Postup : 2009/0064(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0171/2010

Předložené texty :

A7-0171/2010

Rozpravy :

PV 10/11/2010 - 16
CRE 10/11/2010 - 16

Hlasování :

PV 11/11/2010 - 8.3
CRE 11/11/2010 - 8.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0393

ZPRÁVA     ***I
PDF 869kDOC 1044k
11. června 2010
PE 430.709v03-00 A7-0171/2010

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2004/39/ES a 2009/…/ES

(KOM(2009)0207 – C7-0040/2009 – 2009/0064(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Jean-Paul Gauzès

Navrhovatelka(*): Evelyn Regner,

Výbor pro právní záležitosti

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

PR_COD_COD_1am/PR_COD_COD_1consolidated

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (*)
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2004/39/ES a 2009/…/ES

(KOM(2009)0207 – C7-0040/2009 – 2009/0064(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2009)0207),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0040/2009),

–   s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

-   s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0171/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a národním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTUV PRVNÍM ČTENÍ

(1)*

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/6/ES, 2004/39/ES, 2006/48/ES a 2009/65/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Správci alternativních investičních fondů (správci AIF) odpovídají za správu významného objemu investovaných aktiv v Evropě, podílejí se na významném objemu obchodu na trzích finančních nástrojů a mohou mít důležitý vliv na trhy a společnosti, do kterých investují.

(2)       Vliv správců AIF na trhy, na kterých provozují svou činnost, je významný, avšak nedávné finanční potíže jasně ukázaly, že činnost správců AIF může také vést k rozšíření či prohloubení rizik ve finančním systému a v ekonomice, zejména prostřednictvím jejich hlavních makléřů. Nekoordinované reakce členských států na tato rizika ztěžují jejich účinné řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu(5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí(6) musí tedy zohlednit potenciální systémové riziko způsobené expozicí alternativním investičním fondům (AIF). Cílem směrnice je ▌stanovit společné požadavky upravující vydávání povolení správcům AIF a dohled nad nimi za účelem zajištění soudržného přístupu k souvisejícím rizikům a jejich dopadu na investory a trhy v Unii. K regulaci je třeba zásadně přistupovat s cílem dlouhodobého udržitelného růstu a podpory sociální soudržnosti. Tato regulace by se měla zabývat ochranou spotřebitelů a investorů, integritou a stabilitou trhu a měla by předcházet systémovému riziku a bojovat s vnějšími sociálními důsledky.

(3)       Nedávné potíže na finančních trzích zdůraznily, že mnohé strategie správců AIF jsou zranitelné vůči některým významným rizikům ve vztahu k investorům, jiným účastníkům na trhu a trhům samotným. K zajištění komplexních a společných opatření pro dohled je nezbytné stanovit rámec, který bude schopen tato rizika řešit s ohledem na řadu rozmanitých investičních strategií a postupů používaných správci AIF. V důsledku toho by se tato směrnice měla vztahovat na správce AIF, kteří spravují a nabízejí všechny druhy fondů, na které se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění)(7), a to bez ohledu na právní či smluvní způsob, kterým je správci AIF tato odpovědnost svěřena. Správce AIF by neměl mít právo spravovat SKIPCP ve smyslu směrnice 2009/65/ES na základě povolení podle této směrnice.

(3a)     Účelem této směrnice by mělo být také vytvořit pobídky k přemístění zahraničních fondů do Unie a poskytnout jim nejen výhody regulace a ochrany investorů, ale také umožnit řádné zdanění na úrovni správce, fondu a investora.

(3b)     Tato směrnice navazuje na dohodu dosaženou v Pittsburghu v září 2009 na summitu skupiny G-20, podle níž budou všechny zúčastněné strany, trhy a produkty řádně regulovány.

(4)       Tato směrnice stanoví požadavky týkající se způsobu, kterým by správci AIF měli spravovat AIF, za které jsou odpovědni. V některých případech mohou mít tyto požadavky nepřímý dopad na AIF.

(4a)     Tato směrnice by měla zajistit, že každý AIF, který je spravován v rámci působnosti této směrnice, bude mít jediného správce AIF, který bude odpovědný za dodržování požadavků této směrnice. Správcem AIF by měl být externí správce, tedy právnická osoba jmenovaná AIF nebo jednající jménem AIF. Nebo, v případě, že se jedná o AIF s vlastní správou, tedy zřízený tak, že správní rozhodnutí přijímá řídící orgán AIF, a nikoli externí právnická osoba, měl by být AIF považován za správce AIF. V posledním jmenovaném případě by tedy AIF měl splnit veškeré požadavky, které tato směrnice klade na správce AIF, a měl by být jako správce AIF povolen. Dále by AIF s vlastní správou nemělo být uděleno povolení jako externímu správci jednoho či více jiných AIF.

(5)       Oblast působnosti této směrnice by měla být omezena na správu subjektů kolektivního investování, které získávají kapitál od mnoha investorů s cílem jej investovat v souladu s vymezenou nebo diskreční investiční politikou ve prospěch těchto investorů. Tato směrnice by se měla vztahovat na správce všech subjektů kolektivního investování, které nemusejí mít povolení jako SKIPCP. Existují však správci AIF, od nichž by se nemělo požadovat, aby splňovali nepřiměřená ustanovení v souvislosti s některými AIF, kvůli zvláštní povaze a charakteristice těchto AIF. Proporcionalita také vyžaduje, aby správce AIF spravující některá AIF podléhal pouze vymezeným ustanovením této směrnice nebo požadavkům vhodně uzpůsobeným tak, aby byly proporcionální. Směrnice by se však neměla obcházet v případech, jako je např. umělé rozdělení fondů spravovaných stejným správcem AIF. Aby byl zohledněn vývoj na finančních trzích, měl by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zřízený nařízením č .../2010/EU(8) (ESMA) pravidelně přezkoumávat kritéria, kterým je třeba dostát, aby bylo možné využívat tento zjednodušený režim. Tato směrnice by se neměla vztahovat na správu nesdružených investic, jako jsou nadační fondy, státní investiční fondy, centrální banky nebo úvěrové instituce, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo instituce, které spravují výlučně fondy zaměstnaneckého penzijního pojištění, nebo pojišťovny a zajišťovny aktiv držených na vlastní účet či subjekty, které převážně působí jako holdingové subjekty pro skupinu dceřiných společností a jež vlastní strategické podíly ve společnostech se záměrem dlouhodobého držení spíše než za účelem zisku prostřednictvím odprodejů ve vymezeném časovém rámci, které je třeba považovat za subjekty kolektivního investování. Po investičních podnicích s povolením podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(9) a úvěrových institucích podle směrnice 2006/48/ES by nemělo být požadováno, aby získaly povolení podle této směrnice za účelem poskytování investičních služeb v souvislosti s AIF. Investiční podniky a úvěrové instituce podle směrnice 2006/48/ES by však měly mít možnost poskytovat pouze investiční služby v souvislosti s AIF a to jen do té míry, pokud mohou být jejich podílové jednotky či akcie nabízeny v souladu s touto směrnicí.

(6)       Aby nedošlo k uložení nadměrných či nepřiměřených požadavků, stanoví tato směrnice různé výjimky pro některé správce AIF ▌. Je nepravděpodobné, že činnost dotyčného správce AIF bude mít významné důsledky pro finanční stabilitu či účinnost trhu. ▌Správci AIF, kteří jsou vyňati z této směrnice, by měli i nadále podléhat příslušným vnitrostátním právním předpisům. Mělo by však být umožněno, aby s nimi bylo zacházeno jako se správci AIF podle postupu opt-in, který předpokládá tato směrnice.

(7)       Cílem této směrnice je poskytnout harmonizovaný a přísný regulační a dozorový rámec pro činnost správců AIF. Povolení v souladu s touto směrnicí by se mělo vztahovat na služby správy AIF a výkonu administrativních činností v nich v celé Unii. Kromě toho by správci s povolením měli mít právo nabízet AIF se sídlem v Unii profesionálním investorům po celé Unii , a to na základě oznamovacího postupu.

(8)       Tato směrnice neupravuje AIF, a proto nebrání členským státům v přijetí nebo pokračujícím uplatňování dodatečných požadavků v souvislosti s AIF usazenými na jejich území. Skutečnost, že členský stát může uložit dodatečné požadavky AIF se sídlem na jeho území, by neměla bránit správcům AIF s povolením v jiných členských státech ve výkonu práv v souladu s touto směrnicí při nabízení profesionálním investorům AIF se sídlem mimo členský stát, který dodatečné požadavky uložil, které proto nepodléhají těmto dodatečným požadavkům ani je nemusí dodržovat.

(9)       Aniž je dotčeno uplatňování jiných nástrojů práva Unie, členské státy mohou uložit správcům AIF přísnější požadavky, kdykoli správci AIF nabídnou AIF pouze neprofesionálním investorům nebo kdykoli správci AIF nabídnou stejný AIF jak profesionálním, tak neprofesionálním investorům, a to bez ohledu na to, zda jsou podílové jednotky či akcie tohoto AIF nabízeny na domácím nebo přeshraničním základě. Tyto dvě výjimky umožňují členským státům uložit dodatečná ochranná opatření, která považují za nezbytná k ochraně neprofesionálních investorů. To zohledňuje skutečnost, že AIF jsou často nelikvidní a jsou spojeny s vysokým rizikem podstatné ztráty kapitálu. Investiční strategie ve vztahu k AIF se obecně nepřizpůsobují investičnímu profilu či potřebám neprofesionálních investorů. Jsou vhodnější pro profesionální investory a investory, kteří disponují dostatečně objemným investičním portfoliem, aby byli schopni absorbovat vyšší rizika ztráty spojená s těmito investicemi. Členské státy mohou nicméně povolit nabízení ▌některých druhů AIF spravovaných správci AIF neprofesionálním investorům na svém území, s výjimkou fondů s podkladovými investicemi do AIF přesahujícími 30 % a subjektů „feeder“, které investují do AIF typu „master“, které by neměly mít nárok na evropský průkaz opravňující k nabízení zavedený podle této směrnice. Orgány Unie, a zejména Komise, by nicméně měly zvážit, zda by měl být navržen zvláštní rámec Unie, který by stanovil společná pravidla pro distribuci AIF retailovým investorům v Unii. Se zřetelem k čl. 19 odst. 4 a 5 směrnice 2004/39/ES by členské státy měly i nadále zajišťovat, aby byla učiněna příslušná opatření, kdykoli povolí nabízení AIF neprofesionálním investorům. Investiční podniky s povolením podle směrnice 2004/39/ES, které poskytují investiční služby neprofesionálním klientům, musí při posuzování, zda je AIF pro jednotlivé neprofesionální klienty vhodný nebo přiměřený, tato dodatečná ochranná opatření zohlednit. Jestliže členský stát povolí nabízení AIF neprofesionálním investorům na svém území, měla by tato možnost být k dispozici bez ohledu na členský stát, ve kterém je správce AIF usazen, a jakákoli dodatečná ustanovení by měla být použita na nediskriminačním základě.

(9a)     Tato směrnice by neměla bránit investorům v nakládání s podílovými jednotkami či akciemi, které v AIF vlastní, na kapitálovém trhu, ani je v této činnosti omezovat. Každá nabídka či prodej těchto podílových jednotek či akcií z podnětu správce AIF, který tento AIF spravuje, by měly být pro účely této směrnice považovány za nabízení.

(10)     Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany klientů investičních podniků ve smyslu směrnice 2004/39/ES, AIF by neměly být považovány za nekomplexní finanční nástroje pro účely uvedené směrnice. Uvedená směrnice by tedy měla být odpovídajícím způsobem pozměněna.

(10a)   V souladu se zásadou proporcionality a vzhledem k tomu, že se požadavky na povolení stanovené směrnicí 2009/65/ES a touto směrnicí značně překrývají, mělo by být správcům s povolením na základě směrnice 2009/65/ES nebo na základě této směrnice poskytnuto i povolení podle směrnice druhé, za předpokladu, že splní navíc pouze relevantní dodatečné požadavky vyžadované v souvislosti s tímto povolením. V tomto ohledu by měly být umožněny křížové odkazy na dokumenty, za předpokladu, že se informace obsažené v těchto dokumentech nezměnily. Směrnice 2009/65/ES by měla tedy být v tomto smyslu změněna.

(11)     Je nezbytné stanovit použití požadavků na minimální kapitál, aby byl zajištěn nepřerušený a řádný výkon správy poskytovaný správci AIF. Průběžné požadavky na kapitál by se měly vztahovat na možné vystavení správců AIF profesní odpovědnosti v souvislosti s jejich veškerou činností, včetně výkonu správy prováděného na základě pověření či zmocnění. Požadavek na vlastní kapitál by proto měl být omezen stejně jako ve směrnici 2009/65/ES. Kromě toho by měl být vlastní kapitál investován do likvidních aktiv nebo aktiv pohotově směnitelných na hotovost a neměl by zahrnovat spekulativní pozice.

(12)     Je nezbytné zajistit, aby správci AIF provozovali svou činnost na základě silné kontroly řízení. Správci AIF by měli být řízeni a organizováni tak, aby se minimalizovaly střety zájmů. Nedávný vývoj zdůraznil zásadní potřebu oddělit funkce úschovy aktiv a jejich správy a oddělit aktiva investorů od aktiv správce. Za tímto účelem by měl správce AIF jmenovat nebo zajistit jmenování depozitáře, který je oddělen od správce AIF, a svěřit mu zaúčtování peněz investorů na samostatný účet, úschovu finančních nástrojů a ověření toho, zda AIF či správce AIF jeho jménem získal vlastnictví všech ostatních aktiv. V zájmu usnadnění rychlého a účinného navrácení aktiv investorů by měl mít depozitář odpovědnost vůči správci AIF, vůči AIF a vůči investorům AIF jako celku, s výjimkou případů, kdy ke ztrátám dojde v důsledku vyšší moci. „Vyšší mocí“ se zde rozumí nepředvídatelné vnější události, které působí ztráty, na něž nemá depozitář vliv, přičemž jejich důsledkům nebylo možné zabránit navzdory řádnému splnění požadavků náležité péče stanovené touto směrnicí.

(12-a) Odpovědnost depozitáře by neměla být dotčena přenesením této odpovědnosti na oprávněnou třetí stranu. Avšak v případech, kdy depozitáři brání ve výkonu jeho povinností právní předpisy třetí země nebo nepředvídatelná vnější okolnost, měl by být depozitář oprávněn vyvázat se ze své odpovědnosti v případě, že to příslušný orgán členského státu schválí. K vyvázání se z odpovědnosti může dojít pouze jednou.

(12a)   V prohlášení vedoucích představitelů v návaznosti na summit skupiny G 20, který se konal v září 2009 v Pittsburgu, se dospělo k mezinárodní shodě, pokud jde o odměňování zaměstnanců bank a dalších systémově důležitých společností poskytujících finanční služby. Pro řešení potenciálně škodlivých účinků špatně navržených struktur odměňování na řádné řízení rizik a kontrolu rizikového chování jednotlivců by měli být správci AIF výslovně povinni vytvořit a udržovat pro ty kategorie pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na jejich rizikový profil nebo rizikové profily AIF, jež spravují, politiky a postupy odměňování, které jsou v souladu s řádným a účinným řízením rizik. Mezi tyto kategorie pracovníků by mělo patřit alespoň vrcholové vedení, pracovníci odpovědní za přijímání rizik a pracovníci vykonávající kontrolní funkce. Komise by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem stanovit po konzultaci orgánu ESMA pokyny pro postupy řádného odměňování. Je důležité zajistit patřičnou koherenci mezi ustanoveními o řádném odměňování správců AIF a úvěrových institucí a investičních firem. Tyto závazné pokyny by proto měly zajistit soulad s ustanoveními o odměňování uvedenými ve směrnicích 2006/48/ES a 2006/49/ES.

(12b)   S cílem vyhnout se přijímání nadměrných rizik a lépe skloubit zájmy zúčastněných stran by správci AIF měli svěřit část svých vlastních prostředků fondu, který spravují, pokud parametry těchto AIF takovému závazku nebrání.

(12c)   Komise by měla předložit vhodný horizontální legislativní návrh, který vyjasní úkoly a odpovědnosti depozitáře a upravuje právo depozitáře v jednom členském státě poskytovat své služby v jiném členském státě (průkaz). Tento legislativní návrh by měl nahradit příslušné požadavky na depozitáře uvedené v této směrnici.

(12d)   Komise by měla zajistit, aby se požadavky na depozitáře podle této směrnice vztahovaly rovněž na depozitáře SKIPCP, a za tímto účelem by měla příslušným způsobem revidovat směrnici 2009/65/ES, a to do data vstupu této směrnice v platnost.

(13)     Spolehlivé a objektivní ocenění aktiv je zásadní pro ochranu zájmů investora. Různí správci AIF používají různé metody a systémy pro oceňování aktiv, a to v závislosti na aktivech a trzích, na kterých převážně investují. Je vhodné tyto rozdíly uznat. Postup oceňování aktiv a výpočtu čisté hodnoty aktiv by měl být na řídících funkcích správce AIF funkčně nezávislý. Správce AIF by měl mít případně možnost delegovat oceňování aktiv a výpočet čisté hodnoty aktiv na třetí stranu.

(14)     Správce AIF může v souladu s touto směrnicí přenést odpovědnost za výkon některých svých funkcí. Správce AIF by měl být i nadále odpovědný za řádný výkon svých funkcí a dodržování pravidel stanovených touto směrnicí.

(15)     Vzhledem k tomu, že správci AIF využívající ve svých investičních strategiích ve vysoké míře pákový efekt mohou za určitých podmínek přispět k vytváření systémového rizika či chaotických trhů, měly by být uloženy zvláštní požadavky správcům AIF používajícím určité postupy, které dávají vzniknout konkrétním rizikům. Informace nezbytné ke zjištění a sledování těchto rizik a k reakci na ně nebyly v Unii shromážděny jednotným způsobem, ani nebyly předány všem členským státům, aby byly zjištěny zdroje možných rizik pro stabilitu finančních trhů Unie. K nápravě této situace je třeba, aby se na ty správce AIF, kteří systematicky ve vysoké míře využívají ve svých investičních strategiích pákový efekt, vztahovaly zvláštní požadavky. Tito správci AIF by měli mít povinnost stanovit omezení míry pákového efektu pro každý AIF, který spravují, a zveřejnit informace týkající se využívání a zdrojů pákového efektu. Sdělené informace by měly být předány orgánu ESMA a sdíleny s ostatními orgány ve Společenství, aby byla usnadněna kolektivní analýza dopadu pákového efektu těchto správců AIF na finanční systém Společenství a rovněž společná reakce. Příslušné orgány by měly tyto informace také předat Evropskému výboru pro systémová rizika zřízenému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 ze dne…(10)* (ESRB), aby je tyto orgány mohly využít při plnění svých úkolů. Je považováno za nezbytné, aby orgán ESMA mohl na základě těchto informací a po zohlednění stanoviska výboru ESRB stanovit, zda pákový efekt využívaný správcem AIF představuje závažné riziko pro stabilitu a integritu a finančního systému, a specifikovat, jaká nápravná opatření je třeba přijmout (včetně stanovení limitů pro pákový efekt, který může daný správce AIF využívat). Orgán ESMA by měl okamžitě informovat Komisi a příslušné orgány o stanovení takovýchto závěrů. Příslušný orgán domovského členského státu každého správce AIF, v jehož případě bude takto rozhodnuto, by měl rozhodnutí orgánu ESMA provést.

(15a)   Vzhledem k obecnému cíli finanční stability a omezení systémového rizika by měla být věnována zvláštní pozornost finančním institucím, jako jsou např. úvěrové instituce a hlavní makléři, kteří jsou klíčovými partnery AIF a aktivně se podílejí na vytváření rizikových postupů. Tyto subjekty by měly vzhledem k riziku, které podstupují, kromě splnění požadavků na zveřejňování vůči příslušným orgánům podléhat také konkrétním kapitálovým požadavkům v závislosti na jejich vazbách na AIF. Hlavní makléři a další věřitelé správců AIF a AIF by měli také splňovat všechny příslušné právní předpisy, zejména směrnici 2006/48/ES a směrnici 2006/49/ES, pokud jde o obezřetnostní pravidla. Kromě toho by se měl v příslušných právních předpisech naléhavě řešit střet zájmů, k němuž dochází tehdy, když tyto instituce provozují AIF samy a současně poskytují služby svým zákazníkům. Za tímto účelem by měla mezi ESMA a Evropským orgánem dohledu (bankovnictví) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 ze dne …(11)* (EBA) fungovat specifická koordinace s cílem sledovat úroveň financování poskytovaného takovým správcům AIF finančními institucemi, které jsou do těchto činností zapojeny.

(16a)   Krátký prodej je na trhu rozšířenou praxí a využívají jej hojně správci AIF i jiní účastníci trhu. I když může někdy hrát užitečnou úlohu při udržení likvidity trhů, způsobuje také jejich větší volatilitu a kvůli jeho procyklickému účinku se podílí na jejich destabilizaci. Zejména v případě extrémních podmínek na trhu může krátký prodej přispívat k narušení trhu. Úloha, kterou krátký prodej má při urychlování poklesu, kdykoli dojde ke krizi finančního trhu, je již dlouho známa. Kromě toho může krátký prodej podporovat šíření nepravdivých zpráv s cílem dosáhnout na klesajícím trhu zisku. Protože pro obnovu důvěry dlouhodobých investorů, kteří jsou pro financování hospodářství klíčoví, má zásadní význam řádné fungování a integrita trhů, a protože integrita finančních trhů vyžaduje společné postupy v rámci Unie s cílem předejít spekulativnímu výběru jurisdikce („forum shopping“), měl by být krátký prodej provozován v harmonizovaném regulačním rámci, aby se snížily jeho možné destabilizační účinky. Za tímto účelem by měla Komise navrhnout horizontální opatření na úrovni Unie, která zajistí rovné podmínky pro správce AIF a ostatní uživatele krátkého prodeje a zakáží v Unii nekrytý krátký prodej. V tomto ohledu by se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(12) měla změnit a zakázat nekrytý krátký prodej.

(17)     Je nezbytné zajistit, aby správce AIF poskytl všem společnostem, nad kterými má rozhodující či dominantní vliv, informace, které jsou pro společnost nezbytné k posouzení toho, jaký má tento rozhodující vliv v krátkodobém či střednědobém horizontu dopad na hospodářskou a sociální situaci společnosti. Pokud správci AIF spravují AIF, které jsou schopny vykonávat rozhodující vliv nad emitentem, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, je třeba zveřejnit informace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí(13) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu(14). Aby byly zajištěny rovnocenné podmínky emitentům a nekótovaným společnostem, do nichž správci AIF investují, měly by se požadavky této směrnice vztahovat na správce AIF, kteří spravují ty AIF, jež mohou vykonávat rozhodující vliv nad emitentem, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, pouze pokud překračují již existující ustanovení právních předpisů Unie vztahujících se na emitenty. Za tímto účelem by se na správce AIF spravující AIF, které jsou schopny vykonávat rozhodující vliv nad kótovanou či nekótovanou společností, měly vztahovat zvláštní požadavky, zejména povinnost oznámit existenci této situace a poskytnout společnosti a všem jejím ostatním akcionářům informace o záměrech správce AIF, pokud jde o budoucí rozvoj obchodní činnosti a jiné plánované změny kontrolované společnosti. Aby byla zajištěna průhlednost v souvislosti s kontrolovanou společností, měly by být rozšířeny požadavky na podávání zpráv. Výroční zprávy příslušných AIF by měly být doplněny o informace, které jsou pro druh investice a kontrolovanou společnost specifické.

(17a)   Je nezbytné zajistit, aby se na portfoliové společnosti nevztahovaly přísnější požadavky než na jiné emitenty nebo nekótované společnosti přijímající soukromé investice jiné než investice AIF. Ačkoli je transparentnost v právních předpisech o obchodních společnostech nezbytná, jakákoli diskriminace, jako například stanovení povinnosti zveřejňování konkrétních strategií a rozvojových plánů portfoliových společností na základě jejich vlastnictví, by měla vliv na spravedlivou hospodářskou soutěž a ohrozila by financování inovací v Evropské unii. Může mít rovněž vliv na práva jiných akcionářů. Proto by Komise měla přistoupit k revizi všech relevantních právních předpisů o obchodních společnostech i příslušných směrnic vztahujících se na finanční odvětví a měla by provést nezbytné změny v podobě legislativního návrhu, včetně nezbytných změn v této směrnici. Zpráva Komise spolu s příslušnými návrhy by měla zajistit rovné podmínky pro všechny portfoliové společnosti a ostatní společnosti. Ve své zprávě a návrzích by Komise měla přihlédnout k ochraně práv akcionářů i potřebě rovných podmínek na mezinárodní úrovni a evropské konkurenceschopnosti v oblasti financování inovací a vývoje technologií.

(17b)   Aby se předešlo možnému nezákonnému rozprodeji aktiv, měla by být čistá aktiva cílové společnosti, kterou kontroluje AIF, v souladu s ustanoveními režimu kapitálové přiměřenosti podle druhé směrnice v oblasti práva obchodních společností(15).

(18)     Mnoho správců AIF v současné době spravuje AIF se sídlem ve třetí zemi. Je vhodné umožnit povoleným správcům AIF spravovat AIF se sídlem ve třetí zemi, a to na základě vhodných opatření, která zajistí řádný výkon administrativních činností v těchto AIF a účinnou úschovu aktiv investovaných investory Unie.

(19)     Správcům AIF by také mělo být umožněno nabízet AIF se sídlem ve třetí zemi profesionálním investorům v domovském členském státě správce AIF a v ostatních členských státech. Toto právo by mělo podléhat oznamovacím postupům a splňovat požadavky ohledně této třetí země. Pokud má také správce AIF sídlo ve třetí zemi, měl by splňovat požadavky této směrnice, aby podléhal stejným povinnostem jako správce AIF se sídlem v Unii, vzhledem k tomu, že mu tato směrnice poskytuje stejná práva.

(20)     V případě aktiv umístěných ve třetí zemi a při splnění určitých podmínek je vhodné umožnit správcům AIF pověřit subjekt usazený ve třetí zemi administrativními úkoly, existují-li nezbytná ochranná opatření. Obdobně může depozitář pověřit některými svými úkoly souvisejícími s AIF se sídlem ve třetí zemi depozitáře se sídlem v této třetí zemi, zajistí-li právní předpisy této třetí země úroveň ochrany zájmů investora, která je rovnocenná ochraně zájmů v Unii. Dále by měl být správce AIF schopen uplatnit pečlivý, odborný a opatrný přístup při výběru, jmenování a periodickém hodnocení této třetí strany a opatření upravujících úkoly jí svěřené. ▌ Správci AIF by mělo být také umožněno jmenovat právně nebo funkčně nezávislého oceňovatele usazeného ve třetí zemi.

(21)     Základní zásadou této směrnice by mělo být, že správce AIF se sídlem ve třetí zemi by měl mít možnost využívat práva, která tato směrnice poskytuje (jako tržní podíly a podílové jednotky v AIF po celé Unii na základě víza) pouze v případech, kdy podléhá požadavkům této směrnice. Tím by se měla zajistit konkurenceschopná rovnost se správci AIF se sídlem v Unii (otázka rovných podmínek). Tato směrnice by tedy měla stanovit způsob, jakým bude správci AIF se sídlem ve třetí zemi uděleno povolení v souladu s touto směrnicí. Aby se splnily praktické a národní požadavky v oblasti svrchovanosti, měla by tedy tato směrnice vyžadovat, aby správci AIF se sídlem ve třetí země dobrovolně souhlasili s tím, že budou tuto směrnici dodržovat. Aby bylo zajištěno dodržování této směrnice, měl by v ní být stanoven způsob, kterým orgán dohledu nad daným správcem AIF ve spolupráci s orgánem ESMA a příslušnými orgány Unie dodržování směrnice prosadí.

(21a)   Komise by měla posoudit vytvoření režimu Evropské unie pro soukromé investování.

(21b)   Tato směrnice by neměla ovlivnit stávající situaci, kdy profesionální investor se sídlem v Unii může z vlastního podnětu investovat do AIF se sídlem v Unii, bez ohledu na to, kde má sídlo správce AIF.

(22)     Je nutné vyjasnit pravomoci a povinnosti příslušných orgánů odpovědných za provádění této směrnice a posílit mechanismy potřebné k zajištění nezbytné úrovně přeshraniční spolupráce v oblasti dohledu. Tato směrnice by měla poskytnout orgánu ESMA koordinační úlohu a pravomoc vydávat příslušným orgánům pokyny k dohledu a prosazování této směrnice.

(22a)   V souladu s novou strukturou dohledu, kterou navrhuje Unie, by tato směrnice měla orgánu ESMA poskytnout přímé pravomoci v oblasti dohledu a pravomoc zasahovat za některých okolností do trhů, stanovovat za některých okolností úroveň pákového efektu a řešit spory mezi příslušnými orgány.

(23)     Relativní význam činností správců AIF na některých finančních trzích, zejména v případech, kdy AIF, které spravují, nemají hmotný zájem na podkladových produktech nebo nástrojích, ze kterých uvedené trhy čerpají, by za určitých okolností mohl bránit účinnému fungování těchto trhů. Například by to mohlo způsobit přemíru volatility těchto trhů nebo ovlivnit správné oceňování nástrojů na nich obchodovaných. Je proto nezbytné zajistit, aby příslušné orgány a orgán ESMA měly pravomoci nezbytné ke sledování činností správců AIF na těchto trzích a k zásahu za těch okolností, kdy by bylo nutné chránit jejich řádné fungování.

(24)     Členské státy by měly na základě pokynů vydaných orgánem ESMA stanovit pravidla postihů pro případ porušení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto postihy by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(25)     Jakákoliv výměna nebo přenos informací mezi orgánem ESMA, výborem ESRB, příslušnými orgány, jinými orgány, úřady nebo osobami by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(16).

(27)     Komise by ▌měla být zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, zejména ty, které jsou nezbytné pro provedení této směrnice. ▌

(29)     Jelikož cílů této směrnice, zejména zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů stanovením společného rámce pro povolování správců AIF a dohled nad nimi, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, jak dokládají nedostatky stávající právní úpravy těchto subjektů a dohledu nad nimi na vnitrostátní úrovni, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Touto směrnicí se stanoví pravidla povolování, provozování a průhlednosti činnosti správců alternativních investičních fondů.

Článek 2

Oblast působnosti

1.        Tato směrnice se vztahuje na ▌ správce alternativních investičních fondů usazené v Unii, kteří vykonávají správu jednoho nebo více alternativních investičních fondů (AIF), bez ohledu na to:

a)        zda má AIF sídlo v Unii nebo ve třetí zemi;

b)        zda správce AIF vykonává správu přímo nebo prostřednictvím pověření jiné osoby;

c)        zda se jedná o AIF otevřeného nebo uzavřeného typu;

ca)      zda je AIF zřízen podle smluvního práva nebo svěřeneckého práva, podle práva společností nebo jinou právní formou;

d)        jaká je právní struktura správce AIF.

1a.      V případech, kdy právní předpisy, podle nichž je AIF zřízen, vyžadují, aby bylo vytvořeno představenstvo nebo jiný řídící orgán, a AIF neustanoví správce AIF, považuje se AIF pro účely této směrnice za správce AIF.

1b.      Tato směrnice nebrání investorům v nakládání s podílovými jednotkami či akciemi, které v AIF vlastní, na kapitálovém trhu, ani je v této činnosti neomezuje. Každá nabídka či prodej těchto podílových jednotek či akcií z podnětu správce AIF, který tento AIF spravuje, jsou pro účely této směrnice považovány za nabízení.

2.        Správce AIF, kterému je podle této směrnice uděleno povolení k výkonu správy jednoho nebo více AIF, je rovněž oprávněn nabízet akcie či podílové jednotky těchto AIF profesionálním investorům v Unii za podmínek stanovených v kapitole VI a případně v článku 35.

3.        Členské státy zajistí, aby správci AIF, kteří využívají výjimek stanovených v článcích 2–a a 2a měli právo na zacházení jako správci AIF, na něž se tato směrnice vztahuje

Článek 2–a

Výjimky

Tato směrnice se nevztahuje na žádný z těchto subjektů:

a)        SKIPCP nebo jejich správcovské či investiční společnosti povolené v souladu se směrnicí 2009/65/ES, pokud tyto správcovské nebo investiční společnosti nespravuje AIF;

b)        úvěrové instituce, instituce pro zaměstnanecké penzijní pojištění, instituce spravující výlučně fondy pro zaměstnanecké penzijní pojištění, pojišťovací a zajišťovací společnosti nebo jakoukoli jinou regulovanou instituci, pokud investuje výlučně pro vlastní potřebu;

c)        nadnárodní instituce, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, jiné nadnárodní instituce a podobné mezinárodní organizace, jestliže tyto instituce nebo organizace spravují jeden nebo více AIF, pokud jde o AIF působící ve veřejném zájmu;

d)        centrální banky;

e)        správce AIF, kteří jsou holdingovými společnostmi, s jejichž akciemi se obchoduje na regulovaném trhu Unie a které svým akcionářům nezaručují žádná práva na vyplacení či zpětný odkup.

Článek 2a

Konkrétní nebo částečné výjimky

1.        Správci AIF, kteří splňují následující kritéria, musí splnit pouze kapitolu II (povolování) článek 9 (obecné zásady – etika) a články 21, 24 a 25 (informační povinnosti k příslušným orgánům):

a)        správci AIF, kteří vykonávají správu výhradně pro vlastní mateřský podnik, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky vlastního mateřského podniku;

b)        správci AIF, které mají nejvýše tři profesionálním investory, kteří sami nejsou jiným AIF nebo SKIPCP;

c)        správci AIF v podobě vnitrostátní, regionální a místní vlády a orgány nebo instituce, které spravují fondy podporující systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy;

d)        správci AIF v podobě interně spravovaného AIF s právní subjektivitou, které svým akcionářům neposkytuje žádná práva na vyplacení nebo zpětný odkup, investuje především do převoditelných cenných papírů, a s jehož akciemi se obchoduje na regulovaném trhu Unie;

e)        správci AIF, kteří spravují programy účasti zaměstnanců.

Správci AIF spadající do působnosti tohoto odstavce nepoužívají postup stanovený v článku 33 pro nabízení podílových jednotek nebo akcií AIF, které spravují, profesionálním investorům v jiném členském státě.

2.        Na systémově nerelevantní správce AIF se uplatní pouze kapitola II (povolování), články 9 a 10 (etika a předcházení střetům zájmů), články 19 a 20 (požadavky na průhlednost), články 21, 24, a 25 (informační povinnosti k příslušným orgánům), článek 11 (řízení rizik), článek 14 (kapitál) a kapitola VIII (dohled) této směrnice.

3.        Pokud je příslušný AIF nemovitostním fondem podle článku 16, je pravidelné oceňování dobrovolné. Četnost oceňování je v souladu s pravidly AIF. Článek 17 (depozitář) se na tyto AIF nevztahuje.

4.        Správce AIF musí dodržovat tuto směrnici v případě jednotlivých soukromých kapitálových AIF, které spravuje, pouze následujícím způsobem:

a)        uplatní se kapitola II (povolování), články 9 a 10 (etika a zabránění střetu zájmů), článek 18 (pověření), články 19 a 20 (výroční zpráva a informační povinnost k investorům), kapitola V (povinnosti správců zvláštních druhů AIF), kapitola VII (třetí země) a kapitola VIII (dohled);

b)        odchylně od článku 16 je pravidelné oceňování dobrovolné, ale četnost těchto oceňování je v souladu s pravidly AIF a oceňování se rozhodně uskuteční při každém vydání nebo vyplacení akcií nebo podílových jednotek soukromých kapitálových AIF;

c)        Článek 17 se nepoužije;

Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na správce AIF, který spravuje soukromý kapitálový AIF.

5.        Kapitola V se vztahuje na správce AIF, který spadá do působnosti tohoto článku.

6.        Příslušné orgány členských států stanoví seznam správců AIF, na něž se vztahuje tento článek. Tento seznam bude poskytnut Evropské komisi a orgánu ESMA.

7.        Orgán ESMA pravidelně přezkoumává, zda se příslušné orgány průběžně ujišťují, že správce AIF, na něhož se vztahuje tento článek, do jeho působnosti stále spadá.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)        „alternativním investičním fondem“ nebo „AIF“ jakýkoli subjekt kolektivního investování včetně jeho investičních oborů, jehož předmětem činnosti je kolektivní investování do aktiv a účtů s pákovým efektem, a jenž nemusí být povolen podle článku 5 směrnice 2009/65/ES;

b)        „správcem alternativních investičních fondů“ nebo „správcem AIF“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která spravuje jeden nebo několik AIF a odpovídá za splnění požadavků této směrnice a kterou může být v závislosti na právní formě daného AIF buď samotný AIF nebo externí subjekt;

c)        „oceňovatelem“ jakákoli právnická osoba nebo funkčně nezávislá služba správce AIF, jenž má povolení příslušného orgánu a je pod jeho dohledem, která oceňuje majetek nebo stanovuje hodnotu akcií nebo podílových jednotek AIF;

d)        „výkonem správy“ funkce stanovené v příloze Ia;

e)        „nabízením“ nabízení nebo prodej z iniciativy správce AIF nebo prostředníka odpovědného za distribuci – podílových jednotek nebo akcií AIF, které daný správce AIF spravuje investorům se sídlem v Unii nebo ve spolupráci s těmito investory;

f)         „profesionálním investorem“ investor ve smyslu přílohy II směrnice 2004/39/ES;

g)        „neprofesionálním investorem“ investor, který není profesionálním investorem;

h)        „domovským členským státem“ členský stát, v němž je správce AIF povolen podle článku 6;

i)         „hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, na jehož území správce AIF vykonává správu AIF nebo nabízí jeho akcie či podílové jednotky;

j)         „příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány, které jsou podle právních předpisů oprávněny k dohledu nad správci AIF;

k)        „finančním nástrojem“ nástroj stanovený v příloze I oddílu C směrnice 2004/39/ES;

l)         „pákovým efektem“ jakákoli metoda, kterou správce AIF zvyšuje riziko určité investice pro spravovaný AIF, ať už se jedná o vypůjčení hotových peněz nebo cenných papírů, pákový efekt spočívající v derivátových pozicích nebo jiný způsob, včetně pákového efektu využívaného fondy nebo jinými právními subjekty ovládanými AIF, samostatně nebo společně s jiným AIF;

m)       „kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v subjektu správce AIF představující nejméně 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení subjektu správce AIF, v němž tato účast existuje. Pro tyto účely se berou v úvahu hlasovací práva podle článku 9 a 10 směrnice ▌2004/109/ES ▌;

n)        „emitentem“ emitent cenných papírů se sídlem v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/109/ES;

o)        „zástupci zaměstnanců“ zástupci zaměstnanců ve smyslu definice uvedené v čl. 2 písm. e) směrnice 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství(17).

oa)      „úschovou“ správa nebo držení dotyčných aktiv jménem vlastníka jako uschovatel nebo depozitář;

ob)      „depozitářem“ instituce pověřená úkoly stanovenými v článku 17;

oc)      „kapitálem“ kapitál, jak je vymezen v hlavě V kapitole 2 oddílu 1 směrnice 2006/48/ES;

od)      „hlavním makléřem“ banka nebo společnost působící na trhu regulovaných cenných papírů poskytující služby, včetně makléřství, finančních a clearingových služeb a uzavírání obchodů, služeb úschovy, řízení rizik, operační podpory, konzultačních služeb a výzkumu;

oe)      „krátkým prodejem“ prodej cenného papíru, který prodávající nevlastní, a každý prodej, který je uzavřen doručením cenného papíru, který si prodávající zapůjčil, nebo byl zapůjčen pro jeho potřebu;

of)       „nekrytým krátkým prodejem“ (naked short sale) krátký prodej cenného papíru v případě, kdy si prodávající cenný papír nezapůjčil nebo neuzavřel dohodu o jeho zapůjčení, a to před předložením příkazu ke krátkému prodeji cenného papíru, který má doručit kupujícímu, nebo v okamžiku předložení příkazu;

og)      „systémově nerelevantními správci AIF“ správci AIF, kteří přímo nebo nepřímo prostřednictvím společnosti, s níž jsou spojeni společným vedením nebo kontrolou, resp. podstatnou přímou nebo nepřímou majetkovou účastí, spravují portfolia AIF, u nichž se nevyužívá pákový efekt a jejichž jednotlivá spravovaná aktiva nepřevyšují hodnotu 100 milionů EUR a v souhrnu prahovou hodnotu 250 milionů EUR a nejsou uplatnitelná žádná práva na jejich vyplacení v prvních pěti letech po zřízení každého AIF;

oh)      „průmyslovou holdingovou společností“ společnost, s podílem akcií v jedné nebo několika dalších společnostech, jejímž obchodním účelem je provádět průmyslovou obchodní strategii prostřednictvím svých dceřiných společností nebo přidružených společností a která nebyla zřízena převážně za účelem vytváření zisku pro její investory formou prodeje dceřiných společností nebo přidružených společností;

oi)       „nekótovanou společností“ jakákoli společnost se sídlem v Unii, jejíž akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;

oj)       „nemovitostním AIF“ AIF, jehož investiční politikou jsou investice do nemovitostí nebo aktiv souvisejících s nemovitostmi;

ok)      „soukromým kapitálovým AIF“ AIF včetně uzavřených fondů a fondů, jejichž politikou je investovat do vlastního kapitálu nebo do cenných papírů souvisejících s vlastním kapitálem zejména soukromých společností a podniků, aby financovaly rizikový kapitál, plány růstu a odkupy;

ol)       „cílovou společností“ emitent nebo nekótovaná společnost, která se stala předmětem převzetí ze strany investora, který v ní získává rozhodující vliv;

om)     „spravovaným účtem s pákovým efektem“ investiční účet, který spravuje třetí strana, jež má povolení uskutečňovat transakce bez předchozího schválení držitele a vůči níž se v souvislosti s těmito transakcemi používá pákový efekt;

on)        skupinou“ ve vztahu k osobě nebo subjektu každá osoba kontrolující, kontrolovaná nebo podléhající společné kontrole této osoby nebo subjektu.

Kapitola II

Povolování správců AIF

Článek 4Požadavky na udělení povolení

1.        Členské státy zajistí, aby žádný správce AIF, na něhož se vztahuje tato směrnice, nevykonával správu žádného AIF ani nenabízel jeho akcie nebo podílové jednotky bez předchozího povolení.

Členské státy vyžadují, aby správci AIF, kteří jsou držiteli povolení na jeho území, trvale splňovali podmínky pro prvotní povolení stanovené v této směrnici.

Subjektům, které nejsou povoleny v souladu s touto směrnicí, a správcům AIF, na něž se tato směrnice nevztahuje, kteří nejsou povoleni podle vnitrostátního práva členského státu, není dovoleno vykonávat správu AIF nebo nabízet jejich podílové jednotky nebo akcie na území Unie.

2.        Správci AIF mohou mít povolení k výkonu správy všech nebo některých druhů AIF.

V závislosti na právní formě se mohou AIF spravovat interně, nebo mohou správcem AIF jmenovat externího správce. Pokud jsou AIF právnické osoby a nestanovily správcem AIF externího správce, je za správce AIF považován sám AIF.

Pokud je správce AIF držitelem povolení podle této směrnice nebo pokud je správcovská či investiční společnost držitelem povolení podle směrnice 2009/65/ES, povolí příslušné orgány, aby správce AIF podle směrnice 2009/65/ES nebo správcovská nebo investiční společnost podle této směrnice splnili odpovídající dodatečné požadavky na povolení. Příslušné orgány za tímto účelem požádají pouze o informace, které nebyly předloženy pro účely původního povolení, za předpokladu, že se tyto informace nezměnily.

Správce AIF může být držitelem povolení podle této směrnice a současně mít povolení pro správcovskou nebo investiční společnost podle směrnice 2009/65/ES.

3.        Členské státy mohou povolit, aby správce AIF poskytoval vedle správy následující služby:

a)        správu jednotlivých investičních portfolií, včetně portfolií penzijních fondů a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s čl. 19 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi(18) dle vlastního uvážení v rámci pověření od jednotlivých investorů nebo klientů;

b)        poradenství v oblasti investic nebo bezpečné úschovy a správy podílových jednotek AIF, jakožto vedlejší služby:

Správce AIF není podle této směrnice oprávněn poskytovat pouze služby uvedené v tomto odstavci nebo poskytovat pouze činnosti uvedené v bodech 2 a 3 přílohy Ia. Tyto činnosti představují menší část obratu správce AIF.

Čl. 2 odst. 2 a články 12, 13 a 19 směrnice 2004/39/ES se použijí na poskytování služeb uvedených v tomto odstavci ze strany správce AIF.

Článek 5Postup udělování povolení

1.        Členské státy požadují, aby správce AIF, který žádá o povolení, předložil příslušným orgánům členského státu, v němž má své sídlo, tyto informace:

-a)       informace o osobách, jež skutečně řídí obchodní činnost správce AIF;

a)        údaje o totožnosti akcionářů nebo podílníků správce AIF s kvalifikovanou účastí, ať přímých či nepřímých a fyzických nebo právnických osob, a výši jednotlivých účastí;

aa)      pokud interně spravovaný AIF žádá o povolení, jména ředitelů nebo členů řídícího orgánu AIF a podrobné informace o jejich profilu a zkušenostech ve vztahu k obchodní činnosti AIF;

b)        plán činnosti, jenž stanoví organizační strukturu správce AIF, včetně informace, jak správce AIF zamýšlí splnit povinnosti podle kapitoly III, IV, případně kapitoly V, VI a VII;

c)        ▌charakteristiku investičních strategií včetně politiky správce AIF, pokud jde o využití pákového efektu, rizikové profily a jiné charakteristiky AIF, které spravuje nebo zamýšlí spravovat, včetně uvedení členských států nebo třetích zemí, v nichž mají nebo by měly mít sídlo;

ca)      informace o sídle podkladových fondů, pokud je AIF fond fondů;

cb)      informace o sídle fondu typu master;

d)        statut fondu nebo zakládací dokumenty každého AIF, který správce AIF zamýšlí spravovat;

e)        opatření přijatá pro účely pověření třetí strany výkonem úkolů správy podle článku 18, případně článku 35;

f)         opatření přijatá pro účely úschovy aktiv AIF, případně opatření přijatá podle článku 38;

g)        pro každý AIF, který správce AIF spravuje nebo zamýšlí spravovat, všechny další informace uvedené v čl. 20 odst. 1.

Správce AIF ústředí v témže členském státě jako své sídlo.

Článek 5a

Centrální rejstřík

Orgán ESMA vede centrální veřejný rejstřík stanovující příslušný orgán dohledu pro každého správce AIF. Rejstřík je zpřístupněn veřejnosti v elektronické podobě.

Článek 6

Podmínky pro udělení povolení

1.        Příslušné orgány domovského členského státu udělí povolení, pouze pokud jsou přesvědčeny, že správce AIF bude schopen splnit podmínky této směrnice.

Za účelem zajištění souladu s požadavky této směrnice neudělí příslušný orgán interně spravovanému AIF povolení, pokud ředitelé nebo členové řídícího orgánu AIF nebudou mít dostatečně dobré jméno a odpovídající zkušenosti s druhem obchodní činnosti, který AIF provozuje.

V případě potíží mohou příslušné orgány domovského členského státu konzultovat orgán ESMA.

Povolení je platné ve všech členských státech.

2.        Příslušné orgány domovského členského státu odmítnou udělit povolení v případě, kdy jim v účinném výkonu funkce dohledu brání jakékoli z těchto okolností:

a)        právní předpis, ustanovení nebo správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž je správce AIF úzce propojen ve smyslu čl. 4 bodu 31) směrnice 2004/39/ES;

b)        potíže týkající se prosazování tohoto právního předpisu a těchto ustanovení a správních předpisů.

3.        Povolení obsahuje opatření pro účely pověření třetí strany, které správce AIF přijal a uvedl v žádosti.

Příslušné orgány domovského členského státu mohou rozsah povolení omezit, především pokud jde o druh AIF, který správce AIF může spravovat, a pokud jde o opatření pro účely pověření.

Zvláštní pozornost se věnuje klasifikaci rizika AIF, k jehož správě získal správce AIF povolení.

4.        Příslušné orgány do tří měsíců od podání úplné žádosti žadatele písemně informují, zda povolení bylo či nebylo uděleno. V případě, že příslušné orgány žadatele písemně neinformují, je povolení považováno za zamítnuté bez odůvodnění.

5.        Správce AIF může zahájit výkon správy na území domovského členského státu ihned po udělení povolení.

5a.      Aniž je dotčen článek 18, zajistí členské státy, aby měl každý AIF spadající do oblasti působnosti této směrnice jediného správce AIF odpovědného za dodržování požadavků této směrnice.

5b.      Příslušné orgány čtvrtletně informují orgán ESMA v konsolidované podobě o udělených a zamítnutých povoleních a o všech podmínkách, změnách působnosti a odnětí povolení v souladu s tímto článkem a články 7 a 8.

Článek 7Změny v rozsahu povolení

Správce AIF uvědomí příslušné orgány domovského členského státu o všech zásadních změnách ▌podmínek, za nichž bylo původní povolení uděleno, především o zásadních změnách programu činnosti správce AIF, investiční strategie a politiky jakéhokoli jím spravovaného AIF a o změnách statutu nebo zakládacích dokumentů AIF, jakož i o identifikačních údajích každého dalšího AIF, který zamýšlí spravovat, a to před provedením těchto změn.

Příslušné orgány do jednoho měsíce od obdržení tohoto sdělení uvedené změny schválí, zamítnou nebo stanoví omezení.

Článek 8Odnětí povolení

Příslušný orgán může odejmout povolení vydané správci AIF, pokud tento správce:

1)        získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jakýmkoli jiným nezákonným způsobem;

2)        nadále nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno;

3)        závažným způsobem nebo systematicky porušil ustanovení provádějící tuto směrnici.

Kapitola III

Podmínky provozování činnosti správce AIF

ODDÍL 1: VÝKON ČINNOSTI

Článek 9

Obecné zásady

-1.       Správce AIF zajistí, že jeho politiky odměňování jsou v souladu s pravidly vztahujícími se na úvěrové instituce a investiční společnosti.

Členské státy vyžadují, aby správce AIF stanovil a uplatňoval takové politiky a postupy odměňování, které jsou v souladu s požadavky uvedenými v příloze 1b a s řádným a účinným řízením rizik a jež takové řízení podporují a které nevybízejí k nepřiměřenému podstupování rizik, snižují motivaci ke krátkodobému zisku, jsou slučitelné s rizikovými profily, statutem fondu nebo zakládacími dokumenty AIF, který spravuje, a jsou v souladu s obchodními cíli a dlouhodobými zájmy správců AIF a investorů.

Tyto politiky a postupy musí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a komplexitě činností správců AIF a AIF, které spravují.

Správci AIF informují příslušné orgány o parametrech svých politik a postupů odměňování.

Příslušné orgány členských států mohou přijmout vhodná nápravná opatření na eliminaci rizik, která by mohla vést k tomu, že by správci AIF neuplatňovali řádné politiky a postupy odměňování.

1.        Členské státy zajistí, aby správci AIF mohli vykonávat správu na území Unie, pouze pokud trvale splňují ustanovení této směrnice.

Správce AIF:

a)        při výkonu svých činností jedná čestně, poctivě a s náležitou odborností, péčí a opatrností;

b)        jedná v nejlepším zájmu jím spravovaného AIF, v zájmu investorů daného AIF a v zájmu integrity trhu; a

c)        zajistí poctivé zacházení se všemi investory AIF.

Žádný investor nepožívá zvláštních výhod, ledaže je to uvedeno ve statutu nebo zakládacích dokumentech AIF.

2.        Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s články 49a, 49b a 49c, jimiž se stanoví kritéria, která příslušné orgány použijí při posuzování toho, zda správce AIF plní své povinnosti podle odstavce 1.

2a.      Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s články 49a, 49b a 49c, jež upřesní zásady uvedené v příloze Ib a po konzultaci orgánu ESMA stanoví pokyny pro řádné politiky odměňování. Tyto pokyny rovněž zohlední zásady řádné politiky odměňování stanovené v doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb a zohlední velikost správců AIF a jimi spravovaných AIF, jejich vnitřní organizaci a povahu, rozsah a komplexitu jejich činností.

Článek 10Střet zájmů

1.        Členské státy vyžadují, aby správci AIF přijali veškerá přiměřená opatření ke zjištění střetů zájmů mezi nimi, včetně jejich řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby se správcem přímo či nepřímo spojené kontrolou, a investory AIF, které spravují, nebo mezi dvěma investory, které vzniknou v průběhu výkonu správy jednoho nebo více AIF.

Správci AIF udržují a uplatňují účinná organizační a administrativní opatření, aby mohli podniknout veškeré přiměřené kroky k tomu, aby střety zájmů nežádoucím způsobem neovlivnily zájmy AIF a jeho investorů.

Správci AIF oddělí v rámci vlastního provozního systému úkoly a povinnosti, které je možno považovat za vzájemně neslučitelné. Správci AIF posoudí, zda podmínky provozování jejich činnosti mohou vyvolat jiné podstatné střety zájmů, a sdělí je investorům AIF.

2.        Pokud organizační opatření přijatá správcem AIF k řízení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizika poškození zájmů investorů budou odvrácena, správce AIF jasně sdělí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů investorům předtím, než provede obchod jejich jménem, a přijme vhodné politiky a postupy.

3.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci:

a)        druhy střetů zájmů podle odstavce 1;

b)        přiměřené kroky, které by správce AIF měl přijmout v rámci vnitřních a organizačních postupů s cílem určit, odvrátit, řídit a sdělovat střety zájmů.

Článek 11

Řízení rizik

1         Správce AIF zajistí, aby činnosti řízení rizik a činnosti správy portfolia byly odděleny a podléhaly samostatné kontrole.

2.        Správce AIF zavede systémy řízení rizik, aby mohl vhodným způsobem měřit, sledovat a řídit veškerá rizika relevantní pro investiční strategii každého AIF a rizika, kterým je nebo může být každý AIF vystaven.

2a.      Využívá-li správce AIF služeb hlavního makléře, jsou podmínky stanoveny v písemné smlouvě. V této smlouvě musí být zejména jasně stanovena možnost převést a opětovně použít aktiva AIF a tato možnost musí být v souladu s pravidly AIF. Smlouva stanoví, že o ní musí být depozitář informován. Investoři jsou o tomto smluvním ustanovení a o identitě hlavního makléře informováni předtím, než do AIF investují.

Investoři budou informováni zejména o případném převodu ručení na hlavního makléře i o případné ztrátě finančních nástrojů. V tom případě bude lhůta pro jejich navrácení podléhat ustanovením smlouvy mezi správcem AIF a hlavním makléřem.

Správce AIF jedná při výběru a jmenování hlavního makléře, s nímž má uzavřít smlouvu, s patřičnou dovedností, péčí a opatrností.

4.        Členské státy zajistí, aby správci AIF, kteří při investování jménem jednoho nebo více AIF provádějí krátký prodej:

-a)       vlastnili příslušné cenné papíry nebo jiné finanční nástroje v okamžiku předložení příkazu ke krátkému prodeji nebo uzavřeli dohodu o jejich zapůjčení;

a)        disponovali postupy, které jim umožňují přístup k cenným papírům nebo jiným finančním nástrojům v okamžiku, kdy se je zaváží dodat;

b)        uplatňovali postup řízení rizik, který jim umožňuje vhodné řízení rizik spojených s dodáním cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, jež jsou předmětem krátkého prodeje;

c)        pravidelně poskytovali informace o svých významných krátkých pozicích příslušným orgánům. Za mimořádných okolností může příslušný orgán členského státu požádat správce AIF, aby oznámil veškeré vypůjčené krátké pozice a cenné papíry.

4a.      Každý příslušný orgán pravidelně poskytuje orgánu ESMA informace, které obdrží v souladu s odst. 4 písm. c). Za výjimečných okolností a s cílem zajistit stabilitu a integritu finančního systému může ESMA na základě této nebo jiné relevantní informace omezit aktivity krátkého prodeje.

5.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví:

a)        požadavky na řízení rizik, které má správce AIF uplatňovat v závislosti na rizicích, jež správce AIF podstupuje namísto jím spravovaného AIF;

b)        opatření nezbytná k tomu, aby správce AIF mohl řídit určitá rizika spojená s krátkým prodejem, včetně příslušných omezení, která mohou být potřebná k ochraně AIF před vystavením nadměrnému riziku;

c)        specifika systému podávání zpráv uvedeného v odst. 4a.

Článek 12

Řízení likvidity

1.        Správce AIF používá pro každý jím spravovaný AIF vhodný systém řízení likvidity a přijme postupy zajišťující, že charakteristika investic AIF z hlediska likvidity odpovídá jeho souvisejícím závazkům.

Správce AIF pravidelně provádí stresové testy za podmínek z hlediska likvidity běžných i mimořádných a na jejich základě sleduje likvidní riziko AIF. Výsledky těchto stresových testů je třeba sdělit příslušným orgánům.

2.        Správce AIF zajistí, že u každého jím spravovaného AIF existují jednotné investiční strategie, charakteristika investic z hlediska likvidity a politika vyplácení.

3.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví požadavky na řízení likvidity podle odstavce 1 ▌.

Článek 13

Investování do sekuritizovaných pozic

S cílem zajistit soudržnost mezi odvětvími a odstranit nesoulad mezi zájmy firem, které transformují úvěry na obchodovatelné cenné papíry, a původců ve smyslu čl. 4 odst. 41 směrnice 2006/48/ES a zájmy správců AIF, kteří do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů jménem jednoho nebo více AIF investují, přijme Komise v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví:

a)        požadavky, které musí splnit původce, aby správce AIF směl jménem jednoho nebo více AIF investovat do cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů tohoto typu vydaných po 1. lednu 2011, včetně požadavků, které zajistí, že si původce ponechá čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %;

b)        kvalitativní požadavky, které musí splnit správce AIF, který jménem jednoho nebo více AIF investuje do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů.

ODDÍL 2: KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY A POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI

Článek 14Počáteční a průběžná výše kapitálu

-1.       Počáteční kapitál interně spravovaného AIF činí nejméně 300 000 EUR.

1.        S výhradou odstavců 2 až 4, v případě, že je správce AIF jmenován vnějším správcem jednoho nebo více AIF, musí mít správce AIF počáteční kapitál ve výši nejméně 125 000 EUR.

2.        Jestliže hodnota portfolií AIF spravovaných správcem AIF přesáhne 250 milionů EUR, zajistí správce AIF dodatkový kapitál; výše tohoto dodatkového kapitálu se rovná 0,02 % částky, o níž hodnota portfolií správce AIF přesahuje částku 250 milionů EUR. požadovaná celková výše počátečního kapitálu a dodatkového kapitálu však nesmí přesahovat 10 000 000 EUR.

3.        Bez ohledu na výši požadavků uvedených v odstavcích -1, 1 a 2 nesmí kapitál správce AIF nikdy klesnout pod úroveň stanovenou v článku 21 směrnice 2006/49/ES;

4.        Pro účely odstavců -1 až 3 se za portfolia správce AIF považují:

a)        jakákoli portfolia AIF, která správce AIF spravuje, včetně AIF, v jejichž případě správce AIF pověřil výkonem jednoho nebo více úkolů jinou osobu podle článku 18, avšak s výjimkou portfolií, jež správce AIF spravuje na základě pověření;

b)        jiné subjekty kolektivního investování, ať koordinované, či ne na úrovni Unie, spravované správcem AIF, včetně těch, které správce AIF pověřil jednou či více funkcemi, avšak vyjma subjektů kolektivního investování, které správce AIF spravuje na základě pověření.

5.           Členské státy mohou správcům AIF povolit, že nemusí zajistit až 50 % dodatkového kapitálu uvedeného v odstavci 2, pokud mají k dispozici záruku ve stejné výši poskytnutou úvěrovou institucí nebo pojišťovnou se sídlem v členském státě nebo ve třetí zemi, v níž podléhá pravidlům obezřetnostního dohledu, jež příslušné orgány považují za rovnocenné s pravidly stanovenými právními předpisy Unie.

6.        Správce AIF má pojištění odpovědnosti za škodu z nedbalosti způsobenou při výkonu povolání. Při úpravách výše tohoto pojištění by měly být zohledněny úpravy provedené v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění(19).

7.        Částka, kterou správce AIF investuje do každého AIF, který spravuje, pokud povaha AIF takové investici nebrání, musí být taková, aby správce AIF každoročně držel čisté ekonomické expozice v hodnotě vyšší nebo rovné určitému procentnímu podílu celkové částky investované do tohoto AIF všemi investory.

8.        Vlastní kapitál je investován do likvidních aktiv nebo aktiv snadno směnitelných na hotovost a nesmí zahrnovat spekulativní pozice.

9.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví konkrétní procentní podíly uvedené v odstavci 7.

ODDÍL 3: ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY

Článek 15

Obecné zásady

Správce AIF vždy využívá vhodné a přiměřené zdroje, které jsou nezbytné pro řádný výkon činností správy.

Disponuje aktualizovanými systémy, má zdokumentovány vnitřní postupy a provádí pravidelné vnitřní kontroly výkonu činnosti s cílem zmírňovat a řídit rizika spojená s jeho činností.

Článek 16Oceňování

1.        Správce AIF zajistí, že pro každý jím spravovaný AIF je jmenován oceňovatel, který je na správci AIF právně nebo funkčně nezávislý a který stanoví hodnotu aktiv nabytých AIF a hodnotu akcií a podílových jednotek AIF.

Správce AIF zajistí, že aktiva, akcie a podílové jednotky AIF jsou oceňovány nejméně každoročně. Správce AIF také zajistí, že akcie či podílové jednotky AIF jsou oceňovány, kdykoli to je zapotřebí, aby se umožnilo jejich vyplacení či vydání.

Správce AIF pro každý AIF zajistí, aby postupy oceňování aktiv a výpočtu čisté hodnoty aktiv AIF byly nezávislé, a to i v případě, kdy oceňování provádí sám správce AIF, aby existovala přiměřená ochranná opatření k prevenci střetů zájmu a nepatřičného vlivu na zaměstnance provádějící funkci oceňování.

1a.      Správce AIF je odpovědný za řádné ocenění aktiv AIF a rovněž za výpočet čisté hodnoty aktiv AIF a její zveřejnění. Depozitář je odpovědný za ověření podmínek, za nichž oceňování, výpočet a zveřejnění probíhá. Odpovědnost správce AIF není dotčena skutečností, že pověřil jakýmikoli úkoly souvisejícími s oceňováním AIF třetí stranu. Veškerá oceňování, ať už je provádí správce AIF nebo externí oceňovatel, podléhají dohledu a monitorování ze strany depozitáře AIF.

V případě, že je využíván externí oceňovatel, správce AIF prokáže, že daná třetí strana je odborně kvalifikovaná a způsobilá k výkonu předmětných úkolů, že byla vybrána s náležitou péčí a že správce AIF je schopen kdykoli účinně sledovat činnost externího oceňovatele. Využití externího oceňovatele nebrání účinnosti dohledu ze strany správce AIF a zejména nebrání správci AIF v jednání nebo ve správě AIF v nejlepším zájmu investorů. V případě, že externí oceňovatel není využíván, příslušné orgány domovského členského státu mohou od správce AIF požadovat, aby své postupy oceňování nebo ocenění nechal prověřit externím oceňovatelem, případně auditorem.

2.        Správce AIF zajistí, aby oceňovatel měl k oceňování aktiv AIF vhodné a konzistentní postupy odpovídající stávajícím platným standardům a pravidlům oceňování, aby ocenění bylo odrazem čisté hodnoty aktiv připadající na tyto akcie nebo podílové jednotky AIF.

Správce AIF pravidelně zveřejňuje metodiky používané pro oceňování nelikvidních aktiv, ať tato oceňování uskutečňuje správce AIF sám, nebo je jimi pověřena třetí strana.

3.        Pravidla oceňování aktiv a výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii AIF stanoví zákon země, v níž má AIF sídlo, nebo statut či zakládací dokumenty AIF.

4.        Komise v souladu s články 49a, 49b, 49c přijme akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví, které subjekty s řádným povolením a dohledem jsou způsobilými oceňovateli v rámci působnosti této směrnice. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví podrobná účinná provozní a správní pravidla s cílem předejít jakémukoli střetu zájmů, jenž by mohl negativně ovlivnit zájmy klientů.

Komise může v souladu s články 49a, 49b a 49c rovněž přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví kritéria, na jejichž základě lze oceňovatele považovat za funkčně nezávislého ve smyslu odstavce 1.

Článek 17

Depozitář

1.        Správce AIF zajistí, aby pro každý jím spravovaný AIF byl jmenován jediný depozitář, který v příslušných případech plní tyto funkce:

a)        přebírá veškeré platby od investorů při úpisu podílových jednotek nebo akcií AIF spravovaného správcem AIF a zaúčtovává je jménem správce AIF na samostatný účet;

b)        uchovává všechny finanční nástroje, které náleží AIF, zejména:

i)      má v úschově všechny finanční nástroje, které mohou být uschovány v centrálním depozitáři cenných papírů, které mohou být poukázány ve prospěch účtů cenných papírů nebo které jsou fyzicky doručeny depozitáři. Pro tyto účely zajišťuje správcem AIF jmenovaný depozitář oddělení aktiv tak, že ve svém účetnictví otevře oddělené účty na jméno AIF. Navzdory této zásadě mohou členské státy povolit oddělení na takzvaných „souhrnných účtech“, pokud je možné aktiva každého fondu kdykoliv jasně identifikovat jako majetek příslušného AIF;

ii)     na základě informací, které mu poskytne správce AIF, vede záznamy pro ověření vlastnictví finančních nástrojů, které nemohou být drženy v úschově, včetně externích dokladů o existenci příslušné transakce;

ba)      zajišťuje, aby finanční nástroje popisované v bodě b) nemohly být opětovně použity bez předchozího souhlasu správce;

c)        ověřuje, zda AIF nebo správce AIF jménem AIF nabyl vlastnická práva ke všem ostatním aktivům, do nichž AIF investuje;

ca)      vede záznamy dokládající vlastnická práva k aktivům AIF, která nejsou uvedena v písmenech a) a b).

1a.      Vedle úkolů uvedených v odstavci 1 depozitář:

a)        zajišťuje, že prodej, emise, odkup, vyplacení a zrušení akcií nebo podílových jednotek jsou prováděny v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a statutem nebo zakládacími dokumenty AIF;

b)        zajišťuje, že hodnota akcií nebo podílových jednotek AIF je vypočítávána v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a statutem nebo zakládacími dokumenty AIF;

c)        plní pokyny správce AIF, pokud nejsou v rozporu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo statutem či zakládacími dokumenty AIF;

d)        zajišťuje, aby u operací zahrnujících aktiva AIF byla protiplnění poskytována v obvyklých lhůtách;

e)        zajišťuje, aby byl příjem AIF využit v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a statutem či zakládacími dokumenty AIF.

2.        Správce AIF nevystupuje jako depozitář.

Depozitář jedná nezávisle a v zájmu investorů AIF.

Jmenování depozitáře provedené správcem AIF se zaznamenává prostřednictvím písemné smlouvy. Smlouva stanoví předávání informací, jež jsou považovány za nezbytné k tomu, aby mohl depozitář vykonávat funkce stanovené v tomto článku a v dalších předpisech, nařízeních a správních ustanoveních, které se týkají depozitářů v domovském členském státě AIF.

3.        Depozitářem je kterýkoli z níže uvedených subjektů:

a)        úvěrová instituce se sídlem v Unii a povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES; nebo

b)        investiční podnik, povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES; nebo

c)        právnická osoba, jež je příslušnými orgány domovského členského státu správce AIF oprávněna k tomu, aby jednala jako depozitář, a podléhá obezřetnostní regulaci a stálému dohledu, které jsou na stejné úrovni jako regulace a dohled stanovené směrnicí 2006/48/ES, a jež může poskytnout dostatečné finanční a profesní záruky, že je schopna efektivně vykonávat příslušné funkce depozitáře a plnit závazky, které z těchto funkcí vyplývají.

3a.      Pokud má AIF spravovaný oprávněným správcem AIF sídlo v Unii, má depozitář sídlo v tom členském státě, v němž má sídlo AIF.

Pokud má AIF spravovaný oprávněným správcem AIF sídlo ve třetí zemi, má depozitář sídlo v Unii, nejsou-li splněny tyto podmínky:

a)        příslušné orgány domovského členského státu správce AIF a příslušné orgány třetí země, v níž má AIF sídlo, podepsaly dohody o spolupráci a výměně informací;

b)        na třetí zemi, v níž má AIF sídlo, se vztahuje rozhodnutí přijaté podle odstavce 3c, v němž se uvádí, že depozitáři se sídlem v dané zemi podléhají účinným obezřetnostním pravidlům (včetně minimálních kapitálových požadavků) a dohledu, které mají stejný účinek jako ustanovení právních předpisů Unie;

ba)      depozitář je v souladu s odstavci 5 a 5a smluvně odpovědný správci AIF a investorům AIF a souhlasí s dodržováním odstavců 4 a 4a;

c)        na třetí zemi, v níž má AIF sídlo, se vztahuje rozhodnutí přijaté podle odstavce 3c, v němž se uvádí že předpisy proti praní peněz a financování terorismu splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(20);

d)        domovský členský stát správce AIF podepsal se třetí zemí, v níž má AIF sídlo, dohodu, jež plně splňuje normy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních a zajišťuje účinnou výměnu informací v daňové oblasti;

e)        depozitářem je banka nebo subjekt stejné povahy jako subjekty uvedené v odstavci 3, které splňují podmínky stanovené v písmeni c) tohoto odstavce.

3b.      Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví:

a)        obecná kritéria pro posouzení toho, zda předpisy třetích zemí proti praní peněz a financování terorismu uvedené v odstavci 3a písm. c) splňují požadavky Finančního akčního výboru a mají stejný účinek jako požadavky stanovené ve směrnici 2005/60/ES;

b)        obecná kritéria pro posouzení toho, zda obezřetnostní pravidla a dohled třetích zemí uvedené v odstavci 3a písm. b) mají stejný účinek jako ustanovení právních předpisů Unie a jsou účinně vymáhány.

3c.      Na základě kritérií uvedených v odstavci 3b přijme Komise v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, které uvádějí:

a)        že předpisy třetích zemí proti praní peněz a financování terorismu splňují požadavky Finančního akčního výboru a mají stejný účinek jako požadavky stanovené směrnicí 2005/60/ES;

b)        že obezřetnostní pravidla a dohled třetích zemí mají stejný účinek jako ustanovení právních předpisů Unie a jsou účinně vymáhány.

4.        Depozitář může svými úkoly pověřit jiného depozitáře s výjimkou funkcí, jež spočívají v provádění výběru, kontroly a dohledu nad jím pověřenými depozitáři a uschovateli. Depozitář nesmí svými funkcemi pověřit jinou osobu v takovém rozsahu, aby se stal subjektem typu „poštovní schránky“.

4a.      Depozitáři při výběru, určení a pravidelném přezkumu každé třetí strany, kterou pověřili výkonem části svých úkolů, a stálém dohledu nad touto stranou a opatřeními souvisejícími s úkoly, kterými ji pověřili, postupují s veškerou náležitou odbornou péčí a obezřetností.

5.        Depozitář odpovídá správci AIF a investorům AIF za veškerou újmu, která jim vznikne v důsledku neplnění povinností, které mu ukládá tato směrnice, ať už v důsledku záměrného neplnění či nedbalosti nebo nesprávného plnění povinností s výjimkou případů, kdy k této újmě dojde působením vyšší moci. V případě ztráty finančních nástrojů, které má depozitář v úschově, se depozitář může vyvázat ze své odpovědnosti, pouze pokud může prokázat, že ztráta byla způsobena vnější událostí, nebyla předvídatelná a depozitář vzniklé ztrátě nemohl zabránit.

Odpovědnost depozitáře vůči správci AIF a investorům není ovlivněna skutečností, že se rozhodl jednorázově přenést část svých úkolů na oprávněnou třetí stranu, např. pověřeného depozitáře či pověřeného uschovatele. V případě ztráty finančních nástrojů, které má depozitář v úschově, je proto jeho primární povinností, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy, bez zbytečného odkladu vrátit tato aktiva AIF. Tento požadavek platí, aniž jsou dotčena soudní řízení.

Odpovědnost vůči investorům AIF může být uplatněna přímo nebo nepřímo prostřednictvím správce AIF ▌.

5a.      Odchylně od odstavce 5, pokud depozitáři brání ve výkonu jeho povinností právní předpisy země, v níž správce AIF investuje jménem AIF, nebo pokud depozitář nemůže vykonávat své povinnosti úschovy v důsledku nepředvídatelné vnější okolnosti, může se depozitář vyvázat ze své odpovědnosti, včetně odpovědnosti za ztrátu finančních nástrojů, pokud může prokázat, že splnit svou povinnost náležité péče podle odstavce 4a. K vyvázání se z odpovědnosti může dojít pouze jednou. Nesmí vzniknout řetěz odpovědnosti.

Odpovědnost vůči správci AIF a investorům může být přenesena na oprávněnou třetí stranu, jež byla pověřena výkonem jeho povinností úschovy na základě písemné smlouvy mezi depozitářem a třetí stranou.

Smlouva mezi správcem AIF a depozitářem stanoví, že správce AIF musí být informován o každé smlouvě mezi depozitářem a třetí stranou předtím, než vstoupí v platnost. Investoři jsou také o této smlouvě a sdílené odpovědnosti mezi zúčastněnými stranami informováni dříve, než do AIF investují.

Pokud se na depozitáře se sídlem ve třetí zemi vztahují rozhodnutí přijatá podle odstavce 3c, není třeba uzavírat smlouvu uvedenou v druhém pododstavci.

5b.      Odchylně od odstavce 5, pokud smlouva mezi depozitářem a hlavním makléřem nebo pověřeným uschovatelem umožňuje převést a opětovně použít kapitál v souladu s pravidly nebo zakládacími dokumenty AIF, může se depozitář vyvázat se své odpovědnosti, pokud může prokázat, že splnil svou povinnost náležité péče podle odstavce 4a.

Smlouva mezi správcem AIF a depozitářem stanoví, že správce AIF musí být před jejím uplatněním informován o ustanovení umožňujícím převod a opětovném použití kapitálu v souladu s pravidly AIF.

Investoři jsou o tomto ustanovení a o identitě třetí strany informováni dříve, než do AIF investují, a jsou jim poskytovány aktuální informace. Investoři jsou zejména informováni o každém případném přenesení odpovědnosti na třetí stranu, včetně případů ztráty finančních nástrojů. V takovém případě se lhůta pro navrácení řídí podmínkami smlouvy mezi depozitářem a třetí stranou.

5c.      Depozitář poskytne příslušným orgánům svého domovského členského státu na požádání všechny informace, které získal při výkonu svých povinností a které mohou příslušné orgány potřebovat k dohledu nad správcem AIF. Je-li domovský členský stát správce AIF odlišný od domovského členského státu depozitáře, sdílí příslušné orgány domovského členského státu depozitáře obdržené informace bezodkladně s příslušnými orgány domovského členského státu správce AIF.

5d.      Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví povinnosti a úkoly depozitáře a podmínky, za kterých může depozitář AIF přenést některé ze svých funkcí na třetí stranu.

ODDÍL 4: POVĚŘENÍ JINÉ OSOBY ÚKOLY SPRÁVCE AIF

Článek 18Pověření jiné osoby

1.        Správce AIF, který zamýšlí pověřit třetí osobu, aby jeho jménem vykonávala jeden nebo více jeho úkolů, předem informuje o každém případu pověření příslušné orgány domovského členského státu. Příslušné orgány mohou toto pověření do jednoho měsíce zamítnout.

Musí být splněny následující podmínky:

a)        třetí strana musí být úvěruschopná a osoby, které prakticky vykonávají činnost musí mít dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti;

b)        pokud se pověření týká správy portfolia nebo řízení rizik nebo řízení likvidity, musí mít třetí osoba také povolení jako správce AIF ke správě AIF stejného druhu;

c)        pověření nesmí bránit účinnému dohledu nad správcem AIF, a zejména nesmí bránit správci AIF v jednání a spravování AIF v nejlepším zájmu jeho investorů;

d)        správce AIF musí být schopen prokázat, že třetí osoba je odborně kvalifikovaná a způsobilá k výkonu předmětných úkolů, že byla vybrána s náležitou péčí a že správce AIF je schopen kdykoli účinně zkontrolovat svěřenou činnost, kdykoli vydat třetí osobě další pokyny a s okamžitou účinností pověření odejmout, je-li to v zájmu investorů.

da)      správce AIF musí informovat investory o tom, kterými funkcemi byl kdo pověřen;

Správce AIF může kdykoli vydat další pokyny straně, na niž byly převedeny funkce, a může mandát s okamžitou platností odebrat, jestliže je odebrání v nejlepším zájmu investorů.

Pověření nelze udělit depozitáři, oceňovateli nebo jinému podniku, jehož zájmy se mohou dostat do střetu se zájmy AIF nebo jeho investorů.

Správce AIF průběžně hodnotí služby, které poskytuje třetí osoba.

2.         ▌Odpovědnost správce AIF není dotčena skutečností, že pověřil svými úkoly třetí osobu, ani nesmí pověřit svými úkoly třetí osobu v takovém rozsahu, že ho nelze nadále považovat za správce AIF a že se stane subjektem typu „poštovní schránka“.

3.        Třetí osoba nesmí žádnými jí svěřenými úkoly pověřit jinou osobu.

Kapitola IV

Požadavky na průhlednost

Článek 19

Výroční zpráva

1.        Správce AIF zpřístupní za každý jím spravovaný AIF výroční zprávu za každé účetní období. Výroční zpráva je zpřístupněna investorům a příslušným orgánům nejpozději čtyři měsíce po skončení účetního období nebo v případě, kdy jsou od třetích osob vyžadovány údaje, jako je audit jakýchkoli podkladových investic AIF, nejpozději šest měsíců po skončení účetního období.

2.        Výroční zpráva obsahuje alespoň následující informace:

a)        rozvahu nebo výkaz majetku a závazků;

b)        výkaz nákladů a výnosů v účetním období;

c)        zprávu o činnosti v účetním období;

ca)      informace uvedené v článku 20 v míře, do jaké byly změněny v průběhu účetního období, ke kterému se zpráva vztahuje;

cb)      částky vydané na odměny, rozdělené na fixní a variabilní odměnu, vyplacenou správcem AIF, případně AIF.

3.        Účetní údaje uvedené ve výroční zprávě jsou vypracovány v souladu s účetními standardy nebo zásadami požadovanými podle platných pravidel AIF nebo podle zakládacích či zřizovacích dokumentů a jsou podrobeny auditu, který provádí jedna nebo více osob zákonem oprávněných k provádění auditu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek(21). Zpráva auditora včetně případných výhrad se v plném znění přetiskuje ve výroční zprávě.

4.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví obsah a formát výroční zprávy. Tyto akty jsou přiměřené a úměrné a jsou upraveny podle druhů správců AIF, na něž se vztahují, a druhů AIF, na něž se zpráva vztahuje.

Článek 20Informační povinnost k investorům

1.        Správce AIF zajistí, aby investoři AIF obdrželi před investováním do AIF následující informace, jakož i jejich případné změny:

a)        popis investiční strategie a cílů AIF, typů aktiv, do nichž může AIF investovat, postupů, které může používat, všech souvisejících rizik, opatření pro opětovné použití aktiv a pro jejich převod, případných opatření pro úschovu, případných platných omezení pro investování, okolností, za nichž může AIF využívat pákový efekt, povolených typů pákového efektu a jeho zdrojů, maximální úrovně pákového efektu, jakož i souvisejících rizik a omezení využití této metody a celkové výše pákového efektu, a to pravidelně;

aa)      informace o sídle podkladových fondů, pokud je AIF fond fondů;

ab)      informace o sídle fondu typu master;

b)        popis postupů, kterými může AIF změnit investiční strategii nebo investiční politiku nebo obojí;

c)        popis právních důsledků smluvního vztahu uzavřeného za účelem investice, včetně informace o soudní příslušnosti, rozhodném právu a existenci či neexistenci právních nástrojů upravujících uznání a výkon soudních rozhodnutí na území, kde má fond sídlo;

d)        totožnost depozitáře, oceňovatele, auditora a jiných subjektů, které AIF poskytují služby, a popis jejich povinností, jakož i práv investorů v případě selhání;

e)        popis případného pověření třetí osoby výkonem správy nebo funkce oceňování nebo úkolů depozitáře a totožnost třetí osoby, jež byla výkonem pověřena, včetně pověřených uschovatelů AIF a hlavních makléřů, popis jejich úkolů a povinností a popis přetrvávajících rizik, kterým by investoři mohli být vystaveni za výjimečných okolností souvisejících s nepředvídatelnými událostmi, jež depozitář ani správce AIF nemohou ovlivnit;

f)         popis postupu oceňování AIF, případně modelů oceňování aktiv včetně metod používaných k oceňování těžko ocenitelných aktiv;

g)        popis řízení likvidního rizika AIF včetně práv na vyplacení za běžných a mimořádných okolností, stávajících ujednání s investory o vyplácení a popis toho, jak správce AIF zajišťuje korektní zacházení s investory;

h)        popis všech poplatků, výdajů a nákladů, které přímo či nepřímo hradí investoři, a jejich maximální výše;

i)         totožnost investora, kdykoli získá zvláštní výhody nebo právo na zvláštní výhody, a popis těchto zvláštních výhod a informaci o tom, zda mezi správcem AIF a tímto investorem existuje nějaké spojení;

j)         poslední výroční zprávu;

ja)       přehled dosavadní výkonnosti AIF od jeho vzniku až po nejnovější hodnocení;

jb)       informace o vzájemném vztahu použitého investičního přístupu a tradičních investičních strategií (jako např. akcií či obligací);

jc)       jakékoli úpravy systému odpovědnosti uvedeného v čl. 17 odst. 5, které budou výsledkem smluvního ujednání mezi správcem AIF a depozitářem;

jd)       podrobný popis zdroje, splatnosti a výše fondů nabytých AIF, včetně podílu, kterým přímo nebo nepřímo přispěli správce AIF spravující portfolia AIF, jeho zástupci, členové správních orgánů a zaměstnanci;

2.        Správce AIF pravidelně investorům poskytuje následující informace za každý AIF, který spravuje:

a)        procentní podíl aktiv AIF, která podléhají zvláštním opatřením v důsledku jejich nelikvidnosti;

b)        jakákoli nová opatření k řízení likvidity AIF;

c)        současný rizikový profil AIF a systémy řízení rizik, které správce AIF k řízení uvedených rizik používá.

3.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnost správce AIF a četnost poskytování informací uvedených v odstavci 2. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou upraveny podle druhů správců AIF, na které se vztahují.

Článek 21Informační povinnost vůči příslušným orgánům

1.        Správce AIF pravidelně podává zprávy příslušným orgánům svého domovského členského státu o hlavních trzích a nástrojích, s nimiž obchoduje jménem každého AIF, který spravuje.

Poskytuje souhrnné informace o hlavních nástrojích, s nimiž obchoduje, o trzích, jichž je členem nebo na nichž aktivně obchoduje, a o hlavních investicích nesoucích riziko a nejvýznamnějších soustředěních rizik za každý jím spravovaný AIF.

2.        Správce AIF pravidelně poskytuje příslušným orgánům svého domovského členského státu následující informace za každý AIF, který spravuje:

a)        procentní podíl aktiv AIF, která podléhají zvláštním opatřením v důsledku jejich nelikvidnosti;

b)        jakákoli nová opatření k řízení likvidity AIF;

c)        současný rizikový profil AIF a nástroje řízení rizik, které správce AIF k řízení uvedených rizik používá;

ca)      celková míra pákového efektu, kterou každý jím spravovaný AIF využívá, a rozlišení podle toho, jakou část představuje pákový efekt z výpůjčky hotovosti nebo cenných papírů a pákový efekt spočívající ve finančních derivátech, a – pokud je to známo – do jaké míry byla aktiva AIF v rámci využití pákového efektu znovu použita. Uvedené informace zahrnují údaje o totožnosti pěti největších zdrojů vypůjčené hotovosti nebo cenných papírů za každý AIF, který správce AIF spravuje, a míře pákového efektu získaného od každého z daných subjektů za každý AIF, který správce AIF spravuje;

d)        hlavní kategorie aktiv, do nichž AIF investoval;

e)        případné provádění krátkého prodeje během sledovaného období;

ea)      struktura poplatků a  částky zaplacené správci AIF;

eb)      údaje o výkonnosti AIF, včetně ocenění aktiv.

2a.      V souladu se zásadou proporcionality mohou příslušné orgány správce AIF, v jehož případě se domnívají, že by mohl představovat systémové riziko, požádat o dodatečné informace.

2b.      Za mimořádných okolností a je-li to v zájmu zajištění stability a integrity finančního systému nebo podpory dlouhodobého udržitelného růstu, může orgán ESMA uložit dodatečné požadavky na podávání zpráv.

3.        Správce AIF předkládá příslušným orgánům svého domovského členského státu následující dokumenty za každý AIF, který spravuje:

a)        výroční zprávu každého jím spravovaného AIF za každé účetní období, a to do čtyř měsíců po skončení příslušného období, nebo v případě, kdy jsou požadovány informace od třetích stran (např. audit jakékoli podkladové investice AIF), nejpozději šest měsíců po skončení tohoto období;

b)        podrobný seznam všech jím spravovaných AIF ke konci každého čtvrtletí.

3a.      Příslušné orgány domovského členského státu poskytnou orgánům ESMA a výboru ESRB všechny relevantní informace nezbytné pro dohled nad systémovým rizikem včetně souhrnu všech informací stanovených v odstavcích 2 a 3.

4.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnosti uvedené v odstavci 1, 2 a 3 a četnost poskytování informací.

Kapitola V

Povinnosti správců zvláštních druhů AIF

ODDÍL 1: POVINNOSTI SPRÁVCŮ AIF VYUŽÍVAJÍCÍCH PÁKOVÝ EFEKT

Článek 22

Oblast působnosti

Tento oddíl se vztahuje pouze na správce AIF, kteří spravují jeden nebo více AIF, jež ▌ využívají pákový efekt.

Článek 23

Informační povinnost k investorům

Správce AIF, který spravuje jeden nebo více AIF, jež ▌ využívají pákový efekt, za každý takový AIF:

a)        poskytuje investorům informace o maximální míře pákového efektu, který správce AIF jménem AIF využívá, jakož i o právu na opětovné použití zajištění nebo o případných zárukách poskytnutých v rámci využití pákového efektu;

b)        na čtvrtletním základě poskytuje investorům informace o celkovém rozsahu pákového efektu využívaného každým AIF v uplynulém čtvrtletí.

Článek 24

Informační povinnost k příslušným orgánům

▌        Správce AIF spravující jeden nebo více AIF využívajících ▌pákový efekt pravidelně poskytuje příslušným orgánům svého domovského členského státu informace o celkové míře pákového efektu, kterou každý jím spravovaný AIF využívá, a rozlišení podle toho, jakou část představuje pákový efekt z výpůjčky hotovosti nebo cenných papírů a pákový efekt spočívající ve finančních derivátech.

Uvedené informace zahrnují údaje o totožnosti pěti největších zdrojů vypůjčené hotovosti nebo cenných papírů za každý AIF, který správce AIF spravuje, a objem výpůjčky od každého z daných subjektů za každý AIF, který správce AIF spravuje.

Článek 25

Použití informací příslušnými orgány, spolupráce v oblasti dohledu a omezení využití pákového efektu

1.        Členské státy zajistí, aby příslušné orgány domovského členského státu používaly informace předávané podle článku 24 pro účely stanovení rozsahu, v jakém využívání pákového efektu přispívá k růstu systémového rizika ve finančním systému, rizik chaotických trhů nebo rizik pro dlouhodobý růst hospodářství.

2.        Domovský členský stát zajistí, aby veškeré informace obdržené podle článku 24 byly souhrnně za všechny správce AIF, nad nimiž vykonává dohled, zpřístupněny dalším příslušným orgánům a orgánu ESMA postupem podle článku 46 ▌. Tímto způsobem si rovněž neprodleně vyměňují informace s jinými, přímo dotčenými členskými státy v případech, kdy by se správce AIF v jeho kompetenci mohl potenciálně stát významným zdrojem rizika selhání protistrany ve vztahu k úvěrové instituci nebo jiné systémově důležité instituci v jiných členských státech.

2a.      Členské státy zajistí, aby správci AIF stanovili omezení míry pákového efektu pro každý AIF, který spravují, s ohledem, mimo jiné, zejména na:

a)        typ AIF;

b)        jejich strategii;

c)        zdroje jimi využívaného pákového efektu;

d)        jakékoli další provázání či relevantní vztah s jinými institucemi poskytujícími finanční služby, jež by mohly představovat systémové riziko;

e)        potřebu omezit vystavení jakékoli protistraně;

f)         míru zajištění pákového efektu;

g)        rozsah případného nevhodného propojení aktiv/odpovědnosti;

h)        rozsah, povahu a míru činnosti správce AIF na dotčených trzích.

2b.      Každý příslušný orgán zajistí, aby omezení pákového efektu stanovená správcem AIF byla rozumná a aby správce AIF vždy dodržoval omezení pákového efektu, která stanovil. Každý příslušný orgán pravidelně poskytuje orgánu ESMA informace stanovené v čl. 24. Na základě těchto informací a po přihlédnutí ke stanovisku výboru ESRB, může orgán ESMA stanovit, že pákový efekt využívaný správcem AIF nebo skupinou správců AIF, představuje významné riziko pro stabilitu a integritu finančního systému a může specifikovat nápravná opatření, která je třeba přijmout (včetně omezení míry pákového efektu, kterou daný správce AIF nebo skupina správců AIF může využívat). Orgán ESMA o takovém rozhodnutí okamžitě informuje Komisi a příslušné orgány.

Při zajišťování toho, aby omezení pákového efektu stanovená správcem AIF byla rozumná, každý členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány zohlednily následující kritéria:

a)        míru, do níž taková omezení nezvyšují systémové riziko;

b)        expozici protistran;

c)        pravděpodobný dopad na trhy, na nichž příslušný správce AIF působí;

d)        omezení používaná v jiných členských státech pro podobné typy fondů;

e)        celkový dopad povoleného pákového efektu na hospodářství;

f)         v případě soukromých kapitálových AIF a nabytí v souladu s článkem 26, poměr peněžního dluhu, který byl použit k nabytí, a zisku před úročením, zdaněním, odpisy a amortizací investic.

Orgán ESMA přijme pokyny týkající se minimálních požadavků, které musejí příslušné orgány splnit při posuzování těchto kritérií.

2c.      V případě, že orgán ESMA učiní rozhodnutí podle odstavce 2b, příslušný orgán domovského členského státu každého správce AIF, kterého se takové rozhodnutí týká, rozhodnutí orgánu ESMA uplatní.

3.        V zájmu zajištění stability a integrity finančního systému a s cílem podpořit dlouhodobý udržitelný růst ekonomiky Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví parametry, v jejichž rámci může orgán ESMA učinit rozhodnutí podle odstavce 2b.

4.        ▌Opatření přijatá orgánem ESMA a příslušnými orgány domovských členských států v souladu s tímto článkem jsou dočasnájsou v souladu s akty v přenesené pravomoci, které Komise přijme podle odstavce 3.

ODDÍL 2: POVINNOSTI SPRÁVCŮ AIF S VÝZNAMNÝM PODÍLEM ČI ROZHODUJÍCÍM VLIVEM VE SPOLEČNOSTECH

Článek 26Působnost

1.        Tento oddíl se vztahuje na:

a)        správce AIF spravující jeden nebo více AIF, které jednotlivě nebo v souhrnu nabudou rozhodující vliv na emitenta nebo případně na nekótovanou společnost se sídlem v Unii, například nabytím 10 %, 20 %, 30 %, 50 % nebo více hlasovacích práv;

b)        správce AIF, kteří uzavřeli dohodu s jedním nebo více jinými správci AIF, jež by umožnila AIF spravovaným těmito správci AIF získat rozhodující vliv na emitenta nebo případně na nekótovanou společnost, například nabytím 10 %, 20 %, 30 %, 50 % nebo více hlasovacích práv.

1a.      Nekótované společnosti kontrolované správci AIF dodržují příslušné unijní a vnitrostátní právní předpisy v oblasti práva obchodních společností týkající se zveřejňování informací.

2.        Tento oddíl se nepoužije, pokud ▌dotyčná nekótovaná společnost – včetně závislých společností – zaměstnává méně než 50 osob ▌.

3.        Tento oddíl se použije v souladu s článkem 6 směrnice 2002/14/ES.

Článek 27Oznámení nabytí

významného a rozhodujícího vlivu v nekótované společnosti

1.        Členské státy zajistí, aby správce AIF, který dosáhl rozhodujícího vlivu v nekótované společnosti, oznámil této nekótované společnosti a všem ostatním akcionářům informace stanovené v odstavci 2.

Členské státy zajistí, aby správce AIF oznámil emitentovi nebo nekótované společnosti, jejich zástupcům zaměstnanců, případně samotným zaměstnancům, nemají-li takové zástupce, příslušnému orgánu správce AIF a příslušnému orgánu členského státu, v němž má emitent nebo nekótovaná společnost sídlo, informace stanovené v odstavci 2, kdykoli se samostatně nebo na základě dohody ujímá prostřednictvím jednoho nebo více AIF, které spravuje, 10, 20, 30, nebo 50 % hlasovacích práv emitenta nebo nekótované společnosti.

Tato oznámení jsou učiněna co nejdříve, avšak nejpozději do pěti pracovních dnů počínaje dnem, kdy správce AIF dosáhl příslušné prahové hodnoty.

2.        Oznámení požadované podle odstavce 1 obsahuje tyto informace:

a)        výslednou situaci, pokud jde o hlasovací práva;

b)        podmínky, za jakých bylo dosaženo příslušné prahové hodnoty, včetně úplné informace o totožnosti různých správců AIF, AIF, zúčastněných akcionářů a osob, které jednají společně s nimi, veškerých fyzických či právnických osob způsobilých k výkonu hlasovacího práva jejich jménem, a případně řetězce podniků, které ve skutečnosti drží hlasovací práva;

c)        datum dosažení nebo překročení příslušné prahové hodnoty.

Článek 27a

Kapitálová přiměřenost v cílových společnostech

S cílem zabránit možnému spekulativnímu rozprodávání majetku (tzv. „asset stripping“) by čistá aktiva cílové společnosti ovládaná AIF měla být v souladu s ustanoveními uplatňovanými v rámci režimu kapitálové přiměřenosti podle druhé směrnice v oblasti práva společností.

Článek 28Informační povinnost v případě nabytí rozhodujícího vlivu v subjektu emitenta nebo v nekótované společnosti

1.        Kromě ustanovení článku 27 členské státy zajistí, aby správce AIF jednající samostatně nebo na základě dohody s jiným správcem AIF, který nabude rozhodujícího vlivu na emitenta nebo nekótovanou společnost, s výjimkou uzavřených fondů, co nejdříve sdělil příslušným orgánům členského státu, v němž má emitent nebo nekótovaná společnost sídlo, emitentovi, nekótované společnosti, jejich akcionářům a zástupcům zaměstnanců, případně samotným zaměstnancům, nemají-li takové zástupce, informace stanovené v druhém a třetím pododstavci.

Pokud jde o emitenta, správce AIF zpřístupní dotyčnému emitentovi, jeho akcionářům a zástupcům zaměstnanců informace uvedené v čl. 6 odst. 3 směrnice 2004/25/ES.

Pokud jde o emitenta a nekótované společnosti, správce AIF zpřístupní:

a)        plánované významné prodeje aktiv;

b)        politiku předcházení a řízení střetů zájmů, především mezi správcem AIF a emitentem;

c)        politiku vnější a vnitřní komunikace emitenta, především ohledně zaměstnanců;

d)        totožnost správců AIF, kteří samostatně nebo na základě dohody s jinými správci AIF dosáhli rozhodujícího vlivu;

f)         politiku předcházení a řízení střetů zájmů, především mezi správcem AIF a nekótovanou společností;

g)        informace o osobě, případně osobách oprávněných k uzavírání právně závazných ujednání v otázkách podnikové strategie a politiky zaměstnanosti.

▌2a.   Pokud správce AIF jednající samostatně nebo spolu s jinými správci AIF dosáhl rozhodujícího vlivu, cílová společnost informuje v plném rozsahu a v řádné lhůtě zástupce svých zaměstnanců, nebo samotné zaměstnance, nemají-li takové zástupce, o převzetí, a to na základě předložení veškeré relevantní dokumentace uvedené v čl. 9 odst. 5 směrnice 2004/25/ES, pokud a do jaké míry je činnost společnosti ohrožena.

Článek 29

Zvláštní ustanovení týkající se výroční zprávy AIF s rozhodujícím vlivem v subjektu emitenta nebo v nekótované společnosti

1.        Členské státy zajistí, aby správce AIF uvedl ve výroční zprávě podle článku 19 za každý jím spravovaný AIF dodatečné informace podle odstavce 2 tohoto článku.

2.        Výroční zpráva AIF obsahuje následující dodatečné informace za každého emitenta a nekótovanou společnost, v nichž má AIF rozhodující vliv:

a)        ohledně vývoje ▌ finanční situace, kapitálové struktury, včetně přehledu výnosů a zisku podle obchodních segmentů, prohlášení o vývoji ▌ finanční situace společnosti, posouzení očekávaného vývoje ▌ finanční situace, zprávu o významných událostech během účetního období, úsilí v oblasti výzkumu a vývoje;

b)        ohledně finančních a jiných rizik přinejmenším finanční rizika spojená s kapitálovou strukturou;

c)        ohledně personálních otázek pohyb zaměstnanců, rozvázání a zahájení pracovních poměrů, politiky odměňování a jiných pracovních podmínek;

d)        přehled významných prodejů aktiv;

da)      případná politika životního prostředí;

db)      případný balíček odměn členům správních orgánů;

dc)      při prodeji, cenu opětovného prodeje a výši zisku;

dd)      případné významné změny místa podnikání společnosti emitenta nebo soukromé společnosti poté, co ke změně došlo.

2a. Výroční zpráva AIF dále uvádí za každého emitenta, v němž má správce AIF rozhodující vliv ve smyslu čl. 28:

a)        složení a činnost správy, vedení a orgánů dohledu a jejich výborů;

b)        podrobné informace o držitelích všech cenných papírů se zvláštními kontrolními právy a popis těchto práv;

c)        zda se jedná o akcie na jméno nebo na doručitele, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví obě tyto formy, a rovněž ustanovení o jejich přeměně, pokud právní předpisy tento postup neupravují;

d)        výši upsaného základního kapitálu splaceného v okamžiku založení společnosti nebo v okamžiku získání povolení zahájit činnost.

3.        Správce AIF za každý jím spravovaný AIF, pro který spadá do působnosti tohoto oddílu, poskytne informace uvedené v odstavci 2 ▌všem zástupcům zaměstnanců dotyčné společnosti uvedené v čl. 26 odst. 1 příslušnému orgánu správce AIF a příslušnému orgánu členského státu, ve které má emitent nebo nekótovaná společnost sídlo, ve lhůtě uvedené v čl. 19 odst. 1.

Článek 30Zvláštní ustanovení týkající se společností, jejichž akcie již nejsou přijímány k obchodování na regulovaném trhu

Přesto, že následkem nabytí rozhodujícího vlivu nebo zajištění významného vlivu nad emitentem již nejsou akcie tohoto emitenta přijímány k obchodování na regulovaném trhu, emitent pokračuje v plnění svých povinností podle směrnice 2004/109/ES po dobu jednoho roku ode dne odchodu z regulovaného trhu.

Kapitola VI

Výkon správy a nabízení AIF prováděné správcem AIF

Článek 31Nabízení akcií nebo podílových jednotek AIF v domovském členském státě

1.        Povolený správce AIF může nabízet akcie nebo podílové jednotky AIF profesionálním investorům v domovském členském státě, jakmile jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku.

2.        Správce AIF předloží příslušným orgánům svého domovského členského státu oznámení o každém AIF, který zamýšlí nabízet.

Uvedené oznámení obsahuje tyto informace:

a)        identifikační údaje AIF, který zamýšlí nabízet, a údaje o sídle AIF;

b)        statut nebo zakládací dokumenty AIF;

ba)      totožnost depozitáře AIF;

c)        popis AIF nebo informace o AIF zpřístupněné investorům;

d)        informace o opatřeních zavedených proti nabízení podílových jednotek nebo akcií daného AIF neprofesionálním investorům, včetně situace, kdy správce AIF spoléhá na činnost nezávislých subjektů, které poskytují investiční služby ve vztahu k jeho AIF.

3.        Příslušné orgány domovského členského státu sdělí správci AIF nejpozději do dvaceti pracovních dnů po přijetí úplného oznámení podle odstavce 2, zda může zahájit nabízení AIF určeného v oznámení podle odstavce 2.

S výhradou aktů v přenesené pravomoci uvedených ve třetím pododstavci mohou příslušné orgány stanovit omezení nebo podmínky pro nabízení AIF podle tohoto článku.

Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví druhy omezení nebo podmínek, které lze uložit ve vztahu k nabízení AIF podle druhého pododstavce tohoto odstavce. ▌

4.        Aniž je dotčen čl. 32 odst. 1 členské státy zajistí, aby AIF spravované správci AIF byly nabízeny pouze profesionálním investorům.

5.        S výhradou kapitoly VII se tento článek uplatní bez ohledu na to, zda má AIF sídlo v Unii nebo ve třetí zemi.

Článek 32Možnost členských států povolit nabízení AIF neprofesionálním investorům

1.        Členské státy mohou povolit nabízení AIF neprofesionálním investorům na svém území.

Za tímto účelem mohou členské státy stanovit přísnější požadavky na správce AIF nebo AIF. Orgán ESMA vydá za tímto účelem pokyny.

1a.      Členské státy neumožní nabízení AIF neprofesionálním investorům na svém území, pokud podíl investic tohoto AIF do jiných AIF, které nemají evropský průkaz opravňující k nabízení, přesahuje 30 %.

2.        Členské státy, které na svém území povolí nabízení AIF neprofesionálním investorům, do jednoho roku od data uvedeného v čl. 54 odst. 1 oznámí Komisi a orgánu ESMA:

a)        druhy AIF, které správci AIF mohou na jejich území nabízet neprofesionálním investorům;

b)        dodatečné požadavky, které členský stát stanovil pro nabízení AIF neprofesionálním investorům na svém území v souladu s pokyny orgánu ESMA uvedenými v odstavci 1.

Členské státy Komisi a orgán ESMA rovněž informují o jakýchkoli pozdějších změnách ohledně prvního pododstavce.

Článek 33Podmínky pro nabízení AIF v jiných členských státech

1.        Pokud povolený správce AIF zamýšlí nabízet podílové jednotky nebo akcie jím spravovaného AIF profesionálním investorům v jiném členském státě, předloží příslušným orgánům svého domovského členského státu následující dokumenty:

a)        oznámení včetně plánu činnosti s určením AIF, které zamýšlí nabízet, a údaji o jejich sídle;

b)        statut nebo zakládací dokumenty AIF;

ba)      totožnost depozitáře AIF;

c)        popis AIF nebo informace o AIF zpřístupněné investorům;

d)        označení členského státu, ve kterém zamýšlí nabízet podílové jednotky nebo akcie jím spravovaného AIF profesionálním investorům;

e)        opatření přijatá pro nabízení AIF a případně informace o opatřeních zavedených proti nabízení podílových jednotek nebo akcií daného AIF neprofesionálním investorům.

2.        Příslušné orgány domovského členského státu předají úplnou dokumentaci podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu, v němž bude AIF nabízen, a to nejpozději do dvaceti pracovních dní po jejím přijetí. Připojí k ní osvědčení o povolení dotyčného správce AIF.

3.        Bezprostředně po předání dokumentace příslušné orgány domovského členského státu oznámí správci AIF její předání. Správce AIF smí zahájit nabízení AIF v hostitelském členském státě ode dne tohoto oznámení o předání dokumentace.

4.        Opatření uvedená v odst. 1 písm. e) podléhají právním předpisům a dohledu hostitelského členského státu.

5.        Členské státy zajistí, aby oznámení podle odstavce 1 a osvědčení podle odstavce 2 byla vyhotovována v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány umožnily předávání a uchovávání dokumentů podle odstavce 2 v elektronické podobě.

6.        V případě změny kteréhokoli z údajů sdělených v souladu s odstavcem 2 oznámí správce AIF tuto změnu písemně příslušným orgánům svého domovského členského státu nejméně jeden měsíc před jejím provedením.

Příslušné orgány domovského členského státu o těchto změnách neprodleně uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu.

7.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví:

a)        forma a obsah standardního vzoru oznámení;

b)        forma a obsah standardního vzoru osvědčení.

8.        S výhradou kapitoly VII se tento článek uplatní bez ohledu na to, zda má AIF sídlo v Unii nebo ve třetí zemi.

Článek 34

Podmínky pro výkon správy v jiných členských státech

1.        Členské státy zajistí, aby povolený správce AIF směl vykonávat správu ve vztahu k AIF se sídlem v jiném členském státě buď přímo, nebo prostřednictvím zřízení pobočky, za předpokladu, že správce AIF má povolení ke správě daného druhu AIF.

2.        Správce AIF, který má poprvé v úmyslu vykonávat správu ve vztahu k AIF se sídlem v jiném členském státě, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace:

a)        členský stát, na jehož území zamýšlí vykonávat správu přímo nebo prostřednictvím pobočky;

b)        plán činnosti, v němž jsou uvedeny především služby, které zamýšlí poskytovat, a určení AIF, který zamýšlí spravovat.

3.        Pokud správce AIF zamýšlí zřídit pobočku, poskytne kromě dokumentace uvedené v odstavci 2 tyto informace:

a)        organizační strukturu pobočky;

b)        adresu v domovském členském státě, na níž lze obdržet dokumenty;

c)        jména osob odpovědných za vedení pobočky.

4.        Příslušné orgány domovského členského státu předají úplnou dokumentaci podle odstavce 2, případně i odstavce 3, a osvědčení, že vydaly dotyčnému správci AIF povolení, příslušným orgánům členského státu, v němž bude správa vykonávána, a to do jednoho měsíce od přijetí úplné dokumentace. Předání dokumentace neprodleně oznámí správci AIF.

Po přijetí oznámení o předání dokumentace smí správce AIF zahájit poskytování služeb v hostitelském členském státě.

5.        Hostitelské členské státy neuloží dotyčnému správci AIF žádné dodatečné požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

6.        V případě změny kteréhokoli z údajů sdělených v souladu s odstavcem 2, případně i odstavcem 3, oznámí správce AIF tuto změnu písemně příslušným orgánům svého domovského členského státu nejméně jeden měsíc před jejím provedením.

Příslušný orgán domovského členského státu o těchto změnách uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

6a.      Příslušné orgány domovského členského státu správce AIF odpovídají za dohled nad přiměřeností těchto opatření a nad organizací správce AIF, aby byl správce AIF schopen plnit povinnosti a dodržovat pravidla týkající se zřízení a fungování všech AIF, které spravuje.

Příslušné orgány členských států, v nichž bude prováděn výkon správy, jsou odpovědné za dohled nad tím, zda správce AIF dodržuje pravidla těchto členských států pro zřízení a fungování AIF, včetně opatření týkajících se jejich nabízení.

Aby napravily případné porušování pravidel, která spadají do jejich odpovědnosti, měly by mít příslušné orgány členských států, v nichž bude výkon správy poskytován, možnost opírat se o spolupráci s příslušnými orgány domovského členského státu správce AIF. V případě potřeby, a poté, co informovaly příslušné orgány domovského členského státu správce AIF, mohou příslušné orgány těch členských států, v nichž bude výkon správy poskytován, v krajním případě přijmout opatření přímo vůči správci AIF.

Kapitola VIIZvláštní pravidla ve vztahu ke třetím zemím

Článek 35Podmínky pro nabízení AIF

se sídlem ve třetí zemi na území Unie

1.        Správce AIF, který je držitelem povolení v Unii, nebo, s výhradou odstavce 2, správce AIF se sídlem ve třetí zemi smí nabízet akcie nebo podílové jednotky AIF se sídlem ve třetí zemi profesionálním investorům se sídlem v Unii, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)        dohoda o spolupráci mezi příslušnými orgány daného členského státu a orgánem dohledu nad správcem AIF zajistí účinnou výměnu všech informací, které jsou relevantní pro sledování možných dopadů činnosti správce AIF;

b)        na třetí zemi se vztahuje rozhodnutí Komise, v němž se uvádí, že předpisy proti praní peněz a financování terorismu splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené směrnicí 2005/60/ES;

c)        třetí země podepsala s členským státem, v němž správce žádá o povolení, a s každým dalším členským státem, v nichž by měly být akcie nebo podílové jednotky nabízeny, dohodu, jež je plně v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní; a

d)        na třetí zemi se vztahuje rozhodnutí Komise, v němž se uvádí, že tato země umožňuje správcům AIF se sídlem v Unii účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který správcům AIF z dané třetí země umožňuje Unie;

2.        Správce AIF se sídlem ve třetí zemi může nabízet akcie nebo podílové jednotky AIF se sídlem ve třetí zemi podle tohoto článku, pouze pokud splňuje článek 39a.

2a.      Aniž by byla dotčena jiná platná pravidla pro podávání zpráv o praní peněz, zprávy o podezřelých transakcích podle směrnice 2005/60/ES v souvislosti s přímými či nepřímými investicemi do AIF se sídlem ve třetích zemí ze strany investorů se sídlem v Unii se podávají v těch členských státech, v nichž tento investor sídlí.

3.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví:

a)        obecná kritéria pro hodnocení toho, zda předpisy třetích zemí proti praní peněz a financování terorismu uvedené v odstavci 1 splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené směrnicí 2005/60/ES;

b)        obecná kritéria pro hodnocení toho, zda třetí země poskytují správci AIF se sídlem v Unii účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který Unie poskytuje správci AIF z této třetí země.  

4.        Na základě kritérií uvedených v odstavci 3 přijme Komise v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, které uvádějí:

a)        že předpisy této třetí země proti praní peněz a financování terorismu splňují požadavky pracovní skupiny pro finanční činnost a mají stejný účinek jako požadavky stanovené směrnicí 2005/60/ES;

b)        že třetí země poskytuje správci AIF se sídlem v Unii účinný přístup na trh, který je alespoň srovnatelný s přístupem poskytovaným Unií správci AIF z této třetí země.

Článek 35a

Podmínky pro investování do AIF se sídlem ve třetí zemi

1.        Profesionální investor se sídlem v Unii může investovat do akcií nebo podílových jednotek AIF se sídlem ve třetí zemi, pouze pokud jsou v souvislosti s touto třetí zemí splněny všechny podmínky uvedené v článku 35.

2.        Profesionální investor se sídlem v Unii neinvestuje do akcií nebo podílových jednotek AIF se sídlem ve třetí zemi, pokud nejsou v souvislosti s touto třetí zemí splněny všechny podmínky uvedené v článku 35.

Na porušení těchto ustanovení ze strany investorů se uplatní všechna pravidla pro opatření a sankce přijatá v souladu s článkem 43.

3.        Komise po konzultaci orgánu ESMA vyhodnotí, které třetí země splňují podmínky uvedené v odstavci 1.

Článek 36Pověření subjektu usazeného ve třetí zemi administrativními úkoly správce AIF

Členské státy povolí správci AIF pověřit administrativními úkoly subjekty usazené ve třetí zemi, pouze pokud jsou splněny všechny níže uvedené podmínky:

-a)       daná aktiva jsou umístěna ve třetí zemi;

a)        jsou splněny požadavky stanovené v článku 18;

b)        subjekt má povolení k poskytování administrativních služeb nebo je registrován ve třetí zemi, v níž je usazen a podléhá obezřetnostnímu dohledu;

c)        existuje vhodná dohoda o spolupráci mezi příslušným orgánem správce AIF a orgánem vykonávajícím dohled nad daným subjektem.

Článek 37Znalec usazený ve třetí zemi

1.        Členské státy povolí jmenovat oceňovatele usazeného ve třetí zemi, pouze pokud jsou splněny všechny níže uvedené podmínky:

(-a)     daná aktiva jsou umístěna ve třetí zemi;

a)        jsou splněny požadavky stanovené v článku 16;

b)        na třetí zemi se vztahuje rozhodnutí přijaté podle odstavce 3, v němž se uvádí, že standardy a pravidla oceňování používaná oceňovateli usazenými na území této země jsou rovnocenné standardům a pravidlům použitelným v Unii.

2.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví kritéria pro posouzení rovnocennosti standardů a pravidel oceňování používaných ve třetích zemích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

3.        Na základě kritérií uvedených v odstavci 2 Komise ▌přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, které uvádějí, že standardy a pravidla oceňování obsažená v právních předpisech třetí země jsou rovnocenné standardům a pravidlům použitelným v Unii.

Komise zajistí, aby tyto akty vstoupily v platnost do ...(22)*.

Článek 39a

Správci AIF se sídlem ve třetích zemích

1.        Členské státy zajistí, aby správci AIF se sídlem ve třetí zemi mohli nabízet akcie nebo podílové jednotky AIF, které spravují, profesionálním investorům na jejich území, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)        jsou splněny podmínky uvedené v článku 35 v souvislosti se třetí zemí, v níž má správce AIF sídlo;

b)        správce AIF se domluví s orgánem ESMA, že bude dodržovat tuto směrnici, s tím, že budou učiněny nezbytné úpravy s ohledem na to, že správce AIF má sídlo ve třetí zemi;

c)        existuje dohoda mezi orgánem ESMA a příslušným orgánem třetí země v souladu s odstavcem 3; a

d)        pokud si správce AIF přeje nabízet akcie nebo podílové jednotky AIF se sídlem ve třetí zemi, jsou v souvislosti s touto třetí zemí, v níž AIF sídlí, také splněny podmínky uvedené v článku 35.

2.        Členské státy zajistí, aby správce AIF se sídlem ve třetí zemi mohl nabízet výkon správy na jejich území, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)        jsou splněny podmínky uvedené v článku 35v souvislosti se třetí zemí, v níž má správce AIF sídlo;

b)        správce AIF se domluví s orgánem ESMA, že bude dodržovat tuto směrnici, s tím, že budou učiněny nezbytné změny s ohledem na to, že správce AIF má sídlo ve třetí zemi;

c)        existuje dohoda mezi orgánem ESMA a příslušným orgánem třetí země v souladu s odstavcem 3;

3.        Dohody stanovené v odstavcích 1 a 2 obsahují:

a)        přenesení pravomocí orgánu ESMA v souladu s touto směrnicí a v souvislosti s dotčeným správcem AIF na příslušný orgán třetí země;

b)        souhlas příslušného orgánu třetí země vykonávat v souvislosti se správcem AIF pravomoci orgánu ESMA; a

c)        souhlas správce AIF, že se v souvislosti s jakýmikoli záležitostmi vyplývajícími z této směrnice podřídí jurisdikci soudů v Unii.

4.        Orgán ESMA zaregistruje každou dohodu podle tohoto článku a může takovou dohodu zrušit v případě, že správce AIF neplní požadavky podle této směrnice nebo příslušný orgán neplní své povinnosti. Orgán ESMA oznámí takové zrušení příslušnému orgánu třetí země.

5.        Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s články 49a, 49b a 49c, jež dále upřesní obsah dohod stanovených v odstavcích 1 a 2.

Článek 39b

Uplatňování a revize úmluv

Komise přijme pravidla použitelná pro dohody uzavřené se třetími zeměmi podle této kapitoly a pravidelně je podrobuje revizi.

Komise ve spolupráci s členskými státy pravidelně reviduje dohody uzavřené podle této kapitoly se třetími zeměmi, aby zkontrolovala, zda dotčené třetí země tyto úmluvy účinně dodržují. Komise oznámí výsledky této revize členským státům, které je zohlední při posuzování toho, zda by vydaná či budoucí povolení v rámci této směrnice měla být udělena, pozastavena či odebrána.

Komise v souladu s články 49a, 49b a 49c přijme akty v přenesené pravomoci, jimiž určí postup pro přijímání a přezkum právních předpisů a kontrolu jejich dodržování, stanoví podmínky pro zajištění účinné spolupráce a určí dopady zprávy na udělování povolení.

Komise o tom předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu případně doplněnou o návrhy na přezkum této kapitoly.

Kapitola VIIIPříslušné orgány

Oddíl 1: Určení, pravomoci a postupy pro zjednávání nápravy

Článek 40

Určení příslušných orgánů

Členské státy určí příslušné orgány, které mají plnit povinnosti stanovené touto směrnicí.

Příslušnými orgány jsou orgány veřejné správy nebo orgány jimi určené.

Každý členský stát vyžaduje, aby jeho příslušné orgány stanovily vhodné metody ke sledování toho, zda správci AIF plní své povinnosti vyplývající z této směrnice na základě pokynů stanovených orgánem ESMA.

Pokud členské státy určí několik příslušných orgánů, uvědomí o tom Komisi a orgán ESMA, přičemž uvedou případné rozdělení jejich působnosti.

Článek 41

Pravomoci příslušných orgánů

1.        Příslušným orgánům jsou svěřeny veškeré pravomoci pro dohled a šetření, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. Pravomoci jsou vykonávány těmito způsoby:

a)        přímo;

b)        ve spolupráci s jinými orgány;

c)        v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na subjekty, na které byly přeneseny úkoly;

d)        podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

2.        Příslušné orgány disponují alespoň těmitopravomocemi, které mohou kdykoli uplatnit:

a)        ▌přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet jeho kopii;

b)        požadovat informace od kterékoli osoby a v případě nutnosti osobu předvolat a vyslechnout ji za účelem získání informací;

c)        provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez předchozího ohlášení;

d)        požadovat existující výpisy telefonních hovorů a datových přenosů;

da)      uložit dočasný zákaz výkonu profesionální činnosti;

db)      přijmout vhodná opatření k zajištění toho, že správci AIF a depozitáři budou nadále dodržovat příslušné právní předpisy;

dc)      předat záležitost příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání;

dd)      požadovat ukončení jakéhokoli jednání, které je v rozporu s předpisy přijatými k provedení této směrnice;

de)      požadovat zmrazení nebo obstavení majetku;

df)       požadovat od správců AIF, depozitářů i auditorů poskytování informací;

dg)      požadovat pozastavení emise, odkupu nebo vyplacení podílových jednotek v zájmu podílníků nebo veřejnosti;

dh)      odejmout povolení poskytnuté správci AIF nebo depozitáři.

Článek 42Pravomoci

orgánu ESMA

Orgán ESMA stanoví pokyny pro příslušné orgány členských států, pokud jde o výkon jejich schvalovacích pravomocí a informační povinnosti uložené touto směrnicí, a pravidelně provádí jejich revizi.

Orgán ESMA má pravomoci, včetně pravomocí stanovených v čl. 41 odst. 2, které jsou nezbytné k přijetí všech potřebných opatření k zajištění řádného fungování trhů v případech, kdy by činnost jednoho nebo více AIF na trhu určitého finančního nástroje mohla ohrozit řádné fungování daného trhu.

Článek 43

Správní sankce

-1.       Členské státy stanoví pravidla týkající se porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a příslušné sankce a přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování.

1.        Aniž jsou dotčeny postupy pro odnětí povolení nebo právo členských států ukládat trestní sankce, zajistí členské státy v souladu s pokyny orgánu ESMA a se svým vnitrostátním právem, aby mohla být přijata vhodná správní opatření nebo ukládány správní sankce odpovědným osobám za nedodržení předpisů přijatých k provedení této směrnice. Členské státy zajistí, aby tato opatření byla účinná, přiměřená a odrazující.

2.        Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl zveřejnit jakékoli opatření nebo jakoukoli sankci, které budou uloženy za porušení předpisů přijatých k provedení této směrnice, ledaže by toto zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo neúměrnou škodu dotčeným stranám.

Článek 44

Právo na podání opravných prostředků

Členské státy zajistí, že každé rozhodnutí na základě právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí je řádně odůvodněno a oznámeno adresátovi a že je možné proti němu podat opravný prostředek k soudu.

Právo na podání opravného prostředku platí rovněž v případě, že do dvou měsíců od podání žádosti o povolení obsahující všechny požadované informace není vydáno žádné rozhodnutí.

ODDÍL 2

SPOLUPRÁCE MEZI JEDNOTLIVÝMI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

Článek 45

Povinnost spolupracovat

1.        Příslušné orgány členských států ▌spolupracují mezi sebou, s orgánem ESMA a výborem ESRB, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice nebo pro výkon jejich pravomocí podle této směrnice nebo vnitrostátního práva.

2.        Členské státy umožní spolupráci podle tohoto oddílu.

3.        Příslušné orgány využijí pro účely spolupráce svých pravomocí i v případech, kdy vyšetřované jednání nezakládá porušení předpisu platného v daném členském státě.

4.        Příslušné orgány členských států si vzájemně neprodleně poskytnou informace požadované pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice.

5.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci týkající se postupů výměny informací mezi příslušnými orgány.

Komise zajistí, aby tyto akty vstoupily v platnost do ...*.

Článek 46

Výměna informací týkajících se možných důsledků činnosti správce AIF pro systém

1.        Příslušné orgány odpovědné za povolování správců AIF a dohled nad nimi podle této směrnice sdělují informace příslušným orgánům jiných členských států, je-li to důležité pro sledování a řešení možných důsledků činnosti jednotlivých správců AIF nebo správců AIF hromadně pro stabilitu systémově důležitých finančních institucí a pro řádné fungování trhů, na nichž správci AIF působí. Informovány jsou rovněž orgán ESMA a výbor ESRB, které tyto informace předají příslušným orgánům ostatních členských států.

2.        Souhrnné informace o činnosti správců AIF v jeho kompetenci sděluje příslušný orgán správců AIF čtvrtletně Hospodářskému a finančnímu výboru zřízenému článkem 134 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví způsoby, obsah a četnost výměny informací poskytovaných podle odstavce 1.

Komise zajistí, aby tyto akty vstoupily v platnost do ...(23)*.

Článek 47

Spolupráce v oblasti dohledu

1.        Příslušné orgány jednoho členského státu mohou požádat příslušné orgány jiného členského státu o spolupráci při dohledu nebo ověřování na místě nebo šetření na území onoho jiného členského státu v rámci svých pravomocí podle této směrnice, přičemž o tom okamžitě informují orgán ESMA.

Pokud příslušný orgán obdrží žádost o ověření na místě nebo šetření, pak provede jeden z následujících kroků:

a)        ověření nebo šetření provede sám;

b)        umožní provést ověření nebo šetření žádajícímu orgánu; nebo

c)        umožní provést ověření nebo šetření auditorům nebo odborníkům.

Při provádění ověření nebo šetření uvedených v tomto odstavci berou příslušné orgány v úvahu veškeré připomínky poskytnuté v tomto ohledu orgánem ESMA.

2.        V případě uvedeném v odst. 1 písm. a) může příslušný orgán členského státu, který požádal o spolupráci, požádat, aby pracovníky provádějící ověřování nebo šetření mohli doprovodit jeho vlastní pracovníci. Celkový dohled nad ověřováním nebo šetřením však spadá do působnosti členského státu, na jehož území probíhá.

V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) může příslušný orgán členského státu, na jehož území ověřování nebo šetření probíhá, požádat, aby pracovníky provádějící ověřování nebo šetření mohli doprovodit jeho vlastní pracovníci.

3.        Příslušné orgány mohou odmítnout poskytnout informace nebo vyhovět žádosti o spolupráci při provádění šetření nebo ověřování na místě pouze pokud:

a)        šetření, ověřování na místě nebo výměna informací by mohly nepříznivě ovlivnit svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek dožádaného členského státu;

b)        již bylo zahájeno soudní řízení ve věci stejných činů a proti stejným osobám před orgány dožádaného členského státu;

c)        v dožádaném členském státě již bylo ve vztahu ke stejným osobám a za stejné činy vydáno pravomocné rozhodnutí.

Příslušné orgány oznámí příslušným orgánům žádajícím o spolupráci všechna rozhodnutí přijatá podle prvního pododstavce včetně příslušného odůvodnění.

4.        Komise přijme v souladu s články 49a, 49b a 49c akty v přenesené pravomoci týkající se postupů pro ověřování na místě a šetření.

Článek 48

Řešení sporů

1.        Orgán ESMA stanoví mechanismus zprostředkování v případě sporů.

2.        V případě sporu mezi příslušnými orgány ohledně posouzení, jednání nebo opomenutí jednoho z příslušných orgánů na základě této směrnice předloží příslušné orgány věc orgánu ESMA, kde bude věc projednána s cílem najít rychlé a účinné řešení.

3.        Pokud se spor nevyřeší, může orgán ESMA uložit dotyčným příslušným orgánům řešení.

Kapitola IXPřechodná a závěrečná ustanovení

Článek 49Výbor

Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry(24).

Článek 49a

Výkon přenesení pravomoci

1.        Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 3, článku 13, čl. 16 odst. 4, čl. 18 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 20 odst. 3, čl. 21 odst. 4, čl. 24 odst. 2, čl. 25 odst. 3, čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 4, čl. 31 odst. 3, čl. 33 odst. 7, čl. 37 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 38 odst. 4, čl. 39a odst. 2, čl. 39a odst. 3, čl. 45 odst. 5, čl. 46 odst. 3, čl. 47 odst. 4 a článku 53 jsou svěřeny Komisi na dobu pěti let od vstupu této směrnice v platnost. Komise vypracuje nejpozději 12 měsíců před koncem pětiletého období zprávu o obnovení přenesených pravomocí, která bude podle potřeby doplněna o legislativní návrh na prodloužení doby trvání přenesených pravomocí. Zpráva musí uvádět období a příslušné články, na něž je prodloužení aktů v delegované pravomoci požadováno.

2.        Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, uvědomí o této skutečnosti současně Evropský parlament i Radu.

3.        Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 49b a 49c.

Článek 49b

Zrušení přenesení pravomoci

1.        Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 3, článku 13, čl. 16 odst. 4, čl. 18 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 20 odst. 3, čl. 21 odst. 4, čl. 24 odst. 2, čl. 25 odst. 3, čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 4, čl. 31 odst. 3, čl. 33 odst. 7, čl. 37 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 38 odst. 4, čl. 39a odst. 2, čl. 39a odst. 3, čl. 45 odst. 5, čl. 46 odst. 3, čl. 47 odst. 4 a článku 53 mohou zrušit Evropský parlament nebo Rada.

2.        Orgán, který zahájil vnitřní postup vedoucí k rozhodnutí o zrušení přenesení pravomoci, informuje druhý orgán a Komisi a uvede přenesené pravomoci, kterých by se zrušení mohlo týkat.

3.        Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí vyjmenovaných v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě, nebo od pozdějšího data v něm uvedeného. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 49c

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.        Evropský parlament nebo Rada mohou podat námitku vůči aktu v přenesené pravomoci do čtyř měsíců od data vyhlášení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se lhůta prodlouží o dva měsíce. Komise nepřijme akty v přenesené pravomoci během parlamentní přestávky nebo dva týdny bezprostředně před takovou přestávkou.

2.        Pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci, zveřejní se tento akt v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

3.        Pokud Evropský parlament nebo Rada vznese k aktu v přenesené pravomoci námitku, tento akt nevstoupí v platnost.

Článek 50Přezkum

Dva roky ode dne uvedeného v čl. 54 odst. 1 Komise na základě veřejné konzultace a po projednání s příslušnými orgány přezkoumá uplatňování a oblast působnosti této směrnice. Při přezkumu také náležitě zohlední vývoj na mezinárodní úrovni a jednání se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu s vhodnými návrhy.

Komise předloží před zahájením přezkumu uplatňování a působnosti této směrnice návrhy na změny směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES s cílem zajistit přiměřenou úroveň kapitálových požadavků u finančních institucí, které obchodují s AIF, a zohlednit přitom riziko, jež nesou, celkovou finanční stabilitu a případné střety zájmu.

Článek 51Přechodné ustanovení

Správci AIF, kteří působí na území Unie před ...(25)*, přijmou veškerá opatření nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí a podají žádost o povolení do ...*(26)*.

Článek 51a

Mikrofinanční AIF

S cílem vypracovat vhodný regulační rámec pro aktiva v kategorii mikrofinanční investiční fondy v souladu se zásadou proporcionality, navrhne Komise specifický regulační rámec pro mikrofinanční investiční fondy mimo jiné také prostřednictvím změny směrnice 2009/65/ES.

Článek 51b

Změna směrnice 2003/6/ES

Směrnice 2003/6/ES se mění takto:

1)        v prvním pododstavci článku 1 se vkládají následující body:         

„7a.    „krátkým prodejem“ prodej cenného papíru, který prodávající nevlastní, a každý prodej, který je uzavřen doručením cenného papíru, který si prodávající zapůjčil nebo byl zapůjčen pro jeho potřebu;

7b.      „nekrytým krátkým prodejem“ (naked short sale) krátký prodej cenného papíru v případě, kdy si prodávající cenný papír nezapůjčil nebo neuzavřel dohodu o jeho zapůjčení, a to před předložením příkazu ke krátkému prodeji cenného papíru, který má doručit kupujícímu, nebo v okamžiku předložení příkazu.“

2)        Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

S cílem regulovat krátké prodeje a zakázat nekryté krátké prodeje kapitálových cenných papírů, včetně cenných papírů umožňujících přístup k akciím emitenta, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, které stanoví požadavky v těchto oblastech:

a)        libovolná osoba povinně informuje příslušné orgány členského státu o čistých krátkých pozicích, včetně derivátů, o nejdůležitějším trhu z hlediska likvidity a o členském státu, v němž má emitent sídlo, pokud dojde k překročení určitých limitů; tyto zprávy se při překročení určitých limitů zveřejní;

b)        finanční zprostředkovatelé označují příkazy, aby odlišili krátké prodeje od ostatních prodejů;

c)        účastníci trhu vypracovávají dokumentaci prokazující, že si před provedením krátkého prodeje nebo před uzavřením dohody o krátkém prodeji zapůjčili akcie nebo uzavřeli dohodu o jejich zapůjčení;

d)        účastníci trhu doručí akcie, které prodali, nejpozději tři dny po datu uzavření obchodu a odkoupí prodané akcie zpět v případě, že nebyly do této lhůty doručeny;

e)        příslušné orgány získají přiměřené pravomoci k uplatnění postihu na ty účastníky trhu, kteří nesplnili ustanovení bodů a) až d);

f)         příslušné orgány by měly získat přiměřené pravomoci, aby mohly výjimečně omezit nebo zakázat vytvoření nebo zvýšení čisté krátké pozice u kapitálového cenného papíru, jehož cena výrazně poklesla, a omezit nebo zakázat prodej kapitálového cenného papíru, jehož cena výrazně poklesla;

g)        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zřízený nařízením (EU) č. …/2010 konzultuje příslušné orgány před výjimečným omezením nebo zákazem vytvoření nebo zvýšení čisté krátké pozice u kapitálového cenného papíru na konkrétním segmentu trhu nebo na všech trzích v případě výrazného poklesu trhu.“

Článek 52Změna směrnice 2004/39/ES

Směrnice 2004/39/ES se mění takto:

V čl. 19 odst. 6 se doplňuje tato odrážka ▌:

„– služba se netýká alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 3 písm. a) [směrnice 2010//EU].“

Článek 52a

Změna směrnice 2006/48/ES

Směrnice 2006/48/ES se mění takto:

V příloze XI se vkládá nový bod, který zní:

„3a.    Pro účely případného určení podle čl. 124 odst. 3 příslušné orgány konkrétně sledují expozice úvěrové instituce, kterou alternativní investiční fondy využívají k dosažení pákového efektu, v souladu se směrnicí 2010/…/EU [o správcích alternativních investičních fondů].“

Článek 53Změna směrnice

2009/65/ES

Směrnice 2009/65/ES se mění takto:

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 50a

‚S cílem zajistit soudržnost mezi odvětvími a odstranit nesoulad mezi zájmy firem, které transformují úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci), a zájmy SKIPCP, které do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů investují, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie požadavky v těchto oblastech:

a)        požadavky, které musí splnit původce, aby SKIPCP směl investovat do cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů tohoto typu vydaných po 1. lednu 2011, včetně požadavků, které zajistí, že si původce ponechá čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %;

b)        kvalitativní požadavky, které musí splnit SKIPCP, který investuje do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů.“.

Aby Komise zajistila, že požadavky týkající se depozitářů stanovené v této směrnici budou na depozitáře uplatňovány v souladu se směrnicí 2009/65/ES, mění se příslušným způsobem články 22 až 26 a články 32 až 36 směrnice 2009/65/ES.

Článek 54

Provedení do vnitrostátních právních předpisů

1.        Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do […] ▌. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Ustanovení, kterými se provádí kapitola VII, však uplatní až tři roky po dni uvedeném v prvním odstavci.

Tyto předpisy uvedené v prvním odstavci a přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení.

2.        Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 55Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 56Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                   Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA Ia

Funkce, které jsou součástí činnosti kolektivní správy portfolia:

1.        Správa investic.

2.        Administrativní úkony:

a)        právní služby a účetní služby v rámci správy fondu;

b)        vyřizování žádostí o informace od zákazníků;

c)        oceňování a stanovování cen (včetně daňových přiznání);

d)        sledování dodržování právních předpisů;

e)        vedení rejstříku podílníků;

f)         rozdělování zisku;

g)        emitování a vyplácení podílových jednotek;

h)        smluvní vyrovnání (včetně odeslání osvědčení);

i)         vedení záznamů.

3.        Nabízení.

PŘÍLOHA Ib

POLITIKY ODMĚŇOVÁNÍ

1.        Při vytváření a uplatňování politik odměňování pro kategorie pracovníků, včetně vrcholového vedení, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na jejich rizikový profil nebo na rizikový profil AIF, které spravují, dodržují správci AIF tyto zásady:

a)        politika odměňování musí být v souladu s řádným a účinným řízením rizik, musí takové řízení prosazovat a nesmí motivovat k podstupování rizik, jež nejsou v souladu s rizikovými profily, pravidly, jimiž se fond řídí, nebo se zakládacími dokumenty spravovaného AIF;

b)        politika odměňování musí být v souladu s podnikatelskou strategií, cíli, hodnotami a zájmy správce AIF a AIF, který spravuje, nebo investorů AIF, a musí zahrnovat opatření na předcházení střetu zájmů;

c)        řídící orgán v rámci své dohlížecí funkce nad správcem AIF musí přijmout a pravidelně přezkoumávat obecné zásady politiky odměňování a odpovídat za její provádění;

d)        provádění politiky odměňování musí být nejméně jednou ročně podrobeno centrální a nezávislé interní kontrole s cílem ujistit se, že jsou dodržovány zásady a postupy odměňování přijaté řídicím orgánem v rámci jeho dohlížecí funkce;

e)        pracovníci působící v oblasti řízení rizik musí být odměňováni podle míry plnění cílů souvisejících s jejich funkcemi, nezávisle na výsledcích obchodních útvarů, které kontrolují;

f)         je-li odměňování vázáno na výsledky, musí být celková částka odměny založena na vhodné kombinaci posouzení výsledků daného jednotlivce a dotyčného obchodního útvaru nebo dotyčného AIF a posouzení celkových výsledků správce AIF, přičemž při posuzování výsledků daného jednotlivce se musí vyváženě přihlížet ke kritériím finančního i nefinančního charakteru;

g)        posuzování výsledků musí být zasazeno do víceletého rámce odpovídajícího hospodářskému cyklu AIF spravovaného správcem AIF, aby se zajistilo, že proces posouzení bude založen na dlouhodobějších výsledcích a že skutečně vyplacené výkonnostní složky odměny budou rovnoměrně rozloženy do období, v němž jsou zohledněny politika vyplácení AIF, který spravuje, a investiční rizika s tím spojená;

h)        zaručená proměnlivá složka odměny musí být poskytována výjimečně a pouze v souvislosti s náborem nových pracovníků a je omezena na první rok;

i)         stálá a proměnlivá složka celkové odměny musí být přiměřeně vyváženy; stálá složka tvoří dostatečně velkou část celkové odměny, aby umožňovala provádění plně flexibilního systému proměnlivých složek odměny, včetně možnosti nevyplácet žádné proměnlivé složky odměny;

j)         platby spojené s předčasným ukončením smlouvy musí odrážet výsledky dosažené v průběhu celé doby a musí být koncipovány tak, aby nebyly odměnou za selhání;

k)        měření výsledků, používané k výpočtu proměnlivých složek odměny nebo souborů proměnlivých složek odměny, musí zahrnovat komplexní mechanismus úprav zohledňující všechny relevantní typy stávajících i budoucích rizik;

l)         je-li zjištěno riziko, které – kdyby bylo známo v okamžiku výplaty proměnlivé složky odměny – by bývalo bylo vzato v úvahu při jejím stanovování, musí mít správce AIF možnost vymáhat část – nejméně 20 % její výše – proměnlivé složky odměny zpět (na základě žádosti o úhradu) z důvodu úpravy, ale pouze tehdy, když mechanismus stanovený v písmeni m) k provedení této úpravy nestačí; tento mechanismus zpětného vymáhání musí být uplatňován po přiměřeně dlouhou dobu s ohledem na rizika, jež byla vzata v úvahu při výplatě odměny, ne však po dobu kratší čtyř let;

m)       značná část, která představuje nejméně 50 % proměnlivé složky odměny, se musí odložit na dobu, jež je přiměřená s ohledem na životní cyklus a politiku vyplácení dotyčného AIF a musí být v souladu s povahou rizik tohoto AIF; tato doba však není kratší než čtyři roky; odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nesmí převádět rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě; v případě proměnlivé složky odměny představující zvlášť vysokou částku se musí odložit výplata nejméně 60 % této částky;

n)        proměnlivá složka odměny, včetně části s odloženou splatností, musí být vyplacena nebo převedena pouze v případě, že je to udržitelné vzhledem k finanční situaci AIF jako celku a odůvodněné vzhledem k výsledkům dotyčného obchodního útvaru, AIF a dotyčného jednotlivce; v případě slabých či záporných finančních výsledků správce AIF nebo dotyčných AIF musí zpravidla dojít k výraznému snížení celkové proměnlivé složky odměny;

o)        pracovníci se musí zavázat, že nebudou používat osobní zajišťovací strategie nebo pojištění spojené s odměnou či odpovědností, jimiž by mohli ohrozit účinky usměrňování rizik zakotveného v systémech jejich odměňování.

2.        Zásady stanovené v bodě 1 se vztahují na odměnu vyplácenou správcem AIF i na odměnu vyplácenou samotným AIF, včetně podílu na zisku (carried interest).

Bod 1 se vztahuje na výnosy pro zaměstnance z jejich investic v AIF spravovaných správcem AIF a na odměnu vyplácenou v souvislosti s likvidací AIF. Bod 1 písm. m) se nevztahuje na proměnlivou složku odměny s přímou vazbou na výnosy z poplatků, jež získal správce AIF a které nemohou být vymáhány zpět.

3.        Správci AIF, kteří jsou významní z hlediska své velikosti nebo z hlediska velikosti AIF, kterou spravují, své vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí výbor pro odměňování. Výbor pro odměňování má takovou podobu, která mu umožňuje kompetentním a nezávislým způsobem posuzovat politiky a postupy odměňování a rovněž pobídky vytvořené za účelem řízení rizik.

Výbor pro odměňování odpovídá za přípravu rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně rozhodnutí, která mají důsledky pro riziko dotyčného správce AIF nebo AIF a jejich řízení rizik a která mají být přijata řídícím orgánem v rámci jeho dohlížecí funkce. Výboru pro odměňování předsedá člen řídícího orgánu, jenž v dotyčném správci AIF nezastává žádné výkonné funkce.

(1)

*              Pozměňovací návrhy: nový text nebo text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌ .

(2)

              Stanovisko ze dne 29.4.2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)

              Úř. věst. C 272, 13.11.2009, s. 1.

(4)

              Postoj Evropského parlamentu ze dne ...

(5)

             Úř. věst. L 177, 30. 6. 2006, s. 1.

(6)

             Úř. věst. L 177 30.6.2006, s. 201.

(7)

             Úř. věst. L 302, 17. 11. 2009, s. 32.

(8)

             Úř. věst. L …

(9)

             Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(10)

*              Úř. věst: vložte prosím číslo nařízení v KOM (2009)0499.

(11)

*              Úř. věst: vložte prosím číslo nařízení v KOM (2009)0501.

(12)

             Úř. věst. L96, 12.4.2003, s. 16.

(13)

           Úř. věst. L 42, 30.4.2004, s. 12.

(14)

           Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(15)

           Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1).

(16)

            Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(17)

            Úř. věst. L 80, 23. 3. 2002, s. 29.

(18)

           Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

(19)

           Úř. věst. L 9, 15. 1. 2003, s. 3.

(20)

           Úř. věst. L 309, 25. 11. 2005, s. 15.

(21)

            Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

(22)

           *Pro Úř. věst. vložte prosím datum: jeden rok od vstupu této směrnice v platnost.

(23)

*          Pro Úř. věst. vložte prosím datum: jeden rok po vstupu této směrnice v platnost.

(24)

            Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.

(25)

*              Úř. věst. vložte prosím datum provedení této směrnice ve vnitrostátním právu

(26)

* *.          Úř. věst. vložte prosím datum: jeden rok po provedené této směrnice ve vnitrostátním právu.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Správci alternativních investičních fondů, v nichž je uloženo přibližně 1000 miliard(1) dolarů aktiv (v polovině roku 2008 se jednalo o 2000 miliard) hrají důležitou roli při financování evropského hospodářství. Tato činnost zahrnuje velmi rozmanité subjekty a produkty: alternativní fondy, kapitálové investiční fondy, nemovitostní fondy, surovinové fondy apod. Plánovaná právní úprava však musí zohledňovat specifičnost systémového rizika, a to zejména v případě kapitálových investičních fondů.

Přestože tyto fondy nejsou přímo původci finanční krize, je nezbytné jejich správu právně upravit, stejně jako je tomu v případě všech subjektů poskytujících finanční služby.

Finanční krize ukazuje, že nefunkčnost světového finančního systému je způsobena za prvé tím, že subjekty, které mají systémový význam, jsou vystaveny příliš významným rizikům, a za druhé tím, že systémy řízení těchto rizik jsou příliš slabé.

V této souvislosti zveřejnila Evropská komise dne 30. dubna 2009 návrh směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIFM), jejímž cílem je poskytnout právní rámec všem alternativním investičním fondům (AIF), s výjimkou těch, které jsou již upraveny směrnicí SKIPCP.

Tento návrh navazuje na rozsáhlou činnost Evropského parlamentu týkající se správy aktiv: zprávy z vlastního podnětu o investičních fondech (2001), o správě aktiv I (2006), o správě aktiv II (2007), o investičních fondech a kapitálových investičních fondech (2008) a o transparentnosti institucionálních investorů (2008).

Cílem návrhu je nahradit vnitrostátní právní předpisy týkající se AIF a správců AIF předpisy evropskými za účelem větší stability finančního systému, lepší ochrany investorů a vytvoření vnitřního evropského trhu v oblasti alternativních investičních fondů.

Při uskutečňování těchto cílů, s nimiž souhlasíme, je třeba zachovat rovnováhu mezi specifičností, životaschopností a kreativitou tohoto finančního odvětví na straně jedné a nezbytností účinné regulace a přiměřeného dohledu na straně druhé.

1.   Oblast působnosti směrnice a schvalování správců

Zpravodaj schvaluje návrh, aby, kromě řádně specifikovaných výjimek, všichni správci alternativních fondů sídlící a provozující svou činnost v Unii, kteří spravují alternativní fondy s jakýmkoli sídlem, museli být schváleni a podléhat dohledu. Je tedy nezbytné formulovat požadavky týkající se finančních, technických a lidských zdrojů, požadavky na organizaci a pravidla pro výkon činnosti, které poskytnou právní rámec všem správcům i ostatním zapojeným subjektům, jako jsou depozitář a oceňovatel.

Aby se zachovaly rovné podmínky pro jednotlivé subjekty spravující alternativní fondy a vyloučilo se obcházení požadavků směrnice, například prostřednictvím strukturovaných produktů („wrapperů“), navrhuje zpravodaj omezit výjimky z uplatňování směrnice.

Navrhuje tedy zrušit prahové hodnoty, které by vedly k vyloučení z oblasti působnosti směrnice, a nahradit je zásadou proporcionality. Je totiž důležité dbát na to, aby zavedená pravidla umožnila díky své obecné působnosti lepší transparentnost správy samotných fondů.

Aby byl správce schválen, musí mít k dispozici určitý minimální objem vlastních prostředků ve formě likvidních aktiv nebo aktiv, které je možné v krátké době použít. Zpravodaj navrhuje, aby tyto částky byly harmonizovány se směrnicí SKIPCP.

2.   Nabízení fondů a vztahy ze třetími zeměmi

Jakmile jsou správci schváleni, měli by mít možnost spravovat své fondy se sídlem v Evropě a nabízet je profesionálním investorům na celém území Unie. Tento evropský průkaz by měl umožňovat nabízet všechny fondy se sídlem uvnitř Unie, jež jsou spravovány správcem schváleným ve svém domovském členském státě, pod podmínkou jednoduchého oznámení ostatním členským státům. Fondy se sídlem v Unii by získaly evropskou značku odlišnou od značky SKIPCP.

To neznamená, že by zpravodaj chtěl bránit v činnosti správcům AIF ze třetích zemí a fondům třetích zemí. Správce AIF se sídlem ve třetí zemi může poskytovat výkon správy na území členského státu, pokud třetí země, v níž má správce AIF sídlo, splňuje určité podmínky (právní předpisy proti praní peněz, dohoda o účinné výměně informací v daňové oblasti uzavřená s dotyčným členským státem, reciprocita přístupu na trh) a pokud určité podmínky splňuje také správce AIF a jeho příslušný orgán (dohody mezi správcem AIF a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a mezi příslušným orgánem správce AIF a orgánem ESMA).

Dále správci AIF, kteří jsou schváleni v Unii nebo, s výhradou výše uvedených podmínek, mají sídlo ve třetí zemi, mohou nabízet podílové jednotky nebo akcie AIF se sídlem ve třetí zemi profesionálním investorům na území členského státu, pokud třetí země, v níž má AIF sídlo, splňuje určité podmínky (právní předpisy proti praní peněz, dohoda o účinné výměně informací v daňové oblasti uzavřená s dotyčným členským státem, reciprocita přístupu na trh) a pokud určité podmínky splňuje také orgán dohledu nad AIF (dohoda o spolupráci mezi orgánem dohledu nad AIF a příslušným orgánem dotyčného členského státu).

Také definice nabízení by měla být upravena tak, aby si profesionální investoři mohli svobodně vybrat fondy, do kterých chtějí investovat, včetně fondů ve třetích zemích, pokud jsou splněny stejné podmínky, které pro nabízení AIF se sídlem ve třetí zemi platí v té třetí zemi, v níž mají fondy sídlo.

A nakonec, s cílem ochránit neprofesionální investory by tito investoři neměli mít možnost investovat do struktur typu „master-feeder“, pokud má master AIF sídlo ve třetí zemi, ani do fondů, kde je více než 30 % finančních prostředků investováno do fondů třetích zemí.

3.   Depozitář

Směrnice o správcích AIF navrhuje režim platný pro depozitáře AIF.

Aby byla zaručena koherence napříč odvětvími, je vhodné harmonizovat požadavky této směrnice s ustanoveními směrnice SKIPCP.

Zpravodaj navrhuje začlenit ustanovení týkající se definice depozitáře, jeho sídla, jeho úlohy, jeho funkce a podmínek pro delegování některých jeho funkcí a jeho odpovědnosti.

Zpravodaj také navrhuje aby, pokud má fond sídlo v Evropské unii, měl depozitář sídlo ve stejné zemi jako fond. Nepočítá se zavedením průkazu depozitáře.

Pokud má fond sídlo ve třetí zemi, musí mít depozitář sídlo v Evropské unii, s výjimkou případů, kdy existuje dohoda o spolupráci a výměně informací mezi orgány dohledu, která zajišťuje, že právní předpisy jsou rovnocenné a že dohled může být vykonáván za podmínek požadovaných Unií.

Depozitář má odpovědnost vůči investorovi a vůči správci. Pokud existují právní překážky, které brání tomu, aby depozitář plně vykonával svou funkci kvůli právním předpisům země, v níž fond investuje, musí být uzavřena smlouva mezi správcovskou společností, investorem, depozitářem a pověřeným depozitářem, aby se tak odpovědnost částečně přesunula na pověřeného depozitáře.

4.   Oceňovatel

Návrh směrnice stanoví režim pro oceňovatele AIF a obsahuje ustanovení týkající se hodnocení fondů a určování hodnoty aktiv fondu a jeho částí.

Organizační nezávislost oceňovatele by neměla být požadavkem, ale možností ponechanou na uvážení stran.

Na druhou stranu by organizační pravidla měla zaručovat nezávislost této funkce, pokud hodnocení provádějí správci AIF interně („čínská zeď“).

Se zavedením systematického hodnocení činností souvisejících s kapitálovými investicemi se nepočítá.

5.   Využívání pákového efektu

Zpravodaj navrhuje, aby správci AIF dopředu stanovili limity pákového efektu, který využijí pro každý AIF, který spravují. Pro stanovení těchto limitů je vhodné definovat některé rámcové zásady. Správci AIF musí informovat vnitrostátní orgány dohledu o limitech, které si stanovili.

Za mimořádných okolností by orgán ESMA měl pravomoc stanovit na použitelný pákový efekt přísnější limity než ty, které uvedl správce.

6.   Krátký prodej

Krátký prodej je postup podporující likviditu a dynamiku finančních trhů. Rozhodně jej tedy není vhodné zakazovat.

Protože však tento postup může přispět ke zvýšení systémového rizika, je vhodné pro něj zavést několik jednoduchých rámcových pravidel, které umožní zajistit finanční stabilitu a integritu trhu.

7.   Informační povinnosti

Sdělování informací orgánu dohledu a investorovi je klíčovým prvkem pro dosažení cílů této směrnice. Je však třeba rozlišovat mezi informacemi určenými orgánu dohledu a informacemi nezbytnými pro investora. Nic nebrání tomu, aby transparentnost vůči orgánu dohledu byla úplná.

Protože se jedná o kapitálové investiční fondy, nelze po cílovém podniku požadovat obsáhlejší informace než ty, jež musí na základě právních předpisů poskytovat stejné typy podniků.

8.   Kontrola společností prostřednictvím kapitálového investičního fondu

Specifická pravidla týkající se převzetí kontroly nad určitým subjektem prostřednictvím kapitálového fondu je třeba uplatňovat ne na základě držby procentuálního podílu, ale na základě skutečného výkonu kontroly nad společností podle kritérií běžných v oblasti práva obchodních společností.

9.   Dohled

Zpravodaj zohlednil novou evropskou strukturu dohledu. Právní předpisy v souvislosti s touto strukturou jsou v současnosti přezkoumávány s cílem zajistit větší finanční stabilitu a omezit systémová rizika.

ESRB (Evropská rada pro systémová rizika) a orgán ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) hrají v této oblasti klíčovou úlohu.

10 – Pravomoci členských států

Je nezbytné, aby příslušné orgány „členského státu původu“, v němž byl správce schválen, a orgány „hostitelského členského státu“, na jehož území správce vykonává správu a nabízí investiční fondy, měly dohlížecí pravomoc.

11 – Odměňování řídících pracovníků

Prohlášení vydané 25. září 2009 na vrcholné schůzce skupiny G20 v Pittsburghu představuje mezinárodní dohodu týkající se odměňování řídících pracovníků bank a ostatních finančních institucí.

Zpravodaj navrhuje, aby se tyto zásady uplatňovaly také v případě správců AIF.

12 – Lamfalussyho postup

Směrnice o správcích AIF je součástí Lamfalussyho postupu: stanoví obecné pokyny (opatření úrovně 1) a připravuje prováděcí opatření (opatření úrovně 2), které na základě postupu projednávání ve výborech může zavést Evropské komise.

Zpravodaj usiloval o co nejlepší rovnováhu mezi opatřeními obou úrovní.

13 – Interakce a soudržnost s ostatními texty

Některá témata, která jsou součástí návrhu směrnice o správcích AIF, jsou upravována i jinými předpisy, jako jsou směrnice MIFID, SKIPCP, CRD apod. Ty je třeba vzít v zájmu soudržnosti v úvahu. Aby se rozdíly v interpretaci ustanovení týkajících se stejného tématu omezily na minimum, navrhuje se, aby pokaždé, když to bude vhodné, bylo převzato znění uvedené v souvisejících směrnicích.

(1)

ECB – Financial stability review – červen 2009


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (*) (5. 5. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2004/39/ES a 2009/…/ES

(KOM(2009)0207 – C7-0040/2009 – 2009/0064(COD))

Navrhovatelka (*): Evelyn Regner

(*)       Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Obecné souvislosti:

Finanční a hospodářská krize odhalila, že v regulaci finančních trhů a v dohledu nad nimi se vyskytují podstatné nedostatky. Mezi rizikem a odpovědností (tj. právní odpovědností) panuje v současnosti nerovnováha. Projednávaná směrnice by měla zajistit rovnováhu mezi rizikem, jehož zdrojem jsou fondy, a související odpovědností.

V návaznosti na předchozí zprávy EP z vlastního podnětu a v reakci na neustále rostoucí tlak veřejnosti předložila Komise dne 30. dubna 2009 návrh směrnice o správcích alternativních investičních fondů, kterou by měl být stanoven právní rámec pro veškeré investiční fondy, na něž se nevztahuje směrnice o SKIPCP. Tento právní rámec má nahradit četné vnitrostátní úpravy v zájmu efektivnějšího fungování celoevropského řešení. Ačkoli tento záměr je vítán – stejně jako to, že se Komise rozhodla jednat – je nutné návrh v několika podstatných bodech dále rozvinout.

Stanovisko navrhovatelky Výboru pro právní záležitosti:

Navrhovatelka Výboru pro právní záležitosti poukazuje na několik podstatných nedostatků v návrhu Komise:

a) Podle návrhu jsou regulováni správci fondů, a nikoli fondy samotné. Přístup, podle něhož se regulují správci investičních fondů, sice vytváří dojem jistoty, avšak ponechává v právní úpravě nemalé skuliny. Kromě toho budou moci správci, kteří nepocházejí z EU, v Unii provozovat zahraniční fondy, aniž by podléhali registraci a kontrole.

b) Předem zavádět prahové hodnoty, podle nichž by se rozlišovaly systémově důležité společnosti a společnosti, které pro systém žádné riziko nepředstavují, není možné. Jak ukazuje současná krize, projeví se to, zda má určitá společnost systémový význam, až v konkrétním případě. Tyto prahové hodnoty mimoto otvírají právní skulinu – limity by se daly jednoduše obcházet formálním rozdělením na menší celky.

c) Pravidla pro transparentnost a dohled jsou vítána, avšak z pohledu navrhovatelky vyžadují vylepšení. Je důležité, aby správci AIF byli povinni zveřejňovat informace o své kompenzační strategii a aby se zaměřovali na podnikatelský úspěch spočívající v udržitelnosti. Dále bude nutné vytvořit spolehlivý a transparentní celounijní postup hodnocení. Tam, kde správci AIF působí přes státní hranice, je vhodné, aby byl dohledem pověřen evropský úřad.

d) Vzhledem k pákovému efektu zejména u soukromých kapitálových fondů a k často používané praxi převádět úvěry, které byly přijaty za účelem nákupu určitého podniku, na zakoupený podnik, čímž je často ohrožena samotná existence takového podniku, je třeba zpřísnit příslušné předpisy. S ohledem na dalekosáhlé důsledky, které má nákup určitého podniku soukromým kapitálovým fondem, není možné stanovovat žádné výjimky pro malé a střední podniky.

Navrhovatelka považuje za nutné upozornit na to, že silnější pobídky k pozitivní dlouhodobé orientaci podniků lze primárně vytvořit posílením práv na informace a spolurozhodování v podnicích, a to ruku v ruce se změnami v předpisech, jimiž se řídí kapitálové trhy a obchodní společnosti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby bez hlasování přijal pozměňovací návrhy spadající do výlučné působnosti přidruženého výboru podle postupu s přidruženými výbory (článek 50):

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Oblast působnosti této směrnice by měla být omezena na správu subjektů kolektivního investování, které získávají kapitál od mnoha investorů s cílem jej investovat v souladu s vymezenou investiční politikou podle principu rozložení rizika ve prospěch těchto investorů. Tato směrnice by se neměla vztahovat na správu penzijních fondů nebo správce nesdružených investic, jako jsou nadační fondy, státní investiční fondy nebo aktiva držená na vlastní účet úvěrovými institucemi, pojišťovnami nebo zajišťovnami. Tato směrnice by se také neměla vztahovat na aktivně spravované investice ve formě cenných papírů, jako jsou osvědčení, řízené futures nebo indexované obligace. Měla by se však vztahovat na správce všech subjektů kolektivního investování, které nemusejí mít povolení jako SKIPCP. Po investičních podnicích s povolením podle směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů by nemělo být požadováno, aby získaly povolení podle této směrnice za účelem poskytování investičních služeb v souvislosti s AIF. Investiční podniky však mohou poskytovat investiční služby v souvislosti s AIF pouze a do té míry, pokud mohou být jejich podílové jednotky či akcie nabízeny v souladu s touto směrnicí.

(5) Oblast působnosti této směrnice by měla být omezena na správu subjektů kolektivního investování, které získávají kapitál od mnoha investorů s cílem jej investovat v souladu s vymezenou investiční politikou podle principu rozložení rizika ve prospěch těchto investorů. Měla by se vztahovat na správce všech těchto subjektů kolektivního investování, které nemusejí mít povolení jako SKIPCP. Tato směrnice by se neměla vztahovat na správu penzijních fondů nebo správce nesdružených investic, jako jsou nadační fondy, státní investiční fondy nebo aktiva držená na vlastní účet úvěrovými institucemi, pojišťovnami nebo zajišťovnami. Tato směrnice by se také neměla vztahovat na aktivně spravované investice ve formě cenných papírů, jako jsou osvědčení, řízené futures nebo indexované obligace. Za subjekt kolektivního investování rovněž nelze pro účely této směrnice považovat subjekt, který převážně působí jako holdingový subjekt pro skupinu dceřiných společností a jenž vlastní strategické podíly ve společnostech se záměrem dlouhodobého držení spíše než pro účely krátkodobého zisku prostřednictvím odprodejů ve vymezeném časovém rámci. Po investičních podnicích s povolením podle směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů by nemělo být požadováno, aby získaly povolení podle této směrnice za účelem poskytování investičních služeb v souvislosti s AIF. Investiční podniky však mohou poskytovat investiční služby v souvislosti s AIF pouze a do té míry, pokud mohou být jejich podílové jednotky či akcie nabízeny v souladu s touto směrnicí.

Odůvodnění

Mělo by být zjevné, že ve vyjádření, že do oblasti působnosti této směrnice spadají správci všech subjektů kolektivního investování, které nejsou SKIPCP, se v odkazu na „subjekty kolektivního investování“ jedná o subjekty kolektivního investování, které získávají kapitál od mnoha investorů s cílem jej investovat v souladu s vymezenou investiční politikou podle principu rozložení rizika ve prospěch těchto investorů, spíše než širší kategorii subjektů kolektivního investování.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) S cílem zabránit možnému spekulativnímu rozprodávání majetku (tzv. „asset stripping“) by čistá aktiva cílové společnosti kontrolovaná AIF měla být v souladu s ustanoveními uplatňovanými v rámci režimu kapitálové přiměřenosti podle druhé směrnice v oblasti práva obchodních společností1.

 

________________________________

1 Druhá směrnice Evropského parlamentu a Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1).

Odůvodnění

Ustanovení písmene a) čl. 15 odst. 1 druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření a ustanovení čl. 1 odst. 4 písm. b) a čl. 1 odst. 5 směrnice 2006/68/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, jež je používaná pro veřejně obchodované akciové společnosti, by mohla „asset stripping“, jako je odprodej jen ke splacení dluhu spojeného s nabytím, pomoci bránit, zatímco je současně ponechán dostatečný prostor k tomu, aby docházelo k legitimním strategickým restrukturalizacím.

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Je nezbytné zajistit, aby správci AIF provozovali svou činnost na základě silné kontroly řízení. Správci AIF by měli být řízeni a organizováni tak, aby se minimalizovaly střety zájmů. Nedávný vývoj zdůraznil zásadní potřebu oddělit funkce úschovy aktiv a jejich správy a oddělit aktiva investorů od aktiv správce. Za tímto účelem musí správce AIF jmenovat depozitáře a svěřit mu zaúčtování peněz investorů na samostatný účet, úschovu finančních nástrojů a ověření toho, zda AIF či správce AIF jeho jménem získal vlastnictví všech ostatních aktiv.

(12) Je nezbytné zajistit, aby správci AIF provozovali svou činnost na základě silné kontroly řízení. Správci AIF by měli být řízeni a organizováni tak, aby se minimalizovaly střety zájmů. Nedávný vývoj zdůraznil zásadní potřebu oddělit funkce úschovy aktiv a jejich správy a oddělit aktiva investorů od aktiv správce. Za tímto účelem musí správce AIF jmenovat depozitáře a svěřit mu zaúčtování peněz investorů na samostatný účet, úschovu finančních nástrojů a ověření toho, zda AIF či správce AIF jeho jménem získal vlastnictví všech ostatních aktiv. V zájmu usnadnění rychlého a účinného navrácení aktiv investorů by měl mít depozitář odpovědnost vůči správci AIF, vůči AIF a vůči investorům AIF jako celku, s výjimkou případů, kdy ke ztrátám dojde v důsledku vyšší moci. Vyšší moci se zde rozumí nepředvídatelné vnější události, které působí ztráty, na něž nemá depozitář vliv, přičemž jejich důsledkům nebylo možné zabránit navzdory splnění povinnosti náležité péče stanovené touto směrnicí.

 

 

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Odpovědnost depozitáře není dotčena přenesením této odpovědnosti na oprávněnou třetí stranu. Pokud však depozitáři brání ve výkonu jeho povinností právní předpisy třetí země nebo nepředvídatelná vnější okolnost, měl by být depozitář oprávněn vyvázat se ze své odpovědnosti. Tento krok musí schválit orgán příslušného členského státu a přenesenou odpovědnost nelze dále přenášet.

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Spolehlivé a objektivní ocenění aktiv je zásadní pro ochranu zájmů investora. Různí správci AIF používají různé metody a systémy pro oceňování aktiv, a to v závislosti na aktivech a trzích, na kterých převážně investují. Je vhodné tyto rozdíly uznat, avšak i přesto požadovat oceňování aktiv subjektem, který je na správci AIF nezávislý.

(13) Spolehlivé a objektivní ocenění aktiv je zásadní pro ochranu zájmů investora. Různí správci AIF používají různé metody a systémy pro oceňování aktiv, a to v závislosti na aktivech a trzích, na kterých převážně investují. Je vhodné tyto rozdíly uznat, avšak i přesto požadovat oceňování aktiv subjektem, který je na správci AIF nezávislý. Kritéria pro oceňování by měla být definována v souladu s pokyny stanovenými Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy zřízeným nařízením 2009/.../ES1* (ESMA).

 

* Úř. věst. ...

 

+ Úř věst. prosím vložte číslo, datum a odkaz na Úř. věst..

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Vzhledem k tomu, že správci AIF využívající ve svých investičních strategiích ve vysoké míře pákový efekt mohou za určitých podmínek přispět k vytváření systémového rizika či chaotických trhů, měly by být uloženy zvláštní požadavky správcům AIF používajícím určité postupy, které dávají vzniknout konkrétním rizikům. Informace nezbytné ke zjištění a sledování těchto rizik a k reakci na ně nebyly ve Společenství shromážděny jednotným způsobem, ani nebyly předány všem členským státům, aby byly zjištěny zdroje možných rizik pro stabilitu finančních trhů Společenství. K nápravě této situace je třeba, aby se na správce AIF, kteří systematicky ve vysoké míře využívají ve svých investičních strategiích pákový efekt, vztahovaly zvláštní požadavky. Tito správci AIF by měli mít povinnost zveřejnit informace týkající se využívání a zdrojů pákového efektu. Informace by měly být shromážděny a předány ostatním orgánům ve Společenství, aby byla usnadněna kolektivní analýza dopadu pákového efektu těchto správců AIF na finanční systém Společenství a rovněž společná reakce.

(15) Vzhledem k tomu, že správci AIF využívající ve svých investičních strategiích ve vysoké míře pákový efekt mohou za určitých podmínek přispět k vytváření systémového rizika či chaotických trhů, měly by být správcům AIF využívajícím pákový efekt uloženy zvláštní požadavky na podávání zpráv. Informace nezbytné ke zjištění a sledování těchto rizik a k reakci na ně nebyly ve Společenství shromážděny jednotným způsobem, ani nebyly předány všem členským státům, aby byly zjištěny zdroje možných rizik pro stabilitu finančních trhů Společenství. K nápravě této situace je třeba, aby se na správce AIF, kteří ve vysoké míře využívají ve svých investičních strategiích pákový efekt, vztahovaly zvláštní požadavky na podávání zpráv. Tito správci AIF by měli mít povinnost zveřejnit informace týkající se využívání a zdrojů pákového efektu. Informace by měly být shromážděny v centrálním rejstříku pod dohledem Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) zřízeného nařízením 2009/.../ES a předány ostatním orgánům v Unii, orgánu ESMA a případně příslušným orgánům ve třetích zemích, aby byla usnadněna kolektivní analýza dopadu pákového efektu těchto správců AIF na finanční systém Unie a rovněž společná reakce. Současně se ve směrnicích 2006/48/ES a 2006/49/ES zřizuje centrální rejstřík pod záštitou ESRB pro banky, které poskytují AIF služby hlavního makléře.

Odůvodnění

Aby byly schopny zachytit systémové riziko, musí být informace, které jsou shromažďovány na vnitrostátní úrovni, souhrnně shromážděny do centrálního rejstříku pod záštitou ESRB. Doprovázet by je měl rejstřík pro činnosti hlavního makléře, zřízený podle směrnice o centrálním rejstříku.

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Činnosti správců AIF založené na využívání pákového efektu ve velké míře by mohly mít nepříznivý dopad na stabilitu a účinné fungování finančních trhů. Je považováno za nezbytné umožnit Komisi stanovit omezení míry pákového efektu, který by mohli správci AIF využívat, zejména v případech, kdy správci AIF využívají pákového efektu ve velké míře a systematicky. Omezení maximální míry pákového efektu by mělo zohlednit aspekty týkající se zdroje pákového efektu a strategie používané správci AIF. Mělo by také zohlednit v zásadě dynamickou povahu řízení pákového efektu většinou správců AIF, kteří využívají pákového efektu ve velké míře. V tomto ohledu by omezení pákového efektu mohlo například být stanoveno buď jako prahová hodnota, která by neměla být nikdy překročena, nebo jako omezení průměrného pákového efektu využívaného během daného období (tj. měsíčně či čtvrtletně).

(16) Činnosti správců AIF založené na využívání pákového efektu ve velké míře by mohly mít nepříznivý dopad na stabilitu a účinné fungování finančních trhů. Pákový efekt lze vymezit jen obtížně. Příslušné orgány domovského členského státu správce AIF by však měly mít možnost stanovit omezení míry pákového efektu, který by v případě extrémních podmínek na trhu mohli správci AIF využívat. Členské státy by měli o veškerých těchto opatřeních uvědomit ESMA a Komisi.

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a) Je nezbytné zajistit, aby se na všechny účastníky trhu, kteří využívají krátký prodej, vztahovaly stejné požadavky. Komise by za tímto účelem měla navrhnout horizontální opatření s cílem zajistit rovné podmínky pro všechny správce AIF a jiné subjekty uplatňující krátký prodej.

Odůvodnění

Krátký prodej je třeba řešit na horizontálním základě, který umožní zajistit rovné podmínky pro všechny a zabrání regulační arbitráži.

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a) Je nutno zajistit, aby se na portfoliové společnosti nevztahovaly přísnější požadavky než na jakékoli jiné emitenty nebo nekótované společnosti přijímající soukromé investice jiné než investice AIF. Ačkoli transparentnost v právních předpisech o obchodních společnostech je nezbytná, jakákoli diskriminace, jako například stanovení povinnosti zveřejňování konkrétních strategií a rozvojových plánů portfoliových společností na základě jejich vlastnictví, by měla vliv na spravedlivou hospodářskou soutěž a ohrozila by financování inovací v Unii. Může mít rovněž vliv na práva jiných akcionářů. Proto by Komise měla nejpozději do ...* přistoupit k přezkumu všech příslušných právních předpisů o obchodních společnostech i příslušných směrnic vztahujících se na finanční odvětví a měla by provést nezbytné změny v podobě legislativního návrhu, včetně příslušných nezbytných změn této směrnice. Zpráva Komise spolu s příslušnými návrhy by měla zajistit rovné podmínky pro všechny portfoliové společnosti a jiné subjekty. Ve své zprávě a návrhu by Komise měla přihlédnout k ochraně práv akcionářů i potřebě rovných podmínek na mezinárodní úrovni a evropské konkurenceschopnosti týkající se financování inovací a vývoje technologií.

 

* Úř. věst.: prosím vložte datum vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh   10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

vypouští se

Odůvodnění

Změna, která odpovídá novým postupům projednávání ve výborech.

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Komise by zejména měla být zmocněna přijmout opatření nezbytná pro provedení této směrnice. V tomto ohledu by Komise měla být schopna přijmout opatření k určení postupů, podle kterých správci AIF spravující portfolia AIF, jejichž spravovaná aktiva nedosahují prahové hodnoty stanovené touto směrnicí, mohou uplatnit své právo na zacházení jako se správci AIF, na které se vztahuje tato směrnice. Účelem těchto opatření je také stanovit kritéria, která příslušné orgány použijí při posuzování toho, zda správci AIF plní své povinnosti, pokud jde o jejich výkon činnosti, druh střetu zájmů, které musí správci AIF identifikovat, a rovněž přiměřené kroky, které by správci AIF měli přijmout v rámci vnitřních a organizačních postupů s cílem určit, odvrátit, řídit a sdělovat střety zájmů. Jejich účelem je stanovit požadavky na řízení rizik, které má správce AIF uplatnit, v závislosti na rizicích, která správci AIF vznikají jménem jím spravovaného AIF, a rovněž opatření nezbytná k tomu, aby správce AIF mohl řídit určitá rizika spojená s krátkým prodejem, včetně příslušných omezení, která mohou být potřebná k ochraně AIF před vystavením nadměrnému riziku. Jejich účelem je stanovit požadavky této směrnice na řízení likvidity, a zejména požadavky na minimální likviditu AIF. Jejich účelem je vymezit požadavky, které musí původci sekuritizačních nástrojů splnit, aby správci AIF bylo umožněno investovat do těchto nástrojů vydaných po 1. lednu 2011. Jejich účelem je také vymezit požadavky, které musí správci AIF splnit, když investují do těchto sekuritizačních nástrojů. Jejich účelem je rovněž stanovit kritéria, na jejichž základě lze oceňovatele považovat za nezávislého ve smyslu této směrnice. Účelem je dále stanovit podmínky, za kterých by mělo být schváleno pověření funkcí správce AIF, a podmínky, za kterých by správce již nemohl být považován za správce AIF v případě nadměrného pověření. Účelem je dále stanovit obsah a formu výroční zprávy, kterou musí správci AIF zpřístupnit u každého AIF, který spravují, a stanovit informační povinnosti správců AIF vůči investorům a požadavky na podávání zpráv příslušným orgánům a rovněž jejich četnost. Účelem je také stanovit informační povinnost uloženou správcům AIF, pokud jde o pákový efekt, a četnost podávání zpráv příslušným orgánům a podávání informací investorům. Účelem je stanovit omezení míry pákového efektu, který mohou správci AIF při správě AIF využít. Účelem je určit podrobný obsah a způsob, kterým by správci nabývající rozhodujícího vlivu v subjektech emitenta a nekótovaných společnostech měli splnit svou informační povinnost vůči subjektům emitenta a nekótovaným společnostem a jejich příslušným akcionářům a zástupcům zaměstnanců, včetně informací, které mají být obsaženy ve výročních zprávách AIF, které spravují. Jejich účelem je určit druhy omezení nebo podmínek, které mohou být uloženy v rámci nabízení AIF profesionálním investorům v domovském členském státě správce AIF. Účelem je stanovit obecná kritéria pro posouzení rovnocennosti oceňovacích norem třetích zemí, je-li oceňovatel usazen ve třetí zemi, rovnocennosti právních předpisů třetích zemí, pokud jde o depozitáře, a rovnocennosti obezřetnostních pravidel a trvalého dohledu pro účely povolení správců AIF usazených ve třetích zemích. Účelem je stanovit obecná kritéria pro posuzování, zda třetí země umožňují správcům AIF ze Společenství účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který správcům AIF z těchto třetích zemí umožňuje Společenství. Jejich účelem je stanovit způsoby, obsah a četnost výměny informací týkajících se správců AIF mezi příslušnými orgány domovského členského státu správce AIF a jinými příslušnými orgány, pokud mohou správci AIF jednotlivě nebo spolu s jinými správci AIF mít vliv na stabilitu systémově důležitých finančních institucí a řádné fungování trhů. Jejich účelem je stanovit postupy pro ověřování na místě a šetření.

(27) Komise by zejména měla být zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, jimiž stanoví postupy, podle kterých správci AIF spravující portfolia AIF, jejichž spravovaná aktiva nedosahují prahové hodnoty stanovené touto směrnicí, mohou uplatnit své právo na zacházení jako se správci AIF, na které se vztahuje tato směrnice. Tyto akty v přenesené pravomoci rovněž stanoví kritéria, která příslušné orgány použijí při posuzování toho, zda správci AIF plní své povinnosti, pokud jde o jejich výkon činnosti, druh střetu zájmů, které musí správci AIF identifikovat, a rovněž přiměřené kroky, které by správci AIF měli přijmout v rámci vnitřních a organizačních postupů s cílem určit, odvrátit, řídit a sdělovat střety zájmů. Mohou stanovit požadavky na řízení rizik, které má správce AIF uplatnit, v závislosti na rizicích, která správci AIF vznikají jménem jím spravovaného AIF, a rovněž opatření nezbytná k tomu, aby správce AIF mohl řídit určitá rizika spojená s krátkým prodejem, včetně příslušných omezení, která mohou být potřebná k ochraně AIF před vystavením nadměrnému riziku. Mohou stanovit požadavky této směrnice na řízení likvidity, a zejména požadavky na minimální likviditu AIF, mohou vymezit požadavky, které musí původci sekuritizačních nástrojů splnit, aby správci AIF bylo umožněno investovat do těchto nástrojů vydaných po 1. lednu 2011. Mohou také vymezit požadavky, které musí správci AIF splnit, když investují do těchto sekuritizačních nástrojů. Mohou rovněž stanovit kritéria, na jejichž základě lze oceňovatele považovat za nezávislého ve smyslu této směrnice. Dále mohou stanovit podmínky, za kterých by mělo být schváleno pověření funkcí správce AIF, a podmínky, za kterých by správce již nemohl být považován za správce AIF v případě nadměrného pověření. Mohou stanovit obsah a formu výroční zprávy, kterou musí správci AIF zpřístupnit u každého AIF, který spravují, a stanovit informační povinnosti správců AIF vůči investorům a požadavky na podávání zpráv příslušným orgánům a rovněž jejich četnost. Mohou také stanovit informační povinnost uloženou správcům AIF, pokud jde o pákový efekt, a četnost podávání zpráv příslušným orgánům a podávání informací investorům. Mohou stanovit omezení míry pákového efektu, který mohou správci AIF při správě AIF využít. Mohou určit podrobný obsah a způsob, kterým by správci nabývající rozhodujícího vlivu v subjektech emitenta a nekótovaných společnostech měli splnit svou informační povinnost vůči subjektům emitenta a nekótovaným společnostem a jejich příslušným akcionářům a zástupcům zaměstnanců, včetně informací, které mají být obsaženy ve výročních zprávách AIF, které spravují. Mohou určit druhy omezení nebo podmínek, které mohou být uloženy v rámci nabízení AIF profesionálním investorům v domovském členském státě správce AIF. Mohou stanovit obecná kritéria pro posouzení rovnocennosti oceňovacích norem třetích zemí, je-li oceňovatel usazen ve třetí zemi, rovnocennosti právních předpisů třetích zemí, pokud jde o depozitáře, a rovnocennosti obezřetnostních pravidel a trvalého dohledu pro účely povolení správců AIF usazených ve třetích zemích. Mohou stanovit obecná kritéria pro posuzování, zda třetí země umožňují správcům AIF ze Společenství účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který správcům AIF z těchto třetích zemí umožňuje Společenství. Mohou stanovit způsoby, obsah a četnost výměny informací týkajících se správců AIF mezi příslušnými orgány domovského členského státu správce AIF a jinými příslušnými orgány, pokud mohou správci AIF jednotlivě nebo spolu s jinými správci AIF mít vliv na stabilitu systémově důležitých finančních institucí a řádné fungování trhů. Mohou stanovit postupy pro ověřování na místě a šetření. Tato opatření stanoví, že normy oceňování fondů určité třetí země jsou rovnocenné standardům platným v Unii, je-li oceňovatel usazen ve třetí zemi. Mohou uvést, že právní předpisy týkající se depozitářů určité třetí země jsou rovnocenné této směrnici. Mohou uvést, že právní předpisy týkající se obezřetnostních pravidel a průběžného dohledu nad správci AIF určité třetí země jsou rovnocenné této směrnici. Mohou stanovit, zda určitá třetí země umožňuje správcům AIF ze Společenství účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který správcům AIF z této třetí země umožňuje Společenství. Mohou stanovit standardní vzory oznámení a osvědčení a stanovit postup pro výměnu informací mezi příslušnými orgány.

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a) Akty v přenesené pravomoci tohoto typu byl měly patřičně zohledňovat investiční strategii, postupy pro řízení rizik a opatření pro jejich eliminaci. Berou rovněž v potaz i odlišné použité investiční strategie a typy aktiv dotčených transakcemi na finančních trzích.

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musejí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Opatření, která nespadají pod výše uvedenou kategorii, by měla podléhat regulativnímu postupu stanovenému v článku 5 uvedeného rozhodnutí. Účelem těchto opatření je uvést, že normy oceňování fondů konkrétní třetí země jsou rovnocenné standardům použitelným ve Společenství, je-li oceňovatel usazen ve třetí zemi. Účelem je uvést, že právní předpisy týkající se depozitářů konkrétní třetí země jsou rovnocenné této směrnici. Účelem je uvést, že právní předpisy týkající se obezřetnostních pravidel a trvalého dohledu nad správci AIF konkrétní třetí země jsou rovnocenné této směrnici. Účelem je uvést, zda konkrétní třetí země umožňuje správcům AIF ze Společenství účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který správcům AIF z této třetí země umožňuje Společenství. Účelem je stanovit standardní vzory oznámení a osvědčení a stanovit postup pro výměnu informací mezi příslušnými orgány.

vypouští se

Odůvodnění

Změna, která odpovídá novým postupům projednávání ve výborech.

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud právní předpisy, podle nichž je AIF zřízen, vyžadují, aby byla ustavena správní rada nebo jiný řídící orgán, a řídící orgán nese odpovědnost za výkon správních činností ve vztahu k AIF, považuje se AIF za správce AIF podle této směrnice.

Odůvodnění

Směrnice by měla být pozměněna tak, aby bylo zajištěno, že na AIF, jenž má řídící orgán – například správní radu –, která nese celkovou odpovědnost za správu, bude nahlíženo jako na subjekt správy AIF, na který se vztahují ustanovení této směrnice.

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) SKIPCP nebo jejich správcovské či investiční společnosti povolené v souladu se směrnicí 2009/…/ES [směrnice o SKIPCP];

c) SKIPCP nebo jejich správcovské či investiční společnosti povolené v souladu se směrnicí 2009/…/ES [směrnice o SKIPCP], pokud tyto správcovské nebo investiční společnosti nespravuje AIF;

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga) národní centrální banky;

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gb) průmyslové holdingové společnosti, jejichž akcie jsou obchodované na regulovaném trhu EU, v případě, že jsou držiteli podílu ve svých dceřiných společnostech nebo sdružených společnostech pro účely provádění průmyslové podnikatelské strategie;

Odůvodnění

„Průmyslové holdingové společnosti“ jsou dlouhodobí vlastníci, kteří neplánují opuštění a mají průmyslový přístup ke svým holdingům – ať už ve formě holdingové společnosti nebo průmyslového konglomerátu nebo jako průmyslové investiční společnosti. Tyto společnosti představují jen malé systémové riziko a pokud jsou kótované, vztahují se na ně stávající právní předpisy EU pro společnosti, vnitrostátní regulace a pravidla pro kótování na burze, která představují účinnou ochranu investorů. Průmyslové holdingové společnosti, které se ve svých investičních strategiích zaměřují spíše na průmysl než na obchod, by proto měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gc) vnitrostátní, regionální a místní vlády a orgány nebo instituce, které spravují fondy podporující systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy;

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g d (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gd) správce AIF v souvislosti s jakýmikoliv AIF uzavřeného typu, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování nebo jsou předmětem žádosti o přístup k obchodování na regulovaném trhu, kteří mají své sídlo v Unii nebo v Unii vykonávají činnost.

Odůvodnění

Touto navrhovanou změnou článku 2 by se zabránilo tomu, aby podle směrnice byl uplatňován nepřiměřený postup, pokud jde o správce AIF uzavřeného typu, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu EU.

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se určí postupy, podle nichž správci AIF spravující portfolia AIF, jejichž spravovaná aktiva nedosahují prahové hodnoty stanovené v odst. 2 písm. a), mohou uplatnit právo podle odstavce 3.

4. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se určí postupy, podle nichž správci AIF spravující portfolia AIF, jejichž spravovaná aktiva nedosahují prahové hodnoty stanovené v odst. 2 písm. a), mohou uplatnit právo podle odstavce 3.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Čl. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) „alternativním investičním fondem“ nebo „AIF“ jakýkoli subjekt kolektivního investování včetně jeho investičních oborů, jehož předmětem činnosti je kolektivní investování do aktiv a jenž nemusí být povolen podle článku 5 směrnice 2009/…/ES [směrnice o SKIPCP];

a) „alternativním investičním fondem“ nebo „AIF“ jakýkoli subjekt kolektivního investování, který získává kapitál od více investorů s cílem jej investovat v souladu s vymezenou investiční politikou podle principu rozložení rizika ve prospěch těchto investorů, včetně investičních oborů každého takového subjektu, a jenž nemusí být povolen podle článku 5 směrnice 2009/…/ES [směrnice o SKIPCP];

Odůvodnění

Definice „alternativního investičního fondu“ je klíčovou definicí v souvislosti s oblastí působnosti této směrnice a měla by jasně vymezovat subjekty kolektivního investování, na které se směrnice bude vztahovat.

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Čl. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) „správcem alternativních investičních fondů“ nebo „správcem AIF“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba, jejímž obvyklým předmětem činnosti je správa jednoho nebo několika AIF;

b) „správcem alternativních investičních fondů“ nebo „správcem AIF“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která spravuje jeden nebo více AIF, nebo jediný AIF, který je spravován autonomně;

Odůvodnění

Některé AIF jsou spravovány nikoli správci AIF, ale autonomně.

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Čl. 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) „nabízením“ všeobecné nabízení nebo prodej podílových jednotek nebo akcií AIF investorům s domicilem ve Společenství bez ohledu na to, na čí podnět k nabízení nebo prodeji dochází;

e) „nabízením“ všeobecné nabízení nebo prodej podílových jednotek nebo akcií AIF z iniciativy správců AIF spravujících tento AIF investorům s domicilem v Unii;

Odůvodnění

Tato navrhovaná změna upravuje prodejní omezení podle článku 4 a definuje „nabízení“ pro účely této směrnice tak, aby se týkalo jen prodeje AIF z iniciativy jeho správce.

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Čl. 3 – písm. o a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

oa) „AIF uzavřeného typu“ AIF, u nějž držitelé akcií nebo podílových listů nemají právo na přímý nebo nepřímý zpětný odkup nebo vyplacení z aktiv AIF;

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Čl. 3 – písm. o b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ob) „subjektem kolektivního investování uzavřeného typu“ subjekt kolektivního investování, jehož akcie a podílové jednotky nesmějí být na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z aktiv těchto subjektů;

Odůvodnění

Je třeba definovat subjekty kolektivního investování uzavřeného typu s cílem odlišit je od subjektů kolektivního investování, na které by se měla tato směrnice vztahovat.

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Čl. 3 – písm. o c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

oc) „cílovou společností“ emitent nebo nekótovaná společnost, která je předmětem převzetí společnosti od investora nabývajícího rozhodujícího vlivu;

Odůvodnění

Je třeba definovat význam pojmu „cílová společnost“ při zvažování otázky „asset stripping“.

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby žádný správce AIF, na něhož se vztahuje tato směrnice, nevykonával správu žádného AIF ani nenabízel jeho akcie nebo podílové jednotky bez předchozího povolení.

1. Členské státy zajistí, aby žádný správce AIF, na něhož se vztahuje tato směrnice, nevykonával správu žádného AIF ani nenabízel jeho akcie nebo podílové jednotky bez předchozího povolení.

Subjektům, které nejsou povoleny v souladu s touto směrnicí, a správcům AIF, na něž se tato směrnice nevztahuje, kteří nejsou povoleni podle vnitrostátního práva členského státu, není dovoleno vykonávat správu AIF nebo nabízet jejich podílové jednotky nebo akcie na území Společenství.

Subjektům, které nejsou povoleny v souladu s touto směrnicí, a správcům AIF, na něž se tato směrnice nevztahuje, kteří nejsou povoleni podle vnitrostátního práva členského státu, není dovoleno vykonávat správu AIF na území Unie.

 

Tato směrnice žádné osobě nebrání ani ji neomezuje v tom, aby na kapitálovém trhu prodávala podílové jednotky nebo akcie, jichž jsou v AIF držiteli, nebo jinak s těmito podílovými jednotkami nebo akciemi na kapitálovém trhu nakládala, přičemž osoba, která je držitelem podílových jednotek nebo akcií v AIF, je může sama nebo prostřednictvím zprostředkovatele, včetně správců AIF, kterým byla správcovská činnost povolena podle této směrnice, nabízet investorům v členském státě podle vnitrostátního práva členského státu, kde takové nabízení není z iniciativy správců AIF spravujících tento AIF.

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Správci AIF mohou mít povolení k výkonu správy všech nebo některých druhů AIF.

2. Správci AIF mohou mít povolení k výkonu správy všech nebo některých druhů AIF. AIF může být spravován jediným správcem AIF.

Odůvodnění

Cílem je zamezit obtížím při určování správců AIF, kteří nesou odpovědnost, nebo předpokládání společné právní odpovědnosti.

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Čl. 5 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Správce AIF musí mít ústředí v témže členském státě jako své sídlo.

Správce AIF musí mít ústředí v témže členském státě jako své sídlo. V případě, že správce spravuje jeden nebo více AIF, vyžaduje se povolení pro každý AIF.

Pozměňovací návrh   30

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví kritéria pro povolovací režim, mimo jiné kritéria, která musí splňovat osoby odpovědné za administrativní činnost spojenou se správci AIF.

Pozměňovací návrh   31

Návrh směrnice

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Správce AIF uvědomí příslušné orgány domovského členského státu o všech změnách údajů, které uvedl v původní žádosti a které mohou podstatným způsobem ovlivnit podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, především o změnách investiční strategie a politiky jakéhokoli jím spravovaného AIF, o změnách statutu nebo zakládacích dokumentů AIF, jakož i o identifikačních údajích každého dalšího AIF, který zamýšlí spravovat, a to před provedením těchto změn.

Správce AIF uvědomí příslušné orgány domovského členského státu, dojde-li k podstatným změnám podmínek původního povolení nebo registrace, zejména změnám v plánu aktivit správců AIF nebo v investiční strategii a politice jakéhokoli jím spravovaného AIF, a to před provedením těchto změn.

 

Správce AIF informuje příslušný orgán o jakékoli změně, pokud jde o osoby, které skutečně provádějí činnost správce AIF.

Příslušné orgány do jednoho měsíce od obdržení tohoto sdělení uvedené změny schválí, zamítnou nebo stanoví omezení.

Příslušné orgány do jednoho měsíce od obdržení tohoto sdělení uvedené změny schválí, zamítnou nebo stanoví omezení. Tyto příslušné orgány zamítnou ze závažných důvodů změny týkající se investiční strategie a politiky AIF nebo změny týkající se statutu nebo zakládacích dokumentů, pokud tyto změny byly výsledkem dohody s investory.

Pozměňovací návrh   32

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Žádný investor nepožívá zvláštních výhod, ledaže je to uvedeno ve statutu nebo zakládacích dokumentech AIF.

Žádný investor nepožívá podstatných zvláštních výhod oproti jiným investorům vztahujícím se ke stejnému AIF, ledaže jsou povaha a zásady těchto zvláštních výhod uvedeny ve statutu nebo zakládacích dokumentech AIF.

Odůvodnění

Požadavky směrnice o zveřejňování investorů by se v případě nestandardních podmínek neměly uplatňovat. Zde by docházelo k riziku narušení právních předpisů EU o ochraně osobních údajů. Jména by měla být poskytnuta jen oprávněným orgánům, kde bude zajištěna přísná důvěrnost, a nikoli jiným investorům nebo veřejnosti.

Pozměňovací návrh   33

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přijme prováděcí opatření, jimž se stanoví kritéria, která příslušné orgány použijí při posuzování toho, zda správce AIF plní své povinnosti podle odstavce 1.

2. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimž se stanoví kritéria, která příslušné orgány použijí při posuzování toho, zda správce AIF plní své povinnosti podle odstavce 1.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   34

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Opatření uvedená v tomto odstavci musí být přiměřená povaze, rozsahu a složitosti AIF.

Pozměňovací návrh   35

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 – pododstavce 1 a, 1 b a 1 c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Správce AIF stanoví a uplatňuje řádné politiky a praktiky odměňování, které jsou v souladu s účinným řízením rizik a vytvářením dlouhodobých hodnot.

 

Správci AIF informují příslušné orgány členských států o zásadách jejich politik a postupů odměňování.

 

Příslušné orgány členských států mohou v návaznosti přijmout vhodná opravná opatření na eliminaci rizik, která by mohla vyplynout ze skutečnosti, že správci AIF neuplatňují v oblasti odměňování řádné politiky a postupy.

Odůvodnění

The principles should align to those developed by the Financial Stability Board for Sound Compensation Practices (25 September 2009). The Leaders’ Statement following the Pittsburgh Summit (24-25 September 2009) fully endorses the implementation standards of the FSB aimed at aligning remuneration with long-term value creation and not excessive risk taking. We consider that the FSB principles endorsed by the G20 should apply to systemically important AIFM in common with other financial services firms. Whilst we do not consider that there is any need for detailed requirements in relation to remuneration to be proposed under this Directive, it is important that, in the event any relevant Level 2 measures are to be implemented under this Directive, such measures take account of the principle of proportionality and ensure the competitiveness of the industry in the EU is maintained by having regard to consistent implementation of such initiatives by the Commission working with the Financial Stability Board as envisaged by the FSB. In particular, any amendment to require an AIFM to ensure that its remuneration rules are compatible with the rules applicable to credit institutions and investment firms should be resisted as there are very good reasons why remuneration policies for AIFM should validly differ from banks and broker/dealers, for example. Accordingly, we do not agree with Amendment 50 in the Gauzès Report.

Pozměňovací návrh   36

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

3. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty přenesené pravomoci, jimiž se stanoví:

a) druhy střetů zájmů podle odstavce 1;

a) druhy střetů zájmů podle odstavce 1;

b) přiměřené kroky, které by správce AIF měl přijmout v rámci vnitřních a organizačních postupů s cílem určit, odvrátit, řídit a sdělovat střety zájmů.

b) přiměřené kroky, které by správce AIF měl přijmout v rámci vnitřních a organizačních postupů s cílem určit, odvrátit, řídit a sdělovat střety zájmů.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   37

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Správce AIF zajistí, aby činnosti řízení rizik a činnosti správy portfolia byly odděleny a podléhaly samostatné kontrole.

1. Správce AIF zajistí, aby činnosti řízení rizik a činnosti správy portfolia byly ve vhodné míře odděleny a byly přiměřené povaze, velikosti a složitosti jím spravovaného AIF.

Odůvodnění

Požadavek na samostatnou funkci řízení rizik by měl být přiměřený rizikům, jež správce AIF a fondy, které spravuje, představují.

Pozměňovací návrh   38

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se podrobněji stanoví:

5. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví:

Pozměňovací návrh   39

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

vypouští se

Pozměňovací návrh   40

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se podrobněji stanoví:

3. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví:

a) požadavky na řízení likvidity uvedené v odstavci 1 a

a) požadavky na řízení likvidity uvedené v odstavci 1 a

b) zejména požadavky na minimální likviditu pro AIF, které vyplácejí podílové jednotky nebo akcie častěji než jedenkrát za šest měsíců.

b) zejména požadavky na minimální likviditu pro AIF, které vyplácejí podílové jednotky nebo akcie častěji než jedenkrát za šest měsíců.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   41

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Odstavce 1 a 3 se nevztahují na AIF uzavřeného typu.

Odůvodnění

Řízení likvidity v závislosti na možných požadavcích na vyplacení se u fondů uzavřeného typu nevyžadují, neboť investoři nejsou oprávněni uskutečňovat své investice mimo aktiva daného fondu.

Pozměňovací návrh   42

Návrh směrnice

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem zajistit soudržnost mezi odvětvími a odstranit nesoulad mezi zájmy firem, které transformují úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci), a zájmy správců AIF, kteří do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů jménem jednoho nebo více AIF investují, přijme Komise prováděcí opatření, jimiž se stanoví požadavky v těchto oblastech:

S cílem zajistit soudržnost mezi odvětvími a odstranit nesoulad mezi zájmy firem, které transformují úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci), a zájmy správců AIF, kteří do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů jménem jednoho nebo více AIF investují, je Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví požadavky v těchto oblastech:

a) požadavky, které musí splnit původce, aby správce AIF směl jménem jednoho nebo více AIF investovat do cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů tohoto typu vydaných po 1. lednu 2011, včetně požadavků, které zajistí, že si původce ponechá čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %;

a) požadavky, které musí splnit původce, aby správce AIF směl jménem jednoho nebo více AIF investovat do cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů tohoto typu vydaných po 1. lednu 2011, včetně požadavků, které zajistí, že si původce ponechá čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %;

b) kvalitativní požadavky, které musí splnit správce AIF, který jménem jednoho nebo více AIF investuje do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů.

b) kvalitativní požadavky, které musí splnit správce AIF, který jménem jednoho nebo více AIF investuje do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   43

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Jestliže hodnota portfolií AIF spravovaných správcem AIF přesáhne 250 milionů EUR, zajistí správce AIF dodatkový kapitál; výše tohoto dodatkového kapitálu se rovná 0,02 % částky, o niž hodnota portfolií správce AIF přesahuje částku 250 milionů EUR.

Jestliže hodnota portfolií AIF spravovaných správcem AIF přesáhne 250 milionů EUR, zajistí správce AIF dodatkový kapitál; výše tohoto dodatkového kapitálu se rovná 0,02 % částky, o niž hodnota portfolií správce AIF přesahuje částku 250 milionů EUR. Požadovaná celková výše počátečního kapitálu a dodatkového kapitálu však nesmí přesáhnout 10 000 000 EUR.

Pozměňovací návrh   44

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Správce AIF zajistí, že pro každý jím spravovaný AIF je jmenován oceňovatel, který je na správci AIF nezávislý a který stanoví hodnotu aktiv nabytých AIF a hodnotu akcií a podílových jednotek AIF.

1. Správce AIF zajistí, že pro každý jím spravovaný AIF je jmenován certifikovaný oceňovatel, který je na správci AIF funkčně nezávislý a který stanoví hodnotu aktiv nabytých AIF a hodnotu akcií a podílových jednotek AIF.

Pozměňovací návrh   45

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. V případě, že externí oceňovatel není využíván, příslušné orgány domovského členského státu mohou od správce AIF požadovat, aby své postupy oceňování nebo ocenění nechal prověřit externím oceňovatelem, případně auditorem.

Pozměňovací návrh   46

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se podrobněji stanoví kritéria, na jejichž základě lze oceňovatele považovat za nezávislého ve smyslu odstavce 1.

4. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví podmínky pro certifikaci oceňovatelů a zásady pro stanovení kritérií pro hodnocení ve smyslu odstavce 1.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   47

Návrh směrnice

Článek 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Depozitář

Depozitář

1. Správce AIF zajistí, aby pro každý jím spravovaný AIF byl jmenován depozitář, který v příslušných případech plní tyto úkoly:

1. Správce AIF zajistí, aby pro každý jím spravovaný AIF byl jmenován depozitář, který v příslušných případech plní tyto úkoly:

a) přebírá veškeré platby od investorů při úpisu podílových jednotek nebo akcií AIF spravovaného správcem AIF a zaúčtovává je jménem správce AIF na samostatný účet;

a) přebírá veškeré platby od investorů při úpisu podílových jednotek nebo akcií AIF spravovaného správcem AIF a zaúčtovává je jménem správce AIF na samostatný účet;

b) uchovává všechny finanční nástroje, které náleží AIF;

b) uchovává všechny finanční nástroje, které náleží AIF, zejména:

 

i) skladuje v úschově náležité finanční nástroje a přijímá odpovídající opatření, která mu umožní zaručit práva vlastníků AIF, zvláště při platební neschopnosti depozitáře, včetně opatření, jimiž zajistí, aby dané finanční nástroje byly registrovány v účetních knihách depozitáře na samostatných účtech nebo společném samostatném účtu pro vícenásobné AIF tak, aby v případě selhání depozitáře mohly být tyto jednoznačně rozpoznány jako oddělené od ostatních aktiv depozitáře;

 

ii) vede záznamy potřebné k ověření vlastnictví finančních nástrojů, jejichž povaha úschovu neumožňuje, a to na základě informací poskytnutých správcem AIF a externích důkazů o provedených operacích;

c) ověřuje, zda AIF nebo správce AIF jménem AIF nabyl vlastnická práva ke všem ostatním aktivům, do nichž AIF investuje.

c) ověřuje, zda AIF nebo správce AIF jménem AIF nabyl vlastnická práva ke všem ostatním aktivům, do nichž AIF investuje.

 

1a. Nad rámec úkolů uvedených v odstavci 1 depozitář zajistí, aby:

 

a) prodej, emise, odkup, vyplacení a zrušení akcií nebo podílových jednotek byly prováděny v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a statutem nebo zakládacími dokumenty AIF;

 

b) hodnota akcií nebo podílových jednotek AIF byla vypočítávána v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a statutem nebo zakládacími dokumenty AIF;

 

c) u operací zahrnujících aktiva AIF byla protiplnění poskytována v obvyklých lhůtách; a

 

d) příjem byl AIF využit v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a statutem AIF.

2. Správce AIF nevystupuje jako depozitář.

2. Správce AIF nevystupuje jako depozitář.

Depozitář jedná nezávisle a výlučně v zájmu investorů AIF.

Depozitář jedná čestně, spravedlivě, odborně, nezávisle a v zájmu investorů AIF.

3. Depozitářem je úvěrová instituce se sídlem ve Společenství, povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění).

3. Depozitářem je buď:

 

a) úvěrová instituce se sídlem ve Společenství, povolená v souladu se směrnicí 2006/48/ES; nebo

 

b) investiční společnost povolená v souladu se směrnicí 2004/39/ES;

 

3a. Pokud má AIF spravovaný oprávněným správcem AIF domicil ve třetí zemi, má depozitář sídlo v Unii, s výjimkou případů, kdy splňuje všechny tyto podmínky:

 

a) příslušné orgány domovského členského státu správce AIF a příslušné orgány třetí země, v níž má AIF domicil, podepsaly dohody o spolupráci a výměně informací;

 

b) právní předpisy třetí země, v níž má AIF domicil, jsou v souladu s normami stanovenými mezinárodními organizacemi;

 

c) na třetí zemi, v níž má AIF domicil, se vztahuje rozhodnutí přijaté podle písm. e) , v němž se uvádí, že depozitáři s domicilem v dané zemi podléhají účinným obezřetnostním pravidlům a dohledu, které jsou rovnocenné ustanovením právních předpisů Unie;

 

d) na třetí zemi, v níž má AIF domicil, se vztahuje rozhodnutí přijaté podle písm. e), v němž se uvádí, že předpisy proti praní špinavých peněz a financování terorismu jsou rovnocenné ustanovením právních předpisů Unie;

 

e) domovský členský stát správce AIF podepsal se třetí zemí, v níž má AIF domicil, dohodu, jež plně splňuje normy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní.

4. Depozitář může svými úkoly pověřit jiného depozitáře.

4. Depozitář může svými úkoly pověřit třetí stranu, s výjimkou úlohy monitorování a dohledu nad pověřenými depozitáři. Depozitář nesmí svými funkcemi pověřit jinou osobu v takovém rozsahu, aby se stal subjektem typu „poštovní schránky“. K přenesení odpovědnosti může dojít pouze jednou. Nesmí vzniknout řetěz odpovědnosti.

 

4a. Depozitář se řídí osvědčenými postupy a jedná s veškerou patřičnou dovedností, péčí a opatrností při výběru, jmenování a pravidelném přezkumu činnosti každé třetí strany, již pověřil svými úkoly ve smyslu tohoto odstavce.

5. Depozitář odpovídá správci AIF a investorům AIF za veškerou újmu, která jim vznikne v důsledku neplnění povinností, které mu ukládá tato směrnice.

5. Depozitář odpovídá správci AIF a investorům AIF za veškerou újmu, která jim vznikne neplněním povinností uložených touto směrnice, ať už v důsledku záměrného neplnění či nedbalosti, a nesprávného plnění s výjimkou případů, kdy k této újmě dojde působením vyšší moci.

V případě ztráty finančních nástrojů, které má depozitář v úschově, se depozitář může vyvázat ze své odpovědnosti, pouze pokud může prokázat, že vzniklé ztrátě nemohl zabránit.

V případě ztráty finančních nástrojů, které má depozitář v úschově, se depozitář může vyvázat ze své odpovědnosti, pouze pokud může prokázat, že ztráta byla způsobena vnější událostí, nebyla předvídatelná a depozitář vzniklé ztrátě nemohl zabránit.

 

Odpovědnost depozitáře vůči správci AIF a investorům není ovlivněna skutečností, že se rozhodl jednorázově přenést část svých úkolů na oprávněnou třetí stranu, např. pověřeného depozitáře či pověřeného uschovatele. V případě ztráty finančních nástrojů, které má depozitář v úschově, je proto jeho primární povinností, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy, bez zbytečného odkladu vrátit aktiva AIF. Tento požadavek platí, aniž jsou dotčena soudní řízení.

Odpovědnost vůči investorům AIF může být uplatněna přímo nebo nepřímo prostřednictvím správce AIF podle právní povahy vztahu mezi depozitářem, správcem AIF a investory. Odpovědnost depozitáře není dotčena pověřením jiné osoby podle odstavce 4.

Odpovědnost vůči investorům AIF může být uplatněna přímo nebo nepřímo prostřednictvím správce AIF.

 

5a. Odchylně od odstavce 5, pokud depozitáři brání ve výkonu jeho povinností právní předpisy země, v níž správce AIF investuje jménem AIF, nebo pokud depozitář nemůže vykonávat své povinnosti úschovy v důsledku nepředvídatelné vnější okolnosti, může se depozitář vyvázat ze své odpovědnosti, včetně odpovědnosti za ztrátu finanční nástroje, pokud může prokázat, že splnit svou povinnost náležité péče podle odstavce 4a. K přenesení odpovědnosti může dojít pouze jednou. Nesmí vzniknout řetěz odpovědnosti.

 

5b. Odchylně od odstavce 5, pokud smlouva mezi depozitářem a hlavním makléřem nebo pověřeným uschovatelem umožňuje převést a opětovně použít kapitál v souladu s pravidly AIF, může se depozitář vyvázat se své odpovědnosti, pokud může prokázat, že splnit svou povinnost náležité péče podle odstavce 4a.

 

Smlouva mezi správcem AIF depozitářem musí vyžadovat, aby správce AIF byl před uplatněním smlouvy informován o veškerých smluvních podmínkách umožňujících převod a opětné použití kapitálu v souladu s pravidly AIF.

 

Investoři jsou o tomto ustanovení a o identitě případné třetí strany informováni dříve, než do AIF investují. Investoři jsou zejména informování o každém případném přenesení odpovědnosti na třetí stranu, včetně případů ztráty finančních nástrojů. V tomto případě se lhůta pro navrácení řídí podmínkami smlouvy mezi depozitářem a třetí stranou.

 

5c. Depozitář poskytne příslušným orgánům svého domovského členského státu na požádání všechny informace, které získal při výkonu svých povinností a které mohou příslušné orgány potřebovat k dohledu nad správcem AIF. Je-li domovský členský stát správce AIF odlišný od domovského členského státu depozitáře, sdílí příslušné orgány domovského členského státu depozitáře obdržené informace bezodkladně s příslušnými orgány domovského členského státu správce AIF.

 

5d. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví povinnosti a úkoly depozitáře a podmínky, za kterých může depozitář AIF přenést některé ze svých funkcí na třetí stranu.

 

5e. Každé jmenování depozitářem podléhá schválení příslušným orgánem domovského členského státu správce AIF. Příslušný orgán může povolit jmenování více než jednoho depozitáře, je-li přesvědčen, že to nebude zasahovat do řádného provádění všech povinností depozitáře v souladu s touto směrnicí.

Pozměňovací návrh   48

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. V žádném případě není odpovědnost správce AIF dotčena skutečností, že pověřil svými úkoly třetí osobu, ani nesmí pověřit svými úkoly třetí osobu v takovém rozsahu, že ho nelze nadále považovat za správce AIF.

2. V žádném případě není odpovědnost správce AIF dotčena skutečností, že pověřil svými úkoly třetí osobu, ani nesmí pověřit svými úkoly třetí osobu v takovém rozsahu, že ho nelze nadále považovat za správce AIF a stane se subjektem typu „poštovní schránka“.

Odůvodnění

Tento vyjasňující pozměňovací návrh je navrhován rovněž v Gauzèsově zprávě a považuje se za vhodný.

Pozměňovací návrh   49

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se podrobněji stanoví:

Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví:

a) podmínky pro schválení pověření;

a) podmínky pro schválení pověření;

b) podmínky, za kterých správce nelze nadále považovat za správce AIF, jak stanoví odstavec 2.

b) podmínky, za kterých správce nelze nadále považovat za správce AIF, jak stanoví odstavec 2.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   50

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Správce AIF zpřístupní za každý jím spravovaný AIF výroční zprávu za každé účetní období. Výroční zpráva je zpřístupněna investorům a příslušným orgánům nejpozději čtyři měsíce po skončení účetního období.

1. Správce AIF zpřístupní za každý jím spravovaný AIF výroční zprávu za každé účetní období. Výroční zpráva je zpřístupněna investorům a příslušným orgánům nejpozději čtyři měsíce po skončení účetního období, nebo nejpozději šest měsíců po skončení účetního období, pokud AIF investuje v jiném AIF a potřebuje informace z výročních nebo průběžných zpráv tohoto jiného AIF za účelem vypracování své výroční zprávy.

Odůvodnění

Soukromé kapitálové fondy fondů vypracovávají roční zprávy na základě nejnovějších finančních údajů získaných od podkladových soukromých kapitálových fondů, do kterých investují. Tyto podkladové fondy možná nebudou zveřejňovat své roční zprávy nebo finanční údaje v době, kdy fondy fondů musí splnit povinné čtyřměsíční období týkající se vypracování jejich vlastní roční zprávy. To je důvod, proč fondy fondů potřebují delší čas k tomu, aby mohly přípravu svých ročních zpráv dokončit.

Pozměňovací návrh   51

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) informace uvedené v článku 20, pokud v účetním období, jehož se zpráva týká, došlo k jejich změně, zejména částky vydané na odměny, rozdělené na fixní a variabilní odměny, kterou vyplatil správce AIF, případně AIF, vyššímu vedení a dalším pracovníkům majícím významný vliv na expozici podniku vůči riziku.

Pozměňovací návrh   52

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb) roční hodnocení týkající se společností souvisejících s portfoliem každého AIF;

Odůvodnění

Ve všech komerčních firmách (AIF nevyjímaje) je výroční zpráva (správce AIF) dokumentem, který investory nejvíce zajímá.

Pozměňovací návrh   53

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Účetní údaje uvedené ve výroční zprávě jsou podrobeny auditu, který provádí jedna nebo více osob zákonem oprávněných k provádění auditu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS. Zpráva auditora včetně případných výhrad se v plném znění přetiskuje ve výroční zprávě.

3. Účetní údaje uvedené ve výroční zprávě jsou zpracovány v souladu s normami a zásadami přijatými ve statutu AIF nebo dokumentech týkajících se zřízení nebo fúzí AIF a jsou podrobeny auditu, který provádí jedna nebo více osob zákonem oprávněných k provádění auditu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS. Zpráva auditora včetně případných výhrad se v plném znění přetiskuje ve výroční zprávě.

Odůvodnění

Audit účetních údajů by stejně jako v oblasti sebehodnocení (viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu 15) nemusel být povinný. Společnosti související s portfoliem AIF by však měly v případech, kdy je to nezbytné, finanční zprávu pro účely auditu vypracovávat.

Pozměňovací návrh   54

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise přijme prováděcí opatření, jimž se podrobněji stanoví obsah a forma výroční zprávy. Tato opatření jsou upravena podle druhů správců AIF, na které se vztahují.

4. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví obsah a forma výroční zprávy. Tyto akty jsou vhodné a přiměřené a jsou upraveny podle druhů správců AIF, na které se vztahují, a AIF, jichž se zpráva týká, a přitom jsou v nich zohledněny různá velikost, zdroje, složitost, povaha, investice, investiční strategie a techniky, různá struktura a investoři různých druhů správců AIF a jimi spravovaných AIF.

Pozměňovací návrh   55

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

vypouští se

Pozměňovací návrh   56

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Správce AIF zajistí, aby investoři AIF obdrželi před investováním do AIF následující informace, jakož i jejich případné změny:

1. Správce AIF zajistí, aby investorům AIF byly před investováním do AIF zpřístupněny následující informace, jakož i jejich případné změny:

Odůvodnění

Soulad se směrnicemi o SKIPCP a MIFID.

Pozměňovací návrh   57

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) popis investiční strategie a cílů AIF, všech aktiv, do nichž může AIF investovat, postupů, které může používat, všech souvisejících rizik, případných platných omezení pro investování, okolností, za nichž může AIF využívat pákový efekt, povolených typů pákového efektu a jeho zdrojů, jakož i souvisejících rizik a omezení využití této metody;

a) popis investiční strategie a cílů AIF, druhů aktiv, do nichž může AIF investovat, postupů, které může používat, souvisejících rizik, případných platných omezení pro investování, okolností, za nichž může AIF využívat pákový efekt, povolených typů pákového efektu a jeho zdrojů, jakož i souvisejících rizik a omezení ve využití této metody;

Odůvodnění

Zveřejňovat „všechna“ aktiva, do kterých může AIF investovat, je neproveditelné, a navrhovaná změna je v souladu s tím, co začlenilo do svého kompromisního návrhu švédské předsednictví. Ostatní změny s tím souvisejí.

Pozměňovací návrh   58

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) popis všech poplatků, výdajů a nákladů, které přímo či nepřímo hradí investoři, a jejich maximální výše;

h) popis všech poplatků, výdajů a nákladů, které přímo či nepřímo hradí investoři, a jejich maximální výše nebo sazby, spolu s popisem poplatků, výdajů a nákladů uhrazených za posledních dvanáct měsíců;

Pozměňovací návrh   59

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja) přehled dosavadní výkonnosti AIF od počátku až po nejnovější zhodnocení;

Odůvodnění

Informace poskytovaná investorům musí být komplexní, co se týče přijatých rizik. Zejména záznamy o historii AIF, ale i správce AIF, jsou pro přijetí investičního rozhodnutí klíčové. Tato informace dost často částečně nebo zcela chybí. Údaje o skutečně zaplacených poplatcích a zdrojích fondů jsou pro správné rozhodnutí rovněž nezbytné. Měsíční informace o rizikovém profilu AIF také pomůže těmto investorům řídit jejich rizika.

Pozměňovací návrh   60

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Správce AIF pravidelně investorům poskytuje následující informace za každý AIF, který spravuje:

2. Za každý AIF, jenž dovoluje vyplacení, které mohou rozhodnout investoři, správce AIF pravidelně investorům poskytuje následující informace:

Odůvodnění

Soukromé kapitálové fondy fondů (a soukromé kapitálové fondy) investují do nelikvidních investic a nesvěřují práva vyplacení investorům. Pokud investoři nemají právo vyplatit, jeví se jako nezbytné stanovit pravidelné poskytování informací ve vztahu k nelikvidním aktivům či nelikvidnosti.

Pozměňovací návrh   61

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud jsou AIF prodány penzijním fondům, je nutno upozornit na zvláštní rizika spojená s touto formou investice. V tomto případě musí být podklady, které předkládají investoři, poskytnuty také osobám s nárokem na dávky, jejich zástupcům, popř. jim pověřeným odborným poradcům.

Odůvodnění

Penzijní fondy mají zvláštní odpovědnost, neboť se po nich stále častěji požaduje, aby plnily úkoly veřejné služby v podobě poskytování starobních důchodů zaměstnanců. Pokud tedy vůbec bude penzijním fondům povoleno ukládat kapitál do AIF, je nutné stanovit zvláštní povinnosti ohledně zveřejňování určitých informací. Navíc je nutné zamezit tomu, aby byly primárním investorům, tj. osobám s nárokem na dávky, odpírán přístup k informacím, které jim umožňují kontrolovat správce majetku popř. penzijní fond.

Pozměňovací návrh   62

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnost správce AIF a četnost poskytování informací uvedených v odstavci 2. Tato opatření jsou upravena podle druhů správců AIF, na které se vztahují.

3. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnost správce AIF a četnost poskytování informací uvedených v odstavci 2 s ohledem na druh správců AIF, na které se vztahují.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   63

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) současný rizikový profil AIF a nástroje řízení rizik, které správce AIF k řízení uvedených rizik používá;

c) současný rizikový profil AIF včetně míry využití pákového efektu, a nástroje řízení rizik, které správce AIF k řízení uvedených rizik používá;

Odůvodnění

Příslušné orgány musí mít o AIF a správci AIF úplnou představu.

Pozměňovací návrh   64

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea) strukturu poplatků a zaplacené částky správci AIF;

Odůvodnění

Příslušné orgány musí mít o AIF a správci AIF úplnou představu. Struktura poplatků je důležitým určujícím prvkem rizika.

Pozměňovací návrh   65

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb) údaje o výkonnosti AIF, včetně zhodnocení rizik;

Odůvodnění

Příslušné orgány musí mít o AIF a správci AIF úplnou představu.

Pozměňovací návrh   66

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnosti uvedené v odstavci 1, 2 a 3 a četnost poskytování informací.

4. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnosti uvedené v odstavci 1, 2 a 3, jež mohou být upravenydoplněny v závislosti na vývoji finančních postupů, a četnost poskytování informací.

Pozměňovací návrh   67

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

Komise je rovněž zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví druh informací, které se zveřejní podle odstavce 3a.

Pozměňovací návrh   68

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. Správce AIF spravující jeden nebo více AIF využívajících ve významné míře pákového efektu zpřístupňuje příslušným orgánům svého domovského členského státu informace o celkové míře pákového efektu, kterou každý jím spravovaný AIF využívá, a rozlišení podle toho, jakou část představuje pákový efekt z výpůjčky hotovosti nebo cenných papírů a pákový efekt spočívající ve finančních derivátech, a jsou-li tyto informace známé, pak také míry, v jaké byla jejich aktiva opětovně využita v rámci využití pákového efektu.

 

Uvedené informace zahrnují údaje o totožnosti pěti největších zdrojů vypůjčené hotovosti nebo cenných papírů za každý AIF, který správce AIF spravuje, a objem výpůjčky od každého z daných subjektů za každý AIF, který správce AIF spravuje.

Odůvodnění

Tato změna je navržena v rámci kompromisního návrhu švédského předsednictví a považujeme ji za vhodnou.

Pozměňovací návrh   69

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány domovského členského státu správce AIF měly přístup k informacím o využití krátkého prodeje na účet AIF, který správce AIF spravuje, pro účely určení míry, v jaké krátký prodej přispívá k vytváření systémového rizika v rámci finančního systému nebo rizika chaotických trhů. Příslušné orgány domovského členského státu rovněž zajistí, aby tyto informace byly souhrnně za všechny správce AIF, nad nimiž vykonává dohled, zpřístupněny dalším příslušným orgánům, Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) zřízenému rozhodnutím Komise 2009/77/ES ze dne 23. ledna 20091 a ESRB zřízenému podle nařízení …/.../ES postupem podle článku 46 o spolupráci v oblasti dohledu.

 

________________

1 Úř. věst. L 25, 29. 1. 2009, s. 18.

Odůvodnění

Myslíme si, že není na místě upravovat krátký prodej správci AIF izolovaně. Konstatujeme, že důvodová zpráva k této směrnici uznává, že krátký prodej není výlučným hájemstvím správců AIF a že Komise vnímá krátký prodej z širšího pohledu. Dále konstatujeme, že to bylo uznáno i kompromisním návrhem švédského předsednictví, který požadavek na shromažďování informací nahrazuje, a Gauzèsovou zprávou, která v pozměňovacím návrhu 13 uznává, že by krátký prodej měl probíhat v harmonizovaném regulačním rámci.

Pozměňovací návrh   70

Návrh směrnice

Článek 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 21a

 

Důvěrnost

 

Tato směrnice nijak nebrání správcům AIF v tom, aby svému příslušnému orgánu oznámili, že některé informace, které poskytují podle této směrnice, jsou obchodním tajemstvím nebo mají důvěrnou povahu, aniž je tím dotčena možnost příslušného orgánu sdílet informace s jinými příslušnými orgány podle této směrnice.

Pozměňovací návrh   71

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnosti týkající se pákového efektu a četnost podávání informací příslušným orgánům a investorům.

2. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se podrobněji stanoví informační povinnosti týkající se pákového efektu a četnost podávání informací příslušným orgánům a investorům.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   72

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Domovský členský stát zajistí, aby veškeré informace obdržené podle článku 24 byly souhrnně za všechny správce AIF, nad nimiž vykonává dohled, zpřístupněny dalším příslušným orgánům postupem podle článku 46 o spolupráci v oblasti dohledu. Tímto způsobem si rovněž neprodleně vyměňuje informace s jinými, přímo dotčenými členskými státy v případech, kdy by se správce AIF v jeho kompetenci mohl potenciálně stát významným zdrojem rizika selhání protistrany ve vztahu k úvěrové instituci nebo jiné systémově důležité instituci v jiných členských státech.

2. Domovský členský stát zajistí, aby veškeré informace obdržené podle článku 21 a 24 byly souhrnně za všechny správce AIF, nad nimiž vykonává dohled, zpřístupněny dalším příslušným orgánům v rámci Unie, ESMA a ESRB. Příslušné orgány domovských členských států neprodleně poskytnou informace postupem podle článku 46 o spolupráci v oblasti dohledu. Tímto způsobem si rovněž neprodleně vyměňuje informace s jinými, přímo dotčenými členskými státy v případech, kdy by se správce AIF v jeho kompetenci mohl potenciálně stát významným zdrojem rizika selhání protistrany ve vztahu k úvěrové instituci nebo jiné systémově důležité instituci v jiných členských státech.

Pozměňovací návrh   73

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. V zájmu zajištění stability a integrity finančního systému Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví omezení míry, ve které správci AIF mohou využívat pákový efekt. Tato omezení by měla zohlednit mimo jiné druhy AIF, jejich strategie a zdroje jimi využívaného pákového efektu.

vypouští se

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Odůvodnění

Není na místě, aby Komise stanovila omezení míry využívání pákového efektu na celoevropské úrovni, neboť by to bylo nepřiměřené a nezohledňovalo by to obrovskou škálu struktur a strategií v rámci odvětví správců AIF. Mohlo by to mít, v případě hospodářského poklesu, rovněž procyklický dopad. Tato kompetence by naopak měla zůstat orgánům členského státu a mělo by se postupovat u každého případu jednotlivě.

Pozměňovací návrh   74

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Za mimořádných okolností, a je-li to v zájmu zajištění stability a integrity finančního systému, mohou příslušné orgány domovského členského státu uložit dodatečná omezení míry, ve které správci AIF mohou využívat pákový efekt. Opatření přijatá příslušnými orgány domovských členských států jsou dočasné povahy a měla by být v souladu s ustanoveními, které Komise přijme podle odstavce 3.

4. Za mimořádných okolností, a je-li to v zájmu zajištění stability a integrity finančního systému, mohou příslušné orgány domovského členského státu správce AIF uložit omezení míry, ve které správci AIF mohou využívat pákový efekt. Domovský členský stát AIF, ESMA, ESRB a Komise by o každém takovém opatření měly být informovány.

Odůvodnění

Není na místě, aby Komise stanovila omezení míry využívání pákového efektu na celoevropské úrovni, neboť by to bylo nepřiměřené a nezohledňovalo by to obrovskou škálu struktur a strategií v rámci odvětví správců AIF. Mohlo by to mít, v případě hospodářského poklesu, rovněž procyklický dopad. Tato kompetence by naopak měla zůstat orgánům členského státu a mělo by se postupovat u každého případu jednotlivě.

Pozměňovací návrh  75

Návrh směrnice

Článek 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Oblast působnosti

Oblast působnosti

1. Tento oddíl se vztahuje na:

1. Tento oddíl se vztahuje na:

a) správce AIF spravující jeden nebo více AIF, které jednotlivě nebo v souhrnu nabudou nejméně 30 % hlasovacích práv emitenta, případně nekótované společnosti, s domicilem ve Společenství;

a) správce AIF spravující jeden nebo více AIF, které jednotlivě nebo v souhrnu nabudou rozhodující vliv na emitenta nebo případně na nekótovanou společnost s domicilem v Unii, například nabytím 10 %, 20 %, 30 %, 50 % nebo více hlasovacích práv;

b) správce AIF, kteří uzavřeli dohodu s jedním nebo více jinými správci AIF, jež by umožnila AIF spravovaným těmito správci AIF nabýt nejméně 30 % hlasovacích práv emitenta, případně nekótované společnosti.

b) správce AIF, kteří uzavřeli dohodu s jedním nebo více jinými správci AIF, jež by umožnila AIF spravovaným těmito správci AIF získat rozhodující vliv na emitenta nebo případně na nekótovanou společnost, například nabytím 10 %, 20 %, 30 %, 50 % nebo více hlasovacích práv.

2. Tento oddíl se nepoužije, pokud dotyčným emitentem nebo nekótovanou společností je malý a střední podnik zaměstnávající méně než 250 osob, s ročním obratem nejvýše 50 milionů EUR a/nebo roční bilanční sumou nejvýše 43 milionů EUR.

2. Články 26 až 30 se použijí, pokud dotyčný emitent nebo nekótovaná společnost, včetně závislých společností, zaměstnává méně než 50 osob.

Pozměňovací návrh   76

Návrh směrnice

Článek 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Oznámení nabytí rozhodujícího vlivu v nekótované společnosti

Oznámení nabytí významného vlivu v nekótované společnosti

1. Členské státy zajistí, aby správce AIF, který dosáhl možnosti vykonávat nejméně 30 % hlasovacích práv v nekótované společnosti, oznámil této nekótované společnosti a všem ostatním akcionářům informace stanovené v odstavci 2.

1. Členské státy zajistí, aby správce AIF, který dosáhl rozhodujícího vlivu na nekótovanou společnost, oznámil této nekótované společnosti a všem ostatním akcionářům informace stanovené v odstavci 2.

 

Členské státy zajistí, aby správce AIF oznámil emitentovi nebo nekótované společnosti, jejich zástupcům zaměstnanců, případně samotným zaměstnancům, nemají-li takové zástupce, příslušnému orgánu správce AIF a příslušnému orgánu členského státu, v němž jsou emitent nebo nekótovaná společnost usazeny, informace stanovené v odstavci 2, kdykoli se samostatně nebo na základě dohody ujímá prostřednictvím jednoho nebo více AIF, které spravuje, 10, 20, 30, nebo 50 % hlasovacích práv v subjektu emitenta nebo v nekótované společnosti.

Oznámení je učiněno co nejdříve, avšak nejpozději do čtyř obchodních dnů počínaje dnem, kdy správce AIF dosáhl možnosti vykonávat 30 % hlasovacích práv.

Oznámení je učiněno co nejdříve, avšak nejpozději do čtyř obchodních dnů počínaje dnem, kdy správce AIF dosáhl příslušné prahové hodnoty.

2. Oznámení požadované podle odstavce 1 obsahuje tyto informace:

2. Oznámení požadované podle odstavce 1 obsahuje tyto informace:

a) výslednou situaci, pokud jde o hlasovací práva;

a) výslednou situaci, pokud jde o hlasovací práva;

b) podmínky, za jakých byla 30% prahová hodnota dosažena, včetně informace o totožnosti různých zúčastněných akcionářů;

b) podmínky, za jakých byl rozhodující vliv dosažen, včetně úplných identifikačních údajů týkajících se různých správců AIF, AIF a zúčastněných akcionářů a veškerých osob oprávněných jednat s jejich souhlasem, fyzických či právnických osob způsobilých k výkonu hlasovacího práva jejich jménem, a případně řetězce podniků, které ve skutečnosti drží hlasovací práva.

c) datum dosažení nebo překročení prahové hodnoty.

c) datum dosažení nebo překročení rozhodujícího vlivu.

Pozměňovací návrh   77

Návrh směrnice

Článek 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 27a

 

Kapitálová přiměřenost v cílových společnostech

 

S cílem zabránit možnému spekulativnímu rozprodávání majetku (tzv. „asset stripping“) by čistá aktiva cílové společnosti ovládané AIF měla být v souladu s ustanoveními uplatňovanými v rámci režimu kapitálové přiměřenosti podle druhé směrnice v oblasti práva společností.

Odůvodnění

Ustanovení písmene a) čl. 15 odst. 1 druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření a ustanovení čl. 1 odst. 4 písm. b) a čl. 1 odst. 5 směrnice 2006/68/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, jež je používaná pro veřejně obchodované akciové společnosti, by mohla „asset stripping“, jako je odprodej jen ke splacení dluhu spojeného s nabytím, pomoci bránit, zatímco je současně ponechán dostatečný prostor k tomu, aby docházelo k legitimním strategickým restrukturalizacím.

Pozměňovací návrh   78

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Kromě ustanovení článku 27 členské státy zajistí, aby správce AIF, který nabude nejméně 30 % hlasovacích práv v subjektu emitenta nebo v nekótované společnosti, zpřístupnil emitentovi, nekótované společnosti, jejich akcionářům a zástupcům zaměstnanců, případně samotným zaměstnancům, nemají-li takové zástupce, informace stanovené ve druhém a třetím pododstavci.

1. Kromě ustanovení článku 27 členské státy zajistí, aby správce AIF jednací samostatně nebo na základě dohody s jiným správcem AIF, který nabude rozhodujícího vlivu nad subjektem emitenta nebo nad nekótovanou společností, sdělil emitentovi, nekótované společnosti, jejich akcionářům a zástupcům zaměstnanců, případně samotným zaměstnancům, nemají-li takové zástupce, informace stanovené v tomto odstavci.

 

Pokud jde o emitenta, správce AIF zpřístupní dotyčnému emitentovi, jeho akcionářům a zástupcům zaměstnanců informace uvedené v čl. 6 odst. 3 směrnice 2004/25/ES.

Pokud jde o emitenta, správce AIF zpřístupní dotyčnému emitentovi, jeho akcionářům a zástupcům zaměstnanců následující:

Pokud jde o emitenta a nekótované společnosti, správce AIF zpřístupní:

a) informace uvedené v čl. 6 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí1;

a) plánované významné prodeje aktiv;

b) politiku předcházení a řízení střetů zájmů, především mezi správcem AIF a emitentem;

b) politiku předcházení a řízení střetů zájmů, především mezi správcem AIF a emitentem;

c) politiku vnější a vnitřní komunikace emitenta, především ohledně zaměstnanců.

c) politiku vnější a vnitřní komunikace emitenta, především ohledně zaměstnanců.

Pokud jde o nekótované společnosti, správce AIF zpřístupní dotyčné nekótované společnosti, jejím akcionářům a zástupcům zaměstnanců následující:

 

d) totožnost správců AIF, kteří samostatně nebo na základě dohody s jinými správci AIF dosáhli 30% prahové hodnoty;

d) totožnost správců AIF, kteří samostatně nebo na základě dohody s jinými správci AIF dosáhli rozhodujícího vlivu;

e) plán rozvoje nekótované společnosti;

 

f) politiku předcházení a řízení střetů zájmů, především mezi správcem AIF a nekótovanou společností;

f) politiku předcházení a řízení střetů zájmů, především mezi správcem AIF a nekótovanou společností;

g) politiku vnější a vnitřní komunikace emitenta nebo nekótované společnosti, především ohledně zaměstnanců.

 

 

ga) osobu, případně osoby oprávněné k uzavírání právních ujednání v otázkách podnikové strategie a politiky zaměstnanosti.

Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.

 

Pozměňovací návrh   79

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

2. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví:

Pozměňovací návrh   80

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

vypouští se

Pozměňovací návrh   81

Návrh směrnice

Čl. 29 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Výroční zpráva AIF obsahuje následující dodatečné informace za každého emitenta a nekótovanou společnost, do nichž AIF investoval:

2. Výroční zpráva AIF obsahuje následující dodatečné informace za každého emitenta a nekótovanou společnost,nichž AIF má rozhodující vliv ve smyslu článku 28:

Pozměňovací návrh   82

Návrh směrnice

Čl. 29 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví podrobný obsah informací poskytovaných podle odstavce 1 a 2.

4. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví podrobný obsah informací poskytovaných podle odstavce 1 a 2.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   83

Návrh směrnice

Článek 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přesto, že následkem nabytí nejméně 30 % hlasovacích práv emitenta již nejsou akcie tohoto emitenta přijímány k obchodování na regulovaném trhu, emitent pokračuje v plnění svých povinností podle směrnice 2004/109/ES po dobu dvou let ode dne odchodu z regulovaného trhu.

Přesto, že následkem nabytí rozhodujícího vlivu nebo zajištění významného vlivu nad emitentem již nejsou akcie tohoto emitenta přijímány k obchodování na regulovaném trhu, emitent pokračuje v plnění svých povinností podle směrnice 2004/109/ES po dobu jednoho roku ode dne odchodu z regulovaného trhu.

Pozměňovací návrh   84

Návrh směrnice

Čl. 31 – odst. 3 – pododstavce 2 a 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S výhradou prováděcích opatření uvedených ve třetím pododstavci mohou příslušné orgány stanovit omezení nebo podmínky pro nabízení AIF podle tohoto článku.

S výhradou aktů v přenesené pravomoci uvedených ve třetím pododstavci mohou příslušné orgány stanovit omezení nebo podmínky pro nabízení AIF podle tohoto článku.

Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví druhy omezení nebo podmínek, které lze uložit ve vztahu k nabízení AIF podle druhého pododstavce tohoto odstavce. Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví druhy omezení nebo podmínek, které lze uložit ve vztahu k nabízení AIF podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

Pozměňovací návrh   85

Návrh směrnice

Čl. 31 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a. V souladu s vnitrostátními právními předpisy může domovský členský stát správce AIF povolit správci AIF nabízet na jeho území AIF s domicilem mimo Unii.

 

Dovoluje-li AIF vyplacení, o němž mohou rozhodnout investoři, je tato možnost podmíněna domicilem AIF v Unii nebo existencí dohody o spolupráci, která zajišťuje účinnou výměnu všech důležitých informací pro účely monitorování systémového rizika, uzavřené mezi:

 

a) příslušnými orgány členského státu, v němž je AIF nabízen, a příslušnými orgány dotyčné třetí země;

 

b) správcem AIF a orgánem dohledu nad tímto správcem AIF;

 

c) orgánem dohledu nad správcem AIF a orgánem ESMA.

Odůvodnění

Nový odstavec 4a, který by umožnil jednotlivým členským státům ponechat si své vlastní výjimky pro soukromé umisťování, je nutný proto, aby se předešlo významnému negativnímu dopadu na penzijní fondy EU a další investory, které by z toho jinak mohly plynout, pokud by neměly přístup k fondům ze zemí mimo EU.

Pozměňovací návrh   86

Návrh směrnice

Čl. 33 – odst. 7 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Komise postupem podle čl. 49 odst. 2 přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví:

7. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví:

Pozměňovací návrh   87

Návrh směrnice

Čl. 35 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Správce AIF smí nabízet akcie nebo podílové jednotky AIF s domicilem ve třetí zemi profesionálním investorům s domicilem v členském státě, pouze pokud daná třetí země podepsala s tímto členským státem dohodu, jež plně vyhovuje zásadám stanoveným v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní.

Správce AIF smí nabízet akcie nebo podílové jednotky AIF s domicilem ve třetí zemi profesionálním investorům s domicilem v členském státě, pouze pokud je daná třetí země uvedena na seznamu OECD jurisdikcí, které do značné míry provedly mezinárodně dohodnuté zásady zdanění.

Odůvodnění

Požadavek, aby země domicilu AIF třetí země měla dohodu zajišťující výměnu informací s každým členským státem, ve kterém tento fond bude nabízen, je nepatřičnou zátěží a snížil by v praxi pravděpodobně schopnost členských států povolit nabízení takového AIF na svém území v souladu s výjimkami pro soukromé umisťování.

Pozměňovací návrh   88

Návrh směrnice

Čl. 37 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví kritéria pro posouzení rovnocennosti standardů a pravidel oceňování používaných ve třetích zemích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

2. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci , jimiž se stanoví kritéria pro posouzení rovnocennosti standardů a pravidel oceňování používaných ve třetích zemích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   89

Návrh směrnice

Čl. 37 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Na základě kritérií uvedených v odstavci 2 Komise postupem podle čl. 49 odst. 2 přijme prováděcí opatření, která uvádějí, že standardy a pravidla oceňování obsažená v právních předpisech třetí země jsou rovnocenné standardům a pravidlům použitelným ve Společenství.

3. Na základě kritérií uvedených v odstavci 2 je Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, které uvádějí, že standardy a pravidla oceňování obsažená v právních předpisech třetí země jsou rovnocenné standardům a pravidlům použitelným v Unii.

Pozměňovací návrh   90

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví kritéria pro posouzení rovnocennosti obezřetnostních pravidel, dohledu a předpisů třetích zemí, jak je uvedeno v odstavci 1.

3. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví kritéria pro posouzení rovnocennosti obezřetnostních pravidel, dohledu a předpisů třetích zemí, jak je uvedeno v odstavci 1.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   91

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Na základě kritérií uvedených v odstavci 3 Komise postupem podle čl. 49 odst. 2 přijme prováděcí opatření, která uvádějí, že obezřetnostní pravidla, dohled a předpisy třetí země jsou rovnocenné ustanovením této směrnice.

4. Na základě kritérií uvedených v odstavci 3 je Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, která uvádějí, že obezřetnostní pravidla, dohled a předpisy třetí země jsou rovnocenné ustanovením této směrnice.

Pozměňovací návrh   92

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) třetí země podepsala s členským státem, v němž správce žádá o povolení, dohodu, jež plně vyhovuje zásadám stanoveným v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní.

e) třetí země podepsala s členským státem, v němž správce žádá o povolení, dohodu, jež vyhovuje zásadám stanoveným v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní.

Pozměňovací návrh   93

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přijme prováděcí opatření s cílem stanovit:

2. Komise je zmocněna přijmout v souladučlánkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit:

Pozměňovací návrh   94

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

vypouští se

Pozměňovací návrh   95

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Na základě kritérií uvedených v odstavci 2 Komise regulativním postupem podle čl. 49 odst. 2 přijme prováděcí opatření, která uvádějí:

3. Na základě kritérií uvedených v odstavci 2 je Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, které uvádějí:

Pozměňovací návrh   96

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) že právní předpisy týkající se obezřetnostních pravidel a trvalého dohledu nad správci AIF ve třetí zemi jsou rovnocenné této směrnici a účinně uplatňované;

a) že právní předpisy týkající se obezřetnostních pravidel a trvalého dohledu nad správci AIF ve třetí zemi jsou přiměřeně rovnocenné této směrnici, pokud jde o správce AIFAIF dané velikosti, typu nebo komplikovanosti, a účinně uplatňované;

Pozměňovací návrh   97

Návrh směrnice

Čl. 45 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Komise postupem podle čl. 49 odst. 2 přijme prováděcí opatření týkající se postupů výměny informací mezi příslušnými orgány.

5. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci týkající se postupů výměny informací mezi příslušnými orgány.

Pozměňovací návrh   98

Návrh směrnice

Čl. 46 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme prováděcí opatření, jimiž se stanoví způsoby, obsah a četnost výměny informací poskytovaných podle odstavce 1.

3. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví způsoby, obsah a četnost výměny informací poskytovaných podle odstavce 1.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   99

Návrh směrnice

Čl. 47 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise přijme prováděcí opatření týkající se postupů pro ověřování na místě a šetření.

4. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 49 této směrnice akty v přenesené pravomoci týkající se postupů pro ověřování na místě a šetření.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 49 odst. 3.

 

Pozměňovací návrh   100

Návrh směrnice

Článek 49

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výbor

Akty v přenesené pravomoci

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry.

1. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 3, článku 13, čl. 16 odst. 4, čl. 18 odst. 4, čl. 19 odst. 4, čl. 20 odst. 3, čl. 21 odst. 4, čl. 24 odst. 2, čl. 25 odst.3, čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 4, čl. 31 odst. 3, čl. 33 odst. 7, čl. 37 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 38 odst. 4, čl. 39 odst. 2, čl. 39 odst. 3, čl. 45 odst.5, čl. 46 odst. 3, čl. 47 odst. 4 a článku 53 se Komisi svěřují v souladu s podmínkami stanovými v odst. 2 a 3.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

2. Přenesení pravomocí je platné po dobu tří let ode dne vstupu této směrnice v platnost a prodlužuje se na žádost Komise, podanou nejpozději jeden měsíc před skončením období přenesení pravomocí, vždy o tři roky, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví do tří měsíců od podání žádosti námitky.

Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí kdykoli zrušit.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku vstoupí v platnost pouze tehdy, nevysloví-li ve lhůtě tří měsíců Evropský parlament nebo Rada žádné námitky.

POSTUP

Název

Správci alternativních investičních fondů

Referenční údaje

KOM(2009)0207 – C7-0040/2009 – 2009/0064(COD)

Příslušný výbor

ECON

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

14.7.2009

 

 

 

Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání

19.10.2009

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Evelyn Regner

2.9.2009

 

 

Projednání ve výboru

10.11.2009

27.1.2010

8.3.2010

 

Datum přijetí

28.4.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Daniel Hannan, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, József Szájer

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Kay Swinburne


POSTUP

Název

Správci alternativních investičních fondů

Referenční údaje

KOM(2009)0207 – C7-0040/2009 – 2009/0064(COD)

Datum predložení EP

30.4.2009

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

14.7.2009

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

14.7.2009

 

 

 

Přidružený(é) výbor(y)

       Datum oznámení na zasedání

JURI

19.10.2009

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Jean-Paul Gauzès

21.7.2009

 

 

Projednání ve výboru

2.9.2009

6.10.2009

1.12.2009

23.2.2010

 

17.3.2010

 

 

 

Datum přijetí

17.5.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

31

11

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Enikő Győri, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Íñigo Méndez de Vigo, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Marta Andreasen, Sophie Auconie, Pervenche Berès, Lajos Bokros, David Casa, Syed Kamall, Philippe Lamberts, Gay Mitchell, Sirpa Pietikäinen

Poslední aktualizace: 24. června 2010Právní upozornění