Postup : 2011/2048(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0326/2011

Předložené texty :

A7-0326/2011

Rozpravy :

PV 24/10/2011 - 14
CRE 24/10/2011 - 14

Hlasování :

PV 25/10/2011 - 8.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0454

ZPRÁVA     
PDF 399kWORD 339k
5. říjen 2011
PE 467.024v04-00 A7-0326/2011

o modernizaci zadávání veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodajka: Heide Rühle

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdravíbezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkumenergetiku
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o modernizaci zadávání veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na směrnice 2004/18/ES a 2004/17/ES o postupech při zadávání veřejných zakázek(1) a směrnici 2007/66/ES o přezkumném řízení při zadávání veřejných zakázek(2),

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/48 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(3), která vstoupila v platnost dne 22. ledna 2011, podle nějž jsou směrnice v oblasti zadávání veřejných zakázek akty Společenství týkající se záležitostí upravených Úmluvou,

–   s ohledem na Dohodu o vládních zakázkách uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace dne 15. dubna 1994,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, především její článek 26 (začlenění osob se zdravotním postižením),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o rovném přístupu na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích(4),

–   s ohledem na Zelenou knihu Komise o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek (KOM(2011)0015),

–   s ohledem na Zelenou knihu Komise o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU (KOM(2010)0571),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro podniky a růstu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 nazvané „Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“(7),

–   s ohledem na sdělení Komise „Inteligentní regulace v Evropské unii“(KOM(2010)0543),

–   s ohledem na sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (KOM(2010)0608),

–   s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho ze dne 9. května 2010 nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise SEK(2010)1214,

–   s ohledem na zprávu „Vyhodnocení přístupu malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek v EU“(8),

–   s ohledem na sdělení Komise „Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí“ (KOM(2008)0400),

–   s ohledem na sdělení Komise „Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008)0394),

–   s ohledem na sdělení Komise „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020. Unie inovací“ (KOM(2010)0546),

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů z 11.−12. května 2011 k zelené knize nazvané „Modernizace politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – směrem k efektivnějšímu evropskému trhu“,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2011 k zelené knize na téma „modernizace politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – směrem k efektivnějšímu evropskému trhu“,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2011 k zelené knize o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7 −0000/2011),

A. vzhledem k tomu, že řádně fungující evropský trh veřejných zakázek je hlavním motorem růstu a základním kamenem jednotného trhu, má zásadní význam pro povzbuzení hospodářské soutěže a inovací a pro řešení četných nových veřejných politických výzev v oblasti ochrany životního prostředí a v sociální oblasti a současně pro dosažení optimální hodnoty pro občany, podniky a daňové poplatníky;

B.  vzhledem k tomu, že evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek výrazně přispěla k posílení transparentnosti a rovného zacházení, k boji proti korupci a k větší profesionalizaci výběrových a zadávacích řízení;

C. vzhledem k tomu, že v současném hospodářském prostředí je více než kdy jindy důležité zajistit náležitou hospodárnost veřejných výdajů a maximální omezení nákladů, které ponesou podniky, přičemž k naplnění těchto dvou cílů by přispělo lepší fungování trhu veřejných zakázek;

1.  vítá zelenou knihu Komise a široký konzultační proces jako výchozí bod pro přezkum směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy a judikaturou Evropského soudního dvora (ESD) a podle revidovaných pravidel pro státní podporu;

2.  zdůrazňuje, že revize směrnic EU pro oblast veřejných zakázek v roce 2004 sice v zásadě přinesla další užitečný rozvoj jednotného trhu v této oblasti, ovšem několik let po provedení směrnic 2004/17 a 2004/18 do vnitrostátního práva je třeba posoudit, zda nebude nutné provést úpravy a upřesnění směrnic k odstranění nedostatků, které odhalila praxe; upozorňuje, že mnohé zainteresované strany vnímají pravidla pro zadávání veřejných zakázek jako velmi složitá, což vede k drahým a náročným administrativním postupům, jejichž dodržení vyžaduje administrativní vnitrostátní postupy; vyjadřuje politování nad častým výskytem případů nedostatečné transpozice pravidel do vnitrostátního práva a nad nedostatkem opatření v oblasti školení; vyzývá Komisi, aby navrhla podstatné zjednodušení a konsolidaci pravidel a případně je dále objasnila; dále zdůrazňuje, že rozšířené využívání informačních a komunikačních technologií musí nyní hrát významnou úlohu při snižování administrativy a nákladů a že by měly být práce na jednotlivých evropských iniciativách v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek příslušně sladěny s reformou pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

3.  žádá, aby bylo ve směrnicích výslovně uvedeno, že nebrání žádné zemi v dodržení požadavků Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 94; vyzývá Komisi, aby vybídla všechny členské státy ke splnění požadavků této Úmluvy; zdůrazňuje, že v zájmu efektivního fungování udržitelného zadávání veřejných zakázek jsou nezbytná jasná a jednoznačná pravidla EU, která přesně stanoví členským státům rámec pro právní předpisy a provádění;

První úkol: zlepšit právní jasnost

4.  žádá o objasnění oblasti působnosti směrnic; připomíná, že hlavním účelem veřejných zakázek je nákup zboží, práce a služeb ze strany veřejných orgánů za účelem uspokojení potřeb občanů a zajištění efektivního využívání veřejných finančních prostředků; zdůrazňuje, že kvalifikovat postup jako zadání veřejné zakázky je možné tehdy, pokud přinese veřejnému zadavateli přímý prospěch;

5.  vyzývá k objasnění definic ve směrnicích – například definice „veřejnoprávního subjektu“ – s ohledem na judikaturu ESD, aniž by se ovšem zmenšila oblast působnosti pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek;

6.  připomíná své usnesení z května 2010 o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek, které zohlednilo judikaturu ESD a přiklonilo se k názoru, že se na vzájemnou spolupráci veřejných orgánů nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pokud platí, že: účelem daného partnerství je plnění úkolu ve veřejném zájmu uloženého všem dotčeným veřejným orgánům, tento úkol plní výhradně dotčené veřejné orgány, tj. bez zapojení soukromého kapitálu a tato činnost byla v zásadě vykonána jménem dotčených veřejných orgánů; zdůrazňuje skutečnost, že přenos úkolů mezi organizacemi veřejného sektoru je záležitostí vnitřní organizace správy členských států a nepodléhá pravidlům pro zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že tato objasnění by měla být kodifikována ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek;

7.  upozorňuje na vyloučení koncesí na služby z oblasti působnosti evropských pravidel pro zadávání veřejných zakázek; opakuje, že je třeba věnovat náležitou pozornost složitosti postupů a rozdílům v právní kultuře a praxi jednotlivých členských států ve vztahu ke koncesím na služby; přiklání se k názoru, že proces vymezení pojmu koncese na služby a vytvoření právního rámce, jímž by se tyto koncese řídily, prošel vývojem, který je důsledkem směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 a doplňující judikatury Soudního dvora Evropské unie; trvá na tom, že jakýkoli návrh právního aktu týkajícího se koncesí na služby by byl opodstatněný, pouze pokud by měl za cíl napravit narušení fungování vnitřního trhu; upozorňuje, že taková narušení dosud nebyla zjištěna, a právní akt o koncesích na služby je tudíž zbytečný, protože nesměřuje ke znatelnému zlepšení fungování vnitřního trhu;

8.  zdůrazňuje, že by měla být zachována stávající klasifikace kategorií služeb A a B, jelikož „mírnější“ pravidla pro služby B mají své opodstatnění v povaze služeb poskytovaných především na místní nebo regionální úrovni; vyzývá Komisi, aby vytvořila nástroje, díky nimž budou moci místní a regionální orgány snáze rozhodnout, do které kategorie konkrétní zakázka spadá;

9.  v této souvislosti konstatuje, že uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek v případě poskytování osobních sociálních služeb často není tou nejlepší cestou, jak uživateli dané služby zajistit ty nejlepší výsledky; požaduje, aby byly podle evropského práva uznány prověřené postupy členských států založené na zásadě, že všichni poskytovatelé, kteří dokáží vyhovět předem zákonem stanoveným podmínkám, by měli být oprávněni služby poskytovat bez ohledu na svou právní formu za předpokladu, že budou dodrženy obecné zásady rovného zacházení, transparentnosti a nediskriminace;

10. zdůrazňuje, že by nemělo dojít k zavedení nových pravidel pro trhy veřejných zakázek pod prahovými hodnotami EU, jelikož by to mohlo ohrozit právní jistotu vytvořenou na vnitrostátní úrovni;

11. vyzývá Komisi, aby sladila směrnici o přezkumném řízení s novým rámcem pro zadávání veřejných zakázek, který bude výsledkem probíhající revize, a provedla tento úkon souběžně s hlavním legislativním návrhem a zajistila tak soudržnost;

12. zdůrazňuje, že Komise má povinnost sledovat řádné provedení směrnic EU do právních řádů členských států;

Druhý úkol: rozvinout celý potenciál zadávání veřejných zakázek – získat nejlepší poměr hodnotyceně

13. je toho názoru, že za účelem plného rozvinutí potenciálu zadávání veřejných zakázek by již nemělo být určujícím faktorem kritérium nejnižší ceny, jež by mělo být všeobecně nahrazeno kritériem hospodářsky nejvýhodnější nabídky, pokud jde o hospodářský, sociální a ekologický přínos, přičemž by se měly zohlednit celkové náklady životního cyklu příslušného zboží, služeb či prací; zdůrazňuje, že to nijak nevylučuje nejnižší cenu jako rozhodující kritérium v případě vysoce standardizovaného zboží a služeb; naléhavě vyzývá Komisi, aby v těsné spolupráci se členskými státy vypracovala metodiku pro výpočet nákladů životního cyklu na široké a dobrovolné bázi; zdůrazňuje, že podpora kritéria „maximálního hospodářského prospěchu“ by podpořila inovace a úsilí o dosažení nejlepší kvality a ceny, tzn. naplnění požadavků strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že toto má význam zejména pro zadávání veřejných zakázek v případě zboží, které má dopad na zdraví spotřebitelů, např. v potravinářském odvětví, kde hrají kvalita a výrobní metody důležitou úlohu; zdůrazňuje, že pravidla zadávání veřejných zakázek by měla být dostatečně pružná, aby se zajistilo, že pasivní konzumenti, například v nemocnicích, pečovatelských zařízeních pro starší osoby, ve školách a předškolních zařízeních budou mít rovný přístup ke zdravému a kvalitnímu jídlu za odpovídající cenu, a nikoli pouze k nejlevnější dostupné variantě;

14. uznává, že při správném využití mohou být veřejné zakázky skutečnou hybnou silou při podpoře kvalitních pracovních míst, platů a podmínek, rovných příležitostí, rozvoje schopností, odborné přípravy, podpoře politik v oblasti životního prostředí a při zajišťování pobídek pro výzkum a inovace; vyzývá Komisi, aby vybídla vlády a veřejné zadavatele, aby posílili využívání udržitelného zadávání veřejných zakázek, čímž podpoří vysoce kvalitní zaměstnanost a zabezpečí poskytování kvalitních služeb a zboží; vyzývá Komisi, aby analyzovala, jak zadávání veřejných zakázek přispělo k dosažení širších cílů EU, a aby navrhla, jak by bylo možné tyto cíle v budoucnu zlepšit;

15. připomíná, že zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi je málo využívaným nástrojem, který může podnítit inovace při zadávání veřejných zakázek a výrazně přispět k určení a vytvoření vedoucích trhů ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám; dále se domnívá, že navrhovaný model sdílení rizik a přínosů v předobchodní fázi vyžaduje právní vyjasnění a zjednodušení, aby zadavatelé zakázek mohli tento nástroj pravidelně a účinně využívat; v souladu s tím vyzývá Komisi, aby jako součást celkové revize navrhla změnu příslušných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pravidel státní pomoci a podpořila tak zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi;

16. poukazuje na význam standardů pro zadávání veřejných zakázek, které mohou zadavatelům veřejných zakázek pomoci naplnit cíle jejich politik efektivním a transparentním způsobem; žádá, aby byla v této souvislosti vytvořena pravidelně aktualizovaná databáze norem, zejména ve vztahu k environmentálním a sociálním kritériím, která by byla k dispozici veřejným orgánům, aby tak bylo zajištěno, že zadavatelé budou mít při přípravě výběrových řízení k dispozici vhodné pokyny a jasný soubor pravidel, aby si mohli snadno ověřit, zda dodržují příslušné normy;

17. vyzývá k tomu, aby byly v oblasti veřejných zakázek více uplatňovány nediskriminační a otevřené normy v zájmu cílů usilujících o zjednodušení a inovace, a to především pokud jde o přístupnost, IKT a životní prostředí;

18. zdůrazňuje skutečnost, že je správné považovat za vlastnost produktu informaci o tom, zda produkt či služba vznikaly udržitelným způsobem, což může být využito jako kritérium pro srovnání s produkty nebo službami, jež udržitelným způsobem nevznikaly, aby tak mohli veřejní zadavatelé transparentně kontrolovat environmentální a sociální dopad zadaných zakázek, a aby současně nedošlo k oslabení nezbytné vazby na předmět smlouvy; upozorňuje na to, že je třeba v relevantních a přiměřených případech u všech typů smluv vyjasnit rámec pro zahrnutí požadavků na výrobní proces do technických specifikací; poukazuje na kauzu Wienstrom, která se stala klasickým příkladem toho, jak a proč mohou být výrobní vlastnosti zařazeny do technických specifikací;

19. zdůrazňuje potřebu posílit rozměr udržitelnosti na poli veřejných zakázek tím, že se umožní, aby byla otázka udržitelnosti začleňována do každé fáze postupu zadávání veřejné zakázky (tj. prokázání způsobilosti, technické specifikace, ustanovení o plnění zakázky);

20. poukazuje na to, že by veřejní zadavatelé měli v reakci na zvýšené povědomí o vlivu zboží, činností a služeb na životní prostředí a změnu klimatu zahrnout náklady na životní prostředí do posouzení „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ a do svých výpočtu nákladů souvisejících s životním cyklem; zdůrazňuje v této souvislosti, že pokud se kritéria, která se k veřejným zakázkám nevztahují, budou brát v úvahu, mělo by se tak dít na dobrovolném základě a rozhodnutí o jejich použití musí být vyhrazeno veřejným orgánům nebo rozhodovacím orgánům, které za nimi stojí a mají přímou demokratickou legitimitu, v návaznosti na individuální tvorbu politik na místě; naléhavě žádá Komisi, aby vyjasnila pojmy „místní dodavatel“ a „místně produkovaný“;

21. konstatuje, že je třeba dále zpřesnit znění směrnic, pokud jde o zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;

22. domnívá se, že by měla být posílena stávající ustanovení o subdodávkách, neboť využívání několika úrovní subdodávek může způsobovat problémy s plněním kolektivních smluv, pracovních podmínek a zdravotních a sociálních norem; navrhuje proto, aby byly veřejné orgány podrobně informovány o využití subdodavatelů ještě před přidělením zakázky; žádá Komisi, aby s přihlédnutím k příštímu přezkumu směrnic posoudila, zda jsou nezbytná další pravidla pro přidělování subdodávek, například ve vztahu ke stanovení linie odpovědnosti, zejména s cílem zabránit tomu, aby se na subdodavatele z řad malých a středních podniků vztahovaly horší podmínky než na hlavního dodavatele, kterému byla veřejná zakázka přidělena;

23. uvědomuje si, jakou úlohu může EU hrát při snazším rozvoji úspěšných partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem tím, že v členských státech podpoří spravedlivou hospodářskou soutěž a výměnu osvědčených postupů v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti; poukazuje však na to, že v jednotlivých členských státech existují významné rozdíly mezi zákonnými a procesními požadavky, které se v této oblasti uplatňují; vyzývá proto Komisi, aby jasně definovala pojem partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména pokud jde o způsob, jakým budou jednotlivé strany sdílet společná rizika a finanční závazky;

24. vyzývá Komisi, aby přehodnotila vhodnou úroveň prahových hodnot pro zakázky na dodávky a služby a v případě potřeby tyto prahové hodnoty zvýšila a usnadnila tak mimo jiné subjektům neziskového sektoru, podnikům sociální ekonomiky a malým a středním podnikům přístup k veřejným zakázkám; požaduje, aby byly velmi pečlivě zváženy právně závazné požadavky Dohody o vládních zakázkách uzavřené v rámci WTO; zdůrazňuje, že vzhledem k obtížím, které již v jednáních o přístupu k veřejným zakázkám existují, by mělo být zohledněno také to, že zvyšování prahových hodnot v Evropě by mohlo velice snadno vést k dalším komplikacím pro obchodní politiku EU; domnívá se, že další sladění těchto prahových hodnot s již harmonizovanými prahovými hodnotami směrnice o zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (2004/17/ES) a směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany (2009/81/ES) by mělo přinést tu nejvyšší úroveň zjednodušení a jasnosti, a to na straně jak zadavatelů, tak dodavatelů;

25. zdůrazňuje, že jakékoliv rozšíření pravidel pro zadávání veřejných zakázek v EU na předmět nákupu by představovalo významnou změnu stávajícího systému, jež by měla být pečlivě uvážena; pochybuje, že by tato změna přispěla k zjednodušení a zefektivnění, a obává se, že by spíše zkomplikovala pravidla a přinesla velké množství výjimek, které by v praxi bylo obtížné administrativně zpracovat, neboť směrnice o zadávání veřejných zakázek stanovují procesní pokyny („jak nakupovat“), které by neměly být doplňované ustanoveními o tom, „co nakupovat“;

Třetí úkol: zjednodušit pravidlaumožnit pružnější postupy

26. zdůrazňuje, že směrnice bývají často vnímány jako příliš podrobné a stále techničtější a složitější, přičemž se současně velmi zvýšilo právní riziko nedodržení těchto pravidel jak ze strany veřejných zadavatelů, tak dodavatelů; upozorňuje, že obava z příliš složitých pravidel vede k neochotě podstupovat rizika, což potlačuje inovace a udržitelný rozvoj, a zadavatelé proto velmi často volí místo nejlepší hodnoty nejnižší cenu; žádá, aby bylo věnováno více prostoru jednání a komunikaci ve spojení s opatřeními, jimiž by se zajistila transparentnost a předešlo se zneužívání a diskriminaci, a důrazně vyzývá, aby byl jako první možný krok výslovně povolen průzkum trhu;

27. konstatuje, že politika v oblasti zadávání veřejných zakázek by měla v prvé řadě zavedením jasných, transparentních a pružných postupů zajistit účinné využívání finančních prostředků ze strany členských států, dosáhnout optimálních výsledků s ohledem na veřejné zakázky a umožnit, aby evropské podniky po celé Unii mohly soutěžit na stejné výchozí úrovni;

28. vyjadřuje svou podporu tomu, aby byla při přezkumu evropských právních předpisů o zadávání veřejných zakázek vytvořena jasná, jednoduchá a pružná pravidla, čímž by se postupy zadávání veřejných zakázek zjednodušily, byly méně těžkopádné, levnější, otevřenější malým a středním podnikům a více by napomáhaly investicím; považuje proto za nutné více se opírat o obecné zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace; domnívá se, že zjednodušení pravidel o zadávání veřejných zakázek by mělo umožnit, aby se omezilo riziko chyb a aby se věnovala větší pozornost potřebám malých veřejných zadavatelů;

29. doporučuje posoudit, zda by vyjednávací řízení s předběžným zveřejněním na úrovni EU mohlo být povoleno nad rámec toho, co je uvedeno ve stávající směrnici, aby mohli zadavatelé a hospodářské subjekty lépe komunikovat a nabídka a poptávka mohly být účinně koordinovány; domnívá se, že pokud se uvažuje o jakémkoliv rozšíření rozsahu vyjednávacího řízení, je třeba zavést další ochranná opatření proti zneužití, např. povinnost zadavatelů stanovit předem pro všechny účastníky alespoň některé minimální podmínky týkající se vykonávání postupu, v souladu s tím, co je považováno v oblasti soukromých zakázek za osvědčený postup, a zavést rovněž požadavky na písemnou dokumentaci;

30. vyzývá Komisi, aby přezkoumala současné přístupy ke kvalifikaci dodavatelů (konkrétně u rámcových dohod, dynamických nákupních systémů a využívání kvalifikačních systémů ze strany zadavatelů veřejných služeb), aby tak přijetí jakýchkoli nových přístupů ke kvalifikaci vedlo ke snížení nákladů a zkrácení časových lhůt, aby přístupy byly přitažlivé jak pro zadavatele, tak hospodářské subjekty a aby vedly k nejlepším možným výsledkům;

31. opětovně připomíná, že trvá na systematickém přijímání alternativních nabídek (nebo variant), neboť jsou klíčové pro podporu a rozšiřování inovativních řešení; zdůrazňuje, že specifikace odkazující na výkon nebo funkční požadavky a výslovné přijetí variant dává uchazečům možnost navrhnout inovativní řešení, zejména ve vysoce inovativních odvětvích, jako je oblast IKT; žádá také, aby byly prověřeny všechny legislativní i v nelegislativní prostředky, jak zajistit, aby se zadávání veřejných zakázek ve větší míře podílelo na podpoře inovací v Evropě;

32. vyzývá Komisi, aby vyjasnila regulační rámec pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o fázi provádění smlouvy (např. provádění „podstatných změn“ platné smlouvy, změn týkajících se dodavatele a vypovězení smluv);

33. považuje za politováníhodné, že uchazeči mají pouze omezené možnosti napravit opomenutí ve svých nabídkách; žádá proto Komisi, aby přesněji určila, jaká opomenutí mohou uchazeči napravit, jaké dodatečné úpravy jsou povoleny a jakým způsobem lze zajistit transparentnost a rovné zacházení;

34. poukazuje na to, že veřejní zadavatelé by měli být schopni využívat předchozích zkušeností s konkrétním uchazečem na základě oficiální hodnotící zprávy; doporučuje stanovit časový limit pro vyloučení, což by mělo zajistit transparentnost a objektivitu; poukazuje na to, že je nutné právní vyjasnění směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, v němž se uvede, že uchazeč, který byl shledán vinným z pochybení v předchozím výběrovém či zadávacím řízení, může poté, co konkrétně prokáže, že prošel efektivním „samoočistným procesem“, znovunabýt spolehlivost; toto vyjasnění by posílilo protikorupční mechanismy, neboť podporuje stimuly k rychlejšímu překonávání korupčních praktik, a mohl by odstranit závažnou právní nejistotu;

35. kritizuje, že zelená kniha neuvádí slabé stránky, nedostatek odbornosti a znalostí o zadávání zakázek a nevhodnost strategií zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je důležité podporovat profesionalitu a objektivitu jak na straně veřejných zadavatelů, tak hospodářských subjektů, zejména podporováním rozvoje cílených programů odborné přípravy; doporučuje, aby byla v kontextu stávajících národních rámců zřízena síť špičkových odborných středisek a aby se podporovala výměna informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; vybízí rovněž zastřešující organizace na vnitrostátní i evropské úrovni, aby přijaly sdílenou odpovědnost za zpřístupnění příslušných informací a za usnadnění výměny informací mezi svými členy po celé Evropě; zdůrazňuje důležitost jasných a snadno srozumitelných manuálů pro veřejné zadavatele i pro uchazeče; vyjadřuje politování nad skutečností, že dokumenty „Nakupujte zeleně! Příručka pro veřejné zakázky v oblasti životního prostředí“ (vydaná v roce 2005) a „Kupujte sociálně: Pokyny ke zohlednění sociálních aspektů ve veřejných zakázkách“ (vydané v roce 2010) nejsou v tomto směru dostatečně užitečné;

36. poznamenává, že pouze 1,4 % zakázek je uděleno podnikům z jiného členského státu; zdůrazňuje, že větší profesionalita a lepší odborná příprava těch, kdo zakázky udělují, a uchazečů by podpořily celoevropskou hospodářskou soutěž a pomohly k plnému využívání výhod vnitřního trhu v oblasti veřejných zakázek;

Čtvrtý úkol: zlepšit přístup pro maléstřední podniky

37. zdůrazňuje, že volný malých a středních podniků, které jsou hybnou silou evropského hospodářství, k veřejným zakázkám je zásadně důležitý pro zachování zaměstnanosti a pro udržitelný rozvoj, inovace a růst; upozorňuje na to, že zjednodušení postupů a administrativních požadavků, vytvoření strategií vstřícných k malým a středním podnikům a uplatňování kodexu osvědčených postupů usnadní přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám a umožní jim účast za rovnocenějších a spravedlivějších podmínek; domnívá se, že zajištění zjednodušeného, rovného a spravedlivého přístupu k veřejným zakázkám pro všechny hospodářské subjekty by vedlo k lepšímu využití peněz daňových poplatníků; poukazuje na to, že malé a střední podniky obecně nemají výraznou specializovanou administrativní kapacitu, a že je proto důležité minimalizovat administrativní zátěž, které jsou vystaveny;

38. zdůrazňuje, že výběrová kritéria týkající se finančního postavení, jako je např. obrat společnosti, by měla být přiměřená povaze dané zakázky; varuje Komisi a členské státy, aby při přijímání flexibilních a uživatelsky vstřícných nástrojů nevytvářely nové překážky pro malé a střední podniky a aby především vzaly v potaz jejich zájmy; vyzývá Komisi, aby v zájmu snazšího přístupu k zadávacím řízením v oblasti veřejných zakázek a zvýšení jejich transparentnosti – zejména ve prospěch menších veřejných orgánů a zadavatelů – zmodernizovala internetovou databázi TED (Tenders Electronic Daily) tím, že zlepší její prezentaci a usnadní uživatelům orientaci, přičemž se zaměří hlavně na vyhledávací kritéria a na kvalitu a přesnost překladů shrnutí všech soutěžních nabídek; doporučuje, aby databáze TED poskytovala uživatelům informační servis o zveřejnění nových zajímavých zakázek;

39. žádá Komisi, aby zajistila, aby Dohoda o vládních zakázkách GPA obsahovala doložku, která EU umožní upřednostňovat při zadávání určitých veřejných zakázek evropské výrobce, zejména malé a střední podniky, a to po vzoru doložek, které již uplatňují jiné státy, které jsou smluvní stranou této dohody;

40. žádá Komisi, aby zvýšila informovanost o významu dělení zakázek na dílčí smlouvy a zvážila zavedení zásady „použij nebo vysvětli“, podle níž musí být pravidla v otázkách, jako je dělení zakázek, dodržována nebo jejich nedodržení vysvětleno;

41. poukazuje na to, že veřejní zadavatelé by měli více využívat dělení veřejných zakázek na dílčí smlouvy a tak malým a středním podnikům poskytnout kvalitativně a kvantitativně lepší možnosti pro účast na veřejném výběrovém řízení, čímž se zvýší i úroveň soutěže; vyzývá malé a střední podniky, aby využívaly společného zadávání a slučování zakázek, což by jim umožnilo realizovat úspory z rozsahu v oblastech, jako je například logistika a přeprava; vybízí veřejné orgány, aby flexibilně zvažovaly tyto moderní a dobrovolné formy ujednání; vyzývá Komisi, aby prověřila veškeré možnosti, jak povzbudit dočasné nebo trvalé seskupování malých a středních podniků s cílem umožnit jim účast v nabídkových řízeních, která nejsou rozdělena do částí, aniž by museli fungovat jako subdodavatelé; v této souvislosti žádá Komisi, aby posoudila zejména současnou praxi udělování subdodávek malým a středním podnikům, často za horších podmínek, než má hlavní dodavatel, pokud jde o části zakázek, které nebyly rozděleny na dílčí částí a které jsou příliš velké, než aby se malé a střední podniky mohly zadávacího řízení samy zúčastnit;

42. navrhuje, aby byla v případech, kdy je to proveditelné, povolena vlastní prohlášení, a aby byly originály dokumentů požadovány pouze od kandidátů v užším výběru nebo od úspěšného uchazeče, přičemž by se mělo zabránit jakýmkoli zpožděním nebo narušení trhu způsobeným nepravdivými prohlášeními; žádá Komisi, aby podpořila možnost „elektronického pasu pro veřejné zakázky“, který by uznávaly všechny členské státy a který by dokládal, že hospodářský subjekt splňuje podmínky uložené právními předpisy EU o veřejných zakázkách; zdůrazňuje, že evropský systém předběžné kvalifikace by mohl být užitečným nástrojem, pokud bude jednoduchý, levný a snadno přístupný pro malé a střední podniky;

Pátý úkol: zajistit správnost postupůzabránit nespravedlivým výhodám

43. vyzývá Komisi, aby v zájmu boje proti korupci při zadávání veřejných zakázek prosazovala účinnější postupy pro podávání zpráv, včetně výměny informací mezi členskými státy o vyloučení neseriózních uchazečů; vybízí Komisi, aby na základě doporučení obsažených v usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1729(2010) (9) stanovila jasná pravidla pro ochranu informátorů, aby zvýšila transparentnost smluv hrazených z peněžních prostředků EU a podporovala osvětu na institucionální úrovni i v řadách široké veřejnosti;

44. konstatuje, že některé členské státy již používají efektivní postupy zadávání veřejných zakázek, které zajišťují transparentnost a náležité využívání peněz daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby analyzovala osvědčené postupy členských států v této oblasti a stanovila nejúčinnější zásady zadávání veřejných zakázek v EU;

45. zdůrazňuje, že jedním z cílů těchto směrnic je boj proti korupci a zvýhodňování; zdůrazňuje, že členské státy se v této oblasti potýkají s odlišnými problémy a že propracovanější evropský přístup s sebou nese riziko, že úsilí o zefektivnění a zjednodušení pravidel spíše povede k vytvoření nové administrativní zátěže; poukazuje na to, že v boji proti korupci mají klíčový význam zásady transparentnosti a hospodářské soutěže; vybízí ke společnému přístupu v oblasti „samočisticích opatření“, aby se tak předešlo narušení trhu a aby se zajistila právní jistota pro hospodářské subjekty i veřejné zadavatele;

46. zastává názor, že vzhledem k tomu, že se veřejné zakázky týkají veřejných finančních prostředků, měly by být transparentní a otevřené veřejné kontrole; žádá Komisi o stanovení jasných pravidel s cílem zajistit, aby místní a ostatní veřejné orgány měly právní jistotu a mohly informovat občany o svých smluvních závazcích;

47. vyzývá Komisi, aby posoudila problémy spojené s neobvykle nízkými nabídkami a aby navrhla vhodná řešení; doporučuje, aby veřejní zadavatelé v případě, že obdrží neobvykle nízké nabídky, zavčas poskytli dostatečné informace jiným uchazečům, aby mohli posoudit, zda existuje důvod pro zahájení přezkumného řízení; požaduje větší soudržnost mezi společnou politikou EU v oblasti zahraničního obchodu   a praxí v členských státech přijímajících neobvykle nízké nabídky;

Šestý úkol: rozšířit elektronické zadávání veřejných zakázek

48. vítá zelenou knihu Komise o větším využívání elektronického zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že akční plán pro elektronické zadávání zakázek nesplnil svůj cíl a že má-li pokračovat a být urychlen přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek, je třeba důslednějšího politického vedení na všech správních úrovních, včetně na úrovni EU; přeje si zajistit, aby alespoň 50 % veřejných zakázek orgánů EU a členských států bylo zadáváno elektronicky v souladu se závazky, které vlády členských států přijaly na ministerské konferenci konané v roce 2005 v Manchestru na téma elektronická správa;

49. zdůrazňuje skutečnost, že Komise má jedinečnou úlohu při prosazování větší standardizace a v otázkách infrastruktury – například elektronické podpisy a časová razítka vyžadují pro účely bezpečnosti společně schválený formát; vyzývá Komisi k vytvoření příslušných společných norem; zdůrazňuje, že vysoké technické požadavky na ověření identity uchazečů mohou fungovat jako překážky pro hospodářské subjekty; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vytvořit standardizovaný systém pro elektronický podpis; vyzývá členské státy, aby zavedly službu pro ověřování osvědčení, která pod jejich dohledem vydali akreditovaní ověřovatelé;

50. zdůrazňuje, že má-li být zajištěna interoperabilita různých systémů a má-li se předejít závislosti na prodejcích, je nutno dodržovat otevřené normy a zásadu technologické neutrality;   žádá Komisi, aby zajistila skutečnou interoperabilitu mezi různými platformami pro elektronické zadávání veřejných zakázek, které již existují v členských státech, a aby k tomuto účelu využila výsledky získané v rámci iniciativ EU, jako je PEPPOL a e-CERTIS;

51. upozorňuje na to, že veškeré legislativní návrhy na rozšíření a zjednodušení elektronického zadávání veřejných zakázek by měly být zahrnuty do přezkumu hlavních směrnic o zadávání veřejných zakázek a měly by být v souladu s oblastí působnosti a obecnými pravidly pro zadávání veřejných zakázek, jako jsou povinnosti spojené s prahovými hodnotami;

52. zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek může stimulovat zjednodušení celého zadávacího procesu a zavést účinnější postupy, které podnikům i orgánům veřejné správy umožní výrazné úspory nákladů a času a které povedou ke zvýšení transparentnosti a přístupnosti; konstatuje, že zejména elektronické udělování zakázek otvírá nové cesty pro modernizaci správy v oblasti veřejných zakázek; opakuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek by mělo být méně nákladné, účelnější a transparentnější než klasická veřejná zadávací řízení; domnívá se však, že ještě existuje prostor ke zlepšení a že by se mělo odvést více práce, pokud jde o přístup ke spolehlivým, srovnatelným a objektivním informacím a statistickým údajům; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přeshraniční využívání elektronického zadávání veřejných zakázek;

53. zdůrazňuje, že právní předpisy nejsou jediným stimulem změn; žádá proto Komisi, aby prověřila nové způsoby přeshraniční výměny zkušeností, sdílení osvědčených postupů a předávání znalostí mezi místními a regionálními subjekty; upozorňuje na výraznou potřebu dalšího budování kapacit a zlepšování informovanosti pracovníků používajících elektronické zadávání veřejných zakázek a rovněž na skutečnost, že je nutné pomoci malým a středním podnikům s budováním znalostí a kapacit prostřednictvím pobídek na úrovni členských států nebo EU s cílem zajistit „rovné podmínky“ pro malé a střední podniky na jedné straně a velké podniky na straně druhé; vítá nový nástroj „Propojení Evropy“, který podnítí přeshraniční zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou a tak umožní rozvoj jednotného digitálního trhu;

54. vítá, že Komise v akčním plánu „eGovernment“ na období 2011–2015 oznámila, že platforma epractice.eu bude přetvořena v účinný nástroj pro výměnu zkušeností a informací mezi členskými státy a subjekty využívajícími služby eGovernment, a důrazně vyzývá, aby byla oblast jeho působnosti rozšířena na místní a regionální uživatele;

55. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s.1.

(2)

Úř. věst. L 335, 20.12.2007, s.31.

(3)

Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0233.

(5)

Přijaté texty P7_TA(2011)0146.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0173.

(7)

Úř. věst. C 67E, 18.3.2010, s.10.

(8)

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/files/smes_access_to_public_procurement_final_report_2010_en.pdf

(9)

      Usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1729(2010) o ochraně informátorů, znění přijaté dne 29. dubna 2010.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropské právní předpisy o zadávání veřejných zakázek slaví letos jubileum: před čtyřiceti lety dne 26. července 1971 vstoupila poprvé v platnost směrnice o stavebních pracích 71/305/EHS. O této události se málokdy hovoří, i v Zelené knize „o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek“ se na tuto směrnici poukazuje jen jednou. Přitom se čtyřicáté výročí nabízelo k tomu, aby bylo provedeno zhodnocení a analýza úspěchů a neúspěchů politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Pokud jde o úspěchy: právní předpisy EU o zadávání veřejných zakázek přispěly rozhodujícím způsobem k tomu, že je zadávání veřejných zakázek transparentnější a že se zasáhlo proti korupci a nepotismu, zároveň daly podnět k profesionalizaci veřejných zadavatelů a rovněž přispěly k tomu, že se snížily ceny. Má to ovšem už i svou stinnou stránku. Mnohé studie a stanoviska uvádějí, že nižší cena jde na úkor kvality a inovací, jakož i udržitelnosti produktů a služeb, což znamená, že nejsou dostatečně zohledňovány náklady celého životního cyklu.

Jiné náklady se však naopak zvýšily. Kvůli jednostrannému důrazu na právní otázky se zvýšily transakční náklady, musí se draze platit za externí poradenství. Také tendence veřejných orgánů spoléhat v případě právní nejistoty na byrokratické postupy byla neúmyslně posílena, což vedlo ke snaze vyhýbat se rizikům a ve sporném případě udělit zakázku nejlevnějšímu produktu/službě, namísto té nejinovativnější či úplně nejlepší nabídce. Tento vývoj je obzvláště problematický v době hospodářské krize a omezených veřejných rozpočtů.

Proto je třeba uvítat skutečnost, že Komise chce prostřednictvím přezkumu upravit právní předpisy EU o zadávání veřejných zakázek, aby byly jednodušší a pružnější. V předložené Zelené knize však lze nalézt i rozpory. Na jedné straně rozsah a podrobnost 114 otázek vyvolává dojem, že jde o zavedení nějaké „mikrovyhlášky“ pro zadávání veřejných zakázek, na straně druhé jsou mnohé otázky či předložené návrhy protichůdné. Například kvóty nebo závazné cíle při zadávání zakázek by mohly být v rozporu s deklarovanou snahou o zjednodušení a zajištění větší právní jistoty a v negativním smyslu přispět k další byrokratizaci a vytváření nových právních předpisů.

Zpravodajka zastává stanovisko, že by přezkum směrnic o zadávání veřejných zakázek měl vycházet z toho, že se právní předpisy EU o zadávání veřejných zakázek staly v mezidobí v Evropě zavedenou praxí: na počátku byly nutné silně formalizované postupy za účelem vybudování určité profesionality v postupu při zadávání zakázek a přijetí zásad transparentnosti, nediskriminace a hospodářské soutěže ze strany zadavatelů, což je nyní zavedenou praxí. V současnosti se dospělo k tomu, že je nutné právní předpisy o zadávání veřejných zakázek opět zeštíhlit a přivést je zpět k jejich vlastní podstatě, tedy aby byly zárukou transparentnosti, nediskriminace a zajištění hospodářské soutěže.

Právní jasnostprávní jistota

Uvedené přezkumy samozřejmě musí být provedeny obezřetně, aby nebyly zpochybněny osvědčené postupy – k těm patří například rozdělení do dvou směrnic či rozčlenění na stavební práce, dodávky nebo služby, jakož i rozdělení na služby podle příloh A a služby podle příloh B. Zvláštní ustanovení pro služby podle příloh B vycházejí z převážně místní povahy těchto služeb. Objevují se však nejasnosti ve vztahu k některým finančním službám, obdobně i zařazení záchranných služeb musí být přesněji vymezeno.

Kromě toho se objevují mnohé právní nejasnosti, které v minulosti opakovaně vedly k podání stížností nebo soudním procesům. Zadávání veřejných zakázek charakterizuje obzvláště vysoká „hodnota předmětu sporu“ a přezkum směrnic by měl přispět k tomu, aby byla tato „kultura sporů“ omezena a aby byla zajištěna větší právní jistota. Jen tak lze lépe a jednodušeji využít potenciál zadávání veřejných zakázek pro inovativní a udržitelný rozvoj národního hospodářství, jemuž se v dobách hospodářské krize a vyššího zadlužení státu přisuzuje velký význam.

V oblasti působnosti směrnic by tedy mělo být vysvětleno, že se jedná o právní úpravu zadávání veřejných zakázek, které podle nejnovější judikatury Evropského soudního dvora musí veřejným zadavatelům přinést přímý ekonomický prospěch, že na vzájemnou spolupráci veřejných orgánů se podle definic ESD právní předpisy o zadávání veřejných zakázek nevztahují a že ani koncese na služby nespadají do oblasti působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek.

Pokud Komise předloží samostatnou právní úpravu ke koncesím na služby, měla by se v souladu s nejnovější judikaturou ESD omezit pouze na to nejnutnější, definovat oblast působnosti v souladu se směrnicí o službách a uskutečnit parlamentní projednání této úpravy paralelně s přezkumem směrnic o zadávání veřejných zakázek, aby zabránila dalšímu roztříštění právních předpisů a zajistila ucelenost. V tomto rámci pak musí být rovněž objasněna potřebná právní jistota pro partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

Inovaceudržitelné zadávání veřejných zakázek

Zpravodajka jednoznačně vítá snahy Evropské komise zapojit zadávání veřejných zakázek více do služby všeobecných společenských cílů, poukazuje však na to, že největší překážka leží přímo v  směrnicích o zadávání veřejných zakázek. Dokud bude mít kritérium nejnižší nabídky ve směrnicích stejnou váhu jako hospodářsky nejvýhodnější nabídka, změní se v této oblasti bez ohledu na velké ekonomické problémy veřejných zadavatelů velmi málo. Aspoň nějaké změny zde bude dosaženo, jestliže bude hospodářsky nejvýhodnější nabídka ustanovena jako pravidlo (např. podle zásady „použij nebo vysvětli“) a kritéria používaná k určení takové nabídky budou funkčnější.

Zadávání veřejných zakázek by mělo být rovněž prováděno podle kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky, včetně zahrnutí celkových nákladů životního cyklu dodávek, stavebních prací nebo služeb, přičemž je Komise důrazně vyzývána, aby vypracovala metodiku pro stanovení nákladů na celý životní cyklus předmětu zakázky, která rozšíří dosavadní metodiku, jednostranně zaměřenou na energetickou účinnost, a zahrne všechny otázky udržitelnosti.

Dále musí být ještě ujasněno, že kritéria udržitelné a eticky odpovědné výroby mohou být zahrnuta do technických specifikací, neexistují žádné právní důvody, jež by to znemožňovaly, naopak rozsudek ESD ve věci Wienstrom(1) jasně stanovil, že pro udržitelné zadávání veřejných zakázek má právě výrobní proces rozhodující význam.

Přezkum by měl rovněž objasnit otázky, ve kterých se jednostranná interpretace právních předpisů o zadávání veřejných zakázek může dostat do konfliktu s všeobecnými společenskými cíli, jak smlouvami o fungování Evropské unie, tak i strategií Evropa 2020. Například by mělo být přezkoumáno, do jaké míry mohou veřejní zadavatelé (např. nemocnice) sáhnout při nákupu potravin po regionálních produktech, aby zbytečně nezatěžovali životní prostředí.

Zjednodušenívětší pružnost

Zjednodušení pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek a lepší přístup k pružným nástrojům přispěje k podpoře udržitelného a inovativního zadávání veřejných zakázek. K tomuto účelu zpravodajka navrhuje různé možnosti, jako systematické sledování trhu, lepší využití vyjednávacího řízení s předchozím zveřejněním oznámení a další doprovodná opatření ke zvýšení transparentnosti nebo obecné přijetí alternativních nabídek (variant), přičemž je třeba zvlášť zohlednit nabídky z hlediska udržitelného rozvoje. K dosažení ekologických a inovativních výsledků zadávání veřejných zakázek je vhodnější možnost zohlednění výkonu nebo funkčních požadavků než podrobných technických požadavků. Rovněž je nutné usnadnit úpravu či korekturu chyb ve výzvě – samozřejmě s odpovídajícími bezpečnostními zárukami, aby byla zajištěna transparentnost a kontrola řízení.

Kromě toho musí v rámci přezkumu proběhnout diskuze o úpravě prahových hodnot, na což poukazují mnohá stanoviska, diskuze o této otázce jsou však velmi kontroverzní, a bylo by jistě užitečné, uspořádat ke zmíněné otázce dodatečné slyšení.

Zpravodajka ale poukazuje také na to, že by neměla být přeceňována právní stránka procesu zadávání veřejných zakázek, Komise musí nabídnout větší podporu po praktické stránce, například při organizaci výměny zkušeností nebo vytváření osvědčených postupů a metod, a v podpoře vzdělávacích programů v členských státech. Tyto vzdělávací programy by neměly směřovat pouze k místním zadavatelům, ale měly by zahrnout i politické činitele a další aktéry, především nevládní organizace, které zajišťují sociální služby. Zde by bylo možné využít francouzských zkušeností, neboť tento model je právě ve Francii testován.

Přístup malýchstředních podniků (MSP)

Zpravodajka již na význam této otázky poukázala ve své zprávě z minulého roku „o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek“ a doporučila různé nástroje pro lepší přístup malých a středních podniků. Přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám brání mnohé překážky, rovněž prosazení sdělení „Zelenou malým a středním podnikům“ - „Small Business Act“ má v mnoha členských státech velké rezervy.

Zpravodajka proto navrhuje opatření, která by zaprvé snížila transakční náklady pro malé a střední podniky jako zásada „jen jednou“, podle níž musí originální dokumenty předložit pouze úspěšní uchazeči na konci zadávacího řízení, případně vytvoření standardizovaného „pasu pro veřejné zakázky“, ve formě elektronického registračního systému, ve kterém budou uložena odpovídající osvědčení, v některých členských státech už takové systémy existují.

Za další by mělo být více podporováno a požadováno dělení zakázek do dílčích položek, zde by mohl být použit postup „použij nebo vysvětli“ a zajištěna lepší transparentnost.

Mezi další opatření k posílení malých a středních podniků patří zaměření na hospodářsky nejvýhodnější nabídku, lepší přijímání alternativních nabídek (variant), intenzivnější využívání vyjednávacího řízení a všeobecné zjednodušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jakož i zvýšení jejich pružnosti.

Elektronické zadávání veřejných zakázek

Akční plán na zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v rámci celé EU bohužel nedosáhl svého cíle - 50 % zadaných veřejných zakázek v roce 2010 prostřednictvím elektronického zadávacího řízení. Průměrné hodnoty jsou u sotva 5 %. Jen málo zemí, jako např. Portugalsko, bylo v tomto ohledu úspěšných. Zpravodajka proto vítá Zelenou knihu o elektronickém zadávání veřejných zakázek a vyzývá Evropskou komisi, aby přijala v této oblasti silnější politickou odpovědnost a potřebná ustanovení s cílem podporovat v rámci EU elektronické zadávání veřejných zakázek a začlenit je do přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek.

(1)

ESD, Věc C-448/01, EVN AG a Wienstrom GmbH proti Republice Rakousko, 4. prosince 2003, Sbírka rozhodnutí (2003) strana I-14527.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (1. 9. 2011)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o modernizaci zadávání veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Navrhovatel: Kader Arif

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá smluvní strany Dohody o veřejných zakázkách (GPA), aby co nejrychleji dokončily její reformu, kterou se zvýší spravedlnost a transparentnost na mezinárodní úrovni díky zefektivnění boje proti korupci, přičemž bude respektována multifunkčnost zadávání veřejných zakázek; vyzývá tyto státy, aby své výhrady týkající se území nebo odvětví omezily při na ratifikaci budoucí dohody na rozumnou míru; vyjadřuje přitom politování nad tím, že dohodu GPA dosud nepodepsala žádná z tzv. rychle se rozvíjejících zemí; vyzývá tyto státy, aby se podílely na probíhajícím reformním procesu a aby budoucí dohodu rychle uzavřely a ratifikovaly;

2.  zdůrazňuje, že obchodní politiku EU je třeba transformovat tak, aby se stala skutečným nástrojem dosažení udržitelného rozvoje a vytváření většího množství lepších pracovních míst; žádá Komisi, aby prováděla obchodní politiku, jež bude v souladu se silnou průmyslovou politikou vedoucí k vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že obchodní partneři EU se musí řídit určitými pravidly a musí dbát na jejich dodržování, protože v opačném případě by porušovali mezinárodní závazky a značně tak poškozovali fungování vnitřního trhu;

3.  připomíná, že GPA, která musí zůstat základním nástrojem regulace veřejných zakázek na mezinárodní úrovni, stanoví zvláštní a diferencovaný režim pro rozvojové země; vyzývá Komisi, aby ve svých dvoustranných vztazích s těmito zeměmi tuto zásadu respektovala;

4.  zdůrazňuje, že v kontextu zesílené mezinárodní konkurence evropské podniky vynikají svou inovační kapacitou, špičkovými technologiemi, které vyvíjejí, a kvalitou sociálních a ekologických norem, které uplatňují; vyzývá Komisi, aby v rámci GPA podpořila princip, že se nerozhoduje pouze podle ceny, ale také podle dalších kritérií týkajících se předmětu výběrového řízení, zejména pokud jde o schopnost zvýšit bezpečnost při práci; vyzývá Komisi, aby při svých jednáních o dohodách o volném obchodu se zeměmi, které nejsou smluvními stranami GPA, uplatňovala i tato dodatečná kritéria, přičemž při výběru a stanovení těchto kritérií by měla vždy zohlednit stupeň rozvoje druhé strany; domnívá se, že zlepší-li se pravidla pro zadávání veřejných zakázek, bude vznikat více kvalitních pracovních míst, napomůže se evropské průmyslové politice a udržitelnému rozvoji v sociální oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí;

5.  vyzývá Komisi, aby směrnice EU rozšířila o ustanovení úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 94 o pracovních ustanoveních ve smlouvách o veřejných zakázkách, čímž podpoří sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, které by od uchazeče a zadavatele vyžadovalo, aby se řídili odměnami a jinými místními pracovními podmínkami, jak jsou stanoveny například v kolektivních smlouvách nebo ve vnitrostátních právních předpisech;

6.  zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek představuje vhodný hospodářský nástroj k uskutečňování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů ekologicky udržitelného růstu a že rovněž může sloužit k podpoře vysokých sociálních norem na celém světě; vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod vkládala cílené pobídky pro podniky, aby se zadávání veřejných zakázek stalo sociálně únosnější a ekologičtější a aby vytvářelo prostředí příznivé pro inovace;

7.  upozorňuje Komisi na to, že směrnice 2001/17/ES a 2004/18/ES sice nabízejí určitý prostor pro zohlednění sociálních a ekologických norem a norem udržitelnosti, pokud přímo souvisejí se smlouvou, avšak modernizace stávajících právních předpisů by měla mít za cíl tento prostor rozšířit a redukovat existující omezení, aby bylo možné lépe využít potenciálních synergií zadávání veřejných zakázek k dosažení cílů v jiných významných oblastech politik;

8.  poukazuje na to, že je třeba zvýšit efektivitu zadávání veřejných zakázek, pokud jde o jejich pozitivní vliv na společenskou a ekologickou angažovanost vnitrostátních a mezinárodních podniků, a že je třeba využít příležitosti učinit obchod v EU a na celém světě pomocí odpovědného zadávání veřejných zakázek sociálnějším a ekologičtějším;

9.  připomíná, že podniky mohou ovlivňovat a podporovat zaměstnanost, důstojnou práci, dodržování pracovních a sociálních předpisů, přístupnost, spravedlivou hospodářskou soutěž, respektování lidských práv a sociální angažovanost, pokud budou jejich nabídky ve veřejných soutěžích vykazovat vysoké standardy; vyzývá proto Komisi, aby při modernizaci dohod o veřejných zakázkách vzala toto hledisko v dostatečné míře v potaz;

10. žádá Komisi, aby zajistila, že GPA bude obsahovat ustanovení, které EU dovolí upřednostňovat při zadávání veřejných zakázek evropské výrobce, zejména malé a střední podniky, a to po vzoru ustanovení, která již uplatňují jiné státy, které jsou smluvní stranou této dohody;

11. je toho názoru, že stávající ustanovení o veřejných zakázkách jsou příliš složitá a zakázky tak jsou prakticky nedostupné pro menší uchazeče a pro malé a střední podniky, takže vlastně jde o mimocelní překážku obchodu; vyzývá proto Komisi, aby se ve svém legislativním návrhu o modernizaci právních předpisů o zadávání veřejných zakázek snažila vyjít vstříc potřebám menších uchazečů a malých a středních podniků, aby se tak mohli více podílet na veřejných zakázkách a světovém obchodu; doufá též, že dojde k zjednodušení administrativních postupů díky využívání informačních technologií, zejména ve formě otevřených výběrových řízení prostřednictvím internetu; vyzývá Komisi, aby při modernizaci zadávání veřejných zakázek zohlednila společenskou hodnotu malých a středních podniků a učinila cílená opatření na podporu jejich účasti na veřejných zakázkách a k posílení jejich konkurenceschopnosti;

12. důrazně žádá Komisi, aby zjednodušila směrnice 2001/17/ES a 2004/18/ES, zefektivnila postup zadávání veřejných zakázek a snížila míru podrobnosti ustanovení i administrativní zátěž, čímž se zlepší hospodářské rámcové podmínky pro evropské klienty a podniky i pro obchodní partnery EU, zajistí se spravedlivá hospodářská soutěž a zvýší se efektivita a účinnost zadávání veřejných zakázek v Evropě; zdůrazňuje proto, že je třeba zlepšit rámcové hospodářské podmínky pro malé a střední podniky pomocí úpravy prahových hodnot, snížení administrativní zátěže a rozšíření pole působnosti;

13. domnívá se, že je nezbytné mít jasnou představu o zahraničních podnicích působících na evropské půdě, zejména pokud je jejich činnost výrazně podporována třetím státem; je znepokojen možným obcházením pravidel vnitřního trhu zahraničními podniky, jež umístí svou pobočku v EU nebo převezmou evropské podniky; vyzývá tudíž Komisi, aby vytvořila orgán pověřený předběžným posuzováním zahraničních investic, po vzoru výboru CFIUS v USA;

14. domnívá se, že evropský trh se nemůže jednostranně otevřít hospodářským subjektům ze třetích zemí, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh na vytvoření účinného nástroje, který by jednak motivoval ke zvýšení reciprocity vůči státům, jež bez ohledu na to, zda jsou smluvními stranami GPA, neposkytují rovnocenný přístup evropským hospodářským subjektům, a jednak zajistil na celém světě spravedlivé a rovné podmínky hospodářské soutěže;

15. vyzývá Komisi, aby byla při jednání s průmyslovými zeměmi důraznější, aby tak dosáhla lepšího přístupu na trh a větší míry reciprocity v oblasti veřejných zakázek; zdůrazňuje, že skutečný přístup na trh nesmí být omezen mimocelními překážkami, a vyzývá Komisi, aby tomuto problému věnovala v mezinárodních jednáních zvláštní pozornost;

16. poukazuje na to, že kapitoly o zadávání veřejných zakázek v obchodních dohodách EU jsou závazné podle mezinárodního práva, a proto vyzývá Komisi, aby se postarala o to, že obsah těchto kapitol nebude odporovat současným snahám o modernizaci právních předpisů EU týkajících se zadávání veřejných zakázek včetně přezkumu prahových hodnot pro nabídková řízení;

17. je toho názoru, že politické nástroje a cíle podporující zájmy podniků z EU v zahraničí musí být voleny uvážlivě a že za nynější obtížné ekonomické situace není pravděpodobné, že by jakýkoli příklon směrem k protekcionistickým opatřením pomohl oživit evropské hospodářství;

18. je toho názoru, že právoplatné odsouzení v členském státu za trestný čin spáchaný mafií nebo jinou skupinou v rámci organizovaného zločinu představuje důvod pro vyloučení evropských a mimoevropských podniků z veřejných nabídkových řízení ve všech členských státech EU;

19. vzhledem k tomu, jak důležitou úlohu v mezinárodním obchodu hrají velké podniky, jejich dceřiné společnosti a dodavatelské řetězce, se domnívá, že sociální a ekologická odpovědnost podniků by se měla stát součástí obchodních dohod Evropské unie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

31.8.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Vital Moreira, Paul Murphy, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Keith Taylor, Paweł Zalewski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Catherine Bearder, George Sabin Cutaş, Mário David, Albert Deß, Salvatore Iacolino, Maria Eleni Koppa, Elisabeth Köstinger, Marietje Schaake

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Roger Helmer, Patrice Tirolien


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (14. 7. 2011)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o modernizaci zadávání veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Navrhovatel: Bart Staes

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že mají-li být ochráněny zájmy daňových poplatníků EU, je při vynakládání finančních prostředků EU nanejvýš důležité, aby byla řádně uplatňována pravidla pro zadávání veřejných zakázek v členských státech; připomíná, že veřejné výdaje na práce, zboží a služby se pohybují zhruba kolem 19 % HDP Evropské unie (2009) a téměř pětina těchto nákladů spadá dle sdělení Komise o boji proti korupci v EU z roku 2011(1) do oblasti působnosti směrnic EU o zadávání veřejných zakázek (přibližně 420 miliard EUR, neboli 3,6 % HDP Evropské unie); připomíná, že podle Evropského účetního dvora(2) představuje nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek samo o sobě 43 % všech vyčíslitelných chyb a na odhadované míře chyb při čerpání prostředků z Fondu soudržnosti se podílí přibližně třemi čtvrtinami;

2.  vyzývá Komisi, aby provedla potřebnou analýzu pravidel vycházejících z judikatury EU za účelem nastavení jasnějšího právního rámce a zajištění větší právní jistoty pro všechny strany;

3.  naléhá na Komisi, aby navrhla přiměřená pravidla, která bezodkladně zabrání korupci a protěžování, a aby sjednotila pravidla pro všechny účastníky v zadávacím řízení; vyzývá Komisi, aby zavedla společné definice střetu zájmů a závažného porušení předpisů při zadávání veřejných zakázek a aby přijala veškerá nezbytná opatření k zamezení korupci, k níž dochází prostřednictvím dohod o ovlivnění nabídek ve výběrových řízeních („bid rigging“);

4.  zdůrazňuje, že reforma výběrových řízení by měla být zaměřena na zvýšení efektivnosti veřejných výdajů, zajištění účinnějšího využití státních prostředků a dosažení optimálních výsledků veřejných řízení pomocí jasných, transparentních a flexibilních postupů, které vytvoří pro zájemce možnost soutěžit za stejných podmínek v celé Evropské unii;

5.  vyzývá Komisi, aby v zájmu boje proti korupci v systému zadávání veřejných zakázek prosazovala účinnější postupy pro podávání zpráv, včetně výměny informací mezi členskými státy o vyloučení neseriózních uchazečů; vybízí Komisi, aby na základě doporučení obsažených v usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1729(2010)(3) stanovila jasná pravidla pro ochranu informátorů, aby posílila transparentnost smluv hrazených z peněžních prostředků EU a aby podporovala osvětu na institucionální úrovni i na úrovni široké veřejnosti;

6.  zdůrazňuje význam vzdělávání zadavatelů a provádění informačních kampaní v oblasti platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek, neboť se jedná o významný nástroj pro zajištění erudované účasti během řízení a k zamezení chybám; navrhuje zřídit ve všech členských státech ústřední asistenční službu, která by zvláštní pozornost věnovala malým a středním podnikům;

7.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila regulační rámec zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o fázi provádění smlouvy (např. co se týče „podstatných změn“ platné smlouvy, změn týkajících se dodavatele a vypovězení smluv);

8.  vyzývá Komisi, aby podporovala udržitelné smlouvy na veřejné zakázky podléhající sociálním a environmentálním kritériím a kritériím spravedlivého obchodu tím, že stanoví pro členské státy povinnost zahrnout příslušné požadavky do zadávací dokumentace;

9.  poznamenává, že elektronické zadávání veřejných zakázek zlepší přístupnost, transparentnost, účinnost a konkurenceschopnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přeshraniční využívání elektronického zadávání veřejných zakázek;

10. připomíná, že některé členské státy již zavedly efektivní postupy zadávání veřejných zakázek, které zajišťují transparentnost a efektivní využívání peněz daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby analyzovala osvědčené postupy členských států v této oblasti a stanovila nejúčinnější principy zadávání veřejných zakázek v rámci celé EU;

11. vybízí Komisi k přezkoumání stávajících kvalitativních kritérií výběru, přičemž by jako doklad hospodářských a finančních předpokladů hospodářského subjektu měla vedle finanční rozvahy stanovit i výkazy peněžních toků, které představují použitelný znak finanční stability;

12. vyzývá Komisi, aby navrhla způsoby zjednodušení postupů zadávání veřejných zakázek a snížení administrativní zátěže účastníků řízení v zájmu zlepšení šancí malých a středních podniků veřejné zakázky získat, jak požadovala zpráva Parlamentu o iniciativě „Small Business Act“ (2008/2237(/INI)); zdůrazňuje, že tímto se také sníží riziko administrativních chyb; doporučuje pracovat s centrálním nebo regionálním rejstříkem nebo pasem, aby se snížila administrativní zátěž malých a středních podniků způsobená požadavky ve fázi výběru.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Andrea Cozzolino, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ingeborg Gräßle, Iliana Ivanova, Bogusław Liberadzki, Monica Luisa Macovei, Aldo Patriciello, Crescenzio Rivellini, Paul Rübig, Theodoros Skylakakis, Bart Staes, Søren Bo Søndergaard

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Thijs Berman, Zuzana Brzobohatá, Derk Jan Eppink, Christofer Fjellner, Marian-Jean Marinescu, Jan Mulder

(1)

  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru „Boj proti korupci v EU“ (KOM(2011)0308).

(2)

    Výroční zpráva Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2009 spolu s odpověďmi orgánů (Úř. věst. C 303, 9.11.2010, s. 1).

(3)

 Usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1729(2010) o ochraně informátorů, znění přijaté dne 29. dubna 2010.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci (18. 7. 2011)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o modernizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Navrhovatelka: Julie Girling

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  upozorňuje na to, že veřejné zakázky představují 17 % HDP Evropské unie a jsou významným tržním nástrojem k řešení potřeb společnosti, který může kromě sledování jiných cílů hrát určitou úlohu i při podpoře trvalé zaměstnanosti, zlepšování pracovních podmínek a podpoře inovací zejména v případě podniků, především malých a středních podniků, při podpoře sociálního začleňování a při řešení otázky zaměstnávání ohrožených a znevýhodněných sociálních skupin a může významně přispět ke splnění cílů agendy EU 2020; zdůrazňuje dále důležitou úlohu, kterou mohou veřejné zakázky hrát při podporování evropského sociálního modelu, který by se opíral o kvalitní pracovní místa, rovné příležitosti, zákaz diskriminace a sociální začlenění; současně zdůrazňuje, že uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek na individuální sociální služby často není tím nejlepším způsobem, jak jejich uživatelům zajistit optimální výsledky;

2.  poukazuje na to, že současné právní předpisy EU o zadávání veřejných zakázek již sice umožňují, aby byly při zadávání veřejných zakázek zohledňovány sociální aspekty; konstatuje nicméně, že je nutno jasně stanovit, jakým způsobem mají být prakticky uplatňovány;

3.  podporuje zachování stávajícího třídění služeb do kategorií služeb podle přílohy A a B, přičemž do druhé kategorie spadají služby, u nichž nedochází k přeshraniční hospodářské soutěži, nebo služby takové povahy, kde pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek nejsou vhodná, například zdravotnictví nebo sociální služby;

4.  uznává, že veřejné orgány vynakládají více než 16 % evropského HDP, a proto je třeba je nabádat k tomu, aby se prostřednictvím těchto výdajů více snažily podporovat inovace v sociální oblasti a v oblasti pracovního trhu, především tím, že budou poskytovat účinnější veřejné služby;

5.  podporuje pobídky k zadávání veřejných zakázek na zboží se zohledněním sociálních aspektů, například používáním kritérií spravedlivého obchodu;

6.  uvědomuje si význam dohody o vládních zakázkách, která by mohla vést k omezení rozsahu právních úprav na úrovni EU, jelikož řada procesních požadavků je založena přímo na této dohodě, zdůrazňuje však, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou v určitých oblastech ještě přísnější než pravidla stanovená touto dohodou; vyzývá Komisi, aby se při zachování platných zásad (hospodářská soutěž, transparentnost, vyloučení diskriminace, hospodárnost) snažila vytvořit co nejjednodušší a nejflexibilnější pravidla, která by usnadnila a podpořila zadávání veřejných zakázek se zohledněním sociálních aspektů;

7.  zdůrazňuje, že rozvoj právních předpisů Evropské unie v oblasti zadávání veřejných zakázek by mohl přispět k vyjasnění některých základních koncepcí a pojmů, a zajistit tak zadavatelům veřejných zakázek, podnikům a tím i zaměstnancům větší právní jistotu;

8.  vyzývá Komisi, aby formálně uznala jiné možnosti výběru poskytovatelů služeb, jako jsou metody zadávání interních zakázek a udělování licencí na poskytování služeb, a aby výslovně uznala, že všechny možnosti uzavírání smluv a financování sociálních služeb obecného zájmu jsou rovnocenné;

9.  trvá na tom, že by tato směrnice měla podporovat zadavatele veřejných zakázek v tom, aby v předmětech výběrových řízení odkazovali na cíle horizontální politiky;

10. uvědomuje si, že zadavatelé veřejných zakázek hrají důležitou úlohu při využívání své kupní síly k nákupu zboží a služeb vyšší „společenské“ hodnoty; zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek se zohledněním sociálních aspektů může významným způsobem přispět k dosažení cílů agendy EU2020 a že by mělo být podporováno v souladu se zásadami hospodářské soutěže, transparentnosti, zákazu diskriminace a efektivity nákladů, přičemž je třeba respektovat potřeby malých a středních podniků; vyzývá proto zadavatele veřejných zakázek, aby zhodnotili sociální rizika a dopad své činnosti a dodavatelského řetězce; vyzývá Komisi, aby v jednotlivých členských státech podporovala v zájmu rozvoje postupů souvisejících se zadáváním společensky zodpovědných veřejných zakázek a v zájmu poskytování odborné právní pomoci zainteresovaným stranám rozvoj environmentálně zodpovědných kontaktních míst pro veřejné zakázky;

11. zdůrazňuje, že každá revize těchto směrnic musí odpovídat ustanovením Lisabonské smlouvy, pokud jde o úsilí o dosažení plné zaměstnanosti, sociálně tržního hospodářství a úkolů spojených s kvalitními veřejnými službami a svobodou veřejných orgánů a členských států při rozhodování o financování, organizaci a poskytování veřejných služeb;

12. vyzývá Komisi, aby v případě zadavatelů a příslušných orgánů v členských státech podporovala vyšší míru zapojení sociálně-ekonomických a dobrovolnických organizací do úvodní fáze plánování veřejných zakázek, a to za účelem co nejdůkladnějšího zhodnocení konkrétních společenských problémů v období přípravy zadávací dokumentace;

13. zdůrazňuje význam rozsáhlejší spolupráce a lepší komunikace mezi všemi zainteresovanými stranami v zájmu zodpovědné a sociálně únosné spolupráce mezi zadavateli a dodavateli; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila informační a komunikační kampaň týkající se výhod společensky zodpovědných veřejných zakázek, a to prostřednictvím šíření osvědčených postupů v členských státech;

14. zdůrazňuje, že na jedné straně je důležité proškolit zaměstnance zadavatelů veřejných zakázek a jednotlivých podnikatelských subjektů a na druhé straně je z dlouhodobého hlediska důležité, aby byly do podmínek smluv zapracovány požadavky týkající se schopností a vzdělání, jako jsou například systémy učňovského vzdělávání a stáží nebo programy vzdělávání dospělých; poukazuje však na to, že zapracování těchto požadavků do smluv musí být vázáno konkrétně na předmět smlouvy, musí být proporcionální a ekonomicky výhodné;

15. konstatuje, že by bylo třeba dále zpřesnit znění směrnic, pokud jde o zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;

16. poukazuje na to, že malé a střední podniky, kterým podle odhadů připadne 31 až 38 % celkové hodnoty veřejných zakázek, jsou páteří hospodářství EU a mají obrovský potenciál, pokud jde o vytváření pracovních míst, hospodářský růst a inovace, a že snadnější přístup těchto podniků na trhy s veřejnými zakázkami jim může pomoci tento potenciál rozvinout, například tím, že se zmírní požadavky, sníží administrativní zátěž a při přípravě nabídek bude poskytováno odborné a právní poradenství; žádá v této souvislosti členské státy, aby přijaly účinná opatření na podporu dodržování pravidel Evropského kodexu osvědčených postupů, který se snaží o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a řádný přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám; vyzývá Komisi, aby co nejdříve posoudila, zda je na úrovni EU třeba přijmout legislativní opatření, která by zajistila, aby veřejní zadavatelé mohli při zadávání veřejných zakázek plně využívat hospodářský a inovační potenciál malých a středních podniků;

17. zdůrazňuje, že evropský trh s veřejnými zakázkami je otevřenější než trhy veřejných zakázek mezinárodních partnerů EU, a proto evropské firmy nemohou za stejných podmínek konkurovat zahraničním firmám a je pro ně nadále obtížné proniknout na trhy třetích zemí; vyzývá Komisi, aby v souladu se smlouvami mezi EU a třetími zeměmi zajistila, že trhy s veřejnými zakázkami budou otevírány recipročně v EU i v zahraničí a reciproční bude i přístup k veřejnými zakázkám;

18. uznává, že zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou má velký podíl na snižování administrativní zátěže, například transakčních nákladů, hlavně pro malé a střední podniky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba nadále podporovat využívání elektronického zadávání veřejných zakázek a že by podnikatelé a zaměstnanci měli být patřičně proškoleni;

19. poukazuje zejména na to, že cílem změny postupů při zadávání veřejných zakázek by mělo být zjednodušení pravidel pro jejich zadávání, zvýšení flexibility a omezení požadavků, které musejí společnosti splnit, aby se mohly zúčastnit výběrových řízení, což by mělo vést k ekonomicky a sociálně inovativnímu zadávání veřejných zakázek s cílem podpořit inovace a vytváření kvalitnějších pracovních míst; zdůrazňuje, že v rámci platných unijních právních předpisů vztahujících se na zadávání veřejných zakázek existují již nyní vhodné nástroje, které lze k tomuto účelu použít (např. požadavky na dodavatele a zásada ekonomicky nejvýhodnější nabídky), a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala používání tohoto druhu nástrojů, jako je zohledňování celkových nákladů za celou dobu životnosti daného zboží nebo služby, a aby prozkoumala možnost využití dalších způsobů podpory sociálních inovací; zdůrazňuje, že při zadávání veřejných zakázek je třeba výrazně zvýšit význam sociálních a ekologických kritérií, zatímco kritérium nejnižší ceny musí hrát vedlejší úlohu;

20. zdůrazňuje, že sociálně zodpovědné veřejné zakázky přispívají k většímu respektování hodnot a požadavků Společenství, jelikož zohledňují potřeby všech uživatelů, včetně zdravotně postižených osob a osob s odlišným etnickým původem;

21. žádá, aby byl stávající legislativní rámec pro zadávání veřejných zakázek upraven také s ohledem na specifickou povahu sociálních služeb;

22. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby větší flexibilita nevyústila v menší odpovědnost zadavatelů i uchazečů a aby neměla nepříznivý dopad na pracovní příležitosti;

23. zdůrazňuje, že prosazování některých priorit v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti prostřednictvím zadávání veřejných zakázek může zvýšit riziko subjektivního rozhodování, přičemž tato rozhodnutí může být obtížnější zvrátit;

24. uvědomuje si, jakou úlohu by EU mohla hrát při napomáhání rozvoji úspěšných partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem prostřednictvím podpory spravedlivé hospodářské soutěže a výměnou osvědčených postupů v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti mezi členskými státy; poukazuje však na to, že v jednotlivých členských státech existují významné rozdíly mezi zákonnými a procesními požadavky, které se uplatňují v této oblasti; vyzývá proto Komisi, aby jasně definovala pojem partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména pokud jde o společné nesení rizik a finančních závazků jednotlivých stran;

25. uznává, že při účinném využívání mohou být veřejné zakázky skutečnou hybnou silou při podpoře kvalitních pracovních míst, platů a podmínek, při zajišťování rovnosti, při rozvoji schopností, odborné přípravě a prosazování politiky životního prostředí a zajišťování pobídek v oblasti výzkumu a inovací;

26. s politováním konstatuje, že v zelené knize není využita možnost přezkoumat skutečné uplatňování čl. 1 odst. 4 směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků(1) a jejího dopadu na přístup k trhu s veřejnými zakázkami v EU ze strany společností ze třetích zemí;

27. vzhledem k probíhajícímu přezkumu vyzývá Komisi, aby zveřejnila praktickou a jasnou příručku pro zadavatele veřejných zakázek, která by obsahovala příklady z praxe, kdy zadávání veřejných zakázek se zohledněním sociálních aspektů vedlo k pozitivním výsledkům;

28. požaduje, aby byly v maximální míře omezeny náklady, které podnikům vznikají v souvislosti s ucházením se o veřejnou zakázku, s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost a zvýšit počet pracovních míst;

29. doporučuje, aby se při zadávání veřejných zakázek uplatňovaly pružnější a rychlejší postupy, které by vedly k větší konkurenceschopnosti podniků, a tím ke zvýšení počtu pracovních míst.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

17

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Philippe Boulland, David Casa, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Rovana Plumb, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Jürgen Creutzmann, Kinga Göncz, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Evelyn Regner, Csaba Sógor, Emilie Turunen, Peter van Dalen, Cecilia Wikström

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Ashley Fox, Marit Paulsen

(1)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. dubna 2008 ve věci C-346/06 [2008] Sb. rozh. I-01989 (Dirk Rüffert vs. Dolní Sasko).


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdravíbezpečnost potravin (20. 7. 2011)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k modernizaci veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Navrhovatelka: Åsa Westlund

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Obecné aspekty

1.  vítá, že Komise považuje veřejné zakázky za významný prvek v přechodu k udržitelnému hospodářství a k plnění cílů strategie EU 2020; zdůrazňuje odpovědnost členských států zajistit, aby politiky zadávání veřejných zakázek podporovaly úsilí o dosažení těchto cílů, a vítá, že Komise věnuje větší pozornost potřebám malých zadavatelů;

2.  konstatuje, že spotřeba veřejného sektoru EU představuje ročně přibližně 17 % hrubého domácího produktu EU; znovu připomíná potenciál kupní síly veřejných orgánů a institucí při prosazování společných cílů a zdůrazňuje, že je proto důležité využít možnosti zahrnout do postupů zadávání veřejných zakázek kromě ceny i jiné faktory, například environmentální a sociální faktory; je přesvědčen, že prostřednictvím veřejných zakázek lze omezit škodlivé výrobní a spotřební praktiky;

3.  vítá širokou snahu místních, regionálních a celostátních orgánů přidělovat zakázky, které podporují udržitelný rozvoj, včetně efektivnosti zdrojů a energetické účinnosti, širšího využívání obnovitelných zdrojů energie a boje proti změně klimatu; konstatuje, že existuje mnoho důkazů o tom, že směrnice a její uplatňování tuto snahu ztěžují a že nejednoznačnost stávajících pravidlech zadávání veřejných zakázek vedla k nedorozuměním a rozdílným výkladům, pokud jde o zahrnutí kritérií environmentální udržitelnosti do smluv; zdůrazňuje, že smlouvy EU požadují, aby právní předpisy byly koncipovány tak, aby nepotlačovaly schopnost členských států a místních a regionálních orgánů podporovat ochranu životního prostředí a cíle udržitelného rozvoje a nekladly jí překážky, ale aby tuto schopnost posilovaly;

4.  zastává názor, že směrnice by měly vybízet orgány zadávající veřejné zakázky, aby v předmětu veřejných zakázek odkazovaly na cíle horizontálních politik, např. na kritéria udržitelného rozvoje, a výslovně jim to povolit;

5.  podporuje začlenění environmentálních hledisek a dalších důležitých souvisejících aspektů, které přispívají k udržitelnému rozvoji, do všech příslušných veřejných zakázek; zdůrazňuje, že směrnice o veřejných zakázkách by se měla změnit, aby bylo jasnější, že je žádoucí i možné, aby veřejní zadavatelé:

     –   kladli environmentální požadavky v technických specifikacích a přihlíželi k vlivu na životní prostředí ve fázi zadávání zakázky;

     –   určovali sociální normy, například s cílem podpořit začlenění osob se zdravotním postižením na pracovní trh, a normy bezpečnosti práce;

     –   kladli požadavky týkající se dobrých životních podmínek hospodářských zvířat a požadavky na přepravu živých zvířat, kde je to vhodné,

     –   stanovovali, že uvedené požadavky musí platit rovněž pro subdodavatele;

6.  zastává názor, že by se měla upřednostnit kritéria vypracovaná pro ekoznačky v oblasti služeb; zdůrazňuje, že při nákupu nebo pronájmu zařízení, které spotřebovává energii, by orgány zadávající veřejnou zakázku měly pro stanovení celkové energetické úspory uplatňovat stejná kritéria jako v případě energetických standardů nebo standardů pro udělení ekoznačky;

7.  poznamenává, že je zejména třeba objasnit možnost klást požadavky týkající se životního prostředí, ekosystému, sociální oblasti a ochrany zvířat, které jsou přísnější než společná pravidla EU; žádá, aby bylo ve směrnici výslovně uvedeno, že nebrání žádné zemi, aby dodržovala úmluvu č. 94 Mezinárodní organizace práce, a zdůrazňuje, že v zájmu efektivního fungování ekologických veřejných zakázek jsou nezbytná jasná a jednoznačná pravidla EU, která přesně vymezí legislativní a exekutivní pravomoci členských států;

8.  dává přednost tomu, aby bylo udržitelné zadávání zakázek veřejnými zadavateli podporováno a usnadňováno, než aby byly stanoveny povinné kvóty; domnívá se však, že největší překážkou pro zakázky šetrnější k životnímu prostřední není ani tak neochota je realizovat, ale spíše nejasné a neflexibilní právní předpisy;

9.  vyzývá orgány EU, aby při zadávání veřejných zakázek uplatňovaly udržitelnost jako jedno ze standardních kritérií;

10. vyjadřuje obavy ohledně neúčinného uplatňování dobrovolného nástroje EU pro zadávání ekologických veřejných zakázek;

Životní cyklus

11. je pevně přesvědčen o tom, že směrnice by měla být změněna tak, aby bylo jasnější, že je možné i žádoucí zohledňovat dopad předmětu zakázky na životní prostředí během celého jejího životního cyklu, včetně celého výrobního procesu a jeho podmínek až po spotřebu, a to z hlediska statistických údajů o plýtvání při činnostech proti proudu cyklu; aby veřejní zadavatelé získali odpovídající informace o uplatňování environmentálních hledisek nebo jiných hledisek udržitelnosti, měla by jim Komise poskytnout metodiku výpočtu nákladů během životního cyklu;

12. zdůrazňuje, že je třeba nabádat veřejné orgány a doporučovat jim, aby při zadávání veřejných zakázek hned od počátku stanovily soubor požadavků v oblasti životního prostředí, a vyzývá ke změně právních předpisů, které tak, aby zajišťovaly, že zakázky budou vždy zadávány na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky, včetně veškerých nákladů životního cyklu, a pokud je to možné i včetně nákladů na znečištění životního prostředí;

13. zdůrazňuje, že jelikož se v rámci většího zohledňování životního prostředí při zadávání veřejných zakázek klade větší důraz na náklady životního cyklu, existuje zde velký potenciál úspor;

14. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy a Komise podporovaly přijetí mezinárodních standardů týkajících se ochrany klimatu a životního prostředí, které vycházejí z hlediska celého životního cyklu, aby bylo snadné jak pro veřejný sektor zadávat zakázky šetrné k životnímu prostředí, tak pro podniky se o ně v různých zemích ucházet;

Vztahypodnikatelským sektorem

15. zdůrazňuje, že by mezi kritérii v oblasti životního prostředí a předmětem veřejné zakázky měla existovat vazba, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a právní nejistotě, která by bránila některým podnikům, např. malým a středním podnikům, v účasti na zadávacím řízení veřejných zakázek;

16. zdůrazňuje, jak důležité je, aby členské státy zapojovaly malé a střední podniky a povzbuzovaly je, aby se ucházely o veřejné zakázky; zastává názor, že inovativní malé a střední podniky mohou v rámci veřejných zakázek nacházet nové způsoby řešení otázek týkajících se ochrany životního prostředí;

17. doporučuje, aby bylo v případě, že je zveřejněný předmět, respektive služba veřejné zakázky, k dispozici i v místě, možné vést jednání na principu blízkosti i s místními, zejména s malými a středními podniky, díky čemuž se sníží zatížení životního prostředí související s veřejnou zakázkou (např. emise oxidu uhličitého);

18. zdůrazňuje, že prostřednictvím veřejných zakázek a podpory logistických řešení, která jsou šetrná k životnímu prostředí, lze snížit objem dopravy a automobilovou přepravu i emise CO2;

19. domnívá se, že zvýšené obavy ohledně dopadů produktů a činností na životní prostředí a změnu klimatu vyžadují přehodnocení možností upřednostňovat místní dodavatele; v této souvislosti vyzývá k přezkoumání prahových hodnot a domnívá se, že udržitelnost by měla mít přednost před úzkým výkladem pravidel vnitřního trhu;

20. upozorňuje na spojitost mezi zakázkami šetrnými k životnímu prostředí a podporou inovací; zdůrazňuje, že tato spojitost se ještě zvýrazní, pokud se požadavky v oblasti životního prostředí stanovené v zadávací dokumentaci zkombinují s přidělováním více bodů nabídkám, které splňují některé požadavky na špičkovou úroveň v oblasti životního prostředí;

Procedurální aspekty

21. považuje za velmi důležité následné audity a kontroly plnění požadavků zadané zakázky; poukazuje na to, že veřejní zadavatelé by měli mít pravomoc ukládat pokuty za nedodržení cílů udržitelného rozvoje nebo environmentálních cílů podle kritérií stanovených ve výběrovém řízení, a to i v případě subdodávek;

22. je pevně přesvědčen o tom, že širší využívání vyjednávacího řízení by podpořilo inovace i udržitelná řešení za předpokladu, že budou existovat záruky proti jakémukoli zneužívání;

23. zdůrazňuje, že to, zda byly produkty nebo služby vytvořeny udržitelným způsobem, či nikoli, se oprávněně posuzuje jako jedna z vlastností produktu; zdůrazňuje, že rozsah podmínek týkajících se výrobního procesu v zadávací dokumentaci pro všechny typy zakázek by měl být vyjasněn tak, aby orgány zadávající veřejné zakázky mohly kontrolovat dopady na životní prostředí a sociální dopady veřejných zakázek, které udělují;

24. domnívá se, že kritérium nejnižší ceny pro udělení zakázky by se mělo používat pouze, pokud je možné to zdůvodnit tím, že požadavky v oblasti životního prostředí nebo jiné požadavky udržitelnosti nejsou v daném případě relevantní, nebo stanovením náročných požadavků v oblasti životního prostředí v zadávací dokumentaci; uznává, že bude zapotřebí zohlednit i další činitele.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Kriton Arsenis, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Nessa Childers, Bairbre de Brún, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Julie Girling, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Linda McAvan, Miroslav Ouzký, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Sirpa Pietikäinen, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Dagmar Roth-Behrendt, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Salvatore Tatarella, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Matthias Groote, Romana Jordan Cizelj, Riikka Manner, Marisa Matias, James Nicholson, Alojz Peterle, Michèle Rivasi, Crescenzio Rivellini, Giommaria Uggias

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Lorenzo Fontana


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkumenergetiku (19. 7. 2011)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o modernizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Navrhovatel: Konrad Szymański

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu, prosazování inovací, vysoké úrovně ochrany životního prostředí a klimatu a také sociálního začlenění v celé EU a pro dosažení optimální hodnoty pro správní orgány, občany, podnikatele a daňové poplatníky,

1.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila důkladnou a detailní reformu stávajících směrnic v oblasti zadávání veřejných zakázek, která by měla zjednodušit postupy, zvýšit míru flexibility, transparentnosti a právní jistoty pro všechny strany zakázky a omezit chyby při provádění právních předpisů EU ve vnitrostátních předpisech, jakož i snížit riziko nekalých obchodních praktik; mělo by se tím v budoucnu předejít častým reformám, jelikož ty jsou hlavním důvodem vysokých nákladů a administrativní zátěže pro zúčastněné, čímž se značně a nerovnoměrně zužuje přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám;

2.  vyzývá k tomu, aby se při zadávání veřejných zakázek uplatňovala zásada „think small first“ (mysli nejprve na malé), a naléhavě vyzývá členské státy, aby důsledně uplatňovaly Evropský kodex osvědčených postupů usnadňujících přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám; upozorňuje na skutečnost, že zjednodušení postupů je klíčovým předpokladem pro dosažení tohoto cíle; žádá také, aby Komise k revidovaným právním předpisům připojila i nelegislativní iniciativy, jako např. zřízení platformy pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, jelikož některé z nich se již vztahují na postupy při zadávání veřejných zakázek, což zaručuje účinné využívání peněž daňových poplatníků;

3.  upozorňuje na to, že cílem této reformy by měl být návrat k původnímu účelu zadávání veřejných zakázek, tj. k zajištění účinného využívání finančních prostředků ze strany členských států a hospodářské soutěže na trhu s cílem dosáhnout optimálních výsledků; domnívá se, že by se měla užívat kritéria, která jsou jasnější, jednodušší, flexibilnější a transparentnější, a to s cílem pobídnout malé a střední podniky, aby se účastnily řízení pro rozdělování veřejných zakázek; vyzývá dále Komisi, aby se zabývala možnostmi, jak zintenzívnit dialog mezi zadavateli veřejných zakázek a případnými zájemci o tyto zakázky, a začlenit jej tak do procesu zadávání veřejných zakázek;

4.  naléhavě žádá Komisi, aby se prioritně zabývala debyrokratizací a zjednodušením jednotlivých postupů při zadávání veřejných zakázek, ať už jde o snížení jejich celkového počtu nebo zefektivnění procesů v rámci příslušných postupů; domnívá se, že otevřená výběrová řízení by měla zůstat pilířem zadávání veřejných zakázek, ale že by se měla zjednodušit, a to především tak, že se při přidělování veřejných zakázek bude klást větší důraz na funkčnost než na příliš podrobné technické požadavky, čímž se potenciálním dodavatelům umožní, aby si sami zvolili konkrétní metody, materiály, technologie atd.; domnívá se dále, že administrativní zátěž by se mohla snížit, pokud se plnění kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky bude ve větší míře posuzovat současně a pokud se bude postupovat flexibilněji, pokud jde o nedostatky ve splnění formálních požadavků, a účastníkům výběrového řízení se např. povolí dodat chybějící formuláře dodatečně; upozorňuje na to, že zejména malé a střední podniky, které jsou z výběrových řízení vyřazovány za nepodstatné a neúmyslné chyby v postupu, jsou v nevýhodě z důvodu nedostatku flexibility;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, včetně začlenění konkrétních ustanovení do budoucí směrnice o zadávání veřejných zakázek, která budou nezbytná k zajištění toho, aby se alespoň 50 % operací spojených se zadáváním veřejných zakázek ze strany orgánů EU i členských států provádělo elektronicky v souladu se závazkem, který vlády členských států přijaly v rámci ministerské konference o elektronické správě v Manchesteru roku 2005;

6.  vítá používání elektronických výběrových řízení, jenž bude hrát pozitivní roli při snižování nákladů a zvyšování přístupnosti postupů zadávání veřejných zakázek; vyzývá tudíž k tomu, aby se všechny legislativní návrhy týkající se rozšíření a zjednodušení používání elektronických výběrových řízení začlenily do plánovaného přezkumu hlavních směrnic o zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje význam otevřených norem a technologické neutrality pro zajištění interoperability různých systémů a prevenci závislosti na poskytovatelích; vyzývá Komisi, aby zajistila faktickou interoperabilitu mezi jednotlivými platformami elektronického zadávání veřejných zakázek, které již v členských státech existují;

7.  upozorňuje na skutečnost, že většina veřejných zakázek je přidělována firmám ze stejných členských států jako zadavatelé těchto zakázek, a vyzývá k tomu, aby byl pro zadávání veřejných zakázek vytvořen skutečný celounijní trh;

8.  dále naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla průzkum ve všech 27 členských státech s cílem posoudit míru přeshraniční účasti ve výběrových řízeních a aby na jeho základě vyhodnotila přiměřenost stávajících omezujících ustanovení a případně snížila jejich přísnost, aby tak přeshraniční účast na výběrových řízeních získala na atraktivitě;

9.  uznává, že současné rozlišování služeb na typ A a B je zastaralé, jelikož dodávání některých služeb typu B, např. v oblasti zásobování vodou, železniční dopravy, náboru zaměstnanců či bezpečnostních služeb, má zjevně význam i v přeshraničním rozsahu; vyzývá proto Komisi, aby přílohy směrnic, které jsou součástí její reformy pravidel zadávání veřejných zakázek, přezkoumala; nicméně se domnívá, že základní sociální služby by měly zůstat v kategorii B, na niž se pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek nevztahují;

10. zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek musí hrát klíčovou úlohu jako hnací motor pro inovace, a to zejména v oblasti energetické účinnosti a dalších oblastech politik vymezených ve strategii Evropa 2020, a napomůže stimulaci trhu s udržitelnými produkty a službami; podporuje proto kroky, které mají zaručit, že správní orgány tyto faktory zohlední ve svých kritériích pro udělování zakázek; zdůrazňuje však, že je třeba věnovat náležitou pozornost zvláštním administrativním nákladům, které mohou tyto kroky přinést firmám a správním orgánům, a že má-li se předejít nadměrnému nárůstu administrativní zátěže, mělo by se před jejich přijetím provést řádné posouzení dopadu a testy dopadu na malé a střední podniky;

11. konstatuje, že zavedení závazných předpisů ohledně inovací či příliš detailních technických požadavků, například na energetický výkon subjektu veřejné zakázky, přináší riziko omezení hospodářské soutěže a možností výběru pro veřejné zadavatele;

12. ztotožňuje se se závěry Evropské rady ze dne 4. února 2011, v nichž byly členské státy vyzvány k tomu, aby normy energetické účinnosti začlenily do systémů zadávání veřejných zakázek s platností od 1. ledna 2012; uznává, že vysoké počáteční náklady energeticky úsporných a udržitelných produktů nebo služeb mohou zpočátku budit dojem, že jsou z důvodu uplatňování kritéria nižší ceny v konfliktu s pravidly pro veřejné zakázky při jejich zadávání, zdůrazňuje však, že je kompenzují nižší náklady na provoz, údržbu a likvidaci; doporučuje uplatňovat zásadu „nejvyšší ekonomické výhodnosti“, přičemž by v zájmu podpory rozvoje inovativnějších řešení měla být zohledněna nejen otázka ceny, ale také kvality a nákladů na celkový cyklus životnosti;

13. domnívá se, že budoucí právní předpisy EU o veřejných zakázkách by měly posílit stávající opatření, která vyžadují, aby při rozhodování o přidělení veřejné zakázky byla povinně použita kritéria energetické účinnosti, aniž by byla narušena pravidla volné hospodářské soutěže; trvá na tom, že takový přístup napomůže podpoře inovací a zpestření nabídky;

14. vyzývá Komisi, aby navrhla jasná kritéria energetické účinnosti jako součást technických požadavků při výběrových řízeních;

15. upozorňuje na to, že veškeré požadavky na nejlepší dostupné technologie a energetickou účinnost musí být podrobeny analýze efektivity nákladů založené na odpisech;

16. vyzývá Komisi, aby stanovila pravidla založená na stávajících osvědčených postupech, podle nichž zadavatelé budou moci při výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky poměřovat celkové náklady a potenciál pro úspory energie daného produktu nebo služby, tj. uplatňovat přístup zaměřený na náklady na životní cyklus; doporučuje proto, aby Komise postupovala podle vzoru, který nabízí směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, jež správním orgánům umožňuje jako hodnotící kritérium při zadávání veřejných zakázek používat celkové náklady na používání vozidla během běžné doby jeho užívání, a nikoli pouze původní pořizovací cenu;

17. vítá iniciativu členských států s cílem podpořit inovace pomocí zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, kdy se nabízejí smlouvy na vypracování řešení specifických problémů, které zjistily veřejné služby; upozorňuje na to, že přemrštěné nároky a technické požadavky při procesu zadávání veřejných zakázek mohou vést k nadměrné administrativní zátěži, a bránit tak inovacím; domnívá se, že by se při zadávání veřejných zakázek měl naopak klást důraz na funkčnost a konečné výsledky;

18. zdůrazňuje, že specifická otázka dodržování principu rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže na trzích s veřejnými zakázkami v EU a ve třetích zemích vyžaduje více politické pozornosti, zejména s ohledem na stávající problémy s přístupem na trhy veřejného sektoru ve třetích zemích, na pomalý pokrok ve vyjednávání o revizi dohody WTO o zadávání veřejných zakázek a na zjevnou neochotu mnoha třetích zemí k této dohodě přistoupit.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

12.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Lena Ek, Ioan Enciu, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Romana Jordan Cizelj, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Jaroslav Paška, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Antonio Cancian, Rachida Dati, Francesco De Angelis, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Jolanta Emilia Hibner, Holger Krahmer, Bernd Lange, Mario Pirillo, Silvia-Adriana Ţicău


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (13. 7. 2011)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o modernizaci zadávání veřejných zakázek

(2011/2048(INI))

Navrhovatelka: Ramona Nicole Mănescu

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zastává názor, že transparentní a důvěryhodné postupy při zadávání veřejných zakázek mají obzvláště velký význam pro efektivitu veřejných výdajů a rovněž pro dopad veřejných investic na ekonomiku, zejména na udržitelný růst a inovace; domnívá se, že ačkoli tomu tak doposud bylo, neměla by cena být kritériem, které ovlivňuje kvalitu nakupovaných služeb, a upozorňuje v této souvislosti na to, že zadávání veřejných zakázek by se nemělo řídit zásadou nejnižší ceny, ale měly by se zohledňovat udržitelné a hospodářsky nejvýhodnější nabídky, a to i z hlediska nákladů na cyklus životnosti; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda lze na určité zakázky a odvětví použít kritérium hospodářsky nejvýhodnější nabídky;

2.  domnívá se, že Komise musí členským státům předložit návrh jednotného standardizovaného modelu, aby tak došlo k harmonizaci právního rámce zadávání veřejných zakázek;

3.  vzhledem k tomu, že se veřejné investice postupně decentralizují, přičemž dvě třetiny z nich jsou prováděny orgány na nižší než celostátní úrovni, zastává názor, že by měli místní a regionální veřejní zadavatelé získat při přezkumu pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek vedoucí úlohu, přičemž by v rámci tohoto procesu měli získat více samostatnosti a flexibility, aby mohli zadávat zakázky odpovídající jejich potřebám;

4.  konstatuje, že systém zadávání veřejných zakázek je především pro malé obce a malé a střední podniky velmi složitý; je toho názoru, že zjednodušení procedurálního rámce pro zadávání zakázek relativně malého rozsahu menšími místními a regionálními veřejnými zadavateli by přispělo ke snížení administrativní zátěže právě tam, kde by jinak byla nepřiměřeně velká; vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry by bylo možné, aby malí zadavatelé veřejných zakázek uplatňovali zjednodušená pravidla; připomíná však, že takový zjednodušený rámec nesmí být vytvořen na úkor potřebné transparentnosti a řádného finančního řízení;

5.  požaduje pro zástupce, úředníky a znalce na místní, regionální a vnitrostátní úrovni širší přístup k jednoznačným informacím o předpisech EU upravujícím zadávání veřejných zakázek, jakož i úzkou spolupráci mezi všemi uvedenými činiteli;

6.  připomíná, že malé a střední podniky mají obrovský potenciál vytvářet pracovní místa, růst a inovace; zastává názor, že je třeba podpořit účast malých a středních podniků na veřejných zakázkách vypisovaných místními a regionálními orgány, aby tak bylo možné v rámci postupů zadávání veřejných zakázek maximálně využít jejich hospodářský a inovativní potenciál; domnívá se, že by bylo vhodné optimalizovat postupy zadávání veřejných zakázek, pokud jde o podmínky účasti a zajištění rovných příležitostí, především ve fázi výběru, která nejvíce brání účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a proto žádá, aby byla zavedena doplňková opatření, jež by posílila podíl malých a středních podniků na veřejných zakázkách;

7.  považuje za nezbytné vytvořit nástroje pro zvýšení přeshraniční spolupráce při zadávání veřejných zakázek, a tak zajistit náležitý přístup malých a středních podniků k přeshraničním zadávacím postupům, což by sloužilo k zachování dosažené míry zaměstnanosti a například také zvýšení efektivity výdajů při provádění programů financovaných z nástrojů politiky soudržnosti; zastává názor, že v rámci zadávání veřejných zakázek s přeshraniční dimenzí je rovněž třeba vyjasnit aspekty spojené s právy duševního vlastnictví;

8.  je toho názoru, že cílem dalšího vývoje evropských předpisů v oblasti veřejných zakázek musí být zjednodušení postupu jejich zadávání, nižší náklady na ně a jejich větší atraktivita pro malé a střední podniky a investory; podotýká, že revize postupů musí přinést snížení nákladů, právní jistoty a zjednodušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že tento proces a proces harmonizace se musí zakládat na hodnocení dopadu jakýchkoli změn na místní a regionální orgány, jakož i na malé a střední podniky, aby se zamezilo vzniku nadměrné zátěže pro příslušné orgány;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly školení, konzultace a osvětové kampaně zaměřené na regionální a místní orgány a malé a střední podniky a aby zapojily i další zainteresované strany, a zajistily tak informovanou účast na zadávání veřejných zakázek, snížily výskyt chyb a rozvinuly u zadavatelů z řad místních a regionálních úřadů potřebné odborné znalosti, aby bylo možné provádět zadávání zakázek inovativním způsobem; rovněž doporučuje, aby členské státy v rámci operačních programů technické pomoci zvážily začlenění odborné přípravy či výměny zkušeností v oblasti zadávání veřejných zakázek;

10. vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření elektronického registračního systému k vytváření spolehlivých „pasů pro výběrové řízení“ platných po stanovenou dobu, jelikož tímto způsobem lze přispět ke snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky v rámci zadávacího řízení;

11. konstatuje, že snížení nákladů spojených s řízením spočívá v omezení přísné formalizace evropského práva zadávání veřejných zakázek ve prospěch větší efektivity a hospodárnosti (tzv. best value for money) a ve větším rozhodovacím prostoru pro zadavatele veřejných zakázek;

12. domnívá se, že partnerství veřejného a soukromého sektoru mají klíčový význam pro to, aby Evropská unie mohla provádět potřebné investice do konkrétních oblastí; vyzývá Komisi, aby provedla všechny kroky potřebné k odstranění stávajících překážek a na základě pravidel pro zadávání veřejných zakázek a strukturálních fondů vytvořila soudržný rámec pro využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru; doporučuje členským státům, aby vytvářely své právní předpisy flexibilněji a zajistily soudržnost právních předpisů s cílem umožnit maximálně účinné fungování partnerství veřejného a soukromého sektoru;

13. žádá Komisi, aby prošetřila a účinně řešila závažné nedostatky v dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které v provádění projektů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti opakovaně odhalil Účetní dvůr. V těchto projektech se podle zprávy Účetního dvora za rok 2009 vyskytuje 43 % všech vyčíslitelných chyb a lze je přičítat tomu, že postupy zadávání veřejných zakázek jsou velice složité, jejich soudržnost s postupy pro využívání strukturálních fondů je nedostatečná a právo EU není správně prováděno ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že je třeba směrnice po právní stránce upřesnit, aby se předešlo dalším nedostatkům při uplatňování právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek; schvaluje opatření Komise zaměřená na spolupráci se členskými státy a regionálními a místními orgány při přezkumu předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout jejich zjednodušení, snížit riziko chyb a zajistit účinné využívání strukturálních fondů;

14. je toho názoru, že v Evropě existuje nesmírný potenciál pro posílení inovací prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, který zůstává nevyužit, a vyzývá Komisi, aby vypracovala flexibilní strategii, na jejímž základě budou zadavatelé veřejných zakázek moci vypisovat zadávací řízení orientovaná na inovace, pomocí nichž bude možné podnítit průmysl k tomu, aby vytvářel nová a pokroková řešení;

15. žádá Komisi, aby celkově zjednodušila procedurální rámec a vyhnula se výjimkám a odchylkám, které mají veřejní zadavatelé uplatňovat, a aby vysvětlila nejasnosti, na něž poukázali tito zadavatelé ohledně získávání zakázek s nižší hodnotou, než jakou stanoví příslušné směrnice, zejména tak, že zadavatelé obdrží další pokyny při posuzování toho, zda v určitých případech existuje přeshraniční zájem; je toho názoru, že pokud jde o veřejné zakázky a úsilí o nejlepší možné výsledky, je třeba nastolit rovnováhu mezi snahou o zjednodušení postupů a nutností zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž; zastává názor, že prahové hodnoty pro smlouvy v oblasti veřejných služeb a dodavatelské smlouvy by měly být zvýšeny;

16. vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny týkající se osvědčených postupů pro zadávání zakázek v předobchodní fázi, včetně příručky praktických příkladů toho, jak lze podle příslušných pravidel při zadávání veřejných zakázek postupovat inovativním způsobem, a pomohla tak menším místním a regionálním orgánům lépe pochopit daný postup a uvědomit si, jak jim může být prospěšný;

17. je toho názoru, že v zájmu růstu a inovací v evropských regionech je rozhodující, aby byl kladen důraz na význam zadávání zakázek pomocí internetu („e-public procurement“), přičemž tento systém musí být transparentní, musí být pro drobné místní a regionální uchazeče snadno dostupný z jediného kontaktního místa a výsledky výběrových řízení musí být zveřejňovány na internetu; proto vyzývá členské státy, aby v prvé řadě využívaly elektronické postupy zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit jejich transparentní průběh;

18. konstatuje, že zadavatelé veřejných zakázek v důsledku složitosti dialogu v rámci hospodářské soutěže a dynamických zadávacích systémů mohou těchto nástrojů využívat jen málo, a proto vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry lze tyto druhy postupů více přizpůsobit praxi a do jaké míry je možné postup dialogu využít nejen pro obzvlášť složité zakázky, ale i pro běžné postupy zadávání veřejných zakázek;

19. domnívá se, že je nutné podporovat orgány veřejné správy v jejich funkci zadavatelů veřejných zakázek, aby se předešlo ztrátám prostředků Společenství z důvodu zpoždění a zvýšilo se využívání prostředků ze strukturálních fondů; vyslovuje se pro širší uplatňování zrychleného postupu, protože možnost zkrácení lhůt přispívá k rychlejšímu a celkově pružnějšímu zadávacímu řízení, aby nebyly ohroženy projekty.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

12.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Catherine Bearder, Victor Boştinaru, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Alain Cadec, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Elie Hoarau, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Juozas Imbrasas, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Petru Constantin Luhan, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Franz Obermayr, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Michael Theurer, Michail Tremopoulos, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Karima Delli, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Marek Henryk Migalski, Vilja Savisaar-Toomast, Elisabeth Schroedter, Derek Vaughan

Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování

Norica Nicolai


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.9.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Cornelis de Jong, Evelyne Gebhardt, Mikael Gustafsson, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Toine Manders, Phil Prendergast, Mitro Repo, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Pascal Canfin, Frank Engel, Marielle Gallo, Anna Hedh, María Irigoyen Pérez, Othmar Karas, Constance Le Grip, Antonyia Parvanova, Sylvana Rapti, Olle Schmidt, Kyriacos Triantaphyllides, Anja Weisgerber

Poslední aktualizace: 13. říjen 2011Právní upozornění