o překročení HDP – měření pokroku v měnícím se světě

(2010/2088(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. srpna 2009 nazvané „Překročit HDP – měření pokroku v měnícím se světě“ (KOM(2009)0433),

–   s ohledem na konferenci nazvanou „Překročit HDP“ organizovanou Parlamentem, Komisí, Římským klubem, WWF a OECD v listopadu 2007 v Bruselu,

–   s ohledem na zprávu Komise o měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku (Stiglitzova zpráva) předloženou dne 14. září 2009,

–   s ohledem na globální iniciativu Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB), kterou schválili vedoucí představitelé států G8+5 v červnu 2007, a na její výsledky zveřejněné v letech 2009 a 2010,

–   s ohledem na Sternovu zprávu o ekonomických aspektech změny klimatu zveřejněnou dne 30. října 2006,

–   s ohledem na prohlášení z Istanbulu podepsané během konání druhého světového fóra OECD o statistice, znalostech a politice dne 30. června 2007,

–   s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaných ve dnech 10. a 11. prosince 2009, 25. a 26. března 2010 a 17. června 2010,

–   s ohledem na závěry Rady (ve složení pro hospodářské a finanční věci) o statistice ze dne 10. listopadu 2009,

–   s ohledem na závěry Rady (ve složení pro životní prostředí) ze dne 23. října 2009 o ekologicky účinném hospodářství v souvislosti s Lisabonskou agendou po roce 2010 a se strategií EU pro udržitelný rozvoj,

–   s ohledem na návrh nařízení Komise o evropských environmentálních hospodářských účtech (KOM(2010)0132),

–   s ohledem na integrované hlavní směry pro evropskou hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti v rámci strategie EU 2020, které Komise navrhla dne 27. dubna 2010,

–   s ohledem na sdělení o evropském řízení: zlepšení tvorby právních předpisů (KOM(2002)0275), o lepších právních předpisech v Evropské unii – strategickém přezkumu (KOM(2006)0689), o druhém strategickém přezkumu – lepších právních předpisech v Evropské unii (KOM(2008)0032) a o třetím strategickém přezkumu zlepšování právní úpravy v Evropské unii (KOM(2009)0015),

–   s ohledem na akční plán EU pro udržitelnou spotřebu a výrobu (KOM(2008)0397),

–   s ohledem na stávající statistické nástroje, jako např. EU-SILC, průzkum týkající se pracovních sil (LFS), Eurobarometry, evropský výzkum hodnot a evropský společenský průzkum (ESS),

–   s ohledem na evropský průzkum kvality života (EQLS) koordinovaný Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), který s pomocí více než 120 ukazatelů, jež poskytují srovnatelné údaje u jednotlivých zemí, přináší všeobecný přehled kvality života a životních podmínek v evropských zemích (do nichž spadají všechny členské státy EU a kandidátské země)(1),

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 10. března(2) a 16. června 2010(3) o strategii EU 2020, ze dne 8. října 2009(4) o summitu G-20 konaném ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu, ze dne 15. června 2006(5) o revidované strategii udržitelného rozvoje a ze dne 24. dubna 2008(6) o zelené knize o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0175/2011),

A.  vzhledem k tomu, že všechny mezinárodní orgány stále více uznávají, že je třeba zlepšit údaje a ukazatele, které by při posuzování celkového společenského vývoje doplňovaly HDP,

1.  vítá sdělení Komise „Překročit HDP – měření pokroku v měnícím se světě“ jako jeden z možných doplňujících nástrojů přispívajících ke zlepšení politické analýzy a politických debat;

2.  zdůrazňuje, že HDP je ukazatelem hospodářské tržní aktivity, který se stal standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politiky na celém světě; zdůrazňuje, že HDP je měřítkem výroby a nikoli environmentální udržitelnosti, účinnosti využívání zdrojů, sociálního začlenění a sociálního pokroku obecně; dále zdůrazňuje, že tento údaj může být zavádějící, neboť nápravná opatření prováděná po určitých událostech, jako jsou havárie a přírodní katastrofy, jsou brána jako přínosy, nikoli jako náklady;

3.  konstatuje, že kromě měření hospodářského rozvoje a produktivity existují i další ukazatele, které ovlivňují a vysvětlují životní úroveň země a které dosud nebyly kvantifikovány, ačkoli příslušné ukazatele existují;

4.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další ukazatele pro měření střednědobého a dlouhodobého hospodářského a sociálního pokroku; vyzývá k vytvoření jasných a měřitelných ukazatelů, jež by zohledňovaly změnu klimatu, biologickou rozmanitost, účinnost využívání zdrojů a sociální začlenění; dále vyzývá k vypracování ukazatelů, které se více zaměří na hledisko domácností a budou odrážet příjmy, spotřebu a bohatství;

5.  vítá iniciativu Komise na předložení indexu zatížení životního prostředí, jenž bude předkládán zároveň s HDP a který bude v úvodní fázi pokrývat následující hlavní oblasti environmentální politiky: změnu klimatu a spotřebu energie, přírodu a biologickou rozmanitost, znečištění ovzduší a dopady na zdraví, spotřebu vody a její znečištění, produkci odpadů a využívání zdrojů;

6.  očekává, že přesunutí pozornosti na širší a udržitelnější ukazatele rovněž povede k systematičtějšímu zohledňování sociálních a environmentálních faktorů v rozvojových zemích, včetně změny klimatu, biologické rozmanitosti, zdraví, vzdělávání a správy, a tudíž umožní, aby se rozvojové politiky zaměřovaly na ty skupiny obyvatel, které nejvíce potřebují pomoc a jsou nejvíce znevýhodněny; zdůrazňuje, že by tyto ukazatele měly být kompatibilní a v souladu se stávajícími celosvětovými iniciativami, např. indexem lidského rozvoje OSN;

7.  zdůrazňuje, že je třeba měřit kvalitu života v jednotlivých společnostech; domnívá se, že dosažení a udržení kvality života zahrnuje významné, konsenzuální faktory, jako je zdraví, vzdělávání, kultura, zaměstnanost, bydlení, stav životního prostředí atd.; je toho názoru, že ukazatelům, které měří tyto faktory, by měla být připsána větší úloha; navrhuje, aby se při dalším vývoji kvalitativních i kvantitativních metod měření vycházelo z ukazatelů EQLS, které se vztahují na hlavní oblasti kvality života;

8.  bere na vědomí opatření a nástroje přijaté na evropské úrovni za účelem měření a analýzy možných dopadů legislativních iniciativ na pokrok, jako jsou posouzení dopadů, včetně analýz nákladů a přínosů, efektivity nákladů a analýz založených na více kritériích, dále posouzení rizik, shromažďování údajů, statistiky, environmentální hospodářské účty, politické analýzy na různých politických úrovních, zprávy o sledování provádění a vymáhání a přezkumy prováděné v různých oblastech legislativy EU; plně podporuje vytvoření pevného právního rámce pro evropské environmentální hospodářské účty jako pozitivní krok v procesu „překročení HDP“;

9.  bere na vědomí, že na mezinárodní úrovni jsou stále více uznávána omezení, které má HDP coby ukazatel v oblasti sociálního pokroku, přírodních zdrojů a ekosystémových služeb, zásadních změn, jako např. těch způsobených změnou klimatu, a udržitelného rozvoje; bere na vědomí pokrok v oblasti vytváření ukazatelů umožňujících měření a analýzu pokroku, jehož bylo dosaženo na nejrůznějších fórech, jako je Rozvojový program OSN (UNDP), Světová banka a OECD, a mimo jiné i v Komisi;

10.  zdůrazňuje význam dosažení shody v otázce systémového přístupu k vybudování soudržného systému pro překročení HDP, který přispěje ke zlepšení politické analýzy a politických debat;

11.  zdůrazňuje, že úkol, před kterým stojíme, je vypracovat jasný a srozumitelný soubor ukazatelů, které budou zároveň teoreticky konzistentní, politicky relevantní a empiricky měřitelné a zajistí srovnatelnost mezi zeměmi a regiony; zdůrazňuje, že tuto práci je třeba provádět v úzké spolupráci s dalšími příslušnými institucemi a organizacemi;

12.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout spolehlivé, harmonizované a včasné statistiky a získat sérii údajů a ukazatelů pokrývajících dlouhé období, které lze použít k projekci budoucího vývoje a ke koncipování politik; doporučuje, aby byly různé databáze spravované veřejnými orgány lépe využívány a kombinovány a aby se v jednotlivých členských státech používala podobná metodika, společné normy, definice, klasifikace a účetní pravidla s cílem zaručit kvalitu a srovnatelnost údajů; žádá, aby byly při sběru a zpracovávání údajů dodržovány zásady profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, důvěrnosti statistických údajů a efektivity nákladů, zároveň se však řádně dbalo na aspekty ochrany osobních údajů; je toho názoru, že by v tomto procesu měl hrát zásadní roli Eurostat;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)             EQLS se vztahuje na následující hlavní oblasti koncepce kvality života: hospodářské zdroje, nedostatek; zdraví a přístup ke zdravotní péči; zaměstnání a kvalita práce; rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; rodinné vztahy a podpora; sociální začlenění/vyloučení (společenský život a sociální zapojení); vzdělávání a odborná příprava; kvalita bydlení a místního životního prostředí; sociální kapitál a kvalita společnosti; kvalita veřejných služeb; subjektivní blahobyt (zahrnuje pocit štěstí, míru životní spokojenosti, optimismus v souvislosti s budoucností). (2)              Přijaté texty, P7_TA(2010)0053. (3)              Přijaté texty, P7_TA(2010)0223. (4)              Přijaté texty, P7_TA(2009)0028. (5)              Přijaté texty, P6_TA(2006)0272. (6)              Přijaté texty, P6_TA(2008)0182.

Hrubý domácí produkt (HDP) je úhrn přidané hodnoty všech ekonomických činností, které jsou založeny na penězích. HDP je nejznámějším měřítkem makroekonomické činnosti. Koncepce HDP byla vypracována ve 30. letech 20. století a je používána na celém světě v rámci politického rozhodování i ve veřejných diskusích.

HDP začal být mezitím také považován za komplexní ukazatel celkového společenského vývoje a pokroku obecně. Pro některé otázky, které jsou předmětem politické debaty, však nemůže sloužit jako spolehlivý základ. HDP zejména není měřítkem udržitelnosti v oblasti životního prostředí či sociální integrace.

Stále více se ukazuje, že je třeba lepších údajů a ukazatelů, které by HDP doplnily. Toto zjištění je v současnosti ústředním motivem řady mezinárodních iniciativ. V listopadu 2007 Evropský parlament (spolu s Evropskou komisí, Římským klubem, Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) a OECD) zorganizoval konferenci nazvanou „Beyond GDP“ (Překročit HDP). Tvůrci politiky a odborníci v oblasti hospodářství, ochrany životního prostředí a občanské společnosti se na této konferenci jasně vyslovili pro vypracování ukazatelů, které by sloužily k doplnění HDP a poskytovaly komplexnější informace využívané k podpoře přijímání politických rozhodnutí.

Ve sdělení Komise „Překročit HDP – měření pokroku v měnícím se světě“ byla navržena různá opatření, která by měla HDP vhodným způsobem doplňovat. Jedná se především o vypracování komplexnějších ukazatelů, které by poskytovaly spolehlivější vědomostní základnu.

Ve své zprávě bych chtěla podpořit záměr Komise, aby byl přijat jasně definovaný měřicí systém, jenž by HDP překračoval, a to tak, že by tento ukazatel doplňoval v kontextu přijímání rozhodnutí a hodnocení. Přístup sám, o kterém se již řadu let vedou politické a vědecké diskuse, nepředstavuje podle mého názoru žádný kontroverzní cíl. Problémem je spíše otázka, jak je možné tento přístup realizovat s využitím jasně definovaných a kvantifikovatelných ukazatelů. Je zřejmé, že tento projekt může uspět pouze tehdy, bude-li klást důraz na použití spolehlivých údajů.

Jasně definovaných informací, údajů a ukazatelů je často nedostatek. Na úrovni EU a členských států existuje značné množství iniciativ, které se snaží nedostatky v těchto oblastech odstranit. Soudržný postup se však uplatňuje bohužel pouze z části. Rychlý narůst aktivit v oblasti ukazatelů na vnitrostátní a mezinárodní úrovni např. způsobil, že se situace stala nezvladatelnou a nepřehlednou. V rámci obecné debaty o ukazatelích bychom přitom neměli zapomínat na to, že samotné ukazatele nemohou představovat dostatečný příspěvek k politické debatě a k politickému rozhodování a hodnocení. To, co potřebujeme, je spíše ucelená koncepce zohledňující stávající opatření, jež bude moci být uplatněna v praxi.

Je důležité, abychom vytvořili nástroj, jenž by mohl doplnit HDP, přičemž je nutné vzít v úvahu, že musí mít praktické uplatnění, používat jasně definované ukazatele a spoléhat na údaje vysoké kvality.

Sdělení Komise navrhuje několik jednotlivých opatření, která jsou obtížně vyhodnotitelná. Tyto iniciativy nejsou začleněny do komplexnější a stupňovitě koncipované strategie, která by jasně stanovila, jakým způsobem lze tento nový přístup pro překročení HDP uplatňovat.

Ve své zprávě se obracím na Komisi s žádostí, aby pro přístup „Překročit HDP“ předložila stupňovitě koncipovanou strategii, ve které by mělo být vyloženo, jak lze tohoto nového přístupu pragmaticky využívat v každodenní politické práci. Dokud tato otázka nebude vyjasněna, domnívám se, že v této debatě může jen stěží dojít k nějakému pokroku.

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na prohlášení OECD z Istanbulu nazvané „Posuzování a podpora pokroku společností“, které bylo přijato dne 30. června 2007,

–   s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech (KOM(2010)132),

–   s ohledem na zprávu Komise pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku (Stiglitzova, Senova a Fitoussiho zpráva z roku 2008),

1.  vítá podnět Komise k zahájení věcného, komplexního a na budoucnost orientovaného plánu obsahujícího pět opatření s cílem zdokonalit hrubý domácí produkt (HDP) jako ukazatel pro posuzování ekonomického výkonu a doplnit ukazatel HDP o další ukazatele, které zohledňují zásadní dimenze lidského blahobytu a pokroku, např. ukazatele ekonomické, environmentální a sociální;

2.  navrhuje usilovat o omezený soubor relevantních ukazatelů, které lze později snadno doplnit o další ukazatele, a o soubor souhrnných ukazatelů, které by mohly představovat vzájemně se doplňující pohledy na životní prostředí skrze monetarizovaný ukazatel, např. upravené čisté úspory, a fyzický ukazatel, např. ukazatele ekologické stopy, uhlíkové stopy nebo další ukazatele rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu, a také několik širších ukazatelů sociálního začlenění a lidského blahobytu, např. Giniho index a index lidské chudoby nebo index sociálního zdraví; navrhuje, aby byl zdokonalen sám ukazatel HDP; jako příklady uvádí tzv. index udržitelného blahobytu, ukazatele reálného pokroku nebo index národního blahobytu; doporučuje, aby Eurostat úzce spolupracoval s dalšími výzkumnými středisky a organizacemi, které takové ukazatele vyvinuly, na jejich zpřesnění a lepší uplatnitelnosti v praxi;

3.  je přesvědčen, že politiky členských států a EU budou posuzovány podle toho, zda jsou úspěšné a přinášejí pokrok při dosahování sociálních, ekonomických a environmentálních cílů a při zvyšování blahobytu Evropanů, a že ukazatel HDP nestačí k zachycení komplexní socioekonomické reality vnitrostátních a regionálních problémů; zdůrazňuje, že používání nových sociálních a environmentálních ukazatelů jako doplňku k ukazateli HDP je plně v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a dalších významných iniciativ, jichž nelze dosáhnout s použitím HDP jako jediného měřítka;

4.  je přesvědčen, že i když je ukazatel HDP spolehlivým měřítkem makroekonomické činnosti, má jako ukazatel celkového rozvoje společnosti mnoho nedostatků; zejména nezachycuje důležité sociální faktory jako nezaměstnanost, příliš nízkou zaměstnanost, průměrnou délku života nebo kvalitu vzdělávacích a zdravotních systémů, a nezaznamenává ani rozdíly v rozdělení příjmů, netržní činnosti, které přispívají k vytváření ekonomické hodnoty (například dobrovolnická práce, práce doma a nezákonné činnosti) a negativní externality, pokud jde o životní prostředí, a zvyšuje se, když jsou investovány zdroje do potírání negativních trendů, jako je nárůst sociálních problémů, takže destrukce (ve všech svých formách) je v rámci ukazatele HDP zaznamenána jako ekonomický přínos;

5.  poznamenává, že uvažují-li lidé o kvalitě svého života, oceňují například bezpečné sociální prostředí, v němž je snadné nalézt pohodlné bydlení a práci, které je dobrým místem pro výchovu dětí, kde je např. dobře postaráno o integraci cizinců, kde jsou zajištěny sociální služby a na výlet do přírody nemusíte cestovat nikam daleko, a lituje, že pokud jde o tato hlediska, je obtížné získat srovnatelné údaje;

6.  vzhledem ke stále těsnější provázanosti mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními otázkami je toho názoru, že HDP je hlavním ukazatelem, který umožňuje náležitě zohlednit rozdílné socioekonomické charakteristiky na evropské úrovni, a musí zůstat hlavním kritériem pro výši finančních přídělů v rámci budoucí politiky soudržnosti, avšak zdůrazňuje, že je nutno ve větší míře přihlížet k environmentálním a sociálním faktorům na vnitrostátní a regionální úrovni a stanovit pro tento účel vhodná kritéria;

7.  konstatuje, že přesvědčivé empirické důkazy ukazují, že existuje určitá prahová hodnota, po jejímž překročení se růst HDP postupně rozchází se zlepšováním životní úrovně a udržitelností;

8.  vítá – jako pozitivní a důležitý krok – pět opatření s cílem lépe měřit pokrok v měnícím se světě, která navrhla Komise, a připomíná záměr využít tyto ukazatele jako nová vodítka a srovnávací kritéria pro posuzování tvorby politiky a její provádění; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet tato opatření v úzké mezinárodní spolupráci;

9.  zdůrazňuje, že HDP je hlavní ukazatel, který může kombinovat environmentální a sociální, ekonomická a dopravní kritéria s cílem měřit prosperitu v EU na všech úrovních; obává se, že bude-li kladen přílišný důraz na jiné ukazatele, bude výsledkem svévolné, nahodilé rozhodování a nadměrná byrokracie, což může ztížit dosažení cílů týkajících se regionální rovnosti na úkor nejchudších a zeměpisně nejvíce znevýhodněných regionů v Evropě;

10. je přesvědčen, že zdokonalení a doplnění HDP jako klíčového statistického ukazatele, který je vodítkem pro proces tvorby politiky založeným na měření tržního výstupu ekonomiky, vyžaduje komplexní a dalekosáhlé změny systému, aby byly náležitě zohledněny ekonomické, environmentální a sociální parametry pro plánování, provádění a hodnocení hospodářských a sociálních politik, a zejména vyžaduje včasnější sběr a zpracování dat;

11. plně podporuje vytvoření pevného právního rámce pro evropské environmentální hospodářské účty jako pozitivní krok v procesu „překročení HDP“; pokládá za velmi důležité, aby byly evropské environmentální hospodářské účty – jakmile bude systém plně funkční – aktivně a důsledně používány při veškeré relevantní tvorbě politiky EU jako klíčový vstup pro posouzení dopadu, akční plány, legislativní návrhy a další významné produkty procesu tvorby politiky, a soudí, že je také velice důležité, aby byl tento systém pečlivě koordinován a vyhodnocován, aby připravil půdu pro další vývoj na tomto poli;

12. vyzývá proto Komisi, aby setrvala u HDP jako u klíčového ukazatele, když bude plánovat opatření ke zvýšení prosperity a ekonomické výkonnosti, a aby určila regiony, které mají v tomto ohledu nárok na podporu na evropské úrovni, a v této souvislosti musí být vnitrostátním orgánům i nadále ponechána možnost využívat další sociální, environmentální a s infrastrukturou související ukazatele na příslušné úrovni, a to s cílem zohlednit specifické podmínky regionů a měst a splnit cíle strategie EU 2020;

13. zdůrazňuje, že je třeba vyvinout spolehlivé a harmonizované statistiky a získat dlouhodobou řadu údajů a ukazatelů, které lze použít k projekci budoucího vývoje a ke koncipování politik; doporučuje, aby byly různé databáze spravované orgány veřejné moci lépe využívány a kombinovány a aby se v jednotlivých členských státech používala podobná metodika, společné normy, definice, klasifikace a účetní pravidla, aby byla zajištěna kvalita a srovnatelnost dat; žádá, aby při sběru a zpracovávání dat byly dodržovány zásady profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, důvěrnosti statistických údajů a efektivity nákladů a přitom se důsledně se dbalo na aspekty ochrany osobních údajů; domnívá se, že v tomto procesu by měl hrát zásadní roli Eurostat;

14. vítá ochotu Komise postupovat ve spolupráci s dalšími vládními organizacemi, s občanskou společností a s výzkumnými středisky; připomíná, že je důležité, aby se do této zásadní debaty zapojili občané a aby byly zajištěny volné zdroje informací, které budou snadno přístupné všem občanům, aby jim bylo možno vysvětlit skutečný obsah jednotlivých ukazatelů, jak se k nim dospělo, jak jsou vzájemně propojeny a co se jimi vlastně měří, a aby bylo možno sledovat jejich vývoj v čase; požaduje, aby byl Evropský parlament bezprostředně účasten budoucího vývoje na tomto poli;

15. zdůrazňuje, že je třeba mít soubor ukazatelů postihujících nefiskální externí a interní makroekonomický vývoj, který může mít za určitých podmínek vliv na veřejné finance, a poznamenává, že takový soubor ukazatelů by mohl zahrnovat saldo běžného účtu, stavy čistých aktiv v cizích měnách, produktivitu a jednotkovou cenu práce, skutečný směnný kurz, úvěry soukromého sektoru a ceny aktiv;

16. poznamenává však, že zpochybnění HDP jako jediného statistického ukazatele a zavedení doplňkových ukazatelů povede k tomu, že se hospodářské politiky na vnitrostátní a evropské úrovni budou ubírat novými směry a budou zavedeny nové aspekty týkající se kvality rozvoje a prosperity občanů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že koncepce „růstu“, která odkazuje na kvantitativní hospodářské ukazatele, nesmí být zaměňována za „rozvoj“, který odkazuje na kvalitativní kritéria a zohledňuje kvalitu života a zlepšování životních podmínek (kvalita životního prostředí, zdraví, vzdělávání, spravedlivé rozdělení příjmů, společenské vztahy atd.); naléhavě proto EU vybízí, aby neprosazovala politiku rozvoje zaměřenou pouze na „rozvoj“;

2.  zdůrazňuje, že vztah mezi životními podmínkami a HDP není automatický, ale pouze podmínečný, neboť HDP nezohledňuje širokou škálu netržních činností (např. péči o děti, seniory a nemocné atd.), které tyto životní podmínky ovlivňují; upozorňuje dále, že ačkoli dobré životní podmínky a HDP mohou jít v rozvojových zemích ruku v ruce, existují také případy, kdy určité politiky napomáhají dobrým životním podmínkám a současně zpomalují růst, jako např. u opatření na ochranu lesních ekosystémů; je tudíž přesvědčen, že v souladu s cílem, jímž je zajistit soudržnost rozvojové politiky, je třeba vypracovat alternativní ukazatele, které by poskytovaly reprezentativní obrázek hospodářských, sociálních a environmentálních podmínek;

3.  doufá, že návrh Komise na měření výkonnosti na základě nejen čistě ekonomických, ale také environmentálních ukazatelů bude kompatibilní se stávajícími celosvětovými iniciativami, např. indexem lidského rozvoje OSN;

4.  připomíná, že HDP není dobrým ukazatelem pro měření životních podmínek; očekává, že přehodnocení priorit směrem k širším a udržitelnějším ukazatelům také povede k systematičtějšímu zohledňování sociálních a environmentálních faktorů v rozvojových zemích, včetně změny klimatu, zdraví, vzdělávání a správy, a tudíž umožní, aby se rozvojové politiky zaměřily na skupiny obyvatel, které nejvíce potřebují pomoc a jsou nejvíce znevýhodněny; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit národní účty tak, aby zohledňovaly environmentální a sociální otázky, a umožnit tak tomuto souboru ukazatelů přiměřeně fungovat;

5.  vítá iniciativu evropských orgánů přestat měřit bohatství národů a životních podmínek občanů výhradně HDP;

6.  hodlá podrobně sledovat veškeré nové nástroje s cílem zajistit, aby nevedly ke snížení rozvojové pomoci, především s ohledem na závazek EU vynakládat v roce 2015 0,7 % HDP na rozvoj.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na stávající statistické nástroje, které se vztahují na některé oblasti sociálního pokroku, blahobytu a udržitelného rozvoje v Evropě, jako např. průzkum EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), průzkum týkající se pracovních sil (LFS), Eurobarometry, evropský výzkum hodnot a evropský společenský průzkum (ESS),

–   s ohledem na evropský průzkum kvality života (EQLS) koordinovaný Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), který s pomocí více než 120 ukazatelů, jež poskytují srovnatelné údaje u jednotlivých zemí(1), přináší všeobecný přehled kvality života a životních podmínek v evropských zemích (všechny členské státy EU a kandidátské země),

–   s ohledem na Stiglitzovu zprávu (zpráva Komise o měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku(2)), která poskytuje přehled sedmi oblastí, jež je třeba brát v potaz při vyvíjení nových ukazatelů,

A. vzhledem k tomu, že zatímco HDP je významným ukazatelem hospodářského růstu, jako jediný nástroj pro řízení politiky, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století, je nedostatečný a vyžaduje dodatečné ukazatele včetně ukazatelů měřících hospodářskou a sociální soudržnost a ukazatele z oblasti životního prostředí,

B.  vzhledem k tomu, že finanční, hospodářská a sociální krize ukazuje, že hospodářská strategie založená pouze na HDP neumožňuje vyvinout udržitelný model, je proto nezbytně nutné zajistit přístup k důležitým a úplným informacím o vývoji reálných příjmů domácností,

C. vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení představují potupu lidské důstojnosti, znamená pokrok v současné fázi sociálního rozvoje v Evropské unii v první řadě usnadňování individuální a kolektivní politické, sociální a demokratické účasti všech občanů prostřednictvím odstraňování sociálních rozdílů a chudoby,

D. vzhledem k tomu, že hospodářské bohatství a sociální rozvoj spolu ne vždy souvisejí, vyžaduje proto soudržná tvorba politik rámec údajů, jehož součástí jsou komplexnější ukazatele zahrnující přínosy a ztráty v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a současně ukazatele pro měření udržitelného rozvoje a kvality života,

1.  konstatuje, že vzhledem k tomu, že vertikální rozdělování bohatství si někdy neuvědomujeme, existuje zvětšující se rozdíl mezi údaji oficiálních statistik o hospodářských výsledcích a tím, jak lidé vnímají své vlastní životní podmínky a kvalitu života, a rovněž konstatuje, že to může vést ke ztrátě důvěry v činnost vlády a v demokratický proces; konstatuje, že subjektivní blahobyt v Evropě není ovlivněn pouze příjmem, ale i vnímanou kvalitou společnosti(3) a vyzývá proto k tomu, aby byly zavedeny ukazatele, které přesně odrážejí kvalitu života občanů;

2.  zdůrazňuje, že do výběru ukazatelů je třeba zapojit společnost včetně sociálních partnerů a zastupujících organizací a prostřednictvím používání kombinace alternativních ukazatelů týkajících se podmínek a udržitelnosti životního prostředí, úrovně sociálního začlenění, sociálního blahobytu, sociální integrace a spravedlnosti přispět k dosažení shody, která je nezbytná pro nalezení společného postoje k cílům společnosti;

3.  je znepokojen tím, že při shromažďování a poskytování údajů týkajících se sociálních důsledků nedávné finanční a hospodářské krize a krize v oblasti zaměstnanosti dochází ke značnému zpoždění; vyzývá proto k tomu, aby byly včas vypracovány kvalitativní a kvantitativní metody měření a aby tam, kde je to nutné, vycházely z různých typů domácností, s cílem posílit vytváření politiky a umožnit cílenější řešení problémů a sledování trendů během určitého časového období, aby bylo možné dosahovat nejlepší možné rovnováhy mezi finanční konsolidací, rozvojem a sociální soudržností;

4.  zdůrazňuje, že je nutné, aby ukazatele vycházely ze statistických údajů, které jsou relevantní, včasné, přesné, dostupné, srovnatelné a souhrnné ve všech členských státech;

5.  vyzývá Komisi, aby k HDP prioritně a bezodkladně zavedla doplňkové ukazatele z oblasti sociální politiky a životního prostředí, vzhledem k tomu, že HDP se vztahuje pouze k hospodářským aspektům rozvoje, což umožní získat ucelenější představu o blahobytu a soudržnosti;

6.  vyzývá k vytvoření nového partnerství mezi všemi zúčastněnými subjekty (Eurostatem, národními statistickými úřady, výzkumnými organizacemi, vládami členských států, agenturami EU atd.), aby mohly být vypracovány ukazatele blahobytu a udržitelného rozvoje, které tvůrcům politiky poskytnou další soubor kritérií pro měření vícerozměrných jevů blahobytu a kvality života;

7.  domnívá se, že by Komise měla běžné nástroje pro hodnocení pokroku při dosahování cílů stanovených ve strategii EU 2020 doplnit o alternativní ukazatele;

8.  domnívá se, že cíle inovace nemůže být dosaženo, pokud nejsou současně vytvořeny ukazatele, s jejichž pomocí lze definovat a hodnotit prostředí podporující inovace;

9.  zdůrazňuje potřebu měřit kvalitu života ve společnosti, se zvláštním ohledem na skupiny, kterým hrozí riziko vyloučení, a konstatuje, že pro takové měření budou potřebné systematické sociologické studie, posouzení dopadů a údaje z oblastí, jako jsou např.: zdraví a střední délka života, chudoba, vzdělání, zaměstnání, doprava, rodina, trestná činnost, bydlení, volný čas, politická a kulturní angažovanost, míra důvěry veřejnosti, vzájemná propojenost, materiální prosperita, společenský blahobyt a duševní pohoda, životní prostředí, sociální ochrana a sociální kapitál;

10. navrhuje, aby ukazatele EQLS, které se vztahují na hlavní oblasti kvality života, byly založeny na dalším vývoji kvalitativních i kvantitativních metod měření;

11. konstatuje, že kromě měření hospodářského rozvoje a výkonnosti existují i další ukazatele, které ovlivňují a odrážejí blahobyt země a které dosud nebyly změřeny (kvantifikovány);

12. zdůrazňuje potřebu měřit, jak občané vystačí s příjmem a do jaké míry vedou z finančního a materiálního hlediska kvalitní život, včetně minimálního příjmu a stupně, do jakého ochrání příjemce před chudobou, jakož i přiměřenosti systémů sociálního zabezpečení; dále zdůrazňuje, že je potřeba mít ukazatele z různých oblastí, jako je např. zadluženost, kvalita a dostupnost bydlení, dostupnost dodávek energie a přístup k veřejným službám, odborné přípravě, kultuře, informačním a komunikačním technologiím, péči o děti a zdravotní péči;

13. upozorňuje na to, že existují příslušné ukazatele, a vyzývá Komisi a členské státy, aby při zavádění, plánování a hodnocení sociálních politik braly v úvahu měření a výsledky získané na základě těchto ukazatelů společně s údaji o HDP;

14. konstatuje, že sociální a hospodářská soudržnost jsou základními cíli EU a že tyto cíle vyžadují ukazatele, které by odrážely horizontální a vertikální rozdělování bohatství ve společnosti v různých sociálních skupinách a v různých regionech, a že takové ukazatele usnadní analýzu spravedlnosti rozdělování a sledování sociálního začlenění a sociálního zapojení v EU;

15. zdůrazňuje potřebu mít ukazatele měřící placenou i neplacenou práci v domácnosti či dobrovolnou práci a rovněž využívat míru nezaměstnanosti jako ukazatele;

16. požaduje přijetí příručky Mezinárodní organizace práce (ILO) o měření dobrovolné činnosti a podporu jejího používání členskými státy, dále požaduje mapování činnosti občanské společnosti za pomoci měřitelných ukazatelů a větší podporu této činnosti;

17. bere na vědomí rozhodnutí Rady ze dne 17. června 2010 o tom, že členské státy si samy stanoví cíle na vnitrostátní úrovni pro snížení počtu osob, jimž hrozí chudoba nebo vyloučení, a to na základě jednoho nebo více ze tří ukazatelů, které Rada odsouhlasila; domnívá se, že členským státům, které používají pouze ukazatele „domácnosti bez zaměstnané osoby“, hrozí, že budou systematicky opomíjet problémy, jako je chudoba v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání, energetická chudoba, dětská chudoba a sociální vyloučení.  

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

(1) EQLS se vztahuje na následující hlavní oblasti koncepce kvality života: hospodářské zdroje, nedostatek; zdraví a přístup ke zdravotní péči; zaměstnání a kvalita práce; rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; rodinné vztahy a podpora; sociální začlenění / vyloučení (společenský život a sociální zapojení); vzdělávání a odborná příprava; kvalita bydlení a místního životního prostředí; sociální kapitál a kvalita společnosti; kvalita veřejných služeb; subjektivní blahobyt (zahrnuje pocit štěstí, míru životní spokojenosti, optimismus v souvislosti s budoucností). (2) http://www.stiglitz-sen-fitoussi.fr/documents/rapport_anglais.pdf (3) Na základě zjištění Eurofoundu poklesla průměrná všeobecná míra životní spokojenosti v EU v období mezi posledním čtvrtletím 2007 a zářím 2009 o přibližně 4 %. Průběh změn v souvislosti s životní spokojeností odráží změny v HDP v zemích, jako jsou pobaltské státy, neodpovídá však relativně malému poklesu HDP v zemích, jako je Malta nebo Francie. (Zdroj: Trendy v kvalitě života v EU: 2003–2009, Eurofound, 2010). Rozdíly v příjmech a vnímaná úroveň korupce mají v jednotlivých zemích značný vliv na důvěru v činnost politických institucí. (Zdroj: 2. evropský průzkum kvality života Eurofoundu).

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na Istanbulské prohlášení OECD ze dne 30. června 2007 nazvané „Měření a podpora pokroku společností“,

–   s ohledem na integrované hlavní směry pro evropskou hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti v rámci strategie EU 2020, které Evropská komise navrhla dne 27. dubna 2010,

–   s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech (KOM(2010)132) ze dne 9. dubna 2010,

–   s ohledem na zprávu Komise pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku (Stiglitzova, Senova a Fitoussiho zpráva z roku 2008), jež byla předložena dne 14. září 2009,

–   s ohledem na globální iniciativu Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB), kterou schválili vedoucí představitelé států G8+5 v červnu 2007 a na její výsledky zveřejněné v roce 2009 a 2010,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (KOM(2008)0397),

–   s ohledem na návrh veřejných konzultací Společného výzkumného střediska Institutu pro životní prostředí a udržitelný rozvoj ze dne 16. srpna 2010 pod názvem „Oddělení ukazatelů, ukazatele koše výrobků; ukazatele odpadového hospodářství; rámec, metodika, databáze a postupy aktualizace“,

A. vzhledem k tomu, že je zapotřebí převést debatu o omezeních HDP jako nástroje k měření a hodnocení úspěšnosti sociální a hospodářské výkonnosti, a potažmo sociálního pokroku, do podoby hlavních směrů,

B.  vzhledem k tomu, že HDP zůstává rozhodujícím ukazatelem pro měření makroekonomické činnosti, avšak nezohledňuje v dostatečné míře netržní hlediska, je třeba jej z tohoto důvodu doplnit o stručný a praktický soubor jiných ukazatelů, jež jsou vhodnější například pro měření sociálního začlenění nebo cílů v oblasti životního prostředí,

C. vzhledem k tomu, že ukazatele založené na statistických průměrech nejsou schopny odrážet sociální a hospodářské nerovnosti,

D. vzhledem k tomu, že by se měl činit rozdíl mezi současným a budoucím blahobytem; vzhledem k tomu, že by se mělo zdůraznit, že udržitelnost je třeba hodnotit jak z ekonomického hlediska, tak i z hlediska životního prostředí,

1.  bere na vědomí návrh Komise na vytvoření ukazatelů, které podpoří – jakožto doplněk HDP – hodnocení sociálního pokroku podle tří pilířů, tj. hospodářských, sociálních a environmentálních aspektů, jejichž cílem je poskytovat podrobnější a aktuální informace na podporu politických rozhodnutí na místní, vnitrostátní a regionální úrovni;

2.  vítá sdělení Komise ze dne 20. srpna 2009 nazvané „Překročit HDP – Měření pokroku v měnícím se světě“ (KOM(2009)433 v konečném znění), v němž se zdůrazňuje potřeba zlepšit a doplnit ukazatel HDP; podporuje zejména práci uskutečněnou na rozšíření národních účtů o otázky životního prostředí a sociální věci;

3.  oceňuje cíle Unie v oblasti změny klimatu a domnívá se, že splnění těchto cílů vyžaduje zvýšení energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů nad rámec rozvoje HDP, což povede k novým ekonomickým modelům; domnívá se proto, že ačkoli je hospodářský růst pro blahobyt společnosti zásadní otázkou, je důležité, aby byly vytvořeny doplňkové ukazatele, které měří různé aspekty kvality života, a byla jim věnována náležitá pozornost;

4.  domnívá se, že dosažení a udržení kvality života zahrnuje významné, konsensuální faktory, jako je zdraví, vzdělávání, kultura, zaměstnanost, bydlení a stav životního prostředí; je proto toho názoru, že ukazatele, které měří tyto faktory, jsou rovněž důležité a měl by jim být přikládán větší význam;

5.  připomíná stěžejní iniciativu „Evropa účinně využívající zdroje“ obsaženou ve strategii Evropa 2020 a upozorňuje na potřebu vypracovat a používat vhodné ukazatele pro měření realizace jejích cílů;

6.  zdůrazňuje význam přijímání rozhodnutí, které je založeno na průkazných informacích, a poukazuje na skutečnost, že dodatečné sociální a environmentální ukazatele poskytnou objektivní nástroj k přijímání seriózních rozhodnutí v oblasti podnikání, která povedou k inovacím, účinnému využívání zdrojů a energetické účinnosti a snižování nákladů;

7.  vyzývá k vypracování takových ukazatelů, které se více zaměří na hledisko domácností a budou odrážet příjmy, spotřebu a bohatství jako prostředek, který lépe odráží zájem občanů, pokud jde o materiální blahobyt;

8.  domnívá se, že další ukazatele, které by mohly nanejvýš doplnit HDP, by musely prokazatelně lépe odrážet makroekonomickou činnost; zdůrazňuje, že HDP je jediný ukazatel, který umožňuje řádně zohlednit rozdílné socioekonomické charakteristiky na evropské úrovni, zdůrazňuje však potřebu zohlednit environmentální a sociální faktory na vnitrostátní a regionální úrovni a stanovit pro tento účel vhodná kritéria, a že v tomto procesu by se mělo přihlížet k netržním hlediskům, např. k domácí výrobě a k dobrovolné práci a také k pozitivním a negativním externalitám týkajícím se hospodářské činnosti a životaschopnosti těchto činností v průběhu času;

9.  vyzývá Komisi, aby i nadále ponechala HDP jako rozhodující ukazatel pro posuzování nároků v oblasti regionální politiky; obává se, že používání jakýchkoli dalších ukazatelů ohrozí hlavní cíle politiky soudržnosti na úkor nejchudších a zeměpisně nejvíce znevýhodněných regionů; domnívá se však, že vnitrostátní orgány mohou i nadále uplatňovat v rámci strategie Evropa 2020 na odpovídající úrovni rozhodování jiné sociální a environmentální ukazatele – a také ukazatele týkající se infrastruktury –, které zohledňují specifické rysy regionů a měst;

10. zdůrazňuje potřebu vytvořit dodatečné ukazatele pro měření střednědobého a dlouhodobého hospodářského a sociálního pokroku, které zohlední změnu klimatu, účinnost zdrojů a sociální začlenění;

11. vyzývá k vypracování vybraných ukazatelů, které by doplnily průměrná statistická měření a poskytly informace o rozložení sociálních skupin a nerovnostech, které mezi nimi existují;

12. vyzývá Komisi, aby zintenzivnila úsilí o vytvoření hodnotící tabulky udržitelného rozvoje, která z environmentálního a ekonomického hlediska hodnotí zachování zdrojů a investice do zdrojů, jež jsou nutné pro zajištění budoucího blahobytu (včetně přírodních zdrojů, fyzického a lidského kapitálu);

13. vyzývá k vypracování společné, porovnatelné metodiky pro doplňkové ukazatele a k rozšířené spolupráci na tomto poli mezi Eurostatem a stávajícími vnitrostátními úřady a mezi EU a jejími partnery ze skupiny G20; podporuje proto snahu Evropské komise o vypracování metodik pro posuzování pokroku v hlavních oblastech politiky ochrany životního prostředí a poskytování informací o tomto pokroku, přičemž zdůrazňuje význam přijetí takových ukazatelům, které by byly přijaty a byly porovnatelné i mimo území EU;

14. podporuje doporučení Rady na rozšíření národních účtů o otázky životního prostředí a sociální otázky stanovením mezinárodně přijatých metod;

15. bere na vědomí potřebu pokračovat ve výzkumu a investicích do schopností statistických úřadů s cílem zlepšit již dosažené výsledky, určit nedostatky v dostupných informacích a případně vytvořit nové ukazatele;

16. konstatuje, že nejsou zapotřebí žádné dodatečné statistické úřady nebo orgány; vyzývá k rozšířené spolupráci mezi vnitrostátními úřady a Eurostatem.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že měření hospodářské výkonnosti a blahobytu jednotlivých regionů je jednoznačně jedním z prvků strukturální politiky a politiky soudržnosti, a proto spadá do oblasti působnosti Výboru pro regionální rozvoj;

2.  vítá návrh Komise, aby se projednaly přínosy doplňkového souboru sociálních a environmentálních ukazatelů k ukazateli HDP, který by měl být uznán za hlavní kritérium, a aby tyto soubory ukazatelů byly v budoucnu k dispozici při tvorbě politik EU s cílem zlepšit podmínky pro přijímání rozhodnutí, zejména v rámci politiky soudržnosti, a lépe řešit problémy evropských občanů; za tímto účelem podporuje činnost Eurostatu a vyzývá Komisi, aby vypracovala nové sdělení o všech stávajících ukazatelích s ohledem na strategii Evropa 2020;

3.  zdůrazňuje, že v příloze II nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(1) se uvádí, že při přidělování finančních prostředků v rámci cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ se jako kritéria používají míra nezaměstnanosti, míra zaměstnanosti, úroveň vzdělání pracovníků a hustota obyvatelstva; zdůrazňuje, že v zájmu cíleného provádění programů v regionech a městech je důležité definovat náležitá kritéria a na vnitrostátní a regionální úrovni zavést další ukazatele, které budou doplňovat HDP;

4.  domnívá se, že HDP je základním referenčním ukazatelem a účinným nástrojem pro měření hospodářského růstu v regionech; zastává názor, že usnesení EP ze dne 7. října 2010 o politice soudržnosti a regionální politice EU po roce 2013(2) nabízí správný rámec pro diskusi o způsobilosti pro regionální fondy EU; dále se domnívá, že při vytváření a provádění politik EU lze na odpovídající úrovni rozhodovacího procesu zavést doplňkové nástroje založené na environmentálních, sociálních a dalších kritériích s cílem usnadnit vypracování zastřešujícího hodnocení regionálního vývoje a pokyny pro politiku soudržnosti, jejímž primárním úkolem je ve všech regionech EU, včetně okrajových, nejodlehlejších a příhraničních regionů, dosáhnout vyváženého rozvoje, který zohlední jejich zvláštnosti;

5.  poukazuje na to, že prostředky společné pro strukturální fondy, fond soudržnosti, fond pro rozvoj venkova a pro rybářský fond na období 2007–2013 jsou striktně vázané na HDP členských států; připomíná, že tato koncepce je v souladu se zásadou solidarity v Evropské unii, protože cílem politiky soudržnosti je zmírnit rozdíly mezi úrovní rozvoje evropských regionů;

6.  domnívá se, že vnitřní hospodářská struktura regionů je velmi složitá a že hospodářské, sociální a environmentální otázky jsou do jisté míry vzájemně provázané; zastává názor, že ačkoli je HDP při provádění programů v regionech a městech stále významným a přesným nástrojem pro měření rozvoje, může někdy poskytnout neúplný obraz skutečné situace v regionech; domnívá se proto, že by měla proběhnout rozsáhlá, nestranná a otevřená vědecká diskuse o významu dalších doplňkových ukazovatelů k HDP; zdůrazňuje, že zatímco HDP by měl i nadále sloužit jako hlavní kritérium pro cíl 1, bylo by vhodné pro určení kategorií a priorit podpory regionů v rámci cíle 2 používat i jiná kritéria, jež by vycházela ze sociálních, hospodářských, environmentálních, demografických a zeměpisných problémů dotčených regionů v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006; konstatuje, že by členské státy mohly zvážit přezkoumání dalších ukazatelů (např. environmentálních a sociálních faktorů), které vytvářejí úplnější představu o blahobytu společnosti, zvláštních charakteristikách regionů a měst cílů 1 a 2 a o přínosu politik EU na vnitrostátní úrovni, aby nezůstaly velké a málo rozvinuté oblasti opomenuty, pokud jde o pomoc nabízenou společnou evropskou politikou soudržnosti;

7.  připomíná, že plnohodnotnou součástí základního modelu evropského rozvoje jsou kromě hospodářských otázek i zdravotnictví, vzdělávání, ochrana občanů, doprava a infrastruktura, udržitelnost z hlediska životního prostředí, spravedlnost a sociální integrace; dodává, že v zájmu splnění cílů strategie EU 2020 a vybudování vyváženého sociálně tržního hospodářství by mělo být při hodnocení projektů, které jsou financovány z prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti, přihlíženo k životní úrovni a sociální, hospodářské, environmentální, demografické a zeměpisné zranitelnosti regionů;

8.  vyzývá Komisi, aby v nadcházejícím programovém období 2014–2020 i nadále používala HDP a odvolávala se na něj jako na hlavní kritérium na úrovni EU pro určování způsobilosti pro pomoc v rámci regionální politiky; v této souvislosti a vzhledem k získání ucelenější představy o politikách regionální soudržnosti poukazuje na to, že je třeba vnitrostátním orgánům ponechat prostor k tomu, aby při vytváření a provádění politik EU mohly na odpovídající úrovni rozhodovacího procesu používat jiné ukazatele; domnívá se, že s ohledem na provádění regionálních programů a v souladu se zásadou subsidiarity lze díky diskusi o případném zavedení snadno a přesně měřitelných doplňkových ukazatelů k HDP získat úplnější obraz o výsledcích politik regionální soudržnosti, aby vnitrostátní odborníci mohli plnit centrálně stanovené cíle na úrovni EU;

9.  zastává názor, že pokud budou členské státy mít vědecké podklady potvrzující úspěšnou a dlouhodobou zkušenost s uplatňováním komplexních hospodářských, environmentálních a sociálních ukazatelů, jež v jejich vnitrostátních strategiích rozdělování prostředků čerpaných ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti zohledňují zvláštní rysy každého regionu, bude třeba důkladněji přezkoumat jejich spolehlivost, vhodnost a případné použití na řešení problémů společných pro celou Evropu;

10. připomíná, že při používání jakýchkoli doplňkových kritérií by měla být respektována zásada, že opatření politiky soudržnosti by se měla soustředit na zaostávající regiony;

11. konstatuje, že striktní uplatňování kritéria HDP na určování způsobilosti regionů v rámci cíle „konvergence“ vytváří závažný prahový efekt na úkor regionů, které nejsou v rámci tohoto cíle způsobilé; vyzývá proto Komisi, aby v zájmu zmírnění tohoto prahového efektu zvážila možnost vytvoření přechodného cíle mezi cílem „konvergence“ a cílem „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“;

12. domnívá se, že soudržnost financovaná z prostředků EU by neměla vést k investicím, které nezohledňují skutečné problémy evropských občanů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25. (2) P7_TA(2010)0356.