Postup : 2010/2156(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0143/2011

Předložené texty :

A7-0143/2011

Rozpravy :

PV 12/05/2011 - 9
CRE 12/05/2011 - 10

Hlasování :

PV 12/05/2011 - 12.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0240

ZPRÁVA     
PDF 360kDOC 363k
13. dubna 2011
PE 454.692v02-00 A7-0143/2011

o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

(2010/2156(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajka: Marie-Thérèse Sanchez-Schmid

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkumenergetiku
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

(2010/2156(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–      s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005(1),

–      s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/515/ES ze dne 18. května 2006 o uzavření Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů(2),

–      s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(3),

–      s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013)(4),

–      s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007)(5),

–      s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 3. ledna 2008 o tvůrčím obsahu šířeném online na jednotném trhu (KOM(2007)0836),

–      s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o sdělení „Europeana – další postup“(6),

–      s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociálním hospodářství(7),

–      s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě(8),

–      s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(9),

–      s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(10),

–      s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o kultuře jako katalyzátoru tvořivosti a inovací,(11)

–      s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–      s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2010)0352),

–      s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálními výboru a Výboru regionů ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (KOM(2010)0245/2),

–      s ohledem na sdělení Komise „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (KOM(2009)0532) ze dne 19. října 2009,

–      s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (KOM(2010)0183),

–      s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–      s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0143/2011),

A.    vzhledem k tomu, že pro kulturní a tvůrčí odvětví je charakteristická dvojí povaha: na jedné straně ekonomická, která přispívá k ekonomickému rozvoji ve smyslu zaměstnanosti, hospodářského růstu a tvorby bohatství, ale i kulturní na straně druhé, díky činnostem v oblasti sociální a kulturní integrace jednotlivců do společnosti, která se kromě vytváření evropského kulturního dědictví podílí i na propagaci kulturních hodnot a identity,

B.    vzhledem k tomu, že tato dvojí povaha je odlišuje od ostatních druhů odvětví, je nezbytné ji mít na mysli při provádění specifických politik a opatření,

C.    vzhledem k tomu, že tuto specifickou povahu EU uznává a podporuje ji na mezinárodní scéně, neboť přijala politiku zaměřenou na zachování stávajících forem kulturní spolupráce s WTO, a ratifikovala Úmluvu UNESCO,

D.    vzhledem k tomu, že Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) stanoví právo provádět politiky s cílem chránit kulturní rozmanitost, což je možnost, kterou EU a její členské státy systematicky uplatňují,

E.    vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU je nezbytné, aby se otázka kultury stala součástí ostatních vnitřních i vnějších evropských politik, a že za podmínek současné globalizace je v tomto ohledu zapotřebí klást důraz zejména na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů,

F.    vzhledem k tomu, že Úmluva UNESCO přiznává kulturním a tvůrčím odvětvím významnou úlohu při vytváření, šíření a zpřístupňování široké škály zboží a služeb v oblasti kultury a podporuje mezinárodní spolupráci,

G.    vzhledem ke skutečnosti, že členské státy by měly uznávat kulturu a tvořivost jako základní faktory vedoucí k ochraně a ke zhodnocení kulturního a krajinného dědictví, které je třeba chránit a uchovávat s cílem podpořit procesy vytváření identity a zvýšit kulturní úroveň občanů,

H.    vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví hrají v EU významnou úlohu nejen při podporování kulturní a jazykové rozmanitosti, plurality, sociální a územní soudržnosti, ale i při demokratizaci přístupu ke kultuře a při podpoře mezikulturního dialogu v celé EU,

I.     vzhledem k tomu, že nenahraditelným základem nezbytným pro existenci kulturních a tvůrčích odvětví je kulturní rozmanitost Evropy, zejména její dědictví typické bohatstvím regionálních jazyků a kultur,

J.     vzhledem k tomu, že v rámci  diskuse o vytvoření jednotného trhu v odvětví tvůrčího obsahu je nutné věnovat zvláštní pozornost kulturním a jazykovým odlišnostem,

K.    vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví představují laboratoře pro inovaci zaměřenou na umění, techniku a řízení a že umožňují širší oběh děl a uznání umělců na evropské i mezinárodní úrovni,

L.    vzhledem k valorizaci kulturních a tvůrčích odvětví a k jejich zviditelnění pomocí různých iniciativ Evropského parlamentu a Rady Evropy, jako například Evropská cena, Cena LUX a kulturní trasy,

M.   vzhledem k úloze, kterou tvůrčí a kulturní odvětví zastávají při zachovávání zvláštních, vzácných a jedinečných dovedností a schopností, jež jsou plodem spojení dnešní tvořivosti a letitých zkušeností; vzhledem k tomu, že zejména v některých odvětvích, jako například v módě, v hodinářství a ve šperkařství, je manuální zručnost a znalosti řemeslníků a tvůrců základem dobré pověsti a světového úspěchu evropských odvětví v tomto oboru,

N.    vzhledem k tomu, že umělci nemají v současné době právní statut na úrovni EU, který by zohledňoval specifičnost jejich činností a jejich kariéry, zejména pokud jde o mobilitu, jejich pracovní podmínky a sociální ochranu,

O.    vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví, která poskytují 5 milionů pracovních míst a podílejí se 2,6 % na HDP EU, jsou jednou z hlavních hnacích sil růstu v EU, vytvářejí nová pracovní místa, plní klíčové úlohy v globálních hodnotových řetězcích, urychlují inovace, vytvářejí jako prvek sociální soudržnosti přidanou hodnotu a slouží jako účinný nástroj v boji proti současné recesi,

P.    vzhledem k vlivu, který mají kulturní a tvůrčí odvětví téměř na všechna ostatní hospodářská odvětví, jimž přinášejí inovační prvky, jež jsou určující pro konkurenceschopnost, zejména ve vztahu k informačním a komunikačním technologiím,

Q.    vzhledem k tomu, že tato odvětví představují v digitálním věku hybnou sílu ekonomik, neboť významným způsobem přispívají k inovacím a k rozvoji nových informačních a komunikačních technologií a podílejí se na realizaci cílů strategie „Evropa 2020“,

R.    vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví mohou být zdrojem bohatství a pracovních míst, pokud je vybavíme takovými prostředky, aby mohly konkurovat kulturním a tvůrčím odvětvím zemí mimo EU v rámci evropské strategie mezinárodní konkurence,

S.    vzhledem k tomu, že někteří pracovníci v tvůrčích a kulturních odvětvích jsou osoby samostatně výdělečně činné,

T.    vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví jsou v EU rostoucím trhem a jedná se o oblast, v níž má EU potenciál stát se vedoucím aktérem na světovém trhu,

U.    vzhledem k tomu, že rozvoj obchodování se zbožím a službami v oblasti kultury a tvorby je zásadním pilířem kultury, rozvoje a demokracie,

V.    vzhledem k tomu, že tvořivost závisí na přístupu k existujícím znalostem, dílům a tvůrčímu obsahu,

W.   vzhledem k tomu, že kulturní obsahy hrají v digitální ekonomice zásadní úlohu; vzhledem k tomu, že rozvoj digitalizace v Evropě bude nadále záviset na rozmanité nabídce vysoce kvalitních kulturních obsahů,

X.    vzhledem k tomu, že digitální věk otevírá těmto odvětvím nové perspektivy, a to zaváděním nových ekonomických modelů, které spotřebitelům umožňují přístup k rozmanité nabídce vysoce kvalitních produktů,

Y.    vzhledem k tomu, že odvětví tvorby obsahu vynakládá velké úsilí s cílem vytvořit legální nabídku kulturního obsahu online a všechny zúčastněné strany by měly spojit síly ve snaze zvýšit povědomí o existující legální nabídce obsahů online,

Z.    vzhledem k tomu, že noviny a časopisy jsou součástí kulturního průmyslu i pluralitního a rozmanitého evropského mediálního prostředí,

AA. vzhledem k tomu, že digitální věk rovněž představuje problém pro udržitelnost tradičních oblastí těchto odvětví, zejména pokud jde o vydávání a prodej knih a tištěná média,

AB. vzhledem k tomu, že pro rozvoj evropských kulturních a tvůrčích odvětví je nezbytný moderní, dostupný a právně jistý systém zajišťující ochranu práv duševního vlastnictví,

AC. vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit umělecké a kulturní vzdělávání občanů a podporovat tvorbu s cílem rozvíjet tvořivost, znalosti týkající se umění, kultury, kulturního dědictví a kulturní rozmanitosti EU; vzdělávání by mělo být rozšířeno nejen na vyučování o digitálních právech, ale i o povinnostech, aby se podpořilo lepší porozumění problematice a respektování ochrany děl právy duševního vlastnictví,

AD. vzhledem k tomu, že technologický pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií v žádném případě nemění základní potřebu ochrany práv duševního vlastnictví,

AE.  vzhledem k tomu, že lepší dodržování stávajícího právního rámce, který tato práva chrání, a reforem týkajících se mimo jiné zjednodušení postupů pro udělování licencí v kulturních odvětvích je nezbytné k plnému využití nových možností, které se skýtají, přičemž musí být zaručen náležitě vyvážený systém ochrany práv, který zohlední zájmy tvůrců i uživatelů,

AF.  vzhledem k tomu, že moderní systém ochranné známky Unie je zásadní pro ochranu hodnoty, kterou představují investice evropských společností do oblasti designu, tvorby a inovace,

AG. vzhledem k tomu, že pro kulturní a tvůrčí odvětví je třeba zaručit strategické investice, například umožněním přístupu k financování, jež by bylo uzpůsobeno jejich specifické povaze a potřebám, tak, aby se mohla plně zapojit do zvyšování dynamiky evropského hospodářství,

AH. vzhledem k významné úloze kulturních a tvůrčích odvětví při rozvoji center kreativity na místní a regionální úrovni, která umožňují zvýšení atraktivity daných území, budování a rozvoj podniků a pracovních míst začleněných do místní a regionální hospodářské základny, podporují atraktivitu z hlediska cestovního ruchu, zavádění nových podniků, zvyšují prestiž dotyčných území a nabízejí možnosti rozvoje kulturního a uměleckého odvětví, jakož i ochranu, rozvoj a využití evropského kulturního dědictví, a to díky mnoha agenturám, k nimž patří například místní a regionální orgány,

AI.   zejména vzhledem k evropskému nástroji sousedství a partnerství a jeho regionálnímu akčnímu plánu, který byl schválen a je financován v období 2011–2013,

AJ.  vzhledem k tomu, že by měla být posílena úloha evropské aliance tvůrčích odvětví,

Kulturnítvůrčí odvětví jako hybná síla Evropské unie

1.     zdůrazňuje, že je nezbytné analyzovat kulturní a tvůrčí odvětví, segment po segmentu je popsat a stanovit dopad jejich činnosti na evropské hospodářství, aby byla zdůrazněna jejich specifika, aby byly lépe pochopeny jejich cíle a problémy a aby byla zavedena účinnější opatření;

2.     vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o lepší definici kulturních a tvůrčích odvětví s cílem důkladně analyzovat jejich dopad na dlouhodobý růst a mezinárodní konkurenceschopnost a podpořit větší uznávání specifických rysů tohoto odvětví;

3.     vyzývá členské státy, aby se pevně zavázaly k ochraně a podpoře vlastního kulturního dědictví, a uznává, že podmínkou pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví je duální ekonomika, v níž existují společně veřejné a soukromé investice,

4.     domnívá se, že kulturní a tvůrčí odvětví by měla v novém evropském politickém programu představovat hlavní osu, která by se řídila ekonomickými potřebami těchto odvětví s ohledem na digitalizaci, a že příští program pro kulturu by měl odrážet potřeby kulturních a tvůrčích odvětví v digitálním věku, a to prostřednictvím pragmatičtějšího a komplexnějšího přístupu;

5.     uznává významný synergický účinek kulturních a tvůrčích odvětví, která představují zdroj ekonomické a sociální inovace i v mnoha dalších hospodářských odvětvích;

6.     vyzývá Komisi, aby se i nadále zasazovala o podporu, prosazování a usnadňování rozvoje kulturního a tvůrčího rámce tím, že posílí propracovanější systém spolupráce mezi členskými státy a orgány EU, který bude založen na výměně zkušeností s osvědčenými postupy; doporučuje, aby Komise v souladu se zásadou subsidiarity zapojila do činností prováděných v návaznosti na zelenou knihu místní a regionální orgány;

7.     vyzývá Komisi, aby s ohledem na stále vzrůstající význam kulturních a tvůrčích odvětví a s cílem posílit toto odvětví strategického významu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 přikročila k sepsání bílé knihy;

Výchova, vzděláváníosvětová činnost

8.     podněcuje členské státy a Komisi k tomu, aby podporovaly uměleckou a kulturní výchovu (se zvláštním důrazem na kreativitu) v každém věku, a to počínaje základním vzděláním až po vzdělání vysokoškolské či odborné, a rozvíjet podnikatelské dovednosti tvůrců i v rámci celoživotního vzdělávání zejména s ohledem na její schopnost zvyšovat povědomí o tvořivosti, jakož i vzdělávání zaměřené na správné využití informačních a komunikačních technologií a na dodržování práv v oblasti duševního vlastnictví;

9.     zdůrazňuje výhody vzdělávání, jež kombinuje teoretické znalosti dějin civilizace a umění na jedné straně a praktickou uměleckou tvorbu a správu kulturních statků na straně druhé pro podniky, dílny atd., čímž se prohlubují teoretické i praktické znalosti;

10.   zdůrazňuje význam vzdělávacích programů zaměřených na odbornou přípravu, rozvoj nápadů a psaní příběhů, počítačovou gramotnost, technické, podnikatelské a marketingové dovednosti, včetně využívání sociálních sítí, a na dovednosti pracovníků;

11.   zdůrazňuje, že úzká spolupráce a dialog mezi kreativními a tvůrčími odvětvími, univerzitami, výzkumnými centry, uměleckými školami a kulturními institucemi nabízí možnost poskytovat společné vzdělávací programy a příležitosti pro celoživotní vzdělávání;

12.   připomíná Komisi a členským státům naléhavou potřebu uznávání odborné kvalifikace v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, podpory mobility studentů a pedagogů a dalšího rozvoje pracovně-vzdělávacích stáží umělců a tvůrců;

13.   žádá Komisi, aby se ve věci dokončení rámce vzájemného uznávání osvědčení o odborné kvalifikaci a programů odborné přípravy obrátila na členské státy, a to nejen pokud jde o nové dovednosti, jež vyžaduje oblast kulturních a tvůrčích odvětví;

14.   vyzývá Komisi, aby podporovala společný výzkum a partnerské programy kulturních a tvůrčích odvětví a odvětví vzdělávání a odborné přípravy a také celoživotního vzdělávání, aby tak občané získali tvůrčí a mezikulturní dovednosti, aby se usnadnilo používání nových tvůrčích technik a nástrojů v oblasti vzdělávání, aby bylo posíleno celoživotní učení a odborné vzdělávání zejména skrze Evropský sociální fond, jelikož se jedná o oblast, která se z hlediska technologií výrazně proměňuje, a aby na druhé straně byla prostřednictvím výzkumu a výuky podněcována inovace v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví;

15.   vyzývá členské státy, aby podporovaly dostupnost vzdělávání v oblasti řízení, obchodu a podnikání zvláště určeného odborníkům v kulturních a tvůrčích odvětvích, aby tak získali komunikační a podnikatelské dovednosti, které jsou nezbytné ve stále se měnícím společensko-ekonomickém prostředí; poukazuje na kladnou zkušenost s programem MEDIA v audiovizuální oblasti z hlediska odborné přípravy a řízení a přeje si, aby i  program KULTURA byl vybaven obdobnými nástroji;

16.   navrhuje, aby byly v rámci programů ERASMUS a ERASMUS pro mladé podnikatele vytvořeny nové pilotní projekty, které umožní širší spolupráci mezi univerzitami a podniky v kulturních a tvůrčích odvětvích;

17.   zdůrazňuje, že je třeba předávat technologie a know-how a že je užitečné posilovat vzdělávání, zavádět programy odborného vzdělávání zaměřené na kulturní a tvůrčí odvětví a lépe využívat stávající programy a studijní plány, jež poskytují víceoborové vzdělávání a podporují spolupráci a partnerství mezi vzdělávacími institucemi, studenty, odborníky v kulturním a tvůrčím odvětví, podniky všech velikostí, a to v soukromém i veřejném sektoru, řemeslníky a finančními institucemi;

18.   uznává významnou úlohu, kterou hrají kulturní a tvůrčí odvětví při podpoře rozvoje obsahů evropské povahy, čímž přispívají ke kulturnímu sbližování členských států a užším vztahům mezi jejich obyvateli;

19.   zdůrazňuje, že mezikulturní vzdělávání a schopnosti pomáhají občanům pochopit jiné kultury a přispívají tak k sociální integraci;

Pracovní podmínkypodnikání

20.   uznává vliv, konkurenceschopnost a budoucí potenciál kulturních a tvůrčích odvětví jakožto důležité hnací síly pro udržitelný růst v Evropě, jež může hrát rozhodující úlohu v rámci hospodářské obnovy EU;

21.   vyzývá Komisi, aby uznala kulturní a tvůrčí odvětví jako výkonnou součást evropského hospodářství, zejména co se týče jejich potenciálu přispět ke konkurenceschopnosti jiných hospodářských odvětví;

22.   zdůrazňuje, že je potřeba se zabývat pracovními podmínkami a hospodářskými, sociálními, právními a daňovými aspekty v těchto odvětvích se zvláštním zřetelem k podnikatelskému rozměru kulturních a tvůrčích odvětví a k pracovním podmínkám;

23.   v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat proti diskriminaci v odměňování a zlepšovat soulad pracovních pozic a dosažené kvalifikace;

24.   proto vyzývá Komisi, aby provedla analýzu dopadu kulturních a tvůrčích odvětví na hospodářství v EU a aby zveřejnila průvodce hodnocením výkonnosti každého odvětví, pokud jde o zaměstnanost a vytváření podnikatelského bohatství;

25.   zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet silného podnikatelského ducha v oblasti kultury a tvořivosti na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni;

26.   zdůrazňuje, že je třeba vytvořit optimální podmínky pro zaměstnávání mladých absolventů univerzit a odborníků v tomto odvětví a zvýšit jejich příležitosti stát se podnikateli a rovněž je odborně připravit na specifické rysy kulturního a tvůrčího prostředí, pokud jde o ekonomické, daňové, finanční a technické záležitosti a o problematiku komunikace a marketingu, práv duševního vlastnictví a předávání znalostí mezi generacemi;

27.   vyzývá Komisi, aby zřídila vícejazyčnou platformu, jež by na evropské úrovni umožnila vytváření sítí spojujících všechny pracovníky v kulturním a tvůrčím odvětví, tak, aby si v rámci těchto sítí mohli vyměňovat své zkušenosti, osvědčené postupy a odborné znalosti, aby mohli spolupracovat v rámci společných projektů nebo pilotních projektů na nadnárodní a přeshraniční úrovni a aby mohli získávat úplné informace o platných právních předpisech (v oblastech jako jsou autorská nebo sociální práva) a možnostech financování;

28.   vyzývá Komisi a členské státy, aby do oblasti kulturních a tvůrčích odvětví opětovně zahrnuly neziskové subjekty, jakož i subjekty z oblasti sociální ekonomiky definované v usnesení Parlamentu o sociální ekonomice ze dne 19. února 2009, které působí v odvětvích souvisejících s kulturními a tvůrčími odvětvími, a umožnily tak zavedení daňových výhod, snadný přístup k úvěrům a ochranu zaměstnanců;

29.   vyzývá Komisi, aby respektovala a uznala činnost vyvíjenou kulturními zařízeními a neziskovými organizacemi a soukromými iniciativami, které se podílejí na rozvoji kreativní ekonomiky podporující začlenění; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a ustálily osvědčené postupy, které usnadní přístup mladých – bez ohledu na jejich status (student, učeň, praktikant, žadatel o zaměstnání atd.) – a zejména zranitelných osob ke kultuře a k tvůrčím obsahům, např. prostřednictvím slev na vstupné, poukázek na kulturní akce nebo bezplatných kulturních akcí;

Postavení umělců

30.   znovu potvrzuje, že je nezbytné zřídit evropský statut umělce, aby umělci mohli využívat uspokojivé pracovní podmínky a příslušná ustanovení v oblasti daňového režimu, práva na práci, sociální ochrany a autorských práv s cílem zlepšit mobilitu umělců v celé EU;

31.   vyzývá tyto členské státy, které tak ještě neučinily, aby se řídily doporučením UNESCO a uznávaly odborný statut umělce(12);

Umělecká řemesla

32.   připomíná, že umělecká řemesla představují jeden z pilířů našeho kulturního dědictví a našeho hospodářství a že je třeba vhodnými nástroji pro předávání znalostí a dovedností zajistit jejich trvalou existenci, jak zdůrazňuje usnesení Parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě;

33.   zdůrazňuje cíl zachování specifické povahy některých řemesel a předávání znalostí zejména v oblasti kulturních, tvůrčích a řemeslných odvětví a zaručení mechanismů předávání znalostí; navrhuje motivovat na místní, regionální a územní úrovni k pořádání seminářů zaměřených na předávání znalostí, které budou určeny zejména pro tradiční tvůrčí odvětví;

34.   připomíná, že základem ekonomického modelu v kulturních a tvůrčích odvětvích, a to i v odvětví luxusních produktů, které dobře charakterizuje toto odvětví, jsou inovace, stálá tvořivost, důvěra spotřebitelů a investice do pracovních míst, které často vyžadují vysoký stupeň kvalifikace a jedinečné know-how; vyzývá Komisi, aby ve svých návrzích, které mají dopad na kulturní a tvůrčí odvětví, podpořila udržitelnost tohoto ekonomického modelu přijetím regulačního rámce, který bude přizpůsoben charakteristikám těchto odvětví, zejména pokud jde o dodržování práv duševního vlastnictví;

35.   zdůrazňuje, že v některých vysoce kvalifikovaných a mimořádně specifických řemeslech, která přispívají k existenci kulturních a tvůrčích odvětví v EU, existuje riziko nedostatku pracovních sil, a žádá Komisi a členské státy, aby po dohodě s podniky přijaly opatření nezbytná k zachování těchto mimořádných dovedností a k podpoře výchovy nové generace řemeslníků a pracovníků specializovaných na tato řemesla;

Lepší šířeníoběhu děldigitálním věku

36.   povzbuzuje členské státy, aby podporovaly šíření a oběh děl v celé EU;

37.   uznává, že inovace by měly být podporovány nejen v oblasti technologií, ale i v procesech řízení, jakož i při realizaci konkrétních projektů a při jejich distribuci a marketingu;

38.   vyzývá Komisi, aby zvážila možnost stanovit specifické kroky a vhodné nástroje na podporu a rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví v Evropě, zejména malých a středních podniků, s cílem zkvalitnit vytváření, výrobu, propagaci a distribuci zboží a služeb v oblasti kultury;

39.   zdůrazňuje, že využívání děl online se může stát skutečnou příležitostí, jak lépe šířit a uvádět do oběhu evropská díla, zejména audiovizuální, a to v takových podmínkách, kdy se legálně poskytovaná nabídka může rozvíjet v prostředí zdravé konkurence, v němž lze účinně bojovat proti nelegálnímu zpřístupňování chráněných děl a zavést nové způsoby odměňování tvůrců, a to tak, že budou mít finanční zájem na úspěchu svých děl;

40.   vyzývá Evropskou komisi, aby dbala na přísné uplatňování článku 13 směrnice o audiovizuálních mediálních službách(13), v němž se stanoví, že členské státy zajistí, aby audiovizuální mediální služby na vyžádání podporovaly výrobu evropských děl a přístup k nim, a dále ji vybízí, aby mu nejpozději do roku 2012 předložila zprávu o provádění tohoto ustanovení;

41.   zdůrazňuje, že v zájmu zajištění lepšího šíření a oběhu evropských děl a repertoárů je třeba učinit kroky zaměřené na zlepšení a podporu překladu, dabingu, používání běžných či velkých titulků u evropských kulturních děl a jejich digitalizace a vypracovat v těchto oblastech konkrétní opatření, které budou součástí nové generace programů MEDIA a Kultura na období 2014–2020;

42.   vyzývá Komisi, aby podpořila růst kulturních a tvůrčích odvětví, zejména v oblasti internetu, prostřednictvím přijetí příslušných opatření k zajištění toho, že všechny zúčastněné subjekty budou sdílet odpovědnost za rovnocennou ochranu produktů a služeb v digitálním prostředí, čímž se posílí důvěra spotřebitelů v produkty poskytované online;

43.   vyzývá Komisi, aby zavedla právní rámec, který si bude klást za cíl zajištění vyšší důvěry v digitální prostředí, bez ohledu na to, zda je zaměřeno na trh či nikoli, a to tak, aby kulturní a tvůrčí odvětví na jedné straně a spotřebitelé na straně druhé mohli plně využívat digitálních kanálů šíření, aniž by se přitom museli obávat klamavých či zneužívajících praktik, které by je mohly od využívání těchto možností odradit;

44.   vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily zejména na úlohu knihoven jako institucí šířících kulturu a diskusních fór; zastává názor, že zodpovědnost a zdroje spojené s přechodem na digitalizaci by se měly rozdělit mezi knihovny, odvětví vzdělávání a odvětví kultury; připomíná, že je naléhavě třeba tento proces realizovat, protože evropské knihovny již nyní disponují omezenými zdroji určenými na přechod k digitálním médiím;

45.   zejména zdůrazňuje, že je nutné rozšířit evropskou digitální knihovnu a rozvíjet ji jako centrální bod šíření evropského kulturního dědictví, kolektivní paměti a tvořivosti i jako výchozí bod vzdělávacích, kulturních, inovačních a podnikatelských činností; poukazuje na to, že umělecká spolupráce představuje jeden z pilířů našeho kulturního dědictví a našeho hospodářství a že je třeba vhodnými nástroji pro předávání znalostí a dovedností zajistit její trvalou existenci;

46.   zdůrazňuje, že je nutné věnovat náležitou pozornost výzvám, jimž čelí tradiční oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, jako je vydávání a prodej knih a tištěná média;

47.   vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že se vydavatelský průmysl se stále více posouvá směrem k výrobě a šíření digitálního obsahu, přijala opatření na podporu a zvýšení digitální gramotnosti; zdůrazňuje, že vydavatelé by měli být intenzivně zapojeni do iniciativ v oblasti digitální gramotnosti;

Vytvoření vnitřního trhu kulturníchtvůrčích obsahů

48.   naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vytvořily evropský jednotný digitální trh a zavedly mechanismy pro technickou a finanční podporu kulturních a tvůrčích odvětví s cílem digitalizovat kulturní dědictví, jakož i společné evropské normy;

49.   zdůrazňuje, že rychlé provedení a úspěch digitální agendy jsou důležité pro to, aby kulturní a tvůrčí odvětví mohla v plném rozsahu využít všechny možnosti, jež přináší vysokorychlostní širokopásmové technologie s velkým dosahem a nové bezdrátové technologie, a aby se jim mohla úspěšně přizpůsobit;

50.   vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby přijaly nezbytná opatření k vytvoření evropského vnitřního trhu s kulturními a tvůrčími obsahy online a zaručily přístup evropských občanů k těmto obsahům a zajistily také ochranu a spravedlivou odměnu oprávněných osob a stabilizaci všech zdrojů financování této tvorby;

51.   vyzývá Evropskou komisi, aby v tvůrčím a kulturním odvětví podpořila uplatňování nových, inovačních ekonomických modelů, které by byly uzpůsobeny důsledkům globalizace a výzvám digitální doby, zejména pokud jde o odvětví vytvářející obsah;

52.   zdůrazňuje, že je důležité vytvořit podmínky pro spravedlivý přístup k novým platformám a vybavení a pro interoperabilitu a normy; vyzývá Komisi, aby podporovala interoperabilitu mezi platformami, stanovila normy, které pomohou vytvořit trh usnadňující inovace a předešla používání systémů, které by mohly omezovat přístup k rozmanitému obsahu;

53.   žádá Komisi, aby podporovala používání, šíření a rozvoj softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a otevřených norem, které představují potenciál pro inovace, kreativitu, šíření znalostí a vytváření pracovních míst;

54.   konstatuje, že roztříštěnost trhu v kulturních a tvůrčích odvětvích je zčásti důsledkem kulturní rozmanitosti a jazykových preferencí uživatelů;

55.   zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt nejlepší možný způsob jak přizpůsobit právní rámce, zejména platná pravidla hospodářské soutěže, specifickým rysům odvětví kultury s cílem zajistit kulturní rozmanitost a přístup spotřebitelů k celé škále vysoce kvalitních kulturních obsahů a služeb;

56.   konstatuje, že elektronický obchod a internet se rozvíjejí tak rychlým tempem, že časový odstup mezi generacemi technologií se zkracuje geometrickou řadou; domnívá se proto, že by měla být snaha uvést reakci Unie v podobě právních předpisů do souladu se současnými sociálními a obchodními požadavky, aby se kvůli zaostalosti nestala zbytečnou, a aby nebránila plnému rozvinutí potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví členských států EU;

57.   zdůrazňuje, že je zapotřebí zvážit optimální podmínky pro rozvoj tohoto jednotného trhu, zejména pokud jde o daňové otázky, a to například uplatněním srážkových daní na příjmy plynoucí z autorských práv, a tím, že umožní zavedení snížené sazby DPH na kulturní zboží a služby, které jsou šířeny na fyzických nosičích nebo online, aby se dostalo podpory jejich rozvoji;

58.   zdůrazňuje, že překážku řádného fungování vnitřního trhu představují také pravidla pro DPH a nedostatek dostupných způsobů plateb za prodej on-line a že je naléhavě nutné se jimi zabývat;

59.   vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila konkrétní legislativní návrhy týkající se způsobu řešení těchto problémů s cílem odstranit stávající překážky rozvoje vnitřního trhu, zejména v on-line prostředí, ale respektovat přitom požadavky spotřebitelů a kulturní rozmanitost;

60.   vyzývá Komisi, aby se zohledněním stěžejní iniciativy „Digitální agenda“ zvážila potřebu podpořit přizpůsobení evropského elektronického publikování výzvám hospodářské soutěže a vytvořit podmínky k podpoře interoperability systémů, přenositelnosti z jednoho zařízení na druhé a spravedlivé hospodářské soutěže;

Práva duševního vlastnictví

61.   zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví jsou pro tvůrčí podniky základním kapitálem a pobídkou pro individuální tvůrčí činnost a investice do tvorby; vyzývá proto k vypracování plánů, které by pomohly kulturním a tvůrčím odvětvím přizpůsobit se přechodu na digitální média pomocí nových on-line služeb založených na nových formách správy práv podporujících autorská práva; dále vyzývá k vytvoření vyváženého právního rámce, jímž by se řídila ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví;

62.   zdůrazňuje potřebu účinného prosazování práv duševního vlastnictví v off-line i on-line prostředí a v této souvislosti zdůrazňuje, že veškerá opatření by měla být pečlivě vyhodnocena, aby byla zaručena jejich účinnost, proporcionalita a soulad s Listinou základních práv Evropské unie;

63.   vyzývá Komisi, aby přizpůsobila právní úpravu autorského práva digitální éře tak, aby kulturní a tvůrčí odvětví mohla těžit z výhod, které přinášejí digitální technologie a sbližování médií, a aby zvážila konkrétní opatření s cílem usnadnit využívání tvůrčího obsahu a archivovaného materiálu a zanést systémy pro kolektivní udělování licencí a jednoduché systémy jednoho kontaktního místa pro vypořádání práv;

64.   v této souvislosti zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou při rozvoji evropské tvořivosti a digitální ekonomiky hrají organizace pro kolektivní správu práv; vyzývá Komisi, aby v rámci probíhajících příprav návrhu směrnice o kolektivní správě práv zavedla takový právní rámec, který by podpořil činnost organizací pro kolektivní správu práv a opětovné začlenění rejstříků autorských práv;

65.   vyzývá Komisi, aby umožnila fungování celoevropského systému udělování licencí, který by vycházel ze stávajících multiteritoriálních modelů udělování licencí k individuálním i kolektivním právům a usnadňoval spuštění služeb s širokou možností volby obsahu, čímž by se rozšířil zákonný přístup ke kulturnímu obsahu online;

66.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů týkajících se účinných metod zvyšování veřejného povědomí, pokud jde o dopad porušování práv duševního vlastnictví;

67.   naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty zorganizovaly na evropské, vnitrostátní a místní úrovni, zejména mezi mladými evropskými spotřebiteli, kampaň na zvýšení povědomí o nutnosti dodržovat práva duševního vlastnictví;

68.   vyzývá Komisi a členské státy, aby potíraly protiprávní obchodní praktiky a porušování práv duševního vlastnictví, jimž mohou být kulturní a tvůrčí odvětví vystavena v podmínkách reálné i digitální ekonomiky;

69.   zdůrazňuje potřebu konečně řešit problém tzv. „hladu po knihách“, se kterým se setkávají osoby se zrakovým postižením a osoby s poruchami čtení; připomíná Komisi a členským státům jejich povinnosti stanovené v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby přijaly veškerá příslušná opatření a zajistily, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k materiálům s kulturním obsahem v dostupných formátech, a aby zákony chránící práva duševního vlastnictví nepředstavovaly neodůvodněnou či diskriminující překážku pro přístup osob se zdravotním postižením k materiálům s kulturním obsahem;

70.   vyzývá Komisi, aby v rámci Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) aktivně a pozitivně pracovala na schválení závazné právní normy vycházející z návrhu smlouvy, který vypracovala Světová unie nevidomých a jež v roce 2009 předložila WIPO;

71.   zdůrazňuje potřebu řešit otázku osiřelých děl; vítá záměr Komise předložit návrhy v této oblasti; konstatuje, že problém osiřelých děl a „černé díry 20. století“ není omezen na tištěná díla, jako jsou knihy a časopisy, ale týká se všech druhů děl, včetně fotografií, hudby a audiovizuálních děl;

72.   vyzývá Komisi, aby vybízela k finanční podpoře iniciativ soukromého sektoru zaměřených na vytvoření široce dostupných práv a databází repertoárů z hudební, audiovizuální a jiné oblasti; takové databáze by zvýšily transparentnost a zjednodušily postupy pro vypořádání autorského práva;

73.   vyzývá Komisi, aby podpořila vytváření spravedlivých, nestranných a účinných alternativ řešení sporů pro všechny zúčastněné strany;

74.   domnívá se, že by Komise měla zohlednit specifické problémy, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, pokud jde o uplatňování práv duševního vlastnictví podle zásady „mysli nejdříve v malém“, která byla zavedena na základě iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, mimo jiné uplatňováním zásady zákazu diskriminace malých a středních podniků;

75.   vítá revizi systému ochranné známky EU, kterou uskutečnila Komise a vyzývá ji, aby dohlédla na uskutečnění patřičných kroků, které ochranným známkám zajistí stejnou úroveň ochrany v on-line i off-line prostředí;

Financování kulturníchtvůrčích odvětví

76.   připomíná, že všechny politiky a opatření na podporu a financování kulturních a tvůrčích odvětví musí vzít v úvahu typické rysy každého segmentu tohoto odvětví;

77.   vyzývá Komisi, aby u kulturních a tvůrčích odvětví stanovila v plném rozsahu statut malých a středních podniků s odkazem na veškeré způsoby přístupu k úvěru, podpory začínajícím podnikatelům, ochrany zaměstnanců, vhodně přizpůsobené specifickým vlastnostem odvětví, a to se zvláštní pozorností k nízké kapitalizaci, k ohodnocení značky jako aktiva, k počáteční velmi rizikové fázi, k silnému vlivu informačních technologií, k přerušovanému zaměstnání a k potřebě centralizovaných služeb;

78.   vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zvážily zavedení nových inovativních finančních nástrojů, jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, jako jsou např. mechanismy bankovních záruk, vratné zálohy, fondy rizikového kapitálu a pobídky pro vytváření partnerství na místní úrovni, přičemž by tyto nástroje vzaly v úvahu potřeby tohoto odvětví a zejména zohlednily, že kapitál kreativní činnosti se vztahuje často jen na materiální hodnoty;

79.   podporuje využívání stávajících evropských fondů a programů (např. nástroje mikrofinancování) pro rozvoj malých podniků a mikropodniků působících v kulturních a tvůrčích odvětvích, a to s cílem optimalizovat podporu poskytovanou podnikům prostřednictvím snadnějšího přístupu k informacím o možnostech financování, a prosazuje zjednodušení postupu podávání žádostí v této věci;

80.   navrhuje zavedení krátkodobého mikrofinancování, jež by podpořilo experimentování a rozvoj inovačních a tvůrčích kulturních projektů;

81.   doporučuje Komisi, aby zhodnotila význam strukturálních fondů společně se současnými a budoucími programy v oblasti kultury, audiovizuálních médií, vzdělávání a programy pro mládež z hlediska jejich potenciálu přispět k rozvoji tvůrčího odvětví a aby z těchto výsledků vyvodila obecné závěry pro lepší politiku v oblasti poskytování podpory a řídila se jimi;

82.   dále uznává, že programy EU, jako je program pro inovace a konkurenceschopnost, jsou efektivní, pokud jde o poskytování přístupu k financování pro malé a střední podniky, a navrhuje, aby Komise posoudila, zda je možné vytvořit podobné konkrétní programy pro kulturní a tvůrčí odvětví;

83.   vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštní rozpočtové linie v rámci stěžejní iniciativy „Digitální agenda“, z níž by se měl podpořit přechod kinosálů v Evropě na digitální formu, aby se zajistilo, že všichni evropští občané budou mít přístup k obsahům, jež vyjadřují různorodou evropskou identitu, a aby stoupla celková konkurenceschopnost evropského odvětví kinematografie;

84.   zdůrazňuje význam sponzorství a partnerství veřejného a soukromého sektoru při financování a podpoře kulturních a tvůrčích činností a vyzývá ke zlepšení přístupu k úvěrům pro tato odvětví a ke zvážení alternativních způsobů podpory sponzorství ze strany podniků, například daňových úlev či daňových pobídek;

85.   zdůrazňuje, že je důležité vychovávat odborníky z odvětví bankovnictví, kteří by byli schopni zajistit poradenství v oblasti financování kulturních a tvůrčích projektů, a zlepšit tak přístup k úvěrům u finančních institucí;

86.   zdůrazňuje význam rozvoje konzultačních a poradenských služeb zaměřených na otázky financování a řízení podniků, přičemž tyto služby tyto služby umožní odborníkům z kulturních a tvůrčích odvětví, zejména z prostředí malých a středních podniků a mikropodniků, využívat nástroje nezbytné ke správnému řízení podniku a zlepšit tak vytváření, produkci, propagaci a šíření zboží a služeb v oblasti kultury;

87.   zdůrazňuje, že je zapotřebí vyškolit odborníky , aby byli schopni zajistit hospodářskou a finanční udržitelnost kulturních a tvůrčích projektů, a zlepšit tak přístup k úvěrům u finančních a bankovních ústavů, které nebývají zpravidla dostatečně obeznámeny se specifickými rysy tohoto odvětví;

88.   vyzývá Komisi, aby v souvislosti s digitální agendou pomohla malým a středním podnikům v kulturních a tvůrčích odvětvích při hledání konkurenceschopných a inovativních modelů on-line podnikání nenáročných pro uživatele a založených na spolufinancování a sdílení rizik mezi kulturními a tvůrčími odvětvími a prostředníky;

89.    proto vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že postupy při zadávání veřejných zakázek nezatíží malé a střední podniky zbytečnými náklady a administrativními výdaji;

90.   v souvislosti se zahájením osmého rámcového programu pro výzkum v prosinci 2011 vyzývá Komisi, aby stanovila finanční linii určenou na uskutečňování projektů a na zahajování podnikatelských činností v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, které předkládají mladí lidé do 35 let;

91.   žádá, aby z regionálního indikativního programu evropského nástroje sousedství a partnerství na období 2011–2013 byla přidělena přednostní linie financování kulturním a tvůrčím odvětvím se zvláštním důrazem na audiovizuální oblast a na výrobu a distribuci audiovizuálních děl v evropské části Středomoří;

92.   navrhuje, aby byl využit rámec ECIA (Evropské aliance tvůrčích odvětví), jenž by poskytl platformu pro přístup k informacím a radám týkajícím se připravenosti investovat a dlouhodobých obchodních strategií a pro přístup k půjčkám, garančním fondům a přeshraničním soukromým investicím, a aby byla prozkoumána možnost založení Banky tvůrčích odvětví;

93.   vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby vytvořily příznivé podmínky pro komunikaci mezi kulturními a tvůrčími odvětvími a organizacemi, které by mohly tato odvětví financovat, a vyzývá uvedené orgány, aby zvýšily informovanost finančních ústavů o specifických rysech kulturních a tvůrčích odvětví, což je může povzbudit k tomu, aby investovaly do těchto odvětví, zejména do malých a středních podniků a mikropodniků, na základě kulturních projektů s vysokým ekonomickým potenciálem;

94.   podněcuje místní, územní a regionální orgány, aby v podvědomí finančních institucí zakotvily informace o specifických rysech kulturních a tvůrčích odvětví, a povzbudily je tak k investování do tohoto druhu odvětví, zejména do malých a středních podniků;

Místníregionální spolupráce

95.   zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví v mnoha případech přispívají k přeměně upadajících místních ekonomik, neboť napomáhají vzniku nových druhů hospodářských činností, vytvářejí nová a udržitelná pracovní místa a zvyšují atraktivitu evropských regionů a měst, a to v zájmu sociální a územní soudržnosti;

96.   zdůrazňuje, že kultura má zásadní úlohu pro udržitelný rozvoj přeshraničních regionů, a je si vědom skutečnosti, že infrastruktura a vybavení pro kulturní a tvůrčí odvětví může přispět k dosažení územní soudržnosti; je přesvědčen, že podněcování kultury a tvořivosti je nedílnou součástí územní spolupráce, kterou je třeba posilovat;

97.   vyzývá všechny orgány zapojené na místní úrovni, aby využívaly programy územní spolupráce s cílem aplikovat a předávat si osvědčené postupy pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví;

98.   doporučuje jednak posílit důkladnější vědecký výzkum týkající se vzájemné spojitosti mezi kulturní nabídkou a usazováním kulturních a kreativních podniků a průzkum významu kultury jako lokalizačního faktoru na úrovni EU, a jednak podpořit vědecký výzkum týkající se dopadů usazování kulturních a kreativních podniků na danou lokalitu;

99.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovaly dostupné znalosti, pokud jde o postupy, potřeby a dobré zkušenosti s přeshraniční spoluprací v rámci kulturních a tvůrčích odvětví, aby získaly konkrétní odborné znalosti o kultuře, tvořivosti a přeshraničních regionech (zejména v málo prozkoumaných oblastech, jako je propojení mezi kulturou, kreativitou a hospodářstvím) a aby vypracovaly přeshraniční strategie pro správu kulturního dědictví a zdrojů;

100. vyzývá místní a regionální orgány, aby vytvořily místa pro setkávání a položily základy pro vznik místních sítí s cílem zvyšovat informovanost a znalosti všech pracovníků v tomto odvětví formou výměny odborných znalostí, experimentů, zlepšování schopností a vzdělávání v oblasti inovativních technologií, mezi něž patří například digitální technologie, jakož i poskytovat široké veřejnosti informace o kulturních a tvůrčích odvětvích formou vzdělávání, diskusí a jiných uměleckých a kulturních činností a podporovat rozvoj středisek tvořivosti a podnikatelských inkubátorů, které mladým tvůrčím odborníkům a podnikům dovolí pracovat v rámci sítí, podporovat inovaci a zajistit, aby se toto odvětví mohlo více zviditelnit;

101. vyzývá místní a regionální orgány, aby se sdružovaly do sítí, v nichž si mohou vyměňovat osvědčené postupy a zavádět přeshraniční a nadnárodní pilotní projekty;

102. zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mohou výrazně přispět k lepšímu šíření a oběhu kulturních statků organizováním, podporováním a propagováním kulturních akcí;

103. upozorňuje na to, že infrastruktury a zařízení kulturních a tvůrčích odvětví hrají důležitou úlohu při rozvoji prostředí měst a velkoměst, při vytváření atraktivního prostředí pro investice a zejména při zvelebování a revitalizaci starých průmyslových čtvrtí, a zároveň že kulturní dědictví přidává hodnotu a propůjčuje individuální ráz rozvoji a obnově venkovských oblastí, především prostřednictvím povzbuzení cestovního ruchu na venkově a prevenci jeho vylidňování;

104. dále se domnívá, že tyto infrastruktury a zařízení zaujímají významné místo ve strategiích usilujících o zvelebení starých průmyslových zón a v politikách, které určují nově vznikající oblasti v cestovním ruchu a znovu definují tradiční cestovní ruch;

105. domnívá se tedy, že v rámci partnerství orgánů veřejné moci zastupujících různé oblasti politiky, malých a středních podniků a příslušných zástupců občanské společnosti je třeba podporovat vytváření nových a rozvoj stávajících kulturních a tvůrčích odvětví pomocí strategií vnitrostátního, regionálního a místního rozvoje;

106. vybízí proto členské státy a regiony, aby pro takovou spolupráci vytvořily podmínky, navrhly politiky, které budou zahrnovat investice do infrastruktury i investice do lidských zdrojů, a prozkoumaly možnosti systémů inovačních poukázek pro podporu malých a středních podniků a jednotlivců působících v oblasti kultury a tvorby při získávání profesních dovedností;

107. zastává názor, že by Komise mohla věnovat více pozornosti partnerským ujednáním mezi městy, obcemi a regiony, která po mnoho let poskytují kvalitní fórum pro spolupráci v kulturní a tvůrčí oblasti a výměnu informací; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými sdruženími místních a regionálních orgánů podpořila moderní a vysoce kvalitní partnerské iniciativy a výměny, které zahrnují všechny části společnosti;

108. navrhuje, aby byl jako součást Evropského roku dobrovolnictví vytvořen akční program věnovaný propagaci kultury v zahraničí a přeshraniční spolupráci v oblasti kultury;

Evropské hlavní město kultury

109. zdůrazňuje všeobecné uznání Evropského hlavního města kultury jako „laboratoře“ městského rozvoje prostřednictvím kultury; vyzývá Komisi, aby podpořila tuto iniciativu a zajistila vhodné podmínky pro předávání osvědčených postupů, kulturní spolupráci a zavádění sítí pro sdílení zkušeností s příležitostmi v rámci kulturních a tvůrčích odvětví s cílem plně využít potenciálu těchto odvětví;

110. vyzývá, aby byly do programů akcí pořádaných v rámci Evropských hlavních měst kultury zahrnuty diskuse o potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví;

Módacestovní ruch

111. domnívá se, že na seznam kulturních a tvůrčích odvětví uvedený v zelené knize je třeba doplnit módu a kulturní a udržitelný cestovní ruch; zdůrazňuje, že tato dvě odvětví se vyznačují velkou tvořivostí a podnikavostí, což jsou vlastnosti nezbytné pro ekonomiku a mezinárodní konkurenceschopnost EU;

112. připomíná, že cestovní ruch má podstatný význam pro kulturní a tvůrčí odvětví a doporučuje Komisi zasadit se o to, aby města a regiony výrazněji využívaly kulturu jako jedinečné aktivum, aby posílily vzájemnou spolupráci v oblasti kulturního cestovního ruchu, rozvinuly formy spolupráce mezi kulturním odvětvím a odvětvím cestovního ruchu a tento společný marketingový záměr podporovaly;

Mezinárodní vztahyobchod

113. zdůrazňuje význam výše uvedené Úmluvy UNESCO, kterou považuje za zásadní nástroj k zajištění tzv. kulturní výjimky v mezinárodním obchodu se zbožím a službami kulturní a tvůrčí povahy v mezinárodním rámci WTO;

114. konstatuje, že pokud jde o podporu vzájemných výměn a kulturní rozmanitosti, přístup na trh třetích zemí je ztížen existencí značného množství celních i necelních překážek, které, spolu s nedostatkem sítí umožňujících šíření a využití, znesnadňují možnost skutečného průniku evropské kultury na tyto trhy;

115. zdůrazňuje velký potenciál kulturních a tvůrčích odvětví na poli mezinárodního obchodu a domnívá se, že jejich význam se podceňuje, protože je obtížné v této věci shromáždit podklady;

116. s ohledem na značný počet uzavřených dvoustranných obchodních dohod vyzývá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu jasnou globální strategii týkající se protokolů o kulturní spolupráci (PCC), které představují přílohu uvedených dohod, s cílem přizpůsobit nabídku evropské spolupráce potřebám a charakteristikám kulturních a tvůrčích odvětví partnerských zemí, a to s ohledem na závazky přijaté vůči WTO a při dodržení ducha i litery Úmluvy UNESCO;

117. vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily podíl vývozu kulturních a tvůrčích produktů a služeb a zasadily se o to, aby bylo evropské kulturní a kreativní odvětví lépe známo i za hranicemi EU.

o

o         o

118.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

http://unesdoc.unesco.org/images/0014/001429/121147e.pdf

(2)

Úř. věst. L 201, 25.7.2006, s. 15.

(3)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 12.

(6)

Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 16.

(7)

Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.

(8)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32.

(9)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.

(10)

Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, p. 223.

(11)

http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/doc/CONS_NATIVE_CS_2009_08749_1_EN.pdf

(12)

http://unesdoc.unesco.org/images/0011/001114/111428mo.pdf

(13)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zelená kniha Evropské komise zahajuje v pravý čas diskusi na téma „uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ a oficiálně uznává ekonomický a sociální význam tohoto odvětví. V rámci Evropské unie a počínaje 90. lety 20. století došlo k exponenciálnímu růstu kulturních a tvůrčích odvětví, pokud jde o vytváření pracovních míst a podíl na HDP.

Výzvy globalizace a příchod digitálního věku poskytují nové a významné příležitosti pro rozvoj těchto odvětví a mohou zlepšit jejich potenciál, pokud jde o stimulaci růstu a tvorbu pracovních míst, který je z velké části dosud nevyužit. Vždyť k tomu, aby kulturní a tvůrčí odvětví mohla dynamicky ovlivňovat kulturní rozmanitost, sociální a územní soudržnosti, růst a zaměstnanost jsou nezbytné strategické investice. Je proto potřeba poskytnout odpovídající zdroje, pomáhat kulturním a tvůrčím odvětvím, aby se rozvíjely ve svém místním a regionálním prostředí a aby přešly na kreativní ekonomiku a působily jako katalyzátor v celé řadě hospodářských a sociálních oblastí. Neboť čím bude digitální nabídka evropských audiovizuálních obsahů bohatší, tím více budou mít obsahy zaměřené na evropskou identitu možnost ovlivňovat kulturní rozmanitost. Tvůrčí odvětví kromě toho významně přispívá k rozvoji informačních a komunikačních technologií a hraje důležitou úlohu na místní, regionální a vnitrostátní úrovni.

V této souvislosti je nutné aktivovat vlastní dynamiku Společenství, která bude kulturní a tvůrčí odvětví stimulovat. To je důvod, proč tato odvětví musí uplatňovat inovativní ekonomické modely a mít přístup k novým legálním nabídkám služeb online. Je tedy nezbytně nutné vytvořit skutečný jednotný trh obsahů a služeb online, zavést specifická opatření s cílem posílit úlohu kulturních a tvůrčích odvětví jako katalyzátoru inovací a strukturálních změn, sdružit aktéry na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a vytvářet nové produkty a služby, jež budou generovat růst a zaměstnanost.

Kulturní odvětví hraje v Evropě klíčovou úlohu a přitahuje zájem občanů, podniků i investorů. Představuje Evropu jako dynamické a stimulující místo, kde se dobře žije a pracuje. Je jasné, že dynamicky rostoucí odvětví kultury má zásadní význam pro úspěch Evropy jako tvůrčí ekonomiky založené na znalostech. Kulturní odvětví rovněž přitahuje kvalifikované a kreativní osoby. V současné době je známo, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou také významnými hybnými silami hospodářských a sociálních inovací v řadě dalších odvětví.

Zatímco někteří naši mezinárodní partneři již intenzivně využívají rozličných zdrojů, které nabízejí kulturní a tvůrčí odvětví, Evropská unie musí teprve vytvořit strategický přístup, aby na svých silných kulturních hodnotách mohla vybudovat stabilní a kreativní hospodářství a soudržnou společnost.

Z tohoto pohledu musí zelená kniha zajít ještě dále. Mají-li být kulturní a tvůrčí odvětví schopna uvolnit veškerý svůj kulturní i hospodářský potenciál, musí více experimentovat a inovovat a musí mít přístup ke správné kombinaci dovedností a k financování. Díky kreativní ekonomice jsou pracovníci v kultuře hybnou silou znalostní společnosti a stávají se zdrojem hospodářského rozvoje a sociální harmonie. Vzhledem k tomu, že naše ekonomiky jsou stále více založeny na službách nehmotného charakteru, kulturní a tvůrčí odvětví dále zvětšují kreativní přidanou hodnotu. Hybná síla udržitelného růstu je založena především na dlouhodobých investicích do tvůrčího potenciálu Evropy.

Vytvoření skutečného vnitřního trhu představuje prioritu pro posílení zaměstnanosti a sociální soudržnosti a dosažení udržitelného hospodářského růstu s cílem učinit z Evropské unie nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech na světě, která zajistí více kvalitních pracovních míst. Je tedy třeba uznat specifičnost celého kulturního odvětví a je nezbytně nutné vzít v úvahu evropské právní předpisy v oblasti mezinárodního obchodu, vnitřního trhu, hospodářské soutěže a daní.

Kulturní a tvůrčí odvětví se vyznačují dvojí povahou (která je odlišuje od všech ostatních odvětví), a to jednak ekonomickou, neboť se podílejí na rozvoji zaměstnanosti, na hospodářském růstu a vytváření bohatství, a potom také (a především) kulturní, neboť prostřednictvím svých činností přispívají k rozkvětu a k sociální a kulturní integraci občanů. Tím, že podněcují kreativitu a inovace zaměřené na zdokonalení procesu rozdělování a výroby, hrají tato odvětví v Evropské unii významnou úlohu při prosazování kulturní a jazykové rozmanitosti, plurality, sociální a územní soudržnosti, ale také při demokratizaci přístupu ke kultuře a při podpoře mezikulturního dialogu. Z tohoto pohledu je spravedlivé odměňování tvorby na základě práv k duševnímu vlastnictví podmínkou sine qua non pro zachování evropské kulturní rozmanitosti.

Rovněž je zapotřebí podporovat mobilitu a zvyšovat atraktivitu. Vždyť podpora mobility umělců, pracovníků v kultuře a uměleckých děl, je jednou z možností, jak pomoci evropským kulturním a tvůrčím odvětvím postoupit z místní až na celostátní úroveň. Chceme-li toho dosáhnout, musíme být odhodláni vytvořit vyvážené partnerství s evropskými odborníky z tohoto odvětví, a to na základě pravidelných dohodovacích mechanismů s cílem monitorovat tento rychle se rozvíjející sektor, odstraňovat překážky mobility a zajistit bedlivý dohled nad nástroji vypracovanými na všech úrovních.

Evropská unie musí provádět opatření s cílem podpořit tvůrčí odvětví. Je velmi žádoucí, aby tato zelená kniha podnítila v krátkodobém a střednědobém horizontu konkrétní vývoj na evropské úrovni, například pokud jde o daně přizpůsobené kulturním statkům a službám online a možnost využívat finanční nástroje, které nabízejí EIB a EIF. Mají-li totiž kulturní a tvůrčí odvětví v plném rozsahu hrát svou roli dynamického elementu, je nutno zavést finanční nástroje založené na skutečně odborném posouzení specifických rysů kulturních odvětví a také upravená daňová opatření.

Konečně, aby mohl být uvolněn potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, je nezbytné rozvíjet zejména kvalitní umělecké a kulturní vzdělávání, územní rozdělení, partnerství s místními subjekty, tvorbu a tvořivost, předávání znalostí, financování, partnerství veřejného a soukromého sektoru a výměny osvědčených postupů. Je nutné, aby kulturní a tvůrčí odvětví mezi sebou soutěžila, a v tomto ohledu je třeba upozornit na to, že je třeba vzít v potaz specifické rysy, jež jsou vlastní každému z nich, a skutečnost, že jejich podpora vyžaduje různé nástroje.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (26. 1. 2011)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

(2010/2156(INI))

Navrhovatel: William (The Earl of) Dartmouth

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že rozvoj obchodu s produkty a službami kulturních a tvůrčích odvětví je důležitým pilířem pro kulturu, rozvoj a demokracii a zároveň hybnou silou ekonomického růstu a vytváření pracovních míst v Evropě a ve světě; konstatuje, že podle odhadů se světový obchod s produkty a službami kulturních a tvůrčích odvětví v posledních deseti letech téměř zdvojnásobil;

2.  zdůrazňuje, že v duchu strategie EU 2020 by měl být daný regulační rámec využíván nejen k podpoře kreativity, inovace a trvalých pracovních míst v kulturních a tvůrčích odvětvích, ale také k podpoře spolupráce mezi členskými státy EU a odvětvími v této oblasti;

3.  zdůrazňuje velký potenciál kulturních a tvůrčích odvětví na poli mezinárodního obchodu a domnívá se, že jejich význam se podceňuje, protože je obtížné v této oblasti shromáždit potřebné údaje;

4.  je pevně přesvědčen, že větší otevřenost trhu kulturních a tvůrčích odvětví není všelékem a že v této oblasti musí platit jiná obchodní pravidla než u běžného zboží; poznamenává, že v oblasti světového obchodu s produkty a službami kulturních a tvůrčích odvětví mají i nadále vůdčí postavení rozvinuté země, a domnívá se, že Komise by měla vyvinout nové iniciativy, jimiž by přispěla k řešení tohoto problému; domnívá se, že kulturní a tvůrčí odvětví mají potenciál přispět k ekonomické revitalizaci evropských regionů a měst, jejichž trhy opírající se o výrobu tradičních místních výrobků a obchodování s nimi zasáhl ekonomický pokles v důsledku nekalé konkurence, kterou představují výrobky z dynamicky se rozvíjejících ekonomik;

5.  připomíná, že efektivní ochrana práv duševního vlastnictví v rámci smluv v oblasti mezinárodního obchodu vyžaduje obezřetné vyvažování zájmů držitelů práv a zájmů celé společnosti, aby se podařilo zajistit, že EU bude hrát vůdčí úlohu ve znalostní ekonomice; dále připomíná, že tato ochrana by měla být uplatňována v případě nejméně rozvinutých zemí a rozvojových zemí jinak než u konkurentů z průmyslově vyspělých zemí; je přesvědčen, že uspokojivé výsledky evropských kulturních a tvůrčích odvětví závisejí na nalezení takové rovnováhy, aby byly zachovány pobídky k inovacím pro podniky, umělce i tvůrce; z tohoto důvodu se musí EU zhostit úkolu vytvořit pro současnou dobu nových technologií takové právní předpisy v oblasti autorského práva, které budou v souladu s požadavky svobod jedince; je přesvědčen, že mezinárodní spolupráce je jedinou cestou, jak bojovat proti pirátství, padělatelství a porušování práv duševního vlastnictví;

6.  poznamenává, že Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) by měla být rozšířena i na další oblasti kulturních a tvůrčích odvětví;

7.  poukazuje na to, že autorské právo má především chránit skutečné autory a původce děl a že ochrana autorských práv by neměla být na úkor základních práv;

8.  plně podporuje vytváření ambicióznějších politik EU a rozvoj vzájemně prospěšné a dobrovolné spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, a to v duchu úmluvy UNESCO z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

9.  konstatuje, že elektronický obchod a internet se rozvíjejí tak rychlým tempem, že časový odstup mezi generacemi technologií se zkracuje geometrickou řadou, a proto se domnívá, že by měla být vyvinuta snaha uvést reakci Unie v podobě regulace do souladu se současnými sociálními a obchodními požadavky, aby se nestala zbytečnou, pokud by za nimi zaostávala, a aby nebránila plnému rozvinutí potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví členských států EU;

10. poznamenává, že internet se vyvíjí organicky ve stále kratších cyklech životnosti nových technologií, a proto je přesvědčen, že pokud jakákoli iniciativa s cílem mít pod kontrolou vývoj infrastruktury nepřijde s alternativními obchodními modely, bude vždy nejméně o jednu generaci pozadu a nejspíše bude brzdou růstu kulturních a tvůrčích odvětví v členských státech EU;

11. zdůrazňuje význam uvedené Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, kterou považuje za zásadní nástroj k zajištění tzv. kulturní výjimky v mezinárodním obchodu se zbožím a službami kulturní a tvůrčí povahy v mezinárodním rámci WTO.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.1.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

7

1

19

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Cristiana Muscardini, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Keith Taylor, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain, Paweł Zalewski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

George Sabin Cutaş, Mário David, Jörg Leichtfried, Miloslav Ransdorf, Michael Theurer

Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování

Patrice Tirolien


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci (8. 12. 2010)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

(2010/2156(INI))

Navrhovatelka: Karima Delli

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.     vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou důležitou součástí evropského hospodářství, zaměstnávají zhruba 5 milionů osob a díky multiplikačnímu efektu inovací v této oblasti představují odvětví s vysokým potenciálem pro vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst, která se nedají snadno přesunout do jiné země; vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou prvořadými nástroji k plnění cílů stanovených Evropskou unií v oblasti zaměstnanosti a pro rozvoj společnosti založené na znalostech a inovaci v rámci strategie 2020, zejména prostřednictvím iniciativ pro nová pracovní místa a pro průmyslovou politiku v éře globalizace; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba vytvořit prostředí příznivé pro rozvoj těchto odvětví, která přispívají k podpoře kulturní identity a rozmanitosti v místním nebo regionálním měřítku, k rozvoji zaměstnanosti a kvalitních kompetencí, ke konkurenceschopnosti, ke zhodnocování území a přírodního a kulturního dědictví a k technické inovaci,

B.     vzhledem k tomu, že přístup k tvůrčím znalostem a obsahu je určujícím prvkem základních práv, stejně jako respektování kulturní rozmanitosti, zejména v případě nejzranitelnějších osob,

C.     vzhledem k tomu, že tvořivost závisí na přístupu k existujícím tvůrčím znalostem, dílům a obsahu,

D.     vzhledem k tomu, že neexistující harmonizace výjimek z autorského práva brzdí celoevropský pohyb výrobků a služeb vytvořených díky znalostem a vytváření nových pracovních míst v inovačních odvětvích v technologickém prostředí, které se neustále vyvíjí,

E.     vzhledem k tomu, že velké rozdíly v postavení pracovníků v kulturních a tvůrčích odvětvích – amatéři, dobrovolníci, zaměstnanci na dobu určitou nebo neurčitou, podnikatelé atd. – a v jejich způsobech práce odrážejí evropské bohatství, které je třeba zachovat, a zároveň je třeba zajistit, aby tito pracovníci nebyli diskriminováni a aby se na ně uplatňovalo pracovní právo a sociální práva, aby jim byla zaručena spravedlivá a pravidelná odměna a omezila se tak jejich nejistá situace,

1.      trvá na tom, že je nutno odstranit nerovnosti, s nimiž se potýkají pracovníci kulturních a tvůrčích odvětví, bojovat proti rozmáhání se krátkodobých smluv a proti diskriminaci v tomto odvětví, zejména co se týče platů, přístupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení, dávek v nezaměstnanosti a mateřské dovolené, a zajistit, aby zastávané místo odpovídalo úrovni kvalifikace pracovníka; žádá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly, jaké změny by bylo třeba provést s cílem přizpůsobit systémy sociálního zabezpečení členských států potřebám pracovníků kulturních a tvůrčích odvětví a zároveň zaručit kritéria odpovídající požadavkům zeměpisné mobility a zohlednit časté přerušení pracovního poměru v tomto odvětví; žádá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci mezi subjekty v oblasti kultury, vzdělávání a v podnikatelském sektoru, aby se usnadnila integrace mladých lidí, zejména znevýhodněných mladých lidí, na pracovním trhu;

2.      domnívá se, že je zásadní věnovat veškerou pozornost zvláštním podmínkám zaměstnávání pracovníků v oblasti znalostí, tvorby a kultury, jejichž význam pro inovace evropské ekonomiky se často právem zdůrazňuje, ale nebere se dostatečný ohled na zvláštnosti a charakteristické rysy vyplývající z mobility a častého přerušení pracovního poměru v těchto profesích; vyzývá tedy Komisi, aby tyto aspekty ještě hlouběji prozkoumala a předložila k nim návrhy;

3.      zdůrazňuje, že kultura je základní hodnotou obecného zájmu, která je nezbytná pro růst v Evropě, a to ve všech jeho rozměrech, a k překonání nacionalismu a jiných překážek; je přesvědčen, že Unie musí kulturní a tvůrčí odvětví podporovat prostřednictvím programů a záručních fondů určených přímo pro ně;

4.      bere na vědomí, že kulturní a tvůrčí odvětví fungují v neustále se vyvíjejícím prostředí, jehož typickým rysem je rychlý vývoj a celosvětové šíření digitálních technologií v oblasti informací a komunikace;

5.      žádá Komisi a členské státy, aby spravedlivě podporovaly malé a střední podniky a mikropodniky, které v Evropě působí v kulturním a tvůrčím odvětví; trvá na uplatňování politik, které přispívají k zachování a vytváření pracovních míst v těchto podnicích, vzhledem k tomu, že v kulturních a tvůrčích odvětvích tvoří tyto podniky většinu, a na tom, že těmto podnikům je třeba usnadnit přístup k možnostem financování, především k mikroúvěrům;

6.      všímá si, že kulturní a tvůrčí odvětví často přispívají ke stimulaci upadajících místních ekonomik, neboť napomáhají vzniku nových ekonomických činností a vytvářejí nová pracovní místa, která podporují rozvoj celých evropských regionů;

7.      žádá Komisi, aby respektovala a uznala činnost vyvíjenou kulturními zařízeními a neziskovými organizacemi a soukromými iniciativami, které se podílejí na rozvoji solidární kreativní ekonomiky; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly a ustálily osvědčené postupy, které usnadní přístup mladých – bez ohledu na jejich status (student, učeň, praktikant, žadatel o zaměstnání atd.) – a zranitelných osob ke kultuře a k tvůrčímu obsahu, např. prostřednictvím slev na vstupné, poukázek na kulturní akce nebo kulturních akcí se vstupem zdarma;

8.      domnívá se, že na seznam kulturních a tvůrčích odvětví uvedený v zelené knize je třeba doplnit módu a kulturní a udržitelný cestovní ruch – dvě odvětví, která se vyznačují velkou tvořivostí a podnikavostí, což jsou vlastnosti nezbytné pro ekonomiku a mezinárodní konkurenceschopnost Evropy;

9.      domnívá se, že je nezbytné zlepšit znalosti, schopnosti a profesní vyhlídky pracovníků zaměstnaných v kulturních a tvůrčích odvětvích, a vyzývá členské státy, aby v tomto směru podporovaly programy celoživotního vzdělávání;

10.    zdůrazňuje vliv tvůrčího odvětví na zaměstnanost v Unii a nezvyklý charakter pracovních vztahů v tomto odvětví ve srovnání se zaměstnanci jiných odvětví;

11.    upozorňuje na to, že významná část práce v tvůrčím odvětví probíhá mimo pracovněprávní vztahy, vykonávají ji buď osoby samostatně výdělečně činné, nebo drobní podnikatelé, což má podstatný vliv na sociální zabezpečení a ochranu pracovníků v tomto odvětví;

12.    žádá Komisi, aby podpořila mobilitu profesionálů v kulturních a tvůrčích odvětvích v oblasti vzdělávání, zejména v případě mladých podnikatelů; podporuje iniciativy Evropské unie a členských států v oblasti mobility, zejména mobility studentů, učňů, praktikantů a mladých tvůrců, ať už absolventů studia, nebo ještě studujících, které mají podporovat výměnu myšlenek a osvědčených postupů a zlepšit jejich jazykové znalosti, a také vývoj v oblasti rezidenčních pobytů a uměleckých ateliérů, a žádá Evropskou unii a členské státy, aby odstranily překážky volnému pohybu osob a získávání víz, zejména v rámci výměn umělců v rámci Unie, a také aby zkoumaly proveditelnost programů výměny osob v tomto odvětví mezi zeměmi EU a třetími zeměmi při dodržení právních předpisů o vstupu na území a také předpisů pro boj proti obchodování s lidmi; žádá Komisi, aby zintenzívnila boj proti překážkám volného pohybu v rámci EU;

13.    vyzývá Komisi a členské státy, aby umělcům, autorům a tvůrcům přiznaly zvláštní profesní status a aby vhodnými regulačními nástroji určily jeho podmínky, pokud jde o sociální ochranu, podporu zaměstnanosti, přístup k odborné přípravě, ať formální, či nikoli; domnívá se, že vzhledem k tomu, že na umělcích, autorech a tvůrcích stojí kulturní a tvůrčí odvětví, je vhodné jim pomoci plně projevit svůj potenciál;

14.    požaduje, aby bylo pomocí vhodných nástrojů dohnáno vážné zpoždění, které nadále charakterizuje profesní postavení a platové ohodnocení žen v kulturních a tvůrčích odvětvích;

15.    zdůrazňuje výhody, které představuje vzdělávání, jež kombinuje teoretické znalosti o dějinách civilizace a techniky na jedné straně a praktickou uměleckou tvorbu a správu kulturních statků na straně druhé pro podniky, dílny atd., čímž se zvyšuje kvalifikace v teoretické i praktické rovině;

16.    žádá Komisi, aby podporovala společný výzkum a společné partnerské programy kulturních a tvůrčích odvětví a odvětví vzdělávání a odborné přípravy a také celoživotního vzdělávání, aby tak občané získali tvůrčí a mezikulturní dovednosti, aby se usnadnilo používání nových tvůrčích technik a nástrojů v oblasti vzdělávání, aby bylo posíleno celoživotní učení zejména skrze Evropský sociální fond, jelikož se jedná o oblast, která se z hlediska technologií výrazně proměňuje, a aby na druhé straně byla prostřednictvím výzkumu a výuky podněcována inovace v oblasti kultury a ve tvůrčích odvětvích; zdůrazňuje, že mezikulturní vzdělávání a dovednosti pomáhají občanům porozumět jiným kulturám a přispívají tak k sociálnímu začleňování;

17.    zdůrazňuje potřebu sdílení informací a osvědčených postupů, posílení nabídky odborné přípravy, zejména v oblasti digitálních technologií a podnikového řízení, vytvoření nových dovedností a podpory celoživotního učení, např. tím, že se usnadní přístup ke stávajícím evropským programům a fondům, což umožní zlepšit přístup k důstojné práci a posílit a uznat dovednosti tvůrců a pracovníků v kulturním a tvůrčím odvětví, jichž se hospodářské a technologické změny citelně dotýkají;

18.    připomíná, že umělecké profese představují jeden z pilířů našeho kulturního dědictví a našeho hospodářství a že je třeba vhodnými nástroji pro předávání znalostí a dovedností zajistit jejich trvalou existenci, jak zdůrazňuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě;

19.    žádá Komisi, aby podporovala používání, šíření a rozvoj softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a otevřených norem, které představují potenciál pro inovace, kreativitu, předávání znalostí a vytváření pracovních míst;

20.    zdůrazňuje, že pro kulturní a tvůrčí odvětví mají zásadní význam zvláštní politiky v oblasti odborné přípravy, které zohledňují jak formální, tak neformální rozměr vzdělávání, jsou pojaty jako forma dalšího, celoživotního vzdělávání a které se projeví také v podobě pomoci poskytované institucím odborné přípravy v tomto sektoru;

21.    vyzývá Komisi, aby se ve věci dokončení rámce vzájemného uznávání profesních osvědčení a programů odborné přípravy obrátila na členské státy, zejména s ohledem na nové dovednosti, jež vyžaduje oblast kulturních a tvůrčích odvětví;

22.    obhajuje potřebu výraznější pomoci určené na podporu mobility umělců a pracovníků v kultuře, neboť jde o faktor, který přispívá k vytváření nových perspektiv a pracovních možností;

23.    podporuje využívání stávajících evropských fondů a programů (např. nástroje mikrofinancování) pro rozvoj malých podniků a mikropodniků působících v kulturních a tvůrčích odvětvích, a to s cílem optimalizovat podporu poskytovanou podnikům tím, že se jim usnadní přístup k informacím o možnostech financování, a prosazuje zjednodušení postupu podávání žádostí v této věci;

24.    žádá Komisi, aby členské státy vyzvala k podpoře uměleckého vzdělávání a kreativity; zejména vyzývá Komisi, aby vzájemně propojila stávající programy, konkrétně Erasmus, Comenius a MEDIA, a současně vytvořila rozpočtové položky určené pro umělce, studenty a vyučující na uměleckých školách, mladé pracovníky v tvůrčích profesích, a to díky výměnám, tutorství, mobilitě a rezidenčním pobytům;

25.    vyzývá Komisi, aby podporovala investice do evropských programů určených pro kulturní a tvůrčí odvětví, včetně těch neziskových, a to přidělením prostředků a vytvořením zvláštních programů podobných programu MEDIA; žádá ji, aby rovněž zvážila zvláštní podmínky přístupu ke stávajícím zdrojům, zejména k Evropskému sociálnímu fondu;

26.    žádá členské státy, aby podporovaly dostupnost odborné přípravy v oblasti řízení, obchodu a podnikání se zvláštním zaměřením na pracovníky působící v kulturních a tvůrčích odvětvích, aby se jim tímto způsobem dostalo komunikačních a podnikatelských dovedností, které jsou v neustále se měnícím socioekonomickém prostředí nezbytné;

27.    vybízí členské státy, aby zajistily přiměřenou úroveň sociální ochrany a dostatečné existenční minimum, zejména v oblasti pojištění pro případ nezaměstnanosti, zdravotního pojištění a mateřské dovolené, odpovídající úrovni sociální ochrany všech ostatních pracovníků, a aby prozkoumaly zvláštní anticipační a aktivní opatření v oblasti politiky zaměstnanosti, která musí představovat záruku stálého důstojného příjmu

i v případě přerušení pracovního poměru, které je pro kulturní a tvůrčí odvětví typické, a musí být prostředkem k individuální a kolektivní emancipaci; kromě toho se domnívá, že vhodným nástrojem zajištění takové úrovně sociální ochrany by mohl být minimální příjem a že by mohl být prospěšně sklouben i s postupem ve vzdělávání;

28.    vyzývá Komisi, aby prosazovala agendu důstojné práce podle MOP a aby zajistila důstojné pracovní podmínky v zájmu snížení sociálních nerovností, boje proti diskriminaci a zlepšení zdraví a bezpečnosti při práci v sektoru kulturních a tvůrčích odvětví;

29.    zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví často přispívají ke stimulaci přeměny upadajících místních ekonomik, neboť napomáhají vzniku nových ekonomických činností, vytvářejí nová a trvalá pracovní místa a zvyšují atraktivitu evropských regionů a měst, a to v zájmu sociální a územní soudržnosti;

30.    vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění trvalého zachování pracovních míst v tvůrčím odvětví dbala na to, aby byla zajištěna dostatečná ochrana děl proti pirátství; vzhledem k již zaniklým pracovním místům v této oblasti a vzhledem k hrozbám do budoucna se domnívá, že je vhodné jim poskytnout v rámci osobnostního práva dostatečnou ochranu, která zajistí trvalé zachování pracovních míst v tomto odvětví v Evropě;

31.    uznává rovněž význam ochrany práv duševního vlastnictví a účinného přístupu k problematice jejich porušování; domnívá se, že porušování těchto práv ohrožuje zejména životaschopnost tohoto sektoru, i když práva duševního vlastnictví představují v tvůrčím a kulturním odvětví záruku příjmů a zaměstnanosti;

32.    uznává význam vzdělávání pro formování podnikatelského ducha v této oblasti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

2.12.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Jean-Luc Bennahmias, Mara Bizzotto, Milan Cabrnoch, David Casa, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Pascale Gruny, Thomas Händel, Marian Harkin, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Vincenzo Iovine, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Vilija Blinkevičiūtė, Edite Estrela, Julie Girling, Sergio Gutiérrez Prieto, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner, Birgit Sippel, Csaba Sógor


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkumenergetiku (10. 2. 2011)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

(2010/2156(INI))

Navrhovatel: Ivo Belet

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  považuje kulturní a tvůrčí odvětví (KTO), která poskytují 5 milionů pracovních míst a podílejí se 2,6 % na HDP EU, za jednu z hlavních hnacích sil růstu v EU vytvářející nová pracovní místa, plnící klíčové úlohy v globálních hodnotových řetězcích, urychlující inovace, vytvářející jako prvek sociální soudržnosti přidanou hodnotu a sloužící jako účinný nástroj v boji proti současné recesi;

2.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o lepší definici KTO s cílem důkladně analyzovat jejich dopad na dlouhodobý růst a mezinárodní konkurenceschopnost a zlepšit pochopení specifických rysů tohoto odvětví;

3.  zdůrazňuje, že rychlé provedení a úspěch digitální agendy jsou důležité pro to, aby KTO mohla v plném rozsahu využít všechny možnosti, jež přináší vysokorychlostní širokopásmové technologie s velkým dosahem a nové bezdrátové technologie, a aby se jim mohla úspěšně přizpůsobit;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby KTO zajistily více možností pro využívání on-line trhů a umožnily umělcům těžit z digitálního prostředí;

5.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit podmínky pro rovný přístup k novým platformám a vybavení a pro interoperabilitu a normy, a vyzývá Komisi, aby podporovala interoperabilitu mezi platformami, vyvinula normy, které pomohou vytvořit trh usnadňující inovace a předešla používání systémů, které by mohly omezit přístup k rozmanitému obsahu;

6.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s digitální agendou pomohla malým a středním podnikům působícím v KTO při hledání konkurenceschopných a inovativních modelů on-line podnikání nenáročných pro uživatele založených na spolufinancování a sdílení rizik mezi KTO a prostředníky;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly pobídky pro veřejné a soukromé investice do KTO s cílem vytvořit a zavést snadno reprodukovatelné technologie, jež by přispěly ke zvýšení úspor energie a energetické účinnosti;

8.  vyzývá k vytvoření skutečně jednotného evropského tvůrčího trhu, jenž by KTO umožnil expandovat a oslovit větší potenciální zákaznickou základnu, pomohl by KTO vyvinout nové dlouhodobé strategie pro tvorbu, distribuci a využívání a jenž by podporoval mobilitu, výměnu a spolupráci osob činných v kulturních a tvůrčích odvětvích, zejména vytvořením platforem KTO;

9.  zdůrazňuje, že politika EU v oblasti inovací musí hrát úlohu při využívání potenciálu malých a středních tvůrčích podniků v oblasti technických, hospodářských, sociálních a ekologických inovací a musí zohlednit důležitou roli tvůrčích odvětví, kterou mají při utváření tvůrčí společnosti nakloněné inovacím; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že postupy při zadávání veřejných zakázek nezatíží malé a střední podniky zbytečnými náklady a administrativními výdaji;

10. zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví jsou pro tvůrčí podniky základním kapitálem a pobídkou pro individuální tvůrčí činnost a investice do tvorby; vyzývá proto k vypracování plánů, které by KTO pomohly přizpůsobit se přechodu do digitálního prostředí pomocí nových on-line služeb založených na nových formách správy práv podporujících autorská práva, jako jsou rozšířené systémy kolektivních licencí a snadno dostupný systém jediné přepážky pro zúčtování práv; dále vyzývá k vytvoření vyváženého regulačního rámce, jímž by se řídila ochrana a uplatňování práv duševního vlastnictví;

11. bere na vědomí, že zásadní překážkou růstu řady podniků v tvůrčích odvětvích je omezený přístup k financím; zdůrazňuje, že pro posílení těchto odvětví je nezbytně důležité, aby vznikly iniciativy pro financování tvůrčích podniků; poukazuje na to, že vzhledem k povaze KTO jsou nejvhodnějšími formami financování investice typu rizikový kapitál / soukromý kapitál / business angel / mezanin; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje potenciál EIB (Evropské investiční banky) a EIF (Evropského investičního fondu) pro podporu tvůrčího odvětví, zejména malých a středních podniků;

12. navrhuje, aby byl využit rámec ECIA (Evropské aliance tvůrčích odvětví), jenž by poskytl platformu pro přístup k informacím a radám týkajícím se připravenosti investovat a dlouhodobých obchodních strategií a pro přístup k půjčkám, garančním fondům a přeshraničním soukromým investicím, a aby byla prozkoumána možnost založení Banky tvůrčích odvětví; dále uznává, že programy EU, jako je program pro inovace a konkurenceschopnost, jsou efektivní, pokud jde o poskytování přístupu k financování pro malé a střední podniky, a navrhuje, aby Komise posoudila, zda je možné vyvinout podobné konkrétní programy pro KTO;

13. vítá skutečnost, že Komise se ve své stěžejní iniciativě v rámci strategie EU 2020 nazvané Inovace v Unii zavázala k tomu, že ustaví Evropský výbor pro vedoucí postavení v oblasti designu, který bude vyzván, aby během jednoho roku předložil návrhy, jak lze posílit úlohu designu v inovační politice;

14. poukazuje na to, že Fond soudržnosti a strukturální fondy v celé EU nabízejí významné možnosti financování kultury, kreativity a inovací; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že podniky působící v oblasti kultury a tvorby doposud tyto prostředky využívaly v omezené míře; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby prostřednictvím těchto nástrojů usnadnily přístup k finančním prostředkům a také aby zvýšily povědomí a informovanost o tom, co je k dispozici;

15. zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit výhodnější daňové a investiční prostředí, což by obnášelo také přehodnocení stávajících pravidel DPH (včetně obrovských rozdílů mezi sazbami off-line a on-line) a rozšíření působnosti stávajících podpůrných daňových programů;

16. navrhuje, aby byl jako součást Evropského roku dobrovolnictví vytvořen akční program věnovaný propagaci kultury v zahraničí a přeshraniční spolupráci v oblasti kultury;

17. vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly opatření ke zvýšení povědomí investorů o hospodářské hodnotě a vysokém potenciálu tvůrčích odvětví pro zlepšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, např. aby vypracovaly evropské „pokyny“ pro obchodní plány tvůrčích a kulturních projektů/služeb/děl či zvláštní ukazatele výkonu, které usnadní technické a hospodářské posuzování investic do tohoto odvětví, čímž se předejde zbytečným výdajům a administrativním nákladům malých a středních podniků;

18. zdůrazňuje význam kultury a kulturní tvořivosti pro společnost a naši společnou evropskou identitu, neboť podporují hodnoty, jež jsou součástí naší kolektivní paměti a kolektivního dědictví;

19. zdůrazňuje, že je nutné rozšířit evropskou digitální knihovnu a rozvíjet ji jako centrální bod šíření evropského kulturního dědictví, kolektivní paměti a kreativity a jako výchozí bod vzdělávacích, kulturních, inovačních a podnikatelských činností; poukazuje na to, že umělecká výměna představuje jeden z pilířů našeho kulturního dědictví a našeho hospodářství a že je třeba vhodnými nástroji pro předávání znalostí a dovedností zajistit její trvalou existenci;

20. zdůrazňuje význam vzdělávacích programů zaměřených na odbornou přípravu, rozvoj nápadů a psaní příběhů, počítačovou gramotnost, technické, podnikatelské a marketingové dovednosti, včetně využívání sociálních sítí, a na kvalifikaci pracovníků; zdůrazňuje, že úzká spolupráce a dialog mezi KTO, univerzitami, výzkumnými centry, uměleckými školami a kulturními institucemi skýtá možnost poskytovat společné vzdělávací programy a příležitosti pro celoživotní vzdělávání; vybízí proto členské státy a regiony, aby pro takovou spolupráci vytvořily podmínky, navrhly politiky, které budou zahrnovat investice do infrastruktury i investice do lidského kapitálu, a prozkoumaly možnosti systémů inovačních poukázek pro podporu malých a středních podniků a jednotlivců působících v oblasti kultury a tvorby při získávání profesních dovedností.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

10.2.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Romana Jordan Cizelj, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Jaroslav Paška, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Antonio Cancian, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Yannick Jadot, Ivailo Kalfin, Bernd Lange, Mario Pirillo, Vladimír Remek, Silvia-Adriana Ţicău


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (3. 3. 2011)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

(2010/2156(INI))

Navrhovatel: Oldřich Vlasák

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že kulturní a tvůrčí odvětví, která významně přispívají ke zvyšování atraktivity lokalit a regionů a utváření vize jejich hospodářského, sociálního a územního rozvoje, jsou v zelené knize uznávána jako nástroj místního a regionálního rozvoje, a poukazuje na to, že ve většině členských států jsou sektory zmiňované v kontextu kulturních a tvůrčích odvětví, jako je kultura, výzkum, vzdělávání, cestovní ruch a zaměstnanost, v gesci místních a regionálních orgánů, přičemž je třeba zdůraznit jejich významnou úlohu v tomto odvětví;

2.  upozorňuje na to, že infrastruktury a zařízení kulturních a tvůrčích odvětví hrají důležitou úlohu při rozvoji prostředí měst a velkoměst, při vytváření atraktivního prostředí pro investice a zejména při zvelebování a revitalizaci starých průmyslových čtvrtí, a zároveň že kulturní dědictví přidává hodnotu a propůjčuje individuální ráz rozvoji a obnově venkovských oblastí, především prostřednictvím povzbuzení venkovského cestovního ruchu a prevenci vylidňování venkova; dále se domnívá, že tyto infrastruktury a zařízení zaujímají významné místo ve strategiích usilujících o zvelebení starých průmyslových zón a v politikách, které určují nově vznikající oblasti cestovního ruchu a znovu definují tradiční cestovní ruch; domnívá se tedy, že v rámci partnerství orgánů veřejné moci zastupujících různé oblasti politiky, malých a středních podniků a příslušných zástupců občanské společnosti je třeba podporovat vytváření nových a rozvoj stávajících kulturních a tvůrčích odvětví pomocí strategií vnitrostátního, regionálního a místního rozvoje;

3.  domnívá se, že kulturní a tvůrčí projekty nejen zlepšují strukturální podmínky méně rozvinutých regionů, čímž přispívají k územní soudržnosti v EU a strukturálním podmínkám zaostávajících regionů, ale také ve všech regionech přímo podporují konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí, protože prostřednictvím inovací nabízejí obrovský potenciál pro další růst a nová pracovní místa, a to zejména malým a středním podnikům; žádá proto Komisi, členské státy, regionální a místní orgány, aby na podporu kulturní rozmanitosti a kreativity (v to počítaje i regionální jazyky a kultury) co nejúčinněji využívaly stávající podpůrné programy EU, jako je strukturální politika a politika soudržnosti, rozvoj venkova v rámci společné zemědělské politiky, rámcový program výzkumu, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace atd., a aby také pro tento účel vypracovaly programy nové; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly existující mechanismy technické pomoci, aby na regionální a místní úrovni zlepšily znalost problémů spojených s jejich uplatňováním;

4.  zdůrazňuje, že kultura má zásadní úlohu pro udržitelný rozvoj přeshraničních regionů, a je si vědom skutečnosti, že infrastruktura a vybavení pro kulturní a tvůrčí odvětví může přispět k dosažení územní soudržnosti; věří, že podněcování kultury a kreativity je nedílnou součástí územní spolupráce, kterou je třeba posilovat; vyzývá všechny orgány zapojené na místní úrovni, aby využívaly programy územní spolupráce s cílem aplikovat a předávat si osvědčené postupy pro rozvoj kulturního a tvůrčího odvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovaly dostupné znalosti, pokud jde o osvědčené postupy, potřeby a dobré zkušenosti s přeshraniční spoluprací v rámci kulturních a tvůrčích odvětví, a aby získala konkrétní odborné znalosti o kultuře, kreativitě a přeshraničních regionech (zejména v málo prozkoumaných oblastech, jako je propojení mezi kulturou, kreativitou a hospodářstvím) a aby vypracovaly přeshraniční strategie pro správu kulturního dědictví a zdrojů;

5.  konstatuje, že pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví má zejména ve venkovských oblastech mimořádný význam síťová infrastruktura, např. rychlé širokopásmové připojení a připojení na internet, neboť zmírňují znevýhodnění v důsledku polohy, a že technologie představují pro tato odvětví nezbytnou hnací sílu; vítá činnosti plánované s cílem posílit úlohu kulturních a tvůrčích odvětví jako katalyzátoru inovací a strukturálních změn v rámci pilotních iniciativ „Unie inovací“ a „Digitální agenda pro Evropu“; zdůrazňuje úlohu informačních a komunikačních technologií pro kulturní a tvůrčí odvětví a kreativní spojení mezi investicemi, technologiemi, inovacemi i podnikatelskou a obchodní sférou a vyzývá Komisi a členské státy, aby podnítily používání nových informačních a komunikačních technologií v kulturním a tvůrčím odvětví, aby podpořily výstavbu širokopásmové infrastruktury a aby poté, co bude v celé Evropě dosaženo základního širokopásmového pokrytí, zajistily rovněž venkovským oblastem přijatelný přístup na rychlé a superrychlé sítě a další nákladově efektivní druhy připojení na internet s cílem zabezpečit dlouhodobě vyvážený rozvoj těchto oblastí;

6.  poukazuje na to, že mobilita je klíčovým faktorem při rozvíjení kulturních a tvůrčích odvětví a umožňuje jim se opravdu rozšířit za hranice jejich místních a regionálních působišť a dosáhnout širšího trhu na úrovni EU i celého světa; zdůrazňuje proto význam iniciativ EU, jako je program Partnerství měst a Leonardo da Vinci, které mobilitu umožňují; zastává názor, že by Komise mohla věnovat více pozornosti partnerským ujednáním mezi městy, obcemi a regiony, které po mnoho let poskytovaly kvalitní fórum pro spolupráci v kulturní a kreativní oblasti a výměnu informací; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými sdruženími místních a regionálních orgánů podporovala moderní a vysoce kvalitní partnerské iniciativy a výměny, které zahrnují všechny společenské skupiny, a aby usilovala o odstranění právních a administrativních překážek a podporovala iniciativy s cílem podnítit a zvýšit mobilitu umělců, jejich děl i pracovníků v kultuře;

7.  zdůrazňuje všeobecné uznání Evropského hlavního města kultury jako „laboratoře“ městského rozvoje prostřednictvím kultury a vyzývá Komisi, aby podpořila tuto iniciativu a zajistila vhodné podmínky pro předávání osvědčených postupů, kulturní spolupráci a zavádění sítí pro sdílení zkušeností s příležitostmi v rámci kulturních a tvůrčích odvětví s cílem plně využít potenciálu těchto odvětví;

8.  doporučuje Komisi, aby posoudila dopad strukturálních fondů a stávajících i budoucích programů v oblasti kultury, výzkumu, cestovního ruchu, audiovizuálních sdělovacích prostředků, mládeže, vzdělávání a těch faktorů, které brání nebo omezují využívání dostupných prostředků, a využila tak získaných politických zkušeností i zkušeností ze současných projektů a studií pro vytvoření politiky soudržnosti na období po roce 2013, která by přispěla k plnému uvolnění potenciálu kulturní sféry a zejména tvůrčích odvětví, a aby současně uznala přínos vzkvétající kulturní a tvůrčí oblasti pro vzrůstající konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku tím, že vytvoří prostředí, ve kterém jsou kreativita, inovace a podnikatelský duch podporovány a oceňovány; důrazně vyzývá členské státy, aby už v počátcích jednání o právních předpisech a programech týkajících se využívání strukturálních fondů zapojily regionální a místní orgány, čímž se umožní zavčas navázat dialog mezi různými úrovněmi správy; zdůrazňuje potřebu zjednodušit strukturu fondů a harmonizovat pravidla, což by mělo být obecnou zásadou budoucí politiky soudržnosti, aby se zvýšila správní kapacita příslušných orgánů a aby potenciální partneři nebyli odrazováni od účasti na projektech;

9.  připomíná kulturní rozmanitost Evropy a zejména její bohaté dědictví regionálních jazyků a kultur, konstatuje, že kulturní a tvůrčí odvětví představují základní prvek pilíře inteligentního růstu ve strategii Evropa 2020, a zdůrazňuje v této souvislosti význam „inteligentní specializace“ obcí a regionů; v zájmu plného využití možností evropského tvůrčího potenciálu a posílení konkurenceschopnosti by se společnosti v tvůrčím odvětví měly sdružovat do mezinárodně konkurenceschopných uskupení, díky nimž získají lepší možnosti pro uvádění svých myšlenek na trh a jejich transformaci v přitažlivé produkty, které vycházejí vstříc zákazníkům, a získají tak globální komparativní výhodu v tomto odvětví již před rokem 2020 i po něm; vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaně a na základě místních a regionálních potřeb, zdrojů a silných stránek podporovaly kulturní a tvůrčí iniciativy i produkce jako nástroje k vytváření pracovních míst a povzbuzování hospodářského rozvoje s cílem dosáhnout vyšší účinnosti;

10. připomíná, že existence sítě dynamických malých a středních podniků je základem diverzifikovaného a vysoce kvalitního kulturního a rekreačního odvětví; žádá, aby se při provádění projektů a opatření v kulturním a tvůrčím odvětví kladl v budoucnu větší důraz na roli malých a středních podniků a soukromý kapitál, a to zejména prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a co největším využíváním finančních nástrojů EIB a EIF, úvěrových záruk a podpory účasti rizikového kapitálu v inovativním zakládání podniků v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví; vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla pro fungování těchto nástrojů, jejichž nynější složitost omezuje jejich využívání; vyzývá členské státy, aby je nadále využívaly jako prostředky ke zvýšení kvality projektů a účasti soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, v evropských projektech;

11. uznává výjimečnou meziodvětvovou povahu kulturních a tvůrčích odvětví a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Eurostatem pokračovala ve svém úsilí o lepší určení tohoto odvětví, které by mělo být přesněji odráženo ve statistikách (rozvoj nových modelů a metodiky shromažďování kvalitativních a kvantitativních údajů při zlepšování jejich porovnatelnosti i kvality postupu sběru);

12. žádá Komisi, aby se i nadále zasazovala o podporu, prosazování a usnadňování rozvoje kulturního a tvůrčího rámce tím, že posílí propracovanější systém spolupráce mezi členskými státy a orgány EU, který bude založen na výměně zkušeností s osvědčenými postupy, a doporučuje, aby Komise v souladu se zásadou subsidiarity zapojila do činností prováděných v návaznosti na zelenou knihu místní a regionální orgány.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.2.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Jean-Paul Besset, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Seán Kelly, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Michail Tremopoulos, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Karima Delli, Karin Kadenbach, Andrey Kovatchev, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Patrice Tirolien, Derek Vaughan

Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování

Stanimir Ilchev


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (1. 3. 2011)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

(2010/2156(INI))

Navrhovatelka: Cecilia Wikström

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví v Evropě sehrávají zásadní úlohu při podpoře kulturní rozmanitosti a plurality, ale také výrazně přispívají k hospodářskému oživení, vytváření nových pracovních míst a k udržitelnému rozvoji, jakož i ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou v těchto odvětvích klíčovými aktéry,

B.  vzhledem k tomu, že pro rozvoj evropských kulturních a tvůrčích odvětví je nezbytný moderní, dostupný a právně jistý systém zajišťující ochranu práv duševního vlastnictví,

C. vzhledem k tomu, že technologický pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií v žádném případě nemění základní potřebu ochrany práv duševního vlastnictví,

D. vzhledem k tomu, že lepší dodržování stávajícího právního rámce, který tato práva chrání, a reforem týkajících se mimo jiné zjednodušení postupů pro udělování licencí v kulturních odvětvích je nezbytné k plnému využití nových možností, které se naskytují, a současně k zaručení náležitě vyváženého systému ochrany práv, který zohlední zájmy tvůrců i uživatelů,

E.  vzhledem k tomu, že roztříštěnost trhu klade stále více překážek rozvoji on-line služeb, jelikož poskytovatelé obsahu chtějí nabízet tvůrčí díla na celém trhu EU ,

F.  vzhledem k tomu, že tato roztříštěnost znamená, že uživatelé, kteří mají zájem o přeshraniční přístup k tvůrčímu obsahu, čelí značným překážkám nebo hledají alternativní, i když ne pokaždé zákonné způsoby přístupu, což škodí využití tvůrčích děl a brání skutečnému rozvoji vnitřního digitálního trhu,

G. vzhledem k tomu, že moderní systém ochranné známky Unie je zásadní pro ochranu hodnoty, kterou představují investice evropských společností do oblasti designu, tvorby a inovace,

1.  zdůrazňuje potřebu účinného prosazování práv duševního vlastnictví v off-line a on-line prostředí a v této souvislosti zdůrazňuje, že veškerá opatření by měla být pečlivě vyhodnocena, aby byla zaručena jejich účinnost, proporcionalita a soulad s Listinou základních práv Evropské unie;

2.  zdůrazňuje, že úsilí o vyřešení problému porušování autorských práv musí mít podporu veřejnosti a musí být spotřebiteli lépe pochopeno, aby nedošlo k narušení veřejné podpory práv duševního vlastnictví;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů týkajících se účinných metod zvyšování veřejného povědomí, pokud jde o dopad porušování práv duševního vlastnictví;

4.  konstatuje, že roztříštěnost trhu v kulturních a tvůrčích odvětvích je zčásti důsledkem kulturní rozmanitosti a jazykových preferencí uživatelů;

5.  zdůrazňuje, že stávající postupy udělování licencí přispívají k roztříštěnosti vnitřního trhu EU; konstatuje, že ačkoli bylo dosaženo pokroku, není vyřešena otázka poptávky uživatelů po licencích pokrývajících více teritorií a více repertoárů pro přeshraniční a on-line použití;

6.  zdůrazňuje, že efektivnější a méně nákladný postup udělování licencí prostřednictvím interoperabilních technologických platforem zajistí rozsáhlejší šíření kulturního a tvůrčího obsahu a poskytne tvůrcům vyšší honoráře, přičemž současně přinese prospěch zprostředkovatelům a poskytovatelům služeb;

7.  připomíná, že úkolem EU je podporovat kulturní a tvůrčí odvětví v on-line i v off-line prostředí; tímto cílem by mělo být rozsáhlé využívání celoevropských licencí v souladu s požadavky trhu a spotřebitelů; pokud tohoto cíle nebude možné v krátkém časovém rámci dosáhnout, mělo by se provést posouzení nezbytných právních předpisů týkajících se odstranění všech případných překážek, které brání vytvoření účinného vnitřního trhu EU;

8.  zdůrazňuje, že překážku řádného fungování vnitřního trhu představují také pravidla pro DPH a nedostatek dostupných způsobů plateb za prodej on-line a že je naléhavě nutné se jimi zabývat;

9.  vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila konkrétní legislativní návrhy týkající se způsobu jak tyto problémy řešit, s cílem odstranit stávající překážky rozvoje vnitřního trhu, zejména v on-line prostředí, a respektovat požadavky spotřebitelů a kulturní rozmanitost;

10. zdůrazňuje potřebu konečně řešit problém tzv. „hladu po knihách“, na který narážejí osoby se zrakovým postižením a osoby s poruchami čtení; připomíná Komisi a členským státům jejich povinnost podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby přijaly veškerá příslušná opatření a zajistily, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup ke kulturním materiálům v dostupných formátech, a aby zákony chránící práva duševního vlastnictví nepředstavovaly neodůvodněnou či diskriminující překážku pro přístup osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům; vyzývá Komisi, aby v rámci Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) aktivně a pozitivně pracovala na schválení závazné právní normy vycházející z návrhu smlouvy, který vypracovala Světová unie nevidomých a jež v roce 2009 předložila WIPO;

11. zdůrazňuje potřebu řešit otázku osiřelých děl; vítá záměr Komise předložit návrhy v této oblasti; konstatuje, že problém osiřelých děl a “černé díry 20. století” není omezen na tištěná díla, jako jsou knihy a časopisy, ale týká se všech druhů děl, včetně fotografií, hudby a audiovizuálních děl;

12. vyzývá Komisi, aby vybízela k finanční podpoře iniciativ soukromého sektoru zaměřených na vytvoření široce dostupných práv a databází repertoárů z hudební, audiovizuální a jiné oblasti; takové databáze by zvýšily transparentnost a zjednodušily postupy pro vypořádání autorského práva;

13. vyzývá Komisi, aby podpořila vytváření spravedlivých, nestranných a účinných alternativních řešení sporů pro všechny zúčastněné strany;

14. vítá revizi systému ochranné známky, kterou uskutečnila Komise, a vyzývá ji, aby dohlédla na to, že budou podniknuty patřičné kroky k tomu, aby byla ochranným známkám zajištěna stejná úroveň ochrany v on-line i off-line prostředí.

15. domnívá se, že by Komise měla zohlednit specifické problémy, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, pokud jde o uplatňování práv duševního vlastnictví podle zásady „mysli nejdříve v malém“, která byla zavedena na základě zákona o drobném podnikání pro Evropu, mimo jiné uplatňováním zásady nediskriminace malých a středních podniků.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.2.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Sajjad Karim, Eva Lichtenberger, Toine Manders


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.3.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Zoltán Bagó, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Doris Pack, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marietje Schaake, Timo Soini, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, Marie-Christine Vergiat, Sabine Verheyen, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nessa Childers, Oriol Junqueras Vies, Ramona Nicole Mănescu, Hans-Peter Martin, Iosif Matula, Francisco José Millán Mon, Monika Smolková

Náhradníci (čl. 187 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Christian Engström, Miguel Angel Martínez Martínez

Poslední aktualizace: 28. dubna 2011Právní upozornění