ZPRÁVA o inovační politice Společenství v měnícím se světě

6. 5. 2010 - (2009/2227(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Hermann Winkler

Postup : 2009/2227(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0143/2010
Předložené texty :
A7-0143/2010
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o inovační politice Společenství v měnícím se světě

(2009/2227(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě“ (KOM(2009)0442),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Příprava na budoucnost: vývoj společné strategie pro klíčové technologie v EU“ (KOM(2009)0512),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nové partnerství pro modernizaci univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky“ (KOM(2009)0158) a příslušný návrh usnesení Evropského parlamentu o dialogu mezi univerzitami a podniky,

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 4. prosince 2009 nazvané „Směrem ke konkurenceschopné, inovativní a ekologicky účinné Evropě – příspěvek Rady pro konkurenceschopnost k lisabonské agendě v období po roce 2010“,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Posouváme hranice IKT – strategie výzkumu budoucích a vznikajících technologií v Evropě“ (KOM(2009)184),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o iniciativě „Small Business Act“[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o přezkumu průmyslové politiky v polovině období: příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost[2],

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut[3],

–   s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2007 o uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2006 o provádění Lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup[6],

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)[7],

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)[8],

–   s ohledem na návrh nařízení Rady o patentu Společenství (KOM(2000)0412), který předložila Komise,

–   s ohledem na rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací[9],

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k účinnějšímu využívání daňových pobídek pro VaV“ (KOM(2006)0728),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise nazvaný „Posouzení politik Společenství v oblasti inovací pro období 2005 až 2009“ (SEK(2009)1194),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti IKT v Evropě: Zvyšujeme laťku“ (KOM(2009)0116),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0143/2010),

A. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení nazvaném „Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě“ ohlásila přepracovanou inovační strategii ve formě akčního plánu,

B.  vzhledem k tomu, že tato budoucí inovační strategie musí být úzce propojena se strategií EU 2020,

C. vzhledem k tomu, že ve svém sdělení nazvaném „Posouváme hranice IKT – strategie výzkumu budoucích a vznikajících technologií v Evropě“ oznámila Komise novou strategii pro výzkum budoucích a vznikajících technologií a zahájení stěžejních iniciativ,

D. vzhledem k tomu, že při vytváření evropské inovační politiky je zapotřebí zohlednit všechny tři strany znalostního trojúhelníku – výzkum, inovace a vzdělávání,

E.  vzhledem k tomu, že inovační možnosti podniků do značné míry závisí na přístupu k dostatečnému množství finančních prostředků a úvěrová krize, která je výsledkem současné hospodářské krize, může inovační sílu podniků výrazně omezit, zejména v případě malých a středních podniků (MSP),

F.  vzhledem k tomu, že inovace je klíčovým prvkem pro úspěšné splnění stávajících závažných společenských a environmentálních úkolů a strategických politických cílů EU v oblastech zahrnujících podniky, konkurenceschopnost, změnu klimatu, zaměstnanost, demografickou změnu a otevřenou společnost,

G. vzhledem k tomu, že Evropská unie nesplní své cíle stanovené do roku 2020 v oblasti energetiky a boje proti změně klimatu, a zejména cíl snížit skleníkové plyny o 20 %, zvýšit energetickou účinnost o 20 % a dosáhnout alespoň 20% podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, pokud neurychlí rozvoj a šíření používání čistých, udržitelných a energeticky účinných technologií; vzhledem k tomu, že budoucí inovační strategie by měla tento rozměr plně začlenit,

H. vzhledem k tomu, že výzkum vznikajících a budoucích technologií (jako jsou kvantové technologie, informační a telekomunikační technologie inspirované biologií a nanotechnologiemi) je odrazovým můstkem pro inovace vzhledem k jejich vlivu na dlouhodobou konkurenceschopnost, jelikož vytváří zcela nové oblasti hospodářské činnosti a současně stimuluje nová průmyslová odvětví a malé a střední podniky zabývající se špičkovými technologiemi,

I.   vzhledem k tomu, že podporování a rozšiřování udržitelných technologií je nezbytné nejen k dosažení cílů EU v oblasti boje proti změnám klimatu a v oblasti energetiky, ale tyto technologie mohou být pro Unii nesmírně užitečné, pokud jde o vytváření pracovních míst v budoucnu a hospodářský růst,

J.   vzhledem k tomu, že nerovnoměrné rozdělování omezených zdrojů může bránit inovaci; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti surovin by se měla zabývat klíčovými otázkami, pokud jde o zajištění spravedlivého přístupu,

K. vzhledem k tomu, že v době rostoucího nedostatku zdrojů zvyšuje podpora udržitelných a energeticky účinných technologií bezpečnost dodávek energie v EU,

