ZPRÁVA o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011

7. 6. 2010 - (2010/2002(BUD))

Rozpočtový výbor
Zpravodajka: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska


Postup : 2010/2002(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0183/2010

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011

(2010/2002(BUD))

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2011, který přijala Komise dne 27. dubna 2010 (SEK(2010)0473),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (dále jen „IID“)[1],

–   s ohledem na společné prohlášení (přijaté na dohodovací schůzce v listopadu 2009) o přechodných opatřeních vztahujících se na rozpočtový proces po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost[2],

  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

   s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o prioritách pro rozpočet na rok 2011 – oddíl III – Komise[3],

  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března 2010 o rozpočtových pokynech pro rok 2011,

  s ohledem na kapitolu 7 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0183/2010),

A. vzhledem k tomu, že rozpočtový proces pro rok 2011 je prvním procesem na základě Lisabonské smlouvy a že jediné čtení rozpočtu vyžaduje zvýšenou spolupráci a koordinaci s druhou složkou rozpočtového orgánu, aby se v dohodovacím řízení podařilo dosáhnout dohody o všech výdajích,

B.  vzhledem k tomu, že třístranné rozhovory, které se uskuteční v červenci, by měly mít za cíl vyjasnit stanoviska předtím, než Rada přijme svůj postoj k návrhu rozpočtu, aby bylo předem zřejmé, ve kterých bodech panuje shoda,

Návrh rozpočtu na rok 2011

Obecné poznámky

1.  konstatuje, že celková výše návrhu rozpočtu (NR) na rok 2011 činí 142 576,4 milionu EUR v prostředcích na závazky (PZ) a 130 147,2 milionu EUR v prostředcích na platby (PP), pod stropem u závazků je tedy ponecháno rozpětí ve výši 1 224,4 milionu EUR a u plateb rozpětí ve výši 4 417,8 milionu EUR; konstatuje, že tyto celkové částky představují 1,15 %, resp. 1,05 % odhadovaného HND EU pro rok 2011;

2.  je znepokojen skutečností, že PZ se oproti schválenému rozpočtu na rok 2010 zvyšují pouze o 0,77 % – tento rozdíl naprosto neodpovídá obecně vyjadřovaným očekáváním, že rozpočet EU bude hrát klíčovou roli při podpoře evropských ekonomik v období po překonání krize; poznamenává, že PP se zvyšují o 5,85 %, připomíná však, že matematickým vysvětlením tohoto zvýšení je mimořádně nízká úroveň PP v roce 2010; připomíná, že víceletý finanční rámec (VFR) stanoví stropy ve výši 142 965 milionů EUR u PZ a 134 280 milionů EUR u PP v běžných cenách;

3.  uznává, že ve srovnání s rozpočtem na rok 2010 se snižuje výrazný rozdíl mezi PZ a PP (který činí 12 429 milionů EUR oproti předchozím 18 535 milionům EUR), což svědčí o lepším plnění rozpočtu EU, ale současně poukazuje na to, že VFR předpokládá pro rok 2011 rozdíl mezi PZ a PP pouze ve výši 8 366 milionů EUR; v tomto ohledu připomíná, že tyto rozdíly vytvářejí v dlouhodobém horizontu schodky, a měli bychom se jim proto v zájmu udržitelnosti a schopnosti rozpočet financovat vyhnout;

4.  upozorňuje, že velkou část (70 %) celkového rozpětí ve výši 1 224,4 milionu EUR v NR tvoří rozpětí v okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi) a že v ostatních okruzích – zejména v okruzích 1a, 3b a 4 – jsou velmi omezená rozpětí, což tomu úměrně snižuje schopnost EU reagovat na změny politiky a na nepředvídané potřeby, a přitom si uchovat své priority;

5.  dále zdůrazňuje, že rozpětí v okruhu 2 by mohlo být nižší, protože se mohou změnit podmínky na trhu;

6.  vítá skutečnost, že Komise zveřejnila zprávu o fungování IID (KOM (2010)0185), a v tomto ohledu připomíná, že se očekává návrh zásadního přezkumu rozpočtu a že obtíže, které vyvstaly v průběhu předchozích rozpočtových procesů při snaze odpovídajícím způsobem a uspokojivě reagovat na různé problémy, které se objevily, jsou znamením toho, že revize současného VFR je nevyhnutelná; připomíná, že od Komise očekává, že do konce prvního pololetí roku 2010 předloží konkrétní návrhy na přezkum VFR;

7.  upozorňuje na velký počet nedokončených postupů s dalekosáhlými rozpočtovými důsledky, které budou muset obě složky rozpočtového orgánu v roce 2011 dokončit (přezkum rozpočtu, vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), opravné rozpočty, revize IID, revize finančního nařízení atd.);

8.  bere na vědomí priority, které vytyčila Komise (tj. podpora ekonomiky EU v období po překonání krize a přizpůsobení se novým požadavkům: uplatňování Lisabonské smlouvy, nové orgány finančního dohledu, financování iniciativy Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES), uskutečňování Stockholmského programu atd.), a klade si otázku, zda jen mírné zvýšení PZ oproti rozpočtu na rok 2011 stačí k plnění těchto úkolů;

9.  zdůrazňuje význam rozhodné evropské reakce na krizi a nestabilitu finančních trhů, což by mělo logicky znamenat zvýšenou finanční kapacitu a flexibilitu rozpočtu EU; v tomto ohledu žádá Radu a Komisi o poskytnutí dalších podrobných informací ohledně toho, jaké důsledky pro rozpočet EU by mohl mít evropský mechanismus finanční stabilizace, o jehož vytvoření rozhodla Rada ve složení pro hospodářství a finanční věci (ECOFIN) na svém mimořádném zasedání ve dnech 9. a 10. května 2010; dále požaduje, aby byl vytvořen účinný monitorovací systém, v jehož rámci by byly podávány informace přímo Parlamentu, abychom se vyvarovali budoucích krizí;

10. vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu rozpočtu na rok 2011 není možné z rozpočtového hlediska jasně určit finanční dopady stěžejních iniciativ strategie EU 2020, jako je Inovace v Unii, Mládež v pohybu, Evropa méně náročná na zdroje, Nové dovednosti a pracovní místa a Průmyslová politika pro éru globalizace, a v kontextu stávajícího finančního rámce vážně pochybuje o tom, zda bude možné pro tyto klíčové iniciativy zajistit náležité financování;

11. připomíná, že – jak se uvádí v jeho usnesení ze dne 25. března 2010 o prioritách pro rozpočet na rok 2011 – mládež je pro rok 2011 jednou z klíčových priorit, která by měla být prosazována jako průřezové téma v EU a měly by být rozvíjeny synergie mezi jednotlivými oblastmi politiky týkajícími se mládeže, zejména mezi vzděláváním, zaměstnaností, podnikáním a zdravotnictvím, a přitom je třeba usnadňovat a podněcovat sociální začlenění mladých lidí, jejich schopnost zvyšovat své možnosti, rozvoj jejich dovedností a mobilitu; upozorňuje, že „mládež“ by měla být pojímána jako široký pojem zahrnující schopnost jednotlivců změnit několikrát v průběhu života své postavení a status a bez omezení se pohybovat mezi různými prostředími, jako je učňovské vzdělávání, akademické nebo pracovní prostředí a odborné vzdělávání, a že za tímto účelem by jedním z cílů mělo být usnadnění přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce;

12. vyjadřuje politování nad skutečností, že i přes mimořádnou důležitost a velmi vysokou míru čerpání prostředků – která v období 2007–2009 dosahovala každoročně 95–100 % – je zvýšení prostředků navrhované v NR u klíčových nástrojů a programů pro mládež, jako je Celoživotní učení, Mládež v akci a Erasmus Mundus, spíše symbolické; domnívá se, že toho zvýšení neumožňuje EU dostatečně naplňovat tuto prioritu, a má proto v úmyslu poskytnout těmto programům další podporu; v této souvislosti připomíná, že tyto programy mají nespornou evropskou přidanou hodnotu a značnou měrou přispívají k vytváření silné evropské občanské společnosti, a to i přes skrovný příděl finančních prostředků, který je na ně poskytován;

13. požaduje, aby se dále vyjasnilo dělení na operační a správní prostředky, přičemž uznává, že bylo vyvinuto úsilí, pokud jde o přehledné uvádění správních výdajů mimo okruh 5; konstatuje, že značná část správních výdajů je ve skutečnosti financována z prostředků přidělených na operační výdaje;

14. je odhodlán přistupovat k jednáním o rozpočtu na rozpočtový rok 2011 konstruktivně a otevřeně, maje na zřeteli, že jeho cíli jsou účinnost a evropská přidaná hodnota; na oplátku očekává, že druhá složka rozpočtového orgánu zaujme vstřícný přístup, který zajistí skutečný politický dialog, a opustí „účetní“ postoj, kdy je při jednání kladen přílišný důraz na úspory a příspěvky členských států; připomíná, že Smlouva nejen změnila právní rámec rozpočtového procesu, ale zavedla také novou metodu a nové lhůty pro vyjednávání a dosahování kompromisů;

15. zdůrazňuje, že rozpočet EU je v porovnání s rozpočty členských států velmi omezený; připomíná proto, že v zájmu realizace společných strategií EU je třeba dosáhnout součinnosti mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států; zdůrazňuje, že koherentní postup zvyšuje dopad evropských politik, vytváří skutečnou přidanou hodnotu na evropské úrovni a současně podporuje plnění dlouhodobých politických cílů; je přesvědčen o tom, že rozpočet EU může sehrát v klíčových oblastech významnou roli tím, že bude podporovat dlouhodobé investice a vytváření pracovních míst; očekává, že Rada bude mít tyto skutečnosti patřičně na zřeteli při rozhodování o rozpočtu EU a že se zdrží paušálních škrtů navzdory navýsost obtížné situaci veřejných financí členských států;

16. připomíná své priority vyjádřené ve výše uvedeném usnesení ze dne 25. března;

Okruh 1a

17. bere na vědomí zvýšení PZ o 4,4 % (na 13 437 milionů EUR) a zvýšení PP o 7 % (na 11 035 milionů EUR[4]), spolu s rozpětím ve výši 50,1 milionu EUR (oproti 37 milionům EUR ve finančním plánu), vyplývajícím ze snížení prostředků na správní výdaje a výdaje na technickou podporu (dříve „položky BA“) a pro decentralizované a výkonné agentury a ze snížení prostředků pro několik programů, např. pro programy Cla 2013 a CIP-Podnikání a inovace;

18. připomíná důležitou roli, kterou hrají malé a střední podniky v úsilí o hospodářskou obnovu a při zvyšování výkonnosti ekonomiky EU; požaduje větší podporu všech programů a nástrojů, které mají za cíl podpořit malé a střední podniky, a je v tomto směru znepokojen navrhovaným snížením prostředků na platby u programu CIP-Podnikání a inovace;

19. připomíná, že v době, kdy byl přijímán současný VFR, se nepočítalo s novými potřebami, které mají být financovány v rámci tohoto okruhu (program na vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu, evropské orgány finančního dohledu, ITER a GMES, včetně požadavku Parlamentu, aby byly zvýšeny prostředky na jeho provozní fázi); zdůrazňuje, že k financování těchto potřeb by nemělo docházet na úkor financování jiných programů a činností v rámci okruhu 1a, které mají zásadní význam pro evropskou hospodářskou obnovu v období po překonání krize;

20. připomíná, že z tohoto okruhu je částečně financován plán evropské hospodářské obnovy, stejně jako velký počet víceletých programů (CIP, RP7, programy TEN, Galileo/Egnos, Marco Polo II a program Progress), které v roce 2011 dospějí do závěrečné fáze; opakuje proto svůj požadavek, aby Komise předložila zprávu shrnující provádění plánu evropské hospodářské obnovy, včetně opatření svěřených EIB;

21. vítá zvýšení prostředků pro hlavní programy (RP7 o 13,8 %; CIP o 4,4 %; Celoživotní učení o 2,6 %; TEN o 16,8 %) a zdůrazňuje, že tyto programy vytvářejí zásadní pákový efekt v rámci hospodářské strategie EU pro období po překonání krize;

22. zdůrazňuje, že okruh 1a zahrnuje mnoho vlajkových iniciativ strategie EU 2020, např. Inovace v Unii, Mládež v pohybu, Evropa méně náročná na zdroje, Nové dovednosti a pracovní místa a Průmyslová politika pro éru globalizace; vyjadřuje politování nad skutečností, že je nemožné z rozpočtového hlediska jednoznačně určit finanční důsledky strategie EU 2020, a je na pochybách, zda je možné na základě současného finančního rámce zajistit pro tyto iniciativy odpovídající financování;

23. připomíná, že priority pro rok 2011, pokud jde o strategii EU 2020, budou financovány především z tohoto okruhu a že je pravděpodobné, že pravomoci EU vyplývající ze vstupu Smlouvy v platnost budou mít důsledky pro rozpočet; zdůrazňuje, že vesmírná politika, která je konkrétním příkladem evropské průmyslové politiky, jež podporuje evropský pokrok v oblasti vědy, technologie a životního prostředí a současně zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu, vyžaduje další finanční podporu ze strany EU i členských států v rámci iniciativy GMES;

24. vítá iniciativu Komise „Mládež v pohybu“, jejímž cílem je zlepšit výsledky a zvýšit atraktivnost evropských vysokoškolských institucí a zvýšit celkovou úroveň vzdělávání a odborné přípravy v EU; rozhodně podporuje prosazování rovných příležitostí pro všechny mladé lidí bez ohledu na jejich vzdělání; rád by zdůraznil, že je důležité zajistit dostatečné financování ambiciózní politiky v oblasti vzdělávání, včetně odborné přípravy, která hraje ve strategii EU 2020 klíčovou roli; zdůrazňuje, že EU musí využít veškeré své zdroje k tomu, aby splnila tento ambiciózní úkol, který vytváří ojedinělou příležitost k vypracování komplexní politiky EU týkající se mládeže; zdůrazňuje však, že zahájení takovéto komplexně pojaté vlajkové iniciativy zahrnující řadu výrazně profilovaných a zavedených programů EU v této oblasti by nemělo snižovat váhu těchto jednotlivých programů;

25. zdůrazňuje, že rozpočtové zdroje, které budou v budoucnu poskytnuty na nástroje, jako je program Celoživotní učení a průřezové dovednosti, jako jsou elektronické dovednosti, mezinárodní dovednosti, podnikatelské schopnosti a mnohojazyčnost, by měly odrážet vysokou evropskou přidanou hodnotu, kterou tyto nástroje přinášejí, a proto by se měly stát v rozpočtu na rok 2011 prioritou;

26. vyjadřuje zklamání nad tím, že cestovní ruch, který nepřímo vytváří více než 10 % HDP EU a který po ratifikaci Lisabonské smlouvy plně spadá do pravomoci EU, není v návrhu rozpočtu na rok 2011 jasně zvýrazněn;

27. bere na vědomí, že poprvé jsou do rozpočtu zapsány prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, a pokládá to za důležitý prvek v celkových úvahách o využívání a zviditelnění tohoto fondu; domnívá se však, že tyto prostředky na platby možná nebudou stačit k pokrytí částek potřebných v souvislosti se žádostmi o uvolnění prostředků z EFG v roce 2011; znovu proto požaduje, aby financování žádostí o prostředky z EFG neprobíhalo výhradně formou převodů z položek ESF, a vyzývá Komisi, aby neprodleně začala hledat a používat pro tento účel i prostředky z jiných rozpočtových položek; zdůrazňuje, že je zapotřebí zjednodušit a zrychlit postup uvolňování prostředků z tohoto fondu[5];

28. bere na vědomí velmi mírné zvýšení nebo stagnaci (v porovnání s rozpočtem na rok 2010) prostředků na závazky pro síť EURES a ve třech rozpočtových položkách určených na pracovně-právní vztahy a sociální dialog; domnívá se, že v současné situaci hromadného propouštění a restrukturalizace v důsledku krize by měly být tyto položky posíleny;

Okruh 1b

29. konstatuje, že v NR na rok 2011 se zvyšují PZ o 3,2 % na celkových 50 970 milionů EUR, z nichž je 39 891,5 milionu EUR určeno pro strukturální fondy (EFRR a ESF) – tj. podobná částka jako pro rok 2010 – a 11 078,6 milionu EUR pro Fond soudržnosti;

30. konstatuje, že tento návrh je v souladu s příděly uvedenými ve VFR, a to se zohledněním technické úpravy finančního rámce pro rok 2011[6] (zvýšení o 336 milionů EUR), jak stanoví bod 17 IID; v tomto ohledu chápe rozpětí ve výši 16,9 milionu EUR, které vyplývá především z prostředků přidělených na technickou pomoc a představuje 0,03 % okruhu;

31. vítá 16,9% zvýšení PZ na částku 42 541 milionů EUR navrhovanou pro rok 2011, je však znepokojen tím, že potřebné prostředky na platby byly odhadnuty na základě historické výše plateb vůči odpovídajícím tranším závazků v plánovacím období 2000–2006, plnění programů na začátku období 2007–2013 bylo ovšem mnohem pomalejší, a bude proto třeba tento pomalý rozjezd dohnat intenzivní činností, zejména v roce 2011;

32. pochybuje, že provedené úpravy, zejména formou přidělování prostředků na opožděné platby jako určitého poměru očekávaných plateb v budoucích letech, plně stačí k tomu, aby se podařilo pokrýt veškeré dodatečné potřeby prostředků na platby, které vyplývají především z těchto skutečností:

-    nedávné legislativní změny, jejichž cílem je především usnadnit řízení finančních prostředků EU a urychlení investic;

-    rok 2011 bude prvním úplným rokem, kdy budou schváleny všechny systémy řízení a kontroly, což je nezbytnou podmínkou pro průběžné platby, a to znamená, že uskutečňování programů bude probíhat v plném rozsahu a řádným tempem – ke konci března 2010 byly již vybrány projekty za více než 93 miliard, tj. 27 % celkového objemu finančních prostředků na toto období;

-    očekává se, že i v roce 2011 bude pokračovat dokončování programů z období 2000–2006, bude tudíž třeba provádět závěrečné platby, ale rovněž se uvolní nějaké zdroje k dalšímu urychlení uskutečňování programů na období 2007–2013;

33. mimoto se domnívá, že odpovídající zdroje na politiku soudržnosti jsou zásadní pro to, aby se urychlilo oživení evropské ekonomiky a aby tato politika přispěla k naplňování strategie Evropa 2020 pro regiony; upozorňuje na synergické účinky, které má spolupráce makroregionů EU na plnění cílů strategie Evropa 2020, a na skutečnost, že na provádění stávajících makroregionálních strategií je třeba vyčlenit dostatečné zdroje; vyzývá proto Komisi a Radu, aby neprodleně předložily a schválily opravný rozpočet, pokud by prostředky na platby nestačily k pokrytí potřeb;

34. žádá Komisi, aby i nadále úzce spolupracovala s těmi členskými státy, které vykazují nízkou míru absorpční kapacity, aby se dále zlepšoval stav čerpání finančních prostředků EU na konkrétní projekty; je si vědom toho, že nízká míra absorpční kapacity může ohrozit postupné provádění politik EU;

35. žádá také Komisi, aby pokračovala ve svých úvahách o tom, jak přetvořit složitý systém pravidel a požadavků, které ukládá Komise a/nebo členské státy, tak, aby byl více zaměřen na dosahování cílů a méně na legalitu a správnost operací, aniž bychom slevili z klíčové zásady řádného finančního řízení; zdůrazňuje, že taková úvaha by měla také přispět k tomu, aby bylo lépe formulováno základní nařízení pro příští plánovací období; v tomto ohledu připomíná společné prohlášení z listopadu 2009 týkající se zjednodušení a cílenějšího využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v souvislosti s hospodářskou krizí;

Okruh 2

36. připomíná, že jednou z hlavních změn, které přinesla SFEU, je zrušení rozlišování mezi povinnými a nepovinnými výdaji v rozpočtovém procesu – konečně je tak možné, aby obě složky rozpočtového orgánu jednaly jako rovný s rovným o roční výši všech prostředků; připomíná, že povinné výdaje představovaly téměř 34 % celkového rozpočtu a většina z nich spadala do okruhu 2;

37. zdůrazňuje, že v posledních několika letech využíval rozpočtový orgán tohoto okruhu k dosažení celkové dohody o ročních rozpočtech, a to buď využitím rozpětí, nebo přesunutím prostředků k využití na jiné programy a činnosti;

38. poznamenává, že navzdory tvrzení, že výše prostředků zůstává stabilní, se účelově vázané příjmy v roce 2011 snižují o více než 25 %, podpora trhu klesá o téměř 22 % (na 3 491 milionů EUR) a prostředky na veterinářská a rostlinolékařská opatření vykazují pokles o 7,8 %; vyjadřuje své znepokojení nad optimistickými odhady Komise (s ohledem na zvýšenou kolísavost trhu a citlivost zemědělské činnosti na zdravotní rizika), pokud jde o trendy vývoje na zemědělských trzích v roce 2011, které vedly ke snížení výdajů souvisejících s trhem o zhruba 900 milionů EUR; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby pozorně sledovaly vývoj na zemědělských trzích a aby byly připraveny rychle a efektivně reagovat nezbytnými opatřeními záchranné sítě na nepříznivý tržní vývoj a kolísání tržních cen; vyjadřuje také znepokojení nad plánovaným snížením prostředků na veterinární a rostlinolékařská opatření, a to vzhledem k tomu, že je třeba i nadále zachovávat bdělost, pokud jde o eradikaci nákaz zvířat;

39. vítá zvýšení prostředků na oddělené přímé podpory (o 9,7 %), projekt dodávek ovoce a zeleniny do škol (až o 50 % na 90 milionů EUR) a na dodávky mléka do škol (o 5,3 %) a prostředků vyčleněných na program pomoci pro nejchudší osoby; s uspokojením konstatuje, že se od roku 2007 trvale snižují vývozní náhrady (na 166 milionů EUR v NR na rok 2011);

40. vítá rozhodnutí Komise přerozdělit prostředky, které několik členských států nevyčerpalo, jiným členským státům, které tento program úspěšně uskutečňují;

41. konstatuje, že činnost v oblasti klimatu je prioritou, jak uvádí strategie Evropa 2020, a bere na vědomí změnu názvu hlavy 07 na „Životní prostředí a činnost v oblasti klimatu“; bere na vědomí zvýšení prostředků navrhovaných na provádění politiky EU v oblasti klimatu a právních předpisů týkajících se činnosti v této oblasti a novou přípravnou akci týkající se uplatňování hlediska klimatu a přizpůsobení se změně klimatu ve všech politikách;

42. vítá zvýšení PZ u programu LIFE+ na 333,5 milionu EUR (tj. o 8,7 %) a vítá prudké zvýšení PP (o 24,3 % na 268,2 milionu EUR), které odpovídá zlepšenému čerpání prostředků, a to rovněž s ohledem na opatření navazující na strategii v oblasti biologické rozmanitosti plánovanou pro rok 2010; poukazuje na to, že obrovské výzvy v oblasti životního prostředí, kterým EU čelí, mj. znečišťování vody, vyžadují zvýšení finančních prostředků, které budou v rámci tohoto programu vynaloženy;

43. připomíná, že mléčný fond schválený v rámci rozpočtu na rok 2010 s cílem zmírnit důsledky krize mlékárenství měl být jen jednorázovým opatřením; žádá Komisi, aby prozkoumala, jak členské státy používají mimořádné finanční prostředky pro mlékárenství ve výši 300 milionů EUR, a aby předložila návrhy trvalé koncepce a konkrétní návrhy s cílem snížit dopady výkyvů cen v tomto odvětví;

44. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že politický význam společné rybářské politiky (SRP) se odpovídajícím způsobem neodráží v návrhu rozpočtu na rok 2011; upozorňuje na to, že finanční prostředky navrhované na rozvoj integrované námořní politiky nejsou dostatečné k pokrytí nejdůležitějších aspektů souvisejících se zahájením této nové politiky; zdůrazňuje, že nová námořní politika Evropské unie by se mohla rozvíjet na úkor stávajících prioritních oblastí SRP, pokud jde o jejich financování z rozpočtu; zdůrazňuje, že v budoucnu bude taková politika vyžadovat odpovídající finanční prostředky z více než jedné rozpočtové položky;

Okruh 3a

45. konstatuje, že celkovým zvýšením prostředků spadajících pod tento okruh (o 12,8 %) se, jak se zdá, prakticky naplňují ambice v této oblasti vyjádřené v Lisabonské smlouvě a Stockholmský program;

46. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit prostředky na zlepšení vazebních podmínek; připomíná, že – jak se uvádí ve Stockholmském programu – je třeba zajistit opatření pro sociální začlenění a programy přesídlování ze sociálních důvodů a podporovat protidrogové iniciativy (zahrnující prevenci, léčbu závislosti a snižování poškození zdraví);

47. v tomto ohledu bere na vědomí sdělení Komise o akčním plánu provádějícím Stockholmský program a vítá skutečnost, že v oblasti přistěhovalectví a podpory integrace přistěhovalců se navrhuje zvýšení PZ u Fondu pro vnější hranice (na 254 milionů, tj. o 22 %), u Evropského návratového fondu (na 114 milionů, tj. o 29 %) a u Evropského fondu pro uprchlíky (na 94 milionů EUR, tj. o 1,3 %);

48. je si vědom toho, že navrhované snížení prostředků pro FRONTEX na rok 2011 i přes jeho vzrůstající pracovní zátěž je důsledkem aktualizovaného vyhodnocení jeho nevyužitých prostředků a ročních přebytků;

49. vítá schválení nařízení o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a vyzývá Komisi, aby zajistila zahájení činnosti EASO ještě před začátkem roku 2011 a dostatečné množství finančních prostředků k tomu, aby tento úřad mohl začít plnit svůj mandát;

50. vyjadřuje politování nad skutečností, že dokud nebude předložen návrh nařízení o Europolu (podle plánu se tak má stát v roce 2013), který je od roku 2010 agenturou EU financovanou z rozpočtu EU, zůstává objem prostředků pro rok 2011 (ve výši 82,9 milionu EUR) oproti roku 2010 (79,7 milionu EUR) takřka nezměněn, a to i přesto, že Stockholmský program požaduje posílení Europolu;

51. konstatuje, že i přesto, že časový rozvrh vytvoření Schengenského informačního systému II (SIS II) a jeho uvedení do provozu je nejistý, navrhuje se, aby se PZ snížily pouze mírně, a to z 35 milionů EUR na 30 milionů EUR, přičemž prostředky na platby se zvyšují z 19,5 milionu EUR na 21 milionů EUR; připomíná, že Komise počítala s částkou 27,91 milionu EUR do doby, než bude SIS II uveden do provozu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011; upozorňuje, že vývoj SIS II má již zpoždění oproti předpokládanému časovému rozvrhu a s velkou pravděpodobností tento systém nebude do konce roku 2011 dokončen; vzhledem k tomu, že výhledově je přechod na SIS II čím dál nepravděpodobnější a v současnosti se připravuje náhradní řešení, pokládá za nutné umístit část těchto prostředků do rezervy, dokud nebude v této věci provedena další analýza;

52. zdůrazňuje, že dokud nebudou uvedeny do provozu SIS II nebo alternativní řešení a VIS, nesmí financování plánované agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů vést k vývoji dalších IT systémů; žádá, aby bylo jednoznačně řečeno, jaké budou náklady na tuto agenturu a její projekty;

Okruh 3b

53. připomíná, že okruh 3b pokrývá otázky, jež mají zásadní význam pro evropské občany, jako je mládež, vzdělávací a kulturní programy, zdravotnictví, ochrana spotřebitelů, nástroj pro civilní ochranu a komunikační politika; konstatuje proto se značným znepokojením, že celková výše prostředků se již druhý rok snižuje: PZ se oproti rozpočtu na rok 2010 snižují o 0,03 % (na 667,8 milionu EUR) a PP o 3,1 % (na 638,9 milionu EUR) a zbývá rozpětí ve výši 15,2 milionu EUR;

54. poznamenává, že navrhované zvýšení u některých programů (Média 2007, Kultura 2007, Veřejné zdraví atd.) bylo možné díky tomu, že několika pilotním projektům a přípravným akcím nebyly přiděleny žádné PZ; vyslovuje proto politování nad skutečností, že malé rozpětí ponechá pouze omezený manévrovací prostor při rozhodování o zvýšení financování priorit, z nichž mají bezprostřední prospěch občané, a při přijímání návrhů projektů a akcí;

55. opakuje, že koordinovaná a mezioborová investice do mladých lidí musí být bezodkladně zařazena mezi témata v rámci všech politik, a že by tudíž mělo být navrženo zvýšení finančních prostředků pro nástroj politiky mládeže; lituje toho, že Komise ukázala, že nemá v tomto směru ambice, když nevěnovala této prioritě patřičnou pozornost, a potvrzuje svůj záměr změnit návrh rozpočtu tak, aby na tuto prioritu byly poskytnuty odpovídající finanční prostředky;

56. připomíná, že podněcování a podpora spolupráce v oblasti mládeže a sportu je prioritou pro rozpočet na rok 2011, a zdůrazňuje, že důležitým nástrojem pro tento účel je finanční podpora zvláštních každoročních akcí; lituje skutečnosti, že do návrhu rozpočtu na rok 2011 nebyly zapsány žádné PZ (v kolonce PZ je uvedeno p.m. a u PP je zapsáno pouze 2,9 milionu EUR), narozdíl od rozpočtu na rok 2010, v němž bylo u PZ zapsáno 9,8 milionu EUR a u PP 10,25 milionu EUR;

57. vítá skutečnost, že rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolné činnosti, který naváže na přípravnou akci zahájenou v rámci rozpočtu na rok 2010, a připomíná rozhodnutí Parlamentu a Rady zvýšit celkový příděl stanovený v příslušném legislativním aktu na 8 milionů EUR;

58.  je znepokojen nízkou výší prostředků – které se dokonce v některých případech snížily oproti roku 2010 – věnovaných na programy podporující evropské občanství, komunikaci a informace pro sdělovací prostředky; je přesvědčen, že tyto programy jsou stěžejním prvkem formování evropské identity a seznamování občanů EU s evropským projektem;

59. lituje snížení prostředků na program DAPHNE a poukazuje na možné negativní důsledky, které může mít toto rozhodnutí pro boj proti násilí; vyzývá k tomu, aby i nadále byla financována stávající a nová účinná opatření v rámci boje proti všem formám násilí na dětech, mládeži a ženách;

Okruh 4

60. znovu připomíná velmi nízká rozpětí, která jsou k dispozici v okruhu 4 – tato situace neumožňuje EU přiměřeně reagovat na opakující se i nově se objevující případy mezinárodních krizí a naléhavých nouzových situací; poukazuje na to, že vzrůstající a neúnosný nesoulad mezi nedostatkem finančních prostředků v tomto okruhu a novými politickými závazky Rady na světové scéně lze řešit jedině revizí stropu stávajícího VFR[7];

61. vítá navrhované zvýšení prostředků na EPS-jih a EPS-východ, a konkrétně na Východní partnerství jako součást té druhé; s uspokojením bere na vědomí navrhované vyprázdnění rozpočtové položky pro strategii EU v oblasti Baltského moře, lituje však, že v rámci EPS-východ není na tuto strategii poskytnuta stejná částka;

62. vyzývá Komisi, aby v zájmu splnění cílů a zabezpečení efektivního uskutečňování Východního partnerství zajistila, aby byla poskytnuta zvláštní finanční pomoc na nové víceleté orientační programy v rámci nástroje EPS a na národní orientační programy na období 2011–2013 pro země Východního partnerství;

63. je nanejvýš znepokojen navrhovaným snížením PZ o více než 32 % u finanční pomoci Palestině, mírovému procesu a UNRWA, a to se zřetelem k neustále se opakující potřebě poskytovat na tyto činnosti prostředky navíc; domnívá se, že vyjádření Komise, že „mimořádně vysoké příděly z minulých let nelze udržet, aniž by byly ohroženy finanční prostředky pro jiné země v regionu“, jen zesiluje naléhavou potřebu zásadní revize možností financování v rámci okruhu 4 a nemělo by vést ke snížení finanční pomoci, která je pro obyvatelstvo Palestiny, palestinskou samosprávu a UNRWA životně důležitá; opakuje, že podporuje palestinskou samosprávu v jejím úsilí o posílení institucionálních kapacit;

64. v této souvislosti upozorňuje na to, že i při použití celého rozpětí v okruhu 4 výhradně na finanční pomoc Palestině by navrhované prostředky nestačily k dosažení úrovně PZ na rok 2010 (které na letošní rok činí 295 milionů EUR oproti hypotetickým 270 milionům EUR na rok 2011);

65. bere na vědomí výrazné zvýšení (o 13,2 %) prostředků určených na proces rozšíření, ve kterém se očekává v roce 2011 další pokrok (probíhající a potenciálně zahájené vyjednávání s Chorvatskem, s Islandem, s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, s Tureckem a se zeměmi západního Balkánu);

66. domnívá se, že navrhované zvýšení u nástroje DCI je dostatečné, vyjadřuje však politování nad zavádějícím způsobem prezentace rozpočtu ze strany Komise, která zdůrazňuje, že prostředky na životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji se zvyšují o 65 milionů EUR v návaznosti na Kodaňskou dohodu, přitom však toto zvýšení vychází z finančního plánu, a nikoli z rozpočtu na rok 2010 (v NR na rok 2011 ve skutečnosti dochází v této položce ke snížení prostředků oproti rozpočtu na rok 2010 o 1,2 milionu EUR);

67. zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit rozpočet Společenství na financování opatření, jež mají za cíl čelit migračním jevům, aby se zlepšilo řízení legální migrace, zpomalil se příliv nelegálních migrantů a optimalizovaly se dopady migrace na rozvoj;

68. připomíná, že podporuje zásadu finanční pomoci hlavním zemím ze skupiny AKT vyvážejícím banány, ale opakuje, že je rozhodně proti financování doprovodných opatření týkajících se banánů využitím rozpětí; připomíná, že omezené rozpětí v tomto okruhu neumožňuje financování těchto opatření, s nimiž se při přijímání VFR v roce 2006 nepočítalo; je také rozhodně proti jakémukoli přesunu prostředků ze stávajících nástrojů v rámci okruhu 4, který by ohrozil současné priority;

69. opakuje, že má v úmyslu poskytnout Evropské službě pro vnější činnost nezbytné správní prostředky k tomu, aby plnila své poslání; zdůrazňuje však, že přidělení nových zdrojů na začlenění pracovníků z diplomatických služeb členských států a na náklady na nezbytnou infrastrukturu by mělo být spojeno s odpovídajícím zvýšením rozpočtu EU na vnější činnost;

70. vítá zvýšení prostředků na SZBP na 327,4 milionu EUR (v PZ), které stanoví finanční plán a které je v souladu se stále ambicióznější úlohou, kterou chce EU hrát v oblastech, které procházejí procesem stabilizace nebo jsou zmítány konflikty a krizemi; bere na vědomí, že rozpočtová položka na zvláštní zástupce EU zůstala prázdná, jak se předpokládalo v souvislosti s vytvořením ESVČ, a připomíná, že specifická ustanovení IID týkající se SZBP bude nutno zásadně přehodnotit v rámci jednání o revidované IID a v rámci přijímání návrhu základního aktu pro ESVČ;

71. bere na vědomí, že v návrhu rozpočtu na rok 2011 se oproti rozpočtu na rok 2010 navrhuje zvýšení prostředků v rozpočtové položce na makroekonomickou pomoc (01 03 02); připomíná, že využití tohoto nástroje pro jakoukoli třetí zemi je schvalováno řádným legislativním postupem, a žádá Komisi, aby poskytla podrobnější vysvětlení ohledně navrhovaného zvýšení prostředků;

72. vítá vytvoření přípravné akce týkající se zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, která je důsledkem vstupu SFEU v platnost (zakládá se na článku 214) a bude probíhat souběžně s Evropským rokem dobrovolné činnosti v roce 2011;

Okruh 5

73. konstatuje, že celkové správní výdaje všech institucí se odhadují na 8 266,6 milionu EUR, což znamená zvýšení o 4,5 %, a v okruhu 5 je ponecháno rozpětí ve výši 149 milionů EUR;

74. zdůrazňuje, že návrh odhadu příjmů a výdajů každé z institucí, spolu s opravnými rozpočty předloženými v roce 2010, by měly zohlednit všechny dodatečné potřeby související se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, což se týká zejména Parlamentu, Rady, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů; v této souvislosti připomíná společné prohlášení z listopadu 2009 k okruhu 5, v němž byly instituce vyzvány, aby vyvinuly veškeré možné úsilí o financování administrativních potřeb souvisejících s odměnami svých zaměstnanců v rámci prostředků zapsaných do svých příslušných oddílů rozpočtu na rok 2010;

75. bere na vědomí 2,9% zvýšení podílu Komise na rozpočtu na správu; konstatuje však, že ne všechny náklady spojené s fungováním a vytvořením ESVČ jsou v této fázi v rozpočtu obsaženy; je toho názoru, že jakékoli další požadavky v tomto směry by neměly mít negativní dopad na současné činnosti institucí; klade proto velký důraz na to, že je třeba se shodnout na efektivní struktuře s jasným vymezením odpovědností, aby nedocházelo k jakémukoli překrývání úkolů a ke zbytečným (správním) nákladům hrazeným z rozpočtu, které by v opačném případě mohly ještě zhoršit finanční situaci v tomto okruhu;

76. souhlasí s přístupem Komise, že prostředky na 3,7% úpravu platů navrhovanou v roce 2009, kterou by bylo třeba v plném rozsahu doplatit, pokud Soudní dvůr rozhodne ve prospěch Komise, by měly být pro jistotu do rozpočtu zapsány; poznamenává, že i když vezmeme za základ pro budoucnost tuto vysokou úroveň platů, stejně se přepokládaná úprava platů na konci roku 2010 odhaduje s ohledem na hospodářskou a sociální krizi na 2,2  % a poté na konci roku 2011 poklesne na 1,3 %; žádá Komisi, aby podložila své výpočty patřičným odůvodněním;

77. oceňuje snahu Komise nepožadovat žádná další pracovní místa, ale dívá se skepticky na její odhodlání naplnit veškeré své potřeby, včetně těch, které souvisejí s novými prioritami a se vstupem SFEU v platnost, pouze vnitřními přesuny stávajících lidských zdrojů;

78. je hluboce znepokojen tím, že obecně vedl příklon Komise k využívání externích dodavatelů spolu s přeměnou míst na prostředky pro smluvní zaměstnance k situaci, kdy stále větší počet pracovníků, které zaměstnává EU, není uveden v plánech pracovních míst jednotlivých orgánů a institucí, které schválil rozpočtový orgán, a jejich platy nejsou hrazeny z okruhu 5; je proto toho názoru, že změny ve stavu zaměstnanců Komise by měly být posuzovány nejen na základě míst uvedených v plánu pracovních míst, ale také s přihlédnutím k ostatním zaměstnancům, včetně těch zaměstnanců výkonných a decentralizovaných agentur, jejichž úkoly byly převedeny z Komise do agentury; domnívá se, že i když tímto způsobem vznikají úspory na platech, je pravděpodobné, že se přeměna míst z plánu pracovních míst na místa pro externí zaměstnance projeví na kvalitě a nezávislosti evropské veřejné služby;

79. bere na vědomí 13% snížení rozpočtu úřadu EPSO, které souvisí s nižšími výdaji na výběrová řízení vyplývajícími z nového systému navrženého v programu rozvoje úřadu EPSO, trvá ovšem na tom, že by toto snížení nemělo být na úkor kvality, transparentnosti, spravedlivosti, nestrannosti a mnohojazyčného charakteru všech výběrových řízení EU; připomíná úřadu EPSO, že podle nařízení (ES) č. 45/2001 mají uchazeči nezadatelné právo na přístup ke svým osobním údajům, včetně otázek a odpovědí, a vyzývá úřad EPSO, aby jim toto právo zajistil; očekává v tomto směru od Komise spolehlivé záruky;

80. vítá skutečnost, že Komisi se podařilo dosáhnout jejích celkových cílů, pokud jde o nábor státních příslušníků nových členských států, a její odhodlání dokončit a pravidelně sledovat nábor pracovníků z EU-12, aby bylo zajištěno naplnění cílových počtů těchto pracovníků a vyvážené zastoupení státních příslušníků EU-2 a EU-10 v každé funkční skupině;

81. bere na vědomí zvýšené výdaje na důchody a na Evropské školy, a to s ohledem na generační výměnu v institucích EU v důsledku vlny odchodů do důchodu úředníků narozených v 50. letech a náboru nových pracovníků; očekává, že Komise předloží podrobnější analýzu dlouhodobých rozpočtových důsledků tohoto procesu;

82. žádá Komisi, aby v poznámkách u příslušných rozpočtových položek uvedla částky zapsané do rozpočtu na všechny projekty týkající se nemovitostí, které mohou mít značný finanční vliv na rozpočet a podléhají konzultaci s rozpočtovým orgánem v souladu s čl. 179 odst. 3 finančního nařízení;

Pilotní projekty a přípravné akce

83. připomíná, že v souladu s bodem 46 písm. a) IID by Komise měla předložit víceleté odhady a rozpětí zbývající v mezích schválených stropů;

84. zdůrazňuje význam pilotních projektů a přípravných akcí jako klíčových nástrojů pro formulaci politických priorit a jako prostředků, které připravují půdu pro nové iniciativy, které mohou posléze přejít v činnosti a programy EU zlepšující život občanů EU; již v této fázi procesu tedy potvrzuje, že je odhodlán využít veškerých prostředků, které má k dispozici, aby zajistil přijetí svých návrhů na pilotní projekty a přípravné akce pro rozpočet na rok 2011;

85. připomíná, že na pilotní projekty a přípravné akce schválené v rozpočtu na rok 2010 bylo celkem vyčleněno ve všech okruzích 103,25 milionu EUR v PZ; zdůrazňuje, že pokud by rozpočtový orgán schválil pro rok 2011 pilotní projekty a přípravné akce v podobném rozsahu a podobně rozčleněné do jednotlivých okruhů, vyčerpá se tím již 56 % rozpětí v okruhu 1a (a 33 % rozpětí v okruhu 1b, 59 % rozpětí v okruhu 3b a 37 % rozpětí v okruhu 4), i když celková částka vyčleněná k tomuto účelu v rozpočtu na rok 2010 nedosáhla ani maximální výše, kterou povoluje IID (bylo vyčleněno 103,25 milionu EUR a je povoleno 140 milionů EUR);

86. má v úmyslu předat Komisi podle přílohy II části D IID první předběžný seznam potenciálních pilotních projektů a přípravných akcí pro rozpočet na rok 2011, aby mohla Komise přispět k tomu, jak bude Parlament stanovovat celkový a vyvážený konečný soubor návrhů v této věci; očekává, že Komise předloží důkladně zdůvodněnou analýzu orientačních návrhů Parlamentu; zdůrazňuje, že tento první předběžný seznam nevylučuje možnost, že během čtení rozpočtu v Parlamentu budou formálně předloženy a přijaty pozměňovací návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí;

Agentury

87. vítá celkovou stabilizaci výdajů z rozpočtu EU na decentralizované agentury na 679,2 milionu EUR; je si vědom skutečnosti, že zřízení nových agentur vyžaduje odpovídající finanční prostředky, jak jsou navrhovány pro pět nových agentur[8] a tři agentury v počáteční fázi fungování[9]; zdůrazňuje, že pokud by byly úkoly pro některé decentralizované agentury (např. pro orgány finančního dohledu) oproti původnímu návrhu Komise rozšířeny, měla by být odpovídajícím způsobem upravena i výše příslušných přidělených prostředků; pokud jde o účelově vázané příjmy agentur závislých na výběru poplatků, nesouhlasí s přístupem Komise, která takto uměle zvyšuje rozpětí;

88. bere na vědomí, že z 258 nových míst v plánu pracovních míst pro agentury bude 231 přiděleno novým agenturám nebo agenturám v počáteční fázi fungování;

89. diví se, proč se vůbec neočekává, že z přebytků některých agentur vyplynou nějaké účelově vázané příjmy, a vyzývá Komisi, aby aktualizovala navrhovaný příspěvek z rozpočtu EU na základě dalších informací, které obdrží, zejména poté, co budou schváleny účetní závěrky agentur; současně je znepokojen situací, kdy některé agentury na konci roku neustále vykazují přebytky, což svědčí o špatném rozpočtovém a finančním řízení a jsou tím porušována ustanovení rámcového finančního nařízení;

90. je přesvědčen, že finanční plán pro Agenturu pro chemické látky na období 2011–2013 je příliš optimistický, a domnívá se, že představa, že tato agentura bude v roce 2011 finančně soběstačná, je nerealistická; poukazuje na to, že předpokládaný příjem z poplatků v roce 2011 vychází z hodnocení provedených v roce 2006; žádá, aby byla připravena záložní opatření, která by byla uplatněna v případě potřeby;

°

° °

91. pokud jde o procesní aspekty práce dohodovacího výboru, připomíná, že zúčastněné orgány by měly dosáhnout dohody na třístranných rozhovorech plánovaných na červenec; trvá na tom, aby se těchto rozhovorů účastnilo i nastupující předsednictví Rady Ecofin, které bude rozpočet schvalovat; soudí, že pro třístranné rozhovory, které se mají konat dne 30. června 2010, mají zvláštní důležitost tyto body:

-    rozpočtové důsledky evropského mechanismu finanční stabilizace,

-    rozpočtové důsledky strategie EU 2020,

-    programy týkající se mládeže,

-    finanční udržitelnost a schopnost financovat potřeby okruhu 1a, včetně změn v důsledku Lisabonské smlouvy,

-    okruh 4, včetně vytvoření Evropské služby pro vnější činnost,

-    omezená rozpětí v NR na rok 2011 a nutnost revize současného VFR;

92. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

  • [1]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
  • [2]  Přijaté texty, P7_TA(2009)0115.
  • [3]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0086.
  • [4]  S výjimkou energetických projektů v rámci plánu evropské hospodářské obnovy.
  • [5]  Jak se uvádí ve zprávě Komise o fungování IID o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (KOM(2010)0185).
  • [6]  KOM(2010)160, 16.4.2010.
  • [7]  Jak se uvádí ve zprávě Komise o fungování IID o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (KOM(2010)0185).
  • [8]  Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva; Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu; Evropský orgán pro bankovnictví; Evropský orgán pro cenné papíry a trhy; Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.
  • [9]  Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů; Orgán evropských regulátorů elektronických komunikací; Evropský institut pro rovnost žen a mužů.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (11. 5. 2010)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011
(2010/2002(BUD))

Navrhovatel: Thijs Berman

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá dohodu o vyčlenění částky 2,4 miliardy EUR ročně na zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně, ale trvá na tom, že tento „rychlý startovací“ soubor finančních opatření zaměřených na změnu klimatu musí být skutečně pouze doplňkový a nesmí být na úkor stávajících programů rozvojové spolupráce; vyžaduje, aby bylo potvrzeno, že podíl EU na tomto souboru, tj. částka ve výši 65 milionů EUR navržená na rok 2011, nemá být převeden z nástroje rozvojové spolupráce a že se tedy jedná o podíl doplňkový; vyslovuje obavy z toho, že návrh rozpočtu na rok 2011 vyčleňuje na životní prostředí a hospodaření s přírodními zdroji částku o 1 milion EUR nižší, než tomu bylo v roce 2010;

2.  jednoznačně odmítá jakékoliv pokusy o financování programu pro producenty banánů ze zemí AKT přerozdělením prostředků určených na rozvoj v rámci okruhu 4, zejména prostředků čerpaných z rozpočtových položek určených na rozvojovou spolupráci; obzvláště se staví proti záměru převést v návrhu rozpočtu 13 milionů EUR z prostředků nástroje rozvojové spolupráce a 5 milionů EUR z finančního nástroje pro civilní ochranu a využít je ke navrhovaným účelům;

3.  vítá návrh na změnu nařízení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro průmyslové země[1], ale rozhodně odmítá financování této změny z prostředků, jež mají být využity v rámci nástroje rozvojové spolupráce; zdůrazňuje, že prostředky vyčleněné pro účely rozvojové spolupráce musí být zaměřeny na zmírňování chudoby; je nadmíru nespokojen se skutečností, že z celkových prostředků ve výši 70,6 milionů EUR vyčleněných v návrhu rozpočtu na tento nový nástroj, je 45 milionů EUR čerpáno z prostředků nástroje rozvojové spolupráce;

4.  bere na vědomí klíčový přínos lepšího přístupu k finančním službám, jako jsou například mikrofinanční režimy, které drobným zemědělcům, zejména ženám, umožňují být potravinově soběstační a zajišťovat si dodávky potravin; vítá úspěch financování těchto režimů v rámci rozpočtů na roky 2009 a 2010 a zdůrazňuje, že je třeba, aby takové způsoby financování pokračovaly a byly rozšířeny;

5.  žádá Komisi, aby financovala programy, opatření a informační kampaně zaměřené na boj proti porušování sociálních práv, například proti zneužívání dětské práce, a porušování předpisů týkajících se životního prostředí, a to podporou sociální odpovědnosti podniků a požadavkem, aby podniky sídlící v EU vykonávaly dohled nad svými pobočkami;

6.  vítá skutečnost, že humanitární pomoc byla Lisabonskou smlouvou plně zařazena mezi evropské politiky; zdůrazňuje čím dál tím závažnější důsledky přírodních katastrof či katastrof způsobených člověkem, především těch, jež jsou spojeny se změnou klimatu, s měnící se povahou konfliktů a porušováním mezinárodního humanitárního práva; požaduje proto zvýšení finančních prostředků určených na humanitární pomoc, do níž by bylo začleněno omezování případného vzniku katastrof;

7.  je překvapen skutečností, že prostředky vyčleněné v návrhu rozpočtu na rok 2011 v položce 23 03 06 „Civilní ochrana ve třetích zemích“ byly ve srovnání s rozpočtem na rok 2010 sníženy, ačkoliv nedávná katastrofa na Haiti jasně poukázala na nezbytné posílení mechanismu, které má Společenství k dispozici pro účely civilní ochrany; dále žádá Komisi, aby upřesnila konkrétní opatření, které má v úmyslu přijmout realizací přípravné iniciativy nazvané „Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci“;

8.  vyzývá Komisi, aby rozšířila a zvýšila financování stávajících přípravných akcí, které se soustřeďují na specifické potřeby rozvojových zemí, k nimž patří například zlepšení vodohospodářství a boj proti ekonomické a finanční krizi v rozvojových zemích mimo země AKT; žádá Komisi, aby případně změnila právní základ těchto iniciativ tak, aby se jednalo o iniciativy trvalého charakteru;

9.  vítá navrhované 30% zvýšení příspěvku do Světového fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, ale je toho názoru, že pokud jde o zlepšení standardů zdravotní péče v rozvojových zemích, je podpora základních zdravotnických služeb nesrovnatelně účinnější než podobné druhy vertikálních fondů využívaných ve zdravotnictví;

10. upozorňuje Radu na rostoucí nesoulad mezi chronickým nedostatkem finančních prostředků pro okruh 4 a jejími novými politickými závazky, zejména závazky souvisejícími s rozvojovou politikou; požaduje, aby byl strop okruhu 4 na období 2011–2013 přezkoumán;

11. trvá na tom, aby Komise a Rada upustily od úmyslu snížit rozpočtové položky okruhu 4 určené na správní výdaje, jelikož se jedná o položky nezbytné pro úplné a účinné provádění víceletých programů; odsuzuje výrazné škrty ve správních výdajích rozvojových programů, které Komise v návrhu rozpočtu plánuje.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

10.5.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Michael Cashman, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Grèze, Enrique Guerrero Salom, Eva Joly, Franziska Keller, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Michèle Striffler, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Kriton Arsenis, Krzysztof Lisek, Miguel Angel Martínez Martínez, Emma McClarkin, Cristian Dan Preda, Niccolò Rinaldi

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sylvie Guillaume, Jolanta Emilia Hibner, Anna Ibrisagic, Derek Vaughan, Marie-Christine Vergiat

  • [1]     Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (KOM(2009)0197).

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (11. 5. 2010)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístrannému jednání o návrhu rozpočtu na rok 2011
(2010/2002(BUD))

Navrhovatelka: Edit Herczog

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2010 o strategii EU 2020[1],

1.   souhlasí s celkovým zaměřením návrhu rozpočtu na rok 2011, je však znepokojen skutečností, že neodráží dostatečně současné sociální a ekonomické výzvy, zejména cíl přeměnit Unii na inteligentní, udržitelnou ekonomiku založenou na znalostech, která zahrnuje všechny bez rozdílu;

2.  zdůrazňuje, že na stěžejní programy strategie EU 2020 není v návrhu rozpočtu na rok 2011 vyčleněno dostatečné množství prostředků;

3.  zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů pro rok 2011 bude zachovat, podpořit a zajistit finanční prostředky na výzkum a technický rozvoj v Unii prostřednictvím 7. rámcového programu, který bude jedním z klíčových přínosů strategie EU 2020; zdůrazňuje, že vnitřní byrokracie znemožňuje investování finančních prostředků do výzkumných a inovačních projektů a že odrazuje MSP, univerzity a nadnárodní podniky od účasti na evropských programech; vyzývá proto Komisi, aby provedla přezkum finančního nařízení;

4.  je toho názoru, že doposud nebyly přesně stanoveny dodatečné finanční prostředky pro řešení četných otázek, které se objevují v rámci podokruhu 1 a; vyjadřuje své znepokojení nad obrovským nárůstem nákladů v rámci projektu ITER; zdůrazňuje, že je nezbytné řádné řízení a přesné finanční plánování projektu ITER;

5.  připomíná, že rozsáhlé rozšíření pravomocí EU na základě Lisabonské smlouvy (např. v oblasti vesmírné politiky a inovační politiky) a posílení několika stávajících politik bude jednoznačně vyžadovat odpovídající finanční prostředky;

6.  připomíná, že posílení několika definovaných politik na úrovni EU – včetně podpory vědeckého, technického a digitálního pokroku, podpory inovačních technologií a udržitelného rozvoje, pomoci inovačním MSP a podpory mladých podnikatelů, i politik využívání inteligentních a udržitelných zdrojů energie, které zajišťují také přístup chudých domácností k dodávkám energie, snížení spotřeby energie v dopravě a městských oblastech, energeticky úsporné stavební odvětví a rozvoj integrované energetické sítě – a plnění dříve přijatých závazků v souvislosti s rozšířením EU bude nevyhnutelně vyžadovat další finanční prostředky na úrovni Unie;

7.  připomíná, že Lisabonská smlouva stanoví zásady demokratické správy věcí veřejných v EU, mezi něž patří také participativní demokracie; konstatuje, že nejen veřejné iniciativy, ale také nejmodernější digitální technologie, mají obrovský potenciální přínos pro zapojení a spoluúčast veřejnosti a občanské společnosti do politického procesu a veřejného procesu rozhodování ;

8.  požaduje evropský investiční plán v oblasti energetiky, který bude usilovat o přeměnu Unie v nejpokrokovější oblast na světě vytvořením transevropské sítě, zejména vzájemným propojením mezi členskými státy; navrhuje v tomto ohledu, aby byl do rozpočtu Unie začleněn samostatný okruh pro investice a aby byla v souvislosti s tímto plánem navázána úzká spolupráce s Evropskou investiční bankou (EIB);

9.  je toho názoru, že je nezbytné zajistit větší rozpočtovou flexibilitu, aby se podpořily nové stěžejní iniciativy, jako je evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET), a bylo možné vyrovnat se s jejich případnými finančními dopady;

10. je hluboce znepokojen tím, že potenciální částky, o kterých hovoří, vysoce překračují částky v okruhu 1 a, u nichž se očekává, že nebudou využity nebo vyčleněny, a že v současné době neexistují žádné další finanční prostředky, které by mohly být využity k financování nových iniciativ, aniž by došlo k výraznému ohrožení důležitých probíhajících programů;

11. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy s cílem vyrovnat se s případnými rozpočtovými dopady nových iniciativ – zejména tím, že budou identifikovány nejvhodnější a nejudržitelnější dostupné zdroje – jakmile bude dostatečně jasné, jaký bude jejich dopad na rozpočet.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.5.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Edit Herczog, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Amalia Sartori, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Lara Comi, António Fernando Correia De Campos, Rachida Dati, Marek Józef Gróbarczyk, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Mario Pirillo, Lambert van Nistelrooij, Hermann Winkler

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Catherine Bearder

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (2. 6. 2010)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011
(2010/2002(BUD))

Navrhovatelka: Mairead McGuinness

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že prostředky na závazky zapsané do rozpočtu na zemědělství a rozvoj venkova jsou stabilní: na přímé platby a výdaje související s trhem je přiděleno 43 375 milionů EUR a na rozvoj venkova 14 431 milionu EUR;

2.  uvědomuje si, že byly splněny všechny cíle Římských smluv týkající se zemědělství (zvýšení produktivity, dostatečné dodávky potravin, rozumné ceny pro spotřebitele, stabilizace trhů) s výjimkou zajištění odpovídajícího příjmu zemědělcům; vyzývá proto Komisi, aby ve všech rozpočtových návrzích vzala tuto skutečnost odpovídajícím způsobem v úvahu;

3.  vítá plánované rozpětí ve výši 852 milionů EUR pro okruh 2, což je mnohem více, než se původně předpokládalo, a odráží to skutečnost, že Komise očekává v roce 2011 nižší výdaje na opatření týkající se trhu než v tomto rozpočtovém roce;

4.  vyjadřuje znepokojení nad optimistickými předpoklady Komise, pokud jde o vývoj situace na zemědělských trzích v roce 2011 – zejména na trzích s obilovinami a mlékem –, které vedly ke snížení výdajů souvisejících s trhem o zhruba 900 milionů EUR; naléhavě vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala vývoj na zemědělských trzích a aby byla připravena rychle a efektivně reagovat nezbytnými opatřeními záchranné sítě na nepříznivý tržní vývoj a kolísání tržních cen (které vedly k dramatickému snižování příjmů zemědělců od roku 2008);

5.  považuje za politováníhodné, že Komise a Rada neposkytly dostatečné zdroje pro naplnění potřeb rozpočtu na zemědělství v rozšířené EU; připomíná, že náběh přímých plateb v nových členských státech vytváří potřebu dodatečných rozpočtových prostředků ve výši přibližně 800 milionů EUR ročně, která bohužel není započítána do zvýšení celkového rozpočtu na zemědělství; naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila, jak bude tato potřeba dodatečných rozpočtových prostředků financována; vítá skutečnost, že značné rozpětí v okruhu 2 znamená, že mechanismus finanční kázně nebude v roce 2011 uplatněn; je znepokojen tím, že rozpětí pro rok 2012 bude nejspíše výrazně nižší; s velkým neklidem bere na vědomí varování Komise, že v roce 2013 bude nutná finanční kázeň;

6.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak členské státy používají mimořádné finanční prostředky pro mlékárenství ve výši 300 milionů EUR, a aby předložila návrhy trvalé koncepce a konkrétní návrhy s cílem snížit dopady kolísání cen v tomto odvětví;

7.  vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy trvalé koncepce pro všechna zemědělská odvětví a konkrétní návrhy s cílem snížit dopady kolísání cen v tomto odvětví na jejich trhy;

8.  bere na vědomí navrhované zvýšení prostředků na projekt „Ovoce do škol“ a vítá rozhodnutí Komise přerozdělit prostředky, které několik členských států nevyčerpalo, jiným členským státům, které tento program úspěšně uskutečňují;

9.  vyjadřuje své znepokojení nad plánovaným snížením prostředků na závazky na veřejné zdraví a veterinární a rostlinolékařská opatření na 340 milionů EUR a zdůrazňuje, že je třeba i nadále zachovávat bdělost, pokud jde o eradikaci nákaz zvířat;

10. domnívá se, že by měl být vytvořen program typu Erasmus pro mladé zemědělce a studenty zemědělských vysokých škol, který by umožnil přeshraniční výměny osvědčených postupů v řízení zemědělských podniků, zejména pokud jde o výzvy, před nimiž stojí evropské zemědělství, s cílem srovnávat, posílit a zachovat rozmanitost situace v různých venkovských regionech v Evropské unii;

11. opakuje svou výzvu, aby byla zřízena koordinovaná evropská síť pro dobré životní podmínky zvířat[1], a navrhuje, aby byla vytvořena nová rozpočtová položka na podporu této sítě a jejího koordinačního orgánu;

12. domnívá se, že Komise by měla vytvořit pilotní projekt, v jehož rámci bude zkoumána tvorba cen zemědělských produktů, zejména na trhu s mlékem a mléčnými výrobky; poznamenává, že zemědělci jako producenti nesou nejvíce tržních rizik, jakmile se v tomto odvětví vyskytnou problémy;

13. vyzývá Komisi, aby s cílem zlepšit veřejné zdraví a podnítit poptávku na trhu s ovocem a zeleninou vytvořila pilotní projekt zaměřený na zvyšování spotřeby čerstvého ovoce a zeleniny ve zranitelných skupinách obyvatel (těhotné ženy s nízkými příjmy a jejich děti, senioři atd.);

14. vyzývá Komisi, aby vytvořila pilotní projekt, jehož cílem bude šířit mezi spotřebiteli formou kampaní – například ve školách, v obchodech a v zemědělských podnicích – informace o evropské zemědělsko-potravinářské produkci a o vysokých standardech, kterých dosahují evropští producenti, pokud jde o kvalitu, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat a normy v oblasti životního prostředí; upozorňuje na práci organizací, které v celé EU usilují o to, aby veřejnost lépe chápala zásadní roli, kterou hraje ve společnosti zemědělství; konkrétně vyzdvihuje irský model „Agri Aware“; žádá Komisi, aby zkoumala možnost vytvořit modely typu „Agri Aware“ i v dalších členských státech a aby podporovala výměnu informací a osvědčených postupů mezi podobnými organizacemi;

15. vyzývá Komisi, aby znovu zahájila program zachování a udržitelného využívání genetické rozmanitosti v zemědělské výrobě (zemědělské odrůdy a plemena) s cílem vyrovnat se s úkolem chránit biologickou rozmanitost, a to zejména prostřednictvím zemědělské výroby a chovu hospodářských zvířat, přičemž by byl zohledněn terénní výzkum mezi zemědělci a vědeckými ústavy;

16. vyzývá Komisi, aby vytvořila pilotní projekt s cílem vypracovat účinná opatření, jejichž cílem bude bojovat proti spekulacím se zemědělskými komoditami a s nimi souvisejícímu kolísání cen.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.6.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

33

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

John Stuart Agnew, Richard Ashworth, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Michel Dantin, Albert Deß, Diane Dodds, Lorenzo Fontana, Martin Häusling, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Elisabeth Köstinger, Stéphane Le Foll, George Lyon, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, Krisztina Morvai, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Wojciech Michał Olejniczak, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Luís Paulo Alves, Christa Klaß, Astrid Lulling, Véronique Mathieu, Hans-Peter Mayer, Jacek Włosowicz

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Pat the Cope Gallagher

  • [1]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o hodnocení a posouzení akčního plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat 2006–2010 (2009/2202(INI)).

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (4. 5. 2010)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011
(2010/2002(BUD))

Navrhovatelka: Iratxe García Pérez

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že časový harmonogram letošního rozpočtového postupu způsobil komplikace při vypracovávání tohoto stanoviska, jelikož nebylo dost času na důkladnou analýzu návrhu rozpočtu předloženého Komisí, a vzhledem k tomu, že Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví si vyhrazuje právo doplnit a v případě potřeby pozměnit některé prvky při předkládání pozměňovacích návrhů k rozpočtu,

1.  zdůrazňuje, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je podpora rovnosti mezi muži a ženami základním principem Evropské unie; opakuje proto svoji žádost, aby bylo v rámci rozpočtového postupu ze strany Komise a všech zúčastněných stran obecně uplatňováno hledisko rovnosti pohlaví, a to jak v přípravné a prováděcí fázi, tak i při provádění auditu rozpočtu;

2.  zdůrazňuje, že je nutno zajistit odpovídající financování plánovaných akcí nové strategie Komise pro rovnost mezi muži a ženami, která v rozpočtu EU na rok 2011 nahradí Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů na léta 2006–2010;

3.  vyzývá k zavedení systematických mechanismů a metodik zohledňujících rovnost pohlaví do rozpočtového postupu EU, včetně strukturálních fondů, programů interního i externího financování a správních rozpočtů EU;

4.  vyjadřuje politování nad nižší úrovní prostředků na závazky pro program boje proti násilí (Daphne); poukazuje na možné negativní důsledky této skutečnosti pro boj proti násilí a vyzývá k dalšímu financování stávajících a nových účinných opatření pro boj proti všem formám násilí na dětech, mládeži a ženách;

5.  zdůrazňuje, že je nutno poskytnout finanční prostředky na boj proti všem formám diskriminace žen, především proti rozdílným platovým podmínkám mužů a žen;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout odpovídající finanční prostředky Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů;

7.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit nezbytné prostředky pro vytvoření Evropské observatoře pro násilí páchané na ženách, která bude vycházet ze stávajících institucionálních struktur, jak bylo dohodnuto na zasedání Rady dne 8. března 2010;

8.  opakuje svou výzvu Komisi, aby naléhala na členské státy, aby více využívaly strukturální fondy v rámci Evropského sociálního fondu jako prostředek k posílení rovnosti mužů a žen, nejen zohledňováním zásady rovnosti mužů a žen, ale také prostřednictvím opatření zaměřených přímo na zranitelné skupiny žen s ohledem na důsledky hospodářské krize a prostřednictvím investic do kvalitních veřejných služeb, včetně zdravotnictví a péče o děti a jiné závislé osoby;

9.  bere na vědomí zvýšení prostředků na závazky na cíl „konvergence“ v rámci Evropského sociálního fondu a vyzývá ke zvýšení části prostředků v rámci tohoto cíle, které podporují zlepšení péče o děti a umožňují dětem v těžké životní situaci žít v rodinném prostředí;

10. vyjadřuje politování nad tendencí snižovat prostředky na program Progress, zejména položky Zákaz diskriminace a rozmanitost a Rovnost pohlaví, a podotýká, že tento program hraje zásadní roli při odstraňování diskriminace a podpoře účinného provádění zásady rovnosti mužů a žen a jejího zohlednění ve všech politikách EU;

11. bere na vědomí pilotní projekt podporující přeměnu nezajištěných pracovních míst v pracovní místa, která zaručují práva pracovníků, a souhlasí s jeho pokračováním, zejména proto, že značná část osob na nezajištěných pracovních místech jsou ženy; žádá o zvláštní rozpočtovou položku pro uzavřené partnerství se zástupci nejchudších pracovníků v každé fázi pilotního projektu;

12. znovu opakuje, že je nutno zahájit pilotní projekty v následujících oblastech:

– solidarita mezi generacemi, uznání ekonomické hodnoty práce vykonávané pečovateli, což jsou většinou ženy;

– příspěvek mužů k péči o děti;

– sladění rodinného a pracovního života;

– opětovné začlenění žen, které se staly oběťmi násilí, na pracovní trh;

– podmínky starších a osamělých žen, zejména matek, v Evropě;

13. vyzývá rozpočtový orgán, aby zvážil možnost studie analýzy dopadů týkající se důsledků, včetně důsledků pro rozpočet, zavedení systému prosazování rovnosti pohlaví s cílem vyhodnotit jeho význam, účinnost, stálost a užitečnost z hlediska efektivnosti nákladů v poměru k přínosům, jak je obvyklé v případě všech ostatních politik EU;

14. vyzývá rozpočtový orgán, aby podpořil stávající aktivity zaměřené na boj proti obchodování s dětmi, a připomíná rozpočtovému orgánu, že je nezbytné financovat pozitivní opatření na ochranu dětí jako pilotní projekty, např. Viete kde je teraz vaše dieťa? („Víte, kde je teď vaše dítě?“);

15. připomíná rozpočtovému orgánu, že je nezbytné uznat neformální práci v rámci mezigenerační solidarity a financovat pozitivní opatření ve prospěch žen a mužů, která jim usnadní návrat do zaměstnání po období, kdy plní rodinné povinnosti (vychovávají dítě nebo se starají o nemocného či postiženého rodiče), a to prostřednictvím podpory politik (opětovné) integrace na pracovní trh;

16. žádá Komisi, aby v rámci rozpočtu uplatňovala hledisko rovnosti pohlaví při přípravě, rozdělování a auditu rozpočtu na Evropský rok dobrovolnictví 2011, zejména s ohledem na povahu oblastí, v nichž dobrovolná práce hraje velmi důležitou roli, jako např. rovné příležitosti, sociální péče, humanitární pomoc, vzdělávání a mládež;

17. vyzývá k zachování finanční podpory na opatření v rozvojových zemích a v zemích sousedících s EU zabývající se podporou rovnosti mužů a žen a ženských práv, jak je podrobně uvedeno v pekingské deklaraci a její akční platformě a v Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

4.5.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

30

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Silvia Costa, Tadeusz Cymański, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Zita Gurmai, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Philippe Juvin, Astrid Lulling, Barbara Matera, Angelika Niebler, Siiri Oviir, Antonyia Parvanova, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Marc Tarabella, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Nicole Kiil-Nielsen, Elisabeth Morin-Chartier, Norica Nicolai, Chrysoula Paliadeli, Rovana Plumb, Joanna Senyszyn, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Ingeborg Gräßle

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

2.6.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

38

2

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Marta Andreasen, Francesca Balzani, Reimer Böge, Lajos Bokros, Giovanni Collino, Andrea Cozzolino, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, James Elles, José Manuel Fernandes, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Ingeborg Gräßle, Estelle Grelier, Carl Haglund, Jutta Haug, Jiří Havel, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Nadezhda Neynsky, Miguel Portas, Dominique Riquet, László Surján, Helga Trüpel, Daniël van der Stoep, Derek Vaughan, Angelika Werthmann, Jacek Włosowicz

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Pascale Gruny, Riikka Manner, Paul Rübig

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Cătălin Sorin Ivan, Peter Jahr, Andres Perello Rodriguez, Britta Reimers