ZPRÁVA k zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU– příprava lesů na změnu klimatu

1. 4. 2011 - (2010/2106(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Kriton Arsenis
Navrhovatel stanoviska (*):
Rareș-Lucian Niculescu, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k zelené knize o ochraně lesů a souvisejících informacích v Evropské unii – příprava lesů na změnu klimatu

(2010/2106(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na zelenou knihu Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu (KOM 2010)0066),

- s ohledem na závěry Rady ze dne 11. června 2010 o přípravě lesů na změnu klimatu,

- s ohledem na závěry Rady ze dne 15. března 2010 o biologické rozmanitosti po roce 2010,

- s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147) a na své usnesení k tomuto tématu ze dne 6. května 2010[1],

- s ohledem na ministerskou konferenci o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) – FOREST EUROPE, její jednotlivá usnesení a odbornou činnost při přípravě pokynů, kritérií a ukazatelů pro udržitelné lesní hospodářství (ULH),

- s ohledem na usnesení Rady ze dne 26. února 1999 o strategii EU v oblasti lesního hospodářství[2] a zprávu Komise o jejím provádění (KOM(2005)0084),

- s ohledem na akční plán EU pro lesnictví na období 2006-2011 (KOM(2006)0302) a na externí hodnocení jeho provádění v polovině období[3],

- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků [4], na souhrnnou zprávu o stavu typů přírodních stanovišť a druhů z hlediska ochrany podle článku 17 směrnice o stanovištích (KOM(2009)0358) a na svá usnesení ze dne 21. září 2010 o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti[5] a ze dne 3. února 2009 o volné přírodě v Evropě[6],

- s ohledem na závěry konference UNEP COP10 o biologické rozmanitosti konané v Nagoji v říjnu 2010 a na cíle v oblasti biologické rozmanitosti z Aichi, zejména na závazek k ochraně 17 % oblastí povrchových a sladkých vod prostřednictvím účinných ochranářských opatření integrovaných do širší krajiny,

- s ohledem na studii nazvanou „Utváření komunikace o lesích v Evropské unii: vnímání lesů a lesnictví ze strany veřejnosti“[7],

- s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC), Kjótský protokol a zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o správné praxi při využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF),

- s ohledem na akční plán EU pro biomasu (KOM(2005)0628),

- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie)[8], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi)[9], rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 (rozhodnutí o sdílení úsilí)[10], zprávu Komise o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení (KOM(2010)011 v konečném znění), 4. hodnotící zprávu IPCC kapitolu 9: lesnictví a výsledky veřejné konzultace k přípravě zprávy o udržitelném režimu pro energetické využívání biomasy,

- s ohledem na Evropský program pro změnu klimatu a činnost vykonanou odbornou skupinou pro změnu klimatu pro LULUCF[11],

- s ohledem na své studie č. 449.292 hodnotící zelenou knihu o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU, č. 440.329 o lesnictví a systému EU pro obchodování s emisemi a č. 449.237

o evropské strategii pro prevenci lesních požárů a boj proti nim i na závěry ze zasedání podskupiny pro lesy, která je součástí meziskupiny pro změnu klimatu, biologickou rozmanitost a udržitelný rozvoj, které se konalo dne 13. července 2010 v Bruselu,

- s ohledem na Evropskou úmluvu o krajině z roku 2000 (Florentská úmluva),

- s ohledem na směrnici Rady 1999/105/ES o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh[12] a přezkum systému rostlinolékařské péče EU,

- s ohledem na souhrnnou zprávu TEEB (ekonomická hodnota ekosystémů a biologické rozmanitosti) o „začleňování ekonomie přírodních zdrojů“ a na aktuální otázky týkající se problematiky klimatu vydané TEEB,

- s ohledem na závěry Rady ze dne 26. dubna 2010 o prevenci lesních požárů v Evropské unii,

- s ohledem na závěry Rady ze dne 8. a 9. listopadu 2010 o inovativních řešeních financování činností zaměřených na předcházení katastrofám,

- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí[13],

- s ohledem na zprávu o konečném provádění nařízení „Forest Focus“ (KOM(2010)0430),

- s ohledem na technickou zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 9/2006 „Typy evropských lesů – kategorie a typy pro podávání zpráv o udržitelném lesním hospodářství a související politiku“,

- s ohledem na zprávu pro GŘ Komise pro zemědělství a rozvoj venkova nazvanou „Dopady změny klimatu na evropské lesy a možnosti přizpůsobení se“[14];

- s ohledem na zprávu GŘ Komise pro životní prostředí z roku 2009 nazvanou „Možnosti politiky EU v oblasti ochrany lesů proti škodlivým dopadům“[15],

- s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 9/2004 o lesnických opatřeních v rámci politiky rozvoje venkova (spolu s odpověďmi Komise),

- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky[16],

- s ohledem na doporučení sítě odborníků FAO/EHK OSN/MOP pro uplatňování udržitelného lesního hospodářství,

- s ohledem na usnesení H1 Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, v němž se ULH definuje jako „hospodaření s lesy a lesními plochami a jejich využívání takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita i potenciál plnit v současnosti i v budoucnosti příslušné ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, státní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy“,

- s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0113/2011),

A.       vzhledem k tomu, že lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU a průmyslová odvětví založená na lesnictví mají obrat přes 300 miliard EU, vytvářejí více než 2 miliony pracovních míst, zejména na venkově, přispívají k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a prosperitě tím, že poskytují dřevo a příležitosti pro cestovní ruch,

B.       vzhledem k tomu, že lesy v EU představují ucelené biosféry, které neobsahují pouze stromy, a poskytují nedocenitelné ekosystémové služby včetně skladování uhlíku, regulace průtoku vodních toků, zachování krajiny a úrodnosti půdy, ochrany půdy před erozí a desertifikací a ochrany před přírodními katastrofami a tyto služby jsou velmi významné pro zemědělství, rozvoj venkova i kvalitu života evropských občanů,

C.       vzhledem k tomu, že přibližně 40 % lesů EU je vlastněno státem a zbylých asi 60 % lesů patří více než 10 milionům soukromých vlastníků, takže za ochranu lesů a udržitelné využívání lesů prostřednictvím uplatňování udržitelného lesního hospodářství (ULH) na místě jsou odpovědné jak soukromé, tak veřejné subjekty,

D.       vzhledem k tomu, že přes alarmující míru odlesňování v různých částech světa je dlouhodobý trend rozšiřování zalesněných ploch v EU stabilní, a odhaduje se, že objem uhlíku v dřevní biomase roste; vzhledem k tomu, že přes tento obecně pozitivní trend zůstává skladování uhlíku v evropských lesích daleko za přírodní kapacitou a lesy by se dokonce mohly změnit ve zdroj uhlíku, jelikož tlak na zvyšování výtěžnosti roste a přibližně 500 000 hektarů lesa v EU ročně zmizí v důsledku lesních požárů a nezákonné těžby,

E.        vzhledem k tomu, že 30 % lokalit sítě NATURA 2000 tvoří lesy a ostatní zalesněná stanoviště, která plní důležitou funkci při propojování biotopů, a vzhledem k tomu, že stav ochrany 66 % „lesních stanovišť v oblasti zájmu Společenství“ je nepříznivý,

F.        vzhledem k tomu, že horské lesy představují třetinu celkové lesní plochy EU a jsou zásadním prvkem přírodní krajiny, neboť přispívají k ochraně půdy a regulaci zásobování vodou; vzhledem k tomu, že tyto lesy hrají klíčovou úlohu v místní hospodářské činnosti,

G.       vzhledem k tomu, že ochrana posledních zbytků volné přírody může přispět k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb v EU do roku 2020;

H.       vzhledem k tomu, že se plánuje, že výroba energie z pevné biomasy a biologického odpadu bude do roku 2020 představovat 58 % obnovitelných zdrojů EU, a zatímco se očekává relativní pokles podílu lesní biomasy, poptávka po dřevu jakožto zdroji energie dlouhodobě roste; je proto nezbytné se mít na pozoru před nelegální těžbou dřeva a intenzivnějšími lesnickými metodami, které by v některých členských státech mohly zvýšit poměr mýcení a přírůstu na více než 100 %, což by odporovalo cílům v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že by energie z biomasy měla být méně závislá na lesní biomase,

I.         vzhledem k tomu, že ochrana lesů a jejich funkcí by měla být začleněna do všech politik EU, které souvisejí s lesy,

J.        vzhledem k tomu, že lesy představují živé a vyvíjející se ekosystémy, které často přesahují státní hranice a mohou být klasifikovány různými způsoby, např. podle bioklimatických pásem a typů lesů, a vzhledem k tomu, že aby EEA mohla lépe usměrňovat politická rozhodnutí EU, vytvořila specifickou nomenklaturu týkající se lesů; vzhledem k tomu, že politiky EU, které souvisejí s lesy, by měly zohledňovat nejnovější vědecké poznatky ze všech oblastí, jako je například „kontinentální rozvodí“, a neměly by být příliš obecné, a tudíž neužitečné,

K.       vzhledem k tomu, že různé typy lesů mohou v souvislosti se změnou klimatu čelit různým a nepředvídatelným biotickým i abiotickým hrozbám, jako jsou škůdci, bouře, vichřice a požáry, a proto je odolnost lesů základem veškerého úsilí o jejich ochranu,

L.        vzhledem k tomu, že kvalitní a srovnatelné informace o stavu lesů EU, dopadech změny klimatu a modelech produkce v lesích jsou důležitým předpokladem pro politiku a plánování, a to i pokud jde o příspěvek lesů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků,

M.      vzhledem k tomu, že lesní požáry a žhářství, k němuž často dochází s postranními úmysly, zničí více než 400 000 hektarů lesa ročně, zejména ve Středomoří, ale nejenom tam, a jejich následkem dochází k vysokým ztrátám na lidských životech, majetku, pracovních místech, biologické rozmanitosti a ochranných funkcích lesů; vzhledem k tomu, že obnova po požárech je velmi náročná u všech lesů a v případě sítě NATURA 2000 také brání dosažení cílů této sítě,

N.       vzhledem k tomu, že výše uvedená bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu zahrnuje lesy jako jednu z klíčových akčních oblastí, a zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesního hospodářství by měla být aktualizována, aby zahrnovala aspekty související se změnou klimatu,

O.       vzhledem k tomu, že pouze na 5 % evropské lesní plochy rostou staré primární lesy nenarušené lidskou činností; vzhledem k tomu, že malý podíl tohoto typu lesů v kombinaci se zvýšenou fragmentací zbylých stavů všech typů lesů zvyšuje citlivost lesů vůči hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu a částečně vysvětluje přetrvávající špatný stav ochrany mnoha lesních druhů v Evropě,

P.        vzhledem k tomu, že posilování ochranných funkcí lesa by mělo být součástí strategií EU a členských států v oblasti civilní ochrany, zejména proto, že čelíme extrémním jevům souvisejícím s klimatem, jako jsou požáry a záplavy,

Q.       vzhledem k tomu, že zpráva TEEB předložila přesvědčivé srovnání nákladů a výnosů, pokud jde o veřejné investice do ekosystémových metod přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků zejména s ohledem na ekologickou infrastrukturu, jako je obnova a zachování lesů,

R.       vzhledem k tomu, že je třeba respektovat různé státní, regionální a místní systémy lesního hospodářství a že je třeba jim poskytnout asistenci při zvyšování jejich adaptability,

S.        vzhledem k tomu, že kapacita evropských lesů účinně pohlcovat CO₂, NH₃ a oxidy dusíku je dosud málo využívána a dřevo pocházející z udržitelně obhospodařovaných lesů může mít z hlediska zmírňování změny klimatu trvalé pozitivní přínosy, protože je recyklovatelné, bohaté na uhlík a nahrazuje energeticky náročné materiály, jako jsou slitiny kovů, plasty a beton, které se běžně používají ve stavebnictví a dalších odvětvích,

T.        vzhledem k tomu, že na základě údajů shromážděných Komisí bude oteplování v jižní Evropě v letním období dvakrát rychlejší než ve zbytku Evropy a že srážky na jihu Evropy poklesnou v každém desetiletí o 5 %,

U.       vzhledem k tomu, že akční plán EU pro lesnictví má čtyři cíle: zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti, ochranu životního prostředí, zvýšení kvality života a posílení koordinace, a vzhledem k tomu, že významný pokrok byl učiněn zejména při plnění prvního cíle,

V.       vzhledem k tomu, že iniciativa pro ochranu lesů v Evropě (Forest Europe) dosáhla celoevropské shody na udržitelném lesním hospodářství, a to na dobrovolném základě; vzhledem k tomu, že za stávajících podmínek chybí ULH plné uznání a jednotné uplatňování,

W.      vzhledem k tomu, že v rámci iniciativy pro ochranu lesů v Evropě (Forest Europe) byly provedeny rozsáhlé přípravné práce pro jednání o právně závazném nástroji a že na příští konferenci, která proběhne v červnu 2011 v Oslu, lze očekávat přijetí příslušných rozhodnutí,

X.       vzhledem k tomu, že platnost nařízení o prevenci lesních požárů[17] a nařízení „Forest Focus“[18] již vypršela, což má za následek podávání zpráv ad hoc a nedostatečné financování,

Y.       vzhledem k tomu, že genetická selekce by měla být zaměřena na zlepšení adaptability lesních ekosystémů,

Z.        vzhledem k tomu, že je potřeba získat více informací o vlivu lesů na povětrnostní podmínky na evropské úrovni,

AA.    vzhledem k tomu, že výše uvedená studie vypracovaná v roce 2009 pro Komisi „Možnosti politiky EU v oblasti ochrany evropských lesů proti škodlivým dopadům“ určila a prostudovala čtyři možnosti politiky, zahrnující pokračování ve stávajícím přístupu, otevřenou metodu koordinace, posílené monitorování a přijetí rámcové směrnice o lesích,

1.        vítá zelenou knihu Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU: příprava lesů na změnu klimatu; domnívá se, že by strategie EU týkající se lesů měla být posílena s cílem zlepšit udržitelné lesní hospodářství (ULH) a ochranu v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

2.        zdůrazňuje však, že podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii může EU jednat pouze v oblastech, v nichž se zjevně prokáže, že cílů zamýšlené činnosti nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy;

3.        vítá názor Komise, že by lesy měly být považovány za hlavní nástroj řešení klimatické krize; zdůrazňuje, že udržitelné lesní hospodářství má zásadní význam pro to, aby EU splnila své cíle v oblasti ochrany klimatu a zajistila nezbytné ekosystémové služby, jako je biologická rozmanitost, ochrana před přírodními katastrofami a zachycování CO₂ z atmosféry;

4.        připomíná, že lesy utvářejí biosféry zahrnující mnohem více než stromy a jejich odolnost tudíž závisí na biologické rozmanitosti nejen stromů, ale všech lesních organismů, zejména divokých zvířat žijících v lese, a že lesy jsou nezbytné k tomu, aby se evropské společnosti přizpůsobily změně klimatu;

5.        připomíná, že lesy jsou hlavním úložištěm uhlíku a mají zásadní úlohu v boji proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je tudíž životně důležité, aby EU posílila svou strategii zaměřenou na boj proti faktorům, jež způsobují zhoršování kvality lesů, jako jsou požáry a znečištění ovzduší;

6.        je přesvědčen, že ekologická udržitelnost je základním předpokladem pro to, aby lesy v EU mohly i nadále plnit své hospodářské a společenské funkce;

7.        zdůrazňuje úlohu, jakou hraje biologická rozmanitost lesů při přizpůsobování se změně klimatu, a potřebu zlepšit znalosti o ukazatelích biologické rozmanitosti lesů, včetně zejména genetické kapacity lesů, v zájmu lepší adaptability;

8.        blahopřeje Komisi k vyčerpávající analýze biotických a abiotických hrozeb v její zelené knize a upozorňuje na potřebu přezkoumat i další faktory, jež přímo souvisejí s dopadem změny klimatu na lesy, jako je například ztráta listů, a připomíná, že plocha charakterizovaná ztrátou listů korun stromů v lesích jižní Evropy se během posledních dvaceti let zdvojnásobila, což má přímý vliv na sníženou kapacitu a účinnost postupů zachycování uhlíku a na omezení zmírňujícího účinku v obdobích sucha či vln veder v důsledku předčasné ztráty listí;

9.        uznává významné příspěvky ke stávajícím globálním systémům certifikace, jako je Rada pro lesnictví (FSC) a Program na podporu systémů certifikace lesů pro udržitelné lesnictví (PEFC);

Strategie EU v oblasti lesního hospodářství a akční plán EU pro lesnictví

10.      zdůrazňuje, že výše uvedená strategie EU v oblasti lesního hospodářství a akční plán EU pro lesnictví by měly být aktualizovány tak, aby zahrnovaly problematiku změny klimatu a širší otázky týkající se ochrany lesů; připomíná, že každé revizi musí předcházet komplexní diskuse o politice týkající se lesů s členskými státy a všemi zúčastněnými stranami, jichž se provádění navrhovaných opatření dotýká;

11.      vítá úspěch snahy EU o dosažení globální konkurenceschopnosti průmyslových odvětví EU založených na lesnictví;

12.      vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o dosažení cílů akčního plánu v oblasti životního prostředí a kvality života, jejichž provádění je v současné době opožděno;

13.      vyzývá Komisi, aby provedla analýzu politik EU majících dopad na lesy EU s cílem zjistit, zda jsou tyto politiky koherentní a zaručují ochranu lesů;

14.      vyzývá Komisi, aby provedla analýzu finančních prostředků, jež jsou v současné době vyčleněny pro lesy a lesnictví, a aby přesměrovala stávající finanční prostředky, jež mají negativní dopad na biologickou rozmanitost lesů, v souladu s výše uvedenými závěry Rady z března 2010;

15.      vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění činností uvedených ve sdělení Komise ze dne 27. února 2008 o inovaci a udržitelnosti průmyslových odvětví EU založených na lesnictví (KOM(2008)113 v konečném znění), a vzaly přitom v úvahu, že nadměrná regulace může vést k nižší konkurenceschopnosti dřevařských výrobků ve srovnání s neobnovitelnými a energeticky náročnými materiály;

16.      zdůrazňuje, že opatření na ochranu lesů by měla odrážet přeshraniční povahu biotických a abiotických hrozeb podle jejich typu, bioklimatického pásma a regionálních podmínek; dále zdůrazňuje, že by měla být přijata opatření na podporu, koordinaci a doplnění politických iniciativ ze strany členských států a regionů v případě, že EU může poskytnout přidanou hodnotu, a to v souladu s nomenklaturou týkající se lesů, kterou vytvořila EEA;

17.      zdůrazňuje, že ochrana lesů závisí na dlouhodobé snaze členských států, regionů, průmyslových odvětví založených na lesnictví a veřejných i soukromých vlastníků lesů;

18.      domnívá se, že lesy v severském pásmu (tajga) a lesy ve středomořské oblasti mají pro evropskou biologickou rozmanitost nesmírnou hodnotu a jakožto úložiště atmosférického uhlíku by měly být předmětem zvýšené ochrany;

19.      domnívá se, že dlouhodobé plánování v oblasti lesnictví by mělo být flexibilní, přizpůsobivé a participativní, mělo by zohledňovat veškeré přijatelné scénáře, umožňovat posuzování více variant budoucího vývoje a poskytovat realistický a spolehlivý základ pro podporu rozhodování v oblasti řízení; dále se domnívá, že by na úrovni EU mělo vzniknou stálé „Fórum pro lesy“, které by zajišťovalo dlouhodobou ochranu lesů;

Udržitelné obhospodařování lesů

20.      vítá úspěch iniciativy Forest Europe při posilování udržitelného lesního hospodářství a dosažení celoevropského konsenzu o pokynech, kritériích a ukazatelích v této oblasti; konstatuje však, že stávající rámec pro udržitelné lesní hospodářství není prováděn jednotně;

21.      připomíná, že cílem udržitelného lesního hospodářství je sladit výrobní a ochranné aspekty lesů a zajistit přitom kontinuitu jejich hospodářských, sociálních i environmentálních funkcí v souladu s prioritami stanovenými na celostátní, regionální a místní úrovni; se znepokojením konstatuje, že v současnosti sílí trend pohlížet na lesy pouze z ekonomického hlediska a zapomínat na jejich environmentální a sociální aspekty, což je v rozporu s principy ULH;

22.      vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na doplnění výše uvedeného nařízení (EU) č. 995/2010 o dřevu s cílem zajistit, aby veškeré dřevo či dřevařské výrobky uvedené na evropský trh pocházely z udržitelně obhospodařovaných lesů;

23.      vybízí členské státy a Komisi k tomu, aby nadále usilovaly o odstranění nezákonné těžby dřeva a obchodu s takto vyprodukovaným dřevem, čímž přispějí k boji proti odlesňování, znehodnocování lesů a úbytku biologické rozmanitosti;

24.      vyzývá k tomu, aby byla prostřednictvím strukturovaného vykazování zpráv Stálému lesnickému výboru posílena vazba mezi národními lesnickými programy a akčním plánem;

25.      domnívá se, že ULH má zásadní význam pro zachování schopnosti lesů EU plnit hospodářské, ekologické a sociální funkce; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyjádřily svou podporu iniciativě Forest Europe tím, že učiní plnění ULH povinným v celé EU; dále se domnívá, že tento závazek by pomohl začlenit do lesnictví zásady udržitelnosti a sloužil by jako nejlepší možná podpora procesu Forest Europe a právně závazných dohod, které jsou nyní zvažovány v rámci Forest Europe a Fóra OSN pro lesy;

26.      vyslovuje se pro plné začlenění aktivního ULH do kontextu dlouhodobých národních lesnických programů, které by obsahovaly celostátní a regionální priority, měřitelné cíle a hodnotící kritéria a zohledňovaly zvýšené ohrožení lesů v důsledku změny klimatu;

27.      zdůrazňuje, že plány rozvoje venkova a operační programy by neměly být chápány jako ekvivalenty náročných lesnických programů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že národní lesnické plány budou zohledňovat závěry a doporučení studií o dopadech změny klimatu na vodní zdroje, ekosystémy a biologickou rozmanitost a že strategie a programy rozvoje venkova budou v souladu s lesnickými programy, strategiemi pro zachování biologické rozmanitosti a akčními plány v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

28.      připomíná, že genetická rozmanitost, přirozená regenerace a rozmanitost struktury a směsi druhů organismů žijících v lese jsou běžné prvky adaptability lesů ve všech bioklimatických pásmech, systémech udržitelného hospodářství i typech lesů; dále konstatuje, že ULH zaručuje ekonomickou životaschopnost komerčních lesů, avšak neklade ji jako podmínku v případě lesů s jinými primárními funkcemi, než je produkce dřeva;

29.      domnívá se, že dlouhodobá ochrana lesů závisí na vytvoření či udržení lesních ekosystémů s vysoce rozmanitým složením, věkem a strukturou stromů;

30.      vyzývá Komisi, aby předložila doporučení o možnostech, jak by se vnitrostátní systémy civilní ochrany mohly přizpůsobit dopadu změny klimatu na lesy; zejména naléhá na Komisi, aby přijala opatření pro rozšíření evropské taktické rezervy pro boj s lesními požáry, pokud jde o zdroje a kapacitu;

31.      varuje před neomezeným komerčním využíváním lesních zdrojů, které velmi často vede k jejich nenávratnému zničení, zejména v případě přirozených lesních porostů;

32.      domnívá se, že kvůli významu, který mají agrolesnické stromy z hlediska sekvestrace CO₂, by měly být tyto stromy ve vztahu ke změně klimatu posuzovány stejně jako veškeré tradiční neproduktivní lesní porosty;

Obecné návrhy

33.      vyzývá Komisi, aby pokročila při přípravě bílé knihy o ochraně lesů v EU a vzala přitom v potaz výsledky veřejných konzultací o bílé knize a rozšířené přesvědčení o nutnosti připravit se na změnu klimatu, stejně jako studie o politických alternativách a o možnostech adaptace; domnívá se, že bílá kniha by měla nejen potvrzovat příspěvek lesů k ekonomice prostřednictvím dřeva a jiných lesních produktů a služeb, ale také se soustředit na zachování a rozšiřování evropských lesů, neboť lesy pomáhají evropským společnostem zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jejím účinkům; dále se domnívá, že je třeba zvýšit úroveň ochrany vysoce kvalitních stanovišť a lesů, které plní funkci ochrany před záplavami, sesuvy půdy, požáry, desertifikací, úbytkem biologické rozmanitosti a extrémními povětrnostními pohromami; soudí, že nepostradatelnými aspekty návrhů Komise jsou adekvátní finanční zdroje, výměna informací a podpora výzkumu a šíření informací;

34.      opakuje svůj názor, že je třeba zvyšovat úroveň financování opatření EU na ochranu lesů prostřednictvím pilíře rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky (SZP); zdůrazňuje, že nové výzvy, které přináší změna klimatu, jasně ukazují, že je třeba na ochranu lesů vynakládat více finančních prostředků a že možná budou zapotřebí nové formy pomoci;

35.      žádá Komisi, aby pečlivě zkoumala možnosti plateb za ekosystémové služby, které by odpovídaly jejich ekonomické hodnotě a odměňovaly zachování biologické rozmanitosti lesů a obnovu lesních ekosystémů, a aby o tom podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě; poukazuje na to, že je důležité, aby soukromý sektor uznal, že zapojením do ochrany biologické rozmanitosti a lesů získá důvěryhodnost, publicitu a jiný finanční prospěch;

36.      naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se prevence lesních požárů, jehož součástí by bylo financování plánu prevence a hodnocení rizik, financování evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS), detekce požárů, infrastruktury, školení a vzdělávání a obnovy lesů po požárech, včetně úvah o zákazu výstavby na místě, kde byl les zničen požárem, po dobu 30 let;

37.      naléhá na Komisi, aby předložila legislativní návrh zakazující výstavbu na půdě, na které došlo k vyhoření lesa, pokud se prokáže, že požár byl založen úmyslně;

38.      vyzývá k odstranění právních překážek udržitelného řízení zdrojů;

39.      upozorňuje, že je třeba stanovit finanční rámec, který je nutný na podporu boje s lesními požáry, a vyzývá rovněž k větší flexibilitě, pokud jde o mobilizaci Fondu solidarity;

40.      naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se informování o lesích, který by zohlednil klimatické hrozby a potřebu standardního systému shromažďování a šíření relevantních, harmonizovaných a srovnatelných údajů o pokrytí lesním porostem, biologické rozmanitosti, biotických a abiotických rizicích a využití půdy v souladu s UNFCCC, Úmluvou o biologické rozmanitosti a environmentálními účty; dále Komisi vyzývá, aby zkompilovala a monitorovala indikátory týkajících ochranných funkcí lesů, jako je schopnost zadržovat půdu a vodu;

41.      vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum v oblasti vlivu lesů na regionální povětrnostní podmínky v EU s cílem poskytnout pro účely strategií lesního hospodářství informace týkající se změn rozlohy, složení a místa výskytu lesů a dopadu těchto změn;

42.      žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a šířily pokyny o osvědčených postupech založené na zásadách udržitelného hospodaření za účelem naplnění potřeb soukromých a státních vlastníků a místních komunit s cílem zajistit odolnost vůči změně klimatu; dále zdůrazňuje, že je důležité si vyměňovat zkušenosti s tím, jak společnosti a jednotlivá průmyslová odvětví mohou přispívat k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti prostřednictvím koncepcí životního cyklu a jak mohou vytvářet vazby mezi ochranou biologické rozmanitosti a vytvářením zisku; zdůrazňuje, že v zájmu udržitelného řízení lesů, informování veřejnosti a podpory užívání dřeva vyprodukovaného udržitelným způsobem je nutné posílit komunikační a informační činnost;

43.      zdůrazňuje, že ochranu lesů je třeba více koordinovat a je třeba poskytovat více informací; zastává názor, že je třeba více usilovat o to, aby vnitřní opatření byly v souladu s prohlášeními učiněnými v rámci zahraniční politiky (spolupráce, rozvoj, obchod s exotickým dřevem atd.);

44.      soudí, že lesy jsou součástí společného kulturního a environmentálního dědictví lidstva a že je třeba chránit pozoruhodné stromy, ať už se nacházejí v lesích nebo mimo ně; v tomto ohledu žádá Komisi a členské státy, aby formulovaly vhodné strategie jejich ochrany, včetně případné „observatoře pro lesní bohatství“; dále vybízí členské státy, aby v rámci svých národních politik podporovaly rovný veřejný přístup k lesům a přírodním oblastem, uznaly, že právo na veřejný přístup k lesům a přírodním oblastem (allemansrätten), které je praktikováno v některých členských státech, přináší mnohé benefity ve smyslu demokratického přístupu za účelem rekreace, návštěvy zajímavých ekosystémů a úcty k národnímu přírodnímu bohatství;

45.      za účelem dosažení cílů strategie EU 2020 s ohledem na národní akční plány v oblasti lesnictví požaduje, aby každý členský stát a region vypracoval lesní strategii, jejíž součástí by bylo opětovné zalesňování říčních břehů, zachycování dešťové vody, zemědělská činnost a výsledky výzkumu za účelem výběru tradičních odrůd rostlin a stromů a druhů nejlépe přizpůsobených suchu;

Výzkum v oblasti lesů

46.      zdůrazňuje, že ačkoli Evropa nesporně disponuje know-how v oblasti lesnictví, které pramení z dlouhodobých tradičních lesnických postupů, je nutné zvýšit finanční zdroje na výzkum dopadů změny klimatu na lesy; zastává názor, že vzhledem k tomu, že z vědeckého hlediska je časový horizont a rozsah ohrožení lesů v různých oblastech nejasný, je nezbytné vyčlenit finanční prostředky na výzkum v oblasti klimatu v závislosti na konkrétních potřebách a řešeních pro různé bioklimatické zóny a rozšířit tak příslušné poznatky;

47.      žádá členské státy, aby vypracovaly společné dlouhodobé výzkumné programy s cílem rozšířit znalosti o dopadech a o zranitelnosti a podpořit adaptační opatření v oblasti lesního hospodářství; vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění projektů týkajících se znalosti lesních ekosystémů a jejich schopnosti přizpůsobit se následkům změny klimatu do víceletého rámce pro výzkum a technologických rozvoj;

48.      vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán na ochranu lesů Evropské unie s cílem předvídat negativní dopady šíření hmyzu a chorob v důsledku změn klimatu;

49.      vyzývá členské státy, aby urychlily výzkum v oblasti změny klimatu a jeho dopadů na lesy a dbaly o vytváření širokého povědomí o nejrůznějších přínosech lesa a významu udržitelného lesního hospodářství a podporovaly odborné vzdělávání a přípravu pracovníků v lesním hospodářství, se zvláštním zřetelem na odborné oblasti, které bude třeba rozvíjet v souvislosti se změnou klimatu (podpora rozmanitosti, předcházení vzniku škod a odstraňování následků), a napomáhaly výměně znalostí a zkušeností;

50.      domnívá se, že vzhledem k potřebě efektivního výzkumu „obranného potenciálu“ lesních ekosystémů, prognostického výzkumu a zkoumání strategií ke zmírňování dopadů změny klimatu na celé odvětví lesního hospodářství a dřevařství je zapotřebí koordinace a financování na úrovni EU;

SZP druhý pilíř

51.      zdůrazňuje, že v diskusích o budoucnosti SZP po roce 2013 by měla být zohledněna skutečnost, že lesy poskytují základní environmentální funkce a přispívají k dosažení sociálních a ekonomických cílů rozvoje venkova a národních ekonomik; vyzývá proto členské státy a regiony, aby plně spolupracovaly s lesnickými orgány a s širokou veřejností na přípravě programů venkovského rozvoje v zájmu zajištění vzájemné soudržnosti politik EU, přičemž je třeba vzít v úvahu to, že lesy mohou být v některých případech nezávislým sektorem venkovské ekonomiky;

52.      připomíná, že lesy hrají klíčovou úlohu při poskytování socioekonomických a environmentálních veřejných statků pro blaho společnosti a pro rozvoj, zejména ve venkovských oblastech; vyzývá Komisi, aby formulovala politický přístup, který tuto úlohu lesů uzná, přičemž ovšem bude respektovat vlastnická práva jejich majitelů;

53.      vítá, že nejnovější sdělení Komise o reformě SZP[19] uznává významnou úlohu, již hrají zemědělci jakožto nezastupitelní aktéři prevence požárů, správci lesních ekosystémů, kteří je chrání před hrozbami biologické rozmanitosti, např. škůdci, a zejména územní opory, neboť zachování jejich zdrojů obživy je nejúčinnějším způsobem, jak odvrátit odliv obyvatelstva;

54.      trvá na tom, že venkovští výrobci, skupiny výrobců a veřejné orgány by měli mít možnost využívat opatření v oblasti lesnictví v rámci druhého pilíře SZP; domnívá se, že EU by měla nadále poskytovat pomoc na zalesňování prováděné v rámci národních programů rozvoje venkova, přičemž by měla zajistit, aby tyto iniciativy nenarušovaly trh a aby se při zalesňování používal místně dostupný materiál odolný proti škůdcům a ohni a aby zalesňování přispívalo k zachování biologické rozmanitosti; dále zdůrazňuje, že při zalesňování je třeba dávat přednost druhům stromů, které výrazně zlepšují kvalitu půdy a biologickou rozmanitost, přičemž je ovšem nutné respektovat charakteristické rysy daného místa, místní druhy a nutnost vysazovat smíšené porosty;

55.      upozorňuje, stejně jako to učinila Rada ve svých závěrech z 11. června 2010, na skutečnost, že závažné problémy mohou vyvstat následkem opuštění lesa, a to z toho důvodu, že by takový les mohl ztratit schopnost nadále plnit své funkce;

56.      považuje za nezbytné podněcovat a podporovat zřizování sdružení výrobců a orgánů působících v oblasti lesního hospodářství, které praktikují ULH, zejména v oblastech, pro něž jsou typické malé lesy, neboť tím se pomůže dosáhnout rovnováhy v nabídce mnoha produktů a služeb, které lesy mohou poskytovat; soudí, že tato sdružení a orgány by měly posilovat vyjednávací pozici výrobců v dodavatelském řetězci dřeva, měly by pomáhat zajišťovat a přímo vytvářet rovné podmínky a současně přispívat k řešení problémů spojených s hospodářskou krizí, mezinárodní soutěží a změnou klimatu a k boji proti nezákonné těžbě dřeva;

57.      trvá na tom, že pomoc poskytovaná veřejným a soukromým subjektům, které chrání biologickou rozmanitost lesů, přírodních stanovišť a ekosystémových služeb, se musí zvýšit a musí zahrnovat dobrovolné metody a oblasti ochrany spojující oblasti Natura 2000, neboť biologická rozmanitost má zásadní význam pro zachování, rozvoj a adaptaci zemědělství;

58.      požaduje, aby byl systém odměn založený na fakturách nahrazen systémem standardních nákladů nebo systémem nákladů podle oblastí;

59.      vyzývá k vytvoření normy pro osvědčené lesnické postupy, jež budou používány jako základ pro podporu veškerých opatření v rámci politiky týkající se lesů;

60.      vyzývá k povinnému začlenění lesnicko-environmentálních opatření a opatření v rámci sítě Natura 2000 do programů rozvoje venkova a k plošné podpoře sítě Natura 2000 na základě přímých plateb;

61.      vyzývá k tomu, aby do SZP bylo začleněno nové opatření „ochrana in situ a ex situ lesního genetického materiálu z identifikovaného zdroje“;

62.      důrazně odmítá uplatňování práv duševního vlastnictví na lesní genetické zdroje;

63.      naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily dlouhodobé výhledy lesnictví a projektů na ochranu lesů ve veškerém financování EU;

Civilní ochrana a prevence požárů

64.      je přesvědčen, že prevence lesních požárů je mnohem hospodárnější než boj s nimi;

65.      upozorňuje na to, že je třeba okamžitě provést doporučení týkající se prevence přírodních či lidmi způsobených katastrof, která nedávno přijal[20], zejména ta, která se týkají podpory zalesňování, v jejímž rámci jsou upřednostňovány místní druhy a smíšené lesy, a to v zájmu biologické rozmanitosti a lepší odolnosti vůči požárům, bouřím a chorobám; rovněž upozorňuje na další problémy, s nimiž se potýkají ostrovy a nejvzdálenější regiony při boji proti lesním požárům; žádá, aby se těmto regionům dostalo zvláštního zacházení prostřednictvím různých finančních nástrojů, které jsou k dispozici, mj. Fondu solidarity;

66.      domnívá se, že prevence lesních požárů prostřednictvím krajinné architektury a konektivity, infrastruktury a odborné přípravy by měla být pevně zakotvena v politikách EU v oblasti ochranu lesů, adaptace a civilní ochrany;

67.      zdůrazňuje, že v suchých oblastech a regionech, kterým hrozí desertifikace, bude obnova lesních porostů s produktivními druhy ku prospěchu obyvatel a povede k jejich zapojení do úkolů ochrany a boje proti požárům;

68.      poukazuje na to, že zalesněné oblasti mají nesporný význam pro veřejnou bezpečnost, neboť chrání lidská obydlí před negativními dopady přírodních jevů;

Podávání zpráv o emisích a účetnictví

69.      domnívá se, že systém obchodování s emisemi (ETS) je ve své současné podobně neslučitelný s účetnictvím LULUCF, a to zejména kvůli rozdílu mezi ročními požadavky na shodu průmyslových zařízení v rámci ETS a dlouhodobějším časovým obdobím nezbytným k tomu, aby se mohly uskutečnit a sledovat změny v ukládání uhlíku v zemědělských podnicích, a proto by mezi těmito systémy neměla vznikat žádná vazba; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zvážila, jak nejlépe poskytnout financování na úspory uhlíku z činností LULUCF;

70.      uznává, že úvahy o začlenění LULUCF do cílů členských států v rámci rozhodnutí o „sdílení úsilí“ jsou vždy spojeny s určitými problémy; zejména vyjadřuje obavu, že rozdíly v exaktnosti účetnictví a velká přírodní variabilita by mohly ohrozit režim souladu s tímto rozhodnutím; vyzývá proto ke stanovení oddělených cílů pro oblast LULUCF;

71.      vyjadřuje svůj závazek k splnění cíle EU v oblasti obnovitelných energií do roku 2020 a klimatický cíl 2 °C; je nicméně znepokojen tím, že dosažení těchto cílů by mohlo být ohroženo krátkodobým rámcem používaným v současné metodologii výpočtu skleníkových plynů a výsledným předpokladem uhlíkové neutrality lesní biomasy; vyzývá Komisi, aby konzultovala IPCC a stanovila novou metodologii výpočtu skleníkových plynů, kontrolovala dlouhodobější horizonty a emise z biomasy pocházející z užívání půdy, změn v užívání půdy a lesního hospodářství, posuzovala přesuny uhlíku na národní úrovni a integrovala do lesnictví různé fáze (výsadba, průseky, těžba);

72.      prohlašuje, že současná kritéria pro biopaliva stanovená Komise nejsou vhodná v případě lesní biomasy, a vyzývá ke stanovení nových právně závazných kritérií udržitelnosti biomasy pro energetické účely; prohlašuje, že Komise by měla konzultovat činnost a závěry Forest Europe za účelem stanovení kritérií pro určení faktorů, které mohou deformovat trh s obnovitelnými energiemi, neměla by vycházet z předpokladu uhlíkové neutrality, měla by se zabývat nepřímými emisemi a neměla by ohrožovat dosažení cílů EU 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a biologické rozmanitosti; konstatuje, že podrobná implementace kritérií by měla být ponechána na místní úrovni s ohledem na konkrétní podmínky daného místa;

73.      vyzývá k používání definic lesů založených na klasifikaci ekologického lesa, jako je klasifikace, již navrhla EEA v roce 2007, které by byly schopny rozlišit mezi starými lesy bohatými na uhlík, intenzivně obhospodařovanými monokulturami a ostatními typy lesů, včetně středomořských druhů keřů, podle biomů a fází posloupnosti;

74.      zdůrazňuje význam ochrany rozmanitosti lesů ve všech fázích posloupnosti v rámci EU s cílem zajistit biologickou rozmanitost lesů a v rámci lesů, neboť každá fáze posloupnosti vytváří podmínky pro fázi následující a protože bez společné ochrany všech fází bude posloupnost pozdějších fází vážně ohrožena;

Vnější rozměr

75.      vyzývá Komisi a členské státy, aby na mezinárodní úrovni usilovaly o to, aby OSN stanovila novou definici lesů, která by vyjasnila definice přirozeného lesa na základě biomu a která by rozlišovala mezi nativními lesy a lesy, v nichž převládají monokultury a nepůvodní druhy; v této souvislosti konstatuje, že je-li EU největším dárcem veřejné pomoci rozvojovým zemím (lesnický sektor dostával v roce 2003 více než 600 milionů EUR), tato definice by značně zvýšila koherentnost politik a nákladovou efektivitu; lituje, že zelená kniha nehovoří o tom, jakého pokroku bylo dosaženo při koordinaci činnosti EU v Unii a mimo ni a v úsilí o globální právně závaznou dohodu v rámci Fóra OSN o lesích;

76.      upozorňuje na význam celosvětové spolupráce ve správě i výzkumu při stanovování norem, osvědčených postupů a přenosu technologií a vědeckých poznatků, zejména v souvislosti se systémem snižování emisí v důsledku odlesňování v rozvojových zemích (REDD); rovněž zdůrazňuje, že pozitivní přínos systému REDD nebude možné spravedlivě sdílet bez aktivní spolupráce a výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje, že program globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) má velký význam pro mapování, monitorování a záznam zalesněných území na evropské a mezinárodní úrovni a že takto shromážděné informace mohou významně přispět k jednáním o změně klimatu v rámci OSN;

0

0 0

77.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]               Přijaté texty, P7_ TA-PROV(2010)0154.
• [2]               Úř. věst. C 56, 26.2.1999, s. 1.
• [3]               Smlouva o poskytování služeb č. 30-CE-0227729/00-59.
• [4]               Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.
• [5]               Přijaté texty, P7_TA(2010)0325.
• [6]               Úř. věst. 67E, 18.3.2010 s.1.
• [7]               Nabídkové řízení č. AGRI-2008-EVAL-10 // rámcová smlouva č. 30-CE-0101908/00-50,
• [8]              Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
• [9]              Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63.
• [10]             Úř. věst. L 140, 5. 6. 2009, s. 136.
• [11]             Zpráva ze dne 16.9.2010.
• [12]             Úř. věst. L 11/17, 15.1.2000.
• [13]             Úř. věst. L 328, 6. 12. 2008, s. 28.
• [14]             AGRI-2007-G4-06.
• [15]             ENV.B.1/ETU/2008/0049.
• [16]             Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s.23.
• [17]             Nařízení Rady (EHS) č. 2158/92 ze dne 23. července 1992 o ochraně lesů Společenství proti požárům. Úř. věst. L 217, 31. 7. 1992, s. 3.
• [18]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus) Úř. věst. L 324, 11.12.2003, s.1.
• [19]             Sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2010 „Budoucnost SZP po roce 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ (KOM(2010)0672 v konečném znění).
• [20]             Usnesení Evropského parlamentu o sdělení Komise ze dne 21. září 2010: Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (P7_TA-PROV(2010)0326).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Lesy v EU: stav a správa

Lesy a ostatní lesní plochy v EU pokrývají více než 42 % rozlohy EU[1].

Lesy poskytují živobytí milionům pracovníků, podnikatelů a 16 milionům majitelů lesů. Odvětví lesního hospodářství poskytují více než 2 miliony pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích, a mají obrat ve výši 300 miliard EUR. V lesním hospodářství je zaměstnáno 350 000 lidí[2]. V EU je 40 % lesů státním vlastnictvím.

Poměr mýcení a přírustu se v EU stabilně udržuje okolo 60 %[3]. Přepokládá se, že tento poměr v několika zemích převýší 100 %, což bude mít za následek pokles zásoby dřeva po roce 2020[4].

Evropské lesy lze rozdělit do pěti bioklimatických pásem: boreální, mírné oceánské, mírné kontinentální, středozemní a horské pásmo[5] – v souladu s typologií lesů agentury EAA vytvořenou k podložení politických rozhodnutí[6].

Evropské lesy a lesnictví jsou spravovány na základě různých regionálních a vnitrostátních modelů seskupených podle jejich produktivního nebo ochranného zaměření[7]. Lesy poskytují zdroje a zároveň plní ekosystémové funkce.

Ohrožení lesů

Hrozby související s klimatem se zhruba dělí na abiotické (bouře, polomy, sucho, zvýšení rizika požárů) a biotické (epidemie škůdců, plísně). Jejich dopady se vzájemně umocňují, jako je tomu v případě škůdců: vyšší teploty vedou k delším reprodukčním cyklům několika druhů škůdců.

Nedostatek letních srážek má dopad na produktivitu lesů ve všech pásmech kromě boreálního. Očekává se, že celková plocha a produktivita jehličnatých lesů se bude v kontinentální Evropě zmenšovat. Jehličnany se pravděpodobně stanou nevhodnou rostlinou pro nižší polohy a předpokládá se, že ze středozemního pásma zmizí buk. V horském pásmu ohrožuje sucho růst a životaschopnost všech významných druhů stromů. Pěstování nedřevinných lesních produktů, jako jsou houby, korek a byliny, se v celé Evropě drasticky omezí.

V boreálních lesích jsou následky očekávaných masových epidemií škůdců v důsledku jejich rozšíření na sever stále nejasné. Také mírnější zimy a náchylnost k polomům povedou k horšímu přístupu k těžbě. Očekává se také, že plocha březových lesů se v tomto pásmu do roku 2100 sníží o jednu desetinu[8].

Riziko požáru se zvyšuje v celé kontinentální Evropě, zejména ve Středozemí, současně s nepředvídatelnými epidemiemi škůdců zasahujícími všechny druhy stromů. Očekává se, že z tohoto pásma prakticky zmizí břízy.

Epidemie škůdců budou mít negativní důsledky pro všechny jehličnaté lesy.

Fragmentace lesů, která rozšiřuje styčné plochy volné přírody mezi venkovskými a městskými oblastmi, představuje pro kontinentální lesy významnou hrozbu.

Tato hrozba má za následek vymírání lesů a změny v druhové skladbě.

Existuje jen málo studií zabývajících se tím, jaké hrozby představuje ztráta ochranných funkcí pro širokou veřejnost. Očekává se, že snížená schopnost tlumit rychlý odtok vody v horském pásmu ovlivní různé ochranné funkce (zejména v souvislosti s povodněmi a kvalitou vody). Ve Středozemí způsobují požáry v kombinaci s povodněmi erozi, což kvůli snížené regeneraci rostlin prohlubuje dezertifikaci.

Poptávka odvětví energetiky po dřevité biomase začíná představovat hrozbu pro lesy a tradiční odvětví lesního hospodářství. Předpoklad uhlíkové neutrality dřevité biomasy[9] nebere v potaz dlouhé časové období nezbytné k opětovnému vstřebání „uhlíkového dluhu“, který závisí na produktivitě stromů a předcházejícím využívání a údržbě půdy[10]. Tato hrozba souvisí s podobnými nedostatky v ustanoveních UNFCCC/LULUCF.

Výhledy EU

Mezi společné politiky týkající se lesů patří SZP (8 miliard EUR v druhém pilíři), environmentální politika (zejména biologická rozmanitost a voda), energetika, průmysl, obchod, výzkum a politiky soudržnosti, včetně regionální politiky a Fondu solidarity, které často nejsou v dostatečném souladu s ochranou lesů.

Závazek Rady a EP chránit lesy byl vyjádřen v nařízeních o prevenci požárů (2158/1992), monitorování (2152/2003), povinnostech hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (995/2010) na základě článku 175 SEU, dnes 192 SFEU[11]. Ochrana lesů by také měla být viděna v kontextu prevence přírodních katastrof i katastrof způsobených člověkem[12] a strategie přizpůsobení[13][14].

Strategie EU v oblasti lesního hospodářství[15] z roku 1998 vedla k nezávaznému akčnímu plánu EU pro lesnictví[16], jehož cílem je

1.  zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost,

2.  zlepšit / chránit životní prostředí.

3.  přispět ke kvalitě života,

4.  podporovat koordinaci a komunikaci.

Hodnocení akčního plánu pro lesnictví v polovině období provedené Komisí dospělo k závěru, že zatímco bylo dosaženo významného pokroku v opatřeních spadajících do prvního cíle, všechna ostatní opatření byla prováděna nedostatečným způsobem[17]. Významné nedostatky se týkají posílení ochrany a zachování biologické rozmanitosti – stav 66 % lesních stanovišť je označen jako „nepříznivý, špatný/nedostatečný“[18]. Bylo přijato jen málo opatření v oblasti vzdělávání a informování, ochranných funkcí a městských a příměstských lesů.

To je pravý opak priorit evropských občanů. Podle studie Komise zaměřené na vnímání lesů je jejich uchování a ochrana považována za zdaleka nejdůležitější téma politiky týkající se lesů (44 %), poté následuje zdraví lesů a emise (15,4 %), změna klimatu (12,5 %) a hospodářské využití (8 %)[19].

Koordinace akčního plánu pro lesnictví a komunikační opatření postupují pomalu kvůli nedostatečnému předkládání národních lesnických programů Stálému lesnickému výboru.

Všechny členské státy EU se účastní iniciativy Forest Europe, v jejímž rámci byly v uplynulých 20 letech vytvořeny společné postupy v oblasti udržitelného lesního hospodářství.

Na základě této činnosti se aktivní a preventivní udržitelné lesní hospodářství, které umožňuje zohlednit národní i regionální priority, může stát na úrovni EU povinným. Vzhledem k pokroku vědecké činnosti v rámci iniciativy Forest Europe bude jeho provádění vyžadovat minimální náklady a administrativní zátěž.

Pokud jde o politiky v oblasti biomasy, „opatření na úrovni EU mohou zajistit dosažení společné ochrany životního prostředí a zároveň zabránit narušení vnitřního trhu“ [20].

Zpravodaj se domnívá, že toto opatření by mělo mít podobu právně závazných kritérií udržitelnosti založených na přezkoumání předpokladu uhlíkové neutrality a na vědecky podložené metodice výpočtu objemu skleníkových plynů, která zohlední víceletou povahu dřevité biomasy a změny emisí v důsledku změn ve využívání půdy a lesním hospodářství. Měly by se také vytvořit faktory nepřímých změn ve využití půdy pro všechny typy biomasy.

S ohledem na výše uvedené je začlenění odvětví LULUCF do systému EU ETS, který je zaměřen zejména na roční emise z průmyslových zařízení, sporné kvůli problémům s kompatibilitou.

V mezinárodním měřítku by EU měla pracovat na vytvoření diverzifikovaných definic lesů na základě biomů, které zohlední biologickou rozmanitost, půdu a sociální rozměr a budou zaměřeny na zachování starých vzrostlých lesů bohatých na uhlík. To je klíčové k zajištění toho, aby finanční závazky na biologickou rozmanitost a systém REDD+ nebyly využívány na sporné projekty.

Informace o lesích: základ pro rozhodování

Informace o lesích jsou nepostačující z důvodu nedostatečných povinností v oblasti financování a podávání zpráv, které stanovilo již neplatné nařízení 2152/2003. Toto nařízení by mělo být znovu zavedeno a mělo by zohledňovat potřebnost informací o klimatických hrozbách, ale také zvýšenou potřebu poskytování informací v souvislosti s Úmluvou o biologické rozmanitosti a UNFCC, aby bylo možné přesně popsat biologickou rozmanitost lesů a změny v ukládání uhlíku. Shromažďování informací na úrovni EU by mělo být založeno na slučitelných mechanismech, harmonizovaných definicích a srovnatelných údajích z národních soupisů lesů členských států a dalších relevantních zdrojů.

Informace o lesích jsou také relevantní pro environmentální účty, iniciativu „překročit HDP“ a zavedení plateb za ekosystémové služby.

Posílení adaptability prostřednictvím udržitelného lesního hospodářství

Rozlišuje se mezi inherentní (ekosystémovou) adaptabilitou, která je založena na genetické rozmanitosti lesů, včetně biologické rozmanitosti půdy, a socioekonomickou adaptabilitou odvětví lesního hospodářství související s know-how a kapitálovou náročností.

Zpravodaj uznává adaptabilitu lesnictví EU, připomíná však, že je založena zejména na inherentní adaptabilitě lesů: reagovat ex-post na různé hrozby může být možné, ale ekonomicky neproveditelné, ať už pro veřejné, nebo soukromé subjekty.

Udržitelné lesní hospodářství zaměřené na dlouhodobou produkci dřeva je používáno v několika – ale zdaleka ne ve všech – členských státech EU. Aktivní nebo preventivní udržitelné lesní hospodářství poskytuje rámec, jehož prostřednictvím jsou dodržovány národní a regionální priority.

Aktivní možnosti adaptace směrují k přirozené regeneraci, genetické rozmanitosti a rozmanitější struktuře a směsi druhů, což jsou opatření na posílení odolnosti lesů bez ohledu na typ lesů a zaměření hospodaření[21].

Mezi další opatření patří sklizňové a přepravní technologie pro boreální oblast a správa nashromážděného paliva ve Středozemí.

Zpravodaj se domnívá, že posílení odolnosti všech ekosystémů je nákladově nejefektivnější reakcí na změnu klimatu, která umožní tuto změnu jak zmírnit, tak se jí přizpůsobit[22][23]^,[24]^,[25]^,[26], a domnívá se, že rozšíření příslušných znalostí všech zúčastněných stran je základním předpokladem hospodaření. Je naléhavé, aby byla zahájena spolupráce se všemi zúčastněnými stranami, která zohlední všechny myslitelné scénáře, a to s cílem zajistit soudržnost při naplňování potřeb přizpůsobení všech evropských společenství.

Další příspěvek EU k ochraně lesů

Změna klimatu vede logicky k tomu, že politiky členských států již nejsou pro ochranu lesů dostatečné.

Podmíněnost je tedy nezbytná: žádné financování EU, ať se jedná o kterýkoli nástroj, nesmí poškozovat klima a zároveň musí ve všech případech zohledňovat biologickou rozmanitost[27], vodní zdroje a potřeby volné přírody[28].

Zpravodaj navrhuje, aby se národní lesnické programy staly povinnými, čímž by se zajistil soulad a navázalo by se na shodu iniciativy Forest Europe na udržitelném lesním hospodářství. Národní lesnické programy by se měly vztahovat minimálně na pětiletá období založená na přesných a měřitelných hodnotících kritériích ex-ante a ex-post a na začlenění přizpůsobivého a preventivního lesního hospodářství. Komise by měla vydat pokyny týkající se národních lesnických programů s cílem začlenit je do širšího rámce přizpůsobení lesů.

Vzhledem k rozsahu hrozeb a celkové lesní ploše EU by mělo být navýšeno financování z druhého pilíře SZP pro lesy pod podmínkou, že budou existovat národní lesnické programy a operační plány hospodaření, které budou zahrnovat strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti a dlouhodobé harmonogramy pro projekty v oblasti lesnictví v rámci udržitelného lesního hospodářství. Nárok na financování by měly získat i veřejné subjekty a skupiny producentů, příspěvky by se měly začít vyplácet na základě plochy a měly by zahrnovat opatření na ochranu „in situ“ a „ex situ“.

Aktivní udržitelné lesní hospodářství by mělo být začleněno do výzkumu i praxe a jasně upřednostňováno. Tento typ hospodářství by měl zároveň zohledňovat skutečnost, že 40 % lesů v EU je vlastněných státem. Ochrana druhů a pěstitelské postupy by se měly rozšířit i na související mikrobiální druhy a druhy hub. Měl by být aktivně podporován výzkum mykorhizální symbiózy „in situ“.

V příštích finančních výhledech by měly být formálně zavedeny platby za ekosystémové služby, a to na základě úspěšných projektů v oblasti lesnictví a vodohospodářství[29].

Také politiky civilní ochrany by měly posilovat ochranné funkce lesů, včetně zvýšeného zalesňování, které pomáhá předcházet povodním, požárům a erozi.

Mělo by být neprodleně znovu uvedeno v platnost nařízení o prevenci požárů, které by mělo větší dosah než stávající ustanovení v oblasti rozvoje venkova, a mělo by se zaměřovat na údržbu krajiny a postupné zavádění místních druhů odolných proti ohni, jako je Quercus Spp.

Při vytváření fondu EU pro přizpůsobení je třeba brát v potaz zejména přizpůsobování lesů a na jejich odolnost.

Směrnice 105/1995, která ve spojení se systémem SZP založeným na předkládání účtů může upřednostňovat výkonnost před přizpůsobením, by měla být přezkoumána, aby se tak uvolnila pravidla pro uvádění místních druhů na trh. Ochrana „in situ“ lesních genetických zdrojů je základní společnou snahou, která umožní, aby společenství závislá na lesích i lesní hospodářství prosperovala.

• [1]             ^{UN-ECE/FAO, 2000 Forest Resources of Europe, CIS, North America, Australia, Japan and New Zealand}
• [2]            ^{Zelená kniha o ochraně lesů a souvisejících informacích v Evropské unii: příprava lesů na změnu klimatu a pracovní dokument útvarů Komise (KOM(2010)66 v konečném znění / SEK (2010)163}
• [3]             ^{Zpráva EEA č. 4/2009 – Pokrok při dosahování  evropského cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2010.}         
• [4] ^{UNECE/FAO, 2006 – Outlook for the development of European forest resources; studie připravená pro výhledovou studii evropského odvětví lesního hospodářství.}
• [5]            ^{Zpráva pro GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise s názvem „Dopady změny klimatu na evropské lesy a možnosti přizpůsobení se“ (AGRI-2007-G4-06);}
• [6]             ^{Zpráva pro EEA č. 9/2006 „Typy evropských lesů – kategorie a typy pro podávání zpráv o udržitelném obhospodařování lesů a související politiku“}
• [7]            ^{Zpráva z roku 2009 pro GŘ pro životní prostředí Evropské komise s názvem „Možnosti politiky EU v oblasti ochrany evropských lesů proti škodlivým dopadům“ (ENV.B.1/ETU/2008/0049)}
• [8]            ^{Virtanen, T., Neuvonen, S.& Nikula, A. (1998). Modelling topooclimatic patterns of egg mortality of Epirrita autumnata (Lep: Geometridae) with Geographical Information System: predictions in current climate and scenarios with warmer climate. J. appl. Ecol. 35, 311–322}
• [9]             ^{Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů 2009/28/ES.}
• [10]             ^{Bird N., Pena N. & Zanchi J. (2010) The upfront carbon debt of bioenergy, Joanneum Research Institute, Štýrský Hradec}
• [11]             ^{Viz také rozhodnutí ESD ve věcech 164/97 a 165/97}
• [12]             ^{Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem KOM(2009)82 v konečném znění}
• [13]             ^{Bílá kniha „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ KOM(2009)147}
• [14]            ^{Usnesení EP ze dne 6. května 2010 k bílé knize Komise:Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (P7_TA-PROV(2010)015.}
• [15]             ^{Usnesení Rady o strategii EU v oblasti lesního hospodářství (Úř. věst. C 56/1 ze dne 26. února 1999)}
• [16]             ^{KOM(2006) 302 v konečném znění.}
• [17]            ^{Hodnocení provádění akčního plánu EU pro lesnictví na období 2006–2011 v polovině období uskutečněné externí hodnotící skupinou (smlouva o poskytování služeb č. 30-CE-0227729/00-59)}
• [18]             ^{„Souhrnná zpráva o stavu typů přírodních stanovišť a druhů z hlediska ochrany podle článku 17 směrnice o stanovištích“ (KOM (2009)358    v konečném znění}
• [19]           ^{„Utváření komunikace v souvislosti s lesy v Evropské unii: vnímání lesů a lesnictví ze strany veřejnosti“ (nabídkové řízení č. AGRI-2008-EVAL-10 // rámcová smlouva č. 30-CE-0101908/00-50}
• [20]            ^{SEK(2010)65 Pracovní dokument útvarů Komise – shrnutí hodnocení dopadu – doprovodný dokument ke zprávě Komise o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení KOM(2010)11 v konečném znění}
• [21]             ^{Zpráva proGŘ pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise s názvem „Dopady změny klimatu na evropské lesy a možnosti přizpůsobení se“ (AGRI-2007-G4-06)}
• [22]             ^{UNEP (2009) „The Natural Fix? The role of ecosystems in climate mitigation”}
• [23]             ^{Světová banka (2009) „Convenient Solutions to an Inconvenient Truth: Ecosystem based Approaches to Climate Change”}
• [24]            ^{Směrem ke strategii pro změnu klimatu, ekosystémové služby a biologickou rozmanitost - diskusní dokument připravený odbornou pracovní skupinou EU ad hoc pro biologickou rozmanitost, 2009}
• [25]             ^{TEEB (2009) The economics of Ecosystems and Biodiversity: Climate Issues Update: Září 2009}
• [26]            ^{Švédská národní vědecká rada pro biologickou rozmanitost „Biodiversity, Ecosystem Services and Resilience - Governance for a Future with Global Changes, 2009}
• [27]             ^{Zpráva Evropského účetního dvora č. 9/2004 o lesnických opatřeních v rámci politiky rozvoje venkova (spolu s odpověďmi Komise)}
• [28]             ^{Usnesení EP ze dne 21. září 2010 o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti (P7_TA(2010)0325})
• [29]            ^{Regionální kancelář IUCN pro Evropu, environmentální právní středisko IUCN, svaz evropských vlastníků lesů: Final report study on the Economic value of groundwater and biodiversity in European forests, 2009}

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (8. 12. 2010)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU: příprava lesů na změnu klimatu
(2010/2106(INI))

Navrhovatel(*): Rareş-Lucian Niculescu

(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá zelenou knihu Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU: příprava lesů na změnu klimatu; zdůrazňuje úzkou vazbu mezi oblastmi lesnictví a zemědělství, jež jsou obě tímto jevem značně postiženy; domnívá se, že v zájmu zlepšení lesního hospodářství a ochrany lesů by měla být posílena strategie EU týkající se lesů; dále se domnívá, že by tato strategie měla být zaměřena jak na ochranu lesů, tak na udržitelné využívání zdrojů dřeva, neboť lesy poskytují řešení pro změnu klimatu i pro nové výzvy, a že by cílem této strategie mělo být dosáhnout vysoké míry odolnosti;

2.  zdůrazňuje, že v souladu se zásadou subsidiarity by strategie týkající se lesů měla spadat především do pravomoci členských států, přičemž Evropská unie by měla poskytovat dodatečnou podporu; upozorňuje, že je třeba přijmout opatření na příslušné místní, regionální i vnitrostátní úrovni i na úrovni EU; zdůrazňuje, že takový strategický by rámec posílil koordinaci vnitrostátních opatření a opatření Společenství a zlepšil obraz Evropské unie při mezinárodních jednáních o boji proti změně klimatu;

3.  domnívá se, že by Evropská unie měla přijmout opatření za účelem podpory, koordinace a doplnění iniciativ členských států týkajících se politiky v oblasti lesnictví při zohlednění odlišných regionálních podmínek, a to s cílem zajistit udržitelný rozvoj lesů, přispívat ke zlepšování životní úrovně evropských občanů a podporovat rozvoj venkovských oblastí prostřednictvím soudržného rámce, jenž by zahrnoval veškeré statky a funkce, které lesy poskytují a plní v hospodářské, sociální a kulturní oblasti i v oblasti životního prostředí;

4.  podotýká, že dopady změny klimatu se budou lišit v závislosti na jednotlivých typech evropských lesů, což znamená, že o strategiích pro přizpůsobení se tomuto jevu a zmírnění jeho následků je nutné rozhodovat na regionální či místní úrovni; zároveň by však v případech, kdy činnost Společenství představuje jasnou přidanou hodnotu, měla být přijímaná opatření koordinována na úrovni EU; domnívá se, že by tyto strategie měly zohledňovat různé regionální podmínky pro lesnictví, a zvláště brát v úvahu odlišné možnosti a druhy ohrožení různých typů lesních stanovišť v severní a jižní Evropě;

5.  konstatuje, že evropské lesy zaujímají 45 % plochy Evropské unie a že jsou zároveň spolu s primárním sektorem lesního hospodářství zdrojem přibližně 2,5 milionu pracovních míst s obratem 300 miliard eur; dále konstatuje, že lesy nemají jen zásadní význam pro životní prostředí, ale že rovněž přispívají k uskutečňování sociálních a hospodářských cílů, například díky těžbě dřeva, i ke zlepšování obecných životních podmínek a ochraně plodin a rozvíjejících se venkovských oblastí a že lesy jsou významným zdrojem příjmů nejen pro venkovská společenství, ale i pro národní ekonomiky, které pocházejí z udržitelné těžby dřeva i z činností souvisejících s využíváním lesních zdrojů, s lovem, rybolovem, cestovním ruchem a sběrem lesních plodů; bere rovněž na vědomí důležitý podíl lesů při prevenci požárů, sucha, dezertifikace a půdní eroze;

6.  upozorňuje, že lesnictví úzce souvisí se zemědělstvím, protože většina vlastníků lesů v Evropě současně působí i v zemědělství; uznává však, že lesnictví je svébytným odvětvím venkovské ekonomiky, zejména v oblastech, které jsou mimo dosah zemědělské činnosti nebo jsou mimořádně cenné z hlediska ochrany přírodního bohatství a volnočasových aktivit;

7.  zdůrazňuje, že jelikož právní předpisy v oblasti lesnictví postihují miliony drobných vlastníků lesů, měly by politiky v této oblasti vždy usilovat o rovnováhu mezi respektováním vlastnických práv a povinností poskytovat veřejné služby;

8.  domnívá se, že je možné, aby odvětví zemědělství a lesnictví fungovala jako integrovaný celek, a že ačkoliv jsou hlediska související s výrobou klíčová, nejsou neslučitelná s ochranou lesů a s dalšími přínosy, které z nich vyplývají, a že je nezbytné dosáhnout správné rovnováhy mezi oběma odvětvími a zajistit jejich vzájemnou interakci, například prostřednictvím efektivnějšího přidělování dostupných finančních prostředků; upozorňuje, že ochrana lesů slouží několika politickým cílům; konstatuje, že většina evropských opatření souvisejících s lesnictvím je v současné době financována z druhého pilíře SZP, a že je proto nutné, aby financování zemědělství ze strany EU pokračovalo nejméně na stejné úrovni, zatímco je rovněž nezbytné hledat v této oblasti další nástroje;

9.  zdůrazňuje, že lesy jsou hlavním úložištěm uhlíku, a hrají proto zásadní roli v boji proti změně klimatu; považuje tedy za mimořádně důležité, aby Evropská unie vyhlásila společnou strategii pro boj proti faktorům způsobujícím degradaci lesů, jako jsou požáry a znečištění ovzduší;

10. konstatuje, že zemědělství a lesní ekosystémy jsou citlivé na změnu klimatu, jejíž projevy jsou stále rozšířenější a zhoršují se co do četnosti, závažnosti a intenzity, neboť poškození lesů způsobované jevy, jako jsou lesní požáry a škůdci, je obrovské a v mnoha regionech světa dochází k nekontrolovanému odlesňování; konstatuje však, že podle studie „Stav evropských lesů v roce 2007“ se během posledních 15 let lesní plocha v Evropě rozšířila o přibližně 13 milionů hektarů; zdůrazňuje, že lesy se významným způsobem podílejí na regulaci průtoku vodních toků, zajišťování kvality vody, ochraně vodních zdrojů, zachování krajiny a úrodnosti půdy a ochraně před půdní erozí (zejména v horských oblastech) a dezertifikací (zejména v suchých oblastech), přičemž všechny tyto aspekty mají význam pro zemědělství;

11. zdůrazňuje, že pro udržení a rozvoj zemědělství má zásadní význam rozmanitost druhů a že lesy mají rozhodující podíl na zachování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že biologická rozmanitost, kterou zajišťují lesní ekosystémy, a ekologické funkce těchto ekosystémů jsou považovány za součást dědictví lidstva;

12. zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesního hospodářství z roku 1998 a akční plán EU pro lesnictví z roku 2006 by měly být aktualizovány tak, aby zahrnovaly problematiku změny klimatu a širší otázky týkající se ochrany lesů;

13. je toho názoru, že aktivní lesní hospodářství je důležité pro plnění strategie Evropa 2020 a jejího klíčového cíle vytváření růstu a pracovních míst, stejně jako pro energetickou strategii EU, a že velký potenciál lesů jakožto zdroje obnovitelné energie a přirozeně obnovitelných materiálů není v současné době dostatečně využíván; v tomto ohledu vítá iniciativu Komise na zahájení veřejných konzultací týkajících se úlohy, kterou zemědělství a lesnictví hrají při uskutečňování cílů souvisejících ze změnou klimatu;

14. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy optimalizace snižování emisí uhlíku nahrazením produktů a konstrukčních materiálů, při jejichž výrobě vznikají velmi vysoké emise uhlíku, a optimalizace sekvestrace uhlíku větším využíváním dřeva; domnívá se, že rozšíření systému Společenství EU ETS na lesy maximalizuje podíl lesnictví na boji proti změně klimatu, neboť mu umožňuje přístup k mechanismům trhu s „uhlíkovými kredity“;

15. upozorňuje, že je nutné, aby Komise urychleně vyřešila nesrovnalosti mezi cíli právních předpisů, které mají dopad na lesnickou a zemědělskou politiku; žádá, aby byly jednotlivé politiky EU soudržné, zejména politiky týkající se lesnictví a zemědělství, ale i politiky v oblasti obnovitelné energie, biologické rozmanitosti, průmyslu, výzkumu a strategie Evropa 2020;

16. připomíná, že zemědělci napomáhají rozšiřování lesních zdrojů tím, že vysazují stromy, používají stratifikované zemědělsko-lesnické systémy nebo zalesňují méně kvalitní půdu nebo půdu nevhodnou pro efektivní zemědělské postupy, a že přispívají k zavádění určitých ochranných systémů a k identifikaci odolných druhů; domnívá se, že by EU měla pokračovat v podpoře výsadby lesů v rámci vnitrostátních programů rozvoje venkova a současně zajistit, aby tyto iniciativy nenarušovaly fungování trhu;

17. domnívá se, že vlastníci lesů by měli věnovat zvláštní pozornost volně žijícím druhům zvířat a volně rostoucím druhům rostlin, které přirozeně kolonizují zvláštní stanoviště vytvářená lesy, neboť pomáhají zachovávat biologickou rozmanitost;

18. domnívá se, že vzhledem k potřebě efektivního výzkumu „obranného potenciálu“ lesních ekosystémů, prognostického výzkumu a výzkumu strategií ke zmírňování dopadů změny klimatu na celé odvětví lesního hospodářství a dřevařství je zapotřebí koordinace a financování na úrovni EU;

19. domnívá se, že lesy vytvářejí neocenitelné veřejné statky, za což trh dosud poskytuje nedostatečnou odměnu, a že Evropská unie by prostřednictvím finančních nástrojů měla vlastníkům lesů poskytovat podporu, informace a pobídky jako kompenzaci za úsilí, které věnují provádění opatření na ochranu genetické rozmanitosti lesů; znovu potvrzuje postoj Parlamentu týkající se skutečnosti, že je třeba poskytovat odpovídající úroveň finančních prostředků na opatření EU v oblasti lesnictví a odměňovat zemědělce a lesníky za to, že tyto veřejné statky zajišťují, včetně zohlednění dopadů ukládání a substituce uhlíku v souvislosti s používáním dřeva; zdůrazňuje, že tyto motivační mechanismy EU by neměly narušovat řádně fungující trh s dřevařskými produkty, s papírem a s buničinou a v oblasti výroby energie;

20. domnívá se, že EU může podporovat, koordinovat a doplňovat opatření přijímaná členskými státy s cílem stanovit pokyny pro osvědčené postupy, aby přispěla k zajištění odolnosti lesů vůči dopadům změny klimatu; dále se domnívá, že by tyto pokyny měly být přizpůsobeny potřebám vlastníků a místních společenství a vycházet ze zásad udržitelného řízení; zdůrazňuje, že přílišná regulace povede ke snížení konkurenceschopnosti dřevařských produktů ve srovnání s neobnovitelnými a energeticky náročnými materiály, jako jsou plasty, hliník a beton, a pro EU tak bude těžší dosáhnout klimatických cílů;

21. domnívá se, že je nutné zlepšovat a podporovat organizace vlastníků lesů, aby obhospodařovaly lesy udržitelným způsobem, protože tento přístup je klíčovým nástrojem pro dosažení rovnováhy při zajišťování mnoha statků a funkcí, které lesy mohou poskytovat a plnit, a zároveň je i základem pro přizpůsobování se změně klimatu; dále se domnívá, že by tyto organizace měly rovněž stimulovat v současné době nevyužitý potenciál dřevařství a posílit vyjednávací postavení vlastníků lesů v dřevařském obchodním řetězci; považuje za nezbytné podpořit vytvoření evropské sítě organizací vlastníků lesů s cílem prosazovat výměnu informací a osvědčených postupů a dosáhnout koncentrace nabídky;

22. domnívá se, že by EU měla podporovat udržitelné lesní hospodářství financováním lesnických činností, které jsou pro tento druh hospodářství přínosem, a že je třeba podněcovat vytváření orgánů lesního hospodářství, zejména v oblastech, pro které jsou příznačné malé lesy, přičemž zvláštní pozornost je v této souvislosti třeba věnovat lesnickým podnikům, jež jsou většinou malé a střední velikosti a jež je třeba podporovat v modernizaci a restrukturalizaci, která jim umožní čelit novým výzvám vzniklým v důsledku změny klimatu, boje proti nezákonné těžbě dřeva, hospodářské krize a mezinárodní konkurence;

23. zdůrazňuje rovněž klíčovou úlohu zemědělců při prevenci požárů; domnívá se proto, že je nutné zajistit, aby zemědělství zůstalo životaschopnou činností, a tak umožňovalo zmírnit pokles produktivity venkovských oblastí a jejich vylidňování, neboť tento trend by značně zvýšil riziko požárů;

24. upozorňuje, že vytrvalá sucha zapříčiněná změnou klimatu způsobila v posledních letech v některých členských státech rozšíření lesních požárů; připomíná návrhy týkající se lesních požárů, které již Parlament předložil ve svém stanovisku k prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, zejména v souvislosti s potřebou solidarity mezi členskými státy, přínosy evropské pracovní skupiny a evropskou databází záznamů o hospodářských a sociálních katastrofách, včetně zmapování oblastí s vyšším stupněm ohrožení; připomíná, že je důležité, aby byly v rámci projektů zalesňování a opětovného zalesňování upřednostňovány původní druhy, vícedruhová výsadba a smíšené lesy; připomíná rovněž své návrhy týkající se lepšího fungování evropského Fondu solidarity a potřeby větších provozních kapacit a koordinace mezi jednotlivými nástroji Společenství, které působí v oblasti přírodních katastrof;

25. upozorňuje na skutečnost, že ostrovy a nejvzdálenější regiony čelí při likvidaci požárů ještě dalším obtížím; žádá, aby se těmto regionům dostalo zvláštního zacházení prostřednictvím různých finančních nástrojů, které jsou k dispozici, mj. Fondu solidarity;

26. zdůrazňuje, že v zájmů zmírňování důsledků změny klimatu je nutné zavést opatření k upevnění finanční stability investic do lesního hospodářství, jako jsou podpory na pojištění;

27. podporuje opatření na úrovni EU týkající se vytvoření systému monitorování lesů, poskytování informací o lesích, jež by přispělo ke zlepšení lesního hospodářství, a monitorování abiotických i biotických hrozeb v nadnárodním měřítku.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	1.12.2010
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 1 5
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Richard Ashworth, Vasilica Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Lorenzo Fontana, Iratxe García Pérez, Sergio Gutiérrez Prieto, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Elisabeth Köstinger, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Wojciech Michał Olejniczak, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Spyros Danellis, Bas Eickhout, Marian Harkin, Giovanni La Via, Véronique Mathieu, Maria do Céu Patrão Neves, Daciana Octavia Sârbu, Dimitar Stoyanov, Milan Zver
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Reimer Böge, Ingeborg Gräßle, Heide Rühle

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (12. 11. 2010)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k zelené knize Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU: Příprava lesů na změnu klimatu
(2010/2106(INI))

Navrhovatelka: Lena Ek

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že rostoucí stromy odstraňují uhlík z atmosféry a jsou významným zdrojem a úložištěm uhlíku a že plocha evropských lesů se zvětšuje, odhaduje se, že množství uhlíku v dřevěné biomase v Evropě v současnosti roste tempem 116 milionů MT ročně,

B.  vzhledem k tomu, že podle Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) je dlouhodobý trend šíření zalesněných ploch v Evropské unii stabilní,

C. vzhledem k tomu, že celková plocha lesů a jiných zalesněných ploch v Evropě činí 177 milionů hektarů, tj. tvoří 42 % její rozlohy,

D. vzhledem k tomu, že přírodní podmínky v různých lesnatých regionech v Evropě se velice liší – od subarktických až po středomořské – a zahrnují i záplavová území a říční delty,

E.  vzhledem k tomu, že lesy poskytují obživu milionům dělníků, podnikatelů a majitelů lesů a významně přispívají k ekonomickému růstu, zaměstnanosti a prosperitě,

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2005 činil obrat v tomto sektoru přibližně 380 miliard EUR, což tvoří asi 9 % evropského HDP,

G. vzhledem k tomu, že pro zachování rozmanitosti, zdraví a odolnosti lesů má zásadní význam udržitelné lesní hospodářství včetně ochrany lesů,

H. vzhledem k tomu, že aktivní a udržitelné lesní hospodářství je jedním z nejúčinnějších způsobů ukládání CO₂ z atmosféry,

I.   vzhledem k tomu, že lesnictví má význam zvláště ve venkovských oblastech a že 350 000 podniků v odvětvích lesního hospodářství zaměstnává přibližně 3 miliony osob, tj. 8,6 % celkové pracovní síly ve výrobních odvětvích v Evropě,

1.  vítá názor Komise, že na lesy je nutno pohlížet jako na jeden z hlavních nástrojů k odstranění faktorů, které přispívají ke změně klimatu, například tím, že zachycují CO₂ z atmosféry; zdůrazňuje, že udržitelné lesní hospodářství, včetně ochrany a obnovy lesů v závislosti na konkrétních podmínkách v různých částech Evropy, má pro EU zásadní význam při dosahování cílů v oblasti klimatu a ochrany biologické rozmanitosti lesů, které poskytují četné ekosystémové služby (zdroj stavebního dřeva, služby spojené s ukládáním uhlíku, ochrana před přírodními pohromami) a kulturní služby (udržitelný cestovního ruch), jež jsou pro společnost nezbytně důležité;

2.  domnívá se, že rozhodné kroky proti změně klimatu jsou zcela v souladu se snahou o další rozvoj lesního hospodářství jako významného sektoru evropské ekonomiky; soudí, že odvětví lesního hospodářství by se mělo dále rozvíjet, aby i v budoucnosti přispívalo k udržitelnému hospodářskému růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a boji proti změně klimatu;

3.  poukazuje na to, že v některých členských státech je lesnictví již nyní jednoznačně založeno na zásadě udržitelnosti, zatímco v jiných státech se principy udržitelnosti dosud v lesnictví plně neprosadily; tvrdí, že EU musí zajistit, aby každý členský stát přispíval k uplatňování udržitelného lesního hospodářství v pravém slova smyslu; zdůrazňuje, že EU by mohla zřídit informační centrum, které by poskytovalo členských státům nezbytné informace;

4.  zdůrazňuje, že cílem evropských iniciativ v lesnictví by mělo být jak „přizpůsobení“ lesů změně klimatu, tak i monitorování a zlepšování jejich ochrany, zejména tam, kde se jedná například o vysoce kvalitní přírodní stanoviště;

5.  bere na vědomí možný přínos evropské koordinace informací o lesnictví a dohledu nad cíli přizpůsobování se změně klimatu, cíli v oblasti zmírnění dopadů této změny a cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie a přínos osvědčených postupů pro multifunkční udržitelné lesní hospodářství, zejména s ohledem na přeshraniční povahu úkolů, s nimiž je třeba se vypořádat;

6.  rovněž žádá, aby různé politiky EU v oblasti lesnictví, zemědělství, obnovitelných zdrojů energie, biologické rozmanitosti a dalších environmentálních otázek byly vzájemně sladěny a aby byl rovněž zajištěn soulad mezi průmyslovou a výzkumnou politikou a strategií EU 2020;

7.  zdůrazňuje, že v odvětví lesnictví je nutno zvýšit konkurenceschopnost prostřednictvím investic do inovací, výzkumu a vývoje mechanismů šíření nabytých poznatků;

8.  poukazuje na to, k největším problémům, kterým evropské lesy čelí, patří lesní požáry, odlesňování, úbytek biologické rozmanitosti a tím i pokles odolnosti lesů, zamoření invazivními druhy, parazity a nákazami a jinými chorobami postihujícími lesy; poukazuje na to, že EU by měla tyto problémy řešit prostřednictvím iniciativ zaměřených na spolupráci a šíření informací;

9.  žádá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby výrazně posílily úlohu lesů při ochraně před povodněmi, sesuvy půdy, požáry, úbytku biologické rozmanitosti a pohromami způsobenými extrémními povětrnostními jevy, přičemž při vývoji informačních systémů a přípravě systémů finančních podpor pro lesnictví zohlední otázky protipovodňové ochrany;

10. upozorňuje na význam celosvětové spolupráce ve správě i výzkumu při stanovování norem, osvědčených postupů a přenosu technologií a vědeckých poznatků, zejména v souvislosti se systémem snižování emisí v důsledku odlesňování v rozvojových zemích (REDD); rovněž zdůrazňuje, že pozitivní přínos systému REDD nebude možné spravedlivě rozdělit bez aktivní spolupráce a výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje, že program GMES má velký význam pro mapování, monitorování a záznam zalesněných území na evropské a mezinárodní úrovni a že takto shromážděné informace mohou významně přispět k jednáním o změně klimatu v rámci OSN;

11. zdůrazňuje, že pro zachování produktivních a ochranných funkcí lesů a zajištění jejich celkové rentability je nezbytné, aby lesní hospodářství bylo udržitelné, a klade důraz na to, že je nutné zvýšit odolnost lesů vůči změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti;

12. zdůrazňuje, že je nutné si všímat různých výzev, kterým politiky v oblasti lesnictví v EU musí čelit; zejména poukazuje na rozdíly v ekosystémech, vlastnických strukturách a problémech způsobených změnou klimatu v různých částech Evropy; poukazuje na to, že měření a monitoring je nutné provádět na vhodné úrovni – místní, regionální, státní či unijní;

13. varuje před neomezeným komerčním využíváním lesních zdrojů, které velmi často vede k jejich nenávratnému zničení, zejména v případě přirozených lesních porostů;

14. zdůrazňuje, že lesy hrají důležitou úlohu v národních ekonomikách, zejména v regionálním rozvoji, a to zvláště ve venkovských oblastech, v nichž lesnictví významnou měrou přispívá k hospodářskému růstu, zaměstnanosti, prosperitě, konkurenceschopnosti a atraktivitě regionů;

15. zdůrazňuje, že jelikož právní předpisy v oblasti lesnictví postihují miliony drobných vlastníků lesů, měla by opatření v této oblasti usilovat o rovnováhu mezi respektováním vlastnických práv majitelů lesů a povinností poskytovat veřejné služby;

16. zdůrazňuje, že lesnictví je přirozenou součástí integrované venkovské a regionální politiky, což je nutno vzít v potaz při diskusích o budoucnosti SZP po roce 2013, a že je rovněž nezbytné určit, zda jsou zapotřebí opatření týkající se lesního hospodářství;

17. uznává, že v mnoha případech mohou být v zalesněných oblastech zřízeny větrné elektrárny; domnívá se, že opatření týkající se projektů obnovitelných zdrojů energie a ochrany lesů nejsou ve vzájemném rozporu, nýbrž se doplňují;

18. uznává význam zachování a přírůstku lesních zdrojů v EU, zejména v členských státech, které jsou více zasaženy extrémními povětrnostními podmínkami a změnou klimatu, neboť lesy a lesnaté oblasti mají významné sociální, hospodářské a ekologické přínosy, a rovněž upozorňuje na to, že opatření na ochranu lesů by se měla zaměřovat na prevenci a adaptaci, a to tak, aby lesy neztrácely své produktivní, ekologické a sociální funkce;

19. domnívá se, že dřevní suroviny mohou fungovat jako nízkoenergetické náhražky materiálů, jejichž výroba je velmi náročná na energii, např. kovových slitin, plastů a betonu, které se běžně používají ve stavebnictví a jiných odvětvích; upozorňuje na to, že přílišná regulace snižuje konkurenceschopnost stavebního dřeva ve srovnání s těmito neobnovitelnými materiály;

20. zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na dodavatelský řetězec surovin a zpracovaných produktů za účelem zaručení legality obchodu a ochrany lesů; zdůrazňuje, že řízení dodavatelského řetězce by mohlo pomoci zajistit rovnější podmínky, pro což by mohlo klíčovou úlohu hrát aktivní zapojení zainteresovaných stran a vzájemná spolupráce;

21. vyzývá k obezřetnosti a k bedlivému sledování lesních zdrojů, aby bioenergetické strategie a zvyšování těžby biomasy nevedly k snižování schopnosti lesů fungovat jako úložiště uhlíku, což by bylo v rozporu s politikou v oblasti změny klimatu;

22. poukazuje na to, že zalesněné oblasti mají nesporný význam pro veřejnou bezpečnost, neboť chrání lidská obydlí před negativními dopady přírodních jevů;

23. poukazuje na to, že je důležité, aby soukromý sektor uznal, že zapojením do ochrany biologické rozmanitosti a lesů získá důvěryhodnost, publicitu a jiný finanční prospěch;

24. zdůrazňuje, že v zájmu udržitelného řízení lesů, přizpůsobení změně klimatu, informování veřejnosti a podpory užívání dřeva vyprodukovaného udržitelným způsobem je nutné posílit komunikační a informační činnost;

25. zdůrazňuje, že je důležité si vyměňovat zkušenosti s tím, jak společnosti a jednotlivá průmyslová odvětví mohou přispívat k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti prostřednictvím koncepcí životního cyklu a jak mohou vytvářet vazby mezi ochranou biologické rozmanitosti a vytvářením zisku;

26. konstatuje, že Evropa má v oblasti lesního hospodářství nesporné zkušenosti, které pocházejí z dlouholeté praxe tradičního lesnictví; požaduje nicméně další opatření v oblasti výzkumu, vzdělávání, komunikace a informovanosti týkající se rizik, které změna klimatu představuje pro lesy a lesnictví, a rovněž požaduje, aby regionální orgány a členské státy ve spolupráci se zainteresovanými stranami a Komisí prováděly dlouhodobé plánování; domnívá se, že je stále nutné provádět další výzkum zaměřený na absorpci CO₂ různými typy lesních porostů;

27. požaduje další opatření v oblasti výzkumu, vzdělávání a informovanosti týkající se rizik, které změna klimatu představuje pro lesy a lesnictví, a rovněž požaduje, aby lesnické odvětví, regiony i členské státy prováděly dlouhodobé plánování; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci evropských a vnitrostátních výzkumných programů týkajících se rizik, které změna klimatu představuje pro lesy a lesnictví; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost vytvoření referenční webové stránky s digitálními mapami lesních oblastí a s informacemi o povoleném způsobu jejich využití, oblastech NATURA a vzácných ekosystémech, aby orgány státní správy, občané a společnosti měli k dispozici kvalitnější informace;

28. zdůrazňuje, že adaptabilita lesů se může mít pozitivní vliv na lesní komplexy a lesnictví v souvislosti s globálními dopady změny klimatu; žádá proto, aby se finanční podpora výzkumu adaptability lesů zvýšila;

29. zdůrazňuje, že je nutné zvýšit úsilí o koordinaci a informovanost v rámci EU i mezi EU a členskými státy; zastává názor, že jedním z prostředků, jak by toho bylo možno částečně dosáhnout, by bylo vytvoření jednoho oddělení v Komisi, které by začalo aktivně koordinovat veškeré činnosti týkající se lesnictví v EU; žádá Komisi, aby zkoumala možnost vytvoření takového oddělení v jednom z GŘ a předložila příslušný návrh;

30. upozorňuje na to, že je nutné vypracovat strategii pro finanční nástroje zaměřenou na celosvětové cíle a cíle EU v oblasti lesnictví, včetně výměny osvědčených postupů mezi členskými státy; žádá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila studii na toto téma;

31. domnívá se, že průmyslové využívání lesních zdrojů poskytujících dřevo jako surovinu pro chemický průmysl nebo polotovar pro výrobu stavebních materiálů by se mělo primárně omezit na hospodářské lesy; varuje před negativními dopady privatizace přírodního bohatství členských států, kterým jsou i lesy;

32. vyzývá Komisi, aby na evropské a vnitrostátní úrovni zkompilovala a monitorovala indikátory týkající se lesů a jejich funkcí (např. pokrytí lesními porosty, regenerační schopnost, schopnost zadržovat vodu, míra eroze, oblasti vhodné pro opětovné zalesnění atd.);

33. zdůrazňuje, že v suchých oblastech a regionech, kterým hrozí desertifikace, bude obnova lesních porostů s produktivními druhy ku prospěchu obyvatel a povede k jejich zapojení do úkolů ochrany a boje proti požárům;

34. konstatuje, že lesy mají zvláštní význam ve středomořských zemích, neboť mají schopnost snižovat teplotu a zajišťovat rovnováhu koloběhu vody, a proto soudí, že před opětovným zalesněním je třeba vždy provést vědeckou studii, která by identifikovala nejvhodnější druhy a místa pro účely ochrany půdy a zachycování dešťové vody;

35. vybízí členské státy a Komisi k tomu, aby nadále usilovaly o odstranění nezákonné těžby dřeva a obchodu s takto vyprodukovaným dřevem, čímž přispějí k boji proti odlesňování, znehodnocování lesů a úbytku biologické rozmanitosti;

36. vzhledem k tomu, že agrolesnické stromy by měly kvůli významu, který mají z hlediska sekvestrace CO₂, být z hlediska boje proti změně klimatu posuzovány stejně jako veškeré tradiční neproduktivní lesní porosty.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	9.11.2010
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	44 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Fiona Hall, Romana Jordan Cizelj, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	António Fernando Correia De Campos, Andrzej Grzyb, Jolanta Emilia Hibner, Silvana Koch-Mehrin, Ivari Padar, Vladko Todorov Panayotov, Peter Skinner, Silvia-Adriana Ţicău, Catherine Trautmann

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	16.3.2011
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	53 6 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	János Áder, Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Sergio Berlato, Martin Callanan, Nessa Childers, Bairbre de Brún, Bas Eickhout, Edite Estrela, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Julie Girling, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Holger Krahmer, Jo Leinen, Corinne Lepage, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Sirpa Pietikäinen, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Salvatore Tatarella, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Marisa Matias, Miroslav Mikolášik, Bill Newton Dunn, Bart Staes, Eleni Theocharous, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer, Marita Ulvskog, Anna Záborská