ZPRÁVA o strategii EU pro oblast Černého moře
16. 12. 2010 - (2010/2087(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Traian Ungureanu
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o strategii EU pro oblast Černého moře
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ (KOM(2007)0160),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2007 týkající se iniciativy černomořská synergie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře[1],
– s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí Evropské unie a širší oblasti Černého moře přijaté dne 14.února 2008 v Kyjevě,
– s ohledem na zprávu Komise o prvním roce provádění černomořské synergie přijatou dne 19. června 2008 (KOM(2008)0391),
– s ohledem na společné prohlášení zahajující partnerství černomořské synergie v oblasti životního prostředí (Brusel, 16. března 2010),
– s ohledem na sdělení Komise o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726) a na záměr Komise předložit v roce 2011 revizi evropské politiky sousedství (EPS),
– s ohledem na dohodu o přidružení s Tureckem,
– s ohledem na dohody o partnerství a spolupráci uzavřené s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, na probíhající jednání o nových dohodách o přidružení a také s ohledem na příslušné akční plány EPS,
– s ohledem na zprávy o pokroku dosaženém v rámci EPS týkající se Arménie, Ázerbájdžánu, Moldavské republiky, Gruzie a Ukrajiny a přijaté Komisí dne 12. května 2010,
– s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci uzavřenou s Ruskou federací a na probíhající jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o Východním partnerství (KOM(2008)0823) ze dne 3. prosince 2008,
– s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,
– s ohledem na nedávné pokroky, kterých bylo dosaženo v dialogu se zeměmi tohoto regionu o usnadnění vízového režimu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství[2],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice, Ruské federaci, Turecku, Ukrajině a zemích jižního Kavkazu i o integrované námořní politice;
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0378/2010),
A. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře tvoří strategický most spojující Evropu s oblastí Kaspického moře, střední Asií a Blízkým východem a dále s jihovýchodní Asií a Čínou a vyznačuje se úzkými vazbami a velkým potenciálem, ale i rozdíly a rivalitou; vzhledem k tomu, že do této oblasti patří členské státy EU Bulharsko, Řecko a Rumunsko, kandidátská země Turecko a partnerské země EPS Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina i Ruská federace jakožto strategický partner,
Β. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře má pro EU strategický význam; vzhledem k tomu, že Černé moře je částečně uvnitř EU a ze zeměpisného hlediska je z větší části evropským mořem, z čehož pro EU a země této oblasti vyplývají sdílené výzvy a příležitosti a také společná potřeba zajistit, aby oblast okolo Černého moře byla oblastí míru, demokracie, bezpečnosti, stability, regionální spolupráce a udržitelné prosperity; vzhledem k tomu, že k oblasti Černého moře je zapotřebí přistupovat soudržnějším, udržitelnějším a strategičtějším způsobem,
C. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře je po společenské, kulturní a náboženské stránce velmi rozmanitým prostředím, v němž by měl ústřední roli sehrávat dialog mezi různými kulturami a náboženskými vyznáními,
D. vzhledem k tomu, že přínosem černomořské synergie je skutečnost, že považuje oblast Černého moře za strategicky významnou pro EU a uznává, že je třeba, aby se EU v této oblasti více zapojovala; vzhledem k tomu, že výsledky černomořské synergie byly dosud spíše omezené a neexistuje jasná a komplexní představa o stávajících výsledcích jejího provádění, a EU je proto kritizována, že jí chybí strategická vize pro tuto oblast a že je její přístup k provádění nesourodý,
E. vzhledem k tomu, že nebyl vytvořen žádný akční plán, který by stanovoval konkrétní cíle, ukazatele a mechanismy pro předkládání zpráv, monitorování, hodnocení a kontrolu, jak to Parlament požadoval ve svém úplně prvním usnesení o oblasti Černého moře,
F. vzhledem k tomu, že byla dosud vydána pouze jediná zpráva o pokroku, a to v roce 2008, po níž nenásledoval žádný mechanismus pro pravidelné předkládání zpráv; vzhledem k tomu, že projektů nebylo uskutečněno mnoho a dosud bylo zahájeno pouze partnerství v oblasti životního prostředí,
G. vzhledem k tomu, že se od roku 2008 nekonala žádná ministerská konference, což poukazuje na malou viditelnost a nedostatečnou strategickou vizi a politické vedení černomořské synergie,
H. vzhledem k tomu, že vynaložené úsilí, byť chvályhodné, je výrazně narušováno slabou administrativní organizací, chybějícími institucionálními a politickými závazky a nedostatkem lidských zdrojů a vyčleněných finančních prostředků,
I. vzhledem k tomu, že v oblasti Černého moře došlo od roku 2008 k mnoha změnám, a přestože se zdá, že regionální spolupráce pokročila v některých technických oblastech, jako je životní prostředí, vzdělávání, výzkum a technologie i přibližování norem, mnohé problémy, jako jsou vleklé konflikty na Kavkaze a v Podněstří, námořní bezpečnost, pátrací a záchranné akce, militarizace, vysídlené obyvatelstvo a oslabování demokratické vlády, stále přetrvávají, a dokonce se zhoršily,
J. vzhledem k tomu, že mise uskutečněná za francouzského předsednictví prokázala společně s iniciativami členských států odhodlání EU ukončit a vyřešit konflikt v Gruzii,
K. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře má svůj geostrategický význam pro zajišťování dodávek energie do EU, zejména s ohledem na diverzifikaci těchto dodávek,
L. vzhledem k tomu, že ostatní iniciativy EU zahrnující země v oblasti Černého moře by neměly být považovány za konkurenci černomořské synergie, ale spíše za její doplněk,
M. vzhledem k tomu, že Komise byla také požádána o rozvoj strategie EU v Podunají, která by měla vzít v potaz úzký vztah Podunají k oblasti Černého moře,
1. domnívá se, že vzhledem ke strategickému významu oblasti Černého moře pro EU a spíše omezeným výsledkům černomořské synergie by měla být zahájena strategie, která by posílila soudržnost a viditelnost činnosti EU v této oblasti, a že strategie EU pro oblast Černého moře by měla být nedílnou součástí širší koncepce zahraniční a bezpečnostní politiky EU;
2. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby paralelně k přezkumu evropské politiky sousedství vypracovaly pro oblast Černého moře strategii, v níž by definovaly integrovaný a komplexní přístup EU zabývající se problémy a příležitostmi této oblasti a jež by obsahovala podrobný akční plán, jasné cíle, stěžejní iniciativy a ukazatele; domnívá se, že tato strategie přispěje k účinné koordinaci činností a rozdělení úkolů;
3. znovu vyzývá Komisi a ESVČ, aby pravidelně přezkoumávaly provádění této strategie tím, že stanoví konkrétní mechanismy pro monitorování, hodnocení, kontrolu a předkládání zpráv; naléhavě vyzývá k tomu, aby v klíčových fázích tohoto procesu probíhaly konzultace s příslušnými výbory Evropského parlamentu;
4. doporučuje zajištění soudržnosti mezi politikou na úrovni EU a vnitrostátními strategiemi členských států EU v oblasti Černého moře;
5. zdůrazňuje, že členské státy EU se musí dohodnout na jasných prioritách, aby mohl být následně vypracován realistický a z hlediska financí přiměřený akční plán, jakož i odpovídající systém pro hodnocení jeho účinnosti;
6. zdůrazňuje, že plnění cílů nové strategie se musí věnovat dostatečný počet zaměstnanců a že zejména musí být tato strategie znatelně zohledněna v rámci organizační struktury a personálního složení ESVČ;
7. vítá zahájení společného operačního programu pro přeshraniční spolupráci v povodí Černého moře v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a domnívá se, že vysoký počet obdržených žádostí je důkazem velkého zájmu o společné projekty spolupráce v oblasti Černého moře; oceňuje schválení 16 nových projektů, o nichž společný monitorovací výbor rozhodl v listopadu 2010; domnívá se však, že pomalé tempo fungování tohoto programu odráží nedostatky stávajících mechanismů financování; obzvláště poukazuje na právní problémy spojené s potřebou financovat účastníky pomocí různých finančních nástrojů a vyzývá Komisi, aby našla řešení, kterými by tyto překážky odstranila; je toho názoru, že program by se rovněž mohl vztahovat na investiční projekty;
8. vyzývá k tomu, aby byl na příští programové období vypracován společný operační program pro povodí Černého moře, který by se plně zaměřoval na všechny cíle uvedené ve strategickém dokumentu evropského nástroje sousedství a přeshraniční spolupráce na období 2007–2013 a dále pokračoval v úsilí o jejich splnění; zdůrazňuje, že by měly být stanoveny jednotné podmínky pro úpravu žádostí, čímž by měl jakýkoli právní subjekt, který pochází z kteréhokoli státu účastnícího se této programové oblasti, možnost podat přihlášku jako hlavní účastník; domnívá se, že všechny země účastnící se společného operačního programu pro povodí Černého moře by měly být zapojovány do činnosti v dalším programovém období a aktivně pobízeny k účasti na ní;
9. je proto přesvědčen, že úspěch této strategie závisí na poskytování vhodného a identifikovatelného financování; žádá vytvoření specifické rozpočtové položky pro strategii v oblasti Černého moře, vypracování účinných metod uvolňování prostředků, uzpůsobených zvláštní charakteristice této oblasti, a kontroly využívání těchto prostředků; vybízí k tomu, aby byly prioritně financovány rozvojové projekty malého rozsahu; vyzývá Komisi a regiony, aby v rámci přeshraniční spolupráce prosazovaly projekty, které spojují obyvatele, a aby zajistily a podporovaly finanční nástroj fondu pro malé projekty;
10. zdůrazňuje, že je nutné uplatňovat přístup orientovaný na projekty a jeho prostřednictvím zapojit místní orgány, podnikatelské kruhy, nevládní organizace či jiné organizace občanské společnosti do navrhování a provádění činností zastřešených strategií pro oblast Černého moře a do společné odpovědnosti za tyto činnosti; zdůrazňuje význam sledování činností v oblasti Černého moře prostřednictvím definování měřítek či jiných vhodných ukazatelů;
11. podporuje prohloubení součinnosti mezi různými politikami Unie, které do této strategie vstupují, zejména strukturálních fondů, rámcového programu pro výzkum a vývoj a transevropských dopravních sítí s cílem zajistit udržitelnost financovaných činností; tímto způsobem může možnosti vytvořené jednou iniciativou zaměřenou na hospodářský rozvoj převzít jiná, doplňující iniciativa;
12. považuje zapojení všech aktérů a odpovědnost na regionální úrovni za důležité zásady přístupu EU k této oblasti a domnívá se, že Turecko a Rusko by jakožto partnerské země měly být do regionální spolupráce v oblasti Černého moře pokud možno řádně zapojeny; domnívá se, že dvojí úloha Bulharska, Rumunska a Řecka, které jsou jak pobřežními státy Černého moře, tak členskými státy EU, je pro úspěch politiky EU v oblasti Černého moře klíčová;
13. domnívá se, že ministerské schůzky mezi zeměmi EU a zeměmi širší oblasti Černého moře by měly být pořádány pravidelně a zahrnovat všechny aktéry a země této oblasti, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), Komise pro ochranu Černého moře před znečištěním, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a EIB, což by přispělo k viditelnosti, strategickému vedení a koordinaci na vysoké úrovni; je přesvědčen, že institucionální dialog, který by vytvořil vazby mezi EU a BSEC, by mohl představovat krok k vytvoření skutečného partnerství v tomto regionu; upozorňuje nicméně, že BSEC se zřejmě v současné době potýká se strukturálními problémy a je zapotřebí tuto organizaci omladit a zreformovat, aby se mohla stát zdatným regionálním partnerem;
14. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Černomořské fórum pro partnerství a dialog bylo negativně poznamenáno regionálním napětím a následkem toho se dosud neetablovalo; domnívá se, že takové fórum by mohlo být zdrojem podnětů a místem pro podporu dialogu mezi regionálními subjekty;
15. domnívá se, že strategie v oblasti Černého moře by měla být rozvíjena na všech úrovních regionální spolupráce; vítá parlamentní spolupráci, která byla navázána mezi EU a zeměmi v oblasti Černého moře,
16. uznává význam regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran pro plánování a provádění této strategie, vzhledem k jejich úzkým vazbám na dané území a místní obyvatelstvo; žádá proto, aby byly zjištěny jejich potřeby a aby se uvedené subjekty plně zapojily do této strategie;
17. vítá zřízení černomořského fóra občanské společnosti a vyzývá k posílené spolupráci mezi místními orgány, občanskou společností a podnikatelskými subjekty; vyzývá Komisi, aby více podporovala občanskou společnost i sítě organizací občanské společnosti; vyzdvihuje úlohu, jakou plní nevládní sektor při zajišťování efektivní realizace činností strategie pro oblast Černého moře a úspěšnosti opatření zaměřených na budování důvěry;
18. zdůrazňuje doplňkovou povahu černomořské synergie a Východního partnerství a vyzývá Komisi, aby pozitivním způsobem využívala odlišné přístupy těchto dvou iniciativ a na každé úrovni objasnila, jak má být tato značná míra doplňkovosti zužitkovávána; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila, že ESVČ bude účinně koordinovat různé iniciativy a nástroje, které EU zřídila v širší oblasti Černého moře;
19. vítá vypracování strategie EU v Podunají, která má být dokončena do konce tohoto roku, a žádá, aby byla schválena a aby začala být uplatňována v prvních měsících roku 2011; zdůrazňuje, že je nutné strategii EU v Podunají rozšířit směrem k oblasti Černého moře; poukazuje na to, že udržitelný rozvoj podunajského regionu dále zvýší geostrategický význam oblasti Černého moře; domnívá se proto, že obě strategie by se měly navzájem doplňovat a posilovat, i když současně uznává rozdílný charakter dotčených regionů a odlišné geografické zaměření obou strategií;
20. zdůrazňuje, že by strategie EU pro oblast Černého moře měla být zaměřena na jeden základní cíl: vytvořit oblast, v níž panuje mír, demokracie, prosperita a stabilita a která je založena na dodržování lidských práv a základních svobod a na zabezpečení dodávek energie pro EU; domnívá se, že mezi priority by měly patřit řádná správa věcí veřejných, právní stát, podpora dodržování lidských práv, řízení migrace, energetika, doprava, životní prostředí a hospodářský a sociální rozvoj;
Bezpečnost a řádná správa
21. připomíná, že oblast Černého moře potřebuje aktivní politické strategie a dlouhodobá řešení, aby mohla čelit významným aktuálním regionálním a nadnárodním problémům, jako jsou vleklé konflikty, vysídlené obyvatelstvo, dvoustranné spory, uzavřené hranice a strategické rivality, které vedou k militarizaci a šíření zbraní, nevýkonným institucím a špatné správě věcí veřejných, oslabují demokratickou vládu, zvyšují přeshraniční kriminalitu a nedovolený obchod, zhoršují správu hranic a možnosti pohybu a jsou příčinou nedostatečné námořní bezpečnosti;
22. zdůrazňuje, že zásadní význam má vytvoření, podpora a rozvíjení dobrých sousedských vztahů mezi zeměmi v oblasti Černého moře, které jsou základním předpokladem pro úspěšnou spolupráci, a považuje za nepřijatelné, že v tomto regionu stále existuje problém uzavřených hranic mezi sousedícími zeměmi;
23. domnívá se, že EU může a měla by hrát aktivnější úlohu při utváření bezpečnostní situace v oblasti Černého moře; žádá intenzivnější zapojení EU do regionálního strategického dialogu a spolupráci EU s jejími strategickými partnery, pokud jde o řešení bezpečnostních otázek a předcházení konfliktům a jejich řešení, a to v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje, že plný rozvoj strategie v oblasti Černého moře je rovněž závislý na konkrétním pokroku směrem k mírovému řešení dosud nevyřešených konfliktů; žádá proto přímější zapojení EU, aby zaujala vedoucí postavení v jednáních a v rámci mírových procesů, aby posílila opatření na budování důvěry a programy pomoci s cílem vytvořit základ pro trvalá, komplexní urovnání sporů a aby zmírnila dopad konfliktů na místní obyvatelstvo; oceňuje činnost misí EUBAM a EUMM;
24. vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zintenzivnila úsilí, jehož cílem je přimět Rusko, aby plnilo šestibodový Sarkozyho plán na stabilizaci a řešení konfliktu v Gruzii;
25. poukazuje na to, že je třeba posílit systémy monitorování, a vyzývá EU, aby vyvinula systém včasného varování před konflikty jako nástroj pro prevenci konfliktů a budování důvěry v oblasti Černého moře, aby se zabránilo destabilizaci a eskalaci konfliktů; žádá, aby se pozornost zaměřila na konkrétní případy, spíše než na obecné vyjadřování obav; žádá, aby byla zvážena opatření na budování důvěry, jako je zveřejňování informací o prodeji zbraní a činnostech vojenského námořnictva; vyjadřuje mimořádné znepokojení skutečností, že byla Rusku prodloužena smlouva o pronájmu přístavu na Krymu, kde má své černomořské loďstvo, a tím, jaký může mít tato situace dopad na stabilitu v oblasti;
26. vyzývá EU, aby podnikla kroky k vytvoření regionálního právního rámce a mechanismů, které budou řešit šíření zbraní v oblasti Černého moře;
27. žádá, aby se strategie v oblasti Černého moře zabývala také přeshraniční kriminalitou a nedovoleným obchodováním, zejména s drogami a lidmi, a nezákonnou migrací, a rovněž žádá další posílení spolupráce při správě hranic a řízení přeshraničního pohybu;
28. zdůrazňuje, že je třeba lépe řídit migraci do oblasti Černého moře i z této oblasti posílením politické, hospodářské a sociální integrace přistěhovalců na základě zásad globálního přístupu EU k migraci;
29. konstatuje, že v posledních letech došlo ke zvýšení počtu námořních nehod, při nichž došlo ke ztrátám na životech a ekologickým škodám, a že pobřežní státy nejsou schopny provádět koordinované a úspěšné záchranné operace; v této souvislosti vyzývá EU, aby využívala integrovanou námořní politiku ke koordinaci pátracích a záchranných akcí a činností za účelem předcházení nehodám v oblasti Černého moře; vyzývá k vytvoření strategie pro dohled nad oblastí Černého moře;
30. domnívá se, že mezi cíle bezpečnostní strategie pro oblast Černého moře by mělo patřit také zlepšení správy věcí veřejných, posílení demokratické vlády, dodržování lidských práv a způsobilosti jednotlivých států; vyzývá Komisi a ESVČ, aby otázky budování institucí a demokratického způsobu vlády, které jsou nezbytné pro všechny státy, jež se chtějí úspěšně rozvíjet, zařadily mezi své hlavní iniciativy; zdůrazňuje, že cíl zlepšit správu věcí veřejných, právní stát a státní struktury v bývalých sovětských státech v tomto regionu představuje sám o sobě bezpečnostní strategii, protože úplné nebo částečné selhání státu a politická stagnace vytvářejí podmínky pro vnější zásahy a nadnárodní hrozby;
31. zdůrazňuje, že ve strategii EU pro oblast Černého moře musí být kladen značný důraz na ochranu lidských práv a posílení demokracie v celém regionu, což by mělo zahrnovat podporu úspěšné spolupráce mezi nevládními organizacemi a zastánci lidských práv v této oblasti;
32. připomíná, že jednou z priorit EU je zlepšit dodržování lidských práv a demokracie na celém světě; poukazuje na to, že porušování lidských práv je v obsazené Jižní Osetii a Abcházii na denním pořádku; vyzývá proto EU, a zejména ESVČ, aby aktivně reagovala na všechny druhy porušování lidských práv v oblasti Černého moře;
33. zdůrazňuje, že OBSE hraje v této oblasti významnou úlohu, a považuje za nezbytné, aby EU s OBSE spolupracovala v oblastech budování institucí, právního státu, pozorování voleb, svobody sdělovacích prostředků a demokracie a lidských práv;
Energetika, doprava a životní prostředí
34. na jedné straně se domnívá, že oblast Černého moře má strategický význam pro zabezpečení dodávek energie do EU a pro jejich diverzifikaci, a v této souvislosti opakuje, že je naléhavě nutné vytvořit pro oblast Černého moře soudržnou strategii; na druhé straně se domnívá, že pro harmonický a udržitelný rozvoj tohoto regionu je klíčová spolupráce v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí; vítá zahájení ekologického partnerství a dychtivě očekává zahájení dvou dalších partnerství v oblasti dopravy a energetiky; vyzývá k jejich rychlému a účinnému provádění; domnívá se, že rozvoj společného právního rámce na regionální úrovni by měl velký přínos, pokud jde o účinnější spolupráci a součinnost v těchto oblastech; domnívá se, že zřízení a podpora profesionálních a institucionálních sítí by umožnily posílit kapacitu pro společné a účinné rozhodování;
35. zdůrazňuje, že je třeba posílit vícestrannou energetickou spolupráci v oblasti Černého moře, jejíž hlavní zásady stanoví WTO a Smlouva o energetické chartě; podporuje úplnou integraci trhů a právních předpisů na základě legislativy EU v oblasti energetiky a životního prostředí a nabádá země v rámci širší oblasti Černého moře, aby se připojily ke Smlouvě o energetickém společenství, a EU, EIB a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby přispěly k modernizaci energetické infrastruktury v oblasti Černého moře;
36. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy přistupovaly k oblasti Černého moře jednotně s cílem dosáhnout zabezpečení dodávek energie a stability v sousedství EU, což je jejím dlouhodobým cílem;
37. připomíná, že je třeba, aby se Komise rázněji zasadila za opatření k diverzifikaci dodávek plynu a vytvoření společného normativního rámce na podporu transparentního a konkurenceschopného trhu s plynem založeného na dohodnutých pravidlech; současně vyzývá EU, aby aktivně rozvíjela spolupráci s černomořskými státy a nabídla jim více příležitostí podpořit energetické projekty, které jsou v zájmu EU; v této souvislosti vítá přistoupení Moldavské republiky a Ukrajiny k Energetickému společenství;
38. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zřídit Parlamentní shromáždění Euronest, což přispěje ke splnění cílů Východního partnerství a bude tak mít pozitivní dopad na otázky související se zabezpečením dodávek energie;
39. připomíná cíl EU diverzifikovat zásobovací trasy a zdroje dodávek a vypracovat společnou politiku EU v oblasti energetiky; znovu zdůrazňuje význam projektů jižního koridoru, zejména skutečnost, že pro zabezpečení dodávek energie pro Evropu je klíčový strategicky prioritní projekt EU Nabucco a jeho rychlá realizace; bere na vědomí projekt South Stream; dále zdůrazňuje význam dopravy zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy v podobě projektu výboru AGRI a rozvoje terminálů LNG v černomořských přístavech a také význam panevropského ropovodu Konstanca-Terst;
40. naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2011 uzavřela dohody s případnými dodavatelskými zeměmi pro plynovod Nabucco;
41. domnívá se, že balíček opatření pro energetickou infrastrukturu, který Komise brzy předloží, musí klást velký důraz na navrhované energetické projekty v oblasti Černého moře; upozorňuje na skutečnost, že tranzitní cesty vedoucí přes státy, které se v této oblasti nacházejí, mohou znatelně zlepšit zabezpečení dodávek EU;
42. zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje energie v oblasti Černého moře skýtají značný potenciál, který by mohl významně přispět k zabezpečení energetické budoucnosti na celosvětové úrovni a k udržitelnému hospodářskému růstu, a vyzývá Komisi a pobřežní země Černého moře, aby tento potenciál uvolnily;
43. žádá, aby součástí partnerství EU a oblasti Černého moře bylo předávání poznatků a technologie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti a technická podpora pro koncepci distribuční soustavy, a poukazuje na to, že úspora energie má klíčový význam pro lepší zabezpečení dodávek; podporuje výzkum alternativních zdrojů energie a zejména obnovitelné energie, energetické účinnosti a úspor energie, které jsou zásadní pro to, abychom byli schopni čelit změně klimatu a přispět k celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů;
44. podporuje stálý rozvoj iniciativ v rámci programů TRACECA a INOGATE; vyzývá EU, aby posílila svou podporu infrastrukturních projektů v regionu, a to přímo i prostřednictvím koordinace ostatních přispěvatelů a investorů;
45. domnívá se, že za účelem mezinárodního obchodu a přepravy uhlovodíků v této oblasti je velmi důležité rozvíjet přístavy EU při pobřeží Černého moře a na přímořském Dunaji, a to včetně terminálů ropy a zemního plynu a infrastruktury intermodální dopravy; domnívá se, že je nutné modernizovat infrastrukturu v oblasti Černého moře a vytvořit napojení na evropské dopravní koridory; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily dokončení prioritních projektů transevropské dopravní sítě podél os 7, 18, 21 a 22, jak jsou uvedeny v příloze II rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, a také jejich postupné začlenění do koridoru TRACECA i propojení s centrální a jihovýchodní osou a námořními cestami pro mezinárodní dopravu, jak jsou definovány ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Prodloužení hlavních transevropských dopravních os do sousedních zemí – Hlavní směry pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech“ (KOM(2007)0032), a také dokončení panevropských dopravních koridorů 8 a 9;
46. vyzývá pobřežní státy Černého moře, aby uzavřely memorandum o porozumění týkající se rozvoje mořských koridorů Černého moře, a žádá Komisi, aby otevřela rozpočtovou položku TEN-T pro financování mořských koridorů Černého moře podobných stávajícím mořským koridorům Baltského, Severního a Středozemního moře;
47. vítá opatření přijatá s cílem rozšířit společný letecký prostor EU o země oblasti Černého moře; vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu s Moldavskou republikou ohledně liberalizace jejího odvětví letecké přepravy a aby urychleně zahájila jednání o přistoupení Moldavské republiky ke společnému leteckému prostoru EU;
48. zdůrazňuje význam Černého moře jako zdroje přírodního bohatství a vyjadřuje vážné znepokojení nad stavem životního prostředí v této oblasti a zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a ochranou životního prostředí a také zaujmout společný postoj k řešení této otázky, a proto připomíná, že je třeba plně uskutečňovat Úmluvu o ochraně Černého moře před znečištěním;
49. vyzývá Komisi, aby při financování projektů v oblasti infrastruktury upřednostňovala požadavky energetické účinnosti a ochrany životního prostředí a klimatu, přičemž předpokladem by mělo být kladné posouzení dopadu na životní prostředí; připomíná výzvy, kterým oblast Černého moře čelí v důsledku změny klimatu, a naléhavě proto vyzývá k posílení spolupráce mezi pobřežními zeměmi Černého moře, zejména v oblasti předcházení mimořádných událostí;
50. vyzývá EU, aby oblast Černého moře začlenila do integrované námořní politiky a zejména do společné rybářské politiky a poskytla jí rovnocenné postavení jako ostatním evropským povodím; EU by měla vyvinout veškeré nezbytné diplomatické úsilí k tomu, aby přiměla státy v oblasti Černého moře, které nejsou členy EU, k tomu, aby co nejdůsledněji dodržovaly zásady společné rybářské politiky; zdůrazňuje, že je důležité zřídit samostatný společný subjekt pro řízení populací ryb v Černém moři a uplatňovat mechanismus víceletých plánů řízení;
Hospodářský, sociální a lidský rozvoj
51. domnívá se, že je třeba podporovat hospodářský, sociální a lidský rozvoj celého regionu; přisuzuje zvláštní význam dodržování lidských práv a základních svobod v tomto regionu; zdůrazňuje, že tento region disponuje mimořádnými přírodními zdroji, které mohou podpořit rychlý hospodářský růst; zdůrazňuje, že řádná správa těchto zdrojů je pro usnadnění takového rozvoje klíčová;
52. zdůrazňuje, že pro hospodářský rozvoj regionu je klíčová další liberalizace obchodu a posílení vnitroregionálního obchodu; zdůrazňuje, že pro místní obyvatele i obchodní partnery tohoto regionu je důležité, aby byl v oblasti Černého moře vytvořen prostor hospodářských příležitostí a prosperity; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti podvodům a korupci, aby se tento region stal přitažlivějším pro investory; zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti cestovního ruchu a rozvoje přístavů a pobřeží; podporuje integrovanou námořní politiku EU, jejímž cílem je socioekonomický rozvoj přímořských oblastí, avšak s politováním konstatuje, že její část týkající se Černého moře je jen málo rozvinutá; vítá výsledky dosažené v oblasti spolupráce ve školství, výzkumu a technologiích; opakovaně schvaluje cíl podporovat sociální rozvoj a silnou občanskou společnost; zdůrazňuje, že EU by měla se zeměmi tohoto regionu pokročit v dialogu o zjednodušení vízového styku;
53. je přesvědčen, že EU by měla hrát v oblasti Černého moře významnější roli tím, že zemím v této oblasti nabídne lepší vyhlídky na užší začlenění do EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí pozorně zvážit, důkladně prověřit a podporovat příležitosti k liberalizaci obchodu a vytvoření zóny volného obchodu podle zásad WTO;
54. poukazuje na dlouhotrvající strategické partnerství mezi EU a Ruskem a na skutečnost, že obě země mají společný zájem na posilování dvoustranného obchodu a investic, na usnadňování a liberalizaci obchodu v rámci globálního hospodářství a na upevňování a rozvíjení hospodářské soutěže, a to i v oblasti Černého moře;
55. uznává, že oblast Černého moře byla vážně postižena celosvětovou finanční krizí, která náhle ukončila období růstu, jenž v průměru dosahoval 6 % ročně, i příliv zahraničního kapitálu potřebného pro další ekonomický rozvoj černomořských států a vystavila finanční systém tohoto regionu extrémní zátěži; zdůrazňuje, že tuto situaci je nutné řešit posílením finančních a bankovních předpisů, zlepšením fiskální důvěryhodnosti a transparentnosti, bojem proti daňovým podvodům a únikům a proti korupci, zintenzivněním regionální spolupráce a posílením koordinace mezi regionálními organizacemi, jako je BSEC;
56. vybízí k tomu, aby byl v rámci strategie vyvinut integrovaný přístup a využívány zavedené zásady politiky soudržnosti EU a politiky sousedství, které mohou pomoci dosáhnout efektivních výsledků a zároveň usnadnit proces budování kapacit v méně rozvinutých oblastech; zejména je přesvědčen, že by měla být posílena přeshraniční spolupráce mezi regiony, aby bylo možné řešit společné problémy koordinovaně; zdůrazňuje, že Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) představuje vhodnou platformu spolupráce pro strukturovanou víceúrovňovou správu věcí veřejných; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti lepší koordinace různých evropských nástrojů zajišťujících přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích Unie;
57. upozorňuje na to, že ve všech oblastech spolupráce má zásadní význam výměna osvědčených postupů mezi regiony, v jejímž rámci by regiony, které mají dlouhodobé zkušenosti s přípravou a prováděním projektů, mohly pomáhat ostatním regionům při zvyšování jejich výkonnosti;
58. považuje za zásadní zlepšit správní kapacitu všech místních a regionálních zúčastněných stran v oblasti Černého moře s cílem zajistit účinné provádění a řádné finanční řízení projektů EU, větší transparentnost a odpovědnost a vyvážený územní rozvoj v celém tomto regionu;
59. zdůrazňuje význam zjednodušení vízového styku a mobility osob v tomto regionu a naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení preferenčních vízových programů pro obchodníky, akademiky, mládež, místní veřejné činitele a další skupiny s cílem posílit kontakty v rámci celého regionu, zejména pokud jde o budování důvěry; vybízí k rozvoji společných projektů pod záštitou EU zaměřených na podporu kulturního dědictví a cestovního ruchu v tomto regionu;
60. domnívá se, že je třeba dlouhodobě podporovat programy zaměřené na mezikulturní a mezináboženský dialog s cílem posílit spolupráci v regionu, že společné iniciativy v oblasti vzdělávání a sdělovacích prostředků jsou velmi potřebné k vytvoření a konsolidaci významných vazeb mezi osobnostmi formujícími veřejné mínění v regionu a že iniciativy, jako je síť univerzit v oblasti Černého moře, jsou dobrými příklady toho, jak mohou akademické interakce vést k pozitivní součinnosti v regionu; vyzývá k posílení akademických a studentských sítí, elektronických infrastruktur a projektů společného výzkumu; vítá iniciativu na zřízení a podporu Černomořské vysoké školy, která pomůže vzniku regionální elity, jež bude považovat spolupráci za přirozenou metodu řešení společných problémů;
61. bere na vědomí výsledky projektu propojení oblasti Černého moře (BSI), jehož smyslem je zřídit v rámci širší oblasti Černého moře regionální výzkumnou a vzdělávací síť a napojit ji na infrastruktury GEANT, a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala výzkumné projekty v oblasti Černého moře, jako je HP-SEE, SEE-GRID, SCENE, CAREN a BSRN;
*
* *
62. vyzývá svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států a všech černomořských zemí.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Úvod
Strategický význam oblasti Černého moře pro EU byl uznán v roce 2007. V souvislosti s přistoupením Rumunska a Bulharska do EU se Černé moře částečně stalo vnitřním mořem EU. Vzhledem k tomu, že události v této oblasti, která je strategicky umístěná na křižovatce Evropy, Blízkého východu a střední Asie, začaly mít přímý dopad na vnitřní záležitosti EU, uznala EU, že je třeba uvažovat o hlubším zapojení v tomto prostoru.
To vedlo k zahájení nového politického přístupu EU k této oblasti nazvaného černomořská synergie. Synergii navrhla Evropská komise v dubnu 2007. Představuje stávající politický přístup EU k oblasti Černého moře a oficiálně ji na vysoké úrovni společně zahájili aktéři EU a černomořských zemí na Kyjevské ministerské konferenci zemí EU a širší oblasti Černého moře v únoru 2008.
Podle definice Evropské komise zahrnuje oblast Černého moře deset zemí: tři členské státy EU (Bulharsko, Řecko a Rumunsko), jednu kandidátskou zemi (Turecko), pět východoevropských sousedů (Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavskou republiku a Ukrajinu) a Rusko jakožto strategického partnera.
Cílem černomořské synergie je rozvinout regionální spolupráci mezi EU a touto oblastí, jakož i spolupráci v rámci oblasti. Je koncipována jako flexibilní a doplňkový nástroj ke stávajícím dvoustranným vztahům EU se zeměmi tohoto regionu. Jejím cílem je podpořit spolupráci a součinnost mezi zeměmi tohoto regionu ve snaze přeměnit oblast Černého moře v prostor stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity. Navrhuje třináct oblastí spolupráce, které by předpokládaly větší zapojení EU v tomto regionu. K ústřední myšlence této iniciativy patří zapojení všech aktérů a regionální spolupráce.
Evropský parlament vyjádřil svůj postoj k vytvoření a zahájení černomořské synergie a podporu této strategii ve své zprávě z ledna 2008. Současně vyzval k vytvoření podrobného akčního plánu s konkrétními cíli a ukazateli a k vypracování monitorovacího a kontrolního mechanismu.
Poslední dokument, který EU k černomořské synergii vydala, pochází z června 2008 a zabývá se hodnocením prvního roku provádění černomořské synergie. Po předložení výsledků v různých oblastech navrhuje EK, aby byla černomořská synergie dále rozvíjena stanovením měřitelných cílů, odvětvového partnerství, které usnadní společné projekty, zřízením černomořského fóra občanské společnosti, posílením akademických a studentských sítí a zřízením institutu pro evropské studie v oblasti Černého moře.
II. Účel zprávy o strategii EU v oblasti Černého moře
Existují tři hlavní důvody k vydání nové zprávy Evropského parlamentu o oblasti Černého moře.
Za prvé je třeba provést aktuální vyhodnocení činnosti EU v oblasti Černého moře tři roky po vytvoření černomořské synergie. Analýza stávající situace ukazuje zejména na to, že chybí jasný, komplexní a aktuální obrázek o výsledcích provádění černomořské synergie. To je částečně způsobeno chybějícím mechanismem pro pravidelné předkládání zpráv a skutečností, že od roku 2008 nebyla předložena žádná zpráva. Vede to ke kritice roztříštěného přístupu k přítomnosti EU v oblasti Černého moře – v konkrétních oblastech regionální spolupráce byly přijaty jen velmi omezené kroky. Přes doporučení uvedená v usnesení Evropského parlamentu z roku 2008 nebyly dosud pro černomořskou synergii vytvořeny žádné mechanismy pro předkládání zpráv, monitorování, hodnocení a kontrolu.
Roztříštěnost se projevuje také ve finanční oblasti. Černomořská synergie je v současnosti financována z různých finančních nástrojů EU (ENPI, IPA, EFRR), z čehož vyplývá nedostatečná viditelnost dostupných zdrojů a správní obtíže spojené s potřebou koordinovat různé finanční rámce. To vede k nízkému povědomí o způsobech, jak získat přístup k fondům EU pro regionální spolupráci v oblasti Černého moře. Na jaře tohoto roku jsme byli dokonce svědky rozhodnutí EK přesměrovat 1,5 milionu EUR z pilotního projektu zaměřeného na životní prostředí a rozvoj oblasti Černého moře (z celkových 2 milionů neboli 75 % prostředků) v rozpočtu EU na rok 2010 na jiný pilotní projekt EU v odvětví banánů v zemích AKT.
Druhým důvodem je analýza konkrétních výsledků černomořské synergie, které se zdají být omezené. Je možné konstatovat, že hlavním přínosem černomořské synergie bylo povýšení oblasti Černého moře na strategicky významný prostor pro EU a uznání potřeby hlubšího zapojení EU v této oblasti. V letech 2007–2008 to této otázce také zajistilo pozornost na vysoké úrovni v rámci EU i politické úsilí o zahájení a uskutečnění této iniciativy EU v oblasti Černého moře.
Odvětvový přezkum výsledků vede k závěru, že pokroku bylo dosaženo v přibližování norem a ve spíše technických oblastech, jako je životní prostředí, výzkum nebo vzdělávání. Nejhmatatelnějším výsledkem je pravděpodobně zahájení partnerství v oblasti životního prostředí v březnu 2010.
Mnohem méně toho však bylo dosaženo v oblasti naplňování synergie a v odvětvích, jako jsou stabilita, demokracie a řádná správa věcí veřejných, nedošlo k mnoha pokrokům zřejmě také z důvodu oslabení demokratické vlády v několika černomořských státech a války mezi Ruskem a Gruzií, k níž došlo v roce 2008. Bylo by možné dokonce říci, že problémy v této oblasti nejenže přetrvávají, ale jsou dokonce intenzivnější než dřív. Bylo však vytvořeno černomořské fórum občanské společnosti, které se koná každý rok, a EU ukázala svou schopnost hrát účinnou úlohu při řešení konfliktů během mediace v době války mezi Ruskem a Gruzií.
Roztříštěnost, nedostatek monitorování a omezené výsledky vedou obecně k závěru, že černomořská synergie se v současnosti ztratila ze zřetele. Tento aspekt je posilován také skutečností, že od roku 2008 nebyla svolána žádná ministerská schůzka zaměřená na tuto politiku EU.
Zpravodaj se tak dostává ke třetímu důvodu, který vyžaduje strategickou vizi, integrovaný přístup a viditelnost budoucích opatření EU v oblasti Černého moře. Zpravodaj se domnívá, že navrhnout vytvoření strategie EU pro oblast Černého moře je nejlepším prostředkem, jak výše uvedené nedostatky řešit. Tento postoj také zohledňuje současnou situaci, kdy jsou vytvářeny strategie EU pro různé makroregiony, jako jsou strategie pro Podunají nebo Pobaltí.
III. Hlavní doporučení
Strategie EU pro oblast Černého moře by měla být založena na přínosech černomořské synergie a zároveň zřídit silnější politický rámec a posílit zapojení EU v této oblasti.
Pokud jde o politický rámec, musí tato strategie zajišťovat integrovaný přístup EU k oblasti Černého moře. Musí také stanovit přípravu akčního plánu, v němž budou uvedeny jasné cíle, prioritní akce, ukazatele a stěžejní iniciativy. Aby bylo dosaženo jejich účinného provádění, je třeba vytvořit mechanismy pro pravidelné předkládání zpráv, monitorování, hodnocení a kontrolu.
Zpravodaj se domnívá, že pro úspěch strategie je také třeba zaměřit pozornost na zajišťování vhodných finančních a lidských zdrojů. Ze stávající analýzy situace jasně vyplývá, že je třeba mít vyčleněné a sdružené finanční prostředky. Zpravodaj tedy navrhuje vytvoření oddělené položky v rozpočtu EU pro strategii v oblasti Černého moře. Pokud jde o lidské zdroje, budoucí ESVČ zajistí dostatečný počet zaměstnanců pro účinný rozvoj a řízení této strategie.
K zajištění strategického vedení a koordinace na vysoké úrovni je také samozřejmě nezbytné uskutečňovat pravidelné ministerské schůzky mezi EU a zeměmi v oblasti Černého moře. Těchto schůzek se musí účastnit všichni aktéři v daném regionu a schůzky musí případně následovat model Kyjevské ministerské konference z února 2008. Zpravodaj se domnívá, že Turecko a Rusko jsou v rámci této iniciativy klíčovými partnery, zatímco Bulharsko, Rumunsko a Řecko by měly přijmout vůdčí úlohu vzhledem k jejich dvojí roli členských států EU i zemí na pobřeží Černého moře.
Dialog a praktické uskutečňování strategie EU v oblasti Černého moře je třeba rozvíjet na všech úrovních regionální spolupráce. Parlamentní rozměr a spolupráce na místní úrovni (mezi místními orgány, občanskou společností a podniky) jsou v tomto směru důležité.
Zpravodaj se domnívá, že hlavními cíli strategie v oblasti Černého moře je vybudovat v tomto regionu prostor míru, stability a prosperity a zabezpečit dodávky energie do EU. Z tohoto důvodu by bezpečnost, řádná správa věcí veřejných, energetika, doprava, životní prostředí, socioekonomický a lidský rozvoj měly být považovány za prioritní.
Oblast Černého moře stále čelí četným nadnárodním problémům souvisejícím s bezpečností, které nelze přehlížet a jež je třeba řešit na regionální úrovni. K těm nejvážnějším patří vleklé konflikty, dvoustranné spory a zavřené hranice, tendence k militarizaci a šíření zbraní, námořní dohled, nedovolený obchod a přeshraniční trestná činnost. Tyto problémy se budou lépe řešit prostřednictvím důrazného a přímého zapojení EU.
Bezpečnostní rozměr oblasti Černého moře musí také každopádně zahrnovat rozhodná opatření zaměřená na posílení demokratické vlády, řádné správy věcí veřejných a budování kapacit státu.
Pokud jde o energetiku, dopravu a životní prostředí, měla by být prioritou podpora projektů v oblasti infrastruktury a vytváření společných pravidel a rámců. Zpravodaj vítá zahájení partnerství v oblasti životního prostředí v březnu 2010 a projekty na vytvoření dalších dvou partnerství týkajících se dopravy a energetiky v oblasti Černého moře. Zdůrazňuje však, že je třeba tato partnerství rychle a účinně naplňovat.
Zpravodaj přisuzuje velký význam zejména spolupráci týkající se energetiky v oblasti Černého moře. Domnívá se, že by se budoucí strategie měla více zaměřit na diverzifikaci přepravních tratí a zdrojů dodávek. Zdůrazňuje význam plynovodu Nabucco, domnívá se však, že přeprava zkapalněného plynu představuje významnou možnost pro budoucí vývoj v odvětví energetiky, zejména v souvislosti s hospodářskou krizí a napjatými finančními zdroji. Zdůrazňuje proto ve své zprávě zvláštní význam projektu výboru AGRI a rozvoje terminálů LNG v černomořských přístavech. a konečně je nezbytné další posílení rámce společných norem a transparentních pravidel týkajících se energetiky v oblasti Černého moře na základě energetického společenství a energetické charty.
Hospodářský, sociální a lidský rozvoj oblasti Černého moře je významným předpokladem pro přeměnu této oblasti ve stabilní a prosperující prostor. Přestože byla oblast Černého moře silně zasažena hospodářskou krizí, má obrovský potenciál z hlediska hospodářského růstu a obchodu. Zpravodaj se domnívá, že by se strategie měla zaměřit na liberalizaci obchodu a jeho posílení uvnitř regionu, řádnou diverzifikaci ekonomik a řešení hospodářských rozdílů mezi regiony. Zpravodaj uznává výsledky dosažené při spolupráci v oblasti vzdělávání a výzkumu v oblasti Černého moře, domnívá se nicméně, že je třeba pokračovat v započatém úsilí, zejména pokud jde o celoživotní učení a přizpůsobování vzdělávání požadavkům trhu práce i o rozšíření mezinárodních výměn a rozvoj dalších sítí v rámci občanské společnosti.
Zpravodaj také sdílí stanovisko, že integrovaná námořní politika EU by mohla být pro integrovaný rozvoj oblasti Černého moře velmi přínosná, a trvá proto na tom, aby byl tento rozměr v rámci integrované námořní politiky EU řádně rozvíjen.
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (10. 11. 2010)
pro Výbor pro zahraniční věci
ke strategii EU pro oblast Černého moře
(2010/2087(INI))
Navrhovatel: Metin Kazak
NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. uznává, že oblast Černého moře byla vážně postižena celosvětovou finanční krizí, která způsobila náhlé ukončení období růstu, jenž v průměru dosahoval 6 % ročně, a přílivu zahraničního kapitálu potřebného pro další ekonomický rozvoj černomořských států a vystavila finanční systém tohoto regionu extrémní zátěži; zdůrazňuje, že tuto situaci je nutné řešit posílením finančních a bankovních předpisů, zlepšením fiskální důvěryhodnosti a transparentnosti, bojem proti daňovým podvodům a únikům a proti korupci, zintenzivněním regionální spolupráce a posílením koordinace mezi regionálními organizacemi, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC);
2. domnívá se, že iniciativa černomořská synergie (BSS), jež byla představena v roce 2007, poskytla regionální spolupráci v oblasti Černého moře nový impuls, hluboce však lituje skutečnosti, že administrativní a fiskální zdroje, které byly vyčleněny na její realizaci, nebyly dostačující; domnívá se proto, že by budoucí strategie pro oblast Černého moře měla mít větší prioritu, stejnou jako strategie EU pro region Baltského moře, a že by veškerá finanční podpora poskytovaná regionu měla být lépe koordinována, být zdrojem větší odpovědnosti a zaměřovat se na klíčová odvětví, která tak získají zdravý finanční výhled do budoucna;
3. upozorňuje, že by strategie pro oblast Černého moře měla vycházet ze zkušeností Pobaltí, Balkánu a Podunají a vyvarovat se nedostatků, které se v těchto regionech vyskytly; domnívá se, že budoucí strategie pro oblast Černého moře musí doplňovat evropskou politiku sousedství a že by strategie pro oblast Černého moře neměla být zastíněna podobnými regionálními iniciativami; doporučuje, aby byli do budoucí strategie pro oblast Černého moře zapojeni všichni partneři v tomto regionu; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba řešit dlouhotrvající konflikty v regionu;
4. zdůrazňuje, že je třeba reformovat organizaci BSEC, aby mohla efektivně čelit novým výzvám, a domnívá se, že 20. výročí založení této organizace v roce 2012 bude dobrou příležitostí k předkládání návrhů v této oblasti, včetně návrhů týkajících se přezkumu hospodářské agendy BSEC z roku 2001, organizační reformy a docílení větší provozní účinnosti, i návrhů zaměřených na modernizaci spřízněných subjektů, jako je Černomořská banka pro obchod a rozvoj (BSTDB) a obchodní rada BSEC; domnívá se, že by zdroje těchto subjektů mohly být využity k navýšení rozpočtu BSEC;
5. vítá projektově orientovaný přístup v rámci iniciativy BSS, zejména partnerství v oblasti životního prostředí, a domnívá se, že plánovaná partnerství zaměřená na rozvoj dopravní a energetické infrastruktury jsou klíčová pro udržitelný rozvoj v tomto regionu, který by měl být pobízen k tomu, aby se více začlenil do nového evropského vnitřního trhu s energií; zdůrazňuje význam projektu Nabucco a dalších energetických projektů pro obchod v regionu; vybízí všechny členské státy BSEC, aby přistoupily ke Smlouvě o Energetickém společenství, která stanoví provádění acquis Společenství v elektroenergetickém a plynárenském odvětví; zdůrazňuje, že je třeba dále upřednostňovat projekty ekologického rozvoje a energetické účinnosti, neboť mohou přilákat tržní pobídky a dlouhodobé investice, a že obnovitelné zdroje energie mohou významně přispět k budoucímu celosvětovému zabezpečení dodávek energie;
6. je toho názoru, že okružní dálnice kolem Černého moře a mořské dálnice by značně posílily obchodní příležitosti a rozvoj v regionu; zdůrazňuje však, že je zapotřebí důkladných hodnocení dopadu na životní prostředí a spolupráce v oblasti námořního dohledu s cílem zajistit bezpečnost námořní dopravy a ochranu životního prostředí; zdůrazňuje, že by investice měly být směřovány na rozvoj a rozšíření kapacit hlavních černomořských přístavů, např. Constanţy a Varny;
7. zdůrazňuje, že nárůst v počtu členských států WTO v tomto regionu (členy této organizace nejsou již jen dva státy) pozitivně přispívá k zavedení předvídatelného a stabilního obchodního režimu a doporučuje, aby příslušné členské státy BSEC posílily své úsilí o získání členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) a aby všechny země v oblasti Černého moře pokračovaly v přizpůsobování svých vnitrostátních právních předpisů pravidlům WTO a mnohostranným obchodním zásadám, včetně acquis EU v oblasti obchodu; vyzývá je, aby urychlily postupné odbourávání obchodních překážek s cílem dosáhnout větší liberalizace obchodu, včetně zjednodušení celních a daňových režimů; domnívá se, že by tomuto procesu prospěla větší spolupráce na parlamentní úrovni, a to jak dvoustranná spolupráce, tak spolupráce s Parlamentním shromážděním BSEC a s Parlamentní konferencí o WTO; v této souvislosti se domnívá, že by se Evropská unie měla stát řádným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
9.11.2010 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
20 1 0 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Joe Higgins, Yannick Jadot, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Robert Sturdy, Keith Taylor, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
George Sabin Cutaş, Béla Glattfelder, Małgorzata Handzlik, Maria Eleni Koppa, Elisabeth Köstinger, Michael Theurer, Jarosław Leszek Wałęsa |
|||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Anna Záborská |
|||||
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (11. 11. 2010)
pro Výbor pro zahraniční věci
ke strategii EU pro oblast Černého moře
(2010/2087(INI))
Navrhovatelka: Silvia-Adriana Ţicău
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. uznává, že oblast Černého moře má geostrategický význam, zejména pro zabezpečení dodávek energie a diverzifikaci energetických zdrojů EU a tras pro přepravu energie, neboť se nachází v blízkosti Kaspického moře, Blízkého východu a Střední Asie, a že po přistoupení Rumunska a Bulharska by se EU měla stát v této oblasti důležitým aktérem v mezinárodních vztazích, ale uznává, že je třeba ještě mnohé učinit;
2. vyzývá Komisi, aby do své strategie pro oblast Černého moře zařadila hledisko životního prostředí a aby zejména přispěla k obnově životního prostředí poté, co některé řeky vlévající se do Černého moře byly znečištěny toxickým odpadem, jak tomu bylo v případě nedávné nehody v povodí Dunaje;
3. domnívá se, že balíček pro energetickou infrastrukturu, který Komise brzy představí, musí klást velký důraz na navrhované energetické projekty v oblasti Černého moře; upozorňuje na skutečnost, že tranzitní cesty vedoucí přes státy, které se v této oblasti nacházejí, mohou znatelně zlepšit zabezpečení dodávek EU;
4. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy přistupovaly k oblasti Černého moře jednotně s cílem dosáhnout zabezpečení dodávek energie a stability v jejím sousedství, což je dlouhodobým cílem EU;
5. zdůrazňuje, že je důležité jasně definovat operační metody a prostředky pro provádění černomořské strategie, včetně postupů, projektů, systému dohledu a financování, zejména s cílem vyjasnit, jak bude tato strategie doplňovat Východní partnerství;
6. poukazuje na dlouhotrvající strategické partnerství mezi EU a Ruskem a na skutečnost, že obě strany mají zájem na posilování dvoustranného obchodu a investic, na usnadňování a liberalizaci obchodu v rámci globálního hospodářství a na upevňování a rozvíjení hospodářské soutěže, a to i v oblasti Černého moře;
7. s ohledem na výstavbu nových plynovodů a jejich propojení, nových elektrizačních soustav a jejich propojení, nových terminálů LNG a infrastruktur a nových elektráren (výroba energie z fosilních paliv, obnovitelné zdroje energie a jaderné projekty) zdůrazňuje, že je nezbytné zavést transparentní a spravedlivá tržní pravidla a podmínky pro přepravu energie a obchodování s ní, které zajistí dlouhodobou předvídatelnost investic; zdůrazňuje, že tato pravidla a podmínky by měly podpořit vysokou úroveň ochrany životního prostředí, demokratickou účast, ochranu lidského zdraví a bezpečnosti občanů;
8. vyzývá, aby součástí partnerství EU a oblastí Černého moře bylo předávání poznatků a technologie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti a technická podpora pro koncepci distribuční soustavy, a poukazuje na to, že úspora energie má klíčový význam pro lepší zabezpečení dodávek; podporuje výzkum alternativních zdrojů energie a zejména obnovitelné energie, energetické účinnosti a úspor energie, které jsou zásadní pro to, abychom byli schopni čelit změně klimatu a přispět k celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů;
9. znovu potvrzuje, že politika EU v souvislosti se zabezpečením dodávek energie je založena na diverzifikaci zdrojů a tras; zdůrazňuje evropskou přidanou hodnotu a význam jižního koridoru pro přepravu plynu jako prostředku zvyšování zabezpečení dodávek energie v EU; domnívá se, že projekty, jako je plynovod Nabucco, který je pro EU klíčovým prioritním projektem, spolu s menšími projekty, jako je transjadranský plynovod (TAP), panevropský ropovod (PEOP), propojovací plynovod Turecko-Řecko-Itálie (ITGI) nebo propojovací plynovod Ázerbájdžán-Gruzie-Rumunsko, dokládají, že EU přikládá svým činnostem realizovaným v oblasti Černého moře velký význam a že je rovněž třeba zlepšit spolupráci mezi zeměmi obklopujícími Černé moře; žádá Komisi a členské státy, aby společně se svými partnery podpořily a urychlily provádění těchto projektů;
10. naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2011 uzavřela dohody s případnými dodavatelskými zeměmi pro plynovod Nabucco;
11. zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje energie v oblasti Černého moře skýtají značný potenciál, který by mohl významně přispět k zabezpečení energetické budoucnosti na celosvětové úrovni a k udržitelnému hospodářskému růstu, a vyzývá Komisi a pobřežní země Černého moře, aby tento potenciál uvolnily;
12. zdůrazňuje, že je třeba posílit vícestrannou energetickou spolupráci v oblasti Černého moře, jejíž hlavní zásady stanoví WTO a Smlouva o energetické chartě; podporuje úplnou integraci trhů a právních předpisů na základě legislativy EU v oblasti energie a životního prostředí a nabádá země v rámci širší oblasti Černého moře, aby se připojily ke Smlouvě o energetickém společenství, a EU, EIB a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby přispěly k modernizaci energetické infrastruktury v oblasti Černého moře;
13. zdůrazňuje, že v souvislosti s mezinárodním obchodováním s uhlovodíky v této oblasti a s jejich přepravou je velmi důležité zohlednit citlivost životního prostředí Černého moře a tureckých průlivů, která způsobuje, že nehody a ropné skvrny, k nimž na těchto rušných a nebezpečných místech dojde, mají obzvláště závažný dopad;
14. vítá přistoupení Ukrajiny a Moldavské republiky ke Smlouvě o energetickém společenství, což bude mít velký význam pro splnění cílů EU v oblasti zabezpečení energie a přispěje k bezpečnosti těchto zemí;
15. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zřídit Parlamentní shromáždění Euronest, což přispěje ke splnění cílů Východního partnerství a bude tak mít pozitivní dopad na otázky související se zabezpečením energie;
16. zdůrazňuje, že je třeba zapojit regionální partnery v počátečních etapách navrhování projektů s cílem vytvořit zájem a podporovat spoluvlastnictví; domnívá se, že strategie pro Baltské moře by mohla být příkladem makroregionální strategie, která je založena na spolupráci místních orgánů, obchodních společenství a organizací občanské společnosti;
17. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Černomořské fórum pro partnerství a dialog bylo negativně poznamenáno regionálním napětím a následkem toho nebylo dosud zřízeno; domnívá se, že takové fórum by mohlo být zdrojem nápadů a místem, kde by si regionální subjekty vyměňovaly své zkušenosti;
18. vítá zřízení odvětvových partnerství ve třech klíčových oblastech – životní prostředí, doprava a energetika –, která razí cestu zvažování a koordinaci konkrétních dlouhodobých projektů;
19. vítá opatření přijatá s cílem rozšířit společný letecký prostor EU o země oblasti Černého moře; vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu s Moldavskou republikou ohledně liberalizace její letecké přepravy a aby urychleně zahájila jednání o přistoupení Moldavské republiky ke společnému leteckému prostoru EU;
20. domnívá se, že za účelem mezinárodního obchodu a přepravy uhlovodíků v této oblasti je velmi důležité rozvíjet přístavy EU při pobřeží Černého moře, a to včetně terminálů ropy a zemního plynu a intermodálních dopravních služeb; zdůrazňuje, že dříve, než bude tato infrastruktura vybudována, měla by být provedena veškerá hodnocení dopadu na životní prostředí, a při jejím budování by měly být důsledně dodržovány nejpřísnější evropské i mezinárodní standardy pro ochranu životního prostředí pobřežních oblastí, ochranu lidského zdraví a bezpečnosti;
21. vyzývá pobřežní státy Černého moře, aby uzavřely memorandum o porozumění týkající se rozvoje mořských koridorů Černého moře, a žádá Komisi, aby otevřela rozpočtovou položku TEN-T pro financování mořských koridorů Černého moře podobných stávajícím mořským koridorům Baltského, Severního a Středozemního moře;
22. domnívá se, že pro mezinárodní obchod a přepravu uhlovodíků v této oblasti je nezbytný rozvoj přístavních infrastruktur EU na Černém moři a na přímořském Dunaji a různých způsobů dopravy, a vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily realizaci prioritních projektů transevropské dopravní sítě podél os 7, 18, 21 a 22, jak jsou uvedeny v příloze II rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, a také jejich postupné začlenění do programu TRACECA i propojení s centrální a jihovýchodní osou a námořními cestami pro mezinárodní dopravu, jak jsou definovány ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Prodloužení hlavních transevropských dopravních os do sousedních zemí – Hlavní směry pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech“ (KOM(2007)0032);
23. domnívá se, že je nutné modernizovat silniční infrastrukturu v oblasti Černého moře a zajistit spojení s evropskými dopravními koridory; zdůrazňuje, že je třeba realizovat výstavbu dálnice v oblasti Černého moře, kterou navrhla Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC) v roce 2006 a která vede napříč všemi zeměmi BSEC, a vyzývá Komisi a pobřežní státy Černého moře, aby při přezkumu politiky TEN-T v polovině období zařadily výstavbu této dálnice mezi prioritní projekty TEN-T;
24. bere na vědomí výsledky projektu BSI[1], jehož smyslem je zřídit v rámci širší oblasti Černého moře regionální výzkumnou a vzdělávací síť a napojit ji na infrastruktury GEANT, a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala výzkumné projekty v oblasti Černého moře, jako je HP-SEE, SEE-GRID, SCENE, CAREN a BSRN;
25. je si vědom významu BSEC a uznává úlohu černomořské synergie, avšak zdůrazňuje – vzhledem ke geopolitickému významu oblasti Černého moře a neuspokojivým výsledkům černomořské synergie –, že je naléhavě nutné vytvořit jednotnou strategii EU pro oblast Černého moře, neboť pouze taková strategie umožní docílit posílené a udržitelné spolupráce s oblastí Černého moře;
26. poukazuje na to, že společný operační program pro oblast Černého moře na období 2007–2013 financovaný evropským nástrojem sousedství a partnerství (ENPI) je prvním černomořským přeshraničním programem spolupráce financovaným EU, a vyzývá pobřežní státy Černého moře, aby podepsaly s Komisí finanční dohodu, podle níž lze využít prostředků ENPI, aby se tento program stal klíčovým nástrojem pro uplatňování černomořské strategie EU;
27. vyzývá proto Komisi, aby z oblasti Černého moře učinila naléhavější prioritu a aby ve spolupráci s co největším počtem příslušných operátorů a regionálních partnerů vytvořila strategii EU pro oblast Černého moře doprovázenou akčním plánem se stěžejními projekty zaměřenými na tyto oblasti spolupráce: udržitelný hospodářský rozvoj, výzkum a technologické inovace, zlepšování propojení a komunikace, ochrana životního prostředí včetně ochrany přírody, bezpečnost, migrace, podpora občanské společnosti a její rozvoj a vzdělávací a kulturní výměny, s využitím všech dostupných finančních nástrojů (FS, EFRR, NIF a ENPI);
28. zdůrazňuje, že je třeba propojit makroregionální strategii pro Podunají s oblastí Černého moře, neboť Dunaj a Černé moře představují největší neoceánský vodní útvar v Evropě, a dobře koordinovaná strategie EU může být pro celou oblast velmi přínosná.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
9.11.2010 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
45 4 1 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Fiona Hall, Romana Jordan Cizelj, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
António Fernando Correia De Campos, Andrzej Grzyb, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Silvana Koch-Mehrin, Ivari Padar, Vladko Todorov Panayotov, Markus Pieper, Peter Skinner, Silvia-Adriana Ţicău, Catherine Trautmann |
|||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Marek Henryk Migalski |
|||||
- [1] Black Sea Interconnection (propojení oblasti Černého moře).
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (2. 12. 2010)
pro Výbor pro zahraniční věci
ke strategii EU pro oblast Černého moře
(2010/2087(INI))
Navrhovatel: Victor Boştinaru
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. považuje oblast Černého moře za strategicky velice důležitou a domnívá se, že tato strategie přispěje k uskutečnění cílů evropské integrace; považuje tuto strategii za nezbytnou pro udržitelný a koordinovaný rozvoj regionu, jakož i pro stabilitu a bezpečnost regionu a celé EU;
2. je přesvědčen, že má-li být strategie pro oblast Černého moře úspěšně zahájena, je nezbytné plně a konstruktivně zapojit všechny zainteresované země, jak členské státy EU, tak i třetí země; vyzývá ke spolupráci všechny dotčené regiony a zdůrazňuje, že se do ní musejí zapojit orgány na všech správních úrovních s cílem zajistit úspěšný integrovaný přístup, a to nejen zapojením existujících organizací, jako jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), Parlamentní shromáždění Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC) nebo Komise pro oblast Černého moře, ale také udělením souhlasu s vytvořením organizací nových, je-li jich zapotřebí, s cílem společně stanovit společné úkoly a dostupné zdroje, stejně jako oblasti, kde koordinovaná činnost může být výrazným přínosem; považuje však za zásadní, aby byly stanoveny jejich příslušné oblasti odpovědnosti s cílem zamezit překrývání působnosti různých správních úrovní a zajistit urychlené provádění;
3. považuje koordinaci s ostatními strategiemi vypracovanými na úrovni EU za nezbytnou; vítá v této souvislosti nadcházející zveřejnění strategie EU pro Podunají a vyzývá všechny zainteresované státy, aby rozvíjely projekty vztahující se k Černému moři, neboť oba tyto regiony jsou územně i hospodářsky propojeny;
4. vybízí k tomu, aby byl v rámci strategie vyvinut integrovaný přístup a využívány zavedené zásady politiky soudržnosti EU a politiky sousedství, které mohou pomoci dosáhnout efektivních výsledků a zároveň usnadnit proces budování kapacit v méně rozvinutých oblastech; zejména je přesvědčen, že by měla být posílena přeshraniční spolupráce mezi regiony, aby bylo možné řešit společné problémy koordinovaně; zdůrazňuje, že Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) představuje vhodnou platformu spolupráce pro strukturovanou víceúrovňovou správu věcí veřejných; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti lepší koordinace různých evropských nástrojů zajišťujících přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích Unie;
5. vyslovuje se pro pokračování programů podporovaných v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a doporučuje, aby byly pro společný operační program pro oblast Černého moře v dalším programovém období vyčleněny dostatečné finanční prostředky s cílem nepolevovat v úsilí o dosažení všech cílů uvedených ve strategickém dokumentu vypracovaném v rámci programu přeshraniční spolupráce evropského nástroje sousedství a partnerství na období 2007–2013; zdůrazňuje, že by měla být vypracována jednotná pravidla pro úpravu žádostí, aby měl jakýkoli právní subjekt, který pochází z kteréhokoli státu účastnícího se této programové oblasti, možnost podat přihlášku jako hlavní žadatel; domnívá se, že do činností v dalším programovém období by měly být aktivně zapojeny všechny země účastnící se společného operačního programu pro oblast Černého moře, a měly by být u této činnosti podporovány;
6. podporuje prohloubení součinnosti mezi různými politikami Unie, které do této strategie vstupují, zejména strukturálních fondů, rámcového programu pro výzkum a vývoj a transevropských dopravních sítí s cílem zajistit udržitelnost financovaných činností; tímto způsobem může možnosti vytvořené jednou iniciativou zaměřenou na hospodářský rozvoj převzít jiná doplňující iniciativa;
7. uznává význam regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran pro plánování a provádění této strategie, vzhledem k jejich úzkému vztahu k danému území a místnímu obyvatelstvu; vyzývá proto k určení jejich potřeb a k jejich plnému zapojení do této strategie;
8. upozorňuje na to, že ve všech oblastech spolupráce má zásadní význam výměna osvědčených postupů mezi regiony, v jejímž rámci by regiony, které mají dlouhodobé zkušenosti s přípravou a prováděním projektů, mohly pomáhat ostatním regionům při zvyšování jejich výkonnosti;
9. považuje za zásadní zlepšit správní kapacitu všech místních a regionálních zúčastněných stran v oblasti Černého moře s cílem zajistit účinné provádění a řádné finanční řízení projektů EU, větší transparentnost a odpovědnost a vyvážený územní rozvoj v celé této oblasti;
10. zastává názor, že veškeré projekty v oblasti infrastruktury, ať už se týkají dopravy nebo energetiky, by měly být předmětem jednání všech dotčených států v oblasti Černého moře, a že by měla být zajištěna koordinace zejména u projektů TEN-T a u projektů týkajících se rozvoje přístavů; zdůrazňuje význam lepší intermodální nákladní dopravy, jíž se dosáhne začleněním námořní dopravy na krátké vzdálenosti do dopravní logistiky, zlepšením provozu přístavů a účinnějším propojením s vnitrozemím; domnívá se, že EU musí pokračovat ve spolupráci se svými regionálními partnery při zlepšování bezpečnosti infrastruktury, modernizaci stávající infrastruktury a vytváření infrastruktury nové; vyzývá k účinné koordinaci pátracích a záchranných akcí v oblasti Černého moře a k zavedení strategie dozoru v Černém moři;
11. zdůrazňuje význam projektů v jižním koridoru, přičemž má na zřeteli základní cíl EU týkající se diverzifikace zdrojů dodávek energie;
12. s ohledem na význam oblasti Černého moře, pokud jde o dodávky energie pro Evropu, považuje za nezbytné důkladně zhodnotit výhody a environmentální dopady právě plánovaných i budoucích projektů v oblasti energetiky; v tomto ohledu se domnívá, že je naprosto nezbytné účinně se připravit na jakoukoliv případnou ekologickou katastrofu a technickou havárii, a proto se všechny dotčené státy a regiony musí předem dohodnout na způsobu, jak budou v případě takových událostí postupovat z hlediska ekologického, finančního i technického;
13. vzhledem k tomu, že Černé moře je velmi znečištěné a že toto znečištění nezná hranic, žádá, aby bylo pro všechny státy v oblasti Černého moře nalezeno společné řešení tohoto problému, přičemž budou použity veškeré stávající nástroje a zohledněny normy EU, s cílem bojovat proti znečištění a snižovat jej a dále chránit životní prostředí a klima pomocí preventivních opatření;
14. vzhledem k nadměrnému rybolovu v Černém moři vyzývá k tomu, aby byla v rámci strategie přijata opatření na ochranu přírodních zdrojů (populací ryb, biologické rozmanitosti atd.) a podporu udržitelného rozvoje rybolovných oblastí; podporuje kroky na podporu kulturního dědictví (získané profesní zkušenosti a dovednosti, nové odbornosti) a zlepšení kvality života v těchto oblastech; podporuje vytváření místních a regionálních partnerství a domnívá se, že strategie pro oblast Černého moře by měla přispět k modernizaci existujících námořních přístavů a přístavních služeb s řádným ohledem na bezpečnost pro životní prostředí a na normy ochrany;
15. domnívá se, že projekty přijaté černomořskými zeměmi mohou přispět k sociálnímu a hospodářskému rozvoji s důrazem na rozmanitost hospodářské činnosti, k intenzivnější spolupráci v oblasti vzdělávání a výzkumu, ochraně přírodních zdrojů a k prohlubování spolupráce zaměřené na zvýšení bezpečnosti prostřednictvím boje proti přeshraniční trestné činnosti;
16. zdůrazňuje, že vliv změny klimatu na oblast Černého moře, její obyvatele a hospodářské výsledky představuje závažný problém pro nové možnosti rozvoje, a proto by se měla dále podporovat užší spolupráce mezi zeměmi sousedícími s Černým mořem, zvláště v oblasti rozvoje adaptačních a zmírňujících opatření při předvídání mimořádných událostí;
17. považuje bohatý odkaz kulturních krajin a původních biotopů, které se nacházejí v regionu Černého moře, za zřejmě jeden z nejjasnějších projevů myšlenky síly v rozmanitosti; domnívá se, že citlivé integrované využívání a uchovávání těchto pozitiv může přispět k dosažení cíle nové strategie tím, že zajistí, aby společný regionální marketing a označování regionálních produktů využívalo celou řadu kvalit, které tento region může nabídnout.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
30.11.2010 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
39 1 1 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Charalampos Angourakis, Sophie Auconie, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, Zuzana Brzobohatá, Alain Cadec, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Juozas Imbrasas, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Csanád Szegedi, Nuno Teixeira, Michail Tremopoulos, Viktor Uspaskich, Lambert van Nistelrooij, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska |
|||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Vasilica Viorica Dăncilă, Jens Geier, Andrey Kovatchev, Elisabeth Schroedter, Dimitar Stoyanov, László Surján, Evžen Tošenovský, Sabine Verheyen |
|||||
Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování |
Andrea Češková |
|||||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
9.12.2010 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
44 0 6 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gabriele Albertini, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Richard Howitt, Anneli Jäätteenmäki, Ioannis Kasoulides, Nicole Kiil-Nielsen, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Alexander Graf Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Alexander Mirsky, María Muñiz De Urquiza, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Ria Oomen-Ruijten, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Fiorello Provera, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Charles Tannock, Inese Vaidere, Graham Watson |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Laima Liucija Andrikienė, Elena Băsescu, Hélène Flautre, Lorenzo Fontana, Kinga Gál, Liisa Jaakonsaari, Elisabeth Jeggle, Metin Kazak, Konrad Szymański, Traian Ungureanu, Janusz Władysław Zemke |
|||||