prostředků; žádá Komisi, aby učinila odkaz na Parlament v poznámkách k roční závěrce, aby tak umožnila celkový náhled;

32. žádá Komisi, aby předložila úplné a spolehlivé číselné údaje o finančních opravách, a zejména o zpětném získání částek, a to s uvedením příslušného členského státu, přesné rozpočtové položky a rok, ke kterému se jednotlivé zpětně získané částky vztahují (jak bylo uvedeno již ve zprávě o udělení absolutoria za rok 2006[59]), a to vzhledem k tomu, že jakákoli jiná forma předkládání údajů neumožňuje zevrubnou kontrolu;

33. připomíná svůj požadavek, aby Komise pro každý evropský fond každoročně vypracovala klasifikační tabulku s uvedením zjištěné míry chyb – a to jak včetně zohlednění dopadů opravných mechanismů, tak i bez nich – a aby ji předala Parlamentu aktivním, transparentním a snadno přístupným způsobem;

34. vyzývá Účetní dvůr, aby vyjádřil k tomuto seznamu připomínky na základě svých vlastních zjištění;

Pozastavení plateb

35. upozorňuje na význam rozhodnutí a opatření k zajištění konečné nápravy s cílem vyloučit z financování EU výdaje, které nebyly provedeny v souladu s právními předpisy EU, a znovu požaduje přesné uvádění rozpočtové položky a roku, jehož se zpětné získávání jednotlivých částek týká;

36. ujišťuje Komisi, že ji plně podporuje v důsledném uplatňování právních předpisů týkajících se pozastavování plateb, a vítá kroky, jež byly podniknuty s cílem nepřevádět prostředky do doby, než bude Komise mít absolutní záruku, že řídící a kontrolní systémy členského státu, který je příjemcem dotčených prostředků, jsou spolehlivé;

37. upozorňuje na příklad Řecka, kde výrazné finanční opravy na základě rozhodnutí Komise podle všeho vedly k lepší výkonnosti v některých oblastech; vyzývá Komisi, aby zjistila, o jaké oblasti jde, a připomíná, že integrovaný systém správy a kontroly (IACS) neposkytl žádné doklady o tom, že by akční plán vytvořený a realizovaný řeckými orgány byl účinný (bod 2.5 výroční zprávy za rok 2008);

38. domnívá se, že pokud se budou opakovaně objevovat výhrady v souvislosti s výdajovými programy určitého členského státu, přispěje nátlakové opatření v podobě pozastavení plateb ke zvýšení úsilí členských států o řádné využívání prostředků EU, které obdržely;

39. vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla a uplatňovala platné právní předpisy v oblasti pozastavení plateb, kdykoli to bude nutné, a pravidelně o těchto pozastavených platbách a výsledcích tohoto kroku informovala Parlament, Radu a Účetní dvůr;

Roční shrnutí

40. je toho názoru, že roční shrnutí, která musí členské státy každoročně sestavit spolu s přehledem kontrol účtů a dostupných prohlášení v souladu s článkem 3 IID a čl. 53b odst. 3 finančního nařízení, by měly být prvním krokem k zavedení vnitrostátního prohlášení o řízení ve všech členských státech;

41. vítá prohlášení meziparlamentní konference o zlepšení vnitrostátní odpovědnosti za finanční prostředky EU, která se konala v Haagu ve dnech 28.–29. ledna 2010, v němž se doporučuje zavádět nebo posilovat vnitrostátní politické nástroje s cílem zlepšit kontrolu a řízení výdajů hrazených z prostředků EU v členských státech, a také aby nástroje používané pro řízení finančních prostředků EU a odpovědnost, jako např. výroční zprávy, obsahovaly prvky společného rámce EU, které budou umožňovat srovnání a stanovení osvědčených postupů, stejně jako dosažení pokroku při zavádění vnitrostátních prohlášení o řízení;

42. zdůrazňuje, že při nadcházejícím přezkumu finančního nařízení je třeba posílit roli ročních shrnutí a zlepšit kvalitu, homogennost a srovnatelnost údajů poskytovaných členskými státy, aby byl zajištěn jejich přínos v oblasti kontroly prostředků EU;

43. vítá informace poskytnuté Parlamentu Komisí o ročních shrnutích, která obdržela v roce 2009, a žádá Komisi, aby zveřejňovala veškerá roční shrnutí všech členských států s cílem zvýšit transparentnost a veřejnou odpovědnost; vyzývá Komisi, aby na základě obdržených ročních shrnutí provedla analýzu silných a slabých stránek vnitrostátních systémů jednotlivých členských států v oblasti správy a kontroly prostředků EU;

44. domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby Komise podala zprávu o kvalitě těchto ročních shrnutí a aby vytvořila přidanou hodnotu k tomuto procesu tím, že určí společné problémy, navrhne možná řešení nebo zjistí osvědčené postupy a využije těchto informací v rámci své dozorčí úlohy;

45. domnívá se, že by Parlamentu, Radě a EÚD měla být ke konci roku 2010 předložena srovnávací analýza a měla by být brzy poté zveřejněna;

46. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby obecné pokyny týkající se ročních shrnutí vyžadovaly od všech členských států jednotnou metodiku a analytický záběr; bere na vědomí záměr Komise revidovat své pokyny tak, aby se zjednodušily požadavky na vykazování a byly podány podrobnější pokyny pro osvědčené postupy; požaduje, aby Komise této příležitosti využila k tomu, aby do pokynů zahrnula i rámcový návod pro vnitrostátní prohlášení o řízení pro ty členské státy, které se rozhodnou tato prohlášení zavést, a aby vypracovala vlastní motivační přístup;

Vnitrostátní prohlášení o řízení

47. vítá dobrovolné iniciativy Dánska, Nizozemska, Švédska a Spojeného království, které vypracovaly vnitrostátní prohlášení o řízení prostředků EU; všímá si však značných rozdílů mezi těmito čtyřmi vnitrostátními iniciativami; upřímně vítá dopis nizozemské a švédské vlády, který vyzývá Komisi, aby vydala pokyny týkající se vymezení klíčových hledisek vnitrostátních prohlášení, které by mohly rovněž sloužit jako cenný zdroj informací pro další členské státy; lituje skutečnosti, že navzdory těmto iniciativám většina ostatních členských ještě takováto prohlášení nezavedla;

48. připomíná svůj požadavek na zavedení vnitrostátních prohlášení o řízení (v bodě 32 svého usnesení ze dne 23. dubna 2009[60] připojeného k rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2007);

49. upozorňuje na první odstavec článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 274 Smlouvy o ES), který nyní stanoví, že Komise „plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy“, a je i nadále přesvědčen, že pokrokem v tomto směru bude podávání vnitrostátních prohlášení o řízení týkajících se veškerých prostředků EU v rámci sdíleného řízení, jak Parlament požadoval ve svých posledních pěti každoročních usneseních o udělení absolutoria;

50. poukazuje na druhý odstavec článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie, který ukládá členským státům určité – zatím neupřesněné – povinnosti kontroly a auditu a z toho vyplývající odpovědnosti; žádá Komisi, aby využila nového znění článku 317 k co nejrychlejšímu zavedení povinných vnitrostátních prohlášení o řízení; odkazuje také na článek 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, který dává Komisi nové nástroje k zajištění stejného a jednotného provádění právně závazných aktů Unie;

51. vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu finančního nařízení navrhla povinnost členských států vydávat vnitrostátní prohlášení o řízení podepsaná na příslušné politické úrovni a osvědčená jejich nejvyššími vnitrostátními orgány kontroly účetnictví, a to jako prostředek úlevy od administrativního břemene a zlepšení správy prostředků v rámci sdíleného řízení;

52. žádá, aby podle čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie byla ve věci kontrol v rámci sdíleného řízení posílena spolupráce mezi vnitrostátními orgány kontroly účetnictví a EÚD;

53. navrhuje, aby vnitrostátní orgány kontroly účetnictví jako nezávislí externí auditoři vydávaly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy vnitrostátní auditorská potvrzení o řízení prostředků EU, která by byla základem vnitrostátních prohlášení o řízení; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost úpravy a přizpůsobení harmonogramu udělování absolutoria tak, aby umožňoval včasné provedení auditů těchto vnitrostátních prohlášení o řízení ze strany (vnitrostátních) externích auditorů;

54. je hluboce znepokojen prokázaným manipulováním s finančními statistikami a daňovými úniky, k nimž docházelo v Řecku; zjišťuje, že se v celé tamní státní správě všeobecně rozšířila korupce ve veřejném sektoru, jak přiznal předseda řecké vlády; upozorňuje na značné finanční dopady této situace v podobě nákladů, které zatěžují rozpočet Řecka; žádá Komisi, aby přednostně vyšetřila okolnosti, za nichž mohla po tak dlouhou dobu dostávat nepravdivé makroekonomické údaje;

Systém vnitřní kontroly v Komisi

Akční plán na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly

55. vyjadřuje své znepokojení nad opakovanou kritikou EÚD týkající se nedostatečné kvality kontrol prováděných v členských státech a podle jeho mínění škodí pověsti EU, mohou-li jednotlivé členské státy uplatňovat různé standardy kontroly;

56. i přes postupné zlepšování DAS od roku 2003 (v roce 2008 vyslovil EÚD pozitivní stanovisko auditora k 56 % výdajů oproti 6 % v roce 2003) je i nadále znepokojen konstatováním EÚD, že zatím nelze určit, zda měl akční plán měřitelný dopad na systémy dohledu a kontroly, a že Komise není schopna prokázat, že její opatření na zlepšení systémů dohledu a kontroly účelně zmírňují riziko vzniku chyb v některých rozpočtových oblastech (body 2.28 a 2.33 výroční zprávy za rok 2008);

57. žádá Komisi, aby i nadále pravidelně předkládala hodnocení integrovaného systému vnitřní kontroly, a požaduje, aby výroční zprávy o činnosti a souhrnné zprávy podávaly ještě přesnější a podrobnější informace o fungování systémů oddělení Komise a členských států v oblasti sdíleného řízení, jak už to v současnosti činí generální ředitelství Komise pro regionální politiku ve své výroční zprávě o činnosti;

Analýza stávající rovnováhy mezi provozními výdaji a náklady na systém kontroly prostředků EU

58. upozorňuje v této souvislosti na význam opatření č. 10 výše uvedeného akčního plánu, které navrhuje provést „analýzu nákladů na kontrolu“, neboť „je nutné nalézt vhodnou rovnováhu mezi náklady na kontrolu a přínosy těchto kontrol“;

59. žádá Komisi, aby v roce 2010 provedla úplnější a podrobnější hodnocení nákladů na zdroje, které jsou vyčleněny na kontrolní systémy v oblastech „výzkum, energie a doprava“, „rozvoj venkova“, „vnější pomoc“ a „správní výdaje“, jak to požadoval Parlament ve svých předchozích usneseních připojených k rozhodnutí o udělení absolutoria;

60. je přesvědčen, že toto hodnocení bude klíčovým nástrojem pro posouzení, jakých zlepšení lze v budoucnu dosáhnout a s jakými náklady, jak doporučuje EÚD ve své výroční zprávě za rok 2008 (bod 2.35 písm. a)), a pro dosažení pokroku v otázce přijatelného rizika výskytu chyb;

Přijatelné riziko výskytu chyb

61. bere na vědomí výše uvedené sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb jakožto pevného metodologického základu, z něhož lze vycházet při ekonomické analýze přijatelné míry rizika; připomíná své pochybnosti ohledně údajů o nákladech na kontrolu poskytovaných členskými státy a žádá Komisi, aby aktualizovala a doplňovala údaje použité ve sdělení; vyzývá Komisi, aby řešila všechny slabiny a nedostatky, které zjistil Účetní dvůr, a zdůrazňuje především tyto:

- stanovení možné míry přijatelného rizika výskytu chyb je pouze jedním z řady prvků, kterými je třeba se zabývat v zájmu zlepšení finančního řízení v Evropské unii; dalšími prvky jsou 1) lepší využívání stávajících systémů kontroly, 2) zvýšení obecně velmi nízkých nákladů na kontrolu, 3) zjednodušení a 4) soustředění;

- kvalita dostupných informací v členských státech není v současné době dostatečná k tomu, aby mohla být základem pro stanovení a schválení přijatelného rizika výskytu chyb;

- postoj Rady k této otázce není znám;

62. žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou analýzu nedostatků a slabin, které zjistil Účetní dvůr[61], zejména pokud jde o kvalitu údajů poskytovaných členskými státy;

63. připomíná opatření č. 4 výše uvedeného akčního plánu, které v souladu s doporučeními Parlamentu navrhuje zahájit „interinstitucionální dialog o přípustných rizicích uskutečněných operací“; konstatuje nicméně, že s prováděním tohoto opatření se sotva začalo;

64. domnívá se proto, že by Komise v zájmu dodržování zásady proporcionality a zásady efektivity nákladů (tj. odpovídající návratnosti vynaložených prostředků) kontrolních systémů měla zhodnotit poměr mezi zdroji, které má k dispozici pro každou jednotlivou politiku, na jedné straně a částí těchto zdrojů, kterou využívá na kontrolní systémy, v členění podle jednotlivých oblastí výdajů, na straně druhé;

65. žádá Komisi, aby stanovila oblasti s vysokou politickou citlivostí (s vysokým rizikem poškození dobré pověsti), v nichž by měl být zvolen kvalitativní (nikoli ekonomický) přístup k mírám chyb;

66. domnívá se, že při stanovování přijatelné míry chyb by měl být rovněž vzat v úvahu objem prostředků Společenství, které jsou v důsledku chyb ohroženy;

67. je také přesvědčen, že stávající poměr nákladů a výnosů mezi zdroji vyčleněnými na kontrolní činnosti a výsledky těchto kontrol by měly být základním prvkem, který by měl mít EÚD na zřeteli při vydávání DAS;

68. lituje, že Komise vynakládá větší úsilí na to, aby přesvědčila Parlament o potřebě zavést koncept „přijatelného rizika výskytu chyb“, než na to, aby přesvědčila členské státy o potřebě povinných vnitrostátních prohlášení o řízení;

Zjednodušení

69. zdůrazňuje, že kontrolní systémy odrážejí složitost předpisů a pravidel na různých úrovních, které se někdy překrývají; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby urychlila své kroky ve snaze o zjednodušení a plně do tohoto procesu zapojila Parlament, a žádá členské státy a regiony, aby vyvinuly odpovídající úsilí o dosažení tohoto cíle;

Interinstitucionální rozprava o současném systému postupu udělování absolutoria

70. žádá Komisi, aby uspořádala interinstitucionální diskusi za účasti zástupců Rady, Komise, Účetního dvora a Parlamentu na nejvyšší úrovni v první fázi a ve druhé fázi za účasti zástupců členských států, vnitrostátních parlamentů a nejvyšších orgánů kontroly účetnictví s cílem zahájit komplexní rozpravu o současném systému postupu udělování absolutoria;

71. navrhuje přidělit během příštího rozpočtového procesu Komisi zdroje potřebné k uspořádání takové rozpravy;

Politická a administrativní odpovědnost v Komisi

Výroční zprávy o činnosti

72. lituje skutečnosti, že EÚD ve své výroční zprávě za rok 2008 znovu zdůraznil, že některé výroční zprávy o činnosti stále neobsahují dostatek podkladů pro prohlášení o věrohodnosti; žádá Účetní dvůr, aby zahrnul do jednotlivých kapitol výroční zprávy podrobnou analýzu příslušných výročních zpráv o činnosti;

73. se znepokojením konstatuje, že EÚD nadále nalézá slabiny ve fungování systémů dohledu a kontroly a v příslušných výhradách k jistotě vyjádřené v prohlášeních generálních ředitelů Komise, především co se týče jejich vlivu na prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti uskutečněných operací, a připomíná členským státům a Komisi jejich povinnosti v této oblasti;

Transparentnost a etika

74. trvá na tom, že veřejnost musí mít přístup k informacím o všech členech expertních a pracovních skupin, které spolupracují s Komisí, a ke zveřejněným informacím o všech příjemcích prostředků EU;

75. trvá na tom, že Komise musí být odpovědná za zajištění úplnosti, dohledatelnosti a srovnatelnosti údajů poskytnutých o příjemcích finančních prostředků EU, včetně podrobností o příjemcích a jejich projektech;

76. vítá skutečnost, že informace o příjemcích finanční podpory EU budou zveřejňovány ve větší míře na přístupné a přehledné internetové stránce, a požaduje vytvoření standardní struktury a podoby vnitrostátních, regionálních a mezinárodních internetových stránek přístupných z centrálního portálu;

77. opět zdůrazňuje, že je nezbytné provést revizi stávajícího kodexu chování členů Komise, aby se odstranily nedostatky jako: a) chybějící definice pojmu „střet zájmů“, b) není stanoven postup v případě střetu zájmů, c) není jasno v otázce přijímání darů a pohoštění, a d) neexistuje orgán, který by se zabýval stížnostmi a zbavoval předsedu (případné) povinnosti provádět hodnocení sebe sama;

78. očekává, že Komise zahájí konzultace s Parlamentem týkající se revize stávajícího kodexu chování členů Komise v duchu vzájemného souhlasu, kterého bylo dne 27. ledna 2010 dosaženo mezi předsedou Komise José Manuelem Barrosem a pracovní skupinou Parlamentu v otázce provedení revize rámcové dohody mezi Parlamentem a Komisí, a že přijme revidovanou verzi svého kodexu chování členů Komise nejpozději do srpna 2010, přičemž poznamenává, že tato revize měla být provedena ještě před jmenováním nové Komise;

79. připomíná, že je důležité zajistit absolutní transparentnost a publicitu, pokud jde o zaměstnance kabinetů členů Komise, kteří nebyli přijati do pracovního poměru v souladu se služebním řádem;

80. připomíná také, že závazný kodex chování členů Komise by měl zahrnovat nezbytná etická pravidla a hlavní zásady, jimiž se musí členové Komise řídit při výkonu své funkce, zejména při jmenování kolegů, a to zvláště ve svých kabinetech;

Řízení a správní reforma

81. bere na vědomí mírné snížení počtu zaměstnanců, jejichž náplní práce je „administrativní podpora a koordinace“ (z 31,8 % v roce 2007 na 30,9 % v roce 2009), což představuje jen malou část celkových režijních nákladů; opakuje své předchozí požadavky, aby byla přijata opatření s cílem dosáhnout v této oblasti 20% podílu (bod 217 výše uvedeného usnesení ze dne 23. dubna 2009);

82. naléhavě žádá Komisi, aby společně s přípravnými dokumenty pro rozpočet na rok 2011 (dříve se jednalo o dokumenty vztahující se k předběžnému návrhu rozpočtu) předložila plán pracovních míst, v němž je uplatněno 3% snížení v této oblasti jakožto první krok k dosažení 20% úrovně na konci funkčního období druhé Barrosovy Komise;

83.  vyzývá Komisi, aby před přepracováním služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců vypracovala a předložila alternativní metody úpravy platů úředníků a ostatních zaměstnanců na náležitém právním a účetním základě; domnívá se, že by tak měl vzniknout širší základ pro výpočet výše roční úpravy a k úpravě platů by docházelo rychleji, a tak by se v ní přiměřeněji promítal celkový hospodářský vývoj v členských státech;

84.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by se nevyplatilo zařazovat kandidáty do nástupní platové třídy podle jejich předpokladů k výkonu dané práce, a aby předložila návrhy na zařazení kvalifikovaných zaměstnanců do vyšších platových tříd; jako součást tohoto posouzení očekává zprávu o praktickém využití členů kabinetu po jejich odchodu z funkce a v souvislosti s podmínkami, které musí splňovat při nástupu na takové místo;

85. vyzývá Komisi, aby zaujala stanovisko k tomu, do jaké míry bylo skutečně dosaženo úspor, které byly plánovány při reformě služebního řádu v roce 2004, a to zejména s ohledem na zvýšení příspěvků úředníků a ostatních zaměstnanců v oblasti zdravotní péče a důchodů;

86. navrhuje, aby Komise rozdělila hierarchickou pravomoc mezi osoby, které odpovídají za účetnictví, a osoby, které jsou oprávněny převádět finanční prostředky podle obvyklých pravidel bezpečnosti v oblasti vnitřní kontroly při nakládání s finančními prostředky;

Řízení agentur

87. připomíná svůj požadavek (body 254 a 255 výše uvedeného usnesení ze dne 23. dubna 2009) na vytvoření a uplatňování obecného systému řízení pro „regulační agentury“ a na zavedení účinného monitorovacího systému agentur Unie;

88. v tomto ohledu zdůrazňuje, že přestože jsou některé agentury z právního hlediska nezávislé, Komise je i nadále odpovědná za plnění jejich rozpočtu (v souladu s čl. 317 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, články 54, 55 a 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článkem 37 a čl. 41 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002);

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

89. je znepokojen velkým počtem vyšetřování, která trvají déle než 9 měsíců, a tím, že jen v málo případech vyšetřovaných úřadem OLAF jsou přijímána následná opatření ve vnitrostátních soudních systémech, a domnívá se, že by mělo být provedeno hodnocení personálních zdrojů úřadu OLAF, aby se zjistilo, zda by vyšší počet zaměstnanců mohl přinést zlepšení ve dvou výše uvedených oblastech;

90. vítá závazný slib nové Komise co možná nejdříve odblokovat jednání v Radě o reformě úřadu OLAF a předložit nejpozději do července 2010 slíbený a dlouho očekávaný „diskusní dokument“ Komise jako podklad pro jednání v Radě;

91. opakuje, že je nezbytné zohlednit postoj Parlamentu v prvním čtení ze dne 20. listopadu 2008 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), a rád by znovu zdůraznil, že v zájmu zajištění toho, aby měl v budoucnu úřad OLAF dostatečně silné postavení, by bylo třeba, aby úřad zůstal v rámci Komise a zároveň si zachoval nezávislost; připomíná, že článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie klade větší odpovědnost na členské státy a podporuje tak trvalý požadavek Parlamentu, aby členské státy zlepšily svou spolupráci s úřadem OLAF;

92. rád by v brzké době obdržel návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) ve smyslu článku 86 Smlouvy o fungování Evropské unie; rád by se podílel na jednáních o zřízení úřadu EPPO; ;

93. požaduje, aby Komise co nejdříve předložila svůj slíbený a dlouho očekávaný „diskusní dokument“, a znovu připomíná důležitost postoje Parlamentu k tomuto tématu v prvním čtení ze dne 20. listopadu 2008; rád by znovu zdůraznil, že v zájmu zajištění toho, aby byl v budoucnu úřad OLAF dostatečně silný, by bylo třeba, aby úřad zůstal v rámci Komise a zároveň si zachoval nezávislost; zdůrazňuje své návrhy týkající se funkce generálního ředitele OLAF, které uvedl ve svém postoji k této věci, a žádá, aby jmenování úspěšného kandidáta proběhlo velmi rychle; je toho názoru, že toto výběrové řízení musí probíhat v interinstitucionálním rámci, který plně respektuje výsadní pravomoci Parlamentu;

94.  znovu potvrzuje svůj postoj, že postup jmenování prozatímního generálního ředitele úřadu OLAF se musí mutatis mutandis řídit předpisy obsaženými v právním aktu, který je právním základem pro úřad OLAF, konkrétně ustanoveními článku 12 nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[62]; lituje toho, že Komise v tomto směru obecně uplatňuje služební řád, a je znepokojen tím, že tento přístup Komise může nepříznivě ovlivnit efektivnost úřadu OLAF;

OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ POLITIKY

Příjmy

95. vítá skutečnost, že EÚD usoudil, že v souhrnu byla prohlášení členských států týkající se tradičních vlastních zdrojů, která byla zaslána Komisi, spolehlivá a bez zásadních chyb a že byly také správně vypočítány vlastní zdroje pocházející z DPH a vycházející z HND a Komise tyto prostředky řádně vybrala a zanesla do účtů Společenství;

96. se znepokojením bere na vědomí zprávu Komise o řeckých statistikách schodku veřejných financí a veřejného dluhu (KOM(2010)0001), která vzbuzuje vážné pochybnosti o spolehlivosti údajů poskytovaných řeckými orgány; vyzývá Komisi, aby vlastním šetřením ověřila platnost údajů dodaných za rok 2008 a potvrdila správnost a legalitu dodaných výpočtů a příspěvku do vlastních zdrojů;

97. žádá Komisi, aby předložila své plány, jak bude v budoucnu postupovat při operacích s řeckou státní správou; zdůrazňuje, že pracovníci, kteří se podílejí na správě evropských fondů, musí být vyňati z úsporných opatření s cílem zajistit zachování a integritu řídících struktur;

98. konstatuje však, že pokud jde o vlastní zdroje vycházející z HND, výhrady vyslovené již v roce 1989 jsou nadále platné, a žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy pokračovala ve své snaze zajistit, aby byly vytýkané nedostatky v přiměřené době odstraněny;

99.  žádá Komisi, aby ve věci vlastních příjmů vycházejících z HND postupovala podle doporučení Účetního dvora uvedeného v bodě 4.36 výroční zprávy za rok 2008 a sdělila Parlamentu podrobnosti o pokroku dosaženém při uplatňování přímého ověřování a posuzování dozorčích a kontrolních systémů vnitrostátních statistických úřadů v členských státech;

Společná zemědělská politika

100. vítá pozitivní hodnocení Účetního dvora, který na základě své auditní práce dospěl k závěru, že s výjimkou oblasti rozvoje venkova se v platbách za rok končící 31. prosincem 2008 v rámci skupiny politik „zemědělství a přírodní zdroje“ nevyskytly žádné významné chyby; s potěšením poznamenává, že průměrná míra chyb EU 27 je nižší než 2% hranice, kterou EÚD toleruje;

101. se znepokojením bere na vědomí velmi rozšířené míry lokálně způsobených chyb mezi členskými státy při uplatňování podpor „na plochu“ (Francie 0,20 %, Spojené království 0,24 %, Německo 0,3 %, Řecko 3,70 %, Rumunsko 12,57 %, Bulharsko přibližně 6 %) a trvá na tom, že tím nesmí být ohrožena celková důvěryhodnost systému; požaduje dobře cílená, okamžitá opatření, která povedou ke snížení administrativní zátěže pro úspěšné členské státy a k účinným protiopatřením;

102. vyjadřuje politování nad zjištěním Účetního dvora týkajícím se oblasti rozvoje venkova, která je stále poznamenána vysokou mírou chyb, přestože odhadovaná míra chybovosti byla nižší než v předchozích letech;

103. vítá hodnocení, které provedla Komise a které se týká kvality prohlášení a ročních shrnutí předkládaných členskými státy v oblasti výdajů na zemědělství; Komise v něm dospěla k závěru, že v roce 2008 byla většina těchto dokumentů v souladu s právními povinnostmi a celkově se řídila pokyny Komise;

104.  stejně jako v předchozích letech opakuje, že IACS je obecně účinným kontrolním systémem, který snižuje riziko chyb a nesprávných výdajů, lituje však, že Účetní dvůr shledal výrazné nedostatky ve vybraných platebních agenturách ve třech členských státech: v Bulharsku, v Rumunsku a ve Spojeném království (ve Skotsku) (viz bod 5.32 výroční zprávy za rok 2008); uznává však, že byla přijata opatření k řešení těchto nedostatků;

105. požaduje zjednodušení složitých pravidel a přesnější definice kritérií způsobilosti, zejména u agroenvironmentálních opatření, v první řadě na úrovni Komise, ale také na vnitrostátní úrovni v rámci plánů rozvoje venkova, a také žádá, aby všechny zúčastněné strany měly k dispozici komplexnější a jasnější instrukce a pokyny a aby se pořádaly školicí akce;

106. lituje skutečnosti, že systém evidence půdy (LPIS), který používají vnitrostátní orgány, stále ještě v některých členských státech, ve kterých kde byly Účetním dvorem hlášeny závažné nedostatky (Bulharsko, Španělsko, Polsko a Spojené království), nefunguje správným způsobem; konstatuje, že na vnitrostátní úrovni byla přijata různá opatření k řešení těchto nedostatků;

107. vyjadřuje také znepokojení nad chybami, pokud jde o výdaje v rámci programu SAPARD v Bulharsku a Rumunsku, kvůli nimž muselo generální ředitelství pro zemědělství vyjádřit ve výroční zprávě o činnosti výhradu; bere na vědomí již přijaté akční plány v reakci na doporučení Komise;

108. zdůrazňuje význam včasných a důkladných následných auditů, jimiž je možno zjistit nezpůsobilé výdaje a/nebo nedostatečné podklady, a umožnit tak provést nezbytné opravy;

109. je znepokojen nedostatky, které EÚD zjistil v souvislosti s tím, jak členské státy vymezují, co je nezbytné k udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, neboť určitým příjemcům je vyplácena podpora v rámci režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu, aniž by příjemci s dotčenou půdou cokoli dělali (bod 5.49 výroční zprávy za rok 2008);

110. domnívá se, že tyto nedostatky, včetně problému příjemců, kteří nesplňují podmínky definice „zemědělců“, jak odhalil EÚD ve výroční zprávě za rok 2008, by měla Komise vyřešit, aby zajistila vyšší míru věrohodnosti u činnosti certifikačních orgánů;

111. bere na vědomí závěry Účetního dvora a naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila kontroly v členských státech, které nesplňovaly právní předpisy Společenství při rozdělování nároků nad rámec ustanovení nařízení;

112. bere na vědomí, že Komise poukázala na nedostatky týkající se účtů pohledávek u čtvrtiny platebních agentur a navrhla finanční opravy v přibližné výši 25,3 milionu EUR; dále poznamenává, že tyto opravy představují přibližně 1,95 % z 1 295 milionů EUR, které měly být získány zpět ke konci roku 2008; zdůrazňuje, že i když je tento údaj těsně pod 2% prahem významnosti, značí, že na souhrnné úrovni účtů pohledávek existuje riziko významné chyby;

113. žádá Komisi, aby situaci podrobně dále sledovala a zajistila, aby dluhy byly správně stanoveny a řádně zaúčtovány do rozpočtu Společenství;

Soudržnost

114. konstatuje, že průběžné platby za období 2007–2013, které byly provedeny v roce 2008, představují pouze 32 % výdajů a že připomínky Účetního dvora se vztahují zejména k výdajům během programového období 2000–2006, které představují 68 % výdajů z Fondu soudržnosti v roce 2008; konstatuje tedy, že dopady posílení právního rámce na období 2007–2013 a zjednodušení opatření přijatých v letech 2008 a 2009 se zatím nemohou viditelně projevit;

115. zdůrazňuje, že naprostou prioritou musí být další snižování celkových měr chybovosti, které byly i v roce 2008 v oblasti výdajů vysoké, a zlepšování dohledu Komise a systému zpětného získávání prostředků;

116. je znepokojen tím, že chyby zjištěné v oblasti soudržnosti poukazují na skutečnost, že 11 % celkové vyplacené částky nemělo být nikdy vyplaceno, přičemž v roce 2007 nedošlo k žádnému zlepšení; lituje, že finanční opravy a zpětné získávání částek jsou funkční jen zčásti; konstatuje, že v programovém období 2000–2006 byly provedeny tyto finanční opravy: Španělsko 1 535,07 milionu EUR; Řecko 881,24 milionu EUR; Itálie 693,90 milionu EUR; Francie 248,48 milionu EUR; Spojené království 155,94 milionu EUR; Portugalsko 128,24 milionu EUR; Polsko 88,99 milionu EUR; Maďarsko 40,62 milionu EUR; Slovenská republika 39,16 milionu EUR; Irsko 25,55 milionu EUR; Německo 19,33 milionu EUR; Švédsko 11,30 milionu EUR;

117. se znepokojením bere na vědomí problémy, s nimiž se setkávají orgány členských států v oblasti provádění regulačních požadavků na období 2007–2013 ve vnitrostátním právu (jako například problémy neslučitelnosti mezi EU a vnitrostátní úrovní, zpoždění v přípravě předpisů, nejednoznačné předpisy), stejně jako v oblasti tvorby nových řídících a kontrolních systémů (přidělování úkolů novým institucím, např. řídícím a certifikačním orgánům a orgánům účetní kontroly);

118. vyslovuje politování nad tím, že členský stát, který vykazuje nejvyšší míru chyb a dostává největší podíl strukturálních fondů, obdržel mezi lety 2000 a 2006 59 miliard EUR, nazpět EU však musel vrátit pouze 1,5 miliardy EUR; konstatuje, že tato částka činí méně než 3 %; je znepokojen skutečností, že náklady na to, aby měl členský stát řádně fungující kontrolní systémy, tuto částku výrazně převyšují, což je demotivující;

119. znovu opakuje svůj požadavek na další zjednodušení pravidel navrhovaných Komisí a také na zavedení účinnějších kontrol na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem zajistit účinnější provádění strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; je toho názoru, že je nezbytné objektivní hodnocení dopadů opatření pro zjednodušení pravidel zavedených v letech 2008–2009, a vyzývá Komisi, aby toto hodnocení provedla do konce roku 2010;

120. konstatuje, že akční plán na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření předložený v roce 2008 nebyl v roce 2008 plně proveden a nevyřešil hlavní problém, tj. příliš složitá pravidla společně s prováděcími požadavky, které se v jednotlivých členských státech a někdy dokonce i v různých regionech liší; žádá Komisi, aby zajistila včasný překlad pokynů pro potřeby orgánů veřejné správy v členských státech; zdůrazňuje navíc, že dopad akčního plánu nelze zatím posoudit, neboť chyby, k nimž došlo v předchozích letech, stále ovlivňují výdaje, které Komise proplácí, na což EÚD oprávněně poukazuje ve své výroční zprávě (bod 6.34);

121. domnívá se, že přestože došlo k výraznému zlepšení řídících a kontrolních systémů, které byly zavedeny v rámci akčního plánu na rok 2008, jenž posílil dozorčí úlohu Komise nad strukturálními opatřeními, je zjištění Komise, že pouze 31 % systémů funguje řádně, zatímco 60 % vyžaduje zlepšení, neuspokojivé; vyzývá proto odpovědné členské státy, regionální orgány a řídící orgány, aby intenzivně spolupracovaly s Komisí ve snaze tento trend ve statistikách zvrátit;

122. konstatuje, že výsledek auditu uvádí předběžnou míru chyb ve výši 5 %, což odráží pozitivní výsledky zjednodušení zavedeného na programové období 2007–2013;

123. zjišťuje, že akční plán, jejž vypracovala Komise, jí umožnil přijmout opatření ve všech oblastech, které doporučoval Účetní dvůr; vítá kroky Komise v podobě poskytování školení a pokynů pro orgány spravující jednotlivé programy s cílem zlepšit fungování sdíleného řízení, jež se uplatňuje při řízení výdajů v rámci politiky soudržnosti; dále vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při poskytování pokynů členským státům, jak postupovat, a aby členské státy vybízela k posílení postupů pro zpětné získávání nesprávně vyplacených částek a podávání zpráv o této činnosti;

124. bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že podíl projektů obsahujících chyby v reprezentativním statistickém vzorku činil 43 % a že u velkého počtu projektů došlo k přeplacení; domnívá se však, že toto zjištění je zmírněno tvrzením Komise, že si byla vědoma existence nedostatků v pěti z celkem šesti dotčených programů a přijala nápravná opatření; bere na vědomí další tvrzení Komise, které potvrzuje zjištění Účetního dvora uvedené v bodu 6.20 jeho výroční zprávy, že v případě 58 % chyb se jedná o chyby v dodržování předpisů, které by neměly mít dopad na proplacení výdajů;

125. konstatuje, že porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek je nejčastějším důvodem vzniklých nesrovnalostí; vyzývá Komisi, aby prověřila příčinu tohoto nedodržování příslušných pravidel; v této souvislosti vítá zjištění Účetního dvora a iniciativy přijaté Komisí ke zjednodušení řízení strukturálních fondů a je toho názoru, že tyto iniciativy přispějí ke snížení výskytu chyb;

126. vybízí Komisi, aby nejpozději do roku 2011 předložila návrh týkající se přijatelného rizika výskytu chyb v oblasti politiky soudržnosti, jež je oblastí nejnáchylnější k chybám;

127. žádá Komisi, aby neprodleně provedla počáteční analýzu poměru nákladů a výnosů mezi zdroji vynaloženými na kontrolní činnosti v rámci GŘ REGIO a GŘ EMPL a výsledků získaných v rámci těchto kontrol;

128. konstatuje, že první pozitivní dopady posílené kontroly a právního rámce – a také akčního plánu Komise – na míru chyb v programovém období 2007–2013 se viditelně projeví nejspíše až koncem roku 2010;

129. je znepokojen tím, že s blížícím se koncem programového období 2000–2006 mohou vnitrostátní orgány, které jsou pod tlakem, aby absorbovaly prostředky EU přidělené na závazky, předložit vyšší počet neplánovaných projektů; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby se tato situace v tomto programovém období neopakovala, a vyzývá Komisi, aby přísně uplatňovala opravná a odrazující opatření (pozastavení plateb a finanční opravy) vůči členským státům, u nichž to bude zapotřebí;

130. lituje v této souvislosti pomalého zahájení programů spadajících do programového období 2007–2013, k němuž došlo v důsledku toho, že členské státy předložily se zpožděním zprávy o posouzení shody a auditní strategie; sdílí názory EÚD a je znepokojen tím, že toto zpoždění může zvýšit pravděpodobnost, že kontrolní systémy nebudou v počáteční fázi schopny chybám předcházet a zjišťovat je; znovu vyzývá Komisi, aby co nejdůsledněji plnila svou kontrolní úlohu;

131. požaduje, aby Komise stanovila a šířila osvědčené postupy mezi členskými státy s cílem umožnit lepší absorpci finančních prostředků a urychlení cash flow u příjemců prostřednictvím úpravy a zjednodušení prováděcích předpisů pro strukturální fondy na vnitrostátní úrovni;

132. bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v programovém období 2007–2013 jsou posílena ustanovení o provádění kontroly a jsou vyjasněny příslušné odpovědnosti Komise a členských států; v této souvislosti oceňuje přínos orgánů provádějících audit, které byly zřízeny pro každý z programů, a sdílí očekávání Komise, že výroční zpráva o auditu a stanoviska předložená orgánem provádějícím audit by měly podpořit prohlášení o věrohodnosti, které předkládají vnitrostátní kontrolní systémy;

133. žádá Komisi, aby Parlamentu poskytla v rámci své nadcházející souhrnné zprávy a výroční zprávy o činnosti jasné informace o členských státech, jejichž kontrolní systémy jsou nejméně efektivní, a aby pro každý fond vypracovala klasifikační tabulku za daný rok; kromě toho vyzývá EÚD, aby vypracoval podobnou tabulku také na základě svých auditů;

134. upozorňuje na připomínku EÚD podobnou té pro rok 2007, že rozsah ani hloubka výhrad ve výroční zprávě o činnosti plně neodrážejí závažnost problémů spojených s výskytem nesrovnalostí a neúčinnými kontrolními systémy; je tedy toho názoru, že přístup generálních ředitelství by měl být obezřetnější a rozsah výhrad tudíž větší;

135. upozorňuje na specifickou povahu výdajů v rámci politiky soudržnosti, která vyplývá z víceletého systému řízení, a zdůrazňuje, že finanční opravy se provádějí až v následujících letech a také při uzavírání programového období, což Komisi v úhrnu umožňuje zjistit a napravit velké množství nesrovnalostí;

136. vítá čtvrtletní zprávy Komise o finančních opravách a zintenzivnění finančních oprav Komise v letech 2008 a 2009; lituje nicméně, že systém finančních oprav má na členské státy jen malý odrazující účinek, neboť veškeré nezpůsobilé výdaje zjištěné Komisí nebo EÚD mohou členské státy nahradit způsobilými výdaji; zastává stanovisko, že Komise, by měla zajistit, aby v budoucnu mohly být nahrazovány jinými výdaji bez ztráty prostředků pro příslušné členské státy jen ty nesrovnalosti, které odhalí samotné členské státy;

137. vyslovuje politování nad chabou kvalitou zpráv o zpětném získávání částek a finančních opravách, které předkládají některé členské státy Komisi, což limituje užitečnost a úplnost čtvrtletních zpráv Komise předkládaných Parlamentu; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření a zajistila, aby členské státy plnily své povinnosti tím, že budou důsledně kontrolovat a posuzovat spolehlivost a úplnost poskytovaných údajů, a očekává, že obdrží nové stručné pokyny určené pro certifikační orgány a také doporučení Komise, jak zlepšit výkaznictví; žádá Komisi, aby v nadcházející souhrnné zprávě uvedla, které členské státy neplní požadavky na výkaznictví;

138.  konstatuje, že počet nesrovnalostí nahlášených členskými státy úřadu OLAF v roce 2008 výrazně kolísá: Itálie 802, Španělsko 488, Spojené království 483, Portugalsko 403, Německo 372, Polsko 329, Nizozemsko 262, Švédsko 146, Francie 98, Řecko 96, Česká republika 80, Slovenská republika 62, Maďarsko 39, Rakousko 37, Belgie 35, Estonsko 28, Finsko 28, Litva 26, Lotyšsko 22, Slovinsko 13, Kypr 4, Bulharsko 4, Irsko 2, Malta 1, Rumunsko 0; je znepokojen tím, že tato skutečnost může vést k narušení ucelenosti systému výkaznictví;

139. konstatuje, že u kontrolovaných projektů nebyly Komisi hlášeny žádné případy podvodů, a zdůrazňuje, že míra chyb ve zprávě Účetního dvora nepoukazuje nezbytně na podvody;

140. žádá Komisi, aby neustále kontrolovala věrohodnost nahlašovaných údajů a aby ověřila na základě vlastních šetření účinnost systému výkaznictví tam, kde se počet hlášených nesrovnalostí jeví jako nízký;

141. žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o číselných údajích a režimech rozdělování plateb provedených v rámci Fondu solidarity Evropské unie řeckými orgány po ničivých lesních požárech; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o kontrolách ex post provedených na základě těchto výsledků;

142. vítá rozhodnutí Účetního dvora začlenit do pracovního plánu na rok 2010 audity ESF a EFRR zaměřené na oblasti cestovního ruchu, odborného vzdělávání žen a zásobování veřejnosti pitnou vodou, které mají zvláštní význam pro rozvoj místních komunit;

143. vyzývá Účetní dvůr, aby vyhodnotil, jak řídící orgány provádějí vnější hodnocení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a aby se zejména zaměřil na nezávislost tohoto hodnocení, pokud jej platí jeho objednavatel;

144.  vyzývá Účetní dvůr, aby vyhodnotil schopnost orgánů členských států pro kontrolu účetnictví provádět audity, a to z hlediska lidských zdrojů, a jejich nezávislost při posuzování shody systému kontroly řízení;

Zaměstnanost a sociální věci

145. vítá skutečnosti, že v rámci prostředků přidělených Evropskému sociálnímu fondu (ESF) činila míra využití u prostředků na závazky 100 % (tj. 10,6 miliardy EUR) a u prostředků na platby 97,1 % (tj. 8,8 miliardy EUR); oceňuje úsilí Komise o zlepšení finančního řízení;

146. má doklady o tom, že u ESF je míra chyb nižší než celkových 11 % zjištěných pro všechny strukturální fondy; vybízí Komisi, aby informovala o své vlastní míře chyb a aby zvážila posílení samostatnosti ESF v příštím finančním období;

147. připomíná, že přijetí vhodných opatření k prevenci podvodů a korupce je úkolem generálního ředitelství pro zaměstnanost, které tyto prostředky spravuje; vítá úzkou spolupráci s úřadem OLAF; požaduje záruky, že případy podvodů v ESF budou vyšetřovat a stíhat také vnitrostátní soudní orgány;

148. konstatuje, že míra chyb nemusí nezbytně ukazovat na podvody, a vyzývá proto, aby se v budoucnu jasně rozlišovalo mezi podvody a mírou chybovosti;

149. vítá skutečnost, že se Komise snaží od všech členských států získávat podrobné údaje prostřednictvím každoročních kontrolních zpráv orgánů pro kontrolu účetnictví a souhrnných výročních zpráv; žádá o kontrolu povinnosti skládat účty, aby informace nemusely být předkládány dvakrát; považuje za nepřijatelné a trestuhodné, že vnitrostátní správní a kontrolní orgány své zprávy buď vůbec nepřekládají nebo jsou tyto zprávy nedostatečné a že tyto orgány nedodržují minimální požadavky finančních předpisů; žádá proto Komisi, aby vypracovala návrhy na zlepšení a rozšíření stávajících požadavků na předkládání zpráv a aby tyto návrhy obsahovaly i mechanismus sankcí;

150. konstatuje, že v procesu přidělování prostředků může dojít ke střetu zájmů mezi orgány, které prostředky spravují, a mezi jejich příjemci; žádá Komisi, aby na úrovni veřejné správy v členských státech prosazovala za pomoci odpovídajících prostředků opatření k zamezení střetu zájmů v procesu přidělování prostředků;

151. zdůrazňuje, že právě cílové skupiny a navrhovatelé projektů v rámci ESF prostředky potřebují nejvíce; vybízí k tomu, aby se do spolufinancování projektů započítávala také dobrovolná činnost v obecně prospěšných organizacích a nepeněžité vklady; žádá o zjištění aktuálních správních nákladů ESF u navrhovatelů projektů podle členských států a projektů;

152. připomíná nejnovější změny v nařízeních, jimiž se řídí strukturální fondy (nařízení (ES) č. 1341/2008[63], nařízení (ES) č. 284/2009[64], nařízení (ES) č. 396/2009[65], nařízení (ES) č. 397/2009[66] a nařízení (ES) č. 846/2009[67]), s cílem zjednodušit administrativní postupy; žádá o předložení zprávy o dopadech těchto změn;

153. konstatuje, že takovéto zjednodušené postupy jsou pro snižování administrativní zátěže na vnitrostátní, regionální i místní úrovni klíčové; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby tyto postupy nevedly v budoucnu k vyšší míře chyb.

Vnitřní politiky

Výzkum, energie a doprava

154. vítá mírné snížení výskytu chyb ve srovnání s předchozími roky v této skupině politik a také zlepšení, pokud jde o zpožděné platby, neboť EÚD shledal, že v roce 2008 se Komise ve včasném provádění plateb příjemcům výrazně zlepšila;

155. naléhavě žádá Komisi, aby udělala vše pro to, aby zachovala pozitivní trend z roku 2008 v této oblasti, která je pod přímou finanční správou Komise;

156. bere však se znepokojením na vědomí, že audit EÚD v oblasti výzkumu, energie a dopravy obecně znovu odhalil významnou míru chyb v platbách příjemcům a v dozorčích a kontrolních systémech Komise, které nedostatečně zmírňují přirozené riziko proplácení nadhodnocených nákladů;

157. zejména je znepokojen nevyřešenou výhradou, kterou vznesly čtyři útvary Komise odpovědné za oblast výzkumu, v důsledku míry zbytkových chyb, které ovlivňují žádosti o proplácení nákladů v rámci šestého rámcového programu;

158. také bere na vědomí systematickou nejednotnost v přístupu k příjemcům finančních prostředků EU v různých oblastech, programech a způsobech řízení;

159. obává se, že může být poškozena pověst EU, dozvědí-li se zúčastněné strany, že v oblasti zemědělství jsou uplatňovány přísnější kontroly než v oblasti výzkumu;

160. poznamenává, že některé právní předpisy týkající se financování výzkumu (např. pokud jde o sankce) nebyly dříve uplatňovány, a vyzývá Komisi, aby tento jev zastavila a zajistila jednotné uplatňování stávajících právních předpisů v plném rozsahu;

161. zároveň připomíná své požadavky vznesené ve výše uvedeném usnesení ze dne 23. dubna 2009 (bod 117 a další), zejména požadavek na zdržení se jakýchkoli zpětných změn a na zohlednění oprávněných požadavků příjemců, stejně jako na rozšíření přijímání osvědčení týkajících se metodiky uplatňované v souvislosti s průměrnými osobními náklady, kde nebylo dosaženo žádného viditelného pokroku; vyzývá Komisi, aby za účelem zajištění řádné tvorby právních předpisů předložila realistické návrhy týkající se jak cílů, tak postupů v budoucnu;

162.  v této souvislosti s hlubokým znepokojením konstatuje, že bylo schváleno pouze jediné osvědčení týkající se metodologie uplatňované v souvislosti s průměrnými náklady na zaměstnance;

163. lituje nedostatku jasných informací o aktivech vytvořených v programu Galileo; žádá Komisi, aby získala informace nezbytné k vytvoření inventárního soupisu, ověřila podmínky pro uznání a posoudila ocenění aktiv vytvořených v programu Galileo, které provedla Evropská kosmická agentura; žádá Komisi, aby zaslala tyto informace Parlamentu před koncem roku 2010;

164. je znepokojen tím, že právní úprava stávajícího rámcového programu neodpovídá potřebám moderního výzkumného prostředí, a je přesvědčen, že pro nový rámcový program je nezbytná další modernizace a zjednodušení;

165. domnívá se, že zjednodušení pravidel výpočtu požadovaných výdajů je nezbytným krokem směrem ke zlepšení situace, a žádá Komisi, aby pokračovala ve své snaze zavést co nejsnadnější pravidla pro příjemce v rámci programů; požaduje jasnou definici nezbytných kritérií pro posouzení, zda metodiky příjemců pro výpočet nákladů splňují požadavky příslušných právních předpisů;

166. zdůrazňuje, že Komise musí zajistit přísné uplatňování kontrol, zejména tím, že zlepší spolehlivost osvědčení o auditu a bude účelně provádět svou strategii auditů ex post, v příslušných případech bude ukládat sankce a u nesprávných úhrad vykázaných nákladů včasně zpět získávat prostředky nebo provádět opravy, jak to doporučuje EÚD;

167. rovněž požaduje, aby Komise přemýšlela o rozdělení činností mezi jednotlivá generální ředitelství, které má podle Účetního dvora spolu s neexistencí integrovaného informačního systému pro řízení za následek obtížnou koordinaci, zejména následné sledování výsledků auditu;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

168. považuje celkové míry plnění rozpočtových položek na životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za uspokojivé;

169. zdůrazňuje celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 95,15 % v oblasti životního prostředí, plnění ve výši 99,75 % u prostředků na závazky v oblasti veřejného zdraví a 98% plnění kapitoly bezpečnost potravin a zdraví zvířat, což představuje uspokojivý výsledek;

170. konstatuje, že v rámci rozpočtu na rok 2008 bylo provedeno šest pilotních projektů a přípravných akcí;

171. vítá skutečnost, že míra plnění provozního rozpočtu programu LIFE+ dosáhla 99,26 %; konstatuje, že bylo vybráno 196 projektů; konstatuje, že 52 % poskytnutých finančních prostředků bylo přiděleno na projekty zaměřené na oblast přírody a biologické rozmanitosti; domnívá se však, že stále je prostor ke zlepšení řízení Komise, aby byla zajištěna udržitelnost spolufinancovaných projektů;

172. konstatuje v této souvislosti, že by mohlo být dosaženo zlepšení, kdyby se zajistilo, aby podpůrná opatření byla zavedena již v době zveřejnění výzev k předkládání návrhů, a také dalším zlepšením šíření poznatků, jež jsou výsledkem projektů v rámci programu LIFE, a posílením systematické činnosti navazující na projekty po jejich ukončení;

173. vyzývá Komisi, aby i nadále prohlubovala pomoc žadatelům a poskytovala jim specifické školení a vytvořila pro ně přehledné a srozumitelné pokyny; zdůrazňuje, že těm částem programu, jejichž míra plnění poklesla na nízkou úroveň, by měla být věnována okamžitá pozornost a měla by být přijata příslušná opatření;

174. zdůrazňuje význam, který má poskytování další a přesně cílené pomoci žadatelům, kteří provádějí projekty v rámci programu veřejného zdraví, aby se tak zamezilo nepřiměřeným požadavkům na proplácení nákladů a neúplným finančním zprávám, které mají za následek zdlouhavé postupy; dále se domnívá, že výzvy k předkládání návrhů musí být jasné a přehledné, aby byly vyloučeny žádosti o financování projektů, které z důvodu své velikosti a s tím souvisejících vysokých nákladů nesplňují požadavky pro získání finančních prostředků či nejsou dostatečně kvalitní;

175. s uspokojením konstatuje, že čerpání Tabákového fondu bylo úspěšné a je přesvědčen o významu tohoto nástroje;

176. připomíná Komisi její odpovědnost vůči Výkonné agentuře pro zdraví a spotřebitele (EAHC); konstatuje, že agentura EAHC řídila 256 spolufinancovaných projektů, což představuje celkem 119 milionů EUR z rozpočtu EU, a že organizovala schůzky expertů a informační dny; považuje výsledky agentury EAHC v roce 2008 za uspokojivé;

Vnitřní trh a ochrana spotřebitele

177. vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství a útvarů Komise jsou na internetu k dispozici pouze v jednom jazyce; vyzývá Komisi, aby u výročních zpráv za rok 2009 situaci napravila;

178. zdůrazňuje, že k chybám při plnění rozpočtu dochází v mnoha případech v důsledku příliš složitých pravidel a postupů týkajících se výdajů; vyzývá proto Komisi k tomu, aby vynaložila další úsilí o zjednodušení právního rámce, zejména s cílem řešit přetrvávající problémy v některých systémech kontroly;

179. vyjadřuje politování nad tím, že četnost fyzických kontrol v oblasti dovozu ze strany členských států je i nadále velice malá, a to navzdory častým doporučením Účetního dvora a skutečnosti, že cla představují výraznou část celkových příjmů rozpočtu na rok 2008; vyzývá proto Komisi, aby členské státy požádala o zajištění patřičné rovnováhy mezi fyzickými kontrolami při dovozu a kontrolami proclení jednotlivých subjektů;

180. vítá zlepšení, která umožnila dosáhnout míry plnění 92 % u prostředků na platby u rozpočtové položky „Provádění a rozvoj vnitřního trhu“ (rozpočtová položka 12 02 01); bere na vědomí míru plnění ve výši 48 % u programu SOLVIT (rozpočtová položka 12 02 02), k níž došlo v důsledku využití prostředků na platby teprve v prvním roce po vytvoření této rozpočtové položky; oceňuje proto skutečnost, že míra plnění u prostředků na závazky dosáhla 97 %;

181. uznává, že míra plnění 97 % u prostředků na platby v oblasti celní politiky (rozpočtové položky 14 04 01 a 14 04 02) představuje výrazné zlepšení oproti předchozímu roku, a to díky kvalitnější metodě výpočtu, a vybízí Komisi, aby tímto způsobem pokračovala i nadále;

182. oceňuje úsilí, které bylo vynaloženo k dosažení míry plnění 97 % u prostředků na platby v oblasti spotřebitelské politiky (rozpočtové položky 17 02 01 a 17 02 02);

Doprava a cestovní ruch

183. bere na vědomí, že v rozpočtu na rok 2008, jak byl s konečnou platností schválen a pozměněn v průběhu roku, bylo na politiky v působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch k dispozici celkem 2 516 000 000 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby pak byla k dispozici částka 1 703 000 000 EUR; bere dále na vědomí, že z těchto částek:

–    bylo na transevropské dopravní sítě (TEN-T) k dispozici 969 425 000 EUR v prostředcích na závazky a 892 308 000 EUR v prostředcích na platby,

–    bylo na bezpečnost dopravy k dispozici 13 600 000 EUR v prostředcích na závazky a 10 000 000 EUR v prostředcích na platby,

–    bylo na program Marco Polo k dispozici 39 080 000 EUR v prostředcích na závazky a 37 958 000 EUR v prostředcích na platby,

–    bylo na činnost dopravních agentur a dozorčího orgánu pro program Galileo k dispozici 96 160 000 EUR v prostředcích na závazky a 98 000 000 EUR v prostředcích na platby,

–    bylo na dopravu včetně prioritní oblasti věnované udržitelné městské mobilitě v sedmém rámcovém programu pro výzkum a vývoj k dispozici 468 472 000 EUR v prostředcích na závazky a 345 402 000 EUR v prostředcích na platby,

–    bylo na bezpečnost dopravy včetně přípravných kroků, které mají za cíl podpořit přeshraniční dopravu na hraničních přechodech na severovýchodě Evropské unie, k dispozici 5 350 000 EUR v prostředcích na závazky,

–    bylo na cestovní ruch k dispozici 2 500 000 EUR v prostředcích na závazky a 1 500 000 EUR v prostředcích na platby;

184. bere na vědomí skutečnost, že při posuzování plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008 se Účetní dvůr rozhodl soustředit se spíše na politiku výzkumu a energetickou politiku než na dopravní politiku;

185. vítá nadále vysokou míru využívání prostředků na závazky i na platby na projekty transevropských sítí (TEN-T), která dosahuje téměř 100 %, a vyzývá členské státy, aby zajistily, aby bylo k dispozici přiměřené financování z vnitrostátních rozpočtů, jež by odpovídalo těmto závazkům Společenství; připomíná, že Parlament podporoval vyšší míru financování z prostředků Unie; konstatuje, že revize prioritních projektů RTE-T v roce 2010 bude příležitostí k vyhodnocení, zda byly tyto výdaje dostatečné a efektivně vynaložené;

186. vyjadřuje znepokojení nad tím, že již druhý rok za sebou byla míra využití prostředků na platby vyhrazené na dopravní bezpečnost dosti nízká (79 %); konstatuje, že míra využití prostředků na platby vyhrazených pro program Marco Polo II byla zvlášť nízká (40 %) a že míra využití plateb určených na optimalizaci dopravních systémů dosáhla pouze 67 %; připomíná, že v každém případě je částka uvedená v rozpočtu na rok 2008 shodná s částkou navrženou v předběžném návrhu rozpočtu Komise (PNR);

187. vyjadřuje politování nad mimořádně nízkou mírou využití prostředků na platby určených na práva cestujících (27 %); konstatuje, že provedené platby představují pouze 55 % částky navrhované Komisí v jejím PNR; zdůrazňuje, že investice směřující mimo jiné do informování cestujících o jejich právech má značný význam pro účinné uplatňování příslušných předpisů;

188. trvá na tom, že míra využití prostředků na platby pro program GALILEO (50 %) je nedostatečná vzhledem k důležitosti tohoto programu pro oblast logistiky a udržitelné dopravy;

189. vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila nedostatečné využívání těchto prostředků a popsala, jaká opatření hodlá provést, aby se tento problém v budoucnu neopakoval;

190. bere na vědomí, že testy operací metodou sondy ukazují na nejpravděpodobnější chybovost mezi 2 a 5 %; vyzývá Komisi aby zvýšila úsilí o to, aby se tato hodnota snížila pod 2 %;

191. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k názoru, že roční účetní závěrka Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť je ve všech významných ohledech legální a správná; je znepokojen zpožděním při přijímání zaměstnanců a vítá cíl agentury obsadit současná volná místa;

192. vyjadřuje politování nad chybějícími údaji o činnostech v oblasti cestovního ruchu a vítá nový právní a ekonomický rámec, který skýtá Lisabonská smlouva a který umožňuje rozvíjet v tomto odvětví činnosti na úrovni Evropské unie (sociální a kulturní cestovní ruch, význačné turistické destinace atd.), jež budou podporovány z víceletého rozpočtového rámce;

193. opakuje svůj požadavek, aby Komise každý rok předkládala Parlamentu a Radě podrobnější popis výdajů z každé rozpočtové položky a porovnala tyto údaje s připomínkami/poznámkami k dané položce;

Kultura a vzdělávání

194. vítá úsilí Komise o dosažení větší transparentnosti a o vstřícnost vůči klientům a podporuje další kroky v tomto směru; žádá, aby se v rámci nadcházejícího přezkumu víceletých programů v polovině období uskutečnilo hloubkové hodnocení výkonných a řídících struktur; doporučuje zahrnout prvky, které by měřily míru spokojenosti klientů ve vztahu k národním agenturám; připomíná v této souvislosti, že téměř 70 % prostředků na víceleté programy je čerpáno prostřednictvím národních agentur;

195. podporuje pokyny poskytnuté Komisí vnitrostátním orgánům v souvislosti s dohledem nad prací národních agentur s cílem dále zjednodušit řízení programů v členských státech; podporuje Komisi v tom, aby pokračovala v aktivním monitorování správy programů ze strany národních agentur s cílem vyhnout se přerušení provádění částí víceletých programů; podporuje přísný přístup Komise v podobě pozastavení plateb národním agenturám v případech odhalení nedostatků v řízení; vyzývá všechny zainteresované strany, aby zabránily negativním důsledkům, které tyto nedostatky způsobují příjemcům; v zájmu transparentnosti a kontroly nákladů žádá Komisi, aby oddělila organizační náklady a náklady na zaměstnance národních agentur od prostředků, které mají být vyplaceny v podobě grantů;

196. upozorňuje na nebezpečí spojená s kontrolními opatřeními, která nejsou úměrná spravovaným rozpočtům; domnívá se, že příslušné požadavky v oblasti kontroly nesmějí v žádném případě vytvářet tlak na zvětšení rozsahu, v jehož důsledku se zvýší práh pro účastníky;

197. s ohledem na revizi finančního nařízení žádá Komisi, aby usilovala o novou úpravu, podle níž by příjemci mohli získávat více vlastních zdrojů, aniž by se museli obávat, že jim bude snížena podpora, kterou dostávají v rámci spolufinancování EU;

198. žádá Komisi, aby spolu s národními agenturami hledala přiměřené a flexibilní řešení problematiky úroků z nevyčerpaných prostředků decentralizovaných rozpočtů, z nichž je sice v členských státech odváděna srážková daň, ale které musí národní agentury v plné výši vrátit;

199. bere na vědomí výrazné snížení počtu chyb v souvislosti s platbami; domnívá se však, že v případě průběžných a konečných plateb je třeba dosáhnout dalšího zlepšení; vyzývá Komisi, aby pečlivěji dohlížela na proces vydávání ročních prohlášení ex post v souvislosti s programem celoživotního učení, a to prostřednictvím monitorovacích návštěv a přímého ověřování;

200. vyzývá Komisi, aby přezkoumala byrokratické překážky znesnadňující fungování programu „Mládež v akci“ („Youth in Action“); vyzývá zejména k tomu, aby opatření spadající pod akce 1.1 a 1.3 tohoto programu byla k dispozici jako snadno dostupné služby; zdůrazňuje, že kritéria výběru musí být pro uchazeče transparentní a srozumitelná; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení nového systému přidělování finančních prostředků v rámci programu „Mládež v akci“, a zajistila tak, že se finanční prostředky budou moci čerpat na projekty malého rozsahu a projekty týkající se mládeže, které za současné situace nejsou schopny zajistit si vlastní finanční prostředky;

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

201. bere na vědomí relativní snížení míry čerpání prostředků na závazky z rozpočtu na rok 2008 na prostor svobody, bezpečnosti a práva ve srovnání s rokem 2007 (87,51 % v roce 2008 oproti 90,29 % v roce 2007); konstatuje, že 75 000 000 EUR bylo přeneseno do roku 2009, avšak podotýká, že podle informací poskytnutých útvary Komise byla tato částka vyčleněna před 31. březnem 2009; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby ve srovnání s rokem 2007 vzrostla (80,88 % v roce 2008 oproti 60,41 % v roce 2007); vyzývá generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, aby se v roce 2009 i nadále snažilo čerpat prostředky na závazky a prostředky na platby v nejvyšší možné míře;

202. lituje skutečnosti, že nebylo možné, aby v rámci Fondu pro vnější hranice Komise provedla první zálohové platby členským státům dříve než na konci roku 2008, neboť prováděcí opatření byla přijata teprve 5. března 2008, a některé členské státy předložily původní verzi popisu řídících a kontrolních systémů a dokumenty finančního plánování se značným zpožděním nebo v nedostatečné kvalitě;

203. konstatuje, že v nadcházejících letech by udělování absolutoria agenturám za plnění rozpočtu mělo ve větší míře vycházet z hodnocení výsledků činnosti agentur v průběhu celého roku, které vypracuje příslušný výbor.

Schengenský informační systém druhé generace

204. je velmi znepokojen zpožděními při tvorbě Schengenského informačního systému druhé generace a dopady těchto zpoždění na rozpočet EU a rozpočty členských států; konstatuje, že tzv. mezníkový test 1 týkající se stability, spolehlivosti a výkonnosti projektu SIS II provedený na konci ledna 2010 byl neúspěšný;

205. připomíná povinnost Komise – vyplývající z nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 ze dne 24. října 2008 o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS I+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[68] a z rozhodnutí Rady 2008/839/ SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS I+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[69] – předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku týkající se vývoje SIS II a přechodu ze SIS I+ na SIS II každých šest měsíců a poprvé po prvních šesti měsících roku 2009; konstatuje, že první zpráva o pokroku za období od ledna 2009 do června 2009 (KOM(2009) 555), která byla zveřejněna 22. října 2009, je už zastaralá a že druhá zpráva o pokroku dosud není k dispozici;

206. znovu opakuje požadavek Rady a Parlamentu vůči Komisi – který vyjádřila Rada ve svých závěrech o dalším směřování SIS II ze 4.–5. června 2009 a Parlament ve svém usnesení ze dne 22. října 2009 o pokroku v zavádění Schengenského informačního systému II a Vízového informačního systému[70] –, aby zajistila plnou transparentnost finanční stránky vývoje SIS druhé generace;

207. zdůrazňuje, že Komise by měla plnit své povinnosti předkládat zprávy včasněji a transparentněji;

208. vyzývá Účetní dvůr, aby provedl hloubkový audit a předložil zvláštní zprávu hodnotící řízení projektu SIS II ze strany Komise, a to od začátku projektu, počínaje první výzvou k předkládání nabídek;

209. vyhrazuje si právo ponechat v rezervě finanční prostředky, které mají být vyčleněny na rozvoj projektu SIS II v rozpočtu na rok 2011, s cílem zajistit plnou kontrolu a dohled nad tímto postupem ze strany Parlamentu;

Práva žen a rovnost pohlaví

210. připomíná Komisi, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je podpora rovnosti mezi muži a ženami základním principem Evropské unie a měla by se dodržovat při všech činnostech, a měla by se tedy projevit i při udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské unie;

211. vyslovuje politování nad tím, že se dosud neuplatňuje sestavování rozpočtu s ohledem na pohlaví; opakuje proto svůj požadavek, aby Komise učinila další kroky k zajištění toho, aby se při rozpočtovém plánování stalo uplatňování hlediska pohlaví skutečností;

212. vítá studii proveditelnosti[71] týkající se sestavování rozpočtu s ohledem na pohlaví, kterou připravila Komise, a vyzývá všechny partnery v rozpočtovém procesu Evropské unie, aby vzali tuto studii v úvahu při přípravě, plnění nebo auditu rozpočtu;

213. vyzývá Komisi, aby vyvinula další úsilí při přípravě genderově specifických údajů, které lze zařadit do zpráv o udělení absolutoria za plnění rozpočtu, neboť velmi kusé údaje, které jsou zatím k dispozici, neposkytují dostatečný přehled o situaci;

214. vyzývá Účetní dvůr, aby ve svých zprávách k udělení absolutoria věnoval samostatnou část aspektům rovnosti pohlaví;

215. vítá skutečnost, že byly zjednodušeny mechanismy financování na období 2007–2013, ale vyslovuje politování nad tím, že přes toto zlepšení byl velký počet úhrad u projektů soudržnosti (k nimž patří Evropský sociální fond a rovnost pohlaví) v roce 2008 znovu poznamenán chybami; žádá proto Komisi, aby zajistila, aby byly mechanismy financování účinnější.

Vnější akce

216. na základě zkušeností z roku 2007 a 2008 konstatuje, že je nezbytně nutné zajistit, aby se i nadále zvyšovala transparentnost výdajů v této oblasti politiky, zejména pokud jde o zřízení Evropské služby pro vnější činnost (EEAS);

217. vyzývá Komisi, aby před ukončením postupu udělování absolutoria za rok 2008 předložila konkrétní, podrobné a souhrnné plány týkající se personálního zabezpečení, organizační a kontrolní struktury EEAS, které by zejména obsahovaly zvýšení počtu zaměstnanců a jejich rozdělení, předpokládané dopady na rozpočet a změny služebního řádu a finančního nařízení, a aby na základě předložených návrhů okamžitě zahájila jednání s rozpočtovým orgánem; odmítá jednat na základě vágních rámcových dohod;

218. je jednoznačně toho názoru, že právo Parlamentu provádět kontrolu z pozice orgánu příslušného k udělení absolutoria by se v žádném případě nemělo zřízením EEAS nijak zmenšit; očekává, že Komise bude mít tuto skutečnost[72] na zřeteli při přípravě návrhu revize stávajícího finančního nařízení; zdůrazňuje, že tato revize by měla být součástí běžné revize po třech letech; odmítá koncept zrychleného řízení, který navrhuje Komise;

219. se značným znepokojením bere na vědomí, že podle celkového hodnocení Účetního dvora jsou systémy dohledu a kontroly všech dotčených generálních ředitelství (AIDCO, RELEX, ELARG a ECHO) stále pouze částečně efektivní, a také závěr Účetního dvora, že v platbách v této skupině politik došlo k významným chybám; upozorňuje, že stejně jako dříve byly chyby zjištěny zejména na úrovni delegací a u příjemců prostředků;

220. vítá zlepšení, kterého dosáhlo GŘ AIDCO ve svých systémech dohledu a kontroly; vybízí však úřad EuropeAid, aby provedl nezbytná zlepšení svých kontrol ex ante, prováděl externí audity a odstranil nesrovnalosti a nedostatky ve svých ročních plánech auditů, v auditním modulu CRIS a v celkovém monitorování auditních výsledků;

221. naléhavě žádá GŘ RELEX, aby posílilo své kontroly ex ante a odstranilo nedostatky zjištěné Účetním dvorem v jeho finančním řízení a dohledu nad projekty; vítá skutečnost, že GŘ RELEX uznalo potřebu věnovat se těmto problémům ve větší míře;

222. upozorňuje na značný počet možných případů podvodu (102 případů), které v této skupině politik vyšetřuje úřad OLAF, jedná se o druhý nejvyšší počet případů hned za vnitřním vyšetřováním; vítá pozornost, kterou úřad OLAF věnuje vnější pomoci v rámci vyšetřování a preventivní činnosti a v rámci posílené spolupráce;

223. vyjadřuje politování nad zpožděními při zajišťování transparentnosti vynakládání prostředků EU spravovaných mezinárodními organizacemi, zejména OSN (v tzv. „společném řízení“); lituje skutečnosti, že i přes opakované výzvy ze strany Komise k plnění finanční a správní rámcové dohody (FAFA) se EÚD potýkal s problémy při získávání auditních zpráv a podkladů od OSN; zaznamenává a vítá pokrok, jehož bylo dosaženo, zejména uzavření dohody o zadáních pro ověřovací návštěvy v dubnu 2009 a podpis společných pokynů pro předkládání zpráv;

224. oceňuje skutečnost, že organizace OSN mají často specifické zkušenosti a odborné znalosti, které jinde nejsou k dispozici; vyjadřuje nicméně však znepokojení nad tím, že Komise předem přesvědčivě nedokládá, zda je volba organizace OSN skutečně účinnější a účelnější než jiné způsoby poskytování pomoci[73]; žádá Komisi, aby používala transparentnější a objektivnější postup výběru způsobů provádění pomoci;

225. poukazuje na pokračující trend zvyšování příspěvků do fondů sdružujících více dárců, zejména fondů OSN, v souladu se zásadami dobré spolupráce mezi dárci; vyjadřuje však nespokojenost s přetrvávajícími těžkostmi Účetního dvora v souvislosti s přístupem k finančním dokumentům agentur OSN; vítá kroky Komise s cílem ulehčit auditorské postupy Účetního dvora a vyzývá k přijetí dalších opatření v zájmu plné ochrany finančních zájmů Evropské unie a zvýšení transparentnosti postupů včetně případné úpravy dohody FAFA;

226. zdůrazňuje v tomto ohledu, že je hluboce rozčarován a nespokojen, neboť se Komisi dosud nepodařilo vytvořit skutečně evropský nástroj pro řešení krizí, o což byla žádána v předchozích usnesení při udělování absolutoria; znovu trvá na tom, že je naléhavě nutné tento nástroj vytvořit, a vyzývá novou Komisi, aby při nadcházející revizi finančního nařízení dala sama sobě možnost spravovat v případě potřeby samostatně fondy sdružující více dárců (multi-donor trust funds

227. vítá pozitivní vývoj, pokud jde o transparentnost, cíle a mezinárodní koordinaci dárců, který přineslo zavedení mechanismu PEGASE[74] zřízeného v rámci dočasného mezinárodního mechanismu TIM[75], jehož rozsah působnosti je však širší, jelikož pokrývá výdaje v rámci TIM a zároveň náklady spojené s oživením hospodářských činností (rozpočtová podpora, financování infrastruktur a sociální opatření) v souladu s palestinským plánem reforem a rozvoje;

228. bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby v dokumentech strategického plánování týkajících se evropského nástroje sousedství a partnerství byly stanoveny jasné strategické cíle a měřitelné ukazatele výkonnosti; domnívá se, že podobné kroky by měly být učiněny i v souvislosti s ostatními vnějšími nástroji, jejichž působnost je i nadále velmi obecná;

229. navrhuje, aby Komise vypracovala studii, v níž budou prozkoumány možnosti větší flexibility rozpočtů v oblasti vnějších politik; domnívá se, že vzhledem k dosavadním rozpočtovým přebytkům a stále rostoucím potřebám v této oblasti politiky by měl hned od začátku existovat prostor pro větší flexibilitu, který však nesmí být na úkor řádného sestavování rozpočtu a rozpočtové kontroly;

Rozvojová a humanitární pomoc

230. vyjadřuje politování nad zjištěním Účetního dvora, že závazky týkající se rozpočtové podpory vykazují vysoký počet nevyčíslitelných chyb; trvá na tom, že Komise by měla provádět přísnější hodnocení těchto plateb; s uspokojením bere v tomto ohledu na vědomí revizi finančních okruhů z února 2009 týkající se tohoto typu plateb;

231. s uspokojením bere na vědomí zlepšení, pokud jde o jasnost a strukturu Komisí prováděných posouzení souladu s požadavky dohody DCI (finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci); nicméně lituje skutečnosti, že EÚD zjistil časté případy, kdy Komise strukturovaným a formálním způsobem neprokázala, že řízení veřejných financí bylo dostatečně transparentní, odpovědné a účelné, nebo alespoň že byl vytvořen věrohodný a relevantní program reforem;

232. souhlasí s Účetním dvorem, že Komise by měla usilovat o prosazování svých rozhodnutí o způsobilosti k rozpočtové podpoře a měla by zajistit, aby všechny budoucí dohody o financování byly komplexním a jasným východiskem umožňujícím posoudit dodržení platebních podmínek;

233. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s rozpočtovou podporou posílila systémy dohledu a kontroly, které zajišťují správnost plateb, důkladněji monitorovala organizace, které provádějí projekty financované EU, prováděla efektivnější audity s přísným sledováním na ně navazujících kroků a vypracovala pokyny pro rozpočtovou podporu s větší orientací na výsledky;

234. naléhavě vyzývá Komisi, aby pomáhala partnerským zemím rozvíjet kapacity parlamentní kontroly a auditu, zejména pokud je pomoc poskytována prostřednictvím rozpočtové podpory, a vyzývá ji, aby pravidelně podávala zprávy o dosaženém pokroku;

235. poukazuje na to, že jeho úlohou v souvislosti s rozpočtovou podporou je volat Komisi k odpovědnosti za výsledky výdajů a že rozpočtová podpora je nástroj pomoci, který vyžaduje zásadní posun v charakteru parlamentního dohledu, a to od kontroly nad vstupy k prověřování výsledků podle jistých ukazatelů;

236. opakuje svůj požadavek, aby rozvojová pomoc obecně a konkrétně rozpočtová podpora byly postupně spjaty s prohlášením o zveřejnění ex ante, které vydává vláda přijímající země a podepisuje ministr financí a které se týká vybraných problémů, jež ovlivňují správu věcí veřejných a strukturu odpovědnosti země, která je příjemcem pomoci;

237. vyzývá novou Komisi, aby se chopila iniciativy a předložila tento návrh dalším mezinárodním dárcům – zejména Světové bance – s cílem vyvinout a uplatňovat tento nástroj ve shodě s ostatními dárci; očekává, že jej Komise bude informovat o možném časovém rámci pro tato jednání;

238. naléhavě žádá Komisi, aby stanovila strategické cíle a vhodné ukazatele výkonnosti, které by umožnily efektivní posouzení dopadu činností EU;

239. vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na zdraví žen v rozvojových zemích obecně a konkrétně na zlepšení péče o zdraví matek, protože jde o oblast, ve které chybí nejvíce ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

240. vítá pokrok ve věci rozdělení úkolů mezi dárci a dalších zásad efektivity pomoci; má však pocit, že Komise by měla zvýšit své úsilí při koordinaci činností členských států v tomto ohledu;

241. zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit účinnost pomoci a snížit její nesourodost; domnívá se, že vysoký počet projektů řízených Komisí a členskými státy (přibližně 40 000 projektů) by měl být snížen a měla by být dána přednost účinnějším programům a lepší koordinaci s dárci EU jednoznačným zaměřením se na menší počet prioritních oblastí intervence v každé zemi, která je příjemcem podpory, přičemž nesmí dojít k vyloučení malých, ale efektivních nevládních organizací, které působí přímo v terénu;

242. poznamenává, že 63 % prostředků dosud vynaložených z nástroje pro zajišťování potravin bylo poskytnuto prostřednictvím mezinárodních organizací, a připomíná, že nařízení (ES) č. 1337/2008[76] stanoví, že pokud jde o provádění pomoci, musí Komise rozdělovat prostředky „rovnoměrně“[77] mezi mezinárodní organizace a „jiné způsobilé subjekty“;

243. znovu požaduje větší zapojení parlamentů a konzultace s občanskou společností[78] v partnerských zemích při vypracovávání a přezkoumávání strategických dokumentů o jednotlivých zemích v rámci DCI;

244. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila větší zviditelnění činností financovaných EU na jiných kontinentech;

Nevládní organizace

245. bere na vědomí písemná vyjádření komisařů Šefčoviče a Šemety ze dne 8. března 2010, která obsahují podrobné informace o tom, jak Komise a výkonné agentury financují organizace nevládního typu;

246. vyzývá Komisi, aby vytvořila veřejný rejstřík subjektů nevládního typu financovaných útvary Komise, sladila různé databáze se záznamy o příjemcích prostředků z rozpočtu EU nebo Evropského rozvojového fondu, uváděla ve svém účetním systému „neziskovou“ povahu subjektů, které jsou příjemci těchto prostředků, a zabývala se možností rozšířit rejstřík představitelů zájmových skupin o informace o finančních prostředcích, které dostávají od EU;

Rumunsko a Bulharsko

247. je znepokojen nedostatky v řízení předvstupních fondů vnitrostátními orgány Bulharska a Rumunska a vítá opatření, která přijala Komise, včetně přerušení plateb, přísného dohledu a spolupráce s oběma těmito členskými státy, což společně vedlo k výraznému zlepšení situace; je však i nadále znepokojen zásadními nedostatky týkajícími se možných nesrovnalostí v řízení finančních prostředků programu Phare dvěma prováděcími agenturami v Bulharsku, přestože smluvní vázání prostředků z programu Phare bylo ukončeno; bere na vědomí závazek současných orgánů vyšetřit tyto nesrovnalosti a reformovat řízení finančních prostředků z EU;

248. bere na vědomí, že práce na vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu by měly být ukončeny do 19. října 2035; konstatuje, že původ finančních prostředků z různých generálních ředitelství v Komisi je netransparentní; žádá Účetní dvůr, aby provedl kontrolu zde použitých finančních prostředků;

249. lituje skutečnosti, že nedošlo k výraznému pokroku při řešení zjištěných nedostatků (zejména pokud jde o Národní fond pro silniční infrastrukturu); podporuje proto obezřetný přístup Komise a její závazek důsledně přísně sledovat tuto situaci, přijmout opatření v návaznosti na uvedená zjištění a poskytovat poradenství a podporu bulharským orgánům s cílem řešit zjištěné nedostatky; naléhavě žádá Komisi, aby při schvalování zpráv o posuzování shody předložených v rámci operačních programů bulharskými orgány a před provedením průběžných plateb za programovací období 2007–2013 postupovala s co největší obezřetností a přísností; bere na vědomí kroky, které učinilo Bulharsko; vítá kladný výsledek postupu posuzování shody prováděný Komisí u všech operačních programů a zároveň zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise nadále uplatňovala účinnou kontrolu a poskytovala poradenství;

250. bere na vědomí, že Komise v červenci 2008 pozastavila platby Rumunsku v rámci programu SAPARD v důsledku nedostatků a nesrovnalostí zjištěných jejími útvary, a vítá skutečnost, že Rumunsko předložilo akční plán na řešení těchto nedostatků, který Komisi umožnil v červenci 2009 zrušit pozastavení plateb;

251. podporuje Komisi, která v roce 2008 v zájmu ochrany finančních zájmů EU pozastavila platby Bulharsku s ohledem na nedostatky a nesrovnalosti v řízení fondů zjištěné útvary Komise u tří předvstupních programů: Phare/přechodný nástroj, ISPA a SAPARD; vítá pozitivní reakci Bulharska na veškerá doporučení, díky níž mohla Komise v roce 2009 zrušit pozastavení plateb;

252. lituje nicméně nedostatků, zejména neschopnosti odhalit neregulérní poskytování podpory a odpovídajícím způsobem řešit nesrovnalosti, a vyzývá Bulharsko, aby přijalo podrobný akční plán ve spolupráci s Komisí a pod důsledným dohledem nezávislého auditora;

253. zdůrazňuje, že tento akční plán musí naplňovat konkrétní, měřitelné, dosažitelné, významné a časově vymezené cíle, zejména – v příslušných případech – vytvoření transparentních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které budou splňovat mezinárodní standardy a nebudou bránit v hospodářské soutěži zahraničním zájemcům tím, že jim budou ukládat obrovskou vnitřní byrokratickou zátěž; dále zastává názor, že tyto cíle se musí zaměřovat na vytvoření a udržení plně funkčních soudních a správních struktur;

254. vítá aktualizované informace o stavu využívání prostředků z EU v Bulharsku a Rumunsku, které mu poskytla Komise; bere nicméně na vědomí přetrvávající rozpory a nesrovnalosti v předložených zprávách o pokroku; dospívá k závěru, že snahy Parlamentu o zhodnocení pokroku v oblasti soudnictví a systému státní správy znemožňuje stávající forma zpráv o pokroku; žádá Komisi, aby nadále pečlivě sledovala systémy těchto dvou členských států a provádění přijatých akčních plánů, a navrhuje, aby úřad OLAF také pokračoval v podpoře poskytované těmto dvěma členským státům při plnění jejich povinností v oblasti ochrany finančních zájmů Unie;

255. požaduje, aby tyto zprávy obsahovaly jasné údaje o pokroku v klíčových oblastech boje proti podvodům a korupci; připomíná svůj požadavek na zavedení systému „semaforu“ (červená, oranžová a zelená) založeného na konkrétních ukazatelích (množství a kvalita právních a správních opatření přijatých s cílem zabránit případům podvodů a korupce, předcházet jim a trestat je), aby podávaly jednoznačný obraz o vývoji systémů v těchto zemích; je udiven, že při přípravě zpráv nebyly vždy vedeny konzultace s úřadem OLAF; žádá Komisi, aby budoucí zprávy o pokroku zahrnovaly připomínky úřadu OLAF;

Rozšíření

256. vítá opatření, která přijala Komise s cílem zlepšit celkové plnění předvstupní pomoci v Chorvatsku v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány a provádět pečlivý dohled nad podmínkami úplné decentralizace prostředků z nástroje předvstupní pomoci; zdůrazňuje, že zkušenosti získané při uplatňování předvstupních fondů v Bulharsku a Rumunsku by měly chorvatským orgánům za podpory Komise pomoci k tomu, aby se vyvarovaly podobných komplikací při využívání prostředků z předvstupních fondů ve své zemi; lituje skutečnosti, že Komise na žádost Parlamentu nezavedla do zpráv o pokroku systém „semaforu“ (zelená, oranžová a červená), který by označoval pokrok v oblastech vysoce důležitých pro boj proti podvodům, jako např. vytváření a udržování stabilních a účinných struktur soudnictví a státní správy;

257. je zklamán tím, že hlavní nedostatky (nepřipravenost programů a nevyrovnaný výkon v různých odvětvích), které vedly k „mírně neuspokojivým“ celkovým výsledkům využívání předvstupní pomoci v Turecku, nadále přetrvávají;

258. podporuje kroky, které Komise učinila v kandidátských zemích a dalších zemích západního Balkánu s cílem potírat korupci, a vybízí k provádění projektů, které posilují nezávislost soudních systémů, rozvoj profesionálního vymáhání práva a podporu boje proti korupci, a to v rámci regionální a vnitrostátní pomoci; připomíná, že v Soluňské agendě pro země západního Balkánu se EU zavázala podílet se společně se zeměmi západního Balkánu na dalším upevňování míru a podpoře stability, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a práv menšin; zdůrazňuje, že tento program se rovněž týká boje proti organizovanému zločinu a korupci a posílení regionální spolupráce;

259. připomíná, že Účetní dvůr nenalezl žádnou jednoznačnou metodiku Komise, podle níž Komise měří pokrok v těchto oblastech; zejména žádá generální sekretariát Komise, aby předložil Parlamentu zprávu o plnění Soluňské agendy, která by mohla být základem pro externí hodnocení jejího pokroku; vyzývá Komisi, aby vytvořila jednoznačnou vazbu mezi platbami v rámci předstupních fondů a doložením viditelného pokroku v jednotlivých oblastech Soluňské agendy;

260. připomíná, že zpráva o pokroku Chorvatska za rok 2009 odhaluje nedostatky v oblasti soudnictví z důvodu nedostatečné transparentnosti a nedostatečného uplatňování jednotných a objektivních kritérií při výběru soudců a státních zástupců; pochybuje proto, že prostředky z kapitoly 23 byly vynaloženy účinně a účelně;

261. konstatuje, že Rada pro regionální spolupráci vyvíjí činnost již více než rok; žádá Komisi, aby poskytovala informace s cílem posílit regionální spolupráci v rámci decentralizovaného prováděcího systému a aby předložila rozpočtovému orgánu své strategické úvahy v této oblasti;

262. připomíná, že je nutné, aby kandidátské země zajistily účinné uplatňování nových a reformovaných právních ustanovení prostřednictvím ambiciózních, transparentních, odpovědných, účinných a účelných veřejných služeb; se znepokojením konstatuje, že i přes různé pokroky v obou zemích je v Chorvatsku i v Bývalé jugoslávské republice Makedonii stále rozšířena korupce, která představuje velmi vážný problém; lituje skutečnosti, že v případech korupce na vysoké úrovni proběhlo vyšetřování pouze v omezené míře a že celkově jen velmi malý počet vyšetřování vyústil v obvinění ze spáchání trestného činu; zdůrazňuje, že to svědčí o vážných nedostatcích v systému soudnictví;

263. žádá Komisi, aby soustavně sledovala počet nevyřízených případů a nových trestních obvinění a rozsudků a počet nevyřízených případů a nových soudních případů na základě obvinění z porušení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek a informovala o svých zjištěních rozpočtový orgán;

264. dospívá k závěru, že je i nadále třeba neustále, objektivně a transparentně sledovat dosažený pokrok; v této souvislosti žádá Komisi, aby v rámci přístupových jednání stanovila v klíčových oblastech pro přistoupení výchozí bod a používala tento výchozí bod během přístupového procesu jako referenční stav a měřítko; zastává názor, že udržitelnost pokroku v rámci přístupových jednání a potvrzení dosažených cílů během tohoto procesu mají zásadní význam pro další úspěšný rozvoj Unie; žádá proto, aby byly pravidelně prováděny následné kontroly i v období po přistoupení;

Správní výdaje

265. s uspokojením konstatuje, že audit Účetního dvora neodhalil žádnou významnou chybu, která by měla dopad na legalitu a správnost správních výdajů.

ZÁVĚRY TÝKAJÍCÍ SE ZVLÁŠTNÍCH ZPRÁV ÚČETNÍHO DVORA

Část I:

Zvláštní zpráva č. 10/2008 o rozvojové pomoci ES zaměřené na zdravotnické služby v subsaharské Africe

266. vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu 10. ERF v polovině období zvážila navýšení podpory určené na zdravotní péči, a podpořila tak závazek rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdraví, a aby zajistila, že podpora poskytovaná na zdravotní péči bude rozdělena v souladu s politickými prioritami podpory zdravotnických systémů;

267. připomíná Komisi její závazek přijatý v rámci nástroje pro financování rozvojové spolupráce věnovat v rámci všech výdajů evropských rozvojových politik do roku 2009 20 % prostředků z fondů na zdravotní péči a základní vzdělání a žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o tom, kolik procent (podle jednotlivých zemí) celkové rozvojové pomoci vyčleněné pro subsaharskou Afriku je určeno na základní a středoškolské vzdělání a základní zdravotní péči;

268. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že v dialogu o zdravotní péči budou hrát skutečnou roli dostatečné odborné znalosti v oblasti zdraví tím, že zajistí, aby v každé delegaci se zaměřením na oblast zdraví byli zdravotničtí odborníci, že bude v zemích po konfliktu těsněji spolupracovat s poradci pro oblast zdraví úřadu ECHO, naváže užší partnerství se zastoupeními Světové zdravotnické organizace v jednotlivých zemích, a bude tak čerpat z jejich odborných znalostí, a uzavře formální dohody s členskými státy EU, aby mohla využít jejich znalostí; žádá Komisi, aby Parlamentu sdělila počet odborníků v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, kteří jsou k dispozici v jednotlivých regionech, na úrovních delegací a také v jednotlivých zastoupeních, a aby mu poskytla přehled, zda-li se jí podařilo počet těchto odborníků navýšit;

269. vyzývá Komisi, aby dále zvyšovala využití podpory pro jednotlivá odvětví v oblasti péče o zdraví, aby zaměřila podporu ze souhrnného rozpočtu na zlepšování zdravotnických služeb a aby využívala projektů k podpoře rozvoje a budování kapacit;

270. naléhavě žádá Komisi, aby zavedla mechanismy a nástroje dohledu s cílem zajistit, aby odpovídající podíl podpory ze souhrnného rozpočtu byl věnován na podporu základních potřeb v oblasti péče o zdraví, aby používala cílů, které měří přímo výsledek politik, aby poskytovala podporu na budování kapacit a informovala Parlament o opatřeních, která v tomto ohledu přijala;

271. vyzývá Komisi, aby stanovila jasnější pokyny pro využití jednotlivých nástrojů a kombinace více nástrojů a aby ve větší míře a účinnějším způsobem spolupracovala s Globálním fondem v zemích, které jsou příjemci podpory;

272. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Účetním dvorem našla možnosti, jak řešit nedostatky uvedené ve zprávě EÚD, a aby Parlament informovala o výsledcích těchto diskusí;

Část II:

Zvláštní zpráva č. 12/2008 o nástroji předvstupních strukturálních politik (ISPA), 2000–2006

273. naléhavě žádá Komisi, aby důsledně sledovala provádění projektů v rámci bývalého programu ISPA a aby zkoumala, jakým způsobem by bylo v budoucnosti možné zabránit zpoždění při provádění podobných nástrojů, např. IPA, nebo tato zpoždění omezit, a aby přijala všechna opatření nutná k tomu, aby předešla zpožděním při přípravě budoucích dokumentů obsahujících metodické pokyny;

274. vyzývá k tomu, aby při provádění podobných nástrojů v budoucnosti plánovali žadatelé své projekty pečlivěji a realističtěji a aby došlo ke zrychlení postupů, a to jak na úrovni Komise, tak i vnitrostátních správních orgánů přijímajících zemí;

275. vyzývá Komisi, aby pokračovala v provádění auditů systémů s cílem zajistit vytvoření spolehlivých systémů pro správu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a zabránit výskytu potenciálních vysoce rizikových situací;

Část III

Zvláštní zpráva č. 1/2009 o bankovních opatřeních ve Středomoří v rámci programu MEDA a předcházejících protokolů

276. upozorňuje Komisi na skutečnost, že je třeba zajistit účelnou koordinaci pomoci poskytované Společenstvím, Evropskou investiční bankou (EIB) a ostatními mezinárodními či místními partnery a pravidelnou výměnu informací, zejména na místní úrovni, s cílem zajistit konzistentnost a komplementaritu činností;

277. shledává, že provádění programu MEDA v prvních letech nebylo náležitě monitorováno, a to zejména v případech, kdy se Komise zcela spolehla na monitorování, které EIB prováděla před rokem 2005, avšak později došlo ke zlepšení situace;

278. zdůrazňuje význam dohody o řízení v souvislosti s uvedenými bankovními opatřeními, jimiž Komise pověřila EIB, pro zajištění náležitého monitorování, zahrnutí hlediska životního prostředí, ochranu finančních zájmů Společenství a zajištění toho, aby zprostředkovatelé a předkladatelé plnili své finanční a informační povinnosti;

279. zdůrazňuje, že je důležité, aby byl v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství uplatňován program hodnocení a monitorování, který by byl přizpůsoben bankovním opatřením;

Část IV

Zvláštní zpráva č. 2/2009 o programu Evropské unie v oblasti veřejného zdraví (2003-2007): účelný způsob, jak zlepšovat zdraví?

280. domnívá se, že program v oblasti veřejného zdraví (PVZ) (2003–2007) byl stanoven velmi ambiciózně, ale že jeho cíle nebyly dostatečně jasné ani přizpůsobené omezeným rozpočtovým prostředkům; poukazuje na to, že tato skutečnost vedla k tomu, že program měl příliš vysoký počet činností, které dokonce v některých případech nebyly ani pokryty projekty; konstatuje, že toto rozptýlení vedlo k poklesu kvality programu a zároveň k takovému rozšíření rozsahu projektů, že Komise nemá o všech stávajících projektech úplný přehled; vyzývá proto Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o výsledku mapování situace současného PVZ, které uskuteční, a zdůrazňuje, že riziko rozptýlení by se mělo řešit formou průběžných hodnocení v polovině období a zpětného hodnocení programu;

281. bere na vědomí, že EÚD zpochybnil užitečnost některých částí PVZ, a vyjadřuje politování nad tím, že v rámci programu byly v některých případech financovány projekty (zejména v rámci části „zdravotní faktory“), které měly pro Evropu jen omezenou přidanou hodnotu;

282. domnívá se tudíž, že jakýkoli následující PVZ by se měl zaměřit na sítě a výměnu osvědčených postupů a že by se měla více využívat metoda otevřené koordinace, která by takovou výměnu osvědčených postupů podporovala;

283. vyzývá Komisi, aby stanovila jasnou intervenční logiku pro jakýkoli případný budoucí program po současném PVZ; zdůrazňuje, že Komise by tak měla učinit ve svém posouzení dopadu ex ante, které připojí k návrhu takového programu;

284. žádá EÚD, aby předložil Parlamentu a Radě formální stanovisko týkající se posouzení dopadu ex ante, které provedla Komise, a to včas vzhledem k projednávání Komisí předloženého návrhu rozhodnutí o programu; domnívá se, že při vypracování svého stanoviska by měl EÚD zohlednit výše uvedený postoj Parlamentu;

Část V

Zvláštní zpráva č. 3/2009 o účelnosti výdajů na čištění odpadních vod v rámci strukturálních opatření v programových obdobích 1994–1999 a 2000–2006

285. bere na vědomí nedostatečnou míru využívání některých čistíren odpadních vod a naléhavě žádá, aby čistírny odpadních vod financované EU nadále fungovaly v hospodárném režimu; nabádá proto Komisi a členské státy, aby nalezly způsoby, jak zajistit, aby čistírny odpadních vod financované EU byly řádně napojeny na kanalizační síť; zdůrazňuje, že odpovědnost za provozování čistíren odpadních vod spočívá na členských státech, a nabádá je k tomu, aby usilovaly o zajištění přiměřené kvality odpadních vod a plné využití kapacit;

286. oceňuje snahy Komise provést revizi příslušné směrnice (směrnice Rady 86/278/ES[79] o kalech z čistíren odpadních vod), nabádá k urychlení současného postupu revize s cílem zohlednit nejnovější vývoj a sladit rozdílné postupy členských států v této oblasti, a naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, aby kvalita kalů z čistíren odpadních vod splňovala limity EU;

287. zdůrazňuje, že je třeba důsledněji přezkoumávat projekty ve fázi žádosti s cílem předejít nedostatkům v očekávaných účincích; vyzývá proto Komisi, aby dále pracovala na interních pokynech a kontrolních seznamech, které by se používaly v rámci procesu posuzování s cílem zlepšit konzistentnost žádostí o granty a zajistit provedení přiměřených nápravných opatření, pokud nebudou poskytnuty požadované informace nebo nebudou učiněny potřebné kroky;

Část VI

Zvláštní zpráva č. 4/2009 o řízení zapojení nestátních subjektů do rozvojové pomoci ES ze strany Komise

288. vyjadřuje politování a nesouhlas s nepoměrem mezi politickými závazky EU, pokud jde o zapojení nestátních subjektů do rozvojové spolupráce, a jejich uskutečňováním v praxi, a proto očekává, že příslušný komisař prokáže plnou politickou podporu účelnému provádění politických závazků vůči nestátním subjektům, a to jak na úrovni vedení, tak na úrovni delegací Komise, a rovněž vedoucí úlohu při jejich realizaci; dále vyjadřuje politování nad tím, že kritéria úspěšnosti rozvoje jsou omezena na „hospodářský rozvoj“, protože tento přístup nezohledňuje skutečnost, že propast mezi „chudými“ a „bohatými“ se dramaticky zvětšila; žádá Komisi o zajištění toho, aby každá delegace měla do konce roku 2010 alespoň jednoho odborníka, který bude pracovat na plný úvazek a bude odpovědný za politiky týkající se zapojení nestátních subjektů, příslušné kontakty i smlouvy;

289. konstatuje, že rozvojové země, které vzaly svůj rozvojový proces do vlastních rukou, účinně snížily úroveň chudoby; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou má stát v oblasti rozvoje, a vyzývá Komisi a delegace, aby i nadále zlepšovaly vztahy s vládami partnerských zemí, a umožnily tak účinnější zapojení nestátních subjektů a konzultace s nimi;

290. domnívá se, že nedostatek úplných a spolehlivých údajů je obzvláště politováníhodný, a očekává, že Komise okamžitě přijme nápravné kroky, neboť spolehlivé údaje jsou podmínkou pro zahájení hodnocení výsledků; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby před zahájením rozpočtového procesu pro rok 2011 Parlamentu předložila úplný přehled finančních prostředků EU, které byly rozděleny prostřednictvím nestátních subjektů z různých rozpočtových položek, s rozpisem podle jednotlivých zemí;

291. je toho názoru, že kvalita pomoci je důležitější než její kvantita, a vyzývá Komisi, aby hrála důležitou úlohu při řešení zřejmého chaosu v oblasti rozvojové pomoci tím, že bude usilovat o důslednou a účinnou koordinaci dárců a zlepší stávající strukturu poskytování pomoci; žádá Komisi, aby zvážila, zda není vhodná doba k zohlednění připomínek EÚD v plném rozsahu a k revizi celého systému (spolu-)financování nestátních subjektů s cílem zajistit, aby se tyto subjekty mohly spolehnout na transparentní a účinná pravidla pro účast v programech a projektech;

292. vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu skutečnost, že dárci jsou politickými subjekty a že v některých případech může docházet ke střetu zájmů mezi dárci a přijímajícími zeměmi; zdůrazňuje, že silné demokratické vnitrostátní orgány a dobře definovaná politika rozdělování bohatství jsou podmínkou udržitelnosti; je toho názoru, že má-li být dosaženo větší koherence politiky v oblasti plánování a následných programů a projektů a příslušného hodnocení, mělo by dojít k významnému posunu od spolufinancovaných projektů pro nestátní subjekty ke 100 % financování těchto projektů Evropskou unií;

293. domnívá se, že v určitých bodech se hodnocení týkající se poskytování pomoci EU prostřednictvím organizací občanské společnosti, které provedla Komise[80], a zvláštní zpráva EÚD překrývají, a proto vyzývá EÚD a hodnotící útvary Komise k výměně informací o plánovaných aktivitách a k následnému předložení zprávy Parlamentu;

294. žádá Komisi, aby předložila návrhy změn finančního nařízení, které umožní EU vystupovat jako významný činitel mezi ostatními dárci na mezinárodní úrovni;

Část VII

Zvláštní zpráva č. 5/2009 o správě pokladny v Komisi

295. domnívá se, že Komise by měla zlepšit dohled nad jednotlivými činnostmi souvisejícími se správou pokladny a podle doporučení EÚD by měla být zavedena častější setkání příslušných generálních ředitelství, generálního ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG) a generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti (DG ECFIN), aby sdílela informace o rizicích a vyměňovala si zkušenosti a osvědčené postupy ohledně pokladny a činností při správě aktiv na úrovni celé Komise;

296. domnívá se, že Komise by měla i nadále přijímat veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zajistila, aby výrazná finanční rizika byla v průběhu roku účinně a pečlivě sledována; vítá skutečnost, že pro další zlepšení situace již Komise EÚD navrhla, aby byl počínaje závěrkou za rok 2008 rozeslán dotčeným finančním institucím oběžník s cílem získat od nich přesné, úplné a standardizované informace týkající se svěřeneckých účtů, a také se na tom s EÚD dohodla;

297. vyzývá Komisi, aby GŘ BUDG vypracovalo na každé období 12 měsíců kontrolní plán na základě analýzy rizik a aby v průběhu roku i po jeho uplynutí provádělo kontroly a podávalo Parlamentu zprávy o zjištěných problémech, a to nejpozději do 3 měsíců po uplynutí daného roku;

298. vyzývá Komisi, aby pokročila s přehledem rizik spojených s pokladními operacemi (GŘ BUDG), který je součástí roční účetní závěrky, poskytuje jasné a komplexní shrnutí rizik, způsobů jejich řízení a opatření zavedených pro jejich kontrolu, minimalizaci nebo neutralizaci;

299. domnívá se, že Komise by měla z důvodu transparentnosti zlepšit dokumentaci svých postupů pro převádění finančních prostředků mezi účty vlastních zdrojů členských států, jakož i dokumentaci zvláštních výběrových řízení, která jsou v těchto případech vypisována;

300. žádá Komisi, aby zlepšila vedení databází, optimalizovala křížové kontroly a aby přijala opatření v souvislosti s doporučením EÚD zlepšit koordinaci mezi příslušnými generálními ředitelstvími tak, aby nedocházelo k situacím, kdy tato generální ředitelství stanovují limity prostředků vedených na účtech u komerčních bank bez ohledu na celkovou rizikovou angažovanost Komise vůči jednotlivým komerčním bankám;

301. vítá úsilí Komise v souvislosti se stávajícím systémem správy předběžně vybraných pokut, který byl v roce 2008 přezkoumán, a očekává, že rozhodnutí Komise, které v této souvislosti předložilo počátkem roku 2009 GŘ BUDG, zvýší bezpečnost systému;

Část VIII

Zvláštní zpráva č. 6/2009 o potravinové pomoci Evropské unie pro nejchudší osoby: posouzení cílů, prostředků a použitých metod

302. vítá audit tohoto programu provedený EÚD a rovněž návrh Komise na reformu (KOM(2008)0563); odkazuje na své legislativní usnesení přijaté dne 23. března 2009, ve kterém tento návrh reformy podpořil[81]; zdůrazňuje, že program potravinové pomoci EU má doplňovat již existující opatření v členských státech;

303. připomíná, že sociální podpora poskytovaná orgány členských států se málokdy soustřeďuje na přístup k potravinám a že potravinové programy zaměřující se na sociálně vyloučené a okrajové skupiny obyvatel bývají zpravidla spravovány dobročinnými organizacemi a realizovány za pomoci dobrovolníků;

304. domnívá se, že jsou zapotřebí lepší kritéria, která by pomoc směřovala k nejpotřebnějším zemím a příjemcům;

305. domnívá se, že by členské státy účastnící se programu měly vypracovat účinná opatření pro boj proti plýtvání potravinami;

306. připomíná Komisi, že zásada subsidiarity v žádném případě neomezuje povinnosti Komise v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Komise plní rozpočet „na vlastní odpovědnost“ a „v souladu se zásadami řádného finančního řízení“;

307. očekává, že Komise uplatní doporučení EÚD, aby rozpočtovým orgánům umožnila plně a objektivně se seznámit s informacemi o výsledcích programu;

Část IX

Zvláštní zpráva č. 7/2009 o řízení fáze vývoje a ověřování programu Galileo

308. vyslovuje politování nad tím, že podle zjištění EÚD bylo řízení programu Galileo během fáze vývoje a ověřování neadekvátní; konstatuje, že technický vývoj se ve srovnání s původním plánem o pět let zpozdil a že náklady odhadované na vývoj a ověřování se téměř zdvojnásobily a vzrostly z 1 100 000 000 EUR na 2 100 000 000 EUR;

309. žádá Komisi, aby vycházela z doporučení EÚD v nadcházejícím sdělení o budoucnosti programu Galileo se záměrem objasnit politické cíle programu Galileo a převést je na strategické a operační cíle za účelem vytvoření solidního plánu činnosti programu Galileo až do jeho plného zavedení;

310. je znepokojen zjištěním EÚD, že společný podnik Galileo nesplnil většinu svých cílů a že jeho činnost byla vážně ztížena problémy se správou; žádá Komisi, aby v souladu s doporučením EÚD zajistila, aby v případě budoucího společného podniku nebránila struktura správy jeho činnosti;

311. domnívá se, že evropští daňoví poplatníci by měli být informováni o účasti jakýchkoli třetích zemí v programech Galileo a EGNOS; požaduje proto, aby Komise poskytla Parlamentu podrobné informace o jakémkoli typu spolupráce mezi EU a třetími zeměmi, pokud jde o programy Galileo a EGNOS;

312. vyzývá Komisi a Evropský úřad pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem, aby ve svých účetních závěrkách – a EÚD ve svých zprávách – poskytovaly orgánu příslušnému k udělení absolutoria jasné a úplné informace týkající se hmotných a nehmotných aktiv vytvořených v programech Galileo a EGNOS, které vlastní Evropská unie;

313. vyzývá Komisi, aby připravila aktualizované údaje a analýzu nákladů a přínosů projektu Galileo a informovala o nich Parlament;

Část X

Zvláštní zpráva č. 8/2009 o „sítích excelence“ a „integrovaných projektech“ politiky Společenství v oblasti výzkumu: splnily své cíle?

Počáteční fáze postupu

314. konstatuje, že očekávání byla značně odlišná, neboť méně než 55 % všech projektů revidovaných ex post si zachovalo původní „vynikající“ hodnocení; žádá Komisi, aby přezkoumala své postupy hodnocení;

315. připomíná skutečnost, že převážná část žádostí nepřekročí práh nezbytný k udělení hodnocení „vynikající“ (pouze 15 až 20 %), přičemž náklady spojené se žádostmi (dosahující v některých případech až 300 000 EUR) hradí žadatelé; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby důsledně a účinně uplatňovala uvážlivé postupy, např. několikastupňové postupy, a zajistila tak co nejefektivnější využívání přidělených finančních prostředků na výzkum místo na „administrativu výzkumu“;

316. považuje za politováníhodné, že v závislosti na případném úspěchu při vyřizování žádosti pouze 53 až 86 % všech zúčastněných stran plně pochopilo povahu nástrojů používaných v rámci šestého rámcového programu; vyjadřuje politování nad skutečností, že při volbě nástroje byly v některých případech zřejmě zohledněny aspekty daňové místo materiálních; konstatuje, že velký počet partnerů v rámci sítí excelence a také výrazné zaměření Komise na právní integraci představují zvláštní výzvu a že expertní skupina pro budoucnost sítí excelence doporučila vytvářet větší partnerství pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech[82];

Vytváření sítí excelence

317. s lítostí konstatuje, že i přes požadavky Parlamentu, aby se provádění výzkumných programů více zaměřilo na služby a zákazníky, bylo dosaženo pouze malého pokroku při vytváření „jednoho centrálního kontaktního místa“, které by pokrývalo úplné spektrum generálních ředitelství, do jejichž činnosti spadá výzkum, standardizace postupů podávání žádostí, požadované dokumentace a konzistentní komunikace; zdůrazňuje skutečnost, že veřejnost považuje Komisi za jediný subjekt;

318. v této souvislosti požaduje, aby Komise konečně přijala příslušné kroky a zaujala proaktivní přístup k podpoře zákazníků, k vnitřní kontrole kvality zahrnující druhou úroveň standardizace a k jednotnějšímu řízení; žádá Komisi, aby poskytla on-line přístup ke všem právním textům, které se týkají přidělování zakázek v rámci grantů, a v případě potřeby i odkazy na belgické právní předpisy;

319. připomíná, že Parlament i nadále trvá na snížení administrativní zátěže, zejména v postupech pro poskytování grantů[83]; vyslovuje politování nad tím, že průměrná doba potřebná k uzavření smlouvy činí 13 měsíců, což je o 4 měsíce déle než v případě pátého rámcového programu; v souvislosti se sedmým rámcovým programem žádá, aby Komise využívala stávající administrativní nástroje (např. osobní identifikační kódy (PIC) a jmenované zástupce právnických osob (LEARs));

320. není spokojen s tím, že šestý rámcový program nedosáhl cíle, kterým je vyšší účast soukromých subjektů, především malých a středních podniků; sdílí názor EÚD, že v účasti jim aktivně bránily některé právní předpisy; celkově je toho mínění, že právní předpisy a pravidla (včetně vzorových smluv a pokynů) jsou příliš složité a samy o sobě stojí v cestě efektivnímu a účinnému provádění politik v oblasti výzkumu;

321. konstatuje, že hodnocení je namísto posuzování výstupů zaměřeno na kontroly vstupů; společně s EÚD uznává, že správné stanovení konkrétních, měřitelných, dosažitelných, důležitých a časově vymezených cílů (SMART) při zahájení projektu je klíčovým prvkem, který určuje průběh a případný úspěch projektu; zdůrazňuje, že musí být navrženy požadavky na vypracování zpráv jako účelného nástroje pro sledování a posuzování pokroku v integraci a praktického pokroku[84], které nesmí sloužit jako prostředek pro udělování sankcí nebo zasahování do jiných řídících činností vyhrazených koordinátorům, pokud jsou v souladu s právními předpisy;

Udržitelnost a další rozvoj

322. vyjadřuje politování nad tím, že ve většině případů nemohlo být dosaženo udržitelné integrace přesahující počáteční období financování a že podle hodnocení EÚD se počáteční období financování trvající pět let ukázalo jako nereálné; podporuje návrh použít vysoce konkurenční a výběrová kritéria na prodloužené financování sítí, u kterých je deklarována schopnost stát se soběstačnými (ER, s. 28);

323. se zájmem bere na vědomí návrh expertní skupiny prozkoumat možnost koordinovat výzvy mezi projekty ERA-NET a sedmým rámcovým programem, který kombinuje finanční prostředky jednotlivých států a Společenství[85] a také všechna opatření ke zvýšení transparentnosti a dostupnosti databáze CORDIS s cílem zajistit výměnu výsledků výzkumu v rámci evropského výzkumného prostoru (výměna příkladů osvědčených postupů);

324. je hluboce znepokojen skutečností, že použití strategie Komise pro audit šestého rámcového programu mělo za následek již dva soudní spory zahájené bývalými účastníky; zdůrazňuje, že základem jakékoli dlouhodobé spolupráce je spolehlivost, a opakuje, že v zájmu právní jistoty žádá Komisi, aby upustila od přepočtu finančních výkazů projektů šestého rámcového programu, které již byly Komisí schváleny a uzavřeny, na základě nového výkladu kritérií způsobilosti nákladů, jež jsou stanovena ve všeobecných podmínkách (příloha II) vzorové smlouvy šestého rámcového programu[86]; naléhavě žádá, aby Komise vynaložila větší úsilí směřující k nalezení řešení, a to zejména tak, že zjednoduší postupy zpětného získávání prostředků na základě vhodných paušálních postupů a s ohledem na dobrou víru a oprávněná očekávání příjemců prostředků, a vyjadřuje přání, aby řešení bylo nalezeno v rámci dialogu;

325. žádá Komisi, aby našla řešení, která zajistí spolehlivost a střednědobou návaznost při provádění a plánování rámcových programů, zejména s ohledem na osmý rámcový program, a aby především jednotným způsobem uplatňovala pevně stanovené lhůty a pevně daná pravidla postupu;

Část XI

Zvláštní zpráva č. 9/2009 o efektivnosti a účelnosti činností Evropského úřadu pro výběr personálu týkajících se výběru zaměstnanců

326. vybízí Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO), aby ve svém plánu interního rozvoje zohlednil doporučení EÚD;

327. zastává názor, že EPSO a všechny instituce EU by měly zlepšit svou komunikaci s občany o koncepci nestranné evropské veřejné služby a měly by zlepšit obraz EU jako zaměstnavatele;

328. v této souvislosti zdůrazňuje, že cílem úřadu EPSO by rovněž mělo být zlepšení komunikace s orgány veřejné správy v členských státech za účelem výměny osvědčených postupů v oblasti poskytování informací/reklamy a propagování pracovních příležitostí cíleně zaměřených na oslovení skutečných odborníků v daném oboru; domnívá se, že podobná komunikace by měla fungovat i s příslušnými mezinárodními organizacemi;

329. je přesvědčen, že v dlouhodobé perspektivě by mohla být prospěšná lepší komunikace s vysokými školami, neboť na jedné straně poskytne institucím potřebné zaměstnance a na druhé straně umožní absolventům škol rozšířit své možnosti uplatnění;

330. vybízí úřad EPSO, aby i nadále usiloval o odhalování geografické nerovnováhy mezi uchazeči a následně mezi úspěšnými absolventy výběrového řízení a aby této nerovnováze předcházel;

331. lituje, že ani zpráva EÚD, ani úřad EPSO dostatečně neanalyzovaly postup přijímání středního a vyššího managementu, a zejména geografickou nerovnováhu v této oblasti; navrhuje, aby EÚD ve své příští zvláštní zprávě (nebo ve zprávě o následných opatřeních) provedl analýzu tohoto problému;

332. konstatuje, že úřad EPSO by měl zlepšit správu čekacích listin úspěšných absolventů výběrového řízení tím, že jim bude poskytovat informace o aktuálně volných místech s cílem usnadnit jejich konečné přijetí; zároveň se domnívá, že je třeba usilovat o zkrácení doby, po kterou úspěšní absolventi čekají na přijetí do pracovního poměru;

333. není přesvědčen, že vysílat do úřadu EPSO úředníky z orgánů EU jako členy výběrových komisí na plný úvazek je realistickým a nákladově efektivním řešením;

334. žádá úřad EPSO, aby se při vyhlašování výběrových řízení vyvaroval jakékoli nejednoznačnosti, a vybízí jej, aby přezkoumal své postupy ověřování souladu s požadavky způsobilosti;

335. rovněž vyzývá úřad EPSO, aby zlepšil své odvolací postupy, například jmenováním různých komisí v první a druhé instanci;

336. konstatuje, že u Soudu pro veřejnou službu je vedeno několik soudních řízení proti úřadu EPSO (které se zejména týkají otázky jazyků); je toho názoru, že jakmile budou tyto případy uzavřeny, mělo by být možné se z nich poučit a úřad EPSO by je měl zohlednit v plánu interního rozvoje;

Část XII

Zvláštní zpráva č. 10/2009 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů

337. s lítostí konstatuje, že používaný systém neumožňuje hodnotit účinnost opatření a že navzdory možnému pozitivnímu dopadu politiky je velmi obtížné takový dopad měřit vzhledem k tomu, že neexistují konkrétní cíle, přesné strategie a vhodné ukazatele;

338. naléhavě žádá Komisi, aby upřesnila cíle politiky s přihlédnutím k potřebě souladu mezi deklarovanými ambicemi a přiděleným rozpočtem, aby nově formulované cíle byly konkrétní, měřitelné, dosažitelné, důležité a časově vymezené (SMART) a aby definovala a sledovala vhodné ukazatele výkonnosti;

339. vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala postup výběru, a to zejména zachováním požadavku uvádět v návrzích informace o očekávaném dopadu opatření a o způsobu, jakým bude měřen;

340. vyzývá členské státy, aby přispěly ke zlepšení postupu výběru prověřováním relevantnosti návrhů a zvyšováním úrovně výběrovosti, a povzbuzuje členské státy k tomu, aby Komisi informovaly o svých vnitrostátních propagačních podporách a opatřeních;

341. vyzývá členské státy, aby zlepšily své postupy zadávání veřejných zakázek používané při výběru prováděcích orgánů, zejména aby nestanovovaly příliš krátké časové lhůty, aby systematicky uplatňovaly formální postupy a aby zajistily, aby organizace předkládající návrhy splňovaly podmínky výběru;

Část XVIII

Zvláštní zpráva č. 11/2009 o udržitelnosti projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděném Komisí

342. poznamenává, že dohled nad nástrojem LIFE-příroda a jeho řízení představují složitý proces a týkají se různých zúčastněných stran z členských států; vzhledem k výši přidělených finančních zdrojů je však nutné zajistit, aby investice byly z hlediska nákladů vynaloženy účelně a udržitelným způsobem;

343. vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj model výběru a snažila se poté upřednostňovat takové návrhy projektů v oblasti LIFE-příroda, které mohou zaručit kontinuitu výsledků; také Komisi navrhuje, aby zvážila oddělení řízení oblastí „příroda“ a „životní prostředí“;

344. naléhavě žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s Evropskou agenturou pro životní prostředí a s Evropským tematickým střediskem biologické rozmanitosti při stanovování vhodných kritérií a ukazatelů pro výběr návrhů, pokud jde o udržitelnost, a rovněž kritérií a ukazatelů pro monitorování výstupů projektů;

345. vyzývá Komisi, aby přezkoumala svoji komunikační strategii se zvláštním důrazem na šíření příslušných informací a získaných zkušeností a aby příjemci byli povinni poskytovat více podrobných odborných informací o použitých metodách, získaných zkušenostech a osvědčených postupech;

346. vyzývá členské státy, které samy nesou odpovědnost za udržitelnou ochranu přírody, aby úzce spolupracovaly s Komisí i s ostatními členskými státy za účelem výměny osvědčených postupů v oblasti řízení projektů LIFE-příroda;

347. vyzývá Komisi, aby zavedla program dalšího sledování pro financování po ukončení programu LIFE, aby bylo možné hodnotit účelnost financovaných projektů a zajistit, aby financování EU mělo dopad na udržitelný rozvoj i po ukončení projektů;

348. vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodná opatření, která by řešila stávající právní otázky a problémy při provádění projektů v souvislosti s dlouhodobými následnými opatřeními po ukončení projektů;

Část XIV

Zvláštní zpráva č. 12/2009 o účelnosti projektů Komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní Balkán

349. s uspokojením konstatuje, že na rozdíl od předchozích předvstupních programů se Komise snažila provést důležité strukturální reformy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí již v ranější fázi procesu rozšiřování, a toto stanovení priorit hodnotí velmi kladně; trvá v této souvislosti na tom, že Komise musí i nadále soustřeďovat svou pomoc pro západní Balkán do oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, aby výše uvedená činnost mohla pokračovat;

350. připomíná, že Komise zajišťuje řízení projektů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v obtížném politickém a institucionálním prostředí; dále bere na vědomí závěry EÚD, z nichž vyplývá, že investiční projekty byly úspěšnější než projekty budování institucí, a očekává od Komise snahu významně posílit vazby mezi projekty, které se zaměřují na zvýšení institucionálních kapacit, a investičními projekty v příslušném regionu;

351. souhlasí s EÚD, podle kterého zapojení do místních činností a projektů představuje rozhodující faktor v procesu úspěšného posílení právního státu, a dále se domnívá, že nedostatek závazků a vlastnické odpovědnosti na místní úrovni oslabuje udržitelnost projektů; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby poskytnutá pomoc byla doprovázena pevným odhodláním příjemců aktivně podporovat institucionální reformy a aby se zvýšilo zapojení příjemců do projektů;

352. podobně jako EÚD se domnívá, že pomoc EU na západním Balkáně je obecně efektivní, ale stále zde existuje reálné riziko v oblasti udržitelnosti projektů; s uspokojením konstatuje, že udržitelnost a vlastnická odpovědnost v projektech prováděných v rámci programu nástroje předvstupní pomoci by se měly zlepšit vzhledem k podmínkám pro projekty a spolufinancování ze strany příjemců; je toho názoru, že díky plánům udržovacích činností by se zvýšila životnost projektů, a žádá Komisi, aby zvážila jejich zařazení mezi požadavky pro získání finanční podpory EU;

353. očekává od Komise, že důsledně zajistí, aby intervence týkající se infrastruktury v oblasti integrované správy hranic byly navrhovány a prováděny s cílem posílit regionální spolupráci;

354. vyzývá Komisi, aby vynaložila maximální úsilí k zajištění lepší spolupráce různých dárců přímo na místě a k zajištění účinnější koordinace jejich činností;

355. domnívá se, že EU jako největší dárce v daném regionu by měla být více zviditelněna, a to tak, aby to odpovídalo jejímu podílu na poskytované pomoci; očekává, že Komise v této věci předloží návrh;

Část XV

Zvláštní zpráva č. 13/2009 o přenesení úkolů plnění na jiné agentury: úspěšná volba?

356. zdůrazňuje, že v souladu se zásadami pro přenesení úkolů spočívá odpovědnost za koncepční přístup a dohled nad činnostmi agentur i nadále na Komisi;

357. lituje však, že podle zjištění auditu není dohled Komise nad činnostmi agentur příliš účinný, a upozorňuje na potřebu vytvořit nové ukazatele, které umožní zlepšit měření výkonu agentur generálními ředitelstvími, která na ně dohlížejí;

358. domnívá se, že výkonné agentury by se neměly zřizovat jen z důvodů omezení souvisejících s pracovníky, ale hlavně za účelem zlepšení práce v programech, ve kterých by jasné oddělení politiky a úkolů plnění umožnilo Komisi, aby soustředila své úsilí na strategické otázky;

359. podporuje záměr Komise nezřizovat do roku 2013 další výkonné agentury, pokud Komisi nebudou svěřeny nové pravomoci, a raději využít možnosti rozšířit mandát stávajících agentur;

360. bere na vědomí, že podle zprávy EÚD probíhá nábor pracovníků ve výkonných agenturách tak, že na dočasná pracovní místa jsou přijímáni zaměstnanci v nižších platových třídách a že od smluvních zaměstnanců je vyžadována delší odborná praxe než v případě smluvních zaměstnanců s podobnými pracovními povinnostmi v Komisi; bere na vědomí, že tato skutečnost může snižovat přitažlivost těchto pracovních míst, a to přesto, že zaměstnancům výkonných agentur jsou poskytovány smlouvy s možností prodloužení na rozdíl od smluvních zaměstnanců Komise, s nimiž jsou uzavírány smlouvy na nejvýše tříleté období, a bere na vědomí, že v důsledku toho by mohla být ohrožena kvalita činnosti dotčených výkonných agentur;

361. žádá Komisi, aby poskytla informace o různé délce pracovních smluv uplatňované u různých smluvních úkolů a o trvání jednotlivých zaměstnaneckých poměrů ve výkonných agenturách;

362. domnívá se, že jedním z hlavních možných přínosů výkonné agentury je obsazování míst specializovanými zaměstnanci, a žádá proto Komisi, aby přijala opatření ke zlepšení a zjednodušení náboru pracovníků agentur; dále žádá Komisi, aby zohlednila konkrétní potřeby náboru pracovníků jednotlivých výkonných agentur;

363. žádá Komisi, aby předložila podrobné informace o počtu pracovníků zaměstnávaných ve výkonných agenturách, o úkolech, kterými jsou pověřeni, a o platových kategoriích s tím souvisejících, a rovněž přehled požadované praxe pro jednotlivé platové stupně zaměstnanců; dále žádá Komisi, aby předložila informace o jednotlivých případech, kdy nebylo možné rychle nalézt vhodné pracovníky, a o tom, k jakému zpoždění došlo při náboru pracovníků, a také analýzu důvodů tohoto zpoždění;

364. vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními EÚD a:

a)   shromažďovala a využívala spolehlivé údaje o pracovním vytížení a produktivitě související s přenesením úkolů, které jí umožní posoudit dopad před externalizací a po ní;

b)   určila faktory úspěchu a rozhodnutí, která vedla k lepším výsledkům ve výkonných agenturách, a získané poznatky uplatnila u všech programů, které budou i nadále spravovány útvary Komise,

c)   zlepšila dohled nad agenturami stanovením na výsledky orientovaných a konkrétně zaměřených cílů pomocí omezeného množství relevantních ukazatelů výkonnosti, které by měly být základem pro cíle v nadcházejících letech;

Část XVI

Zvláštní zpráva č. 14/2009 nazvaná „Dosáhly nástroje pro řízení trhu s mlékem a mléčnými výrobky svých hlavních cílů?“

365. očekává, že Komise vzhledem k výraznému kolísání a rozdílům na světovém trhu přijme účinná preventivní a kompenzační opatření pro posílení malých a středních podniků a podpoří zajištění dodávek potravin prostřednictvím širokého okruhu podniků v Evropské unii;

366. konstatuje, že EÚD je znepokojen zejména důsledky pro horské a znevýhodněné oblasti; zdůrazňuje, že tuto obavu sdílí i Parlament, neboť efektivní zemědělské podniky tvoří nedílnou součást rozvoje mnoha venkovských oblastí; soudí, že zemědělské podniky mají v mnoha členských státech značný vliv na rozvoj, stabilitu a zachování kulturní krajiny ve venkovských oblastech;

367. nesouhlasí s tím, že trh s mlékem v EU by se měl v první řadě soustředit na vnitřní trh; sdílí však názor Účetního dvora, že by se evropské mlékárenství mělo v celosvětovém vývozu zaměřit na výrobu mléčných produktů s vysokou přidanou hodnotou; poukazuje rovněž na to, že pro Komisi by se měla stát jednou z hlavních priorit spravedlivá hospodářská soutěž na světovém trhu bez dumpingu, aby tak bylo možno čelit znevýhodněním a hospodářskému úpadku podniků v důsledku náhlých kolísání ve světovém obchodu; požaduje financování vhodných marketingových opatření a studií výzkumu trhu v mimoevropských zemích a poukazuje na to, že vývozem zemědělských produktů a doprovodnými tržními opatřeními nesmějí být zničeny zemědělské struktury v rozvojových zemích nebo znemožněno jejich vytváření;

368. souhlasí s EÚD, že je třeba trvalý dohled nad rozvojem trhu s mlékem, a požaduje uplatnění doporučení Účetního dvora s cílem rozpoznat nežádoucí vývoj na trhu a v raném stadiu mu čelit prostřednictvím vhodných opatření;

369. dále upozorňuje, že je nezbytná podrobná a vyčerpávající diskuse o cílech SZP;

Část XVII

Zvláštní zpráva č. 16/2009 o řízení předvstupní pomoci pro Turecko Evropskou komisí

370. vítá skutečnost, že Účetní dvůr důkladné posoudil, jak Evropská komise spravuje předvstupní pomoc pro Turecko;

371. je šokován závěry této zvláštní zprávy, ve které Účetní dvůr kritizuje skutečnost, že Komise nezajistila efektivní systém hodnocení jednotlivých projektů v období 2002–2008, a že proto není možné vyhodnotit, jak byly prostředky spravovány, včetně toho, zda bylo dosaženo efektivity nákladů;

372. považuje za znepokojující, že strategické plánování na období 2002–2004 stejně jako 236 „priorit“ přístupového partnerství v roce 2006 neobsahují žádné hodnocení z hlediska významu ani nepožadují dosažení nějaké úrovně nebo přijetí opatření, pokud jde o pokrok při přípravě na přistoupení; kritizuje zjevně neúčelné využívání evropské finanční pomoci; je nespokojen s tím, že priority, které byly v letech 2006 až 2008 označovány jako „krátkodobé“, nezaznamenaly žádný významný pokrok;

373. zdůrazňuje, že Účetní dvůr požaduje komplexní a jednoznačnou metodiku, s jejíž pomocí níž by bylo možné stanovit strategické cíle, pro které je nejvíce zapotřebí finanční pomoci EU; je toho názoru, že stanovená opatření pro dosažení každého strategického cíle musí být jednoznačně vymezena; žádá Komisi, aby zajistila, že jednotlivé návrhy projektů budou obsahovat i konkrétní, měřitelné, realistické a relevantní cíle, aby tak prokazatelně přispívaly k dosažení strategických cílů;

374. kritizuje skutečnost, že prostředky na předvstupní pomoc pro Turecko byly vyčleněny i přesto, že nebyly vytvořeny ukazatele a že pokrok v plnění vstupních kritérií nebylo jak měřit; žádá proto, aby se prostředky soustředily na projekty, které souvisí s přistoupením, jsou měřitelné a realizovatelné;

375. zdůrazňuje, že i když Komise provedla opatření s cílem odstranit řadu nedostatků decentralizovaného prováděcího systému, zejména od zavedení nástroje předvstupní pomoci (IPA 2007–2013), musí Komise podle doporučení Účetního dvora ještě vyřešit přetrvávající nedostatky v celkové tvorbě programů a řízení výkonnosti; očekává také, že Komise seznámí turecké orgány s touto skutečností, aby byly vypracovány návrhy projektů, které umožní dosažení strategických cílů souvisejících s financováním Evropské unie v reálné lhůtě; je toho názoru, že Komise by měla zahájit nové iniciativy s cílem zlepšit koncipování a realizaci projektů ze strany orgánů v rámci decentralizovaného prováděcího systému (jako například povinné posouzení potřeb a lepší načasování smluvních ujednání);

376. vzhledem k tomu, že není možné měřit pokrok v plnění přístupových cílů, považuje navýšení zdrojů pro Turecko na období 2007–2013 za nepřiměřené a pokládá za dostatečné zachování ročního financování na úrovni přístupové pomoci z roku 2006 do doby, než budou jednoznačně stanoveny a zavedeny měřitelné priority s ohledem na příslušná nařízení;

377. připomíná, že je důležité, aby Komise vyhodnotila celý program předvstupní pomoci Turecku;

378. žádá Komisi, aby pozměnila cíle nástroje předvstupní pomoci, který musí být přístupný nejen s výhledem na členství v EU, ale také v zájmu intenzivnějších vztahů s EU, jako například prostřednictvím zvláštního nástroje sousedství nebo zvláštních forem členství v případě, že takový krok budou vyžadovat nedostatečné politické reformy nebo nedostatečná realizace nástroje předvstupní pomoci ze strany kandidátské země.

23. 2. 2010

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatel: Michael Gahler

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá pozitivní vývoj, pokud jde o transparentnost, cíle a mezinárodní koordinaci dárců, který přineslo zavedení mechanismu PEGASE[87] zřízeného v rámci dočasného mezinárodního mechanismu TIM[88], jehož rozsah působnosti je však širší, jelikož pokrývá výdaje v rámci TIM a zároveň náklady spojené s oživením hospodářských činností (rozpočtová podpora, financování infrastruktur a sociální opatření) v souladu s palestinským plánem reforem a rozvoje;

2.  poukazuje na pokračující trend zvyšování příspěvků do fondů většího počtu dárců, zejména fondů OSN, v souladu se zásadami dobré spolupráce mezi dárci; vyjadřuje však svoji nespokojenost s přetrvávajícími těžkostmi Účetního dvora v souvislosti s přístupem k finančním dokumentům agentur OSN; vítá opatření, která přijala Komise s cílem ulehčit auditorské postupy Účetního dvora, a vyzývá k přijetí dalších opatření zaměřených na ucelenou ochranu finančních zájmů Evropské unie a zvýšení transparentnosti postupů včetně, bude-li to nezbytné, úpravy finanční a správní rámcové dohody (FAFA);

3.  uvádí, že podle doporučení Účetního dvora by v dokumentech strategického plánování týkajících se evropského nástroje sousedství a partnerství měly být stanoveny jasné strategické cíle a měřitelné ukazatele výkonnosti; domnívá se, že podobné kroky by měly být podniknuty i v souvislosti s ostatními vnějšími nástroji, jejichž rozsah působnosti je i nadále příliš všeobecný;

4.   navrhuje, aby Komise vypracovala studii, v níž budou přezkoumány možnosti větší flexibility rozpočtů v oblasti vnějších politik; zastává názor, že vzhledem k dosavadnímu překračování rozpočtů a stále rostoucím potřebám v této oblasti politiky by měl hned od začátku existovat prostor pro větší flexibilitu, který však nesmí být na úkor řádného plnění a kontroly rozpočtu;

5.  bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 16/2009 zveřejněnou dne 13. ledna 2010, ve které je poukazováno na některé nedostatky v souvislosti s řízením předvstupní pomoci Turecku; poznamenává, že tato zpráva se vztahuje na období před uplatněním nástroje předvstupní pomoci (IPA), a uznává, že uplatňování tohoto nástroje umožnilo Komisi zlepšit plánování, vykonávání a monitorování pomoci EU v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích; zdůrazňuje však význam účinného a včasného řízení IPA pro pokračování reformního procesu v příslušných zemích a vyzývá Komisi, aby náležitě zohlednila doporučení Účetního dvora při poskytování pomoci prostřednictvím tohoto nástroje;

6.  bere na vědomí skutečnost, že Komise využívá platby rozpočtové podpory, což je zcela v souladu se strategií převzetí odpovědnosti přijímacími zeměmi; zdůrazňuje však, že pokud má být tato forma pomoci úspěšná, měly by jí provázet jasné prováděcí strategie a vhodné kontrolní mechanismy, a to jak z hlediska dodržování platebních podmínek, tak z hlediska dosahování strategických cílů Unie v souvislosti s příjemci zároveň.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

50

0

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Bastiaan Belder, Frieda Brepoels, Arnaud Danjean, Mário David, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Andrzej Grzyb, Heidi Hautala, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Tunne Kelam, Maria Eleni Koppa, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Willy Meyer, Francisco José Millán Mon, Alexander Mirsky, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Ria Oomen-Ruijten, Ioan Mircea Paşcu, Cristian Dan Preda, Libor Rouček, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Adrian Severin, Marek Siwiec, Ernst Strasser, Charles Tannock, Zoran Thaler, Inese Vaidere, Johannes Cornelis van Baalen, Graham Watson

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Elena Băsescu, Malika Benarab-Attou, Carlo Casini, Marije Cornelissen, Andrew Duff, Lorenzo Fontana, Roberto Gualtieri, Georgios Koumoutsakos, Luis Yáñez-Barnuevo García

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Bas Eickhout

5. 3. 2010

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 - C7-0172/2009 - 2009/2068(DEC))

Navrhovatel: Gay Mitchell

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá pokrok ve věci rozdělení úkolů mezi dárci a dalších zásad efektivity pomoci; má však pocit, že Komise by měla zvýšit své úsilí při koordinaci činností členských států v tomto ohledu;

2.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v postupech pro ověření splnění podmínek pro platby u plateb rozpočtové podpory;

3.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s rozpočtovou podporou posílila systémy dohledu a kontroly, které zajišťují správnost plateb, důkladněji monitorovala organizace, které provádějí projekty financované EU, prováděla efektivnější audity s přísným sledováním na ně navazujících kroků a vypracovala pokyny pro rozpočtovou podporu s větší orientací na výsledky;

4.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pomáhala partnerským zemím rozvíjet kapacity parlamentní kontroly a auditu, zejména pokud je pomoc poskytována prostřednictvím rozpočtové podpory, a vyzývá ji, aby pravidelně podávala zprávy o dosaženém pokroku;

5.  znovu Komisi žádá, aby na základní a středoškolské vzdělávání a na základní zdravotní péči vynakládala nejméně 20 % rozvojové pomoci;

6.  vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na péči o zdraví žen v rozvojových zemích obecně a konkrétně na zlepšení péče o zdraví matek, protože jde o oblast, ve které schází nejvíce ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

7.  oceňuje skutečnost, že organizace OSN mají často specifické zkušenosti a odborné znalosti, které jinde nejsou k dispozici; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že Komise předem přesvědčivě nedokládá, zda je volba organizace OSN skutečně účinnější a účelnější než jiné způsoby poskytování pomoci[89]; žádá Komisi, aby používala transparentnější a objektivnější postup výběru způsobů provádění pomoci;

8.  poznamenává, že 63 % prostředků dosud vynaložených z nástroje pro zajišťování potravin bylo poskytnuto prostřednictvím mezinárodních organizací, a připomíná, že příslušné nařízení[90] stanoví, že pokud jde o provádění pomoci, musí Komise rozdělovat prostředky „rovnoměrně“[91] mezi mezinárodní organizace a „jiné způsobilé subjekty“;

9.  znovu požaduje větší zapojení parlamentů a konzultace s občanskou společností[92] v partnerských zemích při vypracovávání a přezkoumávání strategických dokumentů o jednotlivých zemích v rámci DCI;

10. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila lepší viditelnost činností financovaných EU na jiných kontinentech.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Michael Cashman, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Greze, Enrique Guerrero Salom, Eva Joly, Franziska Keller, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Miguel Angel Martínez Martínez, Cristian Dan Preda, Judith Sargentini

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Rosario Crocetta, Róża, Gräfin von Thun Und Hohenstein

24. 2. 2010

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatelka: Ingeborg Gräßle

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  hodnotí pozitivně, že prostředky Evropského sociálního fondu (ESF), které činí 10,6 mld. EUR v prostředcích na závazky resp. 8,8 mld. EUR v prostředcích na platby, byly ze 100 % resp. 97,1 % účelově vázány; oceňuje úsilí Komise o zlepšení finančního řízení;

2.  poukazuje na to, že celková chybovost ve strukturálních fondech činila nejméně 11 %; má určité informace, že v ESF je tato kvóta nižší; vybízí Komisi, aby informovala o své vlastní míře chybovosti a aby zvážila posílení samostatnosti ESF v příštím rozpočtovém období;

3.  lituje, že dosud není možné vyhodnotit akční plán Komise na zlepšení řízení strukturálních fondů[93]; zdůrazňuje, že 82 % finančních oprav v ESF v období 2000 až 2006 se týkalo Itálie a Španělska; považuje za nezbytné, aby bylo ve spolupráci s dotyčnými členskými státy vyvinuto cílené úsilí a aby byl vytvořen odstupňovaný informační a sankční systém, který umožní chyby rychleji odstraňovat a který bude podporovat řádné vynakládání finančních prostředků na základě příkladů osvědčených i nevhodných postupů;

4.  připomíná, že přijetí vhodných opatření k prevenci podvodů a korupce je úkolem generálního ředitelství pro zaměstnanost, které tyto prostředky spravuje; vítá úzkou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF); požaduje, aby bylo zajištěno, že případy podvodů v ESF budou vyšetřovat a stíhat také vnitrostátní justiční orgány;

5.   konstatuje, že míra chybovosti nemusí nezbytně ukazovat na podvodnou činnost, a vyzývá proto, aby se v budoucnu jasně rozlišovalo mezi podvody a mírou chybovosti;

6.   vítá skutečnost, že se Komise snaží od všech členských států získávat podrobné údaje prostřednictvím každoročních kontrolních zpráv kontrolních úřadů a souhrnných výročních zpráv; žádá o kontrolu povinnosti skládat účty, aby informace nemusely být předkládány dvakrát; považuje za nepřijatelné a trestuhodné, že vnitrostátní správní a kontrolní orgány své zprávy buď vůbec nepřekládají nebo jsou tyto zprávy nedostatečné a že tyto orgány nedodržují minimální požadavky finančních předpisů; žádá proto Komisi, aby předložila návrhy na zlepšení stávajících požadavků na předkládání zpráv a aby je rozšířila o sankční mechanismus;

7.   konstatuje, že v procesu přidělování prostředků může dojít ke střetu zájmů mezi orgány, které prostředky spravují, a mezi jejich příjemci; žádá Komisi, aby na úrovni veřejné správy v členských státech prosazovala za pomoci odpovídajících prostředků opatření k zamezení střetu zájmů v procesu přidělování prostředků;

8.   zdůrazňuje, že právě cílové skupiny a navrhovatelé projektů v rámci ESF prostředky potřebují nejvíce; vybízí k tomu, aby se do spolufinancování projektů započítávala také dobrovolná činnost v obecně prospěšných organizacích a nepeněžité vklady; žádá o zjištění aktuálních správních nákladů ESF u navrhovatelů projektů podle členských států a projektů;

9.   upozorňuje na to, že v nařízeních, jimiž se řídí strukturální fondy (nařízení (ES) č. 1341/2008, nařízení (ES) č. 284/2009; nařízení (ES) č. 396/2009; nařízení (ES) č. 397/2009; nařízení (ES) č. 846/2009), byly nedávno provedeny změny s cílem zjednodušit správu; žádá o předložení zprávy o dopadech těchto změn;

10. konstatuje, že takovéto zjednodušené postupy jsou pro snižování administrativní zátěže na vnitrostátní, regionální i místní úrovni klíčové; zdůrazňuje však, že je nezbytné zajistit, aby tyto postupy nevedly v budoucnu k vyšší míře chybovosti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

36

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Milan Cabrnoch, David Casa, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Marian Harkin, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vilija Blinkevičiūtė, Marielle Gallo, Joe Higgins, Ria Oomen-Ruijten, Evelyn Regner, Birgit Sippel

23. 2. 2010

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEC(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatelka: Jutta Haug

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  považuje celkové míry plnění rozpočtových okruhů vyčleněných pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za uspokojivé;

2.  zdůrazňuje celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 95,15 % v oblasti životního prostředí, plnění ve výši 99,75 % u prostředků na závazky v oblasti veřejného zdraví a 98 % plnění kapitoly bezpečnost potravin a zdraví zvířat, což představuje uspokojivý výsledek;

3.  konstatuje , že v rámci rozpočtu na rok 2008 bylo provedeno šest pilotních projektů a přípravných akcí;

4.  vítá, že míra plnění provozního rozpočtu programu LIFE+ dosáhla 99,26 %; konstatuje, že bylo vybráno 196 projektů; konstatuje, že 52 % poskytnutých finančních prostředků bylo přiděleno na projekty zaměřené na oblast přírody a biologické rozmanitosti; domnívá se však, že stále existuje prostor ke zlepšení řízení Komise, aby se tak zajistila udržitelnost spolufinancovaných projektů;

5.  konstatuje v této souvislosti, že by mohlo být dosaženo zlepšení, kdyby se zajistilo, aby podpůrná opatření byla zavedena již v době zveřejnění výzev k předkládání návrhů, a také dalším zlepšením šíření poznatků, jež jsou výsledkem projektů v rámci programu LIFE, a posílením systematické činnosti navazující na projekty po jejich ukončení;

6.  vyzývá Komisi, aby i nadále prohlubovala pomoc a poskytovala zvláštní školení žadatelům a vytvořila přehledné pokyny; zdůrazňuje, že těm částem programu, jejichž míra plnění poklesla na nízkou úroveň, by měla být věnována okamžitá pozornost a měla by být přijata příslušná opatření;

7.  zdůrazňuje význam, které má poskytování další a zaměřené pomoci žadatelům, kteří provádějí projekty v rámci programu veřejného zdraví, aby se tak zamezilo nepřiměřeným požadavkům na proplacení nákladů a neúplným finančním zprávám, které mají za následek zdlouhavé postupy; dále se domnívá, že výzvy k předkládání návrhů musí být jasné a přehledné, aby se vyloučily žádosti o financování projektů, které z důvodu své velikosti a souvisejících vysokých nákladů nesplňují požadavky pro získání finančních prostředků či nejsou kvalitní;

8.  s uspokojením konstatuje, že čerpání Tabákového fondu bylo úspěšné a je přesvědčen o významu tohoto nástroje;

9.  připomíná Komisi její odpovědnost vůči Výkonné agentuře pro zdraví a spotřebitele (EAHC); konstatuje, že agentura EAHC řídila 256 spolufinancovaných projektů, což představuje celkem 119 milionů EUR z rozpočtu Evropské unie, a organizovala schůze expertů a také informační dny; považuje výsledky agentury EAHC v roce 2008 za uspokojivé;

10. na základě dostupných údajů je toho názoru, že Komisi lze udělit absolutorium za řízení výdajů v rozpočtovém roce 2008 v oblasti politiky životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Toto stanovisko se zabývá plněním rozpočtu v oblasti politiky životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin na rozpočtový rok 2008.

Životní prostředí

Oblast životního prostředí je součástí souboru „zemědělství a přírodní zdroje“, která poprvé obdržela prohlášení o věrohodnosti Účetního dvora s výhradami. Výdaje vztahující se k oblasti životního prostředí však tvoří pouze okrajovou část rozpočtu tohoto souboru, do kterého spadají politiky AGRI, MARE a SANCO.

LIFE +

Provádění programu LIFE+ lze považovat za velmi úspěšné, pokud jde o prostředky na závazky. Komise dosáhla u prostředků na závazky v rámci provozního rozpočtu programu LIFE+ (rozpočtová položka 07 03 07):míry plnění 99,23 %:

− částka 207 500 000 EUR určená na výzvy k předkládání návrhů, jimž má být poskytnuta podpora z grantů na činnost, jež byly zveřejněny v červenci 2009 a na které se vztahuje souhrnný závazek přijatý v souladu s článkem 76 FN /92 PP v odpovídající výši, čímž se umožnilo, aby se výběrová řízení a udělení podpory uskutečnila v letech 2008−2009 a aby byly smlouvy o grantech uzavřeny do konce roku 2009. Z přibližně 700 žádostí bylo vybráno 196, přičemž 80 spadalo do oblasti „příroda a biologická rozmanitost“, 100 do oblasti „řízení“ a 16 do oblasti „informace a komunikace“.

− částka 8 495 809 EUR určená na podporu provozní činnosti nevládních organizací, které působí především v oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí na evropské úrovni a podílí se na rozvoji a provádění politik a právních předpisů Společenství − výzva k předložení návrhů byla zveřejněna v říjnu 2007, dohody o grantech byly podepsány v první polovině roku 2008.

− částka 30 621 232 EUR určená na opatření zaměřená na podporu úlohy Komise při zahajování a sledování rozvoje politik a právních předpisů a na posílení komunikace a veřejné informovanosti.

Pokud jde o výdaje na správní podporu, byla dosažena míra plnění 74,6 %. Relativně nízkou míru plnění lze vysvětlit následovně:

− žádost o finanční prostředky v rámci této rozpočtové položky PNR na rok 2008 byla dokončena ve stejnou dobu, kdy byl přijat program LIFE+ (květen 2007). S ohledem na podstatné změny obsažené v konečném znění nařízení ( byla provedena změna z nepřímého centralizovaného řízení na přímé centralizované řízení Komise), provedla Komise v té době nejpřesnější možný odhad nákladů na technickou podporu, která bude zapotřebí v oblasti řízení, kontroly, hodnocení a šíření výsledků tohoto programu.

Finanční nástroj pro civilní ochranu

Nový právní základ pro civilní ochranu přijatý dne 5. března 2007 rozšiřuje využití tohoto nástroje kromě ochrany lidí, jejichž ochrana je i nadále prvořadá, také na ochranu životního prostředí a majetku, včetně kulturního dědictví, v případě přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, teroristických činů a technologických, radiologických a ekologických havárií.

Nástroj pro civilní ochranu se vztahuje na:

· reakci na katastrofy, včetně podpory v oblasti přepravy na území EU v rámci mechanismu civilní ochrany, přičemž v případě, že se jedná o reakci na katastrofu, k níž došlo v členském státě nebo v zemi zapojené do programu, je činnost financována v rámci rozpočtové položky 07 04 01, a v případě, že se jedná o reakci na katastrofu, k níž došlo ve třetích zemích, je činnost financována v rámci rozpočtové položky 19 06 05.

· přípravné činnosti (detekce, vzdělávání, vytváření sítí, cvičení, výměny odborníků, systémy a nástroje informačních a komunikačních technologií) - všechny financované v rámci rozpočtové položky 07 04 01);

· opatření, jejichž cílem je předcházet dopadům krizové situace anebo je omezit (studie příčin katastrofy, předpovědi a informace pro veřejnost), která jsou všechna financována z rozpočtové položky 07 04 01).

„Reakce na katastrofy“:

Toto je oblast, v níž nový právní základ umožnil nové činnosti, které se týkají zejména podpory a spolufinancování přepravy pomoci civilní ochrany do země postižené krizí, a to za jistých podmínek. Komise přijala dne 8. srpna 2007 prováděcí pravidla k těmto činnostem[94].

Původně byla ve finančním rozhodnutí týkajícím se těchto nových činností vyčleněna částka 10 096 400 EUR (6 143 400 EUR v rozpočtové položce 19 06 05 na zásahy ve třetích zemích a 3 953 000 EUR v rozpočtové položce 07 04 01 na zásahy uvnitř EU).

Samotné využití prostředků přímo souvisí s výskytem neštěstí a s požadavky členských států týkajícími se další přepravy, které je těžce předvídatelné. Úpravy prostředků lze provádět v průběhu roku, přičemž v roce 2008 byla částka 2 886 920 EUR využita na převod prostředků (DEC 34/2008) ve prospěch Gruzie.

Konečné plnění činilo u činností týkajících se reakce na katastrofu 1 488 420 EUR (tzn. 15 % prostředků). V roce 2008 poskytlo Společenství pomoc civilní ochrany prostřednictvím mechanismu civilní ochrany v členských státech (Rumunsko, Bulharsko a Řecko) a ve třetích zemích (Kyrgyzstán, Bolívie, Ekvádor, Myanmar, Čína, Filipíny, Moldávie, Ukrajina, Gruzie, Haiti a Indie). Nově zavedená přeprava pomoci civilní ochrany byla využita dvakrát, v roce 2008 při přepravě zařízení pro boj s ohněm do Gruzie a v prosinci 2008 při zdravotnické evakuaci občanů EU po teroristických útocích v Mumbaí. Pokud jde o cíle v oblasti připravenosti a prevence, je míra plnění považována za úspěšnou a činila 87,8 % z částky 16 525 000 EUR pokrývajících výzvy k předložení návrhů a výběrová řízení publikovaná v prvním pololetí roku 2008.

Příspěvky na mezinárodní činnosti v oblasti životního prostředí

Tato položka je určena k pokrytí povinných a dobrovolných příspěvků souvisejících s řadou mezinárodních úmluv, protokolů, dohod, jejichž stranou je Společenství, a k pokrytí přípravných prací pro budoucí mezinárodní dohody, jejichž stranou bude Společenství. Většina příspěvků je vyplácena v amerických dolarech. Jelikož se v roce 2008 směnný kurz EUR/USD vyvíjel ve prospěch eura, byly skutečné výdaje v eurech u vyplacených příspěvků nižší, než bylo původně plánováno, což vedlo k celkové míře plnění 80,1 % dostupných prostředků.

Pilotní projekty a přípravné akce

V rámci rozpočtu na rok 2008 bylo provedeno 6 pilotních projektů a přípravných akcí souvisejících s ochranou životního prostředí.

Rozpočtová položka

Název

Prostředky na závazky

plnění v %

07 02 03

Pilotní projekt: Monitorování stavu životního prostředí v povodí Černého moře a Společný evropský rámcový program rozvoje černomořského regionu

 

1 000 000

 

100 %

07 03 10

Přípravná akce Natura 2000 (rok 3)

1 000 000

96,07 %

07 03 13

Přípravná akce – Integrovaný systém pobřežní komunikace a řízení rizik

1 000 000

99,51 %

17 03 13 *

Pilotní projekt – Obchodování s emisemi oxidu siřičitého v Baltském moři (rok 1)

1 000 000

99,99 %

07 04 04

Pilotní projekt na posílení spolupráce mezi členskými státy v boji proti lesním požárům

3 500 000

100 %

07 04 05

Přípravná akce zaměřená na schopnost rychlé reakce v EU (rok 1)

4 000 000

76,91 %

Prostředky na platby:

Bylo dosaženo celkové míry plnění 79,71 %, což je přibližně stejně jako v roce 2007. Pokud budeme posuzovat míru plnění prostředků na platby v oddělených položkách (tzn. u všech rozpočtových položek kromě položek týkajících se technické pomoci), dosahuje míra plnění 85,14 %.

Veřejné zdraví

Míra plnění prostředků na platby je velmi uspokojivá a činí 99,5 %. Míra využití prostředků na platby v roce 2008 dosáhla 89 %, přičemž nevyčerpáno zůstalo asi 6 milionů EUR poté, co bylo na konci roku prostřednictvím opravného rozpočtu členským státům vráceno 14 milionů EUR.

K neúplnému využití finančních prostředků došlo částečně v důsledku prostředků PECO[95] , které odpovídaly částce 7 milionů EUR. Když se na počátku roku 2007 připravoval rozpočet na rok 2008 nebylo jasné, zda budou k dispozici prostředky na platby odpovídající prostředkům zemí ze střední a východní Evropy (PECO). Z tohoto důvodu požadavek na prostředky na platby v PNR na rok 2008 tyto prostředky na platby nezohlednil.

Zbývající nevyčerpané prostředky ve výši 13 milionů EUR převážně souvisí s neuzavřenými záležitostmi z minulosti:

− příjemci pomoci často žádají o prodloužení lhůty stanovené v jejich smlouvách, přičemž ve většině případů je toto prodloužení povoleno, neboť příjemci mohou zpoždění náležitě odůvodnit;

− konečné částky požadované pro náhradu výdajů předložené Komisi jsou často nižší než částka přidělená v rozpočtu při podepsání smlouvy o zakázce;

− mimo to jsou finanční zprávy často neúplné, což vede ke zdlouhavým postupům týkajícím se reklamace a získávání chybějících a nezbytných dokumentů. Všechno tyto skutečnosti vedou k tomu, že je čerpání prostředků nižší, než se předpokládalo.

Tabákové fondy

Míra plnění u závazků na prostředky je v případě tabákových fondů velmi uspokojivá (100 %). Pokud jde o prostředky na platby, je třeba konstatovat, že tyto prostředky patří k neodděleným prostředkům a že platby lze provádět do 31. prosince roku, jenž následuje po roce, kdy byly uzavřeny závazky. V tomto případě byla smlouva podepsána v prosinci 2008 a její platnost skončí až v roce 2009, takže je přirozené, že příslušné platby budou provedeny až v roce 2009. Je proto logické, že procento plateb na konci roku 2008 činí asi 50 %.

Bezpečnost potravin, zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin

V roce 2008 byla obecná míra plnění vysoká (98 %), což zejména souvisí s vysokou mírou čerpání fondů na mimořádné události, zejména na mimořádnou vakcinaci proti viru katarální horečky ovcí.

Jedinou oblastí, v níž lze vypozorovat nižší míru plnění, je oblast zdraví rostlin/rostlinolékařství (rozpočtová položka 17 04 04), kde Portugalsko požádalo o částku, která byla o 1 milion EUR nižší, než se původně předpokládalo, na boj proti šíření háďátka borovicového.

Míra plnění prostředků na platby ve výši 88 % představuje výrazné zlepšení oproti roku 2007, kdy míra plnění činila 76 %.

Nicméně vzhledem k vysokým objemům dostupných prostředků je částka nevyčerpaných prostředků i nadále vysoká, zejména pokud jde o opatření na eradikaci nemocí a fondy na mimořádné události. Důvodem je skutečnost, že konečné požadavky členských států na proplacení nákladů jsou často mnohem nižší, než činily původní požadavky, na jejichž základě byly stanovována výše prostředků, které měly být přiděleny. Rok 2008 byl druhým rokem, kdy existovaly oddělené prostředky, a doposud získané zkušenosti poslouží k přesnějšímu určování potřeb, pokud jde o prostředky na platby ve všech rozpočtových položkách.

Přípravná akce

Částka 4 miliony EUR, kterou žádal Evropský parlament pro přípravnou akci týkající se kontrolních stanovišť v oblasti dopravy zvířat, nebyla v roce 2008 vyčerpána, neboť se jednalo o první rok této přípravné akce a ten obvykle slouží k zahájení projektu, zveřejnění výzvy k předkládání návrhů, hledání smluvního partnera a přidělování prostředků. Zpravidla bývá příliš brzy na provádění jakýchkoli plateb. Tyto nevyužité prostředky pak mají vliv na celkovou míru plnění v roce 2008.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

János Áder, Elena Oana Antonescu, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Sergio Berlato, Milan Cabrnoch, Nessa Childers, Esther de Lange, Bas Eickhout, Edite Estrela, Elisabetta Gardini, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Sirpa Pietikäinen, Mario Pirillo, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Oreste Rossi, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Catherine Soullie, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jutta Haug, Anna Záborská

29. 1. 2010

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 - C7-0172/2009 - 2009/2068(DEC))

Navrhovatel: Wim van de Camp

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství a útvarů Komise jsou na internetu dostupné pouze v jednom jazyce; vyzývá Komisi, aby u výročních zpráv za příští rok situaci napravila;

2.  zdůrazňuje, že k chybám při plnění rozpočtu dochází v mnoha případech v důsledku toho, že pravidla a postupy týkající se výdajů jsou příliš složité; vyzývá tedy Komisi k tomu, aby vynaložila další úsilí o zjednodušení právního rámce, zejména s cílem řešit přetrvávající problémy v některých systémech kontroly;

3.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že četnost fyzických kontrol v oblasti dovozu ze strany členských států je velice malá, a to navzdory častým doporučením Účetního dvora a skutečnosti, že cla představují výraznou část v rámci celkových příjmů v rozpočtu na rok 2008; vyzývá proto Komisi, aby členské státy požádala o zajištění patřičné vyváženosti mezi fyzickými kontrolami při dovozu a kontrolami proclení jednotlivých subjektů;

4.   vítá zlepšení, která umožnila dosáhnout míry plnění 92 % u prostředků na platby u rozpočtové položky „Provádění a rozvoj vnitřního trhu“ (rozpočtová položka 12 02 01); bere na vědomí míru plnění ve výši 48 % v případě programu SOLVIT (rozpočtová položka 12 02 02), k níž došlo v důsledku využití prostředků na platby teprve v prvním roce po vytvoření této rozpočtové položky; oceňuje tedy skutečnost, že míra plnění u prostředků na závazky dosáhla 97 %;

5.   uznává, že míra plnění 97 % u prostředků na platby v oblasti celní politiky (rozpočtové položky 14 04 01 a 14 04 02) představuje výrazné zlepšení oproti předchozímu roku, a to díky kvalitnější metodě výpočtu, a vyzývá Komisi, aby tímto způsobem pokračovala i nadále;

6.  oceňuje úsilí, které bylo vynaloženo k dosažení 97% míry plnění u prostředků na platby v oblasti spotřebitelské politiky (rozpočtové položky 17 02 01 a 17 02 02);

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.1.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Alan Kelly, Kurt Lechner, Hans-Peter Mayer, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Catherine Stihler, Kyriacos Triantaphyllides, Bernadette Vergnaud

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Damien Abad, Cornelis de Jong, Frank Engel, Liem Hoang Ngoc, Jacek Olgierd Kurski, Antonyia Parvanova, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Marc Tarabella, Rafał Trzaskowski, Wim van de Camp

23. 2. 2010

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatelka: Inés Ayala Sender

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí, že v rozpočtu na rok 2008, jak byl s konečnou platností schválen a pozměněn v průběhu roku, bylo na politiky v působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch k dispozici celkem 2 516 000 000 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby pak byla k dispozici částka 1 703 000 000 EUR; bere dále na vědomí, že z těchto částek:

–   bylo na transevropské dopravní sítě (TEN-T) k dispozici 969 425 000 EUR v prostředcích na závazky a 892 308 000 EUR v prostředcích na platby,

–   bylo na bezpečnost dopravy k dispozici 13 600 000 EUR v prostředcích na závazky a 10 000 000 EUR v prostředcích na platby,

–   bylo na program Marco Polo k dispozici 39 080 000 EUR v prostředcích na závazky a 37 958 000 EUR v prostředcích na platby,

–   bylo na činnost dopravních agentur a dozorčího orgánu pro program Galileo k dispozici 96 160 000 EUR v prostředcích na závazky a 98 000 000 EUR v prostředcích na platby,

–   bylo na dopravu včetně prioritní oblasti věnované udržitelné městské mobilitě v sedmém rámcovém programu pro výzkum a vývoj k dispozici 468 472 000 EUR v prostředcích na závazky a 345 402 000 EUR v prostředcích na platby,

–   bylo na bezpečnost dopravy včetně přípravných kroků, které mají za cíl podpořit přeshraniční dopravu na hraničních přechodech na severovýchodě Evropské unie, k dispozici 5 350 000 EUR v prostředcích na závazky,

–   bylo na cestovní ruch k dispozici 2 500 000 EUR v prostředcích na závazky a 1 500 000 EUR v prostředcích na platby,

2.   bere na vědomí skutečnost, že při posuzování plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008 se Účetní dvůr rozhodl soustředit se spíše na politiku výzkumu a energetickou politiku než na dopravní politiku;

3.   vítá nadále vysokou úroveň využívání prostředků na závazky i na platby na projekty transevropských sítí (TEN-T), která dosahuje téměř 100 %, a vyzývá členské státy, aby zajistily, aby bylo k dispozici přiměřené financování z vnitrostátních rozpočtů, jež by odpovídalo těmto závazkům Společenství; připomíná, že Parlament podporoval vyšší míru financování z prostředků Unie; konstatuje, že revize prioritních projektů RTE-T v roce 2010 bude příležitostí k vyhodnocení, zda byly tyto výdaje dostatečné a efektivně vynaložené;

4.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že již druhý rok za sebou byla míra využití prostředků na platby vyhrazené na dopravní bezpečnost dosti nízká (79 %); konstatuje, že míra využití prostředků na platby vyhrazených pro program Marco Polo II byla zvlášť nízká (40 %) a že míra využití plateb určených na optimalizaci dopravních systémů dosáhla pouze 67 %; připomíná, že v každém případě je částka uvedená v rozpočtu na rok 2008 shodná s částkou navrženou v předběžném návrhu rozpočtu Komise (PNR);

5.   vyjadřuje politování nad mimořádně nízkou mírou využití prostředků na platby určených na práva cestujících (27 %); bere na vědomí skutečnost, že provedené platby představují pouze 55 % částky navržené v PNR Komise; zdůrazňuje, že investice směřující mimo jiné do informování cestujících o jejich právech má značný význam pro účinné uplatňování předpisů;

6.   trvá na tom, že míra využití prostředků na platby pro program GALILEO (50 %) je nedostatečná vzhledem k důležitosti tohoto programu pro oblast logistiky a udržitelné dopravy;

7.   vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila nedostatečné využívání těchto prostředků a sdělila, jaká opatření hodlá provést, aby se tento problém v budoucnu neopakoval;

8.   bere na vědomí skutečnost, že testy operací metodou sondy odhalují nejpravděpodobnější velikost chyby mezi 2 a 5 %; vyzývá Komisi aby zvýšila úsilí o to, aby tato míra byla nižší než 2 %;

9.   s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr uvedl ve svém hodnocení, že výroční závěrka Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť je legální a správná ve všech významných ohledech; je znepokojen zpožděním při přijímání zaměstnanců a vítá cíl agentury obsadit současná volná místa;

10. vyjadřuje politování nad chybějícími údaji o činnostech v oblasti cestovního ruchu a vítá nový právní a ekonomický rámec, jenž otevírá Lisabonská smlouva a který umožňuje rozvíjet v tomto odvětví činnosti na úrovni Evropské unie (sociální a kulturní cestovní ruch, význačné turistické destinace atd.), jež budou podporovány z víceletého rozpočtového rámce;

11. znovu opakuje svoji žádost adresovanou Komisi, aby každý rok předkládala Parlamentu a Radě podrobnější popis výdajů z každé rozpočtové položky a porovnala tyto údaje s připomínkami/poznámkami k dané položce;

12. navrhuje, aby pro oblasti působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch Parlament poté, co vyslechne vysvětlení Komise ohledně nedostatečného využití prostředků, udělil Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

34

3

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Magdalena Alvarez, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Antonio Cancian, Michael Cramer, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Ville Itälä, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Vilja Savisaar, Olga Sehnalová, Brian Simpson, Dirk Sterckx, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Peter van Dalen, Dominique Vlasto, Artur Zasada

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jean-Paul Besset, Philip Bradbourn, Tanja Fajon, Michael Gahler, Anne E. Jensen, Petra Kammerevert, Dominique Riquet, Janusz Władysław Zemke

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Charalampos Angourakis

18. 3. 2010

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEC(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatel: Jan Olbrycht

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   konstatuje, že průběžné platby za období 2007–2013, které byly provedeny v roce 2008, představují pouze 32 % výdajů a že připomínky Účetního dvora se vztahují zejména na výdaje během programového období 2000–2006, které představují 68 % výdajů z Fondu soudržnosti v roce 2008; konstatuje tedy, že dopady posílení právního rámce na období 2007–2013 a zjednodušení opatření přijatých v letech 2008 a 2009 zatím nemohou být viditelné;

2.   vítá sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru nazvané „Dopad akčního plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření“ (KOM(2010)0052), které upozorňuje na významný nárůst finančních oprav uskutečněných v letech 2008 a 2009 a obsahuje také výsledky prvního auditu namátkově vybraných projektů prováděných v rámci programového období 2007–2013, jenž provedla Komise; s uspokojením konstatuje, že výsledek auditu uvádí předběžnou míru chybovosti ve výši 5 %, což odráží pozitivní výsledky zjednodušení zavedeného na programové období 2007–2013;

3.   bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že podíl projektů obsahujících chyby v reprezentativním statickém vzorku činil 43 % a že u velkého počtu projektů došlo k proplacení nadměrných nákladů; domnívá se však, že toto zjištění je třeba zmírnit tvrzením, že si Komise byla vědoma existence nedostatků v pěti z celkem šesti dotčených programů a přijala nápravná opatření; bere na vědomí další tvrzení Komise, které potvrzuje zjištění Účetního dvora uvedené v bodu 6.20 jeho výroční zprávy, že v případě 58 % chyb se jedná o chyby v dodržování předpisů, které by neměly dopad na proplacení nákladů;

4.   konstatuje, že porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek je nejčastějším důvodem vzniklých nesrovnalostí; vyzývá Komisi, aby prověřila důvod nedodržování pravidel Společenství pro zadávání veřejných zakázek; v této souvislosti vítá zjištění Účetního dvora a iniciativy přijaté Komisí ke zjednodušení řízení strukturálních fondů a domnívá se, že tyto iniciativy zásadním způsobem přispějí ke snížení výskytu chyb;

5.   upozorňuje na specifickou povahu výdajů v rámci politiky soudržnosti, která vyplývá z víceletého systému řízení, a zdůrazňuje, že finanční opravy se provádí až v následujících letech a také při uzavírání programového období, což Komisi v úhrnu umožňuje zjistit a napravit velké množství nesrovnalostí;

6.   vítá viditelné zlepšení úrovně prováděných finančních oprav a formálního pozastavování zahájených plateb; žádá, aby členské státy, které řádně spravují své zdroje v souladu s pravidly pro zjednodušenou kontrolu a podávání zpráv, byly odměněny; kritizuje však nedostatečné informování o příjemcích a žádá členské státy, aby tyto informace více zveřejňovaly;

7.   konstatuje, že u kontrolovaných projektů nebyly Komisi hlášeny žádné případy podvodů a zdůrazňuje, že míra chybovosti uvedená ve zprávě Účetního dvora nemusí nezbytně poukazovat na podvody;

8.   bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v programovém období 2007–2013 jsou posíleny předpisy o kontrole a jsou vyjasněny související povinnosti Komise a členských států; v této souvislosti oceňuje přínos orgánů provádějících audit, které byly zřízeny pro každý z programů, a sdílí očekávání Komise, že výroční zpráva o auditu a stanoviska předložená orgánem provádějícím audit by měly podpořit prohlášení o věrohodnosti, které předkládají vnitrostátní kontrolní systémy;

9.   domnívá se, že přestože došlo k výraznému zlepšení řídících a kontrolních systémů, které byly zavedeny v rámci akčního plánu na rok 2008, jenž posílil dozorčí úlohu Komise nad strukturálními opatřeními, je zjištění Komise, že pouze 31 % systémů funguje řádně, zatímco 60 % vyžaduje zlepšení, neuspokojivé; vyzývá proto odpovědné členské státy, regionální orgány a řídící orgány, aby intenzivně spolupracovaly s Komisí ve snaze vylepšit tyto statistické údaje;

10. konstatuje, že akční plán Komise mu umožnil přijmout opatření ve všech oblastech, které doporučoval Účetní dvůr; vítá opatření Komise zaměřená na poskytování školení a pokynů orgánům spravujícím jednotlivé programy zavedená s cílem zlepšit fungování systému sdíleného řízení, jenž se uplatňuje na výdaje v rámci politiky soudržnosti; dále vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při poskytování podpory členským státům a aby členské státy vybízela ke zlepšení postupů pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek a podávání zpráv;

11. vítá rozhodnutí Účetního dvora, že do pracovního plánu na rok 2010 začlení audity ESF a EFRR v oblasti cestovního ruchu, odborného vzdělávání žen a zásobování veřejnosti pitnou vodou, které mají zvláštní význam pro rozvoj místních společenství;

12. vyzývá Účetní dvůr, aby vyhodnotil, jak řídící orgány provádějí vnější hodnocení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a aby se zejména zaměřil na nezávislost hodnocení, pokud jej platí jeho zadavatel;

13. vyzývá Účetní dvůr, aby vyhodnotil kapacitu auditorských orgánů členských států k výkonu auditů z hlediska lidských zdrojů a jejich nezávislost při posuzování souladu řídícího kontrolního systému;

14. považuje za znepokojivé, že strategické plánování předvstupní pomoci pro Turecko na léta 2002–2006 ani nástroj předstvstupní pomoci (IPA 2007–2013) neobsahují strategické a měřitelné cíle; vyzývá tedy, aby se fondy zaměřily na měřitelné projekty důležité pro přistoupení.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

38

1

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Sophie Auconie, Catherine Bearder, Victor Boştinaru, Philip Bradbourn, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Ricardo Cortés Lastra, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Ian Hudghton, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Franz Obermayr, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Michael Theurer, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Karima Delli, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Maurice Ponga, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, László Surján, Sabine Verheyen, Iuliu Winkler

23. 2. 2010

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatelka: Helga Trüpel

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vítá úsilí Komise o dosažení větší transparentnosti a o vstřícnost vůči klientům a podporuje další kroky tímto směrem; žádá, aby se v rámci nadcházejícího přezkumu víceletých programů v polovině období uskutečnilo hloubkové hodnocení výkonných a řídících struktur; doporučuje zahrnout prvky, které by měřily míru spokojenosti klientů ve vztahu k národním agenturám; připomíná v této souvislosti, že téměř 70 % prostředků na víceleté programy je čerpáno prostřednictvím národních agentur;

2.   podporuje pokyny poskytnuté Komisí vnitrostátním orgánům v souvislosti s dohledem nad prací národních agentur s cílem dále zjednodušit řízení programů v členských státech; podporuje Komisi v tom, aby pokračovala v aktivním monitorování správy programů ze strany národních agentur s cílem vyhnout se přerušení provádění částí víceletých programů; podporuje přísný přístup Komise v podobě pozastavení plateb národním agenturám v případech odhalení nedostatků v řízení; vyzývá všechny zainteresované strany, aby zabránily negativním důsledkům, které tyto nedostatky způsobují příjemcům; v zájmu transparentnosti a kontroly nákladů žádá Komisi, aby oddělila organizační náklady a náklady na zaměstnance národních agentur od prostředků, které mají být vyplaceny v podobě grantů;

3.   varuje před nepřiměřenými kontrolními opatřeními, která nejsou úměrná spravovaným rozpočtům; domnívá se, že tyto povinnosti v oblasti kontroly nesmějí v žádném případě vyvolat tlak na zvětšení rozsahu, v jehož důsledku se zvýší práh pro účastníky;

4.   s ohledem na revizi finančního nařízení žádá Komisi, aby usilovala o novou úpravu, podle níž by příjemci mohli získávat více vlastních zdrojů, aniž by se museli obávat, že jim bude snížena podpora, kterou dostávají v rámci spolufinancování EU;

5.   žádá Komisi, aby spolu s národními agenturami hledala přiměřené a flexibilní řešení problematiky úroků z nevyčerpaných prostředků decentralizovaných rozpočtů, z nichž je sice v členských státech odváděna srážková daň, ale které musí národní agentury v plné výši vrátit;

6.   bere na vědomí významné snížení počtu chyb v souvislosti s platbami; domnívá se však, že v případě průběžných a konečných plateb je třeba dosáhnout dalšího zlepšení; vyzývá Komisi, aby pečlivěji dohlížela na proces vydávání ročních prohlášení ex post v souvislosti s programem celoživotního učení, a to prostřednictvím monitorovacích návštěv a přímého ověřování;

7.   vyzývá k nové úpravě rozdělování finančních prostředků určených na programy studentské mobility; zdůrazňuje, že navýšení finanční podpory (místo pouhého zvýšení počtu stipendií) by vedlo k vyšší účasti, zejména pokud jde o ty státy, které jsou schopny poskytovat pouze velmi omezenou podporu na vnitrostátní úrovni v podobě grantů na podporu mobility studentů; doporučuje, aby tyto změny byly realizovány nejpozději v rámci iniciativy „Mládež v pohybu („Youth on the Move“), která byla nedávno představena;

8.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala byrokratické překážky znesnadňující fungování programu „Mládež v akci“ („Youth in Action“); vyzývá zejména k tomu, aby opatření spadající pod akce 1.1 a 1.3 uvedené v programu byla k dispozici jako snadno dostupné služby; zdůrazňuje, že kritéria výběru musí být pro uchazeče transparentní a srozumitelná; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení nového systému přidělování finančních prostředků v rámci programu „Mládež v akci“, a zajistila tak, že se finanční prostředky budou moci čerpat na projekty malého rozsahu a projekty týkající se mládeže, které za současné situace nejsou schopny zajistit si vlastní finanční prostředky;

9.   žádá, aby partnerství mezi Komisí a členskými státy pro řízení v oblasti podávání informací o Evropě v členských státech vzala v úvahu komunikační priority, jež byly společně vymezené interinstitucionální skupinou pro informace, a aby se jednoznačně odkazovala na úlohu občanské společnosti; doporučuje, aby administrativní spolupráce byla doplněna o pravidelné kontakty na politické úrovni;

10. žádá, aby partnerství pro řízení v oblasti podávání informací byla před svým obnovením podrobena důkladnému hodnocení v souvislosti s tím, jak účinně zprostředkovávají informace o Evropě a jak jsou financována, a vyzývá členské státy, aby poskytly doplňkové finanční prostředky pro společné aktivity.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

28

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Malika Benarab-Attou, Piotr Borys, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Pál Schmitt, Marco Scurria, Timo Soini, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Gianni Vattimo, Sabine Verheyen, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Ivo Belet, Nessa Childers, Nadja Hirsch, Seán Kelly, Iosif Matula, Catherine Soullie, Rui Tavares

13. 1. 2010

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatel: Juan Fernando López Aguilar

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   konstatuje, že ve srovnání s rokem 2007 došlo v roce 2008 k relativnímu poklesu míry čerpání prostředků na závazky vyčleněných na prostor svobody, bezpečnosti a práva (87,51 % v roce 2008 oproti 90,29 % v roce 2007); konstatuje, že 75 000 000 EUR bylo přeneseno do roku 2009, avšak podotýká, že podle informací poskytnutých útvary Komise byla tato částka vyčleněna před 31. březnem 2009; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby ve srovnání s rokem 2007 vzrostla (80,88 % v roce 2008 oproti 60,41 % v roce 2007); vyzývá generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, aby se v roce 2009 pokusilo nadále čerpat prostředky na závazky a prostředky na platby v nejvyšší možné míře;

2.   lituje skutečnosti, že nebylo možné, aby v rámci Fondu pro vnější hranice Komise provedla první zálohové platby členským státům dříve než na konci roku 2008, neboť prováděcí pravidla byla přijata teprve 5. března 2008, a některé členské státy předložily původní verzi popisu řídících a kontrolních systémů a dokumenty finančního plánování se značným zpožděním nebo v nedostatečné kvalitě;

3.   konstatuje, že v nadcházejících letech by mělo udělování absolutoria agentuře za plnění rozpočtu vycházet ve větší míře z hodnocení výsledků její činnosti v průběhu celého roku, jež vypracuje příslušný výbor.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.1.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

36

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Sonia Alfano, Roberta Angelilli, Vilija Blinkevičiūtė, Emine Bozkurt, Simon Busuttil, Carlos Coelho, Rosario Crocetta, Tanja Fajon, Hélène Flautre, Kinga Göncz, Sylvie Guillaume, Ágnes Hankiss, Jeanine Hennis-Plasschaert, Salvatore Iacolino, Timothy Kirkhope, Baroness Sarah Ludford, Monica Luisa Macovei, Claude Moraes, Carmen Romero López, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Renate Sommer, Rui Tavares, Wim van de Camp, Renate Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Anna Maria Corazza Bildt, Ioan Enciu, Nadja Hirsch, Monika Hohlmeier, Stanimir Ilchev, Iliana Malinova Iotova, Petru Constantin Luhan, Mariya Nedelcheva, Raül Romeva i Rueda, Cecilia Wikström

28. 1. 2010

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(SEK(2009)1089 – C7-0172/2009 – 2009/2068(DEC))

Navrhovatelka: Edit Bauer

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

-     s ohledem na studii, která má za cíl vyhodnotit proveditelnost a možnosti zavedení prvků zohledňujících rovnost pohlaví do rozpočtového procesu EU[96],

A.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají nerovnosti mezi ženami a muži a pro odstranění nespravedlivých nerovností mezi dvěma pohlavími jsou nevyhnutelné specifické položky týkající se rovnosti mužů a žen,

B.   vzhledem k tomu, že možnost jasného rozlišení výdajů souvisejících s rovností mužů a žen by napomohla další podpoře rovnosti pohlaví,

1.   připomíná Komisi, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je podpora rovnosti mezi muži a ženami základním principem Evropské unie a měla by se dodržovat při všech činnostech, a měla by se tedy projevit i při udělení absolutoria za plnění rozpočtu EU;

2.   vyslovuje politování nad tím, že sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví se dosud neuplatňuje; připomíná proto svůj požadavek, aby Komise uskutečnila další kroky k zajištění toho, aby se při rozpočtovém plánování uplatňování hlediska rovnosti pohlaví stalo skutečností;

3.   vítá studii o proveditelnosti sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví, kterou připravila Komise, a vyzývá všechny účastníky rozpočtového procesu Evropské unie, aby tuto studii při přípravě, plnění nebo auditu rozpočtu zohlednili;

4.   vyzývá Komisi, aby vyvinula další úsilí při přípravě údajů týkajících se rovnosti pohlaví, které lze zařadit do zpráv o udělení absolutoria za plnění rozpočtu, neboť velmi omezené údaje, které jsou dosud k dispozici, neposkytují přiměřený přehled situace;

5.   vyzývá Účetní dvůr, aby ve svých zprávách o udělení absolutoria věnoval samostatnou část aspektům rovnosti pohlaví;

6.   vítá skutečnost, že byly zjednodušeny mechanismy financování na období 2007–2013, ale vyslovuje politování nad tím, že přes toto zlepšení byl velký počet náhrad pro projekty soudržnosti (k nimž patří Evropský sociální fond a rovnost pohlaví) v roce 2008 poznamenán chybami; žádá proto Komisi, aby zajistila, aby byly mechanismy financování účinnější.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.1.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Edit Bauer, Emine Bozkurt, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Zita Gurmai, Jolanta Emilia Hibner, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Astrid Lulling, Barbara Matera, Siiri Oviir, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Marc Tarabella, Britta Thomsen, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Nicole Kiil-Nielsen, Christa Klaß, Katarína Neveďalová, Chrysoula Paliadeli, Antigoni Papadopoulou

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

24

4

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Andrea Češková, Jorgo Chatzimarkakis, Andrea Cozzolino, Ryszard Czarnecki, Luigi de Magistris, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Martin Häusling, Ville Itälä, Cătălin Sorin Ivan, Iliana Ivanova, Elisabeth Köstinger, Bogusław Liberadzki, Monica Luisa Macovei, Christel Schaldemose, Theodoros Skylakakis, Bart Staes, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Christofer Fjellner, Monika Hohlmeier, Marian-Jean Marinescu, Véronique Mathieu, Markus Pieper, Derek Vaughan

 1. 

  • [1]  Úř. věst. L 71, 14.3.2008.
  • [2]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. C 107, 30.4. 2004, s. 1.
  • [4]  Úř. věst. C 216, 14.9.2007, s. 3.
  • [5]  Úř. věst. C 269, 10.11.2009, s. 1.
  • [6]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 122.
  • [7]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [8]  Úř. věst. L 71, 14.3.2008.
  • [9]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 1.
  • [10]  Úř. věst. C 304, 15.12.2009, s. 65.
  • [11]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 122.
  • [12]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [13]  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
  • [14]  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
  • [15]  Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 35.
  • [16]  Úř. věst. L 71, 14.3.2008.
  • [17]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 1.
  • [18]  Úř. věst. C 304, 15.12.2009, s. 77.
  • [19]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 122.
  • [20]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [21]  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
  • [22]  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
  • [23]  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 85.
  • [24]  Úř. věst. L 140, 1.6.2007, s. 52.
  • [25]  Úř. věst. L 71, 14.3.2008.
  • [26]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 1.
  • [27]  Úř. věst. C 304, 15.12.2009, s. 83.
  • [28]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 122.
  • [29]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [30]  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
  • [31]  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
  • [32]  Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73.
  • [33]  Úř. věst. L 173, 3.7.2008, s. 27.
  • [34]  Úř. věst. L 71, 14.3.2008.
  • [35]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 1.
  • [36]  Úř. věst. C 304, 15.12.2009, s. 71.
  • [37]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 122.
  • [38]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [39]  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
  • [40]  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
  • [41]  Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 88.
  • [42]  Úř. věst. L 71, 14.3.2008.
  • [43]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 1.
  • [44]  Úř. věst. C 107, 30.4.2004, s. 1.
  • [45]  Úř. věst. C 216, 14.9.2007, s. 3.
  • [46]  Úř. věst. C 269, 10.11.2009, s. 1.
  • [47]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 122.
  • [48]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [49]  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
  • [50]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 1.
  • [51]  Úř. věst. C 107, 30.4.2004, s. 1.
  • [52]  Úř. věst. C 216, 14.9. 2007, s. 3.
  • [53]  Úř. věst. C 269, 10.11.2009, s. 1.
  • [54]  Úř. věst. C 273, 13.11.2009, s. 122.
  • [55]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [56]  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
  • [57]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
  • [58]  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
  • [59]  Úř. věst. L 88, 31.3.2009, s. 25.
  • [60]  Úř. věst. L 255, 26.9.2009, s. 36.
  • [61]  http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/2410290.PDF.
  • [62]  Úř. věst. L 135, 31.5.1999, s. 1.
  • [63]  Nařízení Rady (ES) č. 1341/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některé projekty vytvářející příjmy (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 12).
  • [64]  Nařízení Rady (ES) č. 284/2009 ze dne 7. dubna 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení (Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 10).
  • [65]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu s cílem rozšířit druhy nákladů způsobilých pro příspěvek z ESF (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 1).
  • [66]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení (Úř. věst. L 126, 5.3.2009, s. 21).
  • [67]  Nařízení Komise (ES) č. 846/2009 ze dne 1. září 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 250, 23.9.2009, s. 1).
  • [68]  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1.
  • [69]  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43.
  • [70]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0055.
  • [71]  Studie k posouzení proveditelnosti a možností začlenění prvků sestavování rozpočtu s ohledem na pohlaví do rozpočtového procesu EU – Evropská komise (Zvláštní smlouva GŘ pro rozpočet Evropské komise ABAC 132007, jako součást rámcové smlouvy BUDG 06/PO/01/Lot 002/ABAC-101922, závěrečná zpráva z května 2008 A).
  • [72]  Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2009 o institucionálních aspektech vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (Přijaté texty, P7_TA(2009/0057).
  • [73]  Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2009 s názvem „Pomoc EU prováděná organizacemi OSN: rozhodování a monitorování“.
  • [74]  „Palestinsko-evropský mechanismus pro řízení socio-ekonomické pomoci“.
  • [75]  Dočasný mezinárodní mechanismus.
  • [76]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1337/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 62).
  • [77]  Z celkově vynaložených 837 milionů EUR byla na projekty řízené společně s mezinárodními organizacemi dána částka ve výši 530 milionů EUR.
  • [78]  Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2009 „Řízení Komise při zapojování nestátních subjektů do rozvojové spolupráce ES“. Čl. 19 odst. 8 a čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 1905/2006 (DCI) požadují, aby Komise konzultovala se zástupci občanské společnosti „v počáteční fázi“ programování.
  • [79]  Směrnice 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 191, 15.7.1986, s. 23).
  • [80]  http://ec.europa.eu/europeaid/how/evaluation/evaluation_reports/2008/1259_docs_en.htm
  • [81]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0188.
  • [82]  Závěrečná zpráva expertní skupiny pro budoucnost sítí excelence (září 2008 – „ER“) , s. 21.
  • [83]  SEK(2006)0866 – C6-0231/2006 – 2006/0900(CNS).
  • [84]  ER, s. 23.
  • [85]  ER, s. 27.
  • [86]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 255, 26.9.2009, s. 36).
  • [87]  „Palestinsko-evropský mechanismus pro řízení socio-ekonomické pomoci“.
  • [88]  Dočasný mezinárodní mechanismus.
  • [89]  Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2009 „Pomoc EU prováděná organizacemi OSN: rozhodování a monitorování“.
  • [90]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1337/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 62).
  • [91]  Z celkově vynaložených 837 milionů EUR byla na projekty řízené společně s mezinárodními organizacemi dána částka ve výši 530 milionů EUR.
  • [92]  Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2009 „Řízení Komise při zapojování nestátních subjektů do rozvojové spolupráce ES“. Čl. 19 odst. 8 a čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 1905/2006 (DCI) požadují, aby Komise konzultovala se zástupci občanské společnosti „v počáteční fázi“ programování.
  • [93]  Sdělení Komise ze dne 19. února 2008 o akčním plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008)0097).
  • [94]       Rozhodnutí Komise 2007/606/ES, Euratom ze dne 8. srpna 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k ustanovením o dopravě obsaženým v rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (Úř. věst. L 241, 14.9.2007, s. 17)
  • [95]          Prostředky PECO: prostředky poskytované zeměmi střední a východní Evropy za jejich účast na programech Komise.
  • [96]  Zvláštní smlouva GŘ pro rozpočet Evropské komise ABAC 132007 jako součást rámcové smlouvy BUDG 06/PO/01/Lot 002/ABAC-101922 závěrečná zpráva z května 2008 A