Postup : 2011/2071(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0384/2011

Předložené texty :

A7-0384/2011

Rozpravy :

PV 30/11/2011 - 16
CRE 30/11/2011 - 16

Hlasování :

PV 01/12/2011 - 6.24
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0542

ZPRÁVA     
PDF 398kDOC 375k
17. listopadu 2011
PE 466.955v02-00 A7-00384/2011

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Pervenche Berès

Zpravodaj(*):

Olle Ludvigsson, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–   s ohledem na články 121, 126 a 148 Smlouvy o fungování Evropské unie, na Protokol č. 12 a příslušná ustanovení Protokolů č. 15 a 16 týkající se postupu při nadměrném schodku,

–   s ohledem na Kodex evropské statistiky, jak je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice,

–   s ohledem na článek 152 a čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na článek 9 SFEU (horizontální sociální doložka),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2010 nazvané „Posílení koordinace hospodářské politiky“ (KOM(2010)0250) a sdělení ze dne 30. června 2010 nazvané „Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU“ (KOM(2010)0367),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–   s ohledem na závěry ze zasedání Rady ECOFIN ve dnech 15. února 2011 a 7. září 2010,

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. března 2011,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0384/2011),

A. vzhledem k tomu, že krize a zvyšující se nerovnosti, makrofinanční nerovnováha a rozdíly v konkurenceschopnosti od zavedení eura, stejně jako fungování finančního systému ukázaly, že je nezbytné, aby Unie řešila makroekonomickou rovnováhu na základě symetrického přístupu, který by se případně zabýval nadměrnými schodky a nadměrnými přebytky, více koordinovala své hospodářské a fiskální politiky a prováděla lepší dohled nad rozpočty;

B.  vzhledem k tomu, že zlepšení systému správy hospodářských záležitostí vyžaduje provádění několika souvisejících a koherentních politik zaměřených na růst a udržitelná pracovní místa, především strategie EU pro růst a zaměstnanost (strategie EU 2020), se zvláštním důrazem na rozvoj a posílení jednotného trhu, podporu mezinárodních obchodních vztahů a konkurenceschopnosti, operativní rámec pro prevenci a odstranění nadměrných rozpočtových deficitů (Pakt o stabilitě a růstu), kvalitní rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce a účinnější systém regulace a dohledu nad finančními trhy včetně makroobezřetnostního dohledu, který zajišťuje Evropský výbor pro systémová rizika,

C. vzhledem k tomu, že získané zkušenosti a chyby, k nimž došlo během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie, ukazují, že je třeba zlepšit správu hospodářských záležitostí v Unii, která by se měla opírat o důslednější plnění společně sjednaných pravidel a politik ze strany členských států a o pevnější rámec dohledu nad hospodářskou politikou jednotlivých členských států na úrovni Unie,

D. vzhledem k tomu, že ze zkušenosti vyplývá, že nadměrný dluh a schodky rozpočtů některých členských států mohou vytvářet výrazné negativní efekty přelévání na jiné členské státy a eurozónu jako celek;

E.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty vzešly ze svobodných občanských voleb, a tudíž zastupují a zaručují práva občanů, která získaly díky občanům a jež na ně tito občané delegovali; vzhledem k tomu, že zavedení evropského semestru by mělo být plně v souladu s výsadními pravomocemi vnitrostátních parlamentů;

F.  vzhledem k tomu, že souhlas parlamentů s veřejnými rozpočty je jedním ze základů demokracie;

G. vzhledem k tomu, že v současné době parlamenty členských států Evropské unie sdílejí legislativní funkci s orgány Unie a často vykonávají jen omezenou kontrolu nad europolitickým jednáním příslušných vlád;

H. vzhledem k tomu, že změněné a složité legislativní procesy Evropské unie nejsou většině obyvatel Unie dostatečně známé; vzhledem k tomu, že nedostatek transparentnosti při rozhodování a vytváření stanovisek, obzvláště v Evropské radě a v radách ministrů, snižuje důvěru občanů v evropskou integraci a demokratické státy Evropské unie a znesnadňuje jejich možnost aktivní a konstruktivní kontroly;

I.   vzhledem k tomu, že zástupci sociálních protestních hnutí proti úsporným opatřením v různých členských státech Unie také vyslovují rostoucí nespokojenost s demokratickou kvalitou evropské integrace; vzhledem k tomu, že demokratická důvěra v evropskou integraci výrazně utrpěla kvůli dosavadnímu řešení eurokrize;

J.   vzhledem k tomu, že efektivita vnitrostátních hospodářských politik prostřednictvím posílené koordinace závisí na demokratické legitimitě a odpovědnosti těchto politik prostřednictvím zásahu parlamentů;

K. vzhledem k tomu, že v kontextu evropského semestru je třeba zajistit větší interakci mezi politikou zaměstnanosti a sociální a hospodářskou politikou, což musí být učiněno ku prospěchu všech generací a způsobem, který bude podporovat demokratickou odpovědnost, zainteresovanost a legitimitu všech zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že zásadním způsobem k tomuto zajištění interakce přispívá plné zapojení Evropského parlamentu;

L.  vzhledem k tomu, že se členské státy účastnící se Paktu euro plus dne 24. března 2011 dohodly, že přijmou „rozhodná opatření na úrovni EU na podporu růstu posílením jednotného trhu, díky nimž sníží celkovou zátěž regulace a podpoří obchod se třetími zeměmi“;

M. vzhledem k tomu, že evropský semestr je institucionálním procesem probíhajícím pod vedením orgánů EU, spočívajícím v intenzivnější spolupráci členských zemí při provádění strategie EU, především jejího makroekonomického rozměru;

N. vzhledem k tomu, že rozpočet EU je výsledkem spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady v souladu se Smlouvami a že vnitrostátní rozpočtové postupy se řídí ústavním systémem každého členského státu; vzhledem k tomu, že užší rozpočtová koordinace neporušuje zásadu subsidiarity;

O. vzhledem k tomu, že velký výdobytek společného trhu, tj. propojení evropských ekonomik, je třeba sladit se systémem rozpočtové koordinace, aby se dalo využívat zásadních synergií;

P.  vzhledem k tomu, že vytvoření stálého předsednictví Evropské rady na základě Lisabonské smlouvy změnilo institucionální rovnováhu Unie;

Q. vzhledem k tomu, že výlučně mezivládní systém koordinace by pro splnění požadavků článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož považují členské státy své hospodářské politiky za věc společného zájmu, nebyl dostatečný a nemohl zajistit, aby Unie mohla provést nezbytná opatření v oblastech řízených metodou společenství;

R.  vzhledem k tomu, že zavedení evropského semestru by mělo vést ke zvýšené a transparentní účasti Evropského a vnitrostátních parlamentů a ke změnám v jejich práci;

S.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament má pravomoc v rámci postupu spolurozhodování v rozpočtovém procesu;

T.  vzhledem k tomu, že evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politiky zaměstnanosti ve smyslu článku 148 SFEU představují politický rámec opatření v oblasti zaměstnanosti a trhu práce, která je třeba přijmout, má-li být dosaženo cílů strategie Evropa 2020;

U. vzhledem k tomu, že Evropský parlament přispěl v podstatě uplatněním postupu spolurozhodování k formulování integrovaných hlavních směrů zaměstnanosti 2010;

V. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je v Evropě stále vyšší než 9 % a především nezaměstnanost mladých lidí dosud patří k velkým problémům; vzhledem k tomu, že politika zaměstnanosti, politika uplatňovaná na trhu práce a sociální politika jsou proto klíčovou součástí reforem, které je třeba provést pod makroekonomickým dohledem a za tematické koordinace, jež jsou vytyčeny ve strategii Evropa 2020;

W. vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 a nová struktura správy, jež je zakotvena v evropském semestru, by měly EU pomoci řešit krizi a její příčiny; vzhledem k tomu, že vysoký stupeň sociálního zabezpečení v EU zmírnil nejhorší dopady krize a že tato krize má dalekosáhlé důsledky, způsobila velký pokles ekonomické činnosti, výrazný nárůst nezaměstnanosti a prudké snížení produktivity a silně oslabila veřejné finance;

X. vzhledem k tomu, že evropský semestr má dva cíle: ověřovat dodržování rozpočtové kázně členských států a současně také dohlížet na to, aby cíle strategie Evropa 2020 byly správně uskutečňovány zabezpečováním finančních prostředků nezbytných pro provádění této strategie;

Y. vzhledem k tomu, že hlavní důvod selhání Lisabonské strategie lze spatřovat v absenci jakýchkoli jednoznačně definovaných návazných postupů, které by v rámci provádění této strategie uplatňovaly všechny dotčené strany, a vzhledem k tomu, že k zajištění úspěchu agendy Evropa 2020 je tudíž třeba vzít si z toho patřičné ponaučení;

Z.  vzhledem k tomu, že by Evropský parlament měl s ohledem na zkušenosti získané v rámci dialogu o měnové politice zastávat roli v demokratické odpovědnosti hospodářských politik a v dohledu nad rozpočty;

AA.vzhledem k tomu, že Rada provedla výrazné změny v doporučeních pro jednotlivé země, které navrhla Komise v rámci prvního roku evropského semestru;

AB.vzhledem k tomu, že je nutné bezpodmínečně respektovat nezávislost sociálních partnerů při kolektivním vyjednávání a vnitrostátní způsoby stanovování mezd;

AC.vzhledem ke zkušenostem získaným v rámci meziparlamentních setkání pořádaných každoročně Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu;

Nástin problematiky

1.  domnívá se, že stávající fáze krize vyžaduje silnou a ambiciózní reakci;

2.  konstatuje, že kromě přijetí legislativního balíčku pro správu ekonomických záležitostí rozhodl summit zemí eurozóny dne 26. října 2011 o souboru opatření pro úpravu tohoto balíčku; domnívá se, že pokud bude v budoucnu rozhodnuto o jakékoli změně Smlouvy, měla by být provedena plně v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a mandát Konventu svolaného podle zmíněného článku by měl odrážet skutečnost, že je nutné, aby EU vycházela ze silné demokratické legitimity a solidarity;

3.  domnívá se, že evropský semestr je až do přijetí dalšího nástroje platným rámcem k provádění strategie EU a účinného ekonomického řízení, zejména pro členské státy eurozóny, jež spojuje společná odpovědnost, a že pro instituce EU a členské státy je i přes jeho název v sázce proces trvající po celý rok;

4.  zdůrazňuje, že úspěch strategie EU 2020 závisí na závazku EU jako celku, na tom, jak si ji osvojí členské státy, vnitrostátní parlamenty, místní a regionální orgány a sociální partneři; připomíná význam silného, konkurenceschopného a řádně fungujícího sociálně tržního hospodářství, strukturálních reforem a kolektivních smluv v rámci strategie Evropa 2020, stejně jako podporu skutečného evropského sociálního dialogu o makroekonomických politikách a opatřeních;

5.  znovu opakuje, že by členské státy měly své hospodářské a rozpočtové politiky považovat za záležitost společného zájmu a že je nutné posílit hospodářský pilíř hospodářské a měnové unie, včetně rozpočtové dimenze, a to prostřednictvím větší koordinace při zavádění a uplatňování daňových opatření, účinného boje proti daňovým podvodům a únikům a postupného odstranění stávajících škodlivých opatření;

6.  je přesvědčen, že zavedení „evropského semestru“ a posílená koordinace hospodářské a daňové politiky by mohly ponechat dostatečný prostor a flexibilitu členským státům EU, aby mohly uplatňovat účinnou rozpočtovou, hospodářskou a sociální strategii, vhodnou v souladu se strategií EU 2020, zaměřenou na distribuci a rozvoj a zajišťující adekvátní úroveň veřejných služeb a infrastruktury pro občany EU; vyzývá Komisi, aby při své roční analýze růstu vzala v úvahu kroky, které členské státy podnikly pro dotvoření jednotného trhu;

7.  konstatuje, že rozvoj a posílení jednotného trhu a podpora mezinárodních obchodních vztahů jsou zásadní pro stimulaci hospodářského růstu, zvýšení konkurenceschopnosti a řešení makroekonomické nerovnováhy, a vyzývá Komisi, aby při roční analýze růstu vzala v úvahu kroky, které jednotlivé členské státy podnikly pro dotvoření jednotného trhu;

8.  zdůrazňuje, že jak hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, tak široce definované hlavní směry hospodářské politiky tvoří nedílnou součást evropského semestru a jsou pro dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stejně důležité; vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že všechna politická doporučení budou v souladu s integrovanými hlavními směry;

9.  považuje za politováníhodné, že jednotlivé nástroje a rozpočtové položky, jimiž má být – prostřednictvím rozpočtu EU – dosaženo cílů strategie Evropa 2020, nejsou dostatečně přesně vymezeny a překrývají se; připomíná, že evropský semestr poskytuje dobrou příležitost zlepšit synergii mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států;

10. poukazuje na to, že strategie Evropa 2020 potřebuje výraznější územní rozměr; zastává proto názor, že strategie, která bude s ohledem na specifika a různé stupně rozvoje evropských regionů umožňovat přímé zapojení regionálních a místních orgánů a partnerů do plánování a provádění příslušných programů, povede k většímu pocitu odpovědnosti za dosažení jejích cílů na všech úrovních a na místní úrovni zajistí lepší povědomí o stanovených cílech a dosavadních výsledcích;

Role Komise

Úvod

11. konstatuje, že evropský semestr byl vytvořen pro zajištění trvalého sbližování hospodářské a fiskální výkonnosti členských států, pro dosažení užší koordinace hospodářství a překonání dluhové krize; konstatuje, že roční analýza růstu byla zavedena jako výchozí základní dokument cyklu;

12. připomíná, že evropským semestrem nesmí být dotčeny pravomoci Evropského parlamentu podle SFEU; žádá Komisi, aby vypracovala návrhy popisující, jaký je rozdíl mezi těmito různými nástroji, jak tyto nástroje vytváří dominový efekt napříč oblastmi politiky a jaký je mezi nimi vztah;

Poučení z prvního cyklu

13. zdůrazňuje, že kodifikace evropského semestru musí umožnit flexibilitu nezbytnou pro případné přizpůsobení s ohledem na poučení z prvního cyklu; domnívá se, že Komise by se ve svém hodnocení a úsilí o přizpůsobení měla zaměřit zejména na potřebu většího přizpůsobení rámce eurozóně a jejím výzvám;

14. konstatuje, že kvalita národních programů reforem v rámci prvního evropského semestru je z hlediska jejich konkrétnosti, transparentnosti, uskutečnitelnosti a komplexnosti velmi proměnlivá; vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy ke zvýšení kvality a transparentnosti svých příspěvků a nejlepší vnitrostátní programy reforem stanovila pro příští evropské semestry jako vzor;

15. vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní politiky a záměry vyhlášené v rámci národních programů reforem budou společně dosahovat dostatečně ambiciózní úrovně, která umožní realizovat hlavní záměry strategie EU 2020; vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že v prvním evropském semestru tomu tak nebylo; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy budou k realizaci těchto hlavních záměrů přispívat způsobem odpovídajícím jejich potenciálu a že předloží přesný plán spolu s příslušným časovým harmonogramem pro nezbytná opatření;

Roční analýza růstu

16. domnívá se, že roční analýza růstu by měla být v souladu se:

–   strategií EU 2020,

–   integrovanými hlavními směry (hlavními směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti)

–   zvláštními dohodami Rady týkajícími se eurozóny nebo Unie jako celku, jako je Pakt euro plus;

17.      konstatuje, že roční analýza růstu v podobě, v jaké byla schválena jarním zasedáním Evropské rady, představuje východisko pro vypracování:

–   národních programů reforem členských států,

–   programů stability a konvergenčních programů členských států, na jejichž základě Komise vypracovává doporučení pro jednotlivé země;

18. konstatuje, že příprava roční analýzy růstu je založena na makroekonomických odhadech v členských státech a Evropské unii; zdůrazňuje, že opatření potřebná ke zlepšení evropské správy ekonomických záležitostí by měla být doprovázena podobnými opatřeními ke zlepšení její legitimity a odpovědnosti; varuje tudíž před tím, aby se roční analýza růstu ve stávající podobě stala technickým dokumentem, který nezohledňuje přínos Evropského parlamentu;

19. vyzývá Komisi, aby v rámci kritérií uplatňovaných pro posuzování pokroku členských států a v závislosti na něm pro vydávání doporučení pro jednotlivé země lépe zohledňovala komplexní vícerozměrný (inteligentní, udržitelný a začlenění podporující) přístup ke strategii EU 2020;

20. vyzývá Komisi, aby rozšířila soubor ukazatelů, jež používá ke sledování vnitrostátního vývoje, a to při zohlednění úsilí vynaloženého zejména v rámci opatření navazujících na sdělení „Překročit HDP“ (KOM(2009) 433 v konečném znění), a na plán pro Evropu účinně využívající zdroje;

21. požaduje, aby roční analýza růstu byla přeměněna na „roční hlavní směry udržitelnosti“ zaměřené na posílení trvale udržitelného rozvoje;

22. požaduje, aby Komise do 10. ledna každého roku přijala roční hlavní směry udržitelnosti, které budou obsahovat zvláštní kapitolu pro eurozónu;

23. vyzývá Komisi, aby při přípravě ročních hlavních směrů udržitelnosti v co největší míře vycházela z širokého okruhu odborných konzultací a aby zohlednila relevantní doporučení Evropského parlamentu, členských států a orgánů místní a regionální správy;

24. vyzývá Komisi, aby v ročních hlavních směrech udržitelnosti jasně posoudila hlavní hospodářské a fiskální problémy EU a jednotlivých členských států, aby navrhla prioritní opatření pro vyřešení těchto problémů a aby zjistila, jaké iniciativy přijaly Unie a členské státy na podporu vyšší konkurenceschopnosti, dlouhodobých investic, odstranění překážek pro udržitelný růst, dosažení cílů stanovených ve Smlouvách a stávající hospodářské strategii EU 2020, provedení sedmi stěžejných iniciativ a zmírnění makroekonomické nerovnováhy;

25. vyzývá Komisi a Radu k zajištění toho, aby politická doporučení týkající se konsolidace veřejných financí a strukturálních reforem byla v souladu se strategií EU 2020 pro růst a zaměstnanost; domnívá se, že při vytváření koncepce a uplatňování ročních hlavních směrů udržitelnosti Unie musí brát v úvahu vývoj mikrofinančního práva, zejména obezřetnostního dohledu a dlouhodobých investic podněcujících udržitelnou konkurenceschopnost, růst a vytváření pracovních míst; domnívá se, že by mělo být rovněž provedeno posouzení dopadů z hlediska dlouhodobých nákladů v případě, že členské státy nepodniknou kroky k dosažení cílů strategie EU 2020 a strukturálních reforem;

26. je přesvědčen, že konkrétní doporučení určená jednotlivým zemím by měla být doprovázena posouzením z hlediska jejich sociálních dopadů, při zohlednění požadavků souvisejících s podporou vysokého stupně zaměstnanosti, zaručením náležité sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní vzdělání, odborné přípravy, rekvalifikace a ochrany lidského zdraví;

27. žádá Komisi, aby v ročních hlavních směrech udržitelnosti výslovně označila potenciální nežádoucí přeshraniční dopady hlavních opatření hospodářské politiky uplatňovaných na úrovni Unie a členských států;

28. vyzývá komisaře, kteří jsou odpovědní za evropský semestr, aby o ročních hlavních směrech udržitelnosti ihned po jejím schválení kolegiem přišli diskutovat s příslušnými výbory Evropského parlamentu;

Doporučení pro jednotlivé země

29. vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily provádění a rovné zacházení s cíli 2020 a stěžejními iniciativami ve svých pokynech a doporučeních určených každému členskému státu a EU jako celku;

30. připomíná, že směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(1) stanoví, že „Komise zveřejní metodiky, předpoklady a relevantní parametry, na nichž jsou založeny makroekonomické a rozpočtové předpoklady“;

31. doporučuje, aby členské státy provedly tuto směrnici co nejdříve; vyzývá Komisi, aby zajistila větší srovnatelnost národních programů reforem a určila společná kritéria, podle nichž budou tyto programy hodnoceny;

32. žádá Komisi, aby po vydání analýzy programů stability a konvergenčních programů a národních programů reforem prezentovala svá doporučení ve vhodnou dobu Evropskému parlamentu a aby v souvislosti s plánovanými meziparlamentními fóry a diskusemi v Radě o doporučeních pro jednotlivé země zdůraznila potenciální nežádoucí přeshraniční dopady, zejména v rámci eurozóny;

33. žádá Radu, aby v červenci Parlamentu předložila vysvětlení veškerých podstatných změn, které provedla v návrzích doporučení Komise pro jednotlivé země; žádá Komisi, aby se tohoto slyšení zúčastnila a aby zde nabídla svůj pohled na situaci;

34. vyzývá Komisi, aby uspořádala slyšení s cílem poskytnout informace o ročně sledovaných akcích oznámených v rámci jednotlivých stěžejních iniciativ; žádá, aby se toto slyšení konalo mezi jarním a letním zasedáním Evropské rady za účasti všech příslušných orgánů EU, vnitrostátních a regionálních orgánů a dalších zúčastněných stran;

35. vyzývá Komisi a Radu, aby posílily úlohu makroekonomického dialogu, který zavedlo zasedání Evropské rady v Kolíně nad Rýnem v červnu 1999 s cílem zlepšit spolupráci orgánů odpovědných za vývoj mezd, hospodářskou, fiskální a měnovou politiku;

36. navrhuje, aby byl zohledněn dominový efekt hospodářského vývoje v Unii pro neevropské země s cílem pracovat na snížení globální hospodářské nerovnováhy; žádá Evropskou komisi, aby se aktivně zapojila do hospodářskopolitického dialogu v rámci příslušných orgánů OSN; poukazuje na to, že cíle schválené na mezinárodní úrovni musí být rovněž zohledněny;

Úloha Evropského parlamentu

37. připomíná, že parlamentní diskuse o hlavních směrech hospodářské politiky je základním kamenem jakéhokoli demokratického systému;

38. domnívá se, že krize a vývoj zejména uvnitř eurozóny vyžadují modernizaci evropského rozměru hospodářských politik jejích členských států, zejména v rámci eurozóny;

39. bude i nadále přizpůsobovat svou strukturu a pracovní postupy nejnovějšímu vývoji jednání Rady a Komise o struktuře eurozóny; připomíná, že hospodářský dialog bude jednou z odpovědí na tuto výzvu; je přesvědčen, že jakýkoli nový či zdokonalený postup řízení a rozhodování v Komisi či Radě musí být doprovázen zvýšenou demokratickou legitimitou a příslušnou odpovědností vůči Evropskému parlamentu;

40. zdůrazňuje potřebu modernizace parlamentního rozměru souběžně s rozměrem Rady;

41. bude před jarním zasedáním Rady hlasovat o ročních hlavních směrech udržitelnosti a pozměňovacích návrzích, které budou předány Evropské radě; vyzývá k tomu, aby se roční hlavní směry udržitelnosti staly předmětem postupu spolurozhodování, což by mělo být zavedeno při další změně Smlouvy; pověřuje svého předsedu, aby na jarním zasedání Evropské rady předložil roční hlavní směry udržitelnosti ve znění změn přijatých Evropským parlamentem;

42. vyjadřuje obavy o demokratickou legitimitu zavádění evropského semestru; domnívá se, že při zajišťování nezbytné demokratické legitimity a odpovědnosti členských států hrají zásadní roli Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty;

43. domnívá se, že Evropský parlament je vhodným místem pro hospodářský dialog a spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a orgány EU;

44. vyzývá členské státy a jejich regiony, aby do přípravy vnitrostátních reformních programů a programů rozvoje a soudržnosti intenzivněji zapojily vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partnery, orgány státní správy a občanskou společnost a pravidelně je s nimi konzultovaly; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu včasného zapojení Výboru regionů jakožto platformy pro koordinaci regionů, které v jejím rámci podávají zprávu o aktuálním stavu regionální a místní účasti na evropském semestru,

45. vyzývá k tomu, aby byla v roce 2012 uspořádána meziparlamentní konference zástupců rozpočtových výborů, výborů pro zaměstnanost a hospodářských výborů Evropského parlamentu a parlamentů vnitrostátních, a to s cílem vymezit působnost, metody a prostředky víceúrovňové a vícerozměrné demokratické legitimity hospodářské politiky, zejména s cílem zajistit, aby vnitrostátní politiky a cíle ohlášené v národních reformních programech společně dosáhly úrovně, která je dostatečně ambiciózní pro splnění hlavních cílů strategie EU 2020; domnívá se, že je však nutné zajistit, aby byl dostatek času pro přijetí vnitrostátních rozpočtů;

46. počínaje rokem 2013 uspořádá každoročně před jarním zasedáním Evropské rady meziparlamentní fórum, na němž se v Evropském parlamentu sejdou členové příslušných výborů vnitrostátních parlamentů; doporučuje, aby toto setkání bylo nedílnou součástí každoročního setkání pořádaného Hospodářským a měnovým výborem pro členy vnitrostátních parlamentů; navrhuje, aby toto fórum sestávalo ze schůzí politických skupin, příslušných výborů a z plenárního zasedání a vyzývá evropské sociální partnery k účasti na tomto setkání a k předložení svých stanovisek;

47. počínaje rokem 2013 uspořádá každoročně po jarním zasedání Evropské rady druhé meziparlamentní setkání, na němž se sejdou předsedové výborů odpovědných za evropský semestr ve vnitrostátních parlamentech a v Evropském parlamentu (ECON, EMPL, BUDG, ENVI, ITRE) nad návrhy doporučení Komise;

48. varuje před zavedením jakékoli praxe, která by postrádala souhlas parlamentu na evropské nebo vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že je potřeba, aby byla doporučení pro jednotlivé země založena na demokratických postupech;

49. zdůrazňuje úlohu hospodářského dialogu s Evropským parlamentem, který byl schválen spolu s balíčkem pro správu ekonomických záležitostí a jenž umožní dialog mezi evropskými institucemi a s vnitrostátní úrovní s cílem podnítit přeshraniční a veřejnou diskusi, zvýšit transparentnost a umožnit vzájemný tlak; podotýká, že příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat předsedu Komise, Euroskupiny a Evropské rady a nabídnout dotčenému členskému státu možnost zúčastnit se prostřednictvím rozhodnutí v rámci rozvojového plánu a/nebo EIP výměny názorů;

50. požaduje, aby se v Parlamentu vedl hospodářský dialog s představiteli států a vlád členských států, které chtějí využít evropský nástroj a mechanismus finanční stability a Evropský mechanismus stability, předtím, než z něj budou uvolněny prostředky; s ohledem na úlohu, jakou má hrát evropský nástroj finanční stability a evropský sociální model zdůrazňuje, že Evropský parlament musí vyslechnout jejich vedoucí zaměstnance;

51. naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily shodu mezi hospodářskými podmínkami a programy přizpůsobení v rámci všech záchranných programů a cíli Unie v oblasti sociálního a udržitelného rozvoje, a především v oblasti hlavních směrů politik zaměstnanosti a hospodářských politik a cílů strategie EU 2020; požaduje, aby byla doporučení určená členským státům v rámci evropského semestru zahrnuta do finanční pomoci, s ohledem výslovně na tyto požadavky na shodu;

52. na podzim provede vyhodnocení makroekonomické situace v Unii, přičemž se bude opírat o odborné znalosti z různých oblastí, včetně mezinárodního externího nezávislého poradenství a o konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami a zejména se sociálními partnery, aby podpořil diskusi a měl k dispozici další ekonomickou analýzu před svým jednáním s Komisí s ohledem na vypracování roční analýzy růstu;

53. je toho názoru, že Evropský parlament by měl být uznán jako odpovídající evropské demokratické fórum, které poskytne v závěru evropského semestru celkové zhodnocení;

54. žádá o plnohodnotné partnerství a účast na makroekonomickém dialogu za účelem dosažení jeho cílů, pokud jde o zajištění společného makroekonomického politického postoje;

Úloha Rady

55. vyzývá Evropskou radu, aby přizvala předsedu Evropského parlamentu k účasti na jejích schůzích ohledně evropského semestru;

56. vyzývá Radu a Komisi, aby v souladu s pravidly balíčku pro správu ekonomických záležitostí každoročně během prvních týdnů v roce přišly podat Parlamentu zprávu o vývoji a úspěších předchozího evropského semestru obsahující přesný přehled o akcích a opatřeních;

57. poznamenává, že lhůty platné během prvního evropského semestru, jak se zjistilo v jeho průběhu, byly přísné, a že tudíž hrozí nebezpečí, že by během příštích evropských semestrů zapojení vnitrostátního parlamentu nebylo optimální, pokud by jakýkoli členský stát potřeboval předložit plán nápravných opatření nebo přizpůsobit své programy stability a konvergenční programy, jakož i své národní reformní programy doporučením Rady;

58. vyzývá členské státy, aby poskytly co nejpodrobnější informace o opatřeních a nástrojích určených pro splnění souboru vnitrostátních cílů v rámci národních reformních programů, včetně lhůty pro provedení, očekávaných dopadů, potenciálních nežádoucích dopadů, rizika neúspěšného provedení, nákladů, a případně využití strukturálních fondů EU;

59. vyzývá členské státy, aby v souladu s ustanoveními balíčku pro správu ekonomických záležitostí zajistily profesní nezávislost vnitrostátních statistických úřadů a aby zaručily soulad s Kodexem evropské statistiky stanoveným v nařízení (ES) č. 223/2009 s cílem zajistit, že budou Komisi během evropského semestru předávány kvalitní statistiky za účelem jejich vyhodnocení;

60. je přesvědčen, že zajištění úspěchu evropského statistického systému zásadním způsobem závisí na práci dobře fungujících vnitrostátních účetních dvorů a jejich přesném vyhodnocení kvality údajů o veřejných financích a kvality postupu předávání vnitrostátním statistickým úřadům ze strany veřejných orgánů;

61. vyzývá Radu, aby posílila makroekonomický dialog, zejména prostřednictvím vytvoření odpovídajících makrodialogů na vnitrostátní úrovni s cílem uvolnit plný potenciál makroekonomické spolupráce skrze využití možností zaměstnání v důsledku silné a vyvážené dynamiky růstu;

62. považuje za velmi důležité zapojit Evropskou centrální banku do stálého dialogu mezi evropskými institucemi;

Různé

63. vyzývá k vytvoření koncepce evropského účtu za účelem posílení prováděcích kapacit evropského semestru a ekonomického pilíře hospodářské a měnové unie; domnívá se, že budoucí institucionální vývoj by měl zohlednit vývoj evropského nástroje finanční stability a evropského sociálního modelu;

64. se znepokojením konstatuje, že koordinace hospodářské politiky na úrovni EU sestává z množství závazných i nezávazných nástrojů a závazků(2), což může oslabit právní jistotu v právním řádu EU a podle veřejného mínění přináší nejasnosti týkající se přesného vymezení povinností členských států s ohledem na to, zda jsou, resp. nejsou členy eurozóny;

65. upozorňuje na to, že členské státy nedodržely společně přijatá pravidla, zejména pravidla Paktu o stabilitě a růstu, podle nichž musí být schodek ročního rozpočtu členského státu nižší než 3 % HDP a míra veřejného zadlužení nižší než 60 % HDP; vyzývá členské státy, aby Pakt o stabilitě a růstu a ostatní společně přijatá pravidla dodržovaly;

66. zdůrazňuje, že má-li být integrovaný dohled nad hospodářskými politikami účinný, nesmí se omezovat pouze na hodnocení rozpočtových a strukturálních politik členských států EU, ale musí být v souladu s cíli a kroky na úrovni EU, jakož i s mírou a povahou finančních zdrojů Unie; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní roli politik EU a opatření v rámci strategie EU 2020, zejména pokud jde o politiky soudržnosti, výzkum a inovace;

67. zdůrazňuje, že strategické vedení členských států se částečně dotýká oblastí politiky, jako jsou mzdy a důchody, které patří mezi pravomoci členských států a sociálních partnerů v těchto oblastech, avšak musí být podporovány a doplňovány Evropskou unií v souladu s článkem 153 SFEU; zdůrazňuje, že musí být zajištěna demokratická odpovědnost a musí být respektovány zásady subsidiarity a sociálního dialogu, aby byl zachován politický prostor, který je potřebný pro provádění na úrovni členských států;

68. připomíná, že nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy stanoví, že „uplatňování tohoto nařízení je plně v souladu s článkem 152 SFEU a doporučení vydaná na jeho základě respektují mezinárodní praxi a instituce v oblasti tvorby mezd. Bere ohled na článek 28 Listiny základních práv Evropské unie, a není jím tudíž dotčeno právo vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní dohody a přijímat kolektivní opatření v souladu s vnitrostátním právem a praxí“;

Oborové příspěvky k evropskému semestru

69. domnívá se, že za účelem plnění společných cílů by strategie Evropa 2020 a evropský semestr jako rámec posílené správy ekonomických a sociálních záležitostí mohly přispět k upevnění společného přístupu k problémům, řešením a k posuzování situace v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti v členských státech, pokud nemá zůstat pouze u formálního záměru a Parlament bude do celého procesu skutečně zapojen, k čemuž v průběhu prvního evropského semestru nedošlo, a to ani v souvislosti s první roční analýzou růstu, která zahájila nový cyklus správy ekonomických záležitostí v EU;

70. vyzývá Radu a Komisi, aby při definování hlavních politických směrů pro členské státy, a to i v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních věcí a makroekonomických a rozpočtových záležitostí, dodržovaly zásady subsidiarity a sociálního dialogu v souvislosti se mzdami a důchody a aby v souladu s čl. 153 odst. 5 SFEU a s cílem zachovat politický prostor potřebný pro provádění politik na vnitrostátní úrovni respektovaly pravomoci členských států a sociálních partnerů v těchto oblastech a před vydáváním doporučení konzultovaly sociální partnery; zdůrazňuje, že demokratickou odpovědnost je nutné zajistit na všech úrovních;

71. vyzývá Komisi, aby při svém hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů strategie Evropa 2020 a souvisejících iniciativ využila všech dostupných informací a odborných poznatků, včetně informací a poznatků Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek;

72. žádá, aby se Komise a Rada ve svých doporučeních kromě dokončení vnitřního trhu a odstranění překážek bránících hospodářské soutěži přednostně soustředily na sociální politiku, která podporuje vzdělávání a odbornou přípravu, možnosti získat zaměstnání, opětovné začleňování nezaměstnaných na pracovní trh a lepší koordinaci systémů sociální ochrany v členských státech; vyzývá k tomu, aby doporučení byla navrhována s velkým časovým předstihem, a mohla tak mít reálný dopad na rozpočtová rozhodnutí členských států;

73. konstatuje, že má v úmyslu aktivně přispívat k provádění ambiciózní strategie Evropa 2020 v EU a členských státech i k evropskému semestru, včetně jeho aspektů týkajících se zaměstnanosti a sociální oblasti, které mají pro evropské občany klíčový význam; prohlašuje, že tak hodlá činit jednak konkrétními opatřeními, jednak svým podílem na důležitých iniciativách, jako je Evropský rok aktivního stárnutí; dále prohlašuje, že vynaloží maximální úsilí k tomu, aby tyto aspekty strategie Evropa 2020 a otázky zaměstnanosti a sociálních problémů žen i mužů v Evropě byly po celý rok důležitými body jeho politického programu;

74. mimoto konstatuje, že má v úmyslu vyjádřit své názory na zaměstnanost a sociální aspekty strategie Evropa 2020 ve zvláštním usnesení, jež má být přijato v souvislosti s jarním zasedáním Evropské rady;

75. prohlašuje, že je připraven zapojit se do pravidelného politického dialogu a výměny názorů na aspekty zaměstnanosti a sociálních otázek strategie Evropa 2020 a na evropský semestr, a že by se mělo jednat o dialog s vnitrostátními parlamenty a dalšími zainteresovanými stranami, včetně sociálních partnerů, podnikatelských kruhů a nevládních organizací, jakožto i o dialog a výměny názorů realizované v souvislosti s těmito body:

     a)  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila svou roční analýzu růstu, včetně návrhu společné zprávy o zaměstnanosti, svůj návrh hlavních směrů politiky zaměstnanosti pro daný rok a veškeré návrhy doporučení pro jednotlivé státy vydané na základě čl. 148 odst. 4 SFEU,

     b)  vyzývá k tomu, aby mezi jednotlivými aktéry evropského semestru panovala transparentnost, a v tomto ohledu vybízí Výbor pro zaměstnanost (EMCO), aby příslušné výbory Evropského parlamentu pravidelně informoval o výsledcích svého dohledu v oblasti zaměstnanosti,

     c)  vyzývá sociální partnery, nevládní organizace činné v sociální oblasti a další zainteresované strany, aby se zapojili do pravidelné výměny názorů s Parlamentem, především pokud jde o provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky a o pokrok při plnění souvisejících cílů EU; požaduje, aby přípravné dokumenty sloužící jako podklady pro výměny názorů byly v dostatečném časovém předstihu předávány členům příslušného parlamentního výboru;

76. žádá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích činností prováděných v rámci programu vzájemného učení, a to zejména v oblastech, na něž klade důraz Evropská rada v rámci strategického vedení; poukazuje na význam pravidelného monitorování dostupnosti fondů a využívání fondů, které jsou pro takový program k dispozici, aby bylo možno v reálném čase určit, jaká nápravná opatření je případně nutno přijmout, aby obvyklá úskalí byrokracie nebránila realizaci cílů programu;

77. je přesvědčen, že politiky zaměstnanosti a sociální politiky mají v rámci strategie Evropa 2020 a v její správě ústřední úlohu; domnívá se, že vzhledem ke krizi musí dojít k posílení těchto politik a že evropský semestr má pro dosažení tohoto cíle zásadní význam;

78. domnívá se, že v souvislosti s evropským semestrem a s cílem účinně uplatňovat hlavní směry politiky zaměstnanosti 7 až 10 by členské státy měly být vyzývány k tomu, aby kladly zvláštní důraz na konkrétní otázky, jako je usnadňování přístupu mladých lidí ke vzdělání, poradenství při vzdělávání, odborná příprava a předcházení předčasnému ukončování školní docházky, propagace celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti především mezi mladými lidmi, podpora začleňování starších osob na trh práce, boj proti nehlášené práci, umožňování souladu mezi pracovním a rodinným životem a zlepšení zařízení pro péči o děti;

79. vyzývá Radu a Komisi, aby komplexně vyhodnotily, zda jsou opatření navrhovaná v národních programech a zaměřená na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na zvýšení zaměstnanosti v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a s hlavními cíli; vyzývá členské státy, které si nestanovily národní cíle nebo se dostatečně nezavázaly k plnění cíle týkajícího se zaměstnanosti v Evropě, čímž je zajistit do roku 2020 75% míru zaměstnanosti mužů a žen, aby přijaly závazek sledovat tento cíl a zaměřily se především na řešení hlavních strukturálních nedostatků na trhu práce;

80. konstatuje, že opatření zavedená v rámci národních programů reforem, „správa ekonomických záležitostí“ a evropský semestr, by neměly vést k prohloubení sociální krize v různých zemích s křehkým hospodářstvím a ztěžovat život rodin, zejména žen a dětí, které jsou hlavními oběťmi rostoucí chudoby, nezaměstnanosti a nedostatečné a špatně placené práce;

81. zdůrazňuje potřebu posílit a institucionalizovat makroekonomický sociální dialog a je toho názoru, že sociální partneři se musí podílet na přípravě opatření, jež Komise chce podniknout v souvislosti s evropským semestrem a s uplatňováním nové správy ekonomických záležitostí, a rovněž podtrhuje, že sociální partneři by měli předkládat k těmto opatřením Komisi své stanovisko, popřípadě doporučení;

82. podtrhuje, že má-li být dosaženo celkových cílů strategie Evropa 2020, je naprosto nutné zajistit výraznější vzájemnou interakci mezi mikroekonomickou a makroekonomickou politikou na jedné straně a politikou zaměstnanosti a sociální politikou na straně druhé;

83. zavazuje se věnovat i nadále zvláštní pozornost dopadu zaměstnanosti a situace v sociální oblasti na makroekonomický stav a naopak, a to i ve svých rozhodnutích přijímaných v souvislosti s evropským semestrem, a k témuž vyzývá i Evropskou komisi;

84. vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že udržitelný růst podporující začlenění a spojený s podporou zaměstnanosti a tvorbou pracovních míst bude ústředním prvkem všech politických návrhů předkládaných v rámci evropského semestru;

85. připomíná, že je třeba zajistit, aby financování cílů agendy Evropa 2020 bylo náležitě zohledněno při sestavování ročních rozpočtů EU a členských států; zdůrazňuje, že nejjednodušším, nejdemokratičtějším, nejevropštějším a nejúčinnějším způsobem dosažení tohoto cíle je uspořádat na začátku každého evropského semestru meziparlamentní rozpravu o společných rozpočtových pokynech členských států a Unie; domnívá se, že kromě toho, že by takováto rozprava výrazně pomohla omezit zdvojené struktury, umožnila by, aby členské státy v návrzích rozpočtu více zohledňovaly evropský rozměr a zároveň aby Evropskému parlamentu umožnila více zohlednit zájmy členských států;

86. připomíná důležitou roli rozpočtu EU, pokud jde o financování agendy Evropa 2020, na niž se každý rok věnuje více než polovina prostředků Unie; poznamenává nicméně, že vzhledem k náplni prioritních činností a rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy by největší část prostředků na financování této strategie měla pocházet z vnitrostátních a regionálních rozpočtů; je tudíž toho názoru, že v té fázi evropského semestru, v níž se jedná o provádění agendy Evropa 2020, by se měl brát v úvahu jak rozpočet EU, tak vnitrostátní rozpočty;

87. podtrhuje zásadní úlohu politiky soudržnosti jakožto klíčového nástroje strategie Evropa 2020; je toho názoru, že silná a dobře financovaná politika soudržnosti je díky svým dlouhodobým rozvojovým programům, svému rozpočtovému rozměru, decentralizovanému správnímu systému a přijetí priorit EU pro udržitelný rozvoj efektivním nástrojem ke splnění strategie Evropa 2020 a předcházení budoucím hospodářským a finančním krizím; v této souvislosti zdůrazňuje, že pro dosažení cíle strategie EU 2020 je důležitá účast regionů;

88. poukazuje na to, že regionální politika disponuje díky uplatňování koncepce víceúrovňové správy konsolidovanou metodikou pro integrovaný přístup a spolehlivý systém řízení zaměřený na mobilizaci místních investic a vytváření pobídek k novým iniciativám, což by mohlo vhodným způsobem podpořit účinnost hospodářských politik a rozvoj větší synergie mezi rozpočty EU a členských států; vyzývá proto Komisi, aby předložila konkrétní doporučení, jakým způsobem lze k tomuto účelu v rámci operačních programů využívat strukturálních fondů;

89. domnívá se, že je velmi důležité, aby politika soudržnosti sehrála určitou úlohu v procesu překonávání problémů spojených se snižováním strukturální nerovnováhy a vnitřních nerovností v oblasti hospodářské soutěže, a poukazuje přitom na to, že politiky musí být přizpůsobeny konkrétním podmínkám a potřebám regionů, aby se maximalizoval jejich potenciál a zmírnily jejich nevýhody;

90. připomíná, že velký význam pro rozvoj národních programů má v rámci evropského semestru regionální politika, a to zejména v tom smyslu, že vytyčuje cíle a stanovuje opatření na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

91. zdůrazňuje, že mnohé členské státy musí zlepšit konkurenceschopnost svých regionů, aby byly schopny odstranit makroekonomickou nerovnováhu;

92. považuje proto za nezbytné, aby se soudržnost zaměřovala rovněž právě na posílení regionálního (nikoli pouze vnitrostátního) potenciálu a zejména zainteresovaných stran; je přesvědčen, že zvyšování regionálního potenciálu v koordinaci se zvyšováním potenciálu vnitrostátního učiní z politiky soudržnosti opět nezbytný nástroj pro vytváření potřebných synergií;

93. zdůrazňuje, že evropský semestr pro politickou koordinaci hospodářské politiky ex-ante musí zahrnovat podporu přechodu k hospodářství udržitelnému z hlediska životního prostředí;

94. vítá návrh letošní roční analýzy růstu na odstranění dotací škodlivých pro životní prostředí a vyzývá k posouzení realizace této politiky v rámci evropského semestru 2012.

95. vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby se v rámci evropského semestru více zaměřily na jednotný trh, který představuje hospodářský pilíř EU, s cílem plně využít potenciál vnitřního trhu, zatraktivnit financování projektů v oblasti infrastruktury a inovativních projektů pro veřejný i soukromý kapitál a podpořit účinné využívání energie; zdůrazňuje, že jednotný trh musí být jádrem evropské správy ekonomických záležitostí, jejímž cílem je posilovat inteligentní, udržitelný a začlenění podporující růst, zaměstnanost a sociální soudržnost, a to překonáváním vnitřní nerovnováhy, což povede k hospodářskému sbližování a posílení konkurenceschopnosti;

96. požaduje, aby se Evropská rada na každém jarním zasedání částečně zabývala hodnocením situace na jednotném trhu a vycházela z postupu monitorování; vyzývá předsedu Evropské rady, aby Parlamentu každoročně představil opatření, která mají být přijata v návaznosti na jarní zasedání Evropské rady, včetně opatