ZPRÁVA o civilně-vojenské spolupráci a rozvoji civilně-vojenských kapacit

5. 11. 2010 - (2010/2071(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Christian Ehler

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o civilně-vojenské spolupráci a rozvoji civilně-vojenských kapacit

(2010/2071(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii,

–   s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii s názvem „Bezpečná Evropa v lepším světě“, kterou Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003, a na zprávu o jejím uplatňování nazvanou „Zajišťování bezpečnosti v měnícím se světě“, kterou Evropská rada schválila na zasedání ve dnech 11.–12. prosince 2008,

­–   s ohledem na interní bezpečnostní strategii Evropské unie, kterou Evropská rada schválila na zasedání ve dnech 25.–26. března 2010,

–   s ohledem na závěry Rady o SBOP přijaté dne 26. dubna 2010,

–   s ohledem na závěry EBOP a prohlášení nazvané „Deset let EBOP – výzvy a příležitosti“, které Rada přijala dne 17. listopadu 2009,

–   s ohledem na prohlášení o posílení evropské bezpečnostní a obranné politiky, které Evropská rada přijala dne 12. prosince 2008, a na prohlášení o posílení kapacit, které Rada přijala dne 11. prosince 2008,

–   s ohledem na závěry předsednictví, které Evropská rada přijala v Santa Maria de Feira dne 20. června 2000 a v Göteborgu dne 16. června 2001, na program EU pro předcházení násilným konfliktům, přijatý rovněž v Göteborgu dne 16. června 2001, na Civilní základní cíl 2008, schválený Evropskou radou dne 17. prosince 2004, a na Civilní základní cíl 2010, schválený Radou dne 19. listopadu 2007,

–   s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Helsinkách dne 11. prosince 1999 (Základní cíl 2003) a na Základní cíl 2010, který Rada schválila dne 17. května 2004,

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 30. listopadu 2009 o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii a na schválení akčního plánu EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti,

–   s ohledem na dokument Rady nazvaný „Provádění rezoluce OSN č. 1325 posílené rezolucí OSN č. 1820 v rámci EBOP“, který byl přijat dne 3. prosince 2008, a na dokument Rady týkající se začleňování lidských práv do EBOP přijatý dne 14. září 2006,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o nedávném zemětřesení na Haiti, které vyzývá ke zřízení jednotky civilní ochrany EU[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o uplatňování evropské strategie v oblasti bezpečnosti a společné bezpečnostní a obranné politiky[2],

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost[3],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0308/2010),

Obecné úvahy

1.  připomíná, že EU se zavázala, že v zájmu zachování míru, předcházení konfliktům, posílení obnovy po ukončení konfliktů a upevnění mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN bude formulovat a realizovat společné politiky a činnosti a také, že bude upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a principy mezinárodního práva a pomáhat obyvatelstvu postiženému přírodními nebo člověkem způsobenými pohromami;

2.  zdůrazňuje, že vnitřní a vnější bezpečnost je ve stále větší míře propojena a že EU rozvojem svých politik a nástrojů pro řešení krizí, předcházení konfliktům a budování míru v souladu s výše uvedenými cíli přispívá rovněž k zajištění bezpečnosti svých vlastních občanů;

3.  zdůrazňuje, že EU jasně přispívá – zejména pomocí svého úsilí v oblasti civilního řešení krizí – k celosvětové bezpečnosti a hlásí se tak ke svým klíčovým hodnotám a zásadám;

4.  zdůrazňuje, že účinná reakce na současné krize a bezpečnostní hrozby včetně přírodních katastrof je často podmíněna možností využívat jak civilních, tak i vojenských kapacit a úzkou spoluprací mezi nimi; připomíná, že rozvoj komplexního přístupu EU a budování civilně-vojenských kapacit pro řešení krizí jsou jedním z charakteristických rysů SBOP a představují hlavní přínos této politiky; současně připomíná, že SBOP není jediným dostupným nástrojem a že mise v rámci SBOP by měly být využívány jako součást širší strategie EU;

5.  připomíná, že je třeba vytvořit bílou knihu EU o bezpečnosti a obraně, která bude vycházet ze systematických a pečlivých přezkumů v oblasti bezpečnosti a obrany prováděných jednotlivými státy na základě společných kritérií a harmonogramů a v níž cíle, zájmy a potřeby Unie v oblasti bezpečnosti a obrany budou formulovány jasněji ve vztahu k dostupným prostředkům a zdrojům; zdůrazňuje, že v této bílé knize by měly být rovněž určeny oblasti, v nichž je žádoucí rozšířit civilně-vojenskou spolupráci v zájmu dosažení těchto cílů, a měly by v ní být stanoveny příslušné podmínky; domnívá se, že bílá kniha EU by měla výslovně jmenovat příležitosti ke slučování zdrojů na úrovni EU, ale i možnosti specializace jednotlivých států a harmonizace kapacit, aby bylo možné dosáhnout podstatných úspor z rozsahu;

Zlepšování civilně-vojenské koordinace

6.  zdůrazňuje, že nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by měla dále přispět k dalšímu vytváření skutečně komplexního evropského přístupu k civilnímu a vojenskému řešení krizí, k předcházení konfliktům a budování míru a poskytnout EU adekvátní struktury, personální zajištění a finanční prostředky pro plnění jejích globálních úkolů v souladu s Chartou OSN;

7.  plně podporuje transfer struktur SBOP, včetně ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování, útvaru kapacit civilního plánování a provádění operací Vojenského štábu EU a Situačního střediska, do Evropské služby pro vnější činnost, kde budou podléhat přímé pravomoci a zodpovědnosti místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku; připomíná, že místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka přislíbila, že bude dbát o to, aby byla zajištěna úzká spolupráce a součinnost mezi těmito strukturami a příslušnými útvary Komise přesunutými do Evropské služby pro vnější činnost, které se zabývají plánováním reakcí na krize, prevencí konfliktů a budováním míru; naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby zajistila, že tyto útvary budou pracovat na rovnocenné úrovni jako struktury SBOP; zdůrazňuje, že není přípustné, aby struktury SBOP řídily, ať už formálně či neformálně, plánování opatření financovaných z nástroje stability, a trvá na tom, že útvary Komise, které byly přesunuty do ESVČ, nesmí být zrušeny;

8.  v zájmu vytvoření komplexního přístupu EU vyzývá rovněž k úzké spolupráci mezi ESVČ a všemi zbývajícími příslušnými útvary Komise, zejména útvary zabývajícími se rozvojem, humanitární pomocí, civilní ochranou a veřejným zdravím; zdůrazňuje, že je nutné, aby existovaly přímé vazby mezi agenturami ESVČ a SBOP, zejména mezi Evropskou obrannou agenturou, Ústavem EU pro studium bezpečnosti, Evropskou bezpečnostní a obrannou školou a Satelitním střediskem EU;

9.  poukazuje na úlohu, kterou při zajišťování koordinace záchranných prací po katastrofách v rámci mechanizmu civilní ochrany hraje Monitorovací a informační středisko Komise, a zdůrazňuje, že je nutné, aby místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka zajistila jakožto místopředsedkyně Komise úzkou spolupráci mezi střediskem a ESVČ; požaduje, aby se v oblasti zmírňování následků katastrof zlepšila koordinace vojenských prostředků a urychlilo jejich nasazení, zejména pokud jde o kapacity v oblasti vzdušné přepravy, a to díky zkušenostem získaným na Haiti, aniž by ovšem bylo zpochybněno, že charakter operací určených ke zmírnění následků katastrof je v prvé řadě civilní; opakuje svou výzvu k dalšímu zdokonalení mechanizmu civilní ochrany s cílem vytvořit dobrovolnou pohotovostní rezervu prostředků členských států připravených pro okamžité nasazení v rámci operací reagujících na katastrofy; navrhuje, aby ke koordinaci a nasazení těchto prostředků docházelo v rámci jednotky civilní ochrany EU, aby se zviditelnila činnost EU; zároveň opětovně připomíná individuální zodpovědnost členských států za civilní ochranu a opatření pro zvládání katastrof;

10. je rovněž zastáncem zlepšení koordinace operací humanitárních agentur členských států a GŘ ECHO zaměřených na zmírňování následků přírodních či člověkem způsobených katastrof;

11. vyzývá Radu k bezodkladnému přijetí rozhodnutí nezbytných k tomu, aby ustanovení o vzájemné pomoci uvedená v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU stejně jako ustanovení o solidaritě uvedená v článku 222 SFEU nabyla účinnosti, přičemž tato rozhodnutí by měla odrážet komplexní přístup EU a opírat se o civilně-vojenské zdroje;

12. znovu připomíná, že úspěšné rozvíjení partnerství pro budování míru mezi Komisí a nevládními organizacemi a dobrá spolupráce mezi nevládními organizacemi, organizacemi občanské společnosti a budoucí ESVČ má klíčový význam; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela rámec pro spolupráci s nevládními organizacemi a aby při prevenci konfliktů a u činností souvisejících se zvládáním konfliktů prováděných Unií podporovala využívání nestátních subjektů, mimo jiné tím, že je zapojí do vzdělávací činnosti EU;

Strategická úroveň

13. na politicko-strategické úrovni vítá sloučení civilních a vojenských útvarů do ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování jako krok správným směrem; zdůrazňuje však, že je třeba nalézt rovnováhu mezi kapacitami civilního a vojenského strategického plánování, a to nejen početní, ale i pokud jde o hierarchii, aby bylo možné plně využít dostupných možností součinnosti; současně podtrhuje nezbytnost náležitě zohledňovat rozdíly mezi civilními a vojenskými úlohami a mezi specifickými cíli, které sledují, a zajistit vhodnou kombinaci lidských zdrojů přidělovaných na jednotlivé operace na základě posouzení jednotlivých případů;

14. zejména žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby vyřešila problém nedostatečného personálního zajištění, pokud jde o odborníky na plánování civilních misí a rozvoj civilních kapacit, a aby zajistila, že ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování bude mít dostatečný počet odborníků ze všech prioritních oblastí civilních kapacit, tj. policie, justice, civilní správy, civilní ochrany a monitoringu, ale i odborníků z oblasti lidských práv;

15. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby v rutinních fázích měly všechny relevantní útvary EU společné situační povědomí (ESVČ, ale i všechny dotčené útvary Komise: GŘ DEV, GŘ ECHO, GŘ SANCO za podpory svých kapacit pro hodnocení krizí), což by se mělo odrážet ve všech strategických dokumentech EU pro jednotlivé regiony či země; zdůrazňuje, že klíčovou úlohu v tomto procesu sehrávají transformované delegace EU;

16. požaduje posílenou roli vedoucích delegací EU nebo zvláštních zástupců EU (jsou-li v krizové oblasti přítomni) v rámci úsilí o dosažení civilně-vojenské koordinace, mj. za účelem zajištění užšího politického dohledu přímo na místě;

Operační úroveň

17. na úrovni plánování operací požaduje výrazné posílení civilních plánovacích kapacit, které by měly odpovídat ambicím civilních misí SBOP, a za tím účelem vyzývá ke konsolidaci útvaru kapacit civilního plánování a provádění operací, pokud jde o jeho personální zajištění, a k lepšímu rozdělení úkolů mezi strategickou a operační úrovní; zdůrazňuje, že rozdělení úkolů musí vycházet z vyvážené, komplexní personální strategie; zastává názor, že s ohledem na úkoly velitele civilních operací musí být tato funkce zařazena v hierarchii Evropské služby pro vnější činnost na odpovídající (tj. významnější) místo;

18. znovu vyzývá k vytvoření stálého operačního velitelství EU, které by odpovídalo za operační plánování a provádění vojenských operací EU a nahradilo by současný systém, kdy se využívá jedno ze sedmi velitelství podle konkrétní situace; zdůrazňuje, že tento krok by zajistil jednotnou linii velení a výrazně zvýšil schopnost EU reagovat na krize rychle a jednotně (zejména posílením institucionální paměti EU) a současně by snížil náklady;

19. zastává názor, že operační velitelství by mělo být umístěno vedle útvaru kapacit civilního plánování a provádění operací, aby se maximalizovaly výhody civilně-vojenské koordinace včetně slučování určitých funkcí a šíření osvědčených postupů mezi plánovacími orgány EU; soudí dokonce, že operační velitelství a útvar kapacit civilního plánování a provádění operací by bylo možné sloučit do „velitelství pro řešení krizí“ EU, které by odpovídalo za operační plánování a provádění všech civilních misí, vojenských operací a misí pro reformu bezpečnostního sektoru EU;

20. zdůrazňuje však, že je třeba dbát na rozdíly mezi civilním a vojenským plánováním a zachovat samostatné linie velení, přičemž velitel civilních operací a velitel vojenských operací by si měli v rámci Evropské služby pro vnější činnost zachovat své vlastní kompetence a měli by být na stejné hierarchické úrovni;

Budování civilních a vojenských kapacit EU

21. poukazuje na řadu závazků, které členské státy přijaly v oblasti rozvoje vojenských i civilních kapacit pro řešení krizí od zasedání Evropské rady v Helsinkách a Santa Maria de Feira až po prohlášení o posílení kapacit z prosince 2008; vyzývá členské státy a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby zajistily řádné splnění těchto závazků, čímž by se odstranil příkrý rozpor mezi stávajícími operačními kapacitami a vytčenými politickými cíli;

22. v kontextu opatření navazujících na stanovení Základního cíle 2010 vyzývá členské státy, aby se soustředily na konkrétní vytváření kapacit a zaměřily se přitom na oblasti, v nichž lze uplatnit civilně-vojenskou součinnost– zejména tam, kde tyto oblasti již byly určeny – a dosáhly tak co nejdříve skutečného pokroku; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se vytváření kapacit řídilo konkrétními požadavky misí SBOP; vítá komplexní proces rozvoje kapacit zaměřený na vojenské kapacity v rámci Evropské obranné agentury; vybízí k další diskusi o tom, jak lze sblížit oba procesy rozvoje kapacit v rámci civilních a vojenských základních cílů;

23. vítá úsilí předchozích a stávajících rotujících předsednictví Rady o zahájení procesu s cílem vyjasnit charakter a rozsah stálé strukturované spolupráce uvedené v čl. 42 odst. 6 Smlouvy o EU; vyzývá Radu, aby co nejdříve předložila jasnou interpretaci této spolupráce, přičemž zohlední civilně-vojenský charakter komplexního přístupu EU, a aby představila konkrétní kroky, jak tuto spolupráci zahájit s ohledem na stávající finanční krizi a snižující se rozpočty na národní obranu v členských státech EU;

Personální zajištění misí

24. s ohledem na přijaté politické závazky vyzývá členské státy, aby co nejdříve vyřešily problém chronického nedostatku civilního personálu v misích SBOP, zejména EULEX Kosovo a EUPOL Afghánistán, a aby zejména zvýšily úsilí o vypracování národních strategií pro vysílání civilního personálu; naléhavě žádá, aby příslušné vnitrostátní orgány, například ministerstva vnitra a spravedlnosti, vypracovaly v rámci těchto strategií a v úzké spolupráci s ministerstvy obrany strukturovanější přístup pro zajištění vhodných podmínek pro účast civilního personálu v misích SBOP, zejména pokud jde o služební postup a odměňování;

25. v této souvislosti zejména vyzývá členské státy, aby zajistily, že účast v misích SBOP bude vnímána jako značná výhoda z hlediska služebního postupu v jejich policejních a justičních systémech a že útvarům, které vysílají civilisty na tyto mise, bude řádně kompenzován dočasný odchod pracovníků; zastává názor, že Rada by měla zajistit, aby výše diet účastníků misí SBOP odpovídala okolnostem dané mise;

26. opakuje, že je třeba dodržovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325, která vyžaduje, aby bylo k veškerému přijímání a školení personálu působícího v misích přistupováno s ohledem na vyvážené zastoupení žen a mužů a aby byla ve všech činnostech zohledňována rovnost pohlaví; zdůrazňuje, že odpovídající počet žen v civilních i vojenských misích je klíčový pro jejich úspěch, ať již se jedná o mírové operace, operace usilující o zmírnění následků katastrof nebo o diplomatické zprostředkování, neboť zajišťuje řádné zohlednění potřeb, práv i zájmů žen, stejně jako jejich zapojení do činnosti mise a realizace jejích cílů; opakuje, že má-li být dodržování rezoluce č. 1325 zajištěno, je třeba, aby členské státy EU vytvořily odpovídající vnitrostátní akční plány;

Výcvik

27. klade důraz na to, že před vysláním na mise je nutný řádný výcvik, který může zahrnovat účast civilních pracovníků na vojenských cvičeních včetně nácviků mimořádných situací a vojenského personálu na civilních cvičeních či výcviku; důrazně doporučuje členským státům, aby vedly soupisy civilních pracovníků, kteří by se mohli účastnit misí a mají příslušnou kvalifikaci, zejména osob, které prošly výcvikem pro účast v misích, kterých se účastní i armáda; vítá praxi některých členských států, které mají specializovanou ústřední agenturu, jejímž úkolem je nábor a výcvik veškerého civilního personálu, jenž se může účastnit misí;

28. podporuje činnost Rady, pokud jde o vývoj softwarového prostředí „Goalkeeper“, které má usnadnit nábor a přípravu personálu civilních misí;

29. připomíná Evropskou skupinu pro odbornou přípravu (EGT), kterou financuje Komise, a zdůrazňuje, že zkušenosti s EGT ukazují, že investice do výcviku musí mít přímou souvislost s faktickou účastí na misi; vítá, že Komise klade důraz na to, aby se budoucí projekt výcviku financovaný z Nástroje stability zaměřovaly na odborníky, o nichž už je známo, že by se budou účastnit misí;

30. v souladu s doporučeními Rady z roku 2008 zdůrazňuje, že v oblasti budování kapacit a výcviku na efektivní řešení krizí by se v kontextu zřízení Evropské služby pro vnější činnost měla rozšířit úloha Evropské bezpečnostní a obranné školy (EBOŠ); naléhavě žádá Radu, aby zkvalitnila vzdělávací zařízení a zlepšila personální zajištění EBOŠ, přičemž by jí měla též zajistit stálé sídlo, s cílem zaručit trvalé a účinné vzdělávání na strategické, operační a taktické úrovni pro civilní a vojenský personál členských států a institucí EU; vyzývá k vytvoření stipendií pro mladé absolventy, kteří se chtějí specializovat v potřebných oblastech;

31. vyzývá k zahájení přípravné akce, která zajistí, aby byla v souvislosti s vytvořením ESVČ vytvořena a poskytována odborná příprava zaměřená na mediaci a dialog, a to v souladu s koncepcí posílení kapacit EU pro mediaci a dialog, jež byla schválena Radou v roce 2009;

Rychlé financování

32. vybízí ke zvýšení úsilí o to, aby se finanční prostředky na civilní mise uvolňovaly rychleji a aby se zjednodušily rozhodovací a prováděcí postupy; zdůrazňuje, že příslušné útvary Komise by měly úzce a za rovných podmínek spolupracovat se strukturami pro řešení krizí v rámci Evropské služby pro vnější činnost, aby bylo vždy možné rychle uvolnit potřebné prostředky pro zahájení civilních misí; vyzývá k tomu, aby byla z důvodu transparentnosti a odpovědnosti zřízena pro každou misi SBOP samostatná rozpočtová položka;

33. vyzývá Radu, aby po konzultaci s Evropským parlamentem urychleně přijala příslušná rozhodnutí s cílem zřídit fond pro zahájení operace v souladu s článkem 41 Smlouvy o EU; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby Parlament po zřízení tohoto fondu pravidelně informovala o aktuální situaci;

Nástroje pro řešení krizí

34. vítá, že byla vypracována koncepce integrovaných policejních jednotek, tj. robustních, rychle rozmístitelných, flexibilních a interoperabilních sil, které budou schopny plnit úkoly prosazování práva a které budou moci být za určitých okolností rovněž využity v rámci vojenských operací pod vojenským velením; konstatuje, že tato koncepce byla úspěšně uplatněna v Bosně a Hercegovině v rámci mise EUFOR Althea a v Kosovu v rámci mise EULEX; zdůrazňuje, že tyto jednotky jsou velmi potřebné, neboť jsou vhodné zvláště pro zásahy v nestabilních situacích, zejména v době přechodu od vojenského k civilnímu velení; doporučuje členským státům, aby investovaly do rozvoje těchto kapacit;

35. v této souvislosti vyjadřuje plnou podporu Evropským policejním silám (EGF), které mohou působit pod vojenským nebo civilním velením a umožňují rychlé nasazení expedičních policejních misí, a považuje tyto síly za velmi vhodný nástroj pro celou škálu efektivních operací řešení krizí, včetně stabilizačních misí po přírodních katastrofách; vyzývá všechny členské státy, které mají policejní síly s vojenským statusem, aby se k této iniciativě připojily;

36. vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření seznamů odborníků pro civilní zásahové skupiny (CRT) za účelem poskytnutí rychlé hodnotící kapacity, zdůrazňuje však, že je třeba dosáhnout jejich dalšího rozšíření; zdůrazňuje, že pokud má EU reagovat na krize s využitím nejvhodnějších dostupných prostředků, je důležité, aby byla schopna rychle vyhodnotit situaci a zjistit potřebná fakta;

37. zdůrazňuje, že je třeba, aby byla EU v případě krize schopna nasadit do několika hodin od jejího vzniku multidisciplinární týmy, jež by sestávaly z civilních, vojenských a civilně-vojenských odborníků z ESVČ a Komise;

38. vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, Radu a Komisi, aby představily společnou interpretaci nových misí SBOP stanovených článkem 43 Smlouvy o EU a aby objasnily, jak s nimi bude nakládáno v kontextu zavedené civilně-vojenské spolupráce; v této souvislosti je vybízí, aby urychlily vytváření seznamu odborníků na reformu bezpečnostního sektoru za účelem zvýšení kapacity EU v této oblasti;

39. vyzývá členské státy, aby optimálním způsobem využívaly stávajících nástrojů a aby zavedly mechanismy pro hodnocení dopadu, dříve než budou formulovat nové náročné cíle;

40. je přesvědčen, že jedním z vhodných nástrojů operací řešení krizí jsou bojové skupiny EU; znovu vyzývá Radu, aby zvýšila jejich použitelnost a flexibilitu; požaduje rovněž zlepšení jejich použitelnosti pro civilně-vojenské humanitární operace v rámci záchranných akcí, a to plně v souladu s revidovanými zásadami z Osla týkajícími se využití prostředků vojenské a civilní ochrany pro zmírnění následků katastrof;

41. vyzývá členské státy, aby se dohodly na rozšíření koncepce společných nákladů spojených s využíváním bojových skupin (náklady financované prostřednictvím mechanismu Athena), popřípadě na společném financování veškerých nákladů operací řešení krizí, které provádějí; zastává názor, že tato dohoda je nezbytná, pokud má být jejich využití politicky a hospodářsky schůdné a pokud nemá docházet k tomu, aby byly členské státy, které dávají své jednotky k dispozici, pokud jsou v obtížné rozpočtové situaci nepřiměřeně zatíženy; v tomto směru připomíná, že Rada vyzvala v listopadu 2009 generální sekretariát Rady, aby se podrobně zabýval otázkou financování vojenských operací, aby mohla být řešena na jednání na vysoké úrovni v roce 2010, doposud však nebyl zaznamenán žádný pokrok;

42. vyzývá členské státy, aby bojové skupiny chápaly jako dlouhodobá partnerství a aby je poté, co skončí období, kdy jsou jednotky připraveny k nasazení, nerozpouštěly, a neplýtvaly tak zdroji investovanými do jejich vytvoření; požaduje, aby tyto skupiny byly cvičeny tak, aby působily spolu s civilními složkami; domnívá se, že skupiny by mohly zahrnovat i civilní jednotky nebo experty, zejména integrované policejní jednotky;

Zajištění prostředků pro komplexní řešení krizí

43. vyzývá členské státy, aby hlouběji zkoumaly otázky rozvoje kapacit dvojího užití pro civilní mise a vojenské operace SBOP, zejména kapacit v oblasti přepravy, a aby zajistily interoperabilitu při výcviku i v praxi a lépe využívaly stávajících metod a kapacit a ve vhodných případech propojovaly procesy rozvoje civilních a vojenských kapacit;

Výzkum a technologie

44. zdůrazňuje, že vojenský a civilní personál EU bude rostoucí měrou působit bok po boku, bude vystaven do značné míry stejným rizikům, jako jsou například improvizovaná výbušná zařízení, a bude potřebovat srovnatelné kapacity v oblastech, jako je strategický a taktický transport, logistická podpora, komunikační systémy a systémy shromažďování a vyhodnocování informací, lékařská podpora, bezpečnost a ochrana sil, vesmírné technologie a bezpilotní dopravní prostředky;

45. zdůrazňuje proto, že je nutné stimulovat investice do technologií a kapacit dvojího užití a tyto investice vzájemně koordinovat, aby se co nejdříve zaplnily mezery v kapacitách a nedocházelo přitom ke zbytečnému překrývání, aby vznikla součinnost a napomohlo se standardizaci; připomíná, že zásadní roli by v tomto ohledu měla hrát Evropská obranná agentura, a sice v procesu zjišťování potřeb v oblasti kapacit a naznačování způsobů, jak by tyto kapacity měly být sdíleny, slučovány či získávány členy Unie, s cílem zajistit dostupnost prostředků potřebných pro úspěšné a bezpečné provádění operací SBOP;

46. v této souvislosti podporuje vytvoření evropské rámcové spolupráce zaměřené na bezpečnostní a obranný výzkum, která má zajistit, aby se investice do obranného výzkumu a technologií a do výzkumu zaměřeného na zvýšení civilní bezpečnosti ze strany Komise v rámci rámcového programu pro výzkum vzájemně doplňovaly a probíhaly ve vzájemné součinnosti, například v oblastech, jako je situační orientace, bezpilotní letouny, monitorování moří, boj proti improvizovaným výbušným zařízením, ochrana před chemickými, biologickými, radiologickými, jadernými a výbušnými materiály (CBRNE) a jejich odhalování, komunikace, shromažďování, vyhodnocování a přenos dat a kybernetická bezpečnost;

47. poukazuje nicméně na to, že tato spolupráce by neměla překračovat rámec opatření, která jsou nezbytná v kontextu civilně-vojenské spolupráce v oblasti budování míru, předcházení konfliktům, posilování mezinárodní bezpečnosti, řešení krizí a humanitární pomoci;

48. vítá otevřenou debatu na úrovni ministrů obrany EU během jejich neformálního setkání dne 23. a 24. září 2010 v Gentu, jež se týkala evropského obranného výzkumu a jejich hodnocení role Evropské obranné agentury (EDA), jak je uvedená v čl. 42 odst. 3 Smlouvy o EU;

Rychlé poskytování vybavení

49. vybízí ke zvýšení úsilí o to, aby veškeré vybavení, které je zapotřebí pro rychlou reakci na krize, ať už civilní nebo vojenské, bylo rychle dostupné; vítá nynější práci na systému hospodaření se zásobami pro civilní mise SBOP; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby provedla souhrnnou analýzu nákladů a přínosů s cílem určit optimální řešení pro jednotlivé druhy potřebného vybavení; zastává názor, že v závislosti na daném typu vybavení je třeba nalézt správnou kombinaci skladování na úrovni EU, rámcových smluv a virtuálních skladů vybavení ve vlastnictví členských států;

50. v této souvislosti vítá zřízení dočasného skladu civilního vybavení v Bosně a Hercegovině a vyzývá, aby se pokročilo se zřizováním stálého skladu, který by EU lépe připravil na civilní řešení krizí;

Nadnárodní spolupráce

51. vybízí k dalšímu pokroku v oblasti slučování a společného využívání prostředků, které je efektivním způsobem, jak zvyšovat kapacity, což nabývá na významu zvláštně nyní, v době, kdy je nutné dodržovat přísnou rozpočtovou kázeň; vítá zejména opatření, která mají řešit nedostatky ve schopnostech strategické letecké přepravy, zejména zřízení evropského velitelství vzdušné přepravy (EATC) v několika členských státech a iniciativu evropské vzdušné přepravní flotily; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a členské státy, aby postupovaly v souladu s doporučeními Evropské obranné agentury a aby urychlily provádění činnosti vedoucí k určení dalších oblastí, v nichž by se měly uplatňovat principy slučování a společného využívání zdrojů, včetně oblasti výcviku a podpory v rámci misí; v této souvislosti vítá návrhy na vytvoření mnohonárodnostní vrtulníkové jednotky podle vzoru EATC, jež by prováděla jak civilní, tak vojenské úkoly;

Partnerství

EU-OSN

52. připomíná, že primární odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti nese Rada bezpečnosti OSN; zdůrazňuje proto, že EU a OSN musí úzce spolupracovat v oblasti civilního a vojenského řešení krizí, zejména v humanitárních operacích, v nichž má vedoucí úlohu Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA); požaduje, aby se tato spolupráce prohloubila zvláště v oblastech, v nichž jedna organizace přebírá velení od druhé, zejména ve světle rozporuplných zkušeností z Kosova;

53. žádá členské státy, aby dbaly o to, aby adekvátně přispívaly k misím OSN a aby jejich příspěvky byly vzájemně koordinované; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Radu, aby dále zkoumaly způsoby, jak by EU jako celek mohla lépe přispívat k činnosti, kterou vede OSN, například prostřednictvím překlenovacích operací rychlé reakce nebo záložních operací v blízkosti misí OSN nebo vysláním vlastní složky do širší mise OSN;

54. požaduje lepší kontrolu pomoci, kterou EU realizuje prostřednictvím organizací OSN, v souladu se zvláštní zprávou Účetního dvora č. 15/2009;

EU-NATO

55. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že 21 z celkového počtu 28 členů NATO je členskými státy EU, je úzká spolupráce mezi EU a NATO velice důležitá pro to, aby nedocházelo ke zdvojování činnosti v oblasti nasazení vojenských kapacit v případech, kdy obě organizace působí ve stejném operačním prostoru, a to aniž je dotčena zásada autonomie rozhodovacího procesu a při řádném respektování neutrální pozice některých členských států EU; opakuje, že je naléhavě třeba vyřešit základní politické problémy, které brání spolupráci mezi EU a NATO, a vyzývá ke komplexnímu a účinnějšímu provádění ujednání „Berlín plus“, aby tyto dvě organizace dokázaly efektivně zasáhnout v současných i budoucích krizích;

56. zdůrazňuje, že je potřeba dosáhnout stejné míry transparentnosti a zapojení členů NATO, kteří nejsou členskými státy EU, a členských států EU, které nejsou členy NATO, pokud jde o realizaci společných akcí, jak je zdůrazněno ve 3. kapitole zprávy NATO 2020 („zpráva M. Albrightové“);

57. vyzývá členské státy, které jsou členy NATO, aby zajistily, že nová strategická koncepce NATO nepovede ke zbytečnému překrývání činnosti v oblasti civilních kapacit, což by znamenalo jen další zatížení pro již tak omezené zdroje; je přesvědčen, že NATO by mělo raději spoléhat na civilní kapacity jiných mezinárodních organizací, jako je EU a OSN;

58. znovu opakuje, že podporuje užší spolupráci mezi EU a NATO v otázkách rozvoje kapacit a dodržování standardů NATO všude, kde je to možné; vybízí k dalšímu pokroku ve společném úsilí o řešení nedostatku přepravních vrtulníků; vítá iniciativy zaměřené na koordinaci činnosti EU a NATO v problematice chemických, biologických, radiologických či jaderných katastrof a improvizovaných výbušných zařízení a v poskytování lékařské podpory, neboť tyto oblasti jsou významné v civilních i vojenských misích;

EU-OBSE-Africká unie

59. zdůrazňuje, že je zapotřebí užší spolupráce mezi EU a OBSE a mezi EU a Africkou unií v jejich konkrétních operačních oblastech, zlepšení včasného varování a výměny osvědčených postupů a znalostí z oblasti řešení krizí;

°

°         °

60. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce, Radě a Komisi, parlamentům členských států, Parlamentnímu shromáždění NATO a generálním tajemníkům Organizace spojených národů a NATO.

• [1]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0015.
• [2]  Přijaté texty, P7_ TA-PROV(2010)0061.
• [3]  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30–40.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	28.10.2010
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 2 9
Členové přítomní při konečném hlasování	Gabriele Albertini, Pino Arlacchi, Franziska Katharina Brantner, Frieda Brepoels, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Mário David, Marietta Giannakou, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Anneli Jäätteenmäki, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Paweł Robert Kowal, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Kyriakos Mavronikolas, Alexander Mirsky, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Pier Antonio Panzeri, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Hans-Gert Pöttering, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Charles Tannock, Zoran Thaler, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden, Kristian Vigenin, Graham Watson
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Christian Ehler, Kinga Gál, Barbara Lochbihler, Norbert Neuser, Vittorio Prodi, Jacek Protasiewicz, Potito Salatto, Judith Sargentini, Marietje Schaake, Traian Ungureanu, Renate Weber