L.  vzhledem k tomu, že demografická změna je jedním ze zásadních problémů budoucnosti, který vyžaduje také nová technologická řešení,

M. vzhledem k tomu, že v průmyslových odvětvích, v nichž má EU v současné době dobré postavení v rámci hospodářské soutěže, musí EU spojit své síly a své silné stránky ještě více upevnit a zajistit rovné podmínky v celosvětovém měřítku,

Posílení inovacíširším slova smyslu

1.  je přesvědčen, že existují možnosti užšího propojení výzkumu s inovacemi v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly integrovaný přístup k vědě a inovacím;

2.  upozorňuje Komisi EU na to, že budoucí inovační politika EU musí mít široký záběr a musí v podstatě zahrnovat všechny formy inovací, tedy nejen technologické inovace (inovace produktů a procesů), ale i administrativní, organizační a také sociální a s prací spojené inovace, včetně nových inovačních obchodních modelů, a inovace služeb, přičemž musí brát v úvahu zbylé dvě strany znalostního trojúhelníku (výzkum a vzdělávání);

3.  zdůrazňuje, že inovace znamená v první řadě novinky, které uspokojují potřeby spotřebitelů a trhu; žádá proto Komisi, aby zajistila lepší uznání prvořadosti požadavků spotřebitelů jakožto hnací síly inovace; poukazuje na to, že v zájmu předcházení novým formám nerovnosti ve společnosti by se inovace v budoucnosti neměly posuzovat pouze podle jejich ekonomického a ekologického přínosu, ale i podle přínosu v oblasti sociální;

4.   zdůrazňuje skutečnost, že podpora podnikatelů jakožto aktérů udávajících tempo inovaci v Evropě je nezbytnou podmínkou pro účinné fungování konkurenceschopného vnitřního trhu založeného na odstraňování překážek obchodu, na vysoké úrovni ochrany spotřebitelů a na sociální soudržnosti;

5.  vyzývá Komisi, aby stanovila ambiciózní inovační kritéria, která budou zaměřena na závažné společenské úkoly, a aby zredukovala stávající roztříštěnost různých evropských iniciativ;

6.  rozhodně podporuje zjištění Komise, že klíčové technologie a výzkum budoucích a nově vznikajících technologií jsou nezbytným předpokladem pro udržitelné posílení konkurenceschopnosti EU v celosvětovém měřítku; připojuje se k výzvě Komise adresované členským státům, aby se shodly na důležitosti využívání klíčových technologií v EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že a) klíčové technologie, jako jsou mikroelektronika a nanoelektronika, fotonika, biotechnologie a nanotechnologie, b) nové materiály a c) nové a budoucí technologie mohou poskytovat velké možnosti pro inovace a mohou přispět k přechodu na znalostní a nízkouhlíkovou ekonomiku;

7.  zdůrazňuje, že inovace se musí soustředit na jednotlivce, a vítá úsilí o posílení dialogu mezi univerzitami a podnikatelskou obcí, který značně napomáhá podporovat výzkum a inovace a také účinněji využívat znalostí, které souhrnný sektor poskytl univerzitám, a obohatit vysokoškolské vzdělávací materiály v souladu se současnými společenskými požadavky a požadavky podniků;

8.   poukazuje na to, že současné klíčové technologie i technologie nové a budoucí je třeba určovat ve spolupráci s podnikatelskou obcí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a také s malými a středními podniky, přičemž je nutné rovněž brát v potaz regionální cíle v oblasti hospodářské politiky; vyzývá EU, aby zajistila, aby byl brán v potaz příspěvek navrhované skupiny odborníků na vysoké úrovni k určení, schválení a provádění konkrétních krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých opatření na podporu těchto technologií;

9.  vítá tuto inovační politiku jako doplněk průmyslových strategií jednotlivých členských států na úrovni Společenství i napříč odvětvími, a naléhavě vyzývá Komisi, aby tímto směrem postupovala i nadále;

10. vyzývá Komisi a členské státy, aby spojily zavedení digitálních sítí příští generace a inteligentních sítí s inovačními činnostmi, aby bylo možno plně využít všech jejich výhod; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba poskytnout dostatečné finanční prostředky, včetně prostředků ze strukturálních fondů;

11. zdůrazňuje, že investice do online vysokorychlostních sítí a větší širokopásmové připojení tvoří základní podmínky pro zvýšené a účinnější šíření výsledků inovací a zároveň zmenšení rozdílů mezi regiony EU v oblasti inovací;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zmenšení rozdílů mezi členskými státy posílily politiky na sbližování inovací;

13. podporuje skutečnost, že Komise nyní připravuje evropský inovační akt, aby bylo možno dosáhnout soudržnější inovační strategie;

14. zdůrazňuje význam ekologických inovací a zelených podniků, které mohou hrát důležitou úlohu při propojování inovační politiky s odvětvími, které mají pro EU zásadní význam, z čehož mohou plynout důležité poměrné výhody pro evropské hospodářství;

15. zdůrazňuje význam ekoinovací, zejména v souvislosti se zvyšováním účinnosti zdrojů;

16. zdůrazňuje důležitou úlohu inovačních uskupení pro budoucí inovační politiku EU a vyzdvihuje potenciál, který skýtají zejména znalostní uskupení; vítá vytváření specifických podnikatelských zón v okolí univerzit, výzkumných ústavů a vědeckých a technologických parků; vyzývá, aby se zvážila možnost vytvoření jednotného zjednodušeného financování a operativního rámce pro nové inovační zóny;

17. zdůrazňuje, že existující uskupení, včetně světových špiček v některých oblastech, je nutno pomocí koordinovaného postupu EU, členských států a regionů dále rozvíjet, aby si svou úlohu ve světě mohla udržet a nadále upevňovat;

18. v této souvislosti zdůrazňuje, že jakákoli opatření v rámci politiky týkající se zmíněných uskupení by měla být přijímána na základě zohledňujícím potřeby podniků, včetně malých a středních podniků, a to zejména těch inovujících, vzhledem k tomu, že inovace mají hrát při propagaci podniku hlavní úlohu;

19. vyzývá subjekty zapojené na úrovni členských států i na úrovni Společenství, aby zlepšily rámcové podmínky pro přeshraniční spolupráci inovačních uskupení;

20. zdůrazňuje, že malé a střední podniky hrají klíčovou roli jako partneři v hodnotových řetězcích i jako samostatné subjekty nabízející inovativní výrobky;

Zvýšeníkoncentrace prostředků EU na inovace

21. vyzývá k posílenému evropskému přístupu k financování inovací a k zabránění roztříštěnosti a krátkodobosti; zastává názor, že nezbytným prvkem pro rozvoj inovací je zajištění dostatečných finančních prostředků, a proto by měl být rozpočet EU pro inovace výrazně navýšen; požaduje, aby tato skutečnost byla zohledněna jak v zamýšleném přezkumu stávajícího finančního rámce, tak v připravovaných plánech v rámci finančního výhledu na období 2014–2020; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by měla být současně zrevidována pravidla týkající se možnosti získat finanční prostředky na výzkum a vývoj, pokud jde o jeho předindustriální a/nebo experimentální fázi; vyzývá členské státy, aby zvýšily financování výzkumu a vývoje ve snaze dosáhnout cíle stanoveného v Barceloně v roce 2002, který spočívá v tom, že se na výzkum a vývoj do roku 2010 budou vynakládat 3 % HDP; zdůrazňuje význam financování výzkumu a inovace v době hospodářské krize, neboť podpoří vytváření pracovních míst v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že je nutné z programů na výzkum a rozvoj vyčlenit větší část na inovace;

22. domnívá se, že výdaje EU na výzkum a inovace se musí zaměřovat na cíle, jako je poskytování pobídek pro komerční využití vědeckých poznatků a také na ucelenější informace ohledně finančních zdrojů a možností financování; zdůrazňuje, že je důležité zachovat transparentnost a rovné příležitosti, pokud jde o přístup k finančním prostředkům na základě otevřených výzev k výzkumným návrhům; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly strukturálních fondů za účelem stimulování širokého spektra inovací; zdůrazňuje, že je nutné vyvinout systémy pro financování sociálních inovací, které budou více zaměřeny na sociální návratnost;

23. zdůrazňuje, že kromě navýšení finančních prostředků je rozhodující dosáhnout kritického množství; doporučuje, aby se za tímto účelem využívalo zadávání veřejných zakázek, a zdůrazňuje zejména, že prostředky musí plynout tam, kde je pákový účinek největší, tedy do oblastí, jako jsou klíčové technologie a vzorové iniciativy pro vznikající a budoucí technologie, aby se získala přidaná hodnota pro Evropu; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost využít plně součinnosti mezi rámcovými programy pro výzkum a inovace a strukturálními fondy; zdůrazňuje v tomto ohledu, že různé subjekty, které řídí sedmý rámcový program, Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a spravují strukturální fondy, musí vědět o možnostech, které každý z těchto nástrojů nabízí; lituje skutečnosti, že možnosti stávajících synergií ve financování stále ještě nejsou obecně známy; vyzývá regiony a členské státy, aby v tomto ohledu zvýšily své úsilí o lepší komunikaci;

24. vítá vytvoření Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který byl zřízen s cílem stimulovat a dodávat inovace na nejlepší světové úrovni tak, že se v zájmu dosažení společného cíle spojí vysoké školství, výzkum a podniky; zdůrazňuje, že EIT může být při poskytování pobídek pro inovační programy významným přínosem a může v tomto ohledu hrát významnou roli; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla rozpočet EIT tak, aby bylo zajištěno, že přidělené finanční prostředky spolu s prostředky z jiných zdrojů mohou dosáhnout kritického množství potřebného ke splnění a úplnému prozkoumání hlavních úkolů, před kterými stojí společnosti EU;

25. zdůrazňuje, že je zapotřebí směrnic, které budou zaručovat konkurenceschopné rozdělení a okamžité využívání finančních prostředků a zavedení systému odměňování projektů, které mají větší bezprostřední hospodářský dopad;

26. zdůrazňuje, že Evropa by měla být při vyvíjení internetových technologií a v oblasti nízkouhlíkových informačních a komunikačních technologií průkopníkem; navrhuje, aby rozpočet EU určený na výzkum informačních a komunikačních technologií dosáhl v příštím finančním výhledu dvojnásobné výše;

Zlepšení struktury řízení programů

27. zdůrazňuje, že inovační politika by měla být koordinována s dalšími politikami EU a členských států (jako je politika průmyslová, environmentální a spotřebitelská), přičemž je třeba mít na paměti, že zvolené přístupy musí být dostatečně flexibilní, aby mohly být uzpůsobeny odlišným vnitrostátním a regionálním podmínkám;

28. lituje, že úsilí zjednodušit nástroje EU v oblasti výzkumu a inovací nebylo úspěšné a že postupy jsou stále ještě příliš složité a časově náročné, což brání zejména účasti malých a středních podniků v těchto programech;

29. zastává názor, že v zájmu uživatelské přístupnosti a transparentnosti bude třeba zabránit překrývání a zdvojení podpůrných programů způsobenému nedostatečnou koordinací různých úrovní činností; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by mohly být nástroje EU na podporu malých a středních podniků v budoucnosti sjednoceny a spadat do působnosti jednoho generálního ředitelství, jako je například generální ředitelství pro podniky; domnívá se, že by se tak usnadnila jejich prezentace a možným příjemcům by se nabízelo jednotné kontaktní místo;

30. vyzývá rovněž Komisi, aby zajistila, že regulatorní rámec EU bude podporovat inovace, a nikoli představovat překážky pro změny, a aby zajistila účinnou vzájemnou spolupráci zúčastněných vnitřních útvarů a generálních ředitelství s pomocí nějaké struktury, jako je např. plánovaná pracovní skupina, s cílem posuzovat inovační otázky soudržným a uceleným způsobem; trvá na tom, aby tato koordinace vedla k méně roztříštěným nástrojům EU v oblasti inovační politiky;

31. vyzývá rovněž členské státy, aby účinně koordinovaly iniciativy pověřených vnitrostátních orgánů;

32. zdůrazňuje, že společné úsilí orgánů EU by se mělo zaměřit na odstranění proluky mezi výzkumem a inovacemi i mezi připraveností výrobků pro trh a jejich komerčním využitím; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit styčné plochy mezi rámcovými programy, popř. propojit opatření pro výzkum a inovaci, prováděná v rámci různých programů;

33. vyzývá Komisi, aby vytvořila nové inovační ukazatele, které jsou vhodnější pro hospodářství stále více založená na znalostech, a aby již existující ukazatele lépe upravila tak, aby evropská tabulka inovačních ukazatelů nebyla pouhou analýzou srovnávající údaje o inovační schopnosti členských států, ale aby také umožňovala rozpoznat silné a slabé stránky inovačních opatření EU a členských států;

34. zdůrazňuje význam komplexnějších informací ohledně vhodných způsobů a zdrojů financování a spolehlivých údajů týkajících se alternativních forem financování, jako jsou licenční dohody, aby byly podniky ochotnější investovat;

Stimulace soukromého financování

35. zdůrazňuje, že kromě veřejného financování je třeba více stimulovat financování soukromé;

36. zdůrazňuje, že je zapotřebí lépe harmonizovat přístup všech zúčastněných stran k finančním prostředkům EU, aby se zlepšila účast malých a středních podniků v řídících strukturách a činnostech v rámci společných technologických iniciativ;

37. vyzývá Komisi, aby spolu s akčním plánem pro inovace představila i konkrétní nástroje na zlepšení přístupu k finančním prostředkům pro inovační podniky; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost zohlednit různé finanční požadavky a míru inovace podniků v různých fázích vzniku a růstu;

38. zdůrazňuje nutnost vytvořit předpoklady pro lepší disponibilitu rizikového kapitálu při současném zohlednění potřeb malých a středních podniků, a také rozšířit finanční nástroje pro sdílení rizik (RSFF) EIB; vyzývá Komisi, aby přezkoumala opatření, která by mohla být přijata s cílem zajistit přijatelné rozložení rizik pro všechny zúčastněné, aby tak byly podporovány soukromé investice v oblasti inovací;

39. vyzývá příslušné aktéry členských států a EU, aby zdokonalili osvědčené finanční nástroje pro malé a střední podniky, jako jsou mikroúvěry, rizikový kapitál pro ty, kteří chtějí investovat do inovativních společností, podnikatelští andělé sponzorující např. podnikatelské projekty mladých výzkumných pracovníků, půjčky a záruky, a vytvořili daňové, finanční, obchodní a administrativní pobídky pro investice, aby se zmenšilo riziko přesídlení společnosti z důvodu nevýhodných rámcových podmínek pro státní pomoc a aby se motivovaly podniky k zaměstnávání personálu za účelem výzkumu a inovací, čímž se podpoří vývoj nových produktů a služeb;

40. zdůrazňuje význam zajištění minimálního přídělu prostředků malým a středním podnikům v otevřených výzvách zveřejněných v rámci iniciativ v oblasti výzkumu a inovací v návaznosti na stejný závazek, který byl schválen pro sedmý rámcový program (15 % zdrojů v programu spolupráce);

Posílení rámcových podmínek pro podniky, zejména maléstřední podniky

41. vyzývá Komisi, aby v souladu se zásadami jednotného trhu upravila stávající pravidla EU pro státní podpory tak, aby bylo možno podporovat investice do nezbytně nutných nových technologií, a zajistila se tak dlouhodobá konkurenceschopnost Unie a rovné podmínky na globální úrovni; vyzývá Radu a Komisi především k tomu, aby ve svém přezkumu pravidel EU pro státní podpory zohlednily iniciativu v oblasti klíčových technologií, a tím umožnily členským státům vytvořit národní systémy pobídek k podpoře klíčových technologií;

42. zdůrazňuje význam společných technologických iniciativ, které splňují některá kritéria, pokud jde o velikost a řídící struktury a provádění pravidelných posouzení dopadu schválených společných technologických iniciativ z hlediska jejich přínosu ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu;

43. vítá v této souvislosti skutečnost, že rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací bude v roce 2010 předmětem přezkumu;

44. zastává názor, že lepší podporu inovací musí vždy doprovázet snížení byrokratické zátěže žadatelů; vyzývá Komisi, aby odstranila byrokracii tím, že přepracuje postupy rámcového programu a vytvoří panel uživatelů;

45. vyzývá příslušné orgány EU, aby zejména s ohledem na malé a střední podniky zlepšily rámcové podmínky pro ochranu duševního vlastnictví, zejména pro patenty, náklady na ně a jejich kvalitu, jelikož jsou základním faktorem pro inovace;

46. v této souvislosti lituje, že v EU neexistuje skutečný vnitřní trh inovací, a vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly své úsilí v této oblasti, zejména pokud jde o brzké dosažení shody o patentu Společenství a o jednotné řešení sporů týkajících se patentů, a zdůrazňuje význam standardizace pro vývoj inovativních produktů;

47. doporučuje, aby byly podporovány moderní inovační politiky, které posilují inovace, jako je sdružování patentů, společné patentové platformy a udělování plných práv;

48. zdůrazňuje v tomto ohledu význam vyvinutí patentu Společenství pro evropské hospodářství, který by byl vstřícný vůči malým a středním podnikům a byl by v souladu s inovační politikou Unie;

49. bere na vědomí, že ručení patenty při financování bank získává čím dál tím více na důležitosti, ale banky z důvodu chybějících technologických znalostí často neumí správně posoudit hodnotu patentů v rámci poskytování úvěrů; z toho důvodu vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by měla EU poskytnout podporu při vytváření norem pro oceňování;

50. zdůrazňuje význam programů, které vybízejí malé a střední podniky k využívání technologického vývoje a výzkumných pracovníků;

51. zdůrazňuje, že tři strany znalostního trojúhelníku (výzkum, inovace a vzdělávání) je třeba chápat jako celek; požaduje proto, aby se nesnižovaly investice do vzdělávání a odborné přípravy kvalifikovaných zaměstnanců, jelikož tato investice má zásadní význam vzhledem k vlivu inovační schopnosti na konkurenceschopnost EU; zdůrazňuje, že je nezbytné učinit prostředí pro vědecké pracovníky a odborníky v EU co nejatraktivnějším, a to i pokud jde o jejich mobilitu, chce-li EU v celosvětové hospodářské soutěži uspět; zdůrazňuje, že současně je nezbytné zlepšit pracovní podmínky výzkumných pracovnic;

52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

  • [1]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0100.
  • [2]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0226.
  • [3]  Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1.
  • [4]  Úř. věst C 141, 7.6.2008, s. 17.
  • [5]  Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 455.
  • [6]  Úř. věst. C 303E, 13.12.2006, s. 640.
  • [7]  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
  • [8]  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.
  • [9]  Úř. věst C 323, 30.12.2006, s. 1.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Ve sdělení nazvaném „O přezkumu inovační politiky Společenství v měnícím se světě“ ze dne 2. září 2009 jsou načrtnuty pokroky inovační politiky EU, jichž bylo od roku 2005 dosaženo, a naznačeny také oblasti působnosti, které by v akčním plánu pro inovace měly být do budoucna zachyceny a konkretizovány.

Zpravodaj se zájmem očekává tento návrh evropského inovačního plánu, který snad bude ambiciózní, zaměřený na podnikání a výhledový. Tato zpráva má přispět k procesu utváření názoru a Komisi EU poskytnout orientační body pro takový akční plán.

Zpráva bude vytvořena v době, kdy EU bude muset zvolit novou strategii zaměřenou na to, aby bylo možno urychlit přebudování Evropy ve světově konkurenceschopný, znalostní, inovační, sociální a udržitelný hospodářský prostor.

Budoucí strategie EU 2020, ale i akční plán pro inovace musí Evropské unii poskytnout nástroje, které jí pomohou vyrovnat se s nadcházejícími velkými společenskými úkoly.

Přeměna evropského hospodářství v udržitelnou ekonomiku musí vést ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků a k tomu, aby z ekonomických a ekologických problémů vznikly nové příležitosti pro naše hospodářství.

Posílení inovacíširším slova smyslu

Akční plán pro inovace by se měl vztahovat na všechny formy inovací ve veřejném a soukromém sektoru a měl by zahrnovat i inovace, které nejsou technické povahy.

V zájmu předcházení novým sociálním nerovnostem by se inovace v budoucnosti neměly posuzovat pouze podle ekologického a ekonomického přínosu, ale i podle přínosu v oblasti sociální. Hlavním motivem inovační politiky by měl být nejen technologický, ale zejména celkový společenský přínos inovací.

Zpravodaj podporuje vyjádření Komise EU v jejím sdělení o klíčových technologiích, že mají pro dosažení výše uvedených cílů zásadní význam.

Celosvětová hospodářská soutěž vedla k tomu, že se do třetích zemí stále více přemísťují nejen některé výrobní závody, ale i příslušné kapacity pro výzkum a vývoj. Tento vývoj ohrožuje Evropu jako průmyslový prostor v její podstatě . Tomuto trendu je třeba se vzepřít důsledným podporováním inovačního potenciálu dříve, než bude nevratný.

Kromě politického cíle, kterým je konkurenceschopnost, musí EU řešit i jiné palčivé stávající společenské problémy, jako je změna klimatu nebo demografické změny.

Klíčové technologie, jako jsou mikroelektronika a nanoelektronika, fotonika, biotechnologie a nanotechnologie i nové materiály skýtají v této souvislosti velké možnosti pro inovace, a to jak v oblasti výrobních procesů, tak i v oblasti výrobků. V důsledku svého silného růstu mají klíčové technologie velký vliv na konkurenceschopnost. Zejména oblasti, jako jsou informační a komunikační technologie, chemie, zásobování energií (např. zachycování a ukládání oxidu uhličitého, energeticky účinné technologie), automobilový průmysl (právě i v oblasti elektroautomobilů), lékařská technika, polovodičový průmysl a také letectví, nabízejí příležitosti pro podstatné zlepšení kvality a produktivity. Tento výčet samozřejmě nelze s ohledem na komplexnost hospodářské činnosti a budoucí vývoj považovat za úplný.

Malé a střední podniky jsou přitom v hodnotových řetězcích důležitými partnery, a to i jako samostatné subjekty nabízející inovativní výrobky, např. v oblasti ekologických technologií a v oblasti obnovitelných energií. Tyto podniky vytvářejí díky své blízkosti trhu a flexibilitě obzvlášť velké množství inovativních výrobků a služeb a jsou hnacím motorem technického pokroku.

Z tohoto důvodu nelze malé a střední podniky v této souvislosti zanedbávat a je třeba vytvořit přiměřené regulační podmínky, které budou přizpůsobeny jejich potřebám.

Ani význam inovačních uskupení nelze podle názoru zpravodaje v této souvislosti docenit. Uskupení světového významu, která v EU již částečně existují, je třeba aktivně dále rozvíjet na všech úrovních činnosti, aby si svou vedoucí úlohu udržela, a pokud možno ještě dále upevnila. V těsné spolupráci velkých a menších podniků i univerzit a jiných výzkumných zařízení mohou inovační uskupení napomoci vytvořit nové sektory s velkým sociálně ekonomickým a průmyslovým významem, které učiní evropské regiony atraktivnějšími. Z tohoto důvodu považuje zpravodaj za žádoucí, aby obnovená inovační strategie EU obsahovala návrhy na podporu stávajících a nových uskupení. Zejména by se měly zlepšit rámcové podmínky pro přeshraniční spolupráci uskupení, např. šířením osvědčených postupů.

Zvýšeníkoncentrace prostředků EU na inovace

Podle vyjádření Komise EU je přímo na inovační opatření využíváno méně než 1 % z rozpočtu EU. Vzhledem k bezprostředním společenským výzvám, se kterými je třeba se vyrovnat, je to nedostatečné množství. Z tohoto důvodu požaduje zpravodaj navýšení rozpočtu EU na inovace.

Tato skutečnost by měla být zohledněna v připravovaných plánech v rámci finančního výhledu na období 2014–2020, na němž se začne pracovat koncem tohoto roku.

Právě vzhledem k finanční a úvěrové krizi je pro inovační schopnost podniků zásadní poskytovat na úrovni Společenství i na úrovni jednotlivých členských států více finančních prostředků a vytvořit přiměřené finanční nástroje.

V každém případě je nutno postupovat cíleněji. Roztříštění na množství cílů a velký počet specifických iniciativ EU se neosvědčily. V této souvislosti je nutné nalézt, příp. posílit synergie mezi podpůrnými nástroji pro inovace. Prostředky musí plynout tam, kde je pákový efekt největší. Rozhodujícím kritériem přitom musí být „přidaná hodnota pro Evropu“.

Zlepšení struktury řízení programů

Zpravodaj zastává názor, že pro lepší účinnost inovační politiky je třeba větší koordinace, účinné propojení a přísnější správa různých podpůrných nástrojů.

Z pohledu uživatele je i množství aktérů, kteří jsou v současné době zapojeni na úrovni EU, kontraproduktivní. Uživatelé potřebují kromě toho jasné informace o tom, které podpůrné nástroje na jaké úrovni a pro která opatření jsou k dispozici.

Rovněž na úrovni EU je nutné posílit koordinaci aktérů. Inovační politika by měla pro Komisi EU představovat zájem celého Společenství. Proto je v rámci Komise EU nezbytná horizontální koordinace, aby se zajistila těsná spolupráce mezi GŘ pro výzkum a GŘ pro podniky. To je důležité zejména s ohledem na rozdělení odborů uvnitř Komise EU i na plánované aktualizované vydání rámcových programů.

Stimulace soukromého financování

Kromě veřejné podpory musí být stimulovány a podporovány soukromé investice do inovací. Rizikový kapitál hraje, zejména v počáteční fázi a ve fázi rozšiřování, zvláštní roli, když se rozhoduje o tom, zda podniky budou v inovacích úspěšné – a to platí nejen pro velké podniky. Při volbě správné struktury může financování pomocí rizikového kapitálu jako dodatku k příspěvkům stimulovat k inovacím i malé podniky.

Posílení rámcových podmínek pro podniky, zejména maléstřední podniky

Vytvořením společného nařízení o skupinové výjimce se situace sice částečně zlepšila, ale plánované revize rámce pomoci by se mělo využít k lepšímu využití inovačního potenciálu tohoto nástroje i se zřetelem na inovace, které nemají technologickou povahu.

Je třeba rovněž přezkoumat, zda stávající systém nebrání novému přístupu ke stimulaci klíčových technologií. Je bezpodmínečně nutné zabránit odchodu podniků kvůli špatným právním rámcovým podmínkám pro poskytování podpor.

Zpravodaj se dále domnívá, že zlepšenou podporu investic pro malé a střední podniky musí doprovázet snížení byrokratické zátěže. Vedle jazykových problémů způsobují největší potíže postupy při vyřizování stížností, do nichž je zapojen vysoký počet zaměstnanců, a velká míra chyb a s tím související vysoké finanční riziko. Proto je potřeba zjednodušit postupy pro vyřizování stížností, případně omezit povinnost vypracovávat zprávy.

Ochrana duševního vlastnictví je rozhodujícím faktorem pro inovační schopnost podniků, ale rámcové podmínky pro podniky, především s ohledem na vzniklé náklady, stále ještě nejsou uspokojivé. Patent Společenství je důležitým krokem tímto směrem a měl by být schválen co nejdříve. V této souvislosti je třeba konstatovat, že je nezbytné hledat další nástroje, i takové, které bude možno uplatnit v krátkodobém horizontu.

Vzhledem k významu inovační schopnosti pro konkurenceschopnost EU jsou důležité také investice do vzdělávání a odborné přípravy kvalifikovaného personálu a tyto investice by se neměly snižovat. Chce-li EU v celosvětové hospodářské soutěži uspět, musí vynaložit veškeré úsilí na to, aby prostředí pro vědecké pracovníky a odborníky učinila co nejatraktivnějším, a to i pokud jde o jejich mobilitu.

Znalostní trojúhelník výzkum, inovace a vzdělávání je třeba chápat jako celek, který nelze rozpojovat, jinak tím utrpí udržitelnost inovací a následně i udržitelnost výroby.

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trhochranu spotřebitelů (18. 3. 2010)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k inovační politice Společenství v měnícím se světě
(2009/2227(INI))

Navrhovatel: Mitro Repo

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že podpora podnikatelů jakožto aktérů udávajících tempo inovaci v Evropě je nezbytnou podmínkou pro účinné fungování konkurenceschopného vnitřního trhu založeného na odstraňování překážek obchodu, na vysoké úrovni ochrany spotřebitelů a na sociální soudržnosti;

2.   v této souvislosti lituje, že v EU neexistuje skutečný vnitřní trh inovací, a vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly své úsilí v této oblasti, zejména pokud jde o brzké dosažení shody o patentu Společenství a o jednotné řešení sporů týkajících se patentů, a zdůrazňuje význam standardizace pro vývoj inovativních produktů;

3.   zdůrazňuje význam široce pojaté inovační politiky, která vyžaduje investice do pracovníků a dovedností a zohledňuje inovace založené na výzkumu i inovační přístupy, které se řídí poptávkou; zdůrazňuje, že inovační politika EU by měla podporovat inovace, které uspokojují potřeby uživatelů a společnosti, a inovace v oblasti nových služeb;

4.   zdůrazňuje strategický význam klíčových technologií pro inovaci u postupů, zboží a služeb, jakož i pro přechod k hospodářství, které je založeno na znalostech a jež se vyznačuje nízkými emisemi CO2; podporuje směry představené Komisí v jejím sdělení KOM (2009)0512 pro vytvoření rámce pro průmyslovou politiku v oblasti klíčových technologií a připojuje se k její výzvě adresované členským státům, aby se shodly na významu využívání klíčových technologií v EU;

5.   zdůrazňuje, že inovační politika by měla být koordinována s dalšími politikami EU a členských států (jako je politika průmyslová, environmentální a spotřebitelská), přičemž je třeba mít na paměti, že zvolené přístupy musí být dostatečně flexibilní, aby mohly být uzpůsobeny odlišným vnitrostátním a regionálním podmínkám;

6.   vyzývá Komisi, aby vytvořila nové inovační ukazatele, které se týkají i netechnologických aspektů a jsou vhodnější pro hospodářství stále více založená na znalostech;

7.   vyzývá členské státy, aby vedle opatření založených na nabídce zvyšovaly poptávku po inovativním zboží a službách prostřednictvím veřejných zakázek a zároveň tak zlepšovaly kvalitu veřejných služeb; zdůrazňuje, že smluvní orgány by inovaci měly považovat za jeden z cílů svých programů zadávání veřejných zakázek;

8.   zdůrazňuje, že inovace je v první řadě novinkou, která uspokojuje potřeby zákazníků a trhu; žádá proto Komisi, aby lépe zajistila uznání prvořadosti požadavků spotřebitelů jakožto hnací síly inovace;

9.   vyzývá členské státy, aby zvýšily financování výzkumu a vývoje ve snaze dosáhnout cíle stanoveného v Barceloně v roce 2002 vynakládat na výzkum a vývoj do roku 2010 3 % HDP; zdůrazňuje význam financování výzkumu a inovace v době hospodářské krize, neboť to podpoří vytváření pracovních míst v dlouhodobém horizontu;

10. lituje, že úsilí zjednodušit nástroje EU v oblasti výzkumu a inovací nebylo úspěšné a že postupy jsou stále ještě příliš složité a časově náročné, což brání zejména účasti malých a středních podniků v těchto programech;

11. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci činnosti komisařů zapojených do inovační politiky a souvisejících oblastí, a naléhavě žádá, aby tato koordinace vedla k méně fragmentovaným nástrojům EU v oblasti inovační politiky.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

29

1

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Eija-Riitta Korhola, Kurt Lechner, Toine Manders, Gianni Pittella, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Laurence J.A.J. Stassen, Catherine Stihler, Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein, Kyriacos Triantaphyllides, Bernadette Vergnaud

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Regina Bastos, Cornelis de Jong, Othmar Karas, Sylvana Rapti, Wim van de Camp

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.4.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

48

0

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Christian Ehler, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Sajjad Karim, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Niki Tzavela, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Matthias Groote, Rebecca Harms, Oriol Junqueras Vies, Ivailo Kalfin, Ivari Padar, Vladko Todorov Panayotov, Mario Pirillo, Vladimír Remek, Frédérique Ries, Theodoros Skylakakis, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler