o integrované námořní politice EU – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy

(2010/2040(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky(1),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (KOM(2007)0575),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Zpráva o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU“ (KOM(2009)0540),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise připojený ke zprávě o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU (SEK(2009)1343),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Cesta k integrované námořní politice za účelem lepší správy Středozemního moře“ (KOM(2009)0466),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Rozvoj mezinárodní dimenze integrované námořní politiky Evropské unie” (KOM(2009)0536),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Cesta k integraci námořního dohledu: Společné prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU“ (KOM(2009)0538),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Prozkoumání vytvoření Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)“ (KOM(2008)0068),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Pracovní program Komise na rok 2010 – Čas jednat“ (KOM(2010)0135),

–   s ohledem na bílou knihu Evropské komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Rozvrh pro územní plánování námořních prostor: dosažení společných principů v EU“ (KOM(2008)0791),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Pokyny pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty“ (KOM(2008)0395),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Strategie Evropské unie pro region Baltského moře“ (KOM(2009)0248),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Evropská unie a arktická oblast“ (KOM(2008)0763),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise nazvaný „Budování evropské námořní znalostní infrastruktury: plán pro Evropskou námořní síť pro pozorování a sběr dat“ (SEK(2009)0499),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise nazvaný „Infrastruktura námořních údajů – výsledky veřejné konzultace“ (SEK(2010)0073),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise nazvaný „Neoficiální dokument o námořním dozoru“ (SEK(2008)2737),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Evropská strategie mořského a námořního výzkumu: ucelený rámec evropského výzkumného prostoru na podporu udržitelného využívání oceánů a moří“ (KOM(2008)0534),

–   s ohledem na sdělení Evropské komise nazvané „Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018“ (KOM(2009)0008),

–   s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 16. listopadu 2009 o integrované námořní politice,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 17. listopadu 2009 o integrovaném námořním dozoru,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 14. června 2010 o integrované námořní politice,

–   s ohledem na Úmluvu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním a její protokoly,

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dnů 17.–18. června 2009 k námořnímu a pobřežnímu balíčku,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice pro Evropskou unii(3),

–   s ohledem na články 48 a 50 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro rybolov a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0266/2010),

A. vzhledem k tomu, že oceány a moře jsou mimořádně komplexní oblastí, na kterou má vliv mnoho činností, zájmů a politik; vzhledem k tomu, že odborné znalosti potřebné pro zvládnutí množství výzev týkajících se námořních záležitostí a pravomoci k jejich řešení jsou rozptýleny mezi četnými veřejnými a soukromými subjekty na různých úrovních správy,

B.  vzhledem k tomu, že světové oceány a moře jsou vzájemně propojeny a na sobě závislé, a vzhledem k tomu, že stále intenzivnější využívání oceánů a moří odvětvími jako je lodní doprava, rybolov, energetika, cestovní ruch a výzkum vedlo spolu se změnou klimatu ke zvýšení negativních vlivů na mořské prostředí,

C. vzhledem k tomu, že odvětví lodní dopravy a lodního stavitelství značně přispívá k hospodářské prosperitě zemí EU a poskytuje cenné služby evropským i světovým průmyslovým odvětvím a spotřebitelům,

D. vzhledem k tomu, že přístup integrované námořní politiky poskytuje jasnou odpověď na otázku, jak lze dosáhnout větší soudržnosti mezi opatřeními přijímanými v rámci různých politik ovlivňujících mořské a pobřežní oblasti a nutností využívat zdroje těchto ekosystémů ekologickým způsobem,

E.  vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí je pilířem integrované námořní politiky z hlediska životního prostředí; vzhledem k tomu, že tento přístup by měl být lépe propojen s ostatními odvětvovými politikami,

F.  vzhledem k tomu, že úspěšná integrovaná námořní politika by se měla opírat o špičkové výsledky výzkumu moří, prvotřídní technologie a inovace a měla by vést k přístupu založenému na zásadě „jednoho správního místa“ při rozhodování, a tím k omezení zdvojování regulačních pravomocí a zároveň k zohlednění regionálních a místních zvláštností,

G. vzhledem k tomu, že tyto struktury integrované námořní správy by měly zlepšit koordinaci plánování navzájem si konkurujících námořních činností, strategické řízení námořních oblastí, kvalitu dozoru a prosazování práva; vzhledem k tomu, že k naplnění tohoto cíle je nezbytné soubor těchto struktur řádně identifikovat, zaručit jejich viditelnost a zlepšit jejich spolupráci, a to v transparentním a koherentním rámci,

H. vzhledem k tomu, že Evropská unie je největší světovou námořní mocností a že by se měla opírat o integrovanou námořní politiku a její výdobytky, aby mohla hrát vůdčí mezinárodní roli při zlepšování plánování námořních činností, ochrany životního prostředí a podpory osvědčených postupů na mezinárodních fórech,

I.   vzhledem k tomu, že evropské pobřeží a nejvzdálenější ostrovy hrají zvláštní úlohu, pokud jde o bezpečnost a ochranu před riziky pro životní prostředí a trestnou činností,

Obecně

1.  vítá balíček Evropské komise z října 2009 týkající se integrované námořní politiky (IMP) jako včasnou a povzbuzující inventuru provádění akčního plánu navrženého v modré knize z roku 2007 a zároveň uznává, že nové iniciativy, již realizované i zatím zamýšlené, jsou v plném souladu s cíli modré knihy a logicky z nich vyplývají; potvrzuje celkovou správnost integrovaného přístupu k námořním záležitostem;

2.  souhlasí s Komisí, že naše „pevná tradice námořního odvětví“ je jednou ze silných stránek Evropy; vyzývá proto Evropskou komisi a členské státy, aby dále rozvíjely potenciál, který poskytují různá námořní odvětví, vypracováním ambiciózní strategie „modrého růstu“; domnívá se, že integrovaná námořní politika by měla přispět k vybudování konkurenceschopné, sociální a udržitelné Unie; v tomto ohledu je toho názoru, že rozvoj integrované námořní politiky musí harmonicky začleňovat úsilí o dosažení hospodářského rozvoje, vysoké míry zaměstnanosti – zvláště zatraktivněním tohoto odvětví pro mladé lidi pomocí vzdělávacích akcí a zahájení projektu „Námořní Erasmus“ – a ochrany životního prostředí; proto tvrdí, že integrovaná námořní politika by měla být propojena s cíli a iniciativami strategie EU 2020;

