Postup : 2009/2232(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0139/2010

Předložené texty :

A7-0139/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/06/2010 - 7.6
CRE 15/06/2010 - 7.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0201

ZPRÁVA     
PDF 196kWORD 108k
5. květen 2010
PE 439.304v02-00 A7-0139/2010

o transparentnosti v regionální politice a o jejím financování

(2009/2232(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Michail Tremopoulos

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o transparentnosti v regionální politice a o jejím financování

(2009/2232(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 174–178 této smlouvy,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(1),

–   s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj(2),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 284/2009 ze dne 7. dubna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení(3),

   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení(4),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2006, oddíl III – Komise(5),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2009 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2007, oddíl III – Komise(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o průhlednosti ve finančních záležitostech(7),

–   s ohledem na své usnesení o řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni a o základně pro projekty v oblasti regionální politiky ze dne 21. října 2008(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o provádění nařízení o strukturálních fondech na období 2007–2013: výsledky jednání ohledně vnitrostátních strategií a operačních programů politiky soudržnosti(9),

–   s ohledem na studii, kterou zveřejnil Evropský parlament, nazvanou Iniciativa zaměřená na transparentnost údajů a její dopad na politiku soudržnosti,

–   s ohledem na zelenou knihu Komise o evropské iniciativě pro transparentnost (KOM(2006)0194) ze dne 3. května 2006,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2009 nazvané 20. výroční zpráva o čerpání strukturálních fondů (v roce 2008) (KOM(2009)0617/2),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0139/2010),

A. vzhledem k tomu, že v roce 2005 Komise přijala evropskou iniciativu pro transparentnost (ETI), poté následovalo v roce 2006 zveřejnění zelené knihy s cílem zlepšit transparentnost, otevřenost a odpovědnost řízení EU, a vzhledem k tomu, že poskytování veřejných informací o příjemcích prostředků z fondů EU je základním kamenem ETI,

B.  vzhledem k tomu, že podle systému sdíleného řízení jsou informace o příjemcích fondů EU spravovány na úrovni členských států, a vzhledem k tomu, že při absenci konkrétní povinnosti EU nebo silného řízení ze strany Komise se úroveň, na níž jsou tyto informace zveřejňovány, v jednotlivých členských státech značně liší, a tím je srovnání na úrovni EU velmi obtížné,

C. vzhledem k tomu, že zveřejnění příjemců fondů EU umožňuje účast veřejnosti na smysluplné diskusi o tom, jak se utrácejí veřejné peníze, což je zásadní pro fungující demokracie,

D. vzhledem k tomu, že nebyla vytvořena souvislost mezi ETI a více regulovanými a závaznými otázkami finanční kontroly a auditu,

E.  vzhledem k tomu, že ETI by měla mít významný efekt z hlediska zajištění transparentního partnerství zdola nahoru i shora dolů během jednotlivých fází plánovacích cyklů politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že regulace však nevyžaduje specifický rozsah, v němž by měli být partneři zapojeni do různých postupů plánování, nebo zvláštní ustanovení pro toto zapojení,

F.  vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek předchozích informací o rozhodnutích Komise o financování velkých projektů, a není zde tedy dostatečná transparentnost, a vzhledem k tomu, že by to mělo být napraveno,

G. vzhledem k tomu, že logika transparentnosti musí jít ruku v ruce se zjednodušením postupu získávání strukturálních fondů;

1.  domnívá se, že transparentnost v oblasti politiky soudržnosti a jejích plánovacích cyklů, přidělování prostředků na výdaje a přístup k informacím pro případné příjemce prostředků ze strukturálních fondů jsou klíčovými předpoklady pro dosažení celkových cílů politiky soudržnosti, a že transparentnost by tedy měla být zavedena jako hlavní zásada pro všechna odvětví v procesu plánování politiky soudržnosti a v procesu rozhodování v této oblasti;

Zveřejňování údajů o příjemcích finančních prostředků z Fondu soudržnosti

2.  s uspokojením konstatuje, že v souladu s požadavky ETI jsou na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro regionální politiku zveřejňovány interaktivní složky poskytující odkazy na seznamy příjemců prostředků z EFRR a Fondu soudržnosti, které jsou k dispozici na příslušných vnitrostátních a regionálních internetových stránkách; vyzývá členské státy, aby prostřednictvím vhodných prostředků propagovaly internetové stránky Generálního ředitelství Komise pro regionální politiku s cílem umožnit co nejširší přístup do této databáze; upozorňuje, že je i přesto pro zainteresované strany nadále velice obtížné mít přehled o tom, jak se veřejné finance používají; vyzývá Komisi, aby s těmito účastníky více konzultovala případné prostředky pro nápravu této situace;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily možnost neomezeného vyhledávání v těchto databázích členských států a jejich kompatibilitu s cílem umožnit přehled o prezentovaných údajích v celé EU a přitom zachovat jejich místní význam; zastává v tomto ohledu názor, že je naléhavě potřeba dvojjazyčná verze (místní jazyk či jazyky a jeden z pracovních jazyků Komise);

4.  zdůrazňuje, že užitečnost poskytovaných údajů o příjemcích musí být zlepšena z hlediska obsahu i prezentace; vyzývá proto Komisi, aby podrobněji a normativněji určila strukturu, formu a obsah informací, jež mají být poskytovány; domnívá se, že poskytnutí potřebných informací by mělo také usnadnit vyhledávání na základě kritérií s cílem udělat si okamžitě představu o hledaných prvcích;

5.   požaduje, aby při zveřejňování seznamu příjemců byly poskytovány dodatečné podstatné informace a v případě potřeby také seznamy zúčastněných stran; doporučuje proto, aby se kromě současných minimálních požadavků zvážilo zařazení údajů o umístění, shrnutí schválených projektů, typů podpory a popis partnerů projektu jako součást zveřejnění údajů o příjemcích; požaduje, aby shromážděné údaje měly strukturovanou srovnatelnou podobu a aby byly tímto způsobem spravovány, aby byla zajištěna jejich využitelnost a také v zájmu skutečné transparentnosti; domnívá se, že toho lze dosáhnout i bez navýšení dalších výdajů;

6.  žádá, aby pro programy v rámci cíle evropské územní spolupráce byli uvedeni všichni příjemci, nikoli pouze hlavní příjemci;

7.  zdůrazňuje, že je nutný lepší soulad s požadavky ETI pomocí vhodnější regulace, lepší správy, mechanismu varování a sankcí v případech nesplnění těchto požadavků jakožto posledních možností;

Transparentnost a sdílené řízení

8.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak by měly být v praxi uskutečňovány provozní zásady ETI na úrovni operačních programů a jejich komunikačních plánů; poukazuje proto na potřebu zavést jasnější předpisy týkající se zveřejnění informací o příjemcích fondů v rámci sdíleného řízení;

9.  zdůrazňuje, že je třeba formulovat právní předpisy a prováděcí pravidla tak, aby postupy byly transparentní, poskytovaly případným příjemcům lepší přístup ke strukturálním fondům a snížily administrativní zátěž účastníků, zejména prostřednictvím řady klíčových opatření, jako je zveřejnění poznámek k pokynům spojeným s prováděním ujednaným mezi Komisí a členskými státy; vyzývá řídící orgány členských států, aby transparentním způsobem předložily veškeré fáze projektů financovaných ze strukturálních fondů; připomíná svůj názor, že transparentní a jasné postupy jsou faktory řádné správy, a vítá v této souvislosti úsilí vyvíjené Komisí předložit návrhy na zjednodušení;

10. upozorňuje na to, že přeshraniční a mezinárodní programy se střetávají se zvláštními obtížemi v důsledku rozdílné administrativní kultury, vnitrostátních nařízení a jazyků, jimiž se hovoří v členských státech, a ty mají vliv nejen na kvantitativní, ale také kvalitativní hlediska těchto iniciativ; domnívá se proto, že by bylo velmi důležité vytvořit zvláštní předpisy týkající se transparentnosti vzájemné koordinace a spolupráce různých řídících orgánů;

11. zdůrazňuje, že podle studie EP týkající se Evropské iniciativy pro transparentnost (ETI) a jejího vlivu na politiku soudržnosti je neplnění minimálních požadavků ETI spojeno spíše s nedostatkem administrativní kapacity na straně řídících orgánů než s neochotou takové údaje v tomto rámci poskytnout; poukazuje na potřebu zajistit, že z poskytování dodatečných údajů a informací nevyplývá pro možné příjemce další administrativní zátěž, zejména pro ty, kteří již mají potíže s plněním stávajících administrativních a finančních požadavků spojených s granty a veřejnými zakázkami;

12. poukazuje na to, že požadavky na dodatečné informace a údaje musí být na straně Evropské komise spojeny s poskytnutím další technické podpory (semináře s účastí úředníků Komise a místních/regionálních zaměstnanců pověřených správou strukturálních fondů, výměna osvědčených postupů mezi řídícími orgány, zveřejnění konkrétních pokynů) možným příjemcům, kteří nemají potřebnou technickou kapacitu; domnívá se, že pouze takovým způsobem se zajistí, že výsledkem snahy účastníků o splnění dodatečných požadavků ve smyslu poskytování údajů a informací nebude narušení fondů spojené s realizací projektů jako takové;

13. zdůrazňuje význam přesného a včasného poskytování informací ze strany členských států v rámci kontrolního systému a potřebu vytvořit vazbu mezi ETI a finančními kontrolami a auditem; připomíná svůj názor, že systém včasného varování (EWS) by měl úzce spolupracovat s ústřední databází pro vyloučení;

14. požaduje po Komisi, aby na základě zjednodušení z roku 2009 uskutečněného v souvislosti s nařízením Rady 1083/2006 sledovala, jak členské státy využívají zvýšené předem vyplácené platby;

15. připomíná svůj požadavek na poskytování informací týkajících se navrácení a zastavení finanční podpory v rámci ETI; naléhavě vyzývá členské státy, aby tyto informace poskytovaly v plném rozsahu, a Komisi, aby je dala k dispozici rozpočtovému orgánu a veřejnosti spolu s informacemi o finančních opravách po potvrzených případech podvodů, čímž zajistí vysoký standard důvěryhodnosti a odpovědnosti vůči evropské veřejnosti;

16. vyzývá auditory, aby zaujali přísnější přístup k požadavkům na komunikaci a informace, včetně „označování provinilců“ – zejména týká-li se to vládního činitele – a využívání finančních oprav v potvrzených případech podvodu;

17. vítá úsilí vynaložené Komisí a Soudním dvorem harmonizovat metody auditu;

Transparentnost a partnerství

18. zdůrazňuje skutečnost, že součástí ETI jsou minimální standardy konzultace, a vítá skutečnost, že tyto standardy Komise podporovala a uplatňovala ve vztahu k politice soudržnosti; vyzývá však Komisi, aby umožnila zúčastněným stranám poskytnout zpětnou vazbu o kvalitě samotného procesu konzultace; vyzývá regiony a členské státy, aby při konzultacích se zainteresovanými stranami vycházely ze zkušeností EU;

19. připomíná svůj názor, že partnerství je podmínkou transparentnosti, schopnosti reagovat, efektivity a legitimity ve všech fázích programování a uplatňování politiky soudržnosti a může zvýšit angažovanost vzhledem k výsledkům programu a zlepšit vztah veřejnosti k nim; vyzývá proto členské státy a řídící orgány, aby těsněji zapojily regionální a místní orgány a jiné příslušné partnery do všech fází plánování a uplatňování politiky soudržnosti, mimo jiné prostřednictvím internetové platformy na vnitrostátní úrovni, která dá k dispozici informace spojené se stávajícími fondy a operačními programy, a podporou osvědčených postupů i jinými prostředky, a aby jim poskytovaly plný přístup k veškeré projektové dokumentaci s cílem lépe využívat jejich zkušenosti a znalosti;

20. požaduje lepší pokyny Komise pro to, jak uskutečňovat doložku o partnerství v praxi v rámci stávajících programů, a dostatečně závazná pravidla o partnerství v budoucích právních předpisech, zejména pokud jde o zapojení regionálních a místních samospráv, tedy volených orgánů, které jsou neopominutelnými partnery v celém procesu;

21. požaduje poskytování lépe zaměřených a pravidelných a včasných informací partnerským organizacím, zejména těm, které jsou členy řídících struktur, a posílené využívání technické pomoci na podporu partnerství, mimo jiné tím, že bude partnerským organizacím poskytnuta příležitost účastnit se školicích programů organizovaných výkonnými orgány; požaduje, aby tyto školicí programy byly dostupné v multimediálních verzích, aby se rozšířily cílové skupiny a umožnily se následné konzultace ze strany partnerských organizací; klade důraz na užitečnost takového opatření pro partnery v nejvzdálenějších regionech Unie;

Zlepšení transparentnosti v oblasti financování velkých projektů ze strany EU

22. vyzývá Komisi, aby včas zveřejnila online informace a zajistila přímý přístup k dokumentaci, včetně projektů JASPERS (žádost, studie proveditelnosti, analýza nákladů a přínosů, hodnocení dopadu na životní prostředí atd.) k hlavním projektům co nejdříve poté, co Komise obdrží žádost o financování z členského státu, a před tím, než přijme jakékoli rozhodnutí o financování; domnívá se, že tyto internetové stránky Komise by měly umožnit předkládat připomínky týkající se daných projektů;

23. požaduje, aby se informace o hlavních projektech schválené nebo předložené ke schválení v programovém období 2007–2013 zpětně zveřejňovaly na internetu;

24. navrhuje zavést podmínky, za nichž lze nevyužité fondy znovu uplatnit, a odpovědnost instituce rozhodující o přerozdělení těchto fondů;

25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(2)

Úř. věst. L 371, 27.12.2006, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 10.

(4)

Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 3.

(5)

Úř. věst. L 88, 31.3.2009, s. 23.

(6)

Úř. věst. L 255, 26.9.2009, s. 24.

(7)

Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 1.

(8)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0492.

(9)

Přijaté texty, P6_TA(2009)0165.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

VEŘEJNÉ INFORMACE O PŘÍJEMCÍCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ SOUDRŽNOSTI

Poskytování veřejných informací o příjemcích prostředků z fondů EU je základním kamenem evropské iniciativy pro transparentnost (ETI). Čl. 30 odst. 3 a čl. 53b odst. 2 písm. d) finančního nařízení požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o tom, jak jsou vynakládány prostředky z fondů EU v rámci sdílené správy, zejména zveřejněním příjemců ex-post. Pokud jde o zveřejňování příjemců prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, tuto povinnost specifikuje dále nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. V čl. 7 odst. 1 písm. d) požaduje zveřejňování tří kategorií informací: a) seznamu příjemců, b) názvů operací a c) výše částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů.

Mezi členskými státy a řídícími orgány existuje mnoho rozdílů ve výkladu těchto minimálních požadavků ETI. Odrážejí rozdíly v správní kapacitě a různé kulturní a správní tradice a přístupy. Různé přístupy k minimálním požadavkům ETI a jejich výklady jsou možné kvůli relativně volnému právnímu rámci obsahujícímu povinnost zveřejňovat údaje o příjemcích. Nejistota panuje především ohledně definice příjemců a částky veřejného financování vyplacené příjemci, kterou je nutno zveřejnit (přislíbené částky versus částky skutečně vyplacené).

Komise omezuje svou úlohu na to, že navrhuje společné orientační standardy pro zveřejňování údajů a prostřednictvím internetových stránek GŘ REGIO poskytuje veřejnosti v EU odkazy na elektronické adresy členských států, na nichž jsou zveřejněny požadované údaje o příjemcích prostředků z EFRR a z Fondu soudržnosti. Výše uvedené fondy jsou spravovány v rámci sdíleného řízení a tyto odkazy a jejich obsah jsou plně na odpovědnosti členských států a jsou založeny na informacích poskytovaných řídícími orgány. Různorodost prezentace a podmínek přístupu k údajům neumožňuje celkové srovnání na úrovni EU.

I když žádný členský stát nezveřejňuje méně než minimální požadované údaje (i když některé programy územní spolupráce nesplňují tyto požadavky úplně), jiné členské státy zveřejňují i dodatečné informace (např. cíle projektů, cílové skupiny v případě evropských strukturálních fondů atd.), avšak toto není požadavek předepsaný ve stávajícím právním rámci.

TRANSPARENTNOST PROGRAMOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ

1) Sdílené řízení

Článek 69 nařízení Rady č. 1083/2006 uvádí, že „Členský stát a řídící orgán operačního programu poskytují informace o operacích a spolufinancovaných programech. Informace jsou určeny občanům Evropské unie a příjemcům s cílem zdůraznit roli Společenství a zajistit, aby byla pomoc z fondů průhledná.“

Část nařízení Komise č. 1828/2006 o informacích a zveřejňování podrobně definuje aspekty požadavků na zveřejňování. Na všechny operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů se musí vztahovat komunikační plán vypracovaný řídícím orgánem členského státu a předložený Komisi k připomínkám a schválení. Komunikační plán definuje propagační činnost pro každý operační program a určuje, jak se provádějí pokyny EU pro viditelnost. Prezentace požadavků ETI na minimální údaje pro zveřejnění příjemců tvoří součást komunikačního plánu, i když formální souvislost mezi ETI a komunikačním plánem neexistuje. V rámci svých informačních činností se od orgánů programu vyžaduje, aby investovaly do pokynů pro příjemce a orgány zapojené do provádění programů a do jejich školení. Komise rovněž poskytuje pokyny a školení, ale mají-li být účinné, je třeba, aby tyto informace byly postoupeny dále k příjemcům.

Prováděcí nařízení požaduje zřízení sítě komunikačních úředníků EU, kteří mají odpovědnost na úrovni řídícího orgánu. Na tomto základě byla vytvořena síť INFORM pro EFRR. Koherence na úrovni EU je zajištěna rovněž systémem konzultací prostřednictvím Výboru pro koordinaci fondů, který se schází několikrát ročně. Podporuje výměnu informací mezi různými strukturálními fondy a povzbuzuje vnitrostátní spolupráci při podpoře financování ze strukturálních fondů EU. Díky opatření těchto sítí a jejich vzájemného tlaku Komise dává přednost podpoře ETI a nepoužívá regulaci řídícího orgánu, a je na odpovědnosti členských států zaručit přesnost zveřejněných údajů.

Ačkoli v decentralizovaném systému je poskytování informací základním prvkem dobrého řízení a kontroly, napomáhá předcházet výskytu problémů a podporuje dodržování předpisů, není mezi iniciativou pro transparentnost údajů a regulovanější a závaznější otázkou finanční kontroly a auditu vytvořena souvislost.

2) Partnerství            

ETI by měla mít významný dopad na pravidla pro transparentní partnerství ve fází zdola nahoru a shora dolů během programovacího procesu.

Partnerství a zejména zapojení organizací občanské společnosti do systému plánování politiky soudržnosti může mít řadu funkcí. Zaprvé může zlepšit reakci na programy tím, že lépe sladí strategie s politickými potřebami a pomůže provádět a zlepšovat podmínky, které by měly být zohledněny: ochrana životního prostředí, rovnost mužů a žen, sociální začlenění, potřeby postižených osob atd. Zadruhé může zvýšit účinnost programů tím, že řídícím orgánům umožní přístup k místním znalostem, které se využijí na lepší zaměření intervencí, čímž se zlepší využívání fondů a kvalita projektů. A zatřetí může přispět ke zlepšení odpovědnosti, pokud partneři jednají jako zprostředkovatelé a multiplikátoři informací o programu pro své obvody (a tím zvyšují transparentnost a informovanost) a informují programové orgány o uskutečněné činnosti a dosažených výsledcích. Tím partnerství přispívá k tomu, že veřejnost podporované projekty přijme za své, a k legitimitě politiky soudržnosti EU.

Článek 11 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 požaduje, aby partnerství zahrnovalo různé fáze programování a provádění: od přípravy po provádění, monitorování a hodnocení operačních programů. Avšak kromě preambule nařízení a konkrétního článku o zásadě partnerství je o partnerech a partnerství během operačních programů v regulačních textech velmi málo zmínek. Komise neposkytla žádné přesné a formálně závazné instrukce nebo pokyny, jak by měla být zásada partnerství uplatňována v praxi. To ponechává konkrétní výklad toho, jak splnit požadavek článku 11, na orgánech členského státu, a proto provádění zásady partnerství závisí na vnitrostátních tradicích a praxi. Úloha Komise je příliš pasivní a pozorovatelská.

Přestože panuje všeobecný konsenzus o významu partnerství pro úspěch a účinnost programů, jsou organizace občanské společnosti více zapojeny do fází programování než do jiných fází řízení programu.

ZLEPŠENÍ TRANSPARENTNOSTI VE FINANCOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ EU

Podle článku 41 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 má Komise pravomoc schválit nebo zamítnout velké projekty, tj. operace, které stojí více než 25 milionů eur v odvětví životního prostředí nebo 50 milionů eur v ostatních odvětvích, předložené členskými státy.

Zveřejňování informací o velkých projektech online před rozhodnutím o financování je v mezinárodních finančních institucích včetně Evropské investiční banky a Světové banky obvyklou praxí. Evropská komise je politováníhodnou výjimkou. Není důvod k tomu, proč by její standardy pro transparentnost měly být nižší než standardy EIB. GŘ REGIO by mělo zřídit internetové stránky a online seznam velkých projektů podle příkladu internetových stránek EIB. Tyto internetové stránky by rovněž umožnily předkládat připomínky týkající se daných projektů, aby Komise mohla využívat různé zdroje informací o předložených projektech, což jí umožní přijímat lepší a informovanější rozhodnutí.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.4.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

34

1

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

François Alfonsi, Charalampos Angourakis, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Ricardo Cortés Lastra, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Ramona Nicole Mănescu, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Monika Smolková, Nuno Teixeira, Michael Theurer, Michail Tremopoulos, Viktor Uspaskich, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vasilica Viorica Dăncilă, Ivars Godmanis, Catherine Grèze, Veronica Lope Fontagné, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid

Poslední aktualizace: 4. červen 2010Právní upozornění