Postup : 2010/2080(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0252/2010

Předložené texty :

A7-0252/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 23/11/2010 - 8.2
CRE 23/11/2010 - 8.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0426

ZPRÁVA     
PDF 219kWORD 159k
24. září 2010
PE 442.911v03-00 A7-0252/2010

o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého

(2010/2080(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Luigi Berlinguer

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trhochranu spotřebitelů
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého

(2010/2080(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 67 a 81 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2009 nazvané „Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům“ (KOM(2009)0262), ve kterém stanoví své priority pro oblast svobody, bezpečnosti a práva (PSBP) na období 2010–2014, na její hodnocení Haagského programu a akčního plánu (KOM(2009)0263) a přidružený přehled provádění programu („implementation scoreboard“) (SEK(2009)0765), jakož i na příspěvky, v nichž se k tématu vyslovily národní parlamenty, občanská společnost a agentury a orgány EU,

–   s ohledem na dokument předsednictví Rady ze dne 2. prosince 2009 nazvaný „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa sloužící občanům“ (17024/09),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o Stockholmském programu(1),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2010 o akčním plánu provádění Stockholmského programu (KOM(2010)0171),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o vzdělávání v oblasti justice – Stockholmský akční plán(2),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0252/2010),

A. vzhledem k tomu, že prostor svobody, bezpečnosti a práva spadá do sdílené pravomoci Unie a členských států,

B.  vzhledem k tomu, že článek 67 Smlouvy o fungování Evropské unie klade důraz na respektování různých právních systémů a tradic a usnadnění přístupu ke spravedlnosti, zejména prostřednictvím zásady vzájemného uznávání; vzhledem k tomu, že to vyžaduje vzájemnou důvěru a ta současně vyžaduje důkladné pochopení různých právních tradic a postupů,

C. vzhledem k tomu, že od doby, kdy Unie poprvé získala pravomoci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a následně byl vytvořen PSBP, bylo dosaženo velkého pokroku v oblasti civilního soudnictví i při navrhování a rozšiřování různých mezivládně uzavřených úmluv v oblasti mezinárodního práva soukromého; vzhledem k tomu, že Komise nyní předkládá velice ambiciózní plán, který reaguje na mnoho požadavků vznesených Parlamentem v nedávné době,

D. vzhledem ke zmíněnému ambicióznímu plánu a velkému pokroku, kterého EU již v této oblasti dosáhla, je načase se pozastavit a zamyslet se nad tím, co činíme v oblasti občanského práva, zejména s cílem zaujmout strategičtější a méně roztříštěný přístup založený na skutečných potřebách občanů a podniků při uplatňování jejich práv a svobod v rámci jednotného trhu, přičemž je třeba zohlednit obtíže, jež vznikají při přijímání právních předpisů v oblasti sdílené pravomoci, kdy jen v malém počtu případů může být využito harmonizace a kdy je nezbytné zamezit překrývání, a je proto zapotřebí respektovat a sladit naprosto odlišné právní přístupy a ústavní tradice, ale také vytvořit koncepci pro postoj Unie vůči této oblasti za účelem lepšího pochopení toho, o co usilujeme, a toho, jak se nejlépe vypořádat s aktuálními problémy, jakožto součást celkového plánu; vzhledem k tomu, že je nezbytné zaměřit se v prvé řadě na zajištění funkčnosti již přijatých opatření a na konsolidaci již dosažených výsledků,

E.  vzhledem k tomu, že ohlédneme-li se za výsledky, kterých již bylo v PSBP dosaženo, na prvním místě stojí rychle postupující harmonizace pravidel mezinárodního práva soukromého; vzhledem k tomu, že mezinárodní právo soukromé je prostředkem par excellence pro dosažení vzájemného uznávání a respektování jiných právních systémů, a vzhledem k tomu, že existence ustanovení o veřejném pořádku je posledním prostředkem ochrany vnitrostátních ústavních požadavků,

F.  vzhledem k tomu, že harmonizace či sbližování jsou vhodné v určitých oblastech, v nichž je standardizace žádoucí, ne-li přímo nezbytná, jako je např. oblast ochrany spotřebitele, čehož však lze v PSBP využívat jen omezeně,

G. vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších úkolů, které bude v nadcházejících letech v rámci PSBP nezbytné vykonat, je vypracování návrhu evropského smluvního práva, které může vyústit v tzv. nepovinný „28. režim“ v oblasti občanského práva, jenž je alternativou k tradičnímu způsobu harmonizace právních předpisů v určitých oblastech,

H. vzhledem k existenci samostatných nástrojů a činností v oblasti procesního práva; opatření v těchto oblastech jsou v mnoha ohledech klíčová pro řešení přeshraničních sporů, jelikož bez ohledu na to, do jaké míry je harmonizováno hmotné právo, občané a podniky se zpravidla setkávají s překážkami ve formě vnitrostátního práva procesního,

I.   vzhledem k tomu, že koexistence různých právních systémů v Unii by měla být považována za přednost, neboť slouží jako inspirace pro právní systémy na celém světě; odlišnosti mezi právními systémy by však neměly tvořit překážku pro další rozvoj evropského práva; vzhledem k tomu, že explicitní a pojmová odlišnost není, pokud jde o právní systémy, sama o sobě problémem; vzhledem k tomu, že je však nezbytné zabývat se nepříznivými právními důsledky, které z této odlišnosti vyplývají pro občany; vzhledem k tomu, že pojetí regulačního přejímání, nebo postupy směřující ke sbližování právních předpisů zdola, by měly být uplatňovány podporováním komunikace mezi různými právními systémy na ekonomické a intelektuální úrovni; vzhledem k tomu, že schopnost chápat odlišnosti mezi našimi právními systémy a pracovat s nimi může vzniknout pouze na základě evropské soudní kultury, jež čerpá ze sdílení znalostí a komunikace a studia srovnávacího práva, na základě radikální změny způsobu, kterým se právo vyučuje na univerzitách, a za účasti soudců na příslušném vzdělávání a profesním rozvoji, jak bylo objasněno v usnesení Parlamentu ze dne 17. června 2010, včetně dalšího úsilí vynaloženého v zájmu překonání jazykových bariér; vzhledem k tomu, že i když si tyto změny vyžádají čas, je nutné nad nimi uvažovat a plánovat jejich realizaci již nyní,

J.   vzhledem k tomu, že je mezitím třeba podporovat a propagovat intenzivnější dialog a pracovní kontakty na evropské úrovni, které umožní zavádět změny ve způsobu vyučování a programy, které budou přizpůsobeny potřebám právníků, jejich klientů a celého trhu; vzhledem k tomu, že by připravované sdělení Komise o akčním plánu evropského vzdělávání ve všech právnických profesích mělo přihlížet k rozdílným vyučovacím tradicím a metodám a také k odlišným potřebám právníků působících v různých zeměpisných či profesních oblastech, přičemž by však mělo rovněž podporovat výměnu osvědčených postupů,

K. vzhledem k tomu, že je zásadní, aby se právníci podíleli na vytváření evropské soudní kultury; vzhledem k tomu, že ačkoli je samozřejmé, že členské státy a vnitrostátní profesní organizace budou i nadále v souladu se zásadou subsidiarity rozhodovat o nejvhodnějších způsobech vzdělávání tak, aby odpovídalo potřebám právníků a jejich klientů v daném členském státě, a že jsou to právě vnitrostátní profesní subjekty, které tyto potřeby určí nejlépe, protože jsou právníkům a trhu, na němž se pohybují, nejblíže a hrají klíčovou úlohu i na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že je zásadní zapojit stávající struktury a vycházet z nich, zejména v případě univerzit a profesních organizací; vzhledem k tomu, že je zapotřebí provést důkladnou a specializovanou revizi vzdělávání soudců, právníků a univerzitních vzdělávacích programů; vzhledem k tomu, že je třeba se důkladně zamyslet nad tím, jak může Unie efektivně napomáhat tomuto procesu a podnítit příslušné vnitrostátní orgány, aby se tohoto projektu ujaly,

L.  vzhledem k tomu, že právě toto je podstatou Evropy a výzvou pro PSBP a nemělo by být vnímáno jako neslučitelné s rozvojem skutečné evropské právní kultury a jejím vyučováním,

M. vzhledem k odhodlání zakotvenému v preambuli Lisabonské smlouvy „položit základy stále užšího svazku evropských národů“, jež si žádá zkrácení skutečné a vnímané vzdálenosti mezi Evropskou unií, evropským právem a občany,

N. vzhledem k tomu, že právo Unie musí sloužit občanům, a to především v oblasti rodinného práva a rodinného stavu,

O. vzhledem k tomu, že Komise musí zajistit, aby Stockholmský akční plán skutečně odrážel potřebu jednotlivých občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, posílit Evropu (pokud jde o mobilitu, zaměstnanecká práva, potřeby podniků, rovné příležitosti) a aby zároveň prosazoval právní jistotu a přístup k rychlé a účinné spravedlnosti,

P.  vzhledem k tomu, že v této souvislosti je nezbytné věnovat stále větší pozornost zjednodušování justičního a soudního systému a zajišťování jednoznačnějších a srozumitelnějších postupů s ohledem na nutnost šetřit náklady, zejména za stávající hospodářské situace,

Q. vzhledem k tomu, že důraz, jenž se v nedávných iniciativách EU týkajících se citlivých témat rodinného práva s přeshraniční relevancí klade na autonomii jednotlivé strany řízení, s sebou nese riziko, že bez jednoznačně stanovených omezení bude umožněna nepřípustná volba výhodnějšího místa (tzv. forum shopping),

1.  blahopřeje Komisi k jejímu navrhovanému akčnímu plánu;

2.  domnívá se však, že dozrál čas pro zamyšlení nad budoucím vývojem PSBP a vyzývá Komisi, aby zahájila rozsáhlou diskuzi zahrnující všechny zainteresované strany, zejména soudce a právníky;

3.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve prostřednictvím následného posouzení dopadu vyhodnotila opatření, která byla v oblasti občanského a rodinného práva již přijata, s cílem posoudit jejich účinnost a zjistit, do jaké míry se na jejich základě podařilo dosáhnout stanovených cílů a uspokojit potřeby občanů, podniků a právníků; domnívá se, že by se současně měl provést průzkum, a to zejména v rámci ministerstev spravedlnosti jednotlivých členských států, mezi pracovníky právních profesí, podniky a spotřebitelskými organizacemi, jehož cílem by bylo zjistit oblasti, pro něž jsou nezbytná a žádoucí nová opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech;

4.  vyzývá Komisi, aby jednala podle usnesení ze dne 17. června 2010 o justičním vzdělávání a konzultovala při tom Parlament;

5.  ještě jednou zdůrazňuje potřebu použít všechny dostupné prostředky k rozvíjení evropské soudní kultury, zejména prostřednictvím vzdělávání a školení v oblasti práva;

6.  doporučuje, aby výměnné programy typu Erasmus, jež jsou navrženy v akčním plánu, byly pouze jednou z mnoha iniciativ posilujících vertikální a horizontální komunikaci mezi vnitrostátními a evropskými soudy; upozorňuje na skutečnost, že Parlament zadá vypracování studie, ve které budou vyhodnoceny vnitrostátní vzdělávací programy a školy pro právní vzdělávání, mimo jiné s cílem určit osvědčené postupy v tomto odvětví;

7.  konstatuje, že stávající vnitrostátní vzdělávací instituce a sítě jakožto „přední linie“ provádění práva Unie v členských státech, která je v přímém kontaktu s vnitrostátními soudy a soudnictvím, a hluboké porozumění národní právní kultuře a potřebám, by měly být nástroji pro vytvoření společné evropské soudní kultury;

8.  domnívá se, že by bylo možné začít vytvořením pravidelného fóra, kde by soudci s různou úrovní odpovědnosti činní v oblastech práva, kde jsou často řešeny přeshraniční otázky, jako je námořní právo, obchodní a rodinné právo a případy ublížení na zdraví, mohli diskutovat o aktuálních oblastech právních předpisů či obtíží, a tak podpořit diskuzi, navázat kontakty a vytvořit prostředí komunikace, spolupráce, vzájemné důvěry a pochopení; je přesvědčen, že by se mohli aktivně účastnit i advokáti a univerzity;

9.  domnívá se, že Komise by měla podpořit stávající účinný dialog a komunikaci mezi evropskými organizacemi právních profesí a Radou evropských advokátních komor a sdružení právníků (CCBE); je přesvědčen, že by tento dialog mohl sloužit jako základ, na který by bylo možné navázat dalšími přeshraničními vzdělávacími iniciativami profesních organizací ve spolupráci s dalšími evropskými zainteresovanými stranami, jako je např. Akademie evropského práva (ERA);

10. oceňuje významné finanční prostředky, které Komise přidělila na přeshraniční projekty vzdělávání v oblasti občanského soudnictví, avšak vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku malé pružnosti současného systému lze tyto prostředky jen velmi obtížně získat a účinně využívat; konstatuje dále, že se vyskytují problémy při hrazení výloh vzniklých v rámci spolufinancovaných vzdělávacích programů a že při realizaci takovýchto programů je daná profesní organizace nucena dlouhodobě vázat velké objemy finančních prostředků, neboť to vyžadují podmínky stanovené Komisí; vyzývá proto k pružnějšímu a inovativnějšímu přístupu ze strany Komise, aby mohly spolufinancované vzdělávací programy realizovat i organizace, jež nedisponují velkými objemy finančních prostředků;

11. konstatuje, že důsledkem pojetí práva Unie jako samostatného předmětu v rámci vzdělávání a odborné přípravy právníků a soudců je jeho marginalizace; proto doporučuje, aby učební plány právnického vzdělávání a odborné přípravy přirozeně začlenily právo Unie do všech základních oblastí; domnívá se, že srovnávací právo by se mělo stát klíčovým prvkem vzdělávacích programů univerzit;

12. bere na vědomí, že vzdělávání a odborná příprava spadají v prvé řadě do působnosti členských států, a vyzývá Komisi, aby zahájila diskuzi se všemi subjekty, které odpovídají za právní vzdělávání, a pokusila se tak dosáhnout uvedených cílů; také doporučuje, aby v delším časovém horizontu byli právníci povinni aktivně ovládat alespoň jeden další cizí jazyk Unie; domnívá se, že dosažení tohoto cíle by mohl být bezprostředně usnadněno většími finančními prostředky a podporou, na jejichž základě by se studenti mohli účastnit vzdělávacích programů typu ERASMUS jako součásti jejich právnických studií;

13. s ohledem na ambiciózní cíl Stockholmského programu, jímž je zajistit, aby se evropských programů odborné přípravy mohla do roku 2014 zúčastnit polovina soudců, státních zástupců, soudních zaměstnanců a dalších odborných pracovníků zapojených do evropské spolupráce, a s ohledem na svou výzvu, aby se za tímto účelem využívalo především stávajících vzdělávacích institucí, poukazuje na to, že síť předsedů soudů nejvyšší instance, evropská síť soudních rad, sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů a evropská síť nejvyšších státních zástupců, soudních úředníků a právníků (Eurojustice) mohou být obrovským přínosem pro koordinaci a podporu odborného vzdělávání v soudnictví a vzájemného pochopení právních systémů ostatních členských států a pro snazší řešení přeshraničních sporů a problémů, a jejich činnosti je tedy třeba usnadňovat a poskytovat na ně dostatečné finanční prostředky; dále se domnívá, že tyto kroky musí vést k plně financovanému plánu evropského odborného vzdělávání v oblasti soudnictví připravenému ve spolupráci s výše uvedenými soudními sítěmi, který zabrání zbytečnému zdvojování programů a struktur a nakonec povede k vytvoření Evropské justiční akademie složené z Evropské sítě pro justiční vzdělávání a Akademie evropského práva;

14. domnívá se, že zejména ve fázi navrhování unijních právních předpisů, a to především pokud jde o záležitosti občanského a rodinného práva, by měl být vytvořen prostor, v jehož rámci by se soudci jednotlivých členských států a soudci Unie mohli vyjádřit k čistě technickým aspektům navrhovaných opatření, a zajistit tak, aby budoucí právní předpisy mohly být soudci v jednotlivých členských státech prováděny a uplatňovány bez větších potíží; je toho názoru, že by to mohlo napomoci i navazování dalších kontaktů mezi soudci, a umožnit tak vytvoření nových příležitostí ke komunikaci; s potěšením vítá zapojování soudnictví jednotlivých členských států do legislativního procesu;

15. domnívá se, že Komise by se měla přednostně zabývat řešením obtíží způsobených rozdíly mezi procesním právem jednotlivých členských států (např. v případě promlčecích lhůt a nakládání soudů se zahraničním právem); s ohledem na význam tohoto aspektu navrhuje, aby byla lhůta stanovená pro předložení zprávy Komise o fungování stávajícího přeshraničního režimu EU v oblasti procesního práva občanského přesunuta z roku 2013 již na konec roku 2011; naléhavě žádá Komisi, aby odpověděla na jeho usnesení ze dne 1. února 2007(3) a co nejdříve předložila návrh na společné promlčecí lhůty v přeshraničních sporech, které zahrnují újmu na zdraví nebo souvisejí se smrtelnou nehodou;

16. vítá zelenou knihu ze dne 1. července 2010 o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky a podporuje ctižádostivou iniciativu Komise směřující k zavedení nástroje evropského smluvního práva, který by mohl být smluvními stranami uplatňován na dobrovolném základě(4);

17. zdůrazňuje význam přeshraniční justice při řešení podvodů a nekalých obchodních praktik, jež mají původ v jednom členském státě a jsou zaměřeny na jednotlivce, nevládní organizace a malé a střední podniky v jiném členském státě;

18. upozorňuje na usnesení Parlamentu ze dne 10. března 2009 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech(5) a naléhavě žádá Komisi, aby učinila kroky s cílem posílit spolupráci soudů členských států při dokazování a posílila účinnost nařízení (ES) č. 1206/2001, především tím, že zajistí, aby o něm byly soudy a právníci lépe informováni, a podpoří široké využívání informačních technologií a videokonferencí; je přesvědčen, že by měl být zaveden zabezpečený systém zasílání a přijímání e-mailů a že by měly být tyto otázky začleněny do evropské strategie pro e-justici;

19. vítá, že akční plán navrhuje legislativní iniciativu na vypracování nařízení, které by zvýšilo účinnost výkonu rozsudků týkajících se transparentnosti aktiv dlužníků a podobné nařízení o obstavení bankovních účtů; zdůrazňuje nicméně, že se oba návrhy doplňují a je třeba je předložit co nejdříve;

20. domnívá se, že takové iniciativy mají v kontextu hospodářského poklesu vzrůstající význam;

21. vyzývá Komisi, aby co nejrychleji pokročila v těchto iniciativách a zaměřila se na možnost vytvořit samostatný evropský nástroj na odhalování a/nebo zmrazování aktiv v přeshraničních případech;

22. zdůrazňuje, že tato oblast má pro dlužníky závažné finanční důsledky a jejich pověst může být poškozena; vybízí tudíž k preventivnímu využívání alternativních mechanismů pro řešení sporů;

23. je přesvědčen, že konsolidace právních opatření prostřednictvím kroků uvedených v této zprávě by nepochybně měla vést k posílení hospodářských a profesních vztahů, a tedy napomoci vytvoření skutečného jednotného trhu;

24. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily jednotnější uplatňování právních předpisů EU (s ohledem na jejich procesní aspekty), přičemž se zaměří na standardizovaná pravidla a správní postupy, které by se měly uplatňovat v oblastech, ve kterých byly Unii svěřeny pravomoci, např. daně, cla, ochrana obchodu a spotřebitelů, a to v mezích stanovených smlouvami o EU a s cílem zajistit řádné fungování jednotného trhu a svobodnou hospodářskou soutěž;

25. zdůrazňuje, že Stockholmský program usiluje o vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který evropským občanům zaručí základní práva, včetně práva na svobodu podnikání tak, aby se podnikání rozvíjelo ve všech hospodářských odvětvích;

26. rozhodně podporuje Komisi v úsilí o schválení právních předpisů, jež by snížily obchodní a transakční náklady, a to především pro malé a střední podniky;

27. povzbuzuje k přijetí společných iniciativ Komise a členských států na podporu malých a středních podniků provozujících svou činnost přes hranice po celé EU, a to značným omezením byrokracie s cílem dosáhnout podstatného snížení administrativní, finanční a regulační zátěže; vítá nadcházející revizi směrnice o opožděných platbách;

28. zdůrazňuje, že řádné fungování jednotného trhu podporuje evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva a přispívá k posílení evropského modelu sociálně tržního hospodářství; rovněž uznává, že vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva posílí jednotný trh a především ochranu spotřebitele;

29. zdůrazňuje, že článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie jako ustanovení všeobecné platnosti potvrzuje, že při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie by měla být brána v úvahu ochrana spotřebitele; zdůrazňuje význam navržené nové směrnice o právech spotřebitele a také připravované modernizace směrnice o souborných službách pro cesty, směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o klamavé a srovnávací reklamě;

30. vyzývá Komisi, aby pomocí legislativních i nelegislativních prostředků zajistila odstranění všech překážek, které brání rozvoji elektronického obchodu a které byly nedávno identifikovány v digitální agendě z roku 2010; naléhavě vybízí k rychlému řešení problémů, k nimž dochází v rámci přeshraničního obchodu při spotřebitelských nákupech on-line, především pokud jde o platby a přeshraniční dodávání zásilek; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit důvěru spotřebitelů a podnikatelské sféry v přeshraniční elektronický obchod, a sice mimo jiné posílením boje proti počítačové trestné činnosti a padělání; žádá, aby byla vypracována evropská listina práv spotřebitelů v oblasti on-line služeb a elektronického obchodu;

31. připomíná svou výzvu Komisi k zajištění toho, aby byl Evropský parlament okamžitě a plně informován o pokroku v jednání o mnohostranné dohodě proti padělání (ACTA), a to ve všech jeho fázích tak, aby mohla být respektována litera a duch Lisabonské smlouvy, a připomíná i svůj požadavek o další zajištění toho, aby ACTA neměnila acquis EU týkající se vymáhání práv duševního vlastnictví a základní práva; vyzývá Komisi, aby se více angažovala ve věci třetích zemí, které nejsou zapojeny do jednání v rámci ACTA, a to zejména rozvíjejících se zemí;

32. upozorňuje na problémy spojené s právní nejistotou obchodních výměn ze zemí a do zemí mimo EU a s otázkou, do čí jurisdikce spadá urovnání daných sporů; konstatuje, že ačkoli existují zásady mezinárodního práva soukromého, jejich provádění s sebou nese řadu problémů, které mají dopad především na spotřebitele a malé podniky mající často nedostatečné informace o svých právech; zdůrazňuje kromě toho, že v souvislosti s globalizací a rozvojem transakcí přes internet vznikají nové právní problémy; zdůrazňuje, že je třeba přijmout soudržný přístup na mezinárodní úrovni, jehož cílem bude zabránit tomu, aby následky této situace nesli spotřebitelé a malé podniky;

33. pokud jde o právo společností a to, jak jej ovlivňuje mezinárodní právo soukromé, upozorňuje Komisi na usnesení Parlamentu ze dne 10. března 2009 o přemístění sídla obchodních společností do jiného členského státu a v něm obsažená doporučení Komisi (2008/2196(INI)), usnesení ze dne 4. července 2006 o nedávném vývoji a vyhlídkách v oblasti práva společností a ze dne 25. října 2007 o evropské soukromé společnosti a čtrnácté směrnici v oblasti práva společností o přemístění sídla společností a na rozsudky Soudního dvora ve věcech Daily MailGeneral Trust, Centros, Überseering, Inspire Art, SEVIC SystemsCartesio;

34. konstatuje, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci Cartesio poznamenal, že neexistuje-li v právu Unie jednotná definice společností oprávněných k využití práva na usazování v závislosti na jednotném hraničním určovateli, který by určoval vnitrostátní právo použitelné na společnosti, je otázka, zda se článek 49 SFEU použije na společnost, která se dovolává základní svobody zakotvené v tomto článku, předběžnou otázkou, která za současného stavu práva Unie může být zodpovězena pouze na základě příslušného vnitrostátního práva; dále upozorňuje, že vývoj v oblasti práva společností, který je nastíněn ve Smlouvě a byl by realizován prostřednictvím právních předpisů a úmluv, dosud nevyřešil rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých členských států, a nemohl tudíž tyto rozdíly odstranit; upozorňuje, že tato skutečnost ukazuje na mezeru v právu Unie; opětovně vyzývá, aby byla tato mezera zacelena;

35. naléhavě vyzývá Komisi, aby na konferenci v Haagu vyvinula maximální úsilí o oživení projektu mezinárodní úmluvy o rozsudcích; domnívá se, že by Komise mohla tento proces zahájit širokými konzultacemi, o nichž by byl informován a do kterých by byl zapojen Parlament, a které by se týkaly otázky, zda by neměla mít pravidla obsažená v nařízení (ES) č. 44/2001(6) reflexivní účinek s cílem povzbudit další země, a především Spojené státy, aby se znovu zapojily do jednání; domnívá se, že by bylo předčasné a nevhodné dát pravidlům tohoto nařízení reflexivní účinek, dokud nebude jednoznačně zřejmé, že snahy o oživení jednání v Haagu ztroskotaly, a dokud konzultace a provedené studie neukážou, že by tento krok měl kladné účinky a byl přínosem pro občany, podniky a právníky v EU;

36. vyzývá komisaře pro spravedlnost, aby zajistil, že bude v budoucnu Parlament více zapojen do činnosti Komise a Rady týkající se konference v Haagu prostřednictvím pozorovatele z EP a pravidelného informování příslušného parlamentního výboru; v této souvislosti Komisi připomíná institucionální závazek, který před Parlamentem v září 2006 přijal komisař Frattini a podle nějž bude Komise při své práci týkající se konference v Haagu plně spolupracovat s Parlamentem;

37. vybízí Komisi, aby v plném rozsahu hrála svou úlohu při práci konference v Haagu; naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila kroky nezbytné k zajištění toho, aby EU ratifikovala haagskou úmluvu o ochraně dětí ze dne 19. října 1996;

38. rozhodl se vytvořit meziparlamentní fórum o práci konference v Haagu; je například přesvědčen, že posilování autonomie stran ve smluvních vztazích na celosvětové úrovni má natolik závažné důsledky, pokud jde o vyhýbání se závazným normám, že by mělo být předmětem diskuse a reflexe v rámci demokratických fór na celém světě;

39.  konstatuje, že Komise vytvořila pracovní skupinu k rozhodčímu řízení; varuje Komisi před přijetím jakéhokoli legislativního podnětu v této oblasti, aniž by nejprve zorganizovala otevřené konzultace a plně zapojila Evropský parlament; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl zástupce příslušného parlamentního výboru přizván k účasti na práci takových pracovních skupin, a domnívá se, že mají-li být skutečně reprezentativní a aniž by tím omezoval právo podnětu Evropské komise, měl by mít Evropský parlament právo nominovat jednoho či více členů takových pracovních skupin;

40. zdůrazňuje, že je třeba zajistit vzájemné uznávání úředních dokumentů vydaných vnitrostátními správními orgány; vítá úsilí Komise podpořit občany při výkonu jejich práva na volný pohyb a výrazně podporuje záměr zavést vzájemné uznávání účinků vnitrostátních dokladů osvědčujících rodinný stav; vyzývá k dalšímu úsilí o odstranění překážek, jimž čelí občané, kteří vykonávají své právo na volný pohyb, především pokud jde sociální dávky, na něž mají právo, a právo volit v obecních volbách;

41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

P7_TA(2009)0090.

(2)

P7_TA(2010)0242.

(3)

P6_TA(2007)0020.

(4)

KOM(2010) 348 v konečném znění.

(5)

P6_TA(2009)0089.

(6)

Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (1. 9. 2010)

pro Výbor pro právní záležitosti

k aspektům akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského práva, obchodního práva, rodinného práva a mezinárodního práva soukromého

(2010/2080(INI))

Navrhovatel: Joe Higgins

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že Stockholmský program usiluje o vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který evropským občanům zajistí požívání základních práv, včetně práva na svobodu podnikání tak, aby bylo podnikání rozvíjeno ve všech hospodářských odvětvích;

2.  konstatuje, že tam, kde jsou dotčeny zájmy občanů celé Evropy, např. v otázkách, jako je boj proti nebezpečným či potenciálně nebezpečným padělaným výrobkům a nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi, může být harmonizace právních předpisů v Evropě velmi prospěšná a zároveň povede k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že harmonizace musí být prováděna se zapojením Evropského parlamentu a po pečlivém zhodnocení platných vnitrostátních právních předpisů; konstatuje, že harmonizace právních předpisů a oblasti působnosti občanského a trestního práva týkajícího se řady souvisejících záležitostí se staly nedílnou součástí rozhovorů v rámci mezinárodních obchodních jednání a že celá řada právních otázek vyvstává také v souvislosti s vymáháním celních předpisů;

3.  připomíná, že padělané výrobky představují nebezpečí pro zájmy a bezpečnost spotřebitelů a v některých případech i pro veřejné zdraví a životní prostředí; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby upustily od rozšiřování definice pojmu „padělání“, která by přesahovala rámec úmyslného porušování ochranných známek, jež potenciálně poškozuje zájmy a bezpečnost spotřebitelů, veřejné zdraví a životní prostředí, a varuje před podobným rozšířením oblasti působnosti trestního práva; připomíná, že jiná porušování práv duševního vlastnictví, jako je porušování autorských práv v nekomerčním měřítku a porušování patentových práv, by měla být i nadále upravována občanským právem; nakonec zdůrazňuje, že boj proti padělkům a porušování duševního vlastnictví nesmí ovlivnit zákonné obchodování s generickými léčivy;

4.  připomíná, že při ukládání trestních postihů padělatelům či pachatelům v oblasti duševního vlastnictví by se při definování „obchodního měřítka“ mělo zohlednit množstevní kritérium; zdůrazňuje, že padělání nových, vysoce přínosných technologií způsobuje větší škody než padělání technologií starších, které již nemusejí být pro postindustriální společnost příliš významné, přestože se na tyto technologie může vztahovat patentová ochrana;

5.  připomíná svou výzvu Komisi k zajištění toho, aby byl Evropský parlament okamžitě a plně informován o pokroku v jednání o mnohostranné dohodě proti padělání (ACTA), a to ve všech jeho fázích tak, aby mohla být respektována litera a duch Lisabonské smlouvy, a připomíná i svůj požadavek na další zajištění toho, aby ACTA neměnila acquis EU týkající se vymáhání práv duševního vlastnictví a základních práv; vyzývá Komisi, aby se více angažovala ve třetích zemích, které nejsou zapojeny do jednání v rámci ACTA, a to zejména rozvíjejících se zemí;

6.  požaduje, aby v souvislosti s vymáháním celních předpisů byly poskytnuty záruky, jejichž cílem je zajistit, aby byla plně dodržována základní práva, občanské svobody a právní závazky s ohledem na ochranu soukromí a osobních údajů; vyzývá k harmonizaci předpisů pro vymáhání celních předpisů, které mají být prováděny tak, aby nebyl narušen legální obchodní tok generických léčiv, včetně jejich přepravy;

7.  upozorňuje na problémy spojené s právní nejistotou obchodních výměn ze zemí a do zemí mimo EU a s otázkou, do čí jurisdikce spadá urovnání daných sporů; konstatuje, že ačkoli existují zásady mezinárodního práva soukromého, jejich provádění s sebou nese řadu problémů, které mají dopad především na spotřebitele a malé podniky mající často nedostatečné informace o svých právech; zdůrazňuje kromě toho, že v souvislosti s globalizací a rozvojem transakcí přes internet vznikají nové právní problémy; zdůrazňuje, že je třeba přijmout soudržný přístup na mezinárodní úrovni, jehož cílem bude zabránit tomu, aby následky této situace nesli spotřebitelé a malé podniky.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

30.8.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, Daniel Caspary, Marielle De Sarnez, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Niccolò Rinaldi, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Robert Sturdy, Keith Taylor, Iuliu Winkler, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

George Sabin Cutaş, Carl Schlyter, Jarosław Leszek Wałęsa

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Edit Bauer


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trhochranu spotřebitelů (14. 9. 2010)

pro Výbor pro právní záležitosti

k aspektům akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého

(2010/2080(INI))

Navrhovatel: Pier Antonio Panzeri

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že řádné fungování jednotného trhu podporuje evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva a přispívá k posílení evropského modelu sociálně tržního hospodářství; rovněž uznává, že vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva posílí jednotný trh a především ochranu spotřebitele;

2.   vyzývá členské státy, aby zajistily správné a včasné převedení, uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti jednotného trhu tak, aby bylo dosaženo stejných podmínek a aby se EU stala místem, kde je skutečně zajištěn volný pohyb a vysoká úroveň ochrany spotřebitele;

3.   vítá skutečnost, že zpráva o občanství za rok 2010 se bude rovněž zabývat překážkami, které občané překonávají při získávání zboží a služeb ze zahraničí, a navrhne, jak tyto překážky nejlépe odstranit; vítá kroky, které podnikla Evropská komise v reakci na usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany, v němž žádá o nezávislou studii, která určí dvacet nejvýznamnějších zdrojů nespokojenosti a zklamání spojených s jednotným trhem, s nimiž se občané potýkají každý den;

4.   zdůrazňuje, že článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie jako ustanovení všeobecné platnosti potvrzuje, že při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie by měla být brána v úvahu ochrana spotřebitele; zdůrazňuje význam navržené nové směrnice o právech spotřebitele a také připravované modernizace směrnice o souborných službách pro cesty, směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o klamavé a srovnávací reklamě;

5.   konstatuje, že Komise bude hledat další prostředky k odstranění překážek volného pohybu, jako například zprávu o občanství; zdůrazňuje, že odstranění překážek volného pohybu v rámci jednotného trhu má zásadní význam; poukazuje na to, že neomezená svoboda pohybu posiluje občany a poskytuje jim větší množství pracovních příležitostí;

6.   opakovaně vyzývá(1) Komisi, aby uvážila přijetí „listiny práv občanů“ zahrnující různé aspekty práva žít a pracovat kdekoli v EU; zdůrazňuje, že je třeba zajistit vzájemné uznávání úředních dokumentů vydaných vnitrostátními správními orgány;

7.   zdůrazňuje, že je zapotřebí bezpečný, pružný a mobilní trh práce a že v rámci vnitřního trhu je rovněž třeba podporovat vyšší míru mobility a uplatňování práva na volný pohyb;

8.   zdůrazňuje, že je třeba zaručit evropským pacientům, kteří cestují z důvodu zdravotní péče, větší jistotu mobility mezi jednotlivými členskými státy; propaguje podpůrné činnosti zaměřené na rozvoj integrace trhu a šíření znalostí a nejlepších technologií ve zdravotnictví na vnitřním trhu;

9.   vyzdvihuje význam provádění směrnice o odborných kvalifikacích a zdůrazňuje, že je třeba stanovit příčiny problémů, k nimž docházelo v členských státech při jejím provádění; uznává, že vyřešení problémů při provádění této směrnice v budoucnu přispěje k úspěšnému dosažení cíle, kterým je možnost žít a pracovat kdekoli v Evropské unii;

10. zdůrazňuje, že je nutné urychleně dosáhnout větší právní jistoty a jasnosti ve smluvních vztazích a přístupu k přiměřeným, cenově dostupným a účinným opravným prostředkům, včetně evropské podoby kolektivní nápravy a alternativních mechanismů pro řešení sporů;

11. zdůrazňuje význam přeshraniční justice při řešení podvodů a nekalých obchodních praktik, jež mají původ v jednom členském státě a jsou zaměřeny na jednotlivce, nevládní organizace a malé a střední podniky v jiném členském státě;

12. rozhodně podporuje Komisi v úsilí o schválení právních předpisů, jež by snížily obchodní a transakční náklady, a to především pro malé a střední podniky;

13. povzbuzuje Komisi a členské státy k zavádění společných iniciativ zaměřených na podporu malých a středních podniků provozujících svou činnost přes hranice po celé EU, a to omezením byrokracie, což povede k podstatnému snížení administrativní, finanční a regulační zátěže; vítá nadcházející revizi směrnice o opožděných platbách;

14. vyzývá Komisi, aby pomocí legislativních i nelegislativních prostředků zajistila odstranění všech překážek, které brání rozvoji elektronického obchodu a které byly naposledy identifikovány v digitální agendě z roku 2010; vybízí k nalezení rychlého řešení problémů, k nimž dochází v rámci přeshraničního obchodu při spotřebitelských nákupech on-line, především pokud jde o platby a přeshraniční dodávání zásilek; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit důvěru spotřebitelů a podnikatelské sféry v přeshraniční elektronický obchod mimo jiné tak, že bude zintenzívněn boj proti počítačové trestné činnosti a padělání; žádá, aby byla vypracována listina práv spotřebitelů v oblasti on-line služeb a elektronického obchodu Evropské unie.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.9.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Christian Engström, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Alan Kelly, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Hans-Peter Mayer, Mitro Repo, Robert Rochefort, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Eva-Britt Svensson, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Regina Bastos, Simon Busuttil, Cornelis de Jong, Frank Engel, Ashley Fox, Anna Hedh, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Pier Antonio Panzeri, Konstantinos Poupakis, Olga Sehnalová, Wim van de Camp

(1)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany (2010/2011(INI))


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.9.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Marielle Gallo, Klaus-Heiner Lehne, Alajos Mészáros, Evelyn Regner, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, József Szájer

Poslední aktualizace: 11. listopadu 2010Právní upozornění