Postup : 2010/2037(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0165/2010

Předložené texty :

A7-0165/2010

Rozpravy :

PV 14/06/2010 - 19
CRE 14/06/2010 - 19

Hlasování :

PV 15/06/2010 - 7.15
CRE 15/06/2010 - 7.15
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0210

ZPRÁVA     
PDF 289kWORD 219k
19. květen 2010
PE 440.025v02-00 A7-0165/2010

o pokroku směřujícím k dosažení rozvojových cílů tisíciletí: střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září 2010

(2010/2037(INI))

Výbor pro rozvoj

Zpravodaj: Michael Cashman

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o pokroku směřujícím k dosažení rozvojových cílů tisíciletí (RCT): střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni v září 2010

(2010/2037(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000,

–       s ohledem na zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. června 2010 zaměřené na rozvojové cíle tisíciletí,

–       s ohledem na závazky týkající se objemu rozvojové pomoci, pomoci subsaharské Africe a kvality pomoci vyslovené skupinou G8 na summitu v Gleneagles v roce 2005 a na všechna následující setkání skupin G8 a G20,

–       s ohledem na summit skupiny G20 konaný v Pittsburgu ve dnech 24. a 25. září 2009 a na summit skupiny G20 konaný v Londýně dne 2. dubna 2009,

–       s ohledem na summit skupiny G8 konaný v italské L’Aquile ve dnech od 8. do 10. července 2009,

–       s ohledem na Evropský konsenzus(1) o rozvoji a kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky(2),

–       s ohledem na Monterreyský konsenzus přijatý na mezinárodní konferenci o financování rozvoje konané v mexickém Monterrey od 18. do 22. března 2002,

–       s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci a na akční program z Akry,

–       s ohledem na dokumenty nazvané Výzva z Addis Abeby k přijetí bezodkladných opatření v oblasti zdraví matek, Berlínská výzva k přijetí opatření a Strategické možnosti pro nevládní organizace, přičemž poslední dva dokumenty byly vydány s cílem připomenout 15. výročí mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD/15),

–       s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování EU, která stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 o soudržnosti politik pro rozvoj(3),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(4) („Nástroj pro rozvojovou spolupráci“ (NRS)),

–       s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonské smlouvy), který zdůrazňuje, že EU musí zajistit soudržnost mezi svými politikami a činnostmi a zohledňovat všechny své cíle,

–       s ohledem na agendu důstojné práce a Světovou dohodu o pracovních místech MOP, přijaté celosvětovým konsenzem dne 19. června 2009 na zasedání Mezinárodní organizace práce,

–       s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN z července 2009 o provádění Deklarace tisíciletí,

–       s ohledem na zprávu Rozvojového programu OSN nazvanou: „Za polovinou cesty – dosahování rozvojových cílů tisíciletí“, zveřejněnou v lednu 2010,

–       s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Dvanáctibodový akční plán EU na podporu rozvojových cílů tisíciletí“(5),

–       s ohledem na závěry Rady o pokroku v provádění Evropského akčního programu pro boj proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze prostřednictvím vnější činnosti (2007–2011),

–       s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2008 o externích úvěrových činnostech Evropské investiční banky (EIB)(6),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2006 týkající se účinnosti pomoci a korupce v rozvojových zemích(7),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007 o rozvojových cílech tisíciletí – v půli cesty(8),

–       s ohledem na svá usnesení ze dne 4. září 2008 o úmrtnosti matek(9) , ze dne 24. března 2009 o smlouvách v rámci rozvojových cílů tisíciletí(10) a ze dne 25. března 2010 o dopadech světové finanční a hospodářské krize na rozvojové země a rozvojovou spolupráci(11),

–       s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0165/2010),

A.     vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy je omezování a odstranění chudoby hlavním cílem rozvojové politiky EU a že je rovněž morálním závazkem a předmětem dlouhodobého zájmu EU,

B.     vzhledem k tomu, že jak EU jakožto největší světový dárce rozvojové pomoci, tak i její členské státy musí na zářijovém zasedání týkajícím se rozvojových cílů tisíciletí hrát hlavní roli a zaujmout cílevědomý a jednotný postoj, který může být hnací silou s cílem splnit včas rozvojové cíle tisíciletí,

C.     vzhledem k tomu, že výdaje EU na rozvojové cíle tisíciletí jsou v současné době přibližně o 20 miliard EUR nižší než výdaje, ke kterým se zavázala,

D.     vzhledem k tomu, že některé členské státy EU snižují své rozpočty na rozvojovou pomoc,

E.     vzhledem k tomu, že bohaté země nedávno přistoupily k tomu, že vydaly biliony dolarů na pomoc svým bankám z nesnází, a vzhledem k tomu, že finanční sektor ještě nezaplatil na následky jím vyvolané krize, která nemá obdoby,

F.     vzhledem k tomu, že hodnota celosvětových finančních transakcí dosáhla hodnoty sedmdesátkrát vyšší než je hodnota celosvětového hrubého národního důchodu,

G.     vzhledem k tomu, že nepředvídatelná pomoc může být pro přijímající země škodlivá, a vzhledem k tomu, že zkvalitnění pomoci by mohlo uvolnit další 3 miliardy EUR ročně a začlenit je do rozpočtu EU a jejích členských států určených na rozvoj(12),

H.     vzhledem k tomu, že 82 % nových půjček MMF bylo realizováno v zemích evropského prostoru, zatímco nejméně rozvinuté země by měly prospěch z vyššího objemu nových půjček MMF,

I.      vzhledem k tomu, že ačkoli je skupina G20 reprezentativnější než skupina G8, OSN zůstává nejvšeobecnějším fórem pro řešení problémů týkajících se globální governance,

J.      vzhledem k tomu, že rozporuplnosti v politikách EU nesmí ohrožovat účinek financování rozvoje,

K.     vzhledem k tomu, že převody finančních prostředků přispívají do ekonomik rozvojových zemí minimálně 300 miliardami USD ročně(13),

L.     vzhledem k tomu, že i když byl v plnění rozvojových cílů tisíciletí zaznamenán značný pokrok, v současné době se nedaří plnit všech osm rozvojových cílů tisíciletí, a za pět let, které zbývají do konce lhůty v roce 2015, jich bude možno dosáhnout jen tehdy, bude-li k tomu jednoznačně vyjádřena politická vůle,

M.    vzhledem k tomu, že některé nejméně rozvinuté země směřují k tomu, že nesplní ani jeden z rozvojových cílů tisíciletí,

N.     vzhledem k tomu, že nedávná potravinová a palivová krize spojená s celosvětovým hospodářským poklesem a změnou klimatu vedly ke zhoršení situace, pokud jde o pokrok v oblasti omezování chudoby dosažený v poslední dekádě,

O.     vzhledem k tomu, že vlastnictví půdy je pro jednotlivce, rodiny a společenství podnětem k tomu, aby sami začali rozhodovat o rozvoji ve své oblasti a zajistili dodávky potravin na místní úrovni,

P.     vzhledem k tomu, že zmírňování změny klimatu v rozvojových zemích by mohlo do roku 2020(14) stát ročně přibližně 100 miliard USD a hospodářský pokles dosáhne také nejméně takové hodnoty(15),

Q.     vzhledem k tomu, že by neměla být v rámci hodnocení rozvojových cílů tisíciletí přehlédnuta situace v rozvojových zemích se „středním příjmem“, které i nadále žádají o pomoc, aby mohly plně rozvinout svůj rozvojový potenciál,

R.     vzhledem k tomu, že za změnu klimatu a finanční a hospodářskou krizi jsou zodpovědné především průmyslové státy,

S.     vzhledem k tomu, že vzrůstají počty chudých pracujících a těch, kteří pracují na nejistých pracovních místech,

T.     vzhledem k tomu, že neuspokojivý stav, pokud jde o mír a bezpečnost, demokracii a politickou stabilitu, často brání chudým zemím v plném rozvinutí jejich rozvojového potenciálu,

U.     vzhledem k tomu, že korupce ničí produktivitu, je zdrojem nestability a odrazuje zahraniční investice,

V.     vzhledem k tomu, že nezákonný únik kapitálu z rozvojových zemí dosahuje podle odhadů výše 641 až 941 miliard USD, a vzhledem k tomu, že tyto úniky snižují schopnost rozvojových zemí vytvářet své vlastní zdroje a přidělovat více finančních prostředků na omezování chudoby(16),

W.    zhledem k tomu, že přes výrazný pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění některých rozvojových cílů tisíciletí týkajících se zdraví, u tří rozvojových cílů tisíciletí týkajících se zdraví, zejména pokud jde o úmrtnost matek, by se mohlo stát, že nebudou splněny,

X.     vzhledem k tomu, že ke 13 % všech úmrtí matek v rozvojových zemích dochází následkem nebezpečných potratů, a vzhledem k tomu, že v Africe je tento podíl mnohem vyšší(17),

Y.     vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků pro plánování rodiny vycházející z počtu dětí na jednu ženu během poslední dekády prudce poklesl,

Z.     vzhledem k tomu, že i po dosažení všech rozvojových cílů tisíciletí budou stále existovat problémy týkající se chudoby a utrpení v chudých zemích,

AA.  vzhledem k tomu, že pokud nesplníme své sliby v rámci rozvojových cílů tisíciletí, bude to pro miliony chudých lidí znamenat další utrpení a vážně to naruší důvěru mezi zeměmi severu a jihu,

I. Financování

1.      očekává, že Evropské rada se na svém zasedání v červnu 2010 shodne na cílevědomém a jednotném postoji EU před zářijovým summitem OSN, který se zaměří na rozvojové cíle tisíciletí, a že tento postoj povede k novým, na výsledek orientovaným, doplňkovým, transparentním a měřitelným závazkům;

2.      vyzývá členské státy k plnění povinností, na kterých se dohodly v rámci Evropského konsenzu o rozvoji;

3.      poukazuje na to, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí musí pro Evropskou unii zůstat jedním ze stěžejních cílů; zdůrazňuje, že omezení chudoby splněním rozvojových cílů tisíciletí se musí jednoznačně stát překlenovacím rámcem politiky EU, což se musí jasně odrážet ve všech příslušných politikách včetně obchodních politik a v legislativních návrzích; domnívá se, že by rozvojové cíle tisíciletí neměly být považovány za technickou záležitost, kterou lze snadno vyřešit poskytnutím více peněz nebo obchodních příležitostí, aniž by byly určeny a odstraněny základní příčiny chudoby;

4.      zdůrazňuje, že údaje uvedené v nedávné zprávě OSN nazvané „Rethinking Poverty“ jsou nejenom znepokojující, nýbrž jasně ukazují, že hrozba nesplnění rozvojových cílů tisíciletí je skutečná;

5.      vyzývá všechny členské státy, aby nejpozději do roku 2015 splnily své přísliby pomoci ve výši 0, 7 %;

6.      vyzývá všechny členské státy, aby zavedly opatření pro rozvojovou pomoc a vydaly víceleté harmonogramy za účelem splnění cílů v rámci rozvojových cílů tisíciletí; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby oficiální rozvojová pomoc byla zcela transparentní, a z tohoto důvodu ji žádá, aby zveřejnila částky, kterými na tuto pomoc přispěly členské státy;

7.      vyzývá EU i OECD, aby nerozšiřovaly definici rozvojové pomoci (ODA) a nezapočítávaly rušení dluhů nebo další finanční toky neoficiální rozvojové pomoci jako výdaje na tuto pomoc;

8.      vyzývá EU k jednostrannému zavedení daně z měnových a derivátových transakcí určené k financování celosvětových veřejných statků, včetně rozvojových cílů tisíciletí;

9.      vyzývá všechny členské státy, aby se v rámci skupiny G20 a OSN aktivně zaměřily na daňové ráje, daňové úniky a nezákonný únik kapitálu a podporovaly větší transparentnost, včetně systematického zveřejňování zisků nadnárodních společností a výše daní, které tyto společnosti zaplatily v jednotlivých zemích, čímž by se rozvojovým zemím umožnilo ponechat si své vlastní zdroje na svůj rozvoj;

10.    vyzývá EIB, aby přehodnotila svou politiku týkající se exteritoriálních finančních center, a to na základě přísnějších kritérií, než je seznam Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na němž jsou uvedeny zakázané a sledované jurisdikce, a aby zajistilo její uplatňování a aby se každoročně předkládaly zprávy o dosaženém pokroku;

11.    vyzývá všechny členské státy a mezinárodní společenství, aby přijaly opatření ke zlevnění převodů finančních prostředků;

12.    vyzývá všechny členské státy, aby podpořily iniciativy OSN a přijaly opatření, jejichž cílem bude zvýšit v případě transakcí týkajících se státního dluhu odpovědnost států, které poskytují půjčku, i států, které si půjčují;

13.    vyzývá všechny členské státy, Komisi a mezinárodní společenství, aby obnovily své úsilí za účelem odepsání dluhů nejméně rozvinutým zemím a aby usilovaly o zmírnění dluhového zatížení rozvojových zemí, včetně toho, že do roku 2015 použijí bezúročné dluhové moratorium na splátky dluhu rozvojových zemí;

14.    vyzývá EU, aby poskytla důležité finanční prostředky za účelem pomoci chudým státům v boji s dopady změny klimatu a hospodářské krize; trvá na tom, aby tyto finanční prostředky byly ke stávajícím závazkům týkajícím se rozvojové pomoci skutečně doplňkové;

15.    vyzývá všechny členské státy, aby se v rámci příštího finančního výhledu a Evropského rozvojového fondu zavázaly k přidělování podstatně vyššího objemu prostředků na rozvojovou spolupráci a na pomoc v případě nouze;

16.    vyzývá Evropskou komisi, aby využívala svých stávajících nástrojů spolupráce s rozvojovými zeměmi, včetně akčních plánů evropské politiky sousedství, Východního partnerství i GSP a GSP+, a aby dále určila a prováděla praktická opatření, která mají napomoci ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

17.    vyzývá všechny členské státy, aby podstatně zvýšily částku rozvojové pomoci poskytovanou formou rozpočtové podpory, zvláště prostřednictvím smluv v rámci rozvojových cílů tisíciletí, ale trvá na tom, aby byla splněna kritéria demokracie, lidských práv, správy a další základní kritéria, a na tom, aby kontroly a audity byly prováděny častěji a lépe;

18.    vyzývá všechny členské státy, aby zajistily, že EU bude kromě poskytování rozpočtové pomoci pokračovat ve své činnosti za pomoci bohaté škály stávajících finančních nástrojů na celosvětové i vnitrostátní úrovni, včetně Světového fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii a jiných významných organizací a mechanismů, zejména organizací a komunit občanské společnosti;

19.    vyzývá všechny členské státy, aby pokračovaly ve zlepšování koordinace dárců uvolňováním veškeré své pomoci v souladu s Pařížskou deklaraci a prohlášením z Akry, a tím snížily přílišnou roztříštěnost rozpočtů určených na pomoc, přičemž toto snížení je nezbytné pro soudržnost a odstraňování vázání pomoci; rovněž uznává, že jednotlivé členské státy mohou v různých zeměpisných oblastech a rozvojových odvětvích poskytnout odborné znalosti;

II. Soudržnost politik pro rozvoj

20.    vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily, že hlavní odpovědnost za plánování rozvojových fondů a za stanovování priorit v nové institucionální struktuře EU zůstane v rukou komisaře pro rozvoj;

21.    vyzývá EU, aby učinila konkrétní opatření proti chudobě tím, že přijme soudržnou politiku, jejíž součástí budou oblasti obchodu, rozvojové spolupráce a společné zemědělské a rybářské politiky, aby se zabránilo přímým nebo nepřímým negativním vlivům na hospodářství rozvojových zemí;

22.    vyzývá EU, aby co nejdříve ukončila vývozní zemědělské dotace a další škodlivé aspekty naší zemědělské politiky, bránila zásadu zabezpečení dodávek potravin v rozvojových zemích a aby v průběhu stávajících jednání v rámci WTO vybídla všechny aktéry k dodržování této zásady;

23.    je přesvědčen, že k dosažení rozvojových cílů tisíciletí je třeba především radikálně změnit politiku průmyslově vyspělých a rozvojových zemí tak, aby byla zavedena celosvětově spravedlivá a nestranná obchodní pravidla, spravedlivé rozdělování bohatství a opatření umožňující lepší přístup k půdě, vodě a zdrojům biologické rozmanitosti a opatření zlepšující politiku poskytování pomoci drobným zemědělcům z místních zdrojů;

24.    vyzývá EU, aby z hlediska rozvoje prověřila své smlouvy týkající se rybolovu, aby v těchto smlouvách byly plně zohledněny sociální a hospodářské dopady na místní komunity, zvláště prostřednictvím dlouhodobé odvětvové podpory EU a prostřednictvím mechanismu spravedlivého sdílení nákladů majitelů lodí na přístup loďstva EU;

25.    vyzývá EU, aby za pomoci své obchodní politiky nevyvíjela na chudé země tlak v tom smyslu, aby otevřely svá zranitelná obchodní odvětví, pokud jim úroveň rozvoje znemožňuje spravedlivou soutěž na celosvětové úrovni, a současně aby posílila zaměření pomoci EU v oblasti obchodu ve prospěch chudých zemí;

26.    vyzývá EU, aby bojovala za včasné a na rozvoj zaměřené uzavření kola jednání WTO z Dauhá;

27.    vyzývá k tomu, aby posuzování rizika spojeného se změnou klimatu bylo systematicky začleňováno do všech aspektů plánování politik a rozhodování, včetně obchodu, zemědělství a zabezpečení dodávek potravin; požaduje, aby výsledky tohoto posouzení byly použity pro vytvoření jasných pokynů pro politiku spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje;

28.    zdůrazňuje, že na problém změny klimatu je třeba účinně reagovat na celosvětové úrovni, přičemž odpovědnost za boj proti účinkům skleníkových plynů, které v případě, že jim nebude věnována pozornost, ohrozí dosažení rozvojových cílů tisíciletí, by na sebe měly vzít průmyslově vyspělé země, které by měly současně stát v čele tohoto boje;

29.    vyzývá EU a členské státy, které jsou stranami Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k úmluvě z Espoo, aby při své pomoci ve prospěch rozvojových programů a veřejných projektů v rozvojových zemích plně dodržovaly ustanovení Protokolu;

30.    je přesvědčen, že obchod může být mocnou hybnou silou hospodářského růstu, ačkoli jen obchod sám o sobě nemůže vyřešit rozvojové problémy; domnívá se, že pomalý postup jednání v rámci jednacího kola z Dauhá brzdí přínos systému mezinárodního obchodu pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že pozitivní závěr jednacího kola z Dauhá by mohl přispět k poskytnutí řady hospodářských stimulů ve světovém měřítku; bere na vědomí, že řada studií UNCTAD a dalších institucí ukazuje, že rozsáhlá liberalizace obchodu v nejméně rozvinutých zemích zřídka vedla k trvalému a zásadnímu omezení chudoby a přispěla k poklesu obchodu rozvojových zemí, zejména zemí Afriky;

31.    zdůrazňuje, že je důležité usilovat o usnadnění zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství; znovu zdůrazňuje, že otevřenost obchodu a podpora kapacity nabídky patří mezi důležité prvky každé soudržné rozvojové strategie a že iniciativy technické pomoci související s obchodem představují dodatečný nástroj v boji proti chudobě a nedostatečnému rozvoji;

32.    připomíná, že zlepšení obchodní kapacity rozvojových a nejméně rozvinutých zemí jim může pomoci nabýt obchodních dovedností a infrastruktury, které jsou nezbytné k tomu, aby mohly naplňovat dohody WTO a mít z nich prospěch, rozvíjet svůj obchod, využívat nové i stávající obchodní příležitosti, naplňovat nové dohody a přizpůsobit se měnícím se vnějším obchodním podmínkám;

33.    vítá iniciativy v rámci obchodu s rozvojovými zeměmi, které již na úrovni EU a WTO existují, zejména iniciativu „Všechno kromě zbraní“, GSP a GSP +, zásadu asymetrie a přechodná období vyjednaná ve všech stávajících evropských dohodách o partnerství, a vyzývá Komisi, aby tuto politickou strategii konsolidovala; zdůrazňuje, že systém GSP zaručuje svým uživatelům větší stabilitu a předvídatelnost a více obchodních příležitostí; konstatuje, že se zemím, které ratifikovaly a skutečně provádějí hlavní mezinárodní úmluvy o udržitelném rozvoji, sociálních právech a řádné správě věcí veřejných, poskytují dodatečné preference v rámci systému GSP;

34.    vyzývá Komisi, aby při současných jednáních WTO a dvoustranných jednání o volném obchodu kladla větší důraz na obsah rozvoje;

35.    připomíná, že cílem strategie pro pomoc v oblasti obchodu je podporovat chudé a zranitelné země při rozvíjení základní hospodářské infrastruktury a nástrojů, které potřebují, aby mohly využívat obchodu jako hnací síly hospodářského růstu a rozvoje; vítá prohlášení Komise, že EU již splnila svůj cíl, kterým bylo poskytnout do roku 2010 2 miliardy EUR na pomoc související s obchodem, neboť celková výše podpory pomoci související s obchodem ze strany EU a jejích členských států představovala v roce 2008 2,15 miliardy EUR (1,14 miliardy EUR z členských států a 1,01 miliardy z EU), a konstatuje, že bylo dosaženo významných výsledků v rámci širší agendy pomoci v oblasti obchodu, včetně dopravy a energetiky, výrobních odvětví a přizpůsobení souvisejícího s obchodem; nicméně vyzývá Komisi, aby předložila podrobné informace (včetně číselných údajů) o rozpočtových položkách, které jsou využívány k financování pomoci související s obchodem a k financování strategie pro pomoc v oblasti obchodu;

36.    naléhá na Komisi a členské státy, aby věnovaly více pozornosti nejméně rozvinutým zemím a více je podporovaly, a zvýšily tak celkovou výši finančních prostředků EU na pomoc v oblasti obchodu, které nebyly v nedávné době dostatečně navýšeny; zastává názor, že s ohledem na rostoucí význam regionální integrace v rámci agendy EU na pomoc v oblasti obchodu by mělo být vyvinuto větší úsilí s cílem dokončit regionální balíčky pomoci v oblasti obchodu pro země AKT; zastává názor, že existuje prostor pro zlepšení účinnosti pomoci prostřednictvím rozšíření společných analýz, společných strategií reakce a společných opatření na pomoc v oblasti obchodu;

37.    zastává názor, že vztahy jih-jih se stávají rychle rostoucí součástí světového obchodu, mohly by sehrávat stále důležitější úlohu při zajišťování rozvoje nejchudších zemí a měly by být povzbuzovány a podporovány;

III. Nejdůležitější cíle v rámci rozvojových cílů tisíciletí

38.    vyzývá EU, aby zachovala jednotný a komplexní přístup k rozvojovým cílům tisíciletí a aby uznávala, že všechny jednotlivé úkoly a cíle jsou vzájemně propojeny a představují minimální požadavky pro dosažení odstranění chudoby;

Zdravotnictví a vzdělávání

39.    vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby přidělily alespoň 20 % celkových rozvojových výdajů na zajištění základních potřeb v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, aby zvýšily příspěvky do Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii a aby zvýšily financování dalších programů, jejichž účelem je posílit systémy zdravotní péče, a aby upřednostnily zdraví matek a boj proti kojenecké úmrtnosti;

40.    vyzývá rozvojové země, aby na zdravotní péči přidělovaly alespoň 15 % ze svých vnitrostátních rozpočtů a aby posilovaly své systémy zdravotní péče;

41.    vyzývá EU a rozvojové země, aby podporovaly bezplatný přístup ke zdravotnictví a vzdělávání;

42.    vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby zvrátily znepokojující pokles ve financování v oblasti pohlavního a reprodukčního zdraví a práv v rozvojových zemích a aby podporovaly politiky týkající se dobrovolného plánování rodiny, bezpečného provádění potratů, léčení pohlavních přenosných infekcí a poskytování pomůcek pro reprodukční zdraví ve formě léčivých přípravků pro záchranu života a antikoncepce, včetně kondomů;

43.    vyzývá Komisi, členské státy a rozvojové země, aby se pátým rozvojovým cílem tisíciletí (zlepšení zdraví matek), čtvrtým rozvojovým cílem (úmrtnost dětí) a šestým rozvojovým cílem (HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza) zabývaly důsledně a komplexně společně s třetím rozvojovým cílem (rovnost žen a mužů a posílení postavení žen);

44.    požaduje, aby strategické dokumenty týkající se země a regionu kladly důraz na potřebu právních předpisů v oblasti boje proti násilí a diskriminaci žen, podporovaly účast žen v rozhodovacím procesu a dále zdůrazňovaly potřebu politik, které zohledňují genderové aspekty;

45.    znovu opakuje, že by EU měla podpořit rozvojové země, které využívají takzvané výjimky zakotvené v dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), aby mohly v rámci jejich vnitřních programů v oblasti veřejného zdraví poskytovat léky za dostupné ceny; zdůrazňuje, že dohody, které zajišťují přístup ke generickým léčivům, nesmí být ohroženy dohodami o volném obchodu;

Zranitelné skupiny

46.    vyzývá EU, aby alespoň polovinu své rozvojové pomoci směřovala do nejméně rozvinutých zemí a aby se soustředila na ty nejpotřebnější z nich a zaměřila se zejména na ženy, děti a osoby s postižením a aby ve svých rozvojových strategiích účinněji zdůraznila zájmy zranitelných skupin;

47.    vyzývá EU a rozvojové země, aby věnovaly zvláštní pozornost nediskutovatelným právům menšin, a trvá na tom, aby EU do svých mezinárodních dohod začlenila dodržování lidských práv a nediskriminační klauzuli, mj. pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, postižení, věku, sexuální orientace a o diskriminaci lidí s HIV/AIDS;

Osvobození od hladu

48.    vyzývá EU a partnerské vlády, aby zvýšily investice do zemědělství a zabezpečení dodávek potravin na úroveň, která všem zaručí osvobození od hladu, zejména prostřednictvím uspokojování neodkladných potřeb souvisejících s hladem, malorolnictvím a programy zaměřenými na sociální ochranu;

49.    vyzývá Komisi, aby podporovala vlastnictví půdy jako nástroj pro omezování chudoby a zabezpečení dodávek potravin tím, že budou posílena vlastnická práva a bude usnadněn přístup zemědělců, malých podniků a místních komunit k úvěrům;

Důstojná práce

50.    vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnou praxí, kdy zemědělskou půdu (zejména v Africe) získávají vládou podporovaní zahraniční investoři, což může ohrozit zabezpečování dodávek potravin na místní úrovni a vést k závažným a dalekosáhlým důsledkům v rozvojových zemích; naléhavě vyzývá OSN a EU, aby se zabývaly nepříznivými důsledky získávání zemědělské půdy (včetně vyvlastňování drobných zemědělců a neudržitelné využívání půdy a vodních zdrojů) tím, že uznají právo obyvatel mít pod kontrolou zemědělskou půdu a další životně důležité přírodní zdroje;

51.    vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily své úsilí v boji proti dětské práci, a to jak podporováním specifických programů, tak i v rámci hlavních směrů rozvojových politik a mezinárodního obchodu;

52.    vyzývá EU a vlády rozvojových zemí, aby rozhodně podporovaly Světovou dohodu MOP o pracovních místech a aby efektivně použily všechny aspekty agendy důstojné práce;

53.    vyzývá Komisi, aby v rozvojových zemích prováděla kontroly sociální ochrany pracovníků, sociálního dialogu a základních pracovních standardů a tam, kde je to nezbytné, nabízela pobídky a uplatňovala sankce prostřednictvím obchodních dohod a všech dalších dostupných nástrojů;

IV. Governance

54.    vyzývá Světovou banku a MMF, aby státům s nedostatečným zastoupením přidělily spravedlivější podíl hlasovacích práv a zajistily, aby strana vypůjčující si peníze a strana peníze půjčující měly v krátkodobém horizontu stejný podíl hlasovacích práv a aby půjčování neohrožovalo zásady vlastní odpovědnosti, jak bylo přislíbeno v Paříži a Akře;

55.    vyzývá MMF, aby zvýšil pro země s nízkými příjmy přístup ke svým zvýhodněným úvěrům a zvýšil příděly zvláštních práv čerpání pro země s nízkými příjmy v souladu s jejich potřebami;

56.    v souvislosti se spolurozhodováním o nadcházejícím hodnocení externího mandátu Evropské investiční banky hodlá této příležitosti využít k zajištění toho, aby EIB splnila své rozvojové závazky a aby své zdroje přizpůsobila více potřebám rozvojových zemí, včetně vzájemně účinných zápůjčních facilit ve prospěch chudých zemí;

57.    vyzývá všechny členské státy a mezinárodní společenství, aby zajistily, že OSN zůstane dobrovolným fórem k řešení otázek týkajících se globální governance a chudoby;

58.    vyzývá orgány EU a AU, aby novou politickou vůli investovaly do strategického partnerství EU-Afrika a zavázaly se poskytnout specifické zdroje, které mu umožní rozvinout svůj plný potenciál;

59.    vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby v rozvojových zemích prosazovaly a podporovaly demokracii, mír, právní stát a nezkorumpovanou správu;

60.    vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby vyvinuly mimořádné úsilí na podporu veřejné správy v rozvojových zemích, s konkrétním cílem bojovat proti korupci a vytvořit správní prostředí, které je transparentní, nestranné a spravedlivé a současně uznává zásadní úlohu nestátních aktérů a občanské společnosti;

61.    naléhavě vyzývá všechny rozvojové země, aby podepsaly Úmluvu OSN proti korupci, učinily praktické kroky k účinnému provedení jejích ustanovení a vytvořily mechanismy pro sledování pokroku;

62.    uznává, že je nutné v rozvojových zemích zdokonalit mezinárodní účetní standardy s cílem předcházet praktikám daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, a tím dosáhnout lepší správy daní v celosvětovém měřítku;

63.    vyzývá rozvojové země, aby zapojily parlamenty, místní správy i občanskou společnost a jiné nestátní aktéry na všech stupních vytváření a provádění politik;

64.    vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby posílily řádnou správu všech věcí veřejných, zejména pak při správě poskytované pomoci, a naléhavě vybízí Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky za účelem zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

65.    uznává rozhodující souvislost mezi bezpečností a rozvojem a s obavami poukazuje na nedostatečný pokrok, kterého bylo dosaženo, pokud jde o mírové řešení zamrzlých konfliktů v zemích sousedících s EU i v zemích vzdálenějších, což nutí EU, aby přehodnotila své úsilí v této oblasti;

66.    vyzývá EU, aby zahájila cílevědomý a tvůrčí dialog se všemi tradičními i nově se prosazujícími dárci s účelem zajistit, že rozvojové cíle tisíciletí budou splněny a že omezování chudoby zůstane na předním místě celosvětové agendy;

67.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1)

Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s.6.

(2)

Závěry Rady 9558/07, 15. května 2007.

(3)

KOM(2005)0134 v konečném znění.

(4)

Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(5)

KOM(2010)0159 v konečném znění.

(6)

Věc C-155/07, Evropský parlament vs. Rada Evropské unie; Úř. věst. L 327, 20.12.2008, s.2.

(7)

Úř. věst C 293 E, 2.12.2006, s. 316.

(8)

Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 232.

(9)

Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 62.

(10)

Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 15.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0089.

(12)

Agenda o účinnosti pomoci: výhody evropského přístupu, Evropská komise, říjen 2009.

(13)

„Migrační trendy a trendy v převodech finančních prostředků v roce 2009“, Světová banka, listopad 2009

(14)

„Posílení mezinárodního financování pro změnu klimatu: evropský návrh pro kodaňskou dohodu“ (KOM(2009)0475),

(15)

(„Swimming Against the Tide: how Developing Countries are Coping with the Crisis“, Světová banka, březen 2009.

(16)

Profesor Guttorm Schjelderup, slyšení v Evropském parlamentu, 10. listopadu 2010.

(17)

Fakta o umělém potratu v celosvětovém měřítku, Světová zdravotnická organizace a Guttmacherův institut, 2007.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

A. deset let na cestě k plnění rozvojových cílů tisíciletí (RCT)

Na vrcholné schůzce tisíciletí v roce 2000 bohaté státy, včetně států EU, vyslovily řadu slibů na adresu chudých celého světa. Tyto sliby zahrnovaly obnovení závazků v rámci boje s chudobou a zavázání se ke zvláštním, časově vymezeným úkolům s cílem omezit hladovění, zlepšit vzdělávání a zdravotnictví a ochranu životního prostředí v rozvojových zemích.

Téměř deset let na to — a pouze pět let od cílového data, jímž je rok 2015 — pořádá OSN v září summit na vysoké úrovni, na kterém bude posouzeno, jakého pokroku jsme dosáhli a kde musíme spojit své síly. Evropa, jako největší světový hráč v oblasti rozvojové pomoci, musí převzít vedoucí úlohu.

Z červnového summitu EU musí vzejít jednotná a cílevědomá strategie k naplňování rozvojových cílů tisíciletí. Parlament přijme usnesení, ve kterém před summitem v hlavních rysech nastíní svůj postoj.

1. Pokrok

Pokročili jsme tedy na své cestě učinit chudobu minulostí? Mělo úsilí dárců nějaký účinek?

Není pochyb o tom, že navýšení účinně prováděné rozvojové pomoci napomohlo zmírnit chudobu a utrpení milionů lidí v rozvojovém světě. Extrémní chudoba klesla z 1,8 na 1,4 miliardy. Téměř 90 % chudých dětí nyní chodí do školy. Velmi se pokročilo v boji s malárií a tuberkulózou. Rychle klesá dětská úmrtnost.

Tedy ano, někdo by mohl říci, že rozvojová pomoc funguje. Ale tolik je stále třeba udělat. Nemůžeme nečinně sedět, pokud každé druhé dítě žije v permanentní chudobě. Nemůžeme nás uspokojit, že i v tomto roce dojde ke dvěma milionům úmrtí následkem AIDS. Nemůžeme stát opodál, když neustále každý den hladoví jedna miliarda lidí.

Opravdu nesměřujeme ke splnění svých cílů, a to se týká všech osmi rozvojových cílů tisíciletí. Nedávná potravinová a palivová krize nás ještě více zdržela a velkou část pokroku dosaženého v minulém desetiletí zhatil celosvětový hospodářský pokles. Některé členské státy EU, jež čelí oslabování domácího hospodářství, ještě více redukují rozpočty určené na rozvojovou pomoc.

Nyní není čas pro úspory na úkor nemocných a hladovějících. Evropa musí, v koordinovaném úsilí, svět vést k zabezpečení rozvojových cílů tisíciletí a dodržet sliby, které jsme dali těm nejchudším lidem tohoto světa. Dosažení rozvojových cílů tisíciletí není tím nejlepším scénářem. Není ničím víc než naprostým minimem. Času není nazbyt. Rok 2015 je za dveřmi. Nesplnění závazků není alternativou.

2. Proč tento dokument?

Cílem tohoto dokumentu je stručně nastínit současný stav v oblasti osmi rozvojových cílů tisíciletí, určit klíčové oblasti, do kterých by EU i mezinárodní společenství měly v průběhu příštích pěti let zaměřit své úsilí, dále prověřit ostatní faktory, které mohou posílit či oslabit příležitosti pro úspěšné dosažení rozvojových cílů tisíciletí , a poté řešit otázky spojené s financováním.

B. Rozvojové cíle tisíciletí — současný stav      

1) Extrémní chudoba a hladovění

Chudoba pod hranicí 1,25 USD na den významně poklesla (ze 42 % na 25 %), do značné míry díky silnému růstu v Číně, přesto však v subsaharské Africe zůstává vyšší než 50 %. Rizikem spojeným s hospodářským poklesem je zvrácení tohoto pokroku, který by uvrhl možná až 100 milionů lidí zpět do extrémní chudoby. Krize rovněž vedla k nárůstu chudých pracujících a těch, kteří pracují na ohrožených pracovních místech. Příchod krize cen potravin v roce 2008 zastavil malé pokroky v boji proti podvýživě a špatné výživě dětí.

2) Všeobecné základní vzdělávání

Počet zapsaných do základních škol vzrostl z 83 % v roce 2000 na 88 % v roce 2007, ale míra odchodu ze studia klesá jen pomalu. Dívky a etnické menšiny čelí větší diskriminaci.

3) Rovnost pohlaví

Cíl z roku 2005 týkající se odstranění nerovností mezi ženami a muži v základním a středním školství i přes určitý pokrok nebyl naplněn. Pracuje vyšší počet žen, avšak většina z nich pracuje na ohrožených pracovních místech. Počet žen – poslankyň vzrostl v posledním desetiletí o více než polovinu, ale stále představuje pouze 17 %.

4) Dětská úmrtnost

Úmrtnost ve věkové hranici pod pět let věku poklesla z více než 12 milionů v roce 1990 na dnešních přibližně 9 milionů. Značného pokroku bylo dosaženo v případě spalniček. Cíl v rámci rozvojových cílů tisíciletí je však stále vzdálen.

5) Zdraví matek

Mateřská úmrtnost matek dosahuje více než půl milionu životů žen ročně a pokrok v této oblasti je zanedbatelný, a to zejména v subsaharské Africe. Těhotenství dospívajících dívek je stále příliš běžné, oproti tomu přístup k antikoncepci a plánovanému rodičovství se zlepšil pouze nepatrně.

6) AIDS, malárie, tuberkulóza

Množství úmrtí spojených s AIDS a novými HIV infekcemi se ustálilo a dokonce jich ubývá, přestože jejich počet zůstává hrozivě vysoký. V boji s malárií vítězíme a klesá výskyt případů tuberkulózy. Značné navyšování finančních prostředků, které právě probíhá, zůstává nicméně zásadní.

7) Udržitelnost životního prostředí

Emise CO2 v rozvojových zemích podstatně vzrostly. Podíl druhů ryb odlovených nad únosnou míru vzrostl na 80 %. Odlesňování rychle pokračuje. Pozitivně vyznívá rozvojový cíl tisíciletí týkající se pitné vody, který je na dosah, a jsme na půli cesty k uskutečnění našeho záměru ohledně přístupu k hygieně. V chatrčích žije o několik milionů lidí méně než před dvěma desetiletími.

8) Globální partnerství pro rozvoj

Navzdory opakovaným závazkům k navýšení pomoci se celosvětová oficiální rozvojová pomoc pohybuje kolem 0,3% hrubého národního důchodu. EU dosahuje hodnoty 0,4 %, což je ještě nižší číslo, než hodnota, jež byla stanovena v předběžném plánu pro rok 2010 a která činila 0,56 %. Krize vedla určité státy EU ke zmenšení jejich rozpočtů určených na rozvojovou pomoc. Pokud jde o přístup k novým technologiím, užívání mobilních telefonů v rozvojových zemích zaznamenává rozmach, ale dostupnost internetu zůstává nízká.

C. problematika financování

Rozvojová spolupráce není pouhým vrháním peněz tam, kde jsou problémy. Když jsme se však zavázali k osmi cílům v rámci rozvojových cílů tisíciletí, zavázali jsme se k celosvětovému partnerství pro rozvoj. To znamená poskytování rozsáhlejší a lepší pomoci. Znamená to poskytnout zdroje, které umožní realizovat všechny naše ambice a bez kterých by cíle v rámci rozvojových cílů tisíciletí byly jen prázdnými sliby.

1. oficiální rozvojová pomoc (orp)

V první řadě musíme dostát svým závazkům ohledně ORP. Rozvojové cíle tisíciletí v současné době čelí mezeře ve financování, která mezi současností a rokem 2015 činí přes 300 miliard USD — a to bez faktoringu v dodatečných výdajích na udržení klimatu a na hospodářskou krizi.

EU si společně s ostatními dárci do roku 2015 stanovila cíl 0,7 % a od té doby jej opakovaně potvrdila. Nicméně, i když EU stojí v popředí pole dárců, již zaznamenává o 20 miliard EUR menší částku, než činil její střednědobý závazek na rok 2010. Některé členské státy neplní plán, zatímco ostatní dokonce snižují rozpočty určené na rozvojovou pomoc.

EU jako celek musí ORP navýšit. Pro rok 2012 musí stanovit nový předběžný cíl pro rozvojovou pomoc ve výši 0,63 % a držet se ho. Ještě důležitější je, že vnitrostátní rozpočty musejí uveřejnit právně závazné víceleté harmonogramy pro předvídatelnější pomoc.

2. Nové financování

Je zřejmé, že tento schodek ve výši několika miliard EUR nemůžeme nahradit pouze prostřednictvím veřejné ORP. Vedle toho musíme prozkoumat i inovativní mechanismy financování:

i)  Daň z finančních transakcí ve výši 0,05 % by mohla vytvořit částku 10 miliard EUR ročně navíc pro globální veřejné statky. To by mohlo odradit od spekulací bez trestní odpovědnosti, které rozkolísávají celý finanční systém (pozn.: finanční sektor ještě nezaplatil na následky nebývalé krize, již vyvolal, navzdory tomu, že měl prospěch z nadměrné státní pomoci; finanční transakce v poslední době dosáhly 70ti násobku hodnoty celosvětového hrubého národního důchodu). Počáteční jednostranný krok v rámci eurozóny by mohl zapůsobit jako katalyzátor.

ii)  Nedovolené toky kapitálu okrádají chudé země o přibližně bilion dolarů ročně, tj. desetinásobek ORP. Skupina G20 by měla pokračovat ve své agendě za účelem omezení daňových rájů a utajování výše daní a podporovat podávání zpráv ze strany jednotlivých zemí.

iii)  Převody finančních prostředků rovněž dosahují několikanásobku hodnoty ORP. EU by měla převody finančních prostředků zjednodušit a zlevnit.

iv)  Odvody za přepravu paliv a podíl na výnosech vytvořených na aukcích emisních povolenek by mohly rozvojovým zemím pomoci při vyrovnávání se se změnami klimatu.

v)  Podpora mikrofinancování, mobilního bankovnictví, malých a středních podniků a spořitelen, stejně tak jako přidělení majetkových práv lidem zbaveným majetku by zpřístupnilo peněžní prostředky a napomohlo by vytvořit majetnost v chudých komunitách.

3. Dluh

Hospodářský pokles může dost dobře uvrhnout rozvojové země do nové dluhové krize. EU by měla jít příkladem a do roku 2015 vyhlásit bezúročné moratorium na splátky dluhu a odepsat dluh nejméně rozvinutým zemím. Rušení dluhu stejně tak jako neoficiální toky ORP se nesmí započítávat k stanoveným cílům pro rozvojovou pomoc.

4. Rozpočtová podpora

Rozpočtová podpora podle specifických odvětví, zejména na základě smluv v rámci rozvojových cílů tisíciletí, může přinést předvídatelné, na výkonnosti založené výsledky v oblastech, jako je zdravotnictví a vzdělávání. EU by měla usilovat o směřování poloviny objemu své rozvojové pomoci prostřednictvím rozpočtové podpory. Klíčovými kritérii pro přijímající orgány jsou závazek ohledně omezení chudoby, zodpovědnost a čisté záznamy týkající se vlády a lidských práv.

5. Zkvalitnění pomoci

Z důvodu špatná kvality pomoci dojde k plýtvání částky vyšší než 3 miliardy EUR ročně. Všichni dárci se musí řídit programem účinnosti pomoci, zvláště pokud jde o ujištění o předvídatelnosti ORP, o uvolňování pomoci a o povolení přijímajícím vládám, aby určovaly své vlastní rozvojové strategie. Rozdělování práce je rovněž nezbytné, ale dárci nesmějí akceptovat vytváření odvětví „pro pomoc sirotkům“.

6. Globální governance

Globální instituce musejí dát rozvojovým zemím více prostoru a těm nejchudším více peněžních prostředků. EU může pomoci tím, že přizná hlasovací práva státům s nedostatečným zastoupením ve Světové bance a MMF.

Evropa musí zajistit, že nejméně rozvinuté státy dostanou od mezinárodních finančních institucí více zvýhodněných finančních prostředků a vyšší podíl tzv. „zvláštních práv čerpání“ přislíbených na Londýnském summitu skupiny G20. Parlament a Rada by měly plně využít nadcházející příležitosti k tomu, aby z EIB učinily instituci více zaměřenou na omezování chudoby.

Třebaže je skupina G20 o krok napřed vůči skupině G8, je stále klubem bohatých států. OSN zůstává nejvšeobecnějším fórem pro otázky spojené s globální governancí.

D. Zvláštní pozornost

Všechny rozvojových cílů tisíciletí mají stejnou důležitost, ale některé za ostatními dále zaostávají a vyžadují v příštích pěti letech zvláštní pozornost. Svoji pozornost bychom tedy měli znovu zaměřit zejména na následující oblasti:

1)  zdravotnictví, včetně zdraví matek a reprodukční zdraví

2)  nejméně rozvinuté země, zvláště v Africe

3)  ženy

4)  důstojnou práci a veřejné služby

1. Zdravotnictví

U tří rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdravotnictví dochází k neplnění plánu a musejí se proto stát naší nejvyšší prioritou. Byl zaznamenán pokrok, ale „velcí zabijáci“ — AIDS, malárie a tuberkulóza — si každý den stále berou více než čtyři miliony životů. EU musí navýšit své příspěvky do Globálního fondu pro zdravotnictví a přijmout ucelený přístup k rozvojovým cílům tisíciletí 4 - 6. Větší objem finančních prostředků může mít značný účinek. Vynaložení většího množství finančních prostředků na sítě ošetřené přípravky na hubení hmyzu například vedlo k 50 % poklesu výskytu malarických infekcí. Díky vakcínám, které stojí pouze půl dolaru, každoročně umírá na spalničky v Africe o půl milionu dětí méně.

Naším záměrem by měla být bezplatná zdravotní péče pro všechny. Musíme se držet našeho závazku vydat 20% finančních prostředků z nástroje pro rozvojovou spolupráci na zajištění základních potřeb v oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Takové měřítko bychom měli nastavit na veškerá rozvojová vydání. Měli bychom naléhat na africké státy, aby se chovaly podle svého závazku z Abuji z roku 2001, podle kterého přidělí 15 % ze svých vnitrostátních rozpočtů na zdravotní péči, a vybízet ostatní rozvojové země, aby udělaly totéž.

V loňském roce neměly více jak dvě třetiny lidí trpících HIV přístup k léčbě, kterou potřebovaly. Naše politika musí být taková, aby zajistila přístup k cenově dostupným lékům. To zahrnuje revizi obchodních aspektů práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs), přehodnocení generických léčiv, a stejně tak přesměrování výzkumu (v současné době je 90 % zdrojů zaměřeno na potřeby pouhých 10 % světové populace).

V odvětví zdravotnictví musíme rovněž uvolnit více finančních prostředků na technickou podporu, infrastrukturu, budování kapacit a řešit krajní nedostatek pracovníků ve zdravotnictví prostřednictvím podpory platů a zmírňování „odlivu mozků“. Vzdělávání v oblasti zdraví, včetně sexuální výchovy a zvyšování informovanosti o HIV, se musí posunout na důležité místo v naší agendě.

Rozvojový cíl tisíciletí týkající se úmrtnosti matek je očividným selháním a ospravedlňuje zvláštní dodatečná opatření. Kulturní a náboženská pravidla nemohou stát v cestě sexuálním a reprodukčním právům. Musíme podporovat pokrokové politiky, včetně plánovaného rodičovství, potratů (příčinou 30% mateřské úmrtnosti v Africe jsou nebezpečně prováděné potraty), léčení pohlavních nemocí a poskytování kondomů. Přibližně během posledního desetiletí prudce kleslo financování pro plánované rodičovství na základě počtu dětí 1 na ženu. To musíme zvrátit.

2. Nejchudší z chudých

Ať je náš pokrok v rámci rozvojových cílů tisíciletí jakýkoliv, je vcelku zřejmé, že na 49 nejméně rozvinutých zemí — a to zejména těch, jež se nacházejí v subsaharské Africe — se zapomíná.

Dnešní subsaharská Afrika má o 100 milionů více extrémně chudých lidí než před dvaceti lety. Hranice chudoby se drží nad 50 % a téměř dvě třetiny městské populace žijí v chatrčích. Polovina všech úmrtí matek a polovina všech dětí, které nechodí do školy, jsou Afričané. A právě v Africe dochází k 95 % všech úmrtí způsobených malárií. Afrika má nejvyšší míru onemocnění AIDS a nejnižší míru užívání antikoncepce na světě. Je jediným místem na planetě, které prohrává boj s tuberkulózou a dětskou úmrtností. Mnohé africké země neplní ani jeden z rozvojových cílů tisíciletí.

V roce 2005 dárci slíbili, že do roku 2010 pomoc Africe zdvojnásobí. To však nestačí. Musíme neodkladně navýšit ORP nejméně rozvinutým zemím, a to z jedné třetiny na polovinu všech toků rozvojové pomoci.

Členské státy EU musejí začít brát vážně společné strategické partnerství Afrika-EU, přijaté na summitu v Lisabonu v roce 2007. Je na čase, aby tato strategie začala dávat výsledky. To znamená obnovení politické vůle ze strany všech partnerů, ale i nový mechanismus financování, zejména pro partnerství s Afrikou.

3. Ženy

Ženy jsou páteří mnohých rozvojových zemí a zároveň nesou i břemeno chudoby. Rozvojová politika EU by měla být zaměřena na:

· rovnost žen a mužů při vzdělávání — navzdory určitému pokroku je to případ pouze každé třetí rozvojové země

· přístup žen k důstojné práci — 70 % pracujících žen pracuje na ohroženém pracovním místě, zatímco míra zaměstnanosti žen v severní Africe a velké části Asie se pohybuje pod 45 % zaměstnanosti mužů

· politickou reprezentaci tvořenou ženami

· genderové násilí

4. Důstojná práce

Boj proti chudobě je bojem za práva, jako jsou právo na potraviny, zdraví, vzdělání, vodu, všeobecné veřejné služby a na existenci bez chudoby. Taktéž právo na „důstojnou a produktivní práci v podmínkách svobody, spravedlnosti, jistoty a lidské důstojnosti“.

Jak afričtí i američtí hlavní představitelé na summitech EU poslední doby jednoznačně uznali, důstojná práce je „pilířem rozvoje“ a nejjistější cestou ven z chudoby.

Agenda důstojné práce MOP přesně zapadá do všech rozvojových cílů tisíciletí a měla by se zásadně promítnout do všech našich mezinárodních dohod. Komise musí kontrolovat sociální ochranu pracovníků, sociální dialog a základní pracovní standardy a nebát se uplatňovat sankce. To vše je ještě zásadnější, když rostou počty chudých pracujících a těch, kteří pracují na ohrožených pracovních místech, zvláště v důsledku příchodu celosvětové hospodářské krize.

E. Další klíčové otázky

Kromě výše uvedených priorit musí EU věnovat zvláštní pozornost řadě oblastí, které mohou v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí působit buď jako katalyzátory, nebo jako překážky.

1. Soudržnost politik pro rozvoj

EU je nyní vázána mezinárodní smlouvou, že bude omezování chudoby zohledňovat při provádění ostatních politik, které by se pravděpodobně dotkly rozvojových zemí. To znamená, že to, co činíme v oblasti zemědělství, rybolovu, obchodu i migrace, nesmí oslabovat naši rozvojovou práci. V současnosti se tak neděje. Například:

· dotace EU na vývoz mléčných výrobků — znevýhodňování místních producentů

· rozsáhlá liberalizace obchodu v nejméně rozvinutých zemích — není pro účely omezování chudoby účinná a ve skutečnosti snižuje podíl nejméně rozvinutých zemí na světovém trhu

· „zabírání půdy“ pro účely výroby agropaliv

· patentová politika EU — snižuje přístup k léčivům

· lovení ryb v nadměrném množství — vytlačování místních rybářů

· nesoudržné přistěhovalecké politiky

· změna klimatu — příliš nesmělý přístup, zatímco rozvojový svět na ně doplácí

EP by měl jmenovat stálého zpravodaje pro „soudržnost politik pro rozvoj“, aby pravidelně kontroloval provádění politik v členských státech a v rámci Komise.

Naše obchodní politika má očividně závažný dopad na rozvoj. Evropa musí být zastáncem spravedlivé globalizace a rychlého, na rozvoj zaměřeného závěru kola jednání WTO v Dauhá. Obchod není všelékem, ale spravedlivý a na pravidlech založený obchod může ke zmírnění chudoby přispět. Tím se míní, aby EU v oblasti obchodu poskytovala větší pomoc, budovala kapacity a pomáhala chudým zemím odpoutávat se od přílišné závislosti na nejistých surovinách.

2. Zvládání změny klimatu a celosvětová krize

Za současnou finanční a hospodářskou krizí a krizí související se změnou klimatu nesou odpovědnost bohaté státy. Chudé země jsou zasaženy nejvážněji. Boj se změnou klimatu v zemích jihu bude stát více než 100 miliard USD ročně a hospodářský pokles dosáhne také nejméně takové hodnoty. Tuto mezeru ve financování musíme nějakým způsobem zaplnit. Bylo by nepřijatelnou chybou vzít právě ty finanční prostředky, které již byly na omezování chudoby určeny. Adicionalita je jedinou cestou.

Mimo to se emise CO2 rozvojových zemí za posledních 15 let zdvojnásobily. EU může pomoci v boji s energetickou chudobou a znečištěním zároveň, a to prostřednictvím přenos technologií zaměřených na výrobu čisté energie a vytvářejících „zelená“ pracovní místa.

3. Správa a práva

Řádná správa znamená, že společnosti prosazují práva a zájmy všech svých občanů. Neznamená větší podmíněnost a nemůže být sestupným procesem. EU by měla zaujmout přístup založený na právech a zaměřený na občany. Musíme bojovat s diskriminací menšin, ať jsou to menšiny rasové, náboženské, jazykové nebo sexuální, stejně tak jako s diskriminací dětí a osob s postižením, a neměli bychom ustupovat před udělováním sankcí za porušování základních lidských práv, ať se vyskytnou kdekoli.

Aby byla zajištěna řádná kontrola, zodpovědnost a demokracie, musíme podporovat rozvojové země, aby zapojovaly parlamenty a občanskou společnost na všech stupních vytváření a provádění politiky.

4. Právo na potraviny

O právo na potraviny se opírají všechna ostatní lidská práva. V souvislosti se zvládáním podvýživy byl učiněn znepokojivě malý pokrok; v loňském roce byl tento pokrok dokonce záporný v důsledku potravinové krize, která uvrhla do hladové pasti o 100 milionů lidí více lidí. EU by měla být hrdá na nástroj pro zajišťování potravin z roku 2008, ale ten samozřejmě představuje jen pouhou kapku v oceánu.

Evropa musí v rozvojových zemích podporovat zemědělství a bezpečnost potravin, a to politicky, finančně i technicky. Po letech, kdy jsme tyto oblasti zanedbávali, musíme zemědělství, bezpečnost potravin a soběstačnost regionů opět posunout na významné místo v agendě. Už nemůžeme pokračovat v poškozování chudých farmářů svými vývozními dotacemi, prodejem své produkce za dumpingové ceny nebo tlakem na to, aby otevřeli své trhy příliš rozsáhle a příliš rychle. Ano, musíme chránit své vlastní farmáře, ale pokud mluvíme o milionech hladovějících dětí, pak žádné morální dilema není na místě.

5. Výchova pro rozvoj & „sobecký gen“

Devět z deseti Evropanů podporuje rozvojovou pomoc a velká většina podporuje zvýšení ORP. Snižováni skepticismu je nicméně stále probíhající proces, zejména v době, kdy domácí ekonomiky zaznamenávají prudký pokles. Evropa tedy musí zesílit své úsilí, aby své občany ujistila, že finanční prostředky vydané na ORP jsou dobrou investicí, ať už z morálního hlediska či z důvodu vlastního zájmu, tj. geopolitické stability, toků nedovoleného přistěhovalectví, spolehlivých dodávek nerostných surovin, atd.

6. Naši partneři v dárcovství

USA má nový systém řízení. Čína posiluje a na scénu dále vstupují rozvíjející se ekonomiky. Musíme posílit náš transatlantický dialog ohledně rozvoje a zapojit nové dárce za účelem dosažení většího objemu ORP a soudržnějšího vystupování a abychom zajistili, že slovo chudých zemí v jejich vlastních rozvojových strategiích bude mít plnou váhu.

F. Závěr — naše naléhavá výzva

Dosažení rozvojových cílů tisíciletí je navzdory všem rozporům nesmírnou a naléhavou výzvou. Podaří-li se nám těchto cílů dosáhnout, stovkám milionů lidí to přinese důstojný život a dalším milionům lidí to vůbec umožní přežít. EU musí v červnu zaujmout odvážný a soudržný postoj a na hodnotícím summitu OSN světové společenství přes všechno toto vést k roku 2015 a dále do budoucna.

V roce 2000 svět učinil slib. Je naším morálním závazkem tento slib dodržet.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (4. 5. 2010)

pro Výbor pro rozvoj

o pokroku dosaženém při naplňování rozvojových cílů tisíciletí: střednědobý přezkum v rámci přípravy setkání OSN na vysoké úrovni v září 2010

(2010/2037(INI))

Navrhovatelka: Laima Liucija Andrikienė

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro rozvoj jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   poukazuje na to, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí musí pro Evropskou unii zůstat jedním ze stěžejních cílů; zdůrazňuje, že omezení chudoby prostřednictvím dosažení rozvojových cílů tisíciletí se musí jednoznačně stát překlenovacím rámcem politiky EU, což se musí jasně odrážet ve všech příslušných politikách, včetně obchodní politiky, a v legislativních návrzích; domnívá se, že by rozvojové cíle tisíciletí neměly být považovány za technickou záležitost, kterou lze snadno vyřešit poskytnutím více peněz nebo více obchodních příležitostí, aniž by byly určeny a odstraněny základní příčiny chudoby;

2.   zdůrazňuje, že údaje uvedené v nedávné zprávě OSN nazvané „Rethinking Poverty“ jsou nejenom znepokojující, nýbrž jasně ukazují, že hrozba nesplnění rozvojových cílů tisíciletí je skutečná:

3.   je přesvědčen, že obchod by mohl být mocnou hybnou silou hospodářského růstu, ačkoli obchod sám o sobě nemůže rozvojové problémy vyřešit; domnívá se, že pomalý postup jednání v rámci jednacího kola z Dauhá brzdí přínos systému mezinárodního obchodu pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že pozitivní závěr jednacího kola z Dauhá by mohl přispět k poskytování řady hospodářských stimulů ve světovém měřítku; bere na vědomí, že řada studií UNCTAD a dalších institucí ukazuje, že rozsáhlá liberalizace obchodu v nejméně rozvinutých zemích zřídka vedla k trvalému a zásadnímu omezení chudoby a přispěla k poklesu obchodu rozvojových zemí, zejména zemí Afriky;

4.   zdůrazňuje, že je důležité usilovat o usnadnění zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství; znovu zdůrazňuje, že otevřenost obchodu a podpora kapacity nabídky patří mezi důležité prvky každé soudržné rozvojové strategie a že iniciativy technické pomoci související s obchodem představují dodatečný nástroj v boji proti chudobě a nedostatečnému rozvoji;

5.   připomíná, že zlepšení obchodní kapacity rozvojových a nejméně rozvinutých zemí by jim mohlo pomoci při rozvíjení obchodních dovedností a infrastruktury, která je nezbytná k tomu, aby mohly naplňovat dohody WTO a mít z nich prospěch, rozvíjet svůj obchod, využívat nové i stávající obchodní příležitosti, naplňovat nové dohody a přizpůsobit se měnícím se vnějším obchodním podmínkám;

6.   vítá iniciativy v rámci obchodu s rozvojovými zeměmi, které již na úrovni EU a WTO existují, zejména iniciativu „Všechno kromě zbraní“, GSP a GSP +, zásadu asymetrie a přechodná období vyjednaná ve všech stávajících evropských dohodách o partnerství, a vyzývá Evropskou komisi, aby tuto politickou strategii konsolidovala; zdůrazňuje, že GSP zaručuje svým uživatelům více stability, větší předvídatelnost a více obchodních příležitostí; konstatuje, že se zemím, které ratifikovaly a skutečně provádějí hlavní mezinárodní úmluvy o udržitelném rozvoji, sociálních právech a dobré správě věcí veřejných, poskytují dodatečné preference v rámci GSP;

7.   žádá Komisi, aby zajistila, že dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT jsou nástrojem pro rozvoj těchto zemí a vymýcení chudoby, mimo jiné prostřednictvím dalšího uplatňování zásady nereciprocity v přístupu na trh, důrazu na otázky zabezpečení potravin a posílením stávajících iniciativ regionální integrace;

8.   vyzývá Komisi, aby při současných jednáních WTO a dvoustranných jednání o volném obchodu kladla větší důraz na obsah rozvoje;

9.   připomíná, že cílem strategie pro pomoc v oblasti obchodu je podporovat chudé a zranitelné země při rozvíjení základní hospodářské infrastruktury a nástrojů, které potřebují, aby mohly využívat obchodu jako hnací síly hospodářského růstu a rozvoje; vítá prohlášení Komise, že EU již splnila svůj cíl, kterým bylo poskytnout do roku 2010 2 miliardy EUR na pomoc související s obchodem, neboť celková výše podpory pomoci související s obchodem ze strany EU a jejích členských států představovala v roce 2008 2,15 miliardy EUR (1,14 miliardy EUR z členských států a 1,01 miliardy z EU), a že bylo dosaženo významných výsledků v rámci širší agendy pomoci v oblasti obchodu, včetně dopravy a energetiky, výrobních odvětví a přizpůsobení souvisejícího s obchodem; nicméně vyzývá Komisi, aby předložila podrobné informace (včetně číselných údajů) o rozpočtových položkách, které jsou využívány k financování pomoci související s obchodem a strategie pro pomoc v oblasti obchodu;

10. naléhá na Komisi a členské státy, aby věnovaly více pozornosti nejméně rozvinutým zemím a více je podporovaly a zvýšily tak celkovou výši finančních prostředků EU na pomoc v oblasti obchodu, které nebyly v nedávné době dostatečně navýšeny; domnívá se, že s ohledem na rostoucí význam regionální integrace v rámci agendy EU na pomoc v oblasti obchodu by mělo být vyvinuto úsilí s cílem dokončit regionální balíčky pomoci v oblasti obchodu pro země AKT; domnívá se, že existuje prostor pro zlepšení účinnosti pomoci prostřednictvím rozšíření společných analýz, společných strategií reakce a společných opatření pomoci v oblasti obchodu;

11. zastává názor, že vztahy Jih-Jih se stávají rychle rostoucí součástí světového obchodu, mohly by sehrávat stále důležitější úlohu při zajišťování rozvoje nejchudších zemí a měly by být povzbuzovány a podporovány;

12. vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby posílily řádnou správu všech věcí veřejných, zejména pak při správě poskytované pomoci, a naléhavě vybízí Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky za účelem zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

13. znovu opakuje, že EU by měla podpořit rozvojové země, které využívají takzvané výjimky zakotvené v dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), aby mohly v rámci jejich vnitřních programů v oblasti veřejného zdraví poskytovat léky za dostupné ceny; zdůrazňuje, že dohody, které zajišťují přístup ke generickým léčivům, nesmí být ohroženy dohodami o volném obchodu;

14. vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost zavedení celosvětové daně z finančních transakcí a způsoby, jimiž by mohla přispět k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.4.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Kader Arif, Daniel Caspary, Joe Higgins, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Gianluca Susta, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain, Paweł Zalewski

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Josefa Andrés Barea, George Sabin Cutaş, Albert Deß, Béla Glattfelder, Elisabeth Köstinger, Georgios Papastamkos, Jarosław Leszek Wałęsa


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

10.5.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

17

8

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Michael Cashman, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Grèze, Enrique Guerrero Salom, Eva Joly, Franziska Keller, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Michèle Striffler, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Kriton Arsenis, Krzysztof Lisek, Miguel Angel Martínez Martínez, Emma McClarkin, Cristian Dan Preda

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sylvie Guillaume, Jolanta Emilia Hibner, Anna Ibrisagic, Derek Vaughan, Marie-Christine Vergiat

Poslední aktualizace: 3. červen 2010Právní upozornění