3.  z toho důvodu žádá Komisi, aby předložila do roku 2013 komplexní meziodvětvovou strategii udržitelného růstu pobřežních regionů a námořních odvětví, která bude založena na rozsáhlém průzkumu potenciálu a možností politiky a na rozsáhlé konzultaci se zúčastněnými stranami; domnívá se, že jedním z prvků této strategie by měl být nový, integrovaný přístup k posílení celosvětového vedoucího postavení Evropy v oblasti mořského a námořního výzkumu, technologického vývoje a námořního inženýrství, a to v různých odvětvích jako je například lodní stavitelství, udržitelný rozvoj mořských zdrojů, neznečišťující lodní doprava a vývoj a technologie výroby energie na moři; konstatuje, že je zapotřebí nalézt na mezinárodní úrovni řešení, kterými se vymýtí praktiky nekalé soutěže v odvětví lodního stavitelství;

4.  vyzývá Komisi, aby po katastrofě způsobené únikem ropy do Mexického zálivu podnikla náležité kroky na mezinárodní úrovni, zejména v případech přeshraničního znečištění, a zabezpečila právní jistotu, pokud jde o těžbu ropy na otevřeném moři („offshore“) v Evropě, tím, že předloží sladěnou evropskou strategii pro reakce na mimořádné události a řešení havárií vrtných plošin a tankerů; žádá Komisi, aby vybídla členské státy k plnému uplatňování již existujícího mezinárodního právního rámce, jak jej vymezily příslušné mezinárodní úmluvy Mezinárodní námořní organizace, a aby současně definovala veškerá možná opatření k předcházení podobným katastrofám a všechny legislativní mezery na úrovni EU a členských států a okamžitě patřičně upravila veškeré příslušné kroky a právní předpisy EU, a to při zohlednění rozdílné povahy Mexického zálivu a evropských pobřežních oblastí a moří;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu nařízení o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost (EMSA) rozšířila mandát této agentury o bezpečnostní inspekce zařízení pro práce na moři a odstraňování škod způsobených únikem ropy;

6.  v tomto kontextu považuje za nezbytně nutné, aby byla přepracována směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, jelikož tato směrnice nezahrnuje odpovědnost podle zásady „znečišťovatel platí“ v případě těžby ropy na otevřeném moři;

7.  v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby prověřila, zda je nutné rozšířit pravomoci agentury EMSA a pověřit ji dohledem nad dodržováním bezpečnostních norem při těžbě ropy na otevřeném moři a prověřováním plánů pro případ krize v této oblasti;

8.  vítá studii Komise nazvanou „Databáze projektů v námořních regionech financovaných prostředky EU“(4) a vyzývá Komisi, aby ve své příští zprávě o pokroku v oblasti integrované námořní politiky předložila úplný a systematický přehled veškerých finančních prostředků poskytnutých v rámci jednotlivých rozpočtových položek na činnosti související s námořními odvětvími, pobřežními regiony a moři;

9.  žádá Komisi, aby trvala na tom, že na novou integrovanou námořní politiku budou v příštím finančním výhledu vyčleněny přiměřené finanční prostředky, a aby za tímto účelem prozkoumala všechny dostupné možnosti, a to včetně návrhu Výboru regionů na vytvoření pobřežního fondu i účinné koordinace jednotlivých systémů financování;

10. podporuje záměr Komise vyčlenit na financování integrované námořní politiky v příštích dvou letech částku 50 milionů EUR s cílem vycházet z předcházejících projektů, které se týkají politiky, správy, udržitelnosti a dohledu;

Námořní správa

11. blahopřeje těm členským státům a regionům, které již zavedly politiky a struktury pro integrovanou námořní správu; vybízí všechny členské státy, jejichž administrativní struktury týkající se integrované námořní politiky jsou dosud značně roztříštěné, aby neprodleně vybudovaly jednotné a integrované struktury námořní správy;

12. souhlasí s pokyny Komise k námořní správě a s její analýzou slibného, i když stále ne uspokojivého pokroku, kterého bylo dosaženo v minulých letech;

13. vyzývá Komisi, členské státy a pobřežní regiony, aby zvýšily úsilí zaměřené na definování integrovaných námořních politik a na budování odpovídajících struktur námořní správy, které umožní přijímat rozhodnutí na základě nejlepších dostupných informací, a aby do tohoto procesu zapojily všechny zúčastněné strany, díky čemuž budou více respektovány různé cíle jednotlivých politik;

14. zdůrazňuje potřebu podporovat strategie místního rozvoje založené na konzultačním procesu vedeném zdola nahoru a přizpůsobené konkrétním podmínkám a odrazovat od univerzálních přístupů; domnívá se proto, že integrovaná námořní správa hraje zásadní úlohu při snaze vyvarovat se překrývání působnosti jednotlivých úrovní státní správy a při posilování spolupráce a dialogu s místními a regionálními orgány, pobřežními komunitami, aktéry občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami v námořním odvětví; vítá strategie pro mořské makroregiony EU, které vznikají a jsou rozvíjeny v kontextu strategických přístupů k regionálním přímořským oblastem;

15. vyzývá Komisi, aby v členských státech i na regionální úrovni na základě fungování struktur námořní správy podrobněji vyhodnotila jejich kvalitu a aby v zájmu splnění cílů integrované námořní politiky prováděla výměnu osvědčených postupů; je toho názoru, že integrovaná a transparentní námořní správa zaručí optimální plánování, poskytne příležitost k četným interakcím a přispěje k vytvoření bezbariérového evropského námořního prostoru;

16. souhlasí s Komisí, že ve správních strukturách by také mělo být trvaleji zakotveno zapojování zúčastněných stran do tvorby námořních politik; za tím účelem vybízí všechny pobřežní státy, které tak dosud neučinily, aby co nejrychleji zřídily vnitrostátní kontaktní místa pro integrovanou námořní politiku, a tak vyšly vstříc žádosti Komise; zdůrazňuje, že je nezbytné aktivovat tuto provozní síť co nejdříve; podporuje vytváření meziodvětvové platformy pro dialog zúčastněných stran o námořních záležitostech; vyzývá k provedení kroků, které povedou ke konkrétnímu partnerství mezi Komisí a regiony, znovu opakuje, že podporuje Evropský den moří, a žádá, aby byla věnována zvýšená pozornost informování občanů EU a zajištění zapojení veřejnosti do všech aspektů integrované námořní politiky;

17. vítá Evropskou síť námořních seskupení a žádá Komisi, členské státy a regiony, aby tyto vznikající organizace na všech úrovních podporovaly, zejména jejich inovační schopnosti, jejich začleňování do politik a programů jednotlivých států i Společenství, a aby současně posilovaly nadnárodní spolupráci ve snaze dosáhnout jejich větší dostupnosti pro malé a střední podniky a jejich zviditelnění;

18. vyzývá členské státy a Komisi, aby na mezinárodní úrovni na příslušných fórech zintenzivnily dialog o integrované námořní politice a dalších námořních otázkách, a to i o ratifikaci a provádění Úmluvy o mořském právu (UNCLOS); navrhuje, aby se na úrovni ministrů členských států Unie pro Středomoří aspoň jednou ročně konalo zasedání věnované integrované námořní politice;

19. vyzývá Evropskou unii, aby v rámci Unie pro Středomoří prosazovala začlenění návrhu společného kodexu správných postupů v odvětví rybolovu a akvakultury do programu této nové mezinárodní organizace;

20. vyzývá Komisi, aby posílila mezinárodní rozměr integrované námořní politiky, upozorňuje Komisi a členské státy na to, že otázka zlepšení pracovních podmínek na moři, bezpečnosti a šetrnosti lodí k životnímu prostředí by měla figurovat na pořadech jednání mezinárodních organizací a měla by být ratifikována prostřednictvím mezinárodních dohod mezi přístavními a pobřežními státy a státy vlajky, má-li být dosaženo celosvětového zlepšení v oblasti lodní dopravy;

21. vybízí Komisi a Radu, aby podpořily začlenění integrované námořní politiky do nástrojů finanční pomoci a cílů vnější politiky EU, a to rozvíjením vhodných iniciativ zaměřených na řešení takových problémů, jako je znečištění, nezákonný rybolov a pirátství;

Iniciativy a strategie pro mořské oblasti

22. vítá regionálně zaměřené iniciativy a strategie pro mořské oblasti, které Komise dosud předložila, jakož i makroregionální strategie související s problematikou moří; uznává, že při uplatňování zásad integrované námořní politiky je třeba tyto zásady proměnit v cílené strategie a konkrétní opatření přizpůsobená zvláštnostem jednotlivých mořských oblastí a v případě Středozemního moře zvláštnostem jednotlivých subregionů nacházejících se v této oblasti; vyzývá k tomu, aby se na základě víceúrovňového přístupu pokračovalo v dialogu a spolupráci za účelem zlepšení správy mořského prostoru a pobřežních oblastí v různých mořských oblastech, včetně Severního moře, Baltského moře, Atlantiku, Černého moře a  Středozemí, a žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy urychleně vypracovala a předložila opatření pro tyto oblasti;

23. vyzývá Komisi, aby věnovala mimořádnou pozornost zvláštnostem nejvzdálenějších regionů EU, jejichž teritoriální vody zajišťují, že EU má největší výlučnou ekonomickou zónu na světě; domnívá se proto, že by tato území mohla hrát zásadní roli v mezinárodním rozměru integrované námořní politiky, a žádá Komisi, aby námořní rozměr začleňovala do svých mezinárodních smluv s regionálními podskupinami;

24. konstatuje, že velká část vod Středozemního a Černého moře leží mimo oblasti soudní pravomoci nebo výsostných práv pobřežních států, a tyto státy v důsledku toho nemají nařizovací a vynucovací pravomoci k ucelenému regulování lidských činností v takových oblastech;

25. žádá proto příslušné pobřežní státy, aby vyřešily otázku vymezení hranic na základě úmluvy UNCLOS a dohodly se na svých námořních oblastech;

Územní plánování námořních prostor

26. aniž by chtěl upozadit tradičnější činnosti, chápe, že stabilita, předvídatelnost a transparentnost řízení námořních prostor je rozhodující pro zajištění optimálního a udržitelného rozvoje hospodářských činností, nového růstu a pracovních míst na mořích včetně dalšího rozvoje obnovitelných energií jako například větrné energie a energie z vln;

27. je toho názoru, že má-li být zvyšující se využívání moří za narůstajícího soupeření o tento prostor řízeno na ekosystémovém základě, je zapotřebí neutrální nástroj v podobě koordinovaného, usměrněného a přeshraničního územního plánování námořních prostor, který má potenciál významně přispět k provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a který usnadní harmonickou koexistenci jednotlivých způsobů využívání moře;

28. vítá rozvrh týkající se územního plánování námořních prostor založený na ekosystémovém přístupu a vypracování deseti zásad pro plánování a považuje tento nástroj meziodvětvových politik za zásadní pro provádění integrované námořní politiky; žádá Komisi, aby v roce 2011 předložila návrh směrnice o územním plánování námořních prostor nebo aby navrhla takový druh nástroje, který bude nejvhodnější k zajištění koherence územního plánování námořních prostor a dalších stávajících iniciativ (jednotného managementu pobřežní zóny, sítě Natura 2000, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí);

29. navrhuje posoudit možnosti společného využívání námořního prostoru různými odvětvími (např. odvětvím lodní dopravy, obnovitelné / větrné energie a akvakultury);

30. poukazuje na zásadní význam plánování evropského námořního prostoru a jeho využívání pro pobřežní regiony, a zejména regiony nejvzdálenější, a zdůrazňuje, že je třeba chránit ekologicky nejcitlivější mořské biogeografické regiony a umožnit zároveň odvětví rybolovu udržitelné využívání zdrojů;

Námořní dozor

31. očekává, že dobře koordinovaný a integrovaný přístup k námořnímu dozoru, přístup, který bude meziodvětvový, přeshraniční a bude zahrnovat všechny pilíře, zlepší ochranu zájmů členských států a Evropské unie, jakož i ochranu před znečištěním moře a nelegální činností, protože poskytne orgánům operujícím na moři údaje týkající se sledování a dozoru, které se budou týkat různých relevantních odvětví činností, a tím zvýší účinnost jejich práce;

32. vyzývá proto Komisi, členské státy, agentury EU, zejména Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), a příslušné organizace, aby uspíšily své úsilí v oblasti spolupráce a koordinace, i co se týče nezbytných legislativních úprav;

33. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy rozpoznala v právních předpisech EU i členských států a v pravomocech agentur překážky pro výměnu údajů, aby se poučila ze zkušeností získaných při regionálních a vnitrostátních iniciativách, výzkumných a pilotních projektech a při operacích v oblasti námořního dozoru a SBOP tak, aby mohla v roce 2010 předložit plán týkající se integrovaného námořního dozoru a prozkoumat oblasti pro spolupráci se třetími zeměmi, zejména se středomořskými zeměmi, které ratifikovaly úmluvu UNCLOS, a také s příslušnými organizacemi;

34. žádá Komisi, aby v zájmu EU i členských států v dostatečném předstihu před příštím finančním výhledem formulovala dodatečné finanční požadavky na vytvoření společného prostředí pro sdílení informací v rámci integrovaného námořního dozoru;

35. vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec pro integraci námořního dozoru již s ohledem na společné prostředí pro sdílení informací;

36. znovu opakuje svoji výzvu, aby byla posílena spolupráce mezi vnitrostátními inspekcemi, pobřežní stráží a vojenským námořnictvem členských států, a připomíná Komisi, aby vypracovala – jak již Evropský parlament dříve žádal v souvislosti se směrnicí 2005/35/ES – studii o proveditelnosti další spolupráce nebo integrace mezi různými útvary pobřežní stráže, při zvýšení interoperability jednotlivých systémů dozoru a se zřetelem na perspektivu zřízení evropské pobřežní stráže v blízké budoucnosti; spatřuje velký potenciál v intenzivnějším zapojení Evropské agentury pro námořní bezpečnost do ostrahy pobřežních oblastí a ve větší podpoře poskytované členských státům, pokud jde o postihy za znečišťování moře;

Různé

37. znovu opakuje postoj a požadavky vyjádřené ve svém usnesení o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018;

38. žádá Komisi, aby s ohledem na očekávanou bílou knihu o budoucnosti dopravy vzala v úvahu klíčovou roli, kterou dnes hraje nákladní námořní doprava v obchodu, aby podpořila rozvoj méně významných a méně zahlcených přístavů a aby náležitě řešila otázku bezpečnostních opatření v oblasti námořní dopravy uvnitř i vně EU investicemi do systémů víceúrovňového řízení rizik pro identifikaci a inspekci nebezpečného nákladu;

39. zdůrazňuje význam bezbariérového námořního prostoru a žádá Komisi a členské státy, aby:

– prováděly hodnocení malých přístavů a zachovávaly je,

– rozšiřovaly síť námořní plavby na krátké vzdálenosti, a tak zkracovaly na minimum vzdálenosti pozemní dopravy,

– podporovaly výzkum a inovace v oblasti způsobů přepravy nákladu, manipulace s nákladem a logistických řešení, jejichž cílem bude nalézt řešení, která zkrátí dobu přepravy a sníží náklady na manipulaci,

– podporovaly rozvoj přístavní infrastruktury;

40. žádá Komisi, aby vzájemně propojila evropskou námořní politiku a politiku vnitrozemských vodních cest, a tak maximálně zvýšila potenciál vodní dopravy a vytvořila účinné a různorodé způsoby dopravy;

41. vybízí Komisi, členské státy a průmyslová odvětví, aby zvýšily své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje využívání a uplatnění obnovitelných zdrojů energie, jak pokud jde o pohon lodí, tak pokud jde o zdroj elektrické energie na palubě;

42. naléhá na Komisi, aby vhodným způsobem zlepšila pracovní podmínky námořníků, provedla v právu Společenství Úmluvu o práci na moři Mezinárodní organizace práce a navrhla program kvalifikace a odborné přípravy námořníků, zejména pokud jde o nábor mladých lidí, včetně těch, kteří pocházejí ze třetích zemí;

43. žádá Komisi, aby zvážila vypracování sladěné evropské iniciativy v oblasti průmyslové politiky zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti, podporu špičkové úrovně evropského lodního stavitelství, bezpečnost, environmentální výkonnost a konkurenceschopnost lodní dopravy ve společném námořním prostoru bez hranic a zároveň za tímto účelem plně využila konkurenceschopnou evropskou kapacitu lodního stavitelství při uplatnění technologií šetrných k životnímu prostředí a alternativních pohonných hmot pro plavidla ve smyslu „zelené lodní dopravy“; žádá členské státy, aby ratifikovaly hongkongskou mezinárodní úmluvu z roku 2009 o bezpečné a ekologicky šetrné recyklaci lodí;

44. na základě zplnomocnění v oblasti územní soudržnosti uvedeného v SFEU a s cílem zlepšit dostupnost považuje za zásadní, aby pokračovaly snahy o to, aby se prostřednictvím podpory námořní dopravy na krátké vzdálenosti a námořní kabotáže stala mobilita cestujících a zboží nedílnou součástí politiky vnitřního trhu a aby se zároveň zajistilo lepší propojení okrajových přímořských regionů, nejvzdálenějších regionů a ostrovů s pevninou a jejími hospodářskými centry; v souvislosti s tím připomíná, že je zásadní řešit obtíže, se kterými se potýkají ostrovní regiony EU, zejména malé ostrovní komunity, pokud jde o dopravu osob a zboží, a to tak, že budou podporována námořní spojení, která nejsou dostatečně zajišťována trhem, a tak, že budou zaručeny stejné náklady na kilometr pro dopravu osob, bez ohledu na to, kde se nacházejí; požaduje konkrétní opatření pro nejodlehlejší regiony, která budou zohledňovat jejich charakteristické rysy;

45. upozorňuje na zvláštní význam námořního hospodářství pro členské státy s rozsáhlými výlučnými ekonomickými zónami a na to, že je třeba podporovat rozvoj námořních hospodářských uskupení a v rámci Strategie EU 2020 zvýšit podíl, jakým přispívají k růstu a zaměstnanosti;

46. zdůrazňuje, že rybolov i akvakultura mají své místo v námořní ekonomice a v rozvoji často vzdálených pobřežních oblastí, jejichž hospodářský, sociální a environmentální rozkvět má integrovaná námořní politika stimulovat;

47. trvá na tom, aby integrovaná námořní politika přihlížela k omezením a zvláštnostem odvětví rybolovu a akvakultury, pokud jde o využívání námořního prostředí, zejména pokud jde o dostupnost prostor nutných pro tyto činnosti a nezbytnost zachovat mořské druhy prostřednictvím vytvoření mořských rezervací a zavedení dalších opatření k tomuto účelu, a to se zvláštním důrazem na lépe plánovaný výzkum a důsledné zohlednění zeměpisné a klimatické odlišnosti jednotlivých mořských oblastí;

48. připomíná, že pobřežní regiony a ostrovy jsou zvláště zranitelné, pokud jde o dopady změny klimatu; zdůrazňuje, že plánování veškerého rozvoje dlouhého pobřeží Společenství, včetně jeho zázemí, musí brát v potaz následky změny klimatu; navrhuje, aby se ke zranitelnosti vůči změně klimatu přihlíželo při formování budoucí regionální politiky s cílem neohrozit provádění integrované námořní politiky;

49. vyzývá Komisi, aby do námořního odvětví důsledně začlenila cíle v oblasti snížení emisí CO2 a zavedla ekonomické tržní nástroje a aby vypracovala strategii na snížení konkrétních dopadů změny klimatu na pobřežní a ostrovní regiony, jako kroky navazující na bílou knihu o přizpůsobení se změně klimatu;

50. opakuje, že v souvislosti s integrovaným ekosystémovým přístupem je naléhavě nutné snížit tlak na mořské prostředí vyvíjený z pevniny, jako např. znečištění průmyslovým nebo zemědělským odpadem a špatné řízení pobřežních oblastí;

51. vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti stanovené v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí a do 15. července 2012 provedly zhodnocení svých mořských vod z hlediska životního prostředí, stanovily environmentální cíle a zahájily programy dozoru; dále vyzývá členské státy, aby zavedly ambiciózní programy opatření s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod z hlediska životního prostředí;

52. vyzývá členské státy, aby splnily svou povinnost stanovenou v článku 13 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, tj. povinnost zřizovat mořské chráněné oblasti; dále vyzývá členské státy, aby efektivně kontrolovaly dodržování ochranných opatření;

53. bere na vědomí, že od 1. července 2010 platí nové hraniční hodnoty pro obsah SO2 v pohonných hmotách lodí v Lamanšském průlivu, v Severním a Baltském moři, které byly na základě rozhodnutí Mezinárodní námořní organizace vyhlášeny oblastmi kontrolovanými z hlediska emisí síry; je tedy toho názoru, že všechny evropské pobřežní oblasti je třeba chránit podobnou měrou a že uplatňování nových hraničních hodnot pro SO2 pouze v některých oblastech by mohlo vést k narušení hospodářské soutěže; domnívá se, že by byla vhodnější jednotná pravidla zahrnující celou EU a že je třeba za každou cenu zabránit modálnímu přechodu z námořní na silniční dopravu;

54. uznává, že se moře stala skládkou obrovského a rychle rostoucího množství odpadního materiálu, z velké části plastů, a ztracených přepravních kontejnerů; vyzývá Komisi, aby podporovala evropskou i mezinárodní diskusi o otázce, jak dosáhnout zlepšení tohoto stavu;

55. žádá Komisi, aby předložila strategii pro udržitelný cestovní ruch v pobřežních, ostrovních a mořských oblastech s cílem zlepšit jejich udržitelnost a atraktivitu pro obyvatele a turisty, což je jeden z cílů ochrany přírody v mořských regionech, jako jsou mělké mořské oblasti Severního moře („Wadden Sea“), a aby přitom plně využila nová ustanovení o cestovním ruchu obsažená v Lisabonské smlouvy a podpořila iniciativy, jako je síť EDEN;

56. poukazuje na to, že vzhledem k obrovskému rozvojovému potenciálu a velké hnací síle růstu, kterými disponuje námořní a pobřežní cestovní ruch a související odvětví, představují pobřežní regiony hlavní turistickou destinaci v Evropě a žádá Komisi, aby tuto problematiku začlenila do své strategie pro udržitelný cestovní ruch v pobřežních a mořských oblastech;

57. zdůrazňuje význam přidané hodnoty námořní politiky pro posilování spolupráce mezi sousedy, a zejména mezi členskými státy a kandidátskými zeměmi;

58. vítá evropskou strategii mořského a námořního výzkumu a také společné výzvy rámcového programu výzkumu „Oceány zítřka“ jako konkrétní známky integrovaného přístupu k provádění integrované námořní politiky; navrhuje, aby vědecké disciplíny zabývající se problematikou moře byly jedním z ústředních témat 8. rámcového programu pro výzkum;

59. souhlasí s tím, že vytvoření interdisciplinární vědecké a technologické znalostní základny o evropských mořích a pobřežích je nezbytné; žádá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními aktéry posoudily stávající databáze a programy pozorování, zintenzivnily své úsilí a co nejdříve uvedly do provozu Evropskou námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODNET);

60. důrazně žádá Komisi, aby pomohla členským státům vytvořit plán na průzkum a zmapování lodních vraků a podmořských archeologických nalezišť, neboť představují součást historického a kulturního dědictví Společenství, a umožnila tak tato místa poznat a studovat a tím předcházet plenění, k němuž v současné době dochází, a tak zajistila jejich řádné zachování;

61. vítá Evropský atlas moří, který nedávno vytvořila Komise, a vybízí zúčastněné strany, aby využívaly Námořní fórum jako nový nástroj spolupráce a aby účinněji zapojily širokou veřejnost;

62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Evropské komisi.

(1) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19. (2) C 175 E, 10.7.2008, s. 531. (3) C 279 E, 19.11.2009, s. 30. (4) Závěrečná zpráva. Rámcová smlouva FISH/2007/04, zakázka č. 4, prosinec 2009.

Potřebujeme si nově uvědomit „mořský rozměr“.

K EU patří 320 000 km mořského pobřeží a jedna třetina našich občanů – tento trend je vzrůstající – žije v přímořských oblastech. Hospodářské činnosti na moři a v pobřežních regionech vytvářejí 40 % HDP EU a podle všech prognóz zde stále ještě existuje velký rozvojový potenciál. 40 % vnitroevropského obchodu se zbožím a 95 % vývozu do třetích zemí se uskutečňuje prostřednictvím lodní dopravy. Vývoj ekologických a bezpečných lodí má zásadní význam a pro evropské lodní stavitelství představuje velkou šanci. Naše moře by měla být nadále hnací silou růstu a jejich ještě usilovnější výzkum je spojen s mnohými vizemi a velkými očekáváními. Zároveň jsou však křehkým ekosystémem, jak je v současnosti patrné na ropném neštěstí v Mexickém zálivu, a vyznačují se kvalitou života a rozmanitostí druhů, které je třeba chránit a mnohde také zlepšovat.

Naše politiky v oblastech námořní dopravy, námořního hospodářství, nových technologií, pobřežních regionů, výroby energie na moři, rybolovu, dozoru nad moři a dodržování práva a pořádku na moři, cestovního ruchu, ochrany mořského prostředí a mořského výzkumu se vyvíjely odděleně. Tento parciální přístup vede stále znovu k tomu, že se činí protichůdná opatření, která zase mají negativní dopady na mořské prostředí, že konkurující si námořní činnosti jsou vystaveny neúměrnému tlaku nebo že moře jsou využívána neefektivně a chaoticky a dochází ke sporům. Provádí-li se rozhodování pouze v rámci jednotlivých odvětví, je pak také těžší porozumět vzájemným interakcím a prozkoumat dosud nevyužité součinnosti mezi různými námořními odvětvími.

Vzhledem ke stále většímu soupeření o námořní prostor, vzhledem k významu moří a námořních odvětví pro naši budoucnost a vzhledem ke kumulaci dopadů lidských činností na mořské ekosystémy se tato nekoordinovaná forma správy námořních záležitostí ukázala být nevyhovující.

Toto zjištění vedlo k rozvíjení koncepce integrované námořní politiky, která na jedné straně této správě vymezí rámec, jenž zahrne všechny úrovně, a na druhé straně bude vyvíjet průřezové politické nástroje.

Úkolem integrované námořní politiky tedy je:

-          vytvořit větší soudržnost mezi různými oblastmi politik;

-          vyvinout lepší regulační a meziodvětvové nástroje (integrovaný námořní dozor, územní plánování námořních prostor, jednotný management pobřežní zóny (ICZM), vybudování integrované znalostní základny a databáze o mořích, strategie pro oblasti jednotlivých moří);

-          využít potenciál mořských a námořních odvětví efektivním a ekologicky a hospodářsky udržitelným způsobem;

-          zamezit zdvojování regulačních pravomocí různých vnitrostátních nebo regionálních orgánů členských států;

-          usnadnit nezbytné koordinované plánování konkurujících si námořních činností a strategického řízení mořských oblastí;

-          zajistit realizaci ekosystémového přístupu definovaného rámcovou směrnicí o strategii EU pro mořské prostředí;

-          uspořádat spolehlivé údaje a srovnatelné statistiky pro vytváření námořní politiky na všech úrovních.

Stanovisko zpravodajky

K tématu integrované námořní politiky zaujal Evropský parlament stanovisko již dvakrát (zpráva poslance Piecyka I a II). Zpravodajka by chtěla jednak potvrdit zásadně pozitivní hodnocení integrované námořní politiky vyjádřené v posledních usneseních Evropského parlamentu, jednak provést hodnocení opatření avizovaných v akčním plánu modré knihy a upozornit na nové výzvy.

Zpravodajka se ve svém návrhu zprávy soustředila na správní struktury, které integrovaná námořní politika vyžaduje, a na meziodvětvové nástroje jako například územní plánování námořních prostor, integrovaný námořní dozor nebo mořský výzkum. Jejich úspěšná realizace je předpokladem pro to, aby odvětvové politiky a opatření EU týkající se moří a pobřeží, například v oblasti rybolovu, dopravy, životního prostředí, energetiky, podnikání nebo výzkumu, byly vzájemně soudržnější a efektivnější.

Zde by mohl Evropský parlament mnohá odvětvová opatření dodatečně posoudit nebo vyžadovat. Zpravodajka je obeznámena s výzvami,(1) které se týkají boje proti emisím síry, oxidu dusnatého a emisím pevných částic vypouštěných loďmi, značného podílu pevniny na znečišťování moří, problematických životních a pracovních podmínek námořníků, pirátství, rybářů postižených socioekonomickými důsledky opatření přijatých kvůli obnovení stavu rybích populací nebo ochraně ekosystémů. Rovněž zná a vítá předpovědi růstu v oblasti námořní dopravy, mořského výzkumu, námořního hospodářství a pobřežního cestovního ruchu, růstu významu rybolovu pro výživu zvětšující se světové populace a také zná a vítá příznivé vyhlídky pro pracovní trh, které se vážou ke všem těmto oblastem.

Podle názoru zpravodajky by však Evropský parlament měl zaujmout stanovisko především k následujícím otázkám:

1.        Vítá EP i nadále koncepci integrované námořní politiky?

2.        Shledává EP, že integrovaná námořní politika je v EU dostatečně rychle prováděna a uplatňována?

3.        Provádějí Evropská komise, Rada a členské státy uspokojivě akční plán (jenž také EP z velké části přivítal)?

4.        Jak pokročila realizace průřezových politických nástrojů (integrace námořního dozoru, územního plánování námořních prostor, jednotného managementu pobřežní zóny (ICZM), budování integrovaného mořského výzkumu a znalostní základny a databáze o mořích, strategie pro oblasti jednotlivých moří)?

5.        Jaká další opatření je třeba vyžadovat?

(1) Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018.

(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam začlenění politiky rybolovu a akvakultury jakožto plnohodnotné politiky, která není podřízena jiným politikám, do integrované námořní politiky, aby bylo možno co nejvhodnějším způsobem řešit environmentální a ekonomické problémy, kterým čelí jak společnost obecně, tak vlastní odvětví rybolovu;

2.  opět připomíná potřebu vytvořit průřezové politické nástroje, které by zahrnovaly odvětví rybolovu a akvakultury, byly schopné mimo jiné zlepšit plánování evropského námořního prostoru, které by podporovaly rozvoj znalostí mořského prostředí a umožňovaly integrovaný námořní dohled;

3.  trvá zejména na tom, aby integrovaná námořní politika přihlížela k omezením a zvláštním rysům odvětví rybolovu a akvakultury, pokud jde o využívání námořního prostředí, zejména pokud jde o dostupnost prostor nutných pro tyto činnosti a nezbytnost zachovat mořské druhy prostřednictvím vytvoření mořských rezervací a zavedení dalších opatření k tomuto účelu, se zvláštním důrazem na lépe plánovaný výzkum zahrnující důsledně zeměpisnou a klimatickou odlišnost jednotlivých mořských oblastí;

4.  zdůrazňuje zejména, že je naprosto nezbytné zavádět víceoborové výzkumné programy vytvořené zvláště za účelem řádné integrace všech činností prováděných v mořském prostředí a týkající se zejména zachování mořských ekosystémů a nových technologií (selektivnější rybolov, ekologičtější motory, rozvoj druhů chovaných v zajetí atd.), které odvětví rybolovu a akvakultury přinášejí přímý prospěch;

5.  domnívá se, že posílení regionální spolupráce je nezbytnou podmínkou pro dosažení trvale udržitelné a účinnější správy námořních a pobřežních zdrojů, zejména v případě, kdy námořní prostor vede k úplné vzájemné závislosti všech činností, jako je tomu u mnoha mořských oblastí, například v oblasti Středozemního nebo Baltského moře;

6.  je si vědom skutečnosti, že vymezení hranic mezi evropskými státy na pobřeží Středozemního moře a jinými středomořskými státy vyvolává politicky složité a citlivé otázky, které by mohly být na překážku vzniku skutečně integrované námořní politiky pro oblast Středomoří, zejména v případě správy rybolovných zdrojů;

7.  vyzývá v této souvislosti Evropskou unii, aby v rámci Unie pro Středomoří prosazovala začlenění návrhu společného kodexu osvědčených postupů v odvětví rybolovu a akvakultury do programu této nové mezinárodní organizace;

8.  vyzývá k rozvíjení komunikace mezi institucionálními subjekty integrované námořní politiky a společné rybářské politiky v rámci žádoucí regionalizace SRP s cílem umožnit využití synergií mezi oběma politikami, a to zejména v rámci přístupu založeného na jednotlivých oblastech rybolovu;

9.  žádá rovněž, aby byly posíleny mechanismy spolupráce mezi jednotlivými politikami, které společně vytvářejí integrovanou námořní politiku, včetně společné rybářské politiky, opírající se o smíšené konzultační orgány vytvořené v jednotlivých členských státech, jejichž členy budou subjekty působící ve všech zúčastněných odvětvích, což umožní skutečnou výměnu informací mezi těmito politikami;

10.  zdůrazňuje, že odhodlání učinit z integrované námořní politiky příspěvek k záchraně hospodářsky a společensky životaschopného evropského odvětví rybolovu, které by respektovalo životní prostředí, ale zároveň by bylo i zdrojem prosperity příslušných subjektů, napomůže rovněž úspěchu politik Společenství v oblasti zaměstnanosti a hospodářského rozvoje, včetně obchodní politiky, stejně jako zásobování EU potravinami, které je samo o sobě velmi nedostatečné;

11.  žádá, aby do integrované námořní politiky byly začleněny zásady účinného využívání zdrojů a udržitelné výroby a spotřeby;

12.  zdůrazňuje, že rybolov a akvakultura mají své místo v námořní ekonomice a v rozvoji často vzdálených pobřežních oblastí, jejichž hospodářský, sociální a environmentální rozkvět má integrovaná námořní politika co nejvíce stimulovat;

13.  poukazuje na zásadní význam plánování evropského námořního prostoru a jeho využívání pobřežními regiony, zejména nejvzdálenějšími regiony, a zdůrazňuje, že je třeba chránit ekologicky nejcitlivější mořské biogeografické regiony a umožnit zároveň odvětví rybolovu udržitelné využívání zdrojů;

14.  opakuje, že je naléhavě nutné snížit tlak na mořské prostředí, který vychází z pevniny, zejména znečištění průmyslovým nebo zemědělským odpadem a špatnou správu pobřežních oblastí, a to v souvislosti s integrovaným ekosystémovým přístupem; zdůrazňuje rovněž naléhavou potřebu zavést síť chráněných námořních oblastí;

15.  zdůrazňuje významnou úlohu cíleného a jednotného námořního výzkumu a podpory inovacím, která napomůže účinněji uspokojovat potřeby zúčastněných stran a zachovat biodiverzitu mořského prostředí; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost větší podpory aplikovaného výzkumu v rámci 8. rámcového programu, například prostřednictvím horizontální koordinace příslušných výzkumných programů, vhodnějšího financování a zřízení Evropského ústavu pro mořský výzkum;

16.  žádá naléhavě Komisi a členské státy, aby znovu posoudily rizika vyplývající z provozování ropných plošin na širém moři, větrných elektráren na širém moři, těžby písku a štěrku a dalších prostorově náročných typů využití, a to s přihlédnutím ke slabší pozici rybolovu, rybářů a pobřežních společenství;

17.  naléhavě žádá, aby bylo odvětví rybolovu úžeji zapojeno do evropských námořních seskupení a aktivněji se na nich podílelo;

18.  podporuje úmysl Komise vyčlenit na financování integrované námořní politiky v příštích dvou letech částku 50 milionů EUR s cílem konsolidovat předcházející projekty v oblasti politiky, správy, udržitelnosti a dohledu;

19.  zdůrazňuje nutnost posoudit v souvislosti s námořním dohledem nad vodami EU dodatečné finanční potřeby pobřežních členských států a případně je řešit prostřednictvím finanční podpory;

20.  trvá na tom, že je třeba zajistit, aby byly pro zavedení integrované námořní politiky zaručeny finanční prostředky na úrovni rozpočtu Společenství, a to prostřednictvím přiměřeného příspěvku všech odvětví, jichž se tato politika bude týkat, s ohledem na rozdílný význam, který rozpočet Unie přikládá jednotlivým politikám;

21.  žádá, aby byla zvýšená pozornost věnována informování občanů EU a zajištění zapojení veřejnosti do všech aspektů integrované námořní politiky.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  na základě zplnomocnění v oblasti územní soudržnosti uvedeného ve Smlouvě o fungování EU a s cílem zlepšit dostupnost považuje za zásadní pokračovat ve snaze o to, aby se prostřednictvím podpory námořní dopravy na krátké vzdálenosti a námořní kabotáže stala mobilita cestujících a zboží nedílnou součástí politiky vnitřního trhu a aby se zároveň zajistilo lepší propojení okrajových přímořských regionů, nejvzdálenějších regionů a ostrovů s pevninou a jejími hospodářskými centry; ve stejné souvislosti připomíná, že je zásadní řešit obtíže, se kterými se potýkají ostrovní regiony EU, zejména malé ostrovní komunity, pokud jde o dopravu osob a zboží, a to tak, že budou podporována námořní spojení, která nejsou dostatečně zajišťována trhem, a tak, že se zaručí stejné náklady na kilometr pro dopravu osob, bez ohledu na to, kde se nacházejí; požaduje konkrétní opatření pro nejodlehlejší regiony, které budou zohledňovat jejich charakteristické rysy;

2.  připomíná, že pobřežní regiony a ostrovy jsou zvláště zranitelné, pokud jde o dopady změny klimatu; zdůrazňuje, že plánování veškerého rozvoje dlouhého pobřeží Společenství, včetně jeho zázemí, musí brát v potaz následky změny klimatu; navrhuje, aby se ke zranitelnosti související se změnou klimatu přihlíželo při formování budoucí regionální politiky, a to tak, aby nebylo ohroženo provádění integrované námořní politiky;

3.  poukazuje na nutnost rozšířit v integrovaném rámci regionální spolupráci v námořní oblasti tak, aby byla posílena námořní odvětví, aby v přímořských regionech bylo dosaženo udržitelného hospodářského růstu a byla vytvořena nová pracovní místa, aby byly chráněny mořské ekosystémy zejména prostřednictvím výzkumu a námořního dozoru, aby byly řešeny negativní důsledky ostrovní povahy regionů a byla podpořena výměna a předávání osvědčených postupů; v této souvislosti upozorňuje na příspěvek, který prostřednictvím svého cíle územní spolupráce přináší regionální politika; žádá, aby byl vytvořen komplexní a srozumitelný systém ochrany životního prostředí pobřežních oblastí a moří, který by byl nápomocen při regionálním plánování;

4.  zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout koherence mezi přímořským a pevninským územním plánováním, a sledovat přitom přístup založený na ekosystémech; konstatuje, že územní spolupráce je zvláště důležitá při ochraně přeshraničně citlivých mořských území;

5.  s ohledem na skutečnost, že přímořské regiony, včetně pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů, mají jedinečný ráz, který vyžaduje specifická řešení, zdůrazňuje potřebu podporovat strategie místního rozvoje založené na konzultačním procesu vedeném zdola nahoru a uzpůsobené konkrétním podmínkám a odrazovat od univerzálních přístupů; domnívá se proto, že integrovaná námořní správa hraje zásadní úlohu při snaze vyvarovat se překrývání působnosti jednotlivých úrovní státní správy a při posilování spolupráce a dialogu s místními a regionálními orgány, pobřežními komunitami, aktéry občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami v námořním odvětví; vzhledem k těmto skutečnostem upřednostňuje vznik a rozvoj strategií pro mořské makroregiony EU v kontextu strategických přístupů k regionálním přímořským oblastem;

6.  nicméně doporučuje Komisi, aby při řešení společných problémů, priorit a výzev v širší zeměpisné oblasti, jež se týkají různých členských států, analyzovala s ohledem na strategii EU 2020 možnost podpory makroregionálního přístupu na základě třetího cíle nařízení o strukturálních fondech, v němž stojí, že každou makroregionální strategii je třeba začlenit do regionální politiky EU, a tak v důsledku dosáhnout koordinované politiky pro celé území EU; dále zdůrazňuje potřebu analyzovat přínos této strategie z hlediska realizace cíle územní soudržnosti na území Unie; v zájmu podpory rozvoje a lepšího provádění námořní politiky EU v pobřežních a nejvzdálenějších regionech v rámci koherentní komplexní strategie je totéž třeba udělat i u námořní politiky;

7.  upozorňuje na zvláštní význam námořního hospodářství pro členské státy s rozsáhlými výlučnými ekonomickými zónami a na to, že je třeba podporovat rozvoj námořních hospodářských uskupení a v rámci Strategie EU 2020 zvýšit podíl, jakým přispívají k růstu a zaměstnanosti;

8.  navrhuje posílit spolupráci v otázkách ostrovních a přímořských regionů a vynaložit úsilí na vypracování případného integrovaného přístupu k námořním politikám a opatřením, jehož cílem bude podporovat v rámci integrované námořní politiky charakteristiky a zájmy těchto regionů;

9.  podporuje napojení vzdálených přímořských regionů a ostrovů na „námořní dálnice“ tak, aby byla posílena udržitelná mobilita, intermodálnost a vnitřní trh; v této souvislosti navrhuje v důležitých evropských přímořských oblastech rozvinout v rámci „námořních dálnic“ regionální iniciativy s cílem podnítit vytvoření nových evropských intermodálních logistických řetězců s těžištěm v námořní dopravě a posílit rozvoj námořního obchodu; v rámci této problematiky žádá Komisi, aby zahájila posouzení dopadu ohledně vhodnosti a podmínek vytvoření dalších „námořních dálnic“;

10. vzhledem k rizikům, kterým jsou vystaveny především pobřežní regiony, připomíná důležitost opatření pro námořní bezpečnost, která vyžadují společné úsilí zahrnující námořní politiku a opatření i spolupráci v dalších oblastech politiky na úrovni EU;

11. žádá Komisi, aby na nejvzdálenější regiony považovala za samý střed mezinárodního rozměru námořní politiky jakožto předsunutá stanoviště Unie v příslušných přímořských oblastech, jak to stanovila ve svém sdělení o posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony ze dne 26. května 2004 (KOM(2004)0343), a aby navrhla regionální námořní strategie pro nejvzdálenější regiony; domnívá se proto, že by tato území mohla hrát zásadní roli v mezinárodním rozměru integrované námořní politiky, a žádá Komisi, aby námořní rozměr začleňovala do svých mezinárodních smluv s regionálními podskupinami;

12. uznává, že další rozvoj námořní výroby energie vytvoří tlak na průmyslová odvětví volného času, cestovního ruchu, rybolovu a nákladní dopravy, a žádá regiony, aby při ochraně těchto zájmů vzájemně spolupracovaly a věnovaly přitom i zvláštní pozornost rybolovu, který v námořním hospodářství pobřežních regionů zaujímá zvláštní postavení.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU