Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020

(2010/2108(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na hodnotící dokument Komise ze dne 7. května 2010 nazvaný „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001), na které navázalo sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. listopadu 2008 nazvané „Druhý strategický přezkum energetické politiky – akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“ a související dokumenty (KOM(2008)0781),

–   s ohledem na své usnesení ze dne ze dne 3. února 2009 týkající se druhého strategického přezkumu energetické politiky(1),

–   s ohledem na třetí energetický balíček, který sestává z nařízení (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, nařízení (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003, nařízení (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005, směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (směrnice o elektřině či SE) a směrnice 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (SZ) a o zrušení směrnice 2003/55/ES (směrnice o zemním plynu či SZP)(2),

–   s ohledem na integrovaný balíček EU týkající se energie a změny klimatu, který se skládá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006, jakož i rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 na téma „Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií“(4),

–   s ohledem na Smlouvu o energetické chartě (SECH) ze dne 17. prosince 1994, která stanovuje právní rámec pro mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky, společně s návrhem protokolu o tranzitu,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Evropský program oživení energetiky)(5),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. května 2010 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení: finanční pomoc Společenství pro projekty v oblasti energetiky (změna nařízení (ES) č. 663/2009) (KOM(2010)0283),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2010 nazvané „Investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)“ (KOM(2009)519) a s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2010 o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)(6),

–   s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 4. května 2010 o provádění programu transevropských energetických sítí v období 2007–2009 (KOM(2010)0203),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES, který předložila Komise (KOM(2009)0363) (Vidal-Quadrasova zpráva),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006)0545),

–   s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 25. června 2010 o pokroku dosaženém v opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (KOM(2010)0330),

–   s ohledem na návrh závěrů Rady ze dne 21. května 2010 s názvem „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“(7),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (směrnice o energetických službách)(8),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/62/EHS (směrnice CHP)(9),

–   s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0313/2010),

A. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva je mezníkem nového období Unie, které vyžaduje, abychom uzpůsobili naše cíle a strategie i rozpočet EU s cílem tuto smlouvu plně uplatňovat,

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní kapitola o energetice zařazená do Lisabonské smlouvy nyní vytváří pevný právní základ pro provádění iniciativ v oblasti energetiky, které jsou založeny na udržitelnosti, zabezpečení dodávek, propojení sítí a solidaritě,

C. vzhledem k tomu, že se Unie potýká s problémem odkládaného či neúplného uplatňování právních předpisů v oblasti energetiky a s nedostatkem koordinovaných energetických strategií, což si žádá silné vedení ze strany Komise s cílem tyto nedostatky překonat a zároveň zřetelný a přesvědčivý projev odhodlání a podpory ze strany členských států,

D. vzhledem k tomu, že Evropa je stále závislejší na dovozu zdrojů energie z třetích zemí, zejména pokud jde o fosilní paliva, přičemž obzvláště vysoká je její závislost na ropě, která bude v budoucnu nadále vzrůstat, a proto je nutné, aby energetická politika EU měla mezinárodní rozměr;

E.  vzhledem k tomu, že životní úroveň a hospodářská konkurenceschopnost závisí na ceně a dostupnosti energií,

F.  vzhledem k tomu, že energetická politika EU by měla napomoci splnění závazku EU snížit emise skleníkových plynů,

G. vzhledem k tomu, že v příštím desetiletí bude zapotřebí značných investic do oblasti energetiky, a to zejména do nových elektráren, propojení a sítí, a vzhledem k tomu, že by s ohledem na skutečnost, že tyto investice budou ovlivňovat skladbu zdrojů energie v průběhu ještě delšího období, měla být přijata opatření, jež by zajistila, že tyto investice umožní přechod na udržitelné hospodářství; vzhledem k tomu, že si tato skutečnost vyžádá další diverzifikaci finančních nástrojů či případně novou regulaci trhu, zejména v regionech, které jsou z energetického hlediska nejizolovanější,

H. vzhledem k tomu, že EU27 disponuje významnými zdroji biomasy na výrobu značného množství biopaliv druhé generace,

I.   vzhledem k tomu, že uhlí bude i nadále významným primárním zdrojem energetických dodávek pro veřejnost a hospodářství,

J.   vzhledem k tomu, že investice do odvětví energetiky jsou velice náročné z hlediska kapitálu a že je třeba vytvořit stabilní dlouhodobý regulační rámec, který umožní společnostem, aby činily rozhodnutí správná z environmentálního i ekonomického hlediska, a vzhledem k tomu, že by tento krok v žádném případě neměl vést k narušení hospodářské soutěže,

K. vzhledem k tomu, že ambiciózní dlouhodobý cíl EU v oblasti snižování emisí by měl být stanoven v rámci celosvětové dohody o změně klimatu, aby bylo možné maximalizovat pozitivní přínos EU k mezinárodním vyjednáváním a na co nejnižší míru omezit rizika úniku uhlíku a ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu,

L.  vzhledem k tomu, že energetická síťová infrastruktura musí být financována především ze sazeb za energii; vzhledem ale k tomu, že financování a podpora ze strany EU by však také mohly být zapotřebí v případech, kdy trhy samy o sobě nejsou schopny tyto investice financovat, a to s cílem zřídit řádně fungující sítě a otevřít evropské trhy s energií, zejména v nejméně rozvinutých regionech,

M. vzhledem k tomu, že hospodářský pokles, který následoval po finanční krizi, pozdržel investice do energetického odvětví; vzhledem ale k tomu, že uvedená krize může být také příležitostí reformovat Evropu,

N. vzhledem k tomu, že udržitelná a dynamická ekonomika by měla usilovat o oddělení hospodářského růstu od spotřeby energie, především na základě zvýšení energetické účinnosti na výrobní jednotku,

O. vzhledem k tomu, že Komise rovněž prohlásila, že hodlá v roce 2009 vyhodnotit celkovou situaci ohledně zkapalněného zemního plynu, aby zjistila případné problémy a mohla navrhnout akční plán pro tuto oblast,

Úvod: Strategie k zajištění plného uplatňování Lisabonské smlouvy

1.  vítá hodnotící dokument Komise nazvaný „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“ jakožto první krok k ucelené politice EU v oblasti energetiky v rámci strategie EU pro rok 2020;

2.  domnívá se, že jakákoli budoucí strategie by měla usilovat o splnění hlavních cílů Lisabonské smlouvy v oblasti jednotného trhu s energií, zabezpečení dodávek, energetické účinnosti a úspor, dále o rozvoj nových a obnovitelných forem energie a o podporu energetických sítí; navíc by měla přispívat k dostupným cenám energií ve prospěch všech spotřebitelů, posílení energie z obnovitelných zdrojů v rámci udržitelné výroby energie a k rozvoji propojených, integrovaných, interoperabilních a inteligentních energetických sítí; dále by měla vést ke snížení závislosti na dovozu energie a ke zvýšení domácí energetické produkce, a to při zachování konkurenceschopnosti a růstu průmyslu a snížení emisí skleníkových plynů;

3.  zdůrazňuje, že navrhovaná strategie by měla být prováděna zejména v duchu solidarity a odpovědnosti vycházející z toho, že žádný členský stát nemůže zůstat pozadu či izolován a že všechny členské státy učiní opatření, která zajistí vzájemné zabezpečení Unie; zdůrazňuje, jak je důležité, že do Smlouvy byla začleněna zvláštní kapitola o energii (článek 194 SFEU), která zajistí pevný právní základ pro činnost Unie založenou na metodě Společenství;

4.  zdůrazňuje, že Unie potřebuje dlouhodobou vizi účinné a udržitelné energetické politiky pro období do roku 2050, jejíž směr by byl určován dlouhodobým cílem pro snížení emisí a jež by byla doplňována přesnými a komplexními krátko a střednědobými akčními plány, které by jí napomáhaly směřovat k daným cílům;

5.  vyzývá k vypracování plánu na vytvoření evropského energetického společenství, jehož součástí by byla intenzivní spolupráce na energetických sítích a evropské financování nových energetických technologií; je toho názoru, že by evropské energetické společenství mělo, aniž by bylo v první fázi nutné jakkoli měnit Lisabonskou smlouvu, překonat roztříštěnost evropské energetické politiky a dát Unii velkou váhu v mezinárodních energetických vztazích;

Zajištění fungování trhu s energií

6.  zdůrazňuje, že dokončení evropského vnitřního trhu s energií je nezbytné pro splnění politických cílů EU; věří, že by mělo být založeno na jasném právním rámci, kdy budou přísně prosazovány právní předpisy a Komise bude připravenější zahájit proti členskému státu řízení pro jejich případné porušení;

7.  klade velký důraz na potřebu plně provést stávající právní předpisy EU v oblasti energetiky a splnit cíle EU v této oblasti; zdůrazňuje, že je ve všech členských státech třeba rychle a správně provést třetí balíček opatření pro oblast energie a balíček opatření pro energetickou účinnost;

8.  vyzývá Komisi, aby zajistila úplné a náležité provádění a transpozici stávajících směrnic týkajících se vnitřního trhu v členských státech a aby v případě nedostatečné reakce ze strany členských států uvážila jako konečné opatření opětovné předložení klíčových ustanovení stávajících směrnic týkajících se vnitřního trhu ve formě nařízení a zajistila tak přímé a úplné uplatňování předpisů v rámci celého jednotného trhu;

9.  zdůrazňuje nutnost zabezpečit dodávky surovin pro výrobu energie v Evropě, a to zejména vypracováním průmyslové politiky, která by podporovala dlouhodobé investice do různých forem výroby elektrické energie v EU;

10. věří, že úloha regulačních orgánů na trhu s energií a spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, orgány na ochranu hospodářské soutěže a Komisí by měla být posílena, zejména pokud jde o maloobchodní a velkoobchodní trhy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů a evropská síť provozovatelů přenosových soustav budou moci plnit své úkoly efektivně; konstatuje, že ukáží-li se kompetence Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a evropské sítě provozovatelů přenosových soustav jako nedostatečné pro vytvoření integrovanějšího evropského trhu s energií, bude případně nutné upravit jejich mandáty; vyzývá Komisi a Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, aby vypracovaly návrhy na posílení účasti zainteresovaných stran;

11. zdůrazňuje potřebu zvýšit transparentnost a zlepšit fungování velkoobchodních trhů s energií ve prospěch spotřebitelů, zejména pokud jde o finanční produkty obchodované na trhu s energií a zřízení účinných intradenních trhů v celé Evropě; vítá v této souvislosti oznámení Komise, že má v úmyslu předložit návrh týkající se transparentnosti a integrity trhů s energií, a vyzývá, aby byl v tomto ohledu vytvořen soudržný regulační rámec;

12. domnívá se, že spotřebitelé mohou mít prospěch z větší hospodářské soutěže na trhu s energií; zdůrazňuje, že je třeba hospodářskou soutěž podporovat diverzifikací přepravních tras, energetických zdrojů a subjektů činných na evropských trzích a že je důležité podporovat rozvoj nových obchodních modelů;

13. připomíná šetření Komise v tomto odvětví z roku 2005; žádá, aby druhé šetření v energetickém odvětví bylo zahájeno v roce 2013;

14. žádá Komisi, aby každoročně uspořádala setkání na nejvyšší úrovni za účasti představitelů výborů národních parlamentů odpovědných za energetické záležitosti, poslanců Evropského parlamentu a zúčastněných stran, jež by se zabývalo politikami a právními předpisy EU v oblasti energetiky a dalšími souvisejícími otázkami s cílem zajistit lepší vzájemné porozumění; dále podporuje myšlenku zvláštního zasedání Evropské rady se zaměřením na významné otázky energetické politiky, které by mělo zohlednit zprávy Evropského parlamentu o energetické strategii na období 2011–2020 a o akčním plánu pro energetickou účinnost;

Podpora moderních integrovaných sítí

15. důrazně upozorňuje, že jakékoli zpoždění ve vývoji moderní a inteligentní elektrické sítě a plynové soustavy napříč EU ohrožuje ambice EU, kterými je dosáhnout do roku 2020 svých energetických a klimatických cílů „20-20-20“ a splnit cíle EU pro rok 2050 schválené hlavami států a předsedy vlád ve snaze posílit zabezpečení energetických dodávek EU; vítá proto, že se energetická strategie zaměřuje na inteligentní a moderní infrastrukturu s cílem vytvořit moderní integrované sítě napříč EU;

16. zdůrazňuje, že pouze celoevropská energetická síť, která nebude brát zřetel na hranice členských států, umožní dokončení vnitřního trhu s energií; domnívá se, že je naléhavě nutné vypracovat a plně uplatňovat právní předpisy a finanční mechanismy vyplývající ze Smlouvy a sekundárního práva, aby byla bez prodlevy zjednána náprava případné nečinnosti týkající se mezer či nedostatků při zajišťování propojení v rámci transevropské energetické sítě; upozorňuje, že pokud bude zajištěno optimální využívání veškeré energetické produkce v Evropě, sníží se potřeba dovozu;

17. naléhavě vyzývá členské státy, aby Komisi včas předložily úplné informace požadované nařízením Rady č. 617/2010 o povinnosti informovat o investičních projektech do energetické infrastruktury, aby bylo možné sestavit přehled potenciálních nedostatků v poptávce a nabídce i překážek pro investice, a to dokud Soudní dvůr nerozhodne o zákonnosti tohoto nařízení, které mělo být přijato postupem spolurozhodování v souladu s článkem 194 Smlouvy;

18. je přesvědčen, že projekt rozvodné sítě v Severním moři připravovaný Komisí by se spolu s jinými regionálními iniciativami, jako je středomořský okruh a projekt připojení Pobaltí, měl stát jednou ze základních součástí budoucí evropské supersítě; vyzývá členské státy a Komisi, aby vyčlenily zdroje nezbytné na její vybudování;

19. zdůrazňuje, že desetiletý plán rozvoje sítě (na integraci elektrických a plynových sítí EU) by měl být více přizpůsoben cílům pro rok 2020 a poté prováděn jako metodologický a technologický základ pro nové právní předpisy týkající se energetické infrastruktury; poukazuje na úlohu agentury ACER při monitorování jeho provádění; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné integrovat do evropské energetické sítě energetické ostrovy, a to i lepším propojením plynárenských sítí a zřízením terminálů LNG, což by mělo ukončit tržní izolaci některých členských států a zvýšit zabezpečení dodávek u těch zemí EU, které jsou v současné době nadměrně závislé na několika nečlenských zemích;

20. zdůrazňuje, že je třeba, aby na straně provozovatelů probíhala komplexnější výměna informací týkajících se řízení rozvodných sítí, má-li se zabránit narušení trhu v důsledku informační asymetrie;

21. opakuje, že má-li být trh motivován k investicím do výzkumu a vývoje nových energetických technologií, potřebuje regulační rámec; v této souvislosti zdůrazňuje, že je i nadále zapotřebí společného patentu EU;

22. dále upozorňuje, že je naléhavě třeba rozvíjet a modernizovat distribuční sítě, aby byly schopny pojmout narůstající množství distribuované výroby;

23. domnívá se, že stávající program transevropských energetických sítí (TEN-E) byl neefektivní a nepřispěl významným způsobem k vytvoření propojení mezi členskými státy a že je třeba jej upravit, aby splňoval cíle stanovené v balíčku opatření v oblasti klimatu a energetiky a ve třetím souboru opatření týkajících se vnitřního trhu; věří, že navrhovaný balíček pro energetickou infrastrukturu a nahrazení programu TEN-E by proto měl:

a)   vyhodnotit problém povolenek pro energetickou infrastrukturu a porovnat různé přístupy s cílem odstranit byrokracii, zkrátit postupy schvalování a vyřešit obavy veřejnosti;

b)   určit a podpořit prioritní projekty a stanovit kritéria pro identifikaci klíčových investic do infrastruktury pro rozvoj vnitřního trhu s energií, přičemž budou zohledněny faktory, jako je příspěvek jednotlivých projektů k zabezpečení dodávek, potřeba posílit hospodářskou soutěž a splnit dlouhodobé cíle v oblasti udržitelné energetiky a nutnost zlepšit sociální a územní soudržnost;

c)   poskytnout jasná kritéria a pokyny členským státům ohledně veřejného a evropského financování energetické infrastruktury;

d)   rozšířit finanční podporu, včetně podpory poskytované Evropskou investiční bankou a jinými finančními zprostředkovateli, i na prováděcí fázi projektů s cílem řešit selhání trhu;

e)   vytvořit přeshraniční model sdílení nákladů, zejména pokud jde o koordinovaný rozvoj infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, jenž bude vycházet z existujících úspěšných modelů;

f)    posoudit, zda by otevření infrastrukturních projektů s významem pro celou EU nabídkovým řízením mohlo uspíšit investice do infrastruktury;

Financování energetické politiky

24. domnívá se, že by nový víceletý finanční rámec měl odrážet politické priority EU, jak byly vytýčeny ve strategii 2020, a zohledňovat závěry a priority druhého strategického přezkumu energetické politiky, z čehož vyplývá, že by měla být na energetickou politiku, jež by zahrnovala moderní a inteligentní energetickou infrastrukturu, energetickou účinnost, projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a výzkum a vývoj nových energetických technologií a jejich používání, přidělena výrazně vyšší část rozpočtu;

25. je přesvědčen, že pro dosažení 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů bude klíčová moderní elektrická síť napříč EU; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila vhodný systém pobídek pro investice do elektráren v konkrétních regionech, aby mohlo být dosaženo optimálního ekonomického účinku a zabránilo se neefektivnímu investování do sítí; v tomto ohledu upozorňuje, že celková strategie se musí zabývat energetickým systémem jako celkem, od výrobců po spotřebitele;

26. žádá Komisi, aby navrhla strategii na zvýšení účinnosti na trhu s teplem a podpořila tak účinné místní infrastruktury, jako je dálkové vytápění nebo dálkové chlazení, které napomáhají rozvoji integrovaných řešení pro vytápění, chlazení a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a účinnému využívání energie z obnovitelných zdrojů;

27. domnívá se, že inovativní finanční nástroje (jako např. nástroje sdílení rizik a systémy půjček státních bank) by mohly být významným prostředkem podpory investic do energetické infrastruktury, energetické účinnosti, projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a výzkumu a vývoje nových energetických technologií s cílem podpořit přechod k udržitelnému hospodářství; vyzývá proto Komisi, aby těmito systémy v narůstající míře doplňovala či nahrazovala tradiční granty a aby vybízela členské státy, ať tyto inovativní finanční nástroje využívají; v této souvislosti upozorňuje na pozitivní zkušenosti s jinými podobnými nástroji; důrazně podporuje návrh používat vlastní kapitál EU jako úvěrovou záruku na podporu soukromých i veřejných investic;

28. stejně jako Komise, která tuto skutečnost zdůraznila ve strategii EU 2020, je přesvědčen, že by EU měla přenést daňové zatížení na činnosti, které škodí životnímu prostředí; vybízí Komisi, aby v tomto smyslu provedla revizi směrnice o zdanění energie;

29. pokládá za zásadní, aby se budoucí finanční prostředky určené na investice v oblasti energetiky zaměřovaly na projekty, které vytváří co nejvyšší počet nových pracovních příležitostí;

30. zdůrazňuje, že v některých členských státech může být zapotřebí určitá podpora Unie, pokud ji nebude schopen poskytnout samotný trh, pro velké investice do infrastruktury, včetně elektrických sítí a dodavatelských sítí, zejména za účelem zabezpečení dodávek energie a dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí;

31. zdůrazňuje, že integrace trhu vyžaduje lepší využití stávajících funkčních sítí vycházející z přeshraniční harmonizace regulace trhu a vytvoření společného evropského režimu pro správu propojení;

32. je přesvědčen, že mají-li se regiony EU, v nichž je těžba uhlí i nadále hlavním zdrojem pracovního uplatnění, vyhnout vážným negativním sociálně-ekonomickým důsledkům, měla by EU ponechat členským státům možnost subvencovat těžbu uhlí do roku 2021; jakékoli omezení v tomto ohledu, zejména po roce 2014, by neodvratně vedlo k chudobě a nezaměstnanosti a mělo by další negativní důsledky v sociální oblasti;

33. konstatuje, že za zajištění toho, aby vnitrostátní plánování rozvoje elektrických sítí odpovídalo desetiletému plánu rozvoje sítě, nese odpovědnost Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů;

34. zdůrazňuje, že mnoho novějších členských států je obzvláště zranitelných, pokud jde o přerušení dodávek energie ze třetích zemí, a potřebuje k zabezpečení stabilních dodávek energie zvláštní podporu ze strany Unie;

35. vítá vytvoření pracovní skupiny pro inteligentní sítě, která vznikla v rámci Komise, a doporučuje, aby tato skupina řádně zohledňovala stanoviska všech zúčastněných stran; žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o pokroku v práci této pracovní skupiny; zdůrazňuje, že na základě závěrů této pracovní skupiny by Komise měla zaručit příznivý regulační rámec pro inteligentní sítě na úrovni EU, který by poskytoval vhodné pobídky pro provozovatele sítí k investování do provozní účinnosti a stanovil celounijní společné normy pro rozvoj inteligentních sítí, čímž by byl usnadněn přechod k udržitelnému hospodářství; dále podporuje pilotní projekty pro inovativní technologie v oblasti komunikace, automatizace a řízení sítě; připomíná ustanovení o inteligentních měřičích ve směrnicích 2009/72/ES a 2009/73/ES;

36. podporuje pilotní projekty pro rozvoj inteligentního měření, např. v rámci iniciativy plánu SET „inteligentní města“, za předpokladu, že bude zajištěna ochrana spotřebitelů a uživatelů s nízkými příjmy a ochrana jejich soukromí;

37. žádá Komisi, aby vypracovala do konce roku 2011 analýzu týkající se budoucího rozvoje trhu se zemním plynem na celosvětové úrovni a na úrovni EU, včetně hodnocení dopadu již naplánovaných projektů v oblasti plynárenské infrastruktury (jako např. projekty realizované v souvislosti s jižním koridorem), nových terminálů LNG, dopadu plynu z břidlice na trh se zemním plynem ve Spojených státech (zejména na potřeby dovozu LNG) a dopadu možného vývoje v oblasti plynu z břidlice v EU na budoucí zabezpečení dodávek plynu a na ceny; věří, že analýza by měla zohlednit a považovat za výchozí bod současný stav rozvoje infrastruktury; zdůrazňuje, že by měly být konzultovány všechny příslušné zainteresované strany;

Lepší využití potenciálu EU v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů

38. je toho názoru, že energetická účinnost a úspory energie by měly být klíčovou prioritou jakékoli budoucí strategie, jelikož představují nákladově efektivní řešení pro snížení energetické závislosti EU a boj proti změně klimatu, přispívají k vytváření pracovních míst a hospodářské konkurenceschopnosti a působí proti zvýšení cenových tarifů a účtů za energii, čímž omezují energetickou chudobu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zařadily energetickou účinnost na přední místo programu EU, a vyzývá ke zvýšení úsilí v oblasti provádění platných právních předpisů a ke včasnému přijetí ambiciózního akčního plánu pro energetickou účinnost ze strany Komise; je proto toho názoru, že plán by měl být prováděn tak, aby zohledňoval kroky, které již přijaly některé členského státy;

39. vítá revizi Akčního plánu pro energetickou účinnost; vyzývá Komisi, aby zohlednila stanovisko Parlamentu;

40. zdůrazňuje, že IKT mohou a měly by hrát významnou úlohu v podpoře odpovědné spotřeby energie v domácnostech, dopravě, ve výrobě energie a ve výrobě obecně; domnívá se, že inteligentní měřiče, účinné osvětlení, „cloud computing“ (poskytování služeb a programů uložených na internetu) a distribuovaný software mohou změnit modely využívání energie;

41. je toho názoru, že energetická účinnost a úspory energie by se měly zaměřit na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec v energetice, včetně transformace, přenosu, distribuce a dodávky, spolu s průmyslovou spotřebou, spotřebou domácností a v odvětví dopravy;

42. podporuje vytvoření řádně fungujícího trhu energetických služeb a zavedení dalších tržních mechanismů s cílem zvýšit energickou účinnost jakožto způsob, který posílí konkurenceschopnost hospodářství EU;

43. kromě toho je přesvědčen, že by měl být kladen větší důraz na energetickou účinnost výrobků spotřebovávajících energii; podporuje Komisi, aby prováděla v plném rozsahu směrnici o ekodesignu tím, že zahrne do ní více produktů a bude využívat dynamický model standardizace, s cílem zajistit stanovení ambiciózních cílů, které budou pravidelně aktualizovány;

44. vyzývá Komisi, aby předložila hodnocení uplatňování stávajících právních předpisů; je toho názoru, že pokud hodnocení odhalí neuspokojivé provádění celkové strategie energetické účinnosti a EU tím pádem nebude podle prognóz schopna dosáhnout svých cílů v oblasti energetické účinnosti stanovených pro rok 2020, měl by akční plán energetické účinnosti zahrnovat závazek Komise navrhnout pro členské státy dodatečná opatření EU, jako jsou individuální cíle v oblasti energetické účinnosti odpovídající nejméně 20% úspoře energie na úrovni EU podle klíčových cílů strategie Evropa 2020 a zohledňující příslušné výchozí pozice a vnitrostátní podmínky, a také předběžné schválení vnitrostátních plánů energetické účinnosti v členských státech; domnívá se, že podobná dodatečná opatření by se měla prokázat jako nezbytná, spravedlivá a srovnatelná a měla by mít účinný a přímý dopad na provádění vnitrostátních plánů energetické účinnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na společné metodice pro definování vnitrostátních cílů energetické účinnosti a pro sledování pokroku při dosahování těchto cílů;

45. podporuje mnohoúrovňový a decentralizovaný přístup k energetické politice a účinnosti, včetně Paktu primátorů a dalšího rozvoje iniciativy „inteligentní města“; zdůrazňuje potřebu věrohodného financování, včetně iniciativ vycházejících zdola nahoru, a zapojení měst a regionů; zdůrazňuje, že harmonizace budoucí politiky soudržnosti a využití příslušných finančních prostředků se strategií Evropa 2020 by mohla dát vznik klíčovému prováděcímu mechanismu inteligentního a udržitelného růstu členských států a regionů;

46. je přesvědčen, že Evropa zaostává za svými mezinárodními partnery v plném využívání potenciálu technologie bioenergie; důrazně vybízí Komisi a členské státy, aby vypracovaly politiku pro biomasu, která by šla napříč odvětvími a vytvořila by udržitelný trh s biomasou ze zemědělství, zemědělského odpadu a lesnictví, přičemž by zabránila zvyšování emisí a ztrátě biologické rozmanitosti; uznává, že udržitelné technologie druhé generace jsou nyní k dispozici; vyzývá Komisi, aby navrhla politický rámec, a vyjadřuje podporu rozsáhlejšímu využívání udržitelných biopaliv druhé generace v Evropě;

47. vyzývá Komisi, aby analyzovala příslušné vnitrostátní akční plány pro obnovitelné zdroje energie předložené členskými státy; žádá Komisi, aby v případě potřeby podnikla kroky na pomoc některým členským státům při zlepšování jejich plánů a aby plně využila svých pravomocí a zajistila, že členské státy splní svou zákonnou povinnost a dosáhnou svých vnitrostátních cílů; vyzdvihuje význam mechanismů spolupráce stanovených v příslušné směrnici, pokud jde o pomoc členským státům při plnění jejich cílů; dále vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu pro spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány s cílem umožnit výměnu informací a určit osvědčené postupy v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

48. uznává důležitou úlohu přečerpávacích vodních elektráren coby účinného, spolehlivého a ekologického zdroje energie pro doplňkové a vyrovnávací služby;

49. je přesvědčen, že má-li se zajistit účinné využívání obnovitelných zdrojů energie, měly by být používány mechanismy flexibility zavedené směrnicí o obnovitelných zdrojích energie a měly by být harmonizovány podmínky pro připojení k síti s cílem stanovit pro energii z obnovitelných zdrojů jednotně výhodné podmínky (např. platbu nákladů na připojení k síti na základě tarifu); je toho názoru, že ve střednědobém horizontu by mohly být vytvořeny tržní skupiny pro obnovitelné energie na regionální úrovni;

50. vyzývá k účinnějšímu využití obnovitelných zdrojů energie uvnitř EU v rámci úsilí o vytvoření systému společných pobídek pro obnovitelné zdroje energie v celé EU, což by umožnilo používat konkrétní typ obnovitelné energie v těch částech EU, kde je to nejúčinnější, a snížit tak náklady na prosazování těchto energií a efektivně přidělovat finanční prostředky; je toho názoru, že v dlouhodobém horizontu by se měla být energie z obnovitelných zdrojů stát součástí řádně fungujícího a integrovaného vnitřního trhu EU s energiemi;

51. je přesvědčen, že by měla být vytvořena střednědobá vize s cílem řešit klíčové problémy spojené s plným začleněním energie z obnovitelných zdrojů na trh; v této souvislosti zdůrazňuje, že jakákoli harmonizace musí být řádně připravena, aby nedošlo k narušení stávajících vnitrostátních trhů; je přesvědčen, že předpokladem harmonizovaného systému podpory je řádně fungující, nenarušený, vnitřní trh s energií a zajištění rovných podmínek; je přesvědčen, že jakákoli budoucí politika by měla navazovat na mechanismy podpory, u nichž se prokázala účinnost s ohledem na dosahování stanovených cílů a které zároveň zaručují širokou geografickou a technologickou rozmanitost a zajišťují důvěru investorů;

52. s ohledem na omezení ve výstavbě uhelných elektráren vyplývající z klimatického a energetického balíčku naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala právní předpisy, které umožní výstavbu takových elektráren, pokud jejich nominální účinnost přesáhne 50 %;

53. vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily do svých vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti finanční a fiskální nástroje ve prospěch energetické účinnosti (zejména s ohledem na zlepšení účinnosti budov) a aby přijaly energetickou účinnost a energetickou infrastrukturu jako prioritu budoucího víceletého finančního rámce; věří, že inteligentní využití finančních prostředků - např. banky podporující ekologickou infrastrukturu ve vztahu k investicím soukromého kapitálu a bezproblémový a cílený přistup k finančním prostředků EU, má zásadní význam pro zvýšení dopadu financování EU na zlepšení energetické účinnosti;

Zabezpečení dodávek energie

54. je přesvědčen, že ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost by měla Komise zajistit, aby Unie vystupovala v otázce vnější energetické politiky jednotně; dále je přesvědčen, že EU by měla využít své nové pravomoci a aktivně určit a posílit spolupráci se třetími zeměmi v oblasti zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí;

55. domnívá se, že EU musí zajistit, aby její energetická politika měla výrazný a soudržný mezinárodní rozměr, a musí začlenit hlediska z oblasti energetiky do svých vnějších politik a činností; je toho názoru, že vysoká představitelka Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku by měla důrazně podporovat energetickou politiku EU s cílem zajistit lepší zabezpečení dodávek;

56. je přesvědčen, že z krátkodobého a střednědobého hlediska by se měl klást důraz na rozvoj strategické energetické infrastruktury a rovněž by se měly posilovat vztahy s hlavními dodavateli a tranzitními zeměmi; je však toho názoru, že nejúčinnějšího a dlouhodobě udržitelného řešení je možné dosáhnout prováděním opatření v oblasti energetické účinnosti a energetických úspor a také využitím domácích udržitelných zdrojů energie;

57. domnívá se, že všechny externí plynovody a ropovody a další energetické sítě, které vstupují na území Evropské unie, by se měly řídit transparentními mezivládními dohodami a podléhat pravidlům vnitřního trhu, včetně pravidel např. pro přístup třetích zemí, doložek o místě určení a pravidel pro alokaci a řízení problematických míst, trvání smluv a doložek o zaplacení neodebraného objemu dohodnutého na základě smlouvy; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby stávající a budoucí plynovody a ropovody a obchodní dohody dodržovaly evropské právní předpisy pro oblast energetiky, a dále Komisi vyzývá, aby v případě potřeby učinila příslušná opatření;

58. je přesvědčen, že EU by měla jednat v souladu s literou zákona a vymáhat dodržování právních předpisů v duchu solidarity v oblasti dodávek energie a respektu k pravidlům hospodářské soutěže a společného trhu, a nepodléhat dílčím zájmům jednotlivých evropských zemí, zejména vývozců zemního plynu na evropský trh;

59. žádá o další rozšíření členství v rámci Smlouvy o Energetickém společenství na více států sousedících s EU, zejména na státy Východního partnerství; zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit a prosazovat včasné a přísné uplatňování předpisů EU pro oblast energetiky ze strany členských států, na něž se vztahuje Smlouva o Energetickém společenství, zejména zpřístupněním finančních prostředků EU nezbytných pro plnění povinností vyplývajících ze Smlouvy.

60. je toho názoru, že oddíl věnovaný energetice, který se týká politické a technologické spolupráce začleněné v každé dohodě uzavřené se sousedními státy, by měl být posílen, zejména podporou programů energetické účinnosti a pravidel vnitřního trhu; je přesvědčen, že by Rada měla pověřit Komisi zahájením jednání o přeměně stávajících memorand o porozumění v energetických otázkách na právně závazné dokumenty; zdůrazňuje, že součástí dialogů o energetice by měla být také otázka dodržování lidských práv a sociálního rozměru;

61. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím obchodních dohod posílila proces přijímání pravidel bezpečnosti a energetické účinnosti, která jsou v souladu s pravidly EU a platí pro výrobu, přenos, tranzit, skladování a zpracovávání či rafinaci dovážené a vyvážené energie, a aby na úrovni WTO navrhla zavádění celosvětových norem, jež by podpořily otevřený a spravedlivý obchod v oblasti bezpečných a obnovitelných zdrojů energie a nových inovativních energetických technologií;

62. vítá účast Ruska k jednáním konference o evropské energetické chartě; vyzývá Komisi, aby pracovala na rozšíření této smlouvy na více zemí a v rámci fóra konference o energetické chartě usilovala o dosažení dohody, jež by vedla k úplnému přijetí zásad energetické charty a jejích protokolů Ruskem; zdůrazňuje však, že jakákoli dohoda by měla být plně v souladu s pravidly EU pro vnitřní trh s energiemi; zdůrazňuje také, že energetika by měla být ústředním bodem dohody navazující na dohodu o partnerství a spolupráci s Ruskem a že tato nová dohoda by měla sloužit jako východisko a základ pro soudržnost a harmonizaci vztahů jednotlivých členských států s Ruskem;

63. žádá Komisi a Radu, aby v úzké spolupráci s NATO zajistily soulad mezi strategií Unie a strategií NATO pro zabezpečení dodávek energie;

64. žádá Komisi o zajištění toho, aby nařízení o zajištění dodávek plynu bylo poté, co vstoupí v platnost, v plném rozsahu uplatňováno;

65. vyzývá Komisi a dotčené členské státy, aby postoupily dále s prováděním projektu EU jižního koridoru pro přepravu zemního plynu, zejména projektu plynovodu Nabucco, který by mohl významně posílit bezpečnost dodávek zemního plynu Evropské unie; žádá Komisi, aby Parlament a Evropskou radu informovala o krocích, které za tímto účelem podnikla;

66. vyzývá ke konkrétnímu dialogu o energii se zeměmi kaspické oblasti, vítá úsilí, jež bylo vynaloženo v rámci projektu kaspické rozvojové společnosti (Caspian Development Corporation); v této souvislosti podporuje dialog o strategii EU pro oblast Černého moře a vyzdvihuje důležitost všech energetických otázek v dialogu mezi EU a státy této oblasti;

67. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily iniciativy DESERTEC a TRANSGREEN v rámci iniciativ středomořského solárního programu s cílem zlepšit bezpečnost dodávek a podpořit rozvoj v zemích, které jsou zapojeny do propagace solárních elektráren a dalších technologií využívajících energie z obnovitelných zdrojů v regionu severní Afriky, a jejich napojení na evropskou síť, bude-li to schůdné z hlediska ekonomického a neohrozí se tím systém obchodování s emisemi v EU; je přesvědčen, že by měly být plně využity nástroje spolupráce uvedené ve směrnici o dovozu zdrojů obnovitelné energie z třetích zemí;

68. připomíná, že odpovědnost za výběr skladby konkrétních energií nesou členské státy, přičemž by měly usilovat o snížení emisí uhlíku a omezení závislosti na palivech, které jsou náchylné k cenovým výkyvům; upozorňuje, že členské státy a Komise by měly zajistit, aby byly dodržovány nejvyšší bezpečnostní normy pro nové a stávající jaderné elektrárny, a to nejen v Unii, ale i mimo ni;

69. domnívá se, že výzkum v oblasti jaderné fúze jakožto budoucího zdroje energie by měl pokračovat za předpokladu, že bude splňovat rozpočtové zásady;

70. věří, že s ohledem na členské státy, které se rozhodly, že jadernou energii začlení do své skladby zdrojů energie, by bylo vhodné vytvořit případné minimální normy EU pro udělování licencí a projektové certifikáty pro nové jaderné elektrárny s cílem zajistit co nevyšší technologickou bezpečnost; je přesvědčen, že ve stavebních plánech nových jaderných elektráren by měly být vždy použity nejlepší dostupné technologie; vyzývá také k zavedení dalších opatření EU, které podpoří zavedení norem udržitelného nakládaní s jaderným odpadem;

71. podporuje výstavbu terminálů LNG a vzájemných propojení, zejména v zemích, jež jsou nejcitlivější z hlediska výpadků dodávek zemního plynu, a to na základě analýzy nákladů a výnosů a za podmínky, že nedojde k žádnému narušení hospodářské soutěže a diskriminaci; zdůrazňuje význam dalšího rozšiřování evropského loďstva pro přepravu LNG s cílem posílit energetickou bezpečnost EU; vítá v tomto ohledu návrh Komise na posílení spolupráce v otázkách energetiky s zeměmi Perského zálivu a Blízkého východy;

72. je toho názoru, že některé venkovské části Evropy mají zvláštní potřeby, pokud jde o dodávky energie, a v souvislosti s tím vyzývá členské státy, aby tyto potřeby zohlednily, např. odstraňováním překážek, včetně fiskálních překážek, které brání výrobě energie na místní úrovni, nebo také pomocí kombinované výroby malého rozsahu;

73. domnívá se, že strategie omezující spotřebu černého uhlí v členských státech EU by neměla umožnit posílení monopolu na dovoz plynu; omezení spotřeby černého uhlí v energetice musí být podmíněno účinnou diverzifikací dodávek plynu v členských státech, aby se tak předešlo posílení monopolu v oblasti surovin;

Podpora výzkumu a vývoje a inovace v oblasti energetiky

74. vyzývá k přísnému sledování a provádění plánu SET a definování překážek mobilizace investic z veřejného a soukromého sektoru; vítá nedávný pokrok při zahájení prvních čtyř evropských průmyslových iniciativ a společných výzkumných iniciativ; vyzývá, aby byly co nejdříve zahájeny další iniciativy a vyzývá Radu, aby uvolnila příslušné prostředky; vyzývá Komisi, aby poskytla zúčastněným stranám transparentní informace o možnostech financování iniciativ plánu SET;

75. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo zavedením společných technologických iniciativ; vyzývá Komisi, aby vypracovala nové doplňkové evropské průmyslové iniciativy v rámci plánu SET s cílem využít obrovského potenciálu dalších technologických možností v oblasti zdrojů obnovitelé energie, a sice geotermální energie, tepelné solární energie, vodní energie a energie oceánů, a s cílem začlenit stávající obnovitelné zdroje energie pro topné a chladící účely; zdůrazňuje, že je nezbytné vyčlenit v rozpočtu EU prostředky na financování těchto iniciativ;

76. podporuje rozvoj nákladově efektivních nových technologií pro stanovování výkyvu ve výrobě energie, řízení poptávky, přenos elektřiny a její skladování (včetně využití vodíkových a jiných palivových článků), což by umožnilo zvýšení celkové poptávky v základním zatížení a zlepšení flexibility systému s vysokým podílem energie z obnovitelných zdrojů a elektromobilů;

77. zdůrazňuje význam způsobilých a kvalifikovaných pracovníků v odvětví zemního plynu a elektřiny; vyzývá proto Komisi, aby společně se zainteresovanými sociálními partnery zvážila, jak řešit a podpořit odbornou přípravu a vzdělávání;

78. zdůrazňuje, že Evropa by měla být průkopníkem při vyvíjení internetových technologií v souvislosti s oblastí energetiky a nízkouhlíkových informačních a komunikačních technologií; zastává názor, že lepší podporu inovací musí vždy doprovázet snížení administrativní zátěže žadatelů; vyzývá Komisi, aby snížila byrokratickou zátěž prostřednictvím revize postupů rámcového programu;

79. vyzývá Komisi, aby prosazovala a podporovala ekologicky nezávadné pilotní projekty EU na využití netradičních domácích zdrojů energie, včetně plynu z břidlice; žádá Komisi, aby byla členským státům nápomocna při provádění geologického průzkumu pro určení množství dostupných zásob plynu z břidlice v Unii a provedla analýzu a hodnocení, do jaké míry jsou z hlediska ekonomického a environmentálního využitelné zásoby plynu z břidlice domácího původu; žádá, aby tyto informace byly začleněny do jakékoli budoucí dlouhodobé strategie Unie;

80. je toho názoru, že některé země, jako je Čína, přikládají strategickou úlohu rozvoji domácího odvětví obnovitelných zdrojů energie určené na vývoz, a podporují proto místní podniky tím, že jim zaručují snadný přístup k levnému kapitálu a k infrastruktuře; vyzývá Komisi, aby vytvořila politický rámec, který posílí konkurenceschopnost a přitažlivost evropského investičního prostředí pro odvětví obnovitelných zdrojů energie;

81. je přesvědčen, že v rámci přechodné fáze, která má vést k vybudování udržitelného hospodářství do roku 2050, představují tradiční i netradiční zdroje zemního plynu důležitý zdroj energie, který umožňuje rychlý a nákladově efektivní způsob snižování emisí; finanční prostředky určené na výzkum a vývoj by měly být cíleně využívány k tomu, aby zvýšily nezávadnost těchto plynů;

82. podporuje další spolupráci mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o zajištění toho, aby byly poskytovány nezbytné pobídky k budování udržitelného trhu s biomasou při současném zohlednění příslušných otázek biologické rozmanitosti a výroby potravin;

83. věří, že výzkum a vývoj v oblasti inovace energetických technologií se zvláštním zaměřením na nové, čisté, udržitelné a účinné technologie by měl být hlavní prioritou 8. rámcového programu pro výzkum a vývoj; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci příštího rozpočtového a finančního rámce upřednostnily tuto oblast politiky; zdůrazňuje, že metody přidělování prostředků by měly zohledňovat odlišný potenciál členských států, pokud jde o oblast výzkumu a vývoje;

84. vyzývá Komisi, aby do energetické strategie začlenila udržitelnou dopravu tak, aby prozkoumala celkový potenciál různých technologií, a to i pomocí odpovídajícího regulačního rámce a akčního plánu pro ekologická vozidla, podpory technologického výzkumu a vývoje, odstraněním překážek pro využití nových technologií (využívajících nových paliv), ustanovením společných norem (např. pro železniční dopravu a elektromobily), ambiciózních norem pro motory na fosilní paliva, ustanovením „zelených dopravních koridorů“ po celé Evropě a začleněním různých typů dopravy; zvláštní pozornost by se měla věnovat elektromobilům, aby se zajistil jejich bezproblémový provoz a dobíjení po celé Evropě a aby se jejich širší využití spojilo s rozvojem inteligentních elektrických sítí a zálohovacích systémů, vysokou úrovní výroby energie z obnovitelných zdrojů a využitím kombinovaného tepla a energie;

85. upozorňuje na to, že výzkum v oblasti energetiky by měl přispívat nejen ke snižování emisí skleníkových plynů a zajištění bezpečné dodávky, ale také ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu; v tomto ohledu je přesvědčen, že úsilí v oblasti standardizace, která zahrnuje strategické partnery EU (jako jsou Čína, Japonsko, Indie, Rusko a USA) v oblasti nových technologií k získávání energie s nízkými emisemi uhlíku, včetně elektromobilů, je nezbytně nutné k tomu, aby se zajistilo, že evropské inovace budou plně obchodovatelné na mezinárodním trhu; s cílem zajistit účinný a spravedlivý transfer technologií vybízí EU a její mezinárodní obchodní partnery, aby usilovali o zahájení obchodu s udržitelnými technologiemi, přičemž dlouhodobým cílem by mělo být dosažení nulových celních překážek v souvislosti se zelenými technologiemi;

86. domnívá se, že efektivním způsobem snížení spotřeby energie by bylo zahájení výzkumu v oblasti alternativ k tradičním surovinám a stavebním materiálům, jejichž produkce není tak energeticky náročná;

Přínos pro spotřebitele a občany jako jádro energetické politiky EU

87. zdůrazňuje význam inteligentních měřičů, pokud jde o pomoc spotřebitelům účinným způsobem sledovat jejich sazby za spotřebu ve špičce a zlepšení energetické účinnosti ve jejich domovech; je přesvědčen, že projekty inteligentního měření a projekty v oblasti energetiky obecně vyžadují informační kampaně a vzdělávací programy v oblasti energetické účinnosti s cílem objasnit veřejnosti jejich přínos; zdůrazňuje, že informovanost společnosti ohledně přínosu inteligentního měření je pro úspěch tohoto konceptu nezbytná; upozorňuje, že Parlament požadoval politický cíl spočívající v tom, aby 50 % evropských domácností bylo do roku 2015 vybaveno inteligentními měřiči, a povinnost ze strany členských států zaručit, aby minimálně 80 % spotřebitelů bylo do roku 2020(10) vybaveno systémy inteligentního měření;

88. domnívá se, že informovaní zákazníci a veřejnost mohou ovlivnit trh tím, že budou činit vědomá rozhodnutí; vítá proto iniciativy, jako je Evropské fórum pro jadernou energii (ENEF), v jehož rámci může mnoho zainteresovaných stran diskutovat o otázkách společného zájmu;

89. domnívá se, že zateplování budov a recyklování materiálu a energie z městského a průmyslového odpadu by mohlo spotřebitelům přinést značný užitek;

90. podporuje iniciativy zaměřené na úpravu potřeb v oblasti lidských zdrojů v souvislosti s přechodem ke skladbě zdrojů energie s nízkými emisemi CO2;

91. žádá Komisi, aby sledovala provádění třetího balíčku pro vnitřní trh, pokud jde o vnitrostátní opatření, jež mají předcházet nedostatku energie, a podala o tom zprávu Parlamentu; připomíná členským státům jejich povinnosti, jež vyplývají ze stávajících právních předpisů;

92. vyzývá k přijetí co nejpřísnějších bezpečnostních norem pro veškeré zdroje energie, mimo jiné na základě programů spolupráce mezi členskými státy, s cílem řešit výhrady veřejnosti a podpořit širší veřejné přijetí; vyzývá také ke zvýšení povědomí veřejnosti o významu přiměřených dodávek elektřiny a potřebnosti nové výroby elektřiny a přepravní infrastruktury; podporuje akce na zvýšení povědomí spotřebitelů o úsporách energie, které jsou pro ně dostupné v běžném životě, a stávající mechanismy jako např. energetické poradenství, které vede ke změně chování spotřebitelů;

93. konstatuje, že každoroční počet spotřebitelů, kteří v členských státech změní dodavatele, kolísá mezi 0 až 20 %; zdůrazňuje, že problémy s ohledem na srovnatelnost nabídek na trhu a nedostatek informací představují překážky pro změnu dodavatele a účinnou hospodářskou soutěž v rámci maloobchodního trhu; připomíná, že v rámci třetího energetického balíčku mají vnitrostátní regulační orgány povinnost zajistit, aby opatření na ochranu spotřebitele stanovená ve směrnicích byla účinná a aby byla uplatňována;

94. připomíná energetickému odvětví jeho povinnosti v rámci třetího energetického balíčku spočívající v zavedení jasných a srozumitelných faktur za energie; věří, že vzory faktur vytvořené Občanským energetickým fórem založeným Komisí obsahují informace o minimálních standardech požadovaných u každé faktury za energii a měly by se použít jako základ pro transparentní faktury za energie v celé Unii;

95. opakuje, že nová energetická politika musí podpořit dlouhodobý cíl spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů EU;

96. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby shromažďovala rozbory zaměřené na dlouhodobé činnosti, včetně nabídky a poptávky, jakož i skutečných rizik a nákladů v případě výpadku dodávek v porovnání se skladovací kapacitou, různorodosti dodávek a příslušných nákladů; tyto rozbory by také měly zahrnovat dlouhodobý vývoj strategií a energetické politiky v EU a dále analýzy způsobů, jak může EU zabránit výpadku dodávek;

97. s ohledem na summit v Cancúnu je přesvědčen, že EU by měla stát v čele úsilí o dosažení komplexní, právně závazné a ambiciózní dohody a prokázat, že je schopna jednomyslně vystupovat a potvrdit tak svou vedoucí úlohu; v tomto ohledu vyzývá Komisi a členské státy, aby přehodnotily své dřívější návrhy v rámci mezinárodní dohody, která stanoví cíle v oblasti snižování emisí CO2, aby bylo dosahování dlouhodobých cílů snazší a nákladově účinnější;

*

*        *

98. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2009)0038. (2) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1. (3) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1. (4) Úř. věst. C 219E, 28.8.2008, s. 206. (5) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 31. (6) Přijaté texty, P7_ TA-PROV(2010)0064. (7) 9744/10. (8) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64. (9) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50. (10) Zpráva z vlastního podnětu o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu (2009/2225(INI)) a zpráva z vlastního podnětu ze dne 14. dubna 2010 o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství (2009/2228(INI)).

Pokud jde o situaci v oblasti energetiky, čelí EU mnoha výzvám. Bude zapotřebí zvýšit úsilí Evropy zaměřené na budoucnost odvětví energetiky. EU je stále více závislá na dodávkách energie z třetích zemí. Náš energetický systém si žádá rozsáhlé investice, přičemž Evropa ještě trpí důsledky hospodářské krize. Také se nám nedaří uplatňovat naše právní předpisy pro oblast energetiky.

Lisabonská smlouva byla prvním krokem, který reaguje na tyto problémy. Stanovuje Unii soubor jasných cílů, jako je: fungující jednotný vnitřní trh s energií, zabezpečení dodávek, energetická účinnost a podpora energetických sítí a obnovitelných zdrojů energie. Unie má nyní taktéž stabilní právní rámec a právní základ (článek 194) pro energetickou politiku.

Smlouva je mezníkem nového období Unie. Nyní nastal čas uzpůsobit tomu naše cíle a strategie a Smlouvu plně uplatňovat. Proto se zpravodajka Evropského parlamentu domnívá, že je zapotřebí strategického řízení a nové energetické strategie pro dosažení cílů stanovených článkem 194 a našich cílů v rámci klimatického balíčku „20-20-20“. Činnost Unie lze posílit v několika bodech. Jedním z nich je efektivnější využívání rozpočtových prostředků EU určených na politiky EU v oblasti energetiky a klimatu. Dalším bodem je zavedení nákladově účinnějších způsobů podpory dalšího rozvoje a modernizace celoevropských energetických sítí, jakož i rozvoj nízkouhlíkových energetických systémů. Zásadní je vytvořit užší propojení mezi vnitřními a vnějšími aspekty energetické politiky EU. Zpravodajka EP je toho názoru, že existuje jednoznačná politická vůle k intenzivnější činnosti v rámci energetických politik na úrovni EU.

Zpravodajka EP zcela souhlasí s Komisí, že „současná situace uplatňování evropských právních předpisů v oblasti energetiky je celkově špatná“, a to i ve vztahu k minulé legislativě, jako je druhý balíček pro vnitřní trh s energií, který byl schválen v roce 2003. Komise rovněž jedná správně, pokud klade velký důraz na uplatňování politik, jež byly schváleny počínaje rokem 2007. Namístě je také varování, že „je zapotřebí dalších kroků a že příslušná opatření nebudou věrohodná ani účinná, nebudou–li plně provedeny stávající právní předpisy a programy.“

Strategické cíle: Nová opatření v oblasti energetiky by měla zachovat stávající tři hlavní cíle EU v této oblasti:

1.  Prvním cílem je pokrok směrem k nízkouhlíkovému energetickému systému (který byl stanoven v rámci prvního strategického přezkumu energetiky EU a klimatického balíčku Komise).

2.  Druhým cílem je zajistit zabezpečení dodávek energie pro všechny (hlavní cíl druhého strategického přezkumu energetiky Komise z roku 2008) při pokroku směrem k nízkouhlíkovému energetickému systému a hospodářství.

3.  Třetím cílem je zajistit, aby první dva cíle také posílily konkurenceschopnost EU a zajistily energii pro všechny spotřebitele za přijatelné ceny.

První cíl lze vymezit a dosud byl také vymezován v souladu s cíli snižování emisí a vedlejšími cíli v oblasti sdílení obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v rámci různorodé skladby zdrojů energie. Obdobná přesnost ve vztahu k dalším složkám v rámci skladby zdrojů energie je však obtížná a nežádoucí (ropa, uhlí, zemní plyn, atomová energie). Je obtížná z toho důvodu, že kolísání cen těchto energetických zdrojů na světových komoditních trzích má vliv i na jejich využívání. Nežádoucí je proto, že podíl fosilních paliv by měl být určován na základě podílu obnovitelných zdrojů energie a nikoli stanovován předem. Je smysluplné stanovit cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie (bez ohledu na typ používané obnovitelné energie) v celkové skladbě zdrojů energie, a vyvážit tak vzrůstající závislost na dovozu fosilních paliv a dosáhnout cílů v oblasti snižování emisí CO2. Obecně vyjádřeno je však třeba skladbu zdrojů energie ponechat účastníkům trhu a společnostem, kteří budou nuceni provést vlastní rozvahy na základě jasných politik, pobídek a postihů stanovených EU.

V dlouhodobém výhledu bude první cíl spočívající v dosažení nízkouhlíkového hospodářství sloužit dosažení druhého cíle zabezpečení energie, jelikož sníží požadavky EU na dovoz ropy a zemního plynu. Současně je třeba věnovat pozornost konkurenceschopnosti EU a cenové dostupnosti energie pro průmysl EU i soukromé spotřebitele.

Rozpočtové prostředky EU: Velkou mezerou ve stávající energetické politice EU je neúspěch při směrování fondů EU do oblasti, která je i přes hospodářskou recesi stále jedou z nejvýznamnějších priorit evropských států a jejich občanů. Jak vyjádřila Komise: „energetické systémy EU vyžadují investice v řádu miliard EUR do energetických sítí, výrobních a přepravních kapacit a čistých technologií, což musí být klíčovým tématem budoucí energetické strategie.“

Zpravodajka EP se domnívá, že Evropa nyní musí schválit prostředky určené na provádění stanovených politických cílů, včetně cílů „20-20-20“ a článků Lisabonské smlouvy věnovaných zabezpečení energie. Nová energetická strategie by měla podpořit vydávání většího množství rozpočtových prostředků EU na politiky v oblasti energetiky a klimatu, počínaje finanční perspektivou po roce 2013.

Evropský příspěvek k energetické politice je tradičně spíše regulativní než finanční (s výjimkou financování výzkumu a vývoje). Evropské předpisy jsou zaměřeny na energetické sítě a produkty. Všechny tři na sebe navazující balíčky právních předpisů EU, které se týkají vnitřního trhu s energií, jsou zaměřeny na odstranění diskriminace, pokud jde o energetické sítě a plynovody, a na přeměnu provozovatelů přenosových soustav na univerzální dopravce energie v Evropě. Teoreticky se předpokládá, že pokud budou provozovatelům přenosových soustav poskytnuty vhodné pobídky, budou spolu se svými uživateli financovat nezbytnou infrastrukturu sítě v plném rozsahu. Začíná se ale ukazovat, že k tomu nedochází dodatečně rychlým tempem na to, aby byla vytvořena nová propojení sítě potřebná pro obnovitelné zdroje ve vzdálených oblastech nebo inteligentní sítě, které by umožnily vyšší míru interakce mezi producenty a spotřebiteli a lepší řízení poptávky po energii. Komise upozorňuje na skutečnost, že: „ne všechny investice do infrastruktury budou poskytnuty samotným trhem, zejména tam, kde přeshraniční povaha některých sítí komplikuje dělení nákladů mezi členskými státy“.

Zpravodajka EP je přesvědčena, že Komise by měla přispět k investicím do infrastruktury. Je třeba vyvinout strategickou infrastrukturu napříč EU, která uspíší integraci trhů s energií na evropské i regionální úrovni a zvýší absorpční kapacitu obnovitelných zdrojů energie. V porovnání s potřebou investic do evropské energetiky je ale i celkový rozpočet EU nízký. Nicméně rozumný rozpočtový příspěvek na politiky v oblasti energetiky a klimatu by:

· sladil rozpočtové priority EU s jejími politickými prioritami,

· poskytl pomoc novějším členským státům střední a východní Evropy s velkým potenciálem ke snížení emisí a výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

· zvýšil a poskytl pobídky tam, kde tržní mechanismy nepostačují k plnění cílů EU v oblasti energetiky.

Jelikož rozpočet EU je poměrně nízký, zpravodajka EP se domnívá, že EU musí prověřit způsoby, jak použít rozpočet EU tak, aby se docílilo podstatného pákového efektu. Jedním z těchto způsobů by bylo využít evropský rozpočet jako úvěrovou záruku na podporu soukromých investic a investic v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako tomu je nyní v případě fondů pro energetiku v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy. Takové nástroje sdílení rizik a systémy půjček státních bank by se staly prostředkem podpory investic do energetické infrastruktury a mohly by ve zvýšené míře nahradit tradiční úvěry inovativním způsobem.

Nákladově účinnější podpora obnovitelných zdrojů energie: Některé vnitrostátní systémy finanční podpory jsou podstatně rozsáhlejší než veškeré úsilí EU. Jedním ze způsobů, jak poskytnout větší podporu obnovitelným zdrojům energie, by ovšem bylo propojit tyto objemné vnitrostátní fondy v rámci celoevropského systému. Za tímto účelem je třeba v rámci nové energetické strategie uvážit, zda je vhodné se vrátit k původnímu návrhu Komise na celoevropský systém obchodu s energií z obnovitelných zdrojů nebo se zárukami původu. Tak by v Evropě bylo dosaženo úspor z rozsahu a investice by se přemístily do oblastí, v nichž by přinesly největší zisky. Evropa by ve střednědobém výhledu s cílem dosáhnout celoevropského trhu s energií z obnovitelných zdrojů také mohla vytvářet trhy s energií z obnovitelných zdrojů na regionální úrovni.

Energetická účinnost: Mnoho zainteresovaných stran spatřuje v nové energetické strategii příležitost podpořit nezávazný cíl plánu „20-20-20“, tedy dosáhnout zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020. Zpravodajka EP je však přesvědčena, že bude obtížné uplatnit jakýkoli právně závazný cíl v oblasti energetické účinnosti a že je třeba namísto toho klást důraz na nákladově účinná opatření pro lepší využití dosud nevyužitého potenciálu EU v oblasti energetických úspor. Je chvályhodné, že Komise vyvíjí tlak na členské státy, aby dosáhly zlepšení v rámci vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti, jež byly předloženy v roce 2008 a jež podle názoru Komise skýtají „velký prostor pro zlepšení“.

Inovace:Je zřejmé, že EU musí vyvinout větší úsilí pro harmonizaci a maximalizaci výzkumu a vývoje ve svých 27 členských státech. Toho lze dosáhnout třemi způsoby – sladěním a koordinací výzkumné činnosti (jako je tomu v případě průmyslových energetických iniciativ), zavedením technických a právních norem pro nové postupy (jako tomu bylo v případě zachycování a ukládání CO2) a prostřednictvím financování (jako je tomu v případě rámcového programu pro výzkum). Avšak ve svém strategickém plánu pro energetické technologie (SET) Komise sděluje, že státní a soukromé investice do nízkouhlíkové technologie je počínaje současností do roku 2020 třeba ročně zvýšit z 3 miliard EUR na 8 miliard EUR. Zpravodajka EP se domnívá, že musíme najít nový způsob na podporu soukromých investic do plánu SET a současně se znovu více zaměřit na 8. rámcový program pro energetiku.

Vnější energetická politika: Dokument Komise uvádí mnoho diskusí o oblasti energetiky, které Unie vede s mezinárodními organizacemi, zahraničními partnery a dodavateli. Ze zásadního hlediska energetického zabezpečení jsou však nejdůležitější vnější iniciativy, které se zaměřují na:

· rozšíření pravidel vnitřního trhu EU s energií na sousední státy,

· snahu o diverzifikaci zdrojů a cest dovozu energie.

Zpravodajka EP se domnívá, že rozšíření pravidel musí být dosaženo prostřednictvím rozšíření Energetického společenství a značné angažovanosti ve vztahu k Rusku v rámci fóra konference o energetické chartě a v souvislosti s jednáními o nové dohodě o partnerství a spolupráci a Ruskem. Je třeba vyjádřit blahopřání Moldavsku ohledně dokončení postupu ratifikace a sladění jeho právních předpisů pro zemní plyn s acquis EU a přistoupení k Energetickému společenství v květnu 2010. Před stejným úkolem stojí Ukrajina, která podmínečně přistoupila v roce 2009 a ještě musí zajistit, aby její právní předpisy pro zemní plyn byly v souladu s acquis EU.

Diverzifikace by mělo být dosaženo výstavbou nových terminálů na zkapalněný zemní plyn, které by umožnily přísun zemního plynu do Evropy z celého světa. Terminály LNG by mohly přinést jak nové zdroje, tak nové cesty pro dovoz plynu. Rozvoj jižního koridoru na základě projektů, jako je plynovod Nabucco, by také mohl Evropě poskytnout nové zdroje i novou cestu pro dovoz plynu. Zpravodajka EP vyjadřuje uznání Komisi za snahu kreativně uvažovat o „možných mechanismech pro posílení kupní síly EU“ a prověřit nové nástroje, jako je kaspická rozvojová společnost (Caspian Development Corporation), s cílem sjednotit evropskou poptávku po energii takovým způsobem, který by podpořil producenty plynu ve střední Asii, aby jej prodávali do Evropy.

S možnou výjimkou plynovodu Nabucco se zpravodajka EP domnívá, že je vhodnější, aby finanční prostředky určené na vzrůstající odolnost Evropy vůči vnějším energetickým šokům byly obecně vynakládány uvnitř EU spíše než vně EU. Je tomu tak z toho důvodu, že nová přeshraniční propojení a skladovací kapacity uvnitř EU představují trvalý přínos k energetické infrastruktuře v Evropě a jsou konkrétním vyjádřením energetické solidarity mezi členskými státy. Současná revize nařízení o zabezpečení dodávek plynu tomuto procesu napomůže. Avšak práce na vytvoření integrovanějšího trhu se zemním plynem musí i nadále pokračovat v období, na něž se vztahuje nová energetická strategie. Zpravodajka EP proto doufá, že Komise v tomto ohledu uplatní propojení mezi vnitřními a vnějšími aspekty energetické politiky.

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá Komisi, aby rozvinula vnitřní trh s energií na základě společného postoje Komise, Evropského parlamentu a členských států k energetické politice, jenž by respektoval právo členských států využívat svou vlastní skladbu zdrojů energie v souladu s požadavky EU na zajištění udržitelnosti, konkurenceschopnosti, energetické soběstačnosti a ochrany klimatu při současném využití obnovitelných zdrojů energie a především zajištění dodávek energie prostřednictvím posílené spolupráce se sousedními zeměmi;

2.  nabádá členské státy EU, aby při řešení náročných úkolů 21. století v oblasti energetiky prokázaly solidaritu, čímž by kroky Unie vycházející z článku 194 Smlouvy o fungování EU naplnily pozitivní energií;

3.  zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet součinnost mezi energetickou strategií EU a vnějšími vztahy EU se strategickými dodavateli energie tak, aby se v budoucích obchodních dohodách kladl větší důraz na zajištění dodávek energie a energetickou účinnost, a byl tak dlouhodobě zajištěn přístup EU k surovinám a možnosti rozvoje, jež jsou v zájmu obou stran;

4.  domnívá se, že energetická účinnost by měla být podporována na mezinárodní úrovni, měla by se stát celosvětovou prioritou, a být proto začleněna do budoucí energetické politiky EU, jakož i politiky rozvoje a mezinárodního obchodu;

5.  vyzývá Komisi, aby ve státech, jež nejsou členy EU, podporovala projekty sluneční a větrné energie i projekty bioenergie; domnívá se, že decentralizované zásobování energií lépe zabezpečí dodávky energie; mělo by rovněž existovat spojení s energetickými sítěmi přesahujícími hranice regionů; je toho názoru, že iniciativy, jako je DESERTEC, by měly být vyvinuty a definovány tak, aby odrážely zájmy EU i států mimo EU;

6.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím obchodních dohod posílila přijímání pravidel bezpečnosti a energetické účinnosti, která jsou v souladu s pravidly EU a platí pro výrobu, přenos, tranzit, skladování a zpracovávání či rafinaci dovážené a vyvážené energie, a aby na úrovni WTO iniciovala zavádění celosvětových norem, jež by podpořily otevřený a spravedlivý obchod v oblasti bezpečných a obnovitelných zdrojů energie a nových inovativních energetických technologií;

7.  za klíčové pro dlouhodobou bezpečnost a udržitelnost dodávek energie do EU a třetích zemí považuje diverzifikaci zdrojů energie, zásobovacích tras a infrastruktur a propojení mezi sítěmi pro dodávky ropy a plynu a inteligentními systémy zásobování; připomíná, že tyto trendy v energetické politice rovněž napomáhají podporovat rozvoj nových technologií v energetice a vytvářet v EU i ve třetích zemích pracovní příležitosti;

8.  podtrhuje, že je potřeba využívat inovativní potenciál podniků a veřejných služeb EU vyvíjejících činnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a souvisejících technologií, včetně technologií pro energetickou účinnost a vyspělých informačních a komunikačních technologií, a podporovat tak postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice zprostředkovaný obchodními dohodami, který poskytne nové příležitosti k prodeji produktů a know-how EU v této oblasti nebo ve vhodných případech k přenosu tohoto know-how;

9.  opět připomíná, že je důležité posílit v EU výzkum a zvýšit kapitálové příspěvky, např. přímé zahraniční investice EU, v oblasti budování a modernizace energetické infrastruktury v EU a v rozvojových zemích, a to zejména prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a společných podniků a případně prostřednictvím partnerství v rámci veřejného sektoru, a podporovat tak v těchto zemích přenos technologií a diverzifikaci skladby energetických zdrojů;

10. vyzývá Komisi, aby v rámci mezinárodního obchodu s energií zajistila vysokou úroveň transparentnosti trhu; trvá na tom, že je třeba pomocí mezinárodních pravidel zabránit zneužívání a manipulaci trhu;

11. vítá rozhodnutí ekvádorské vlády zastavit těžbu v oblasti ropného pole Yasuní v amazonském pralese s cílem ochránit životní prostředí a omezit závislost této země na vývozech energie z fosilních zdrojů a domnívá se, že EU by měla toto i podobná úsilí podporovat.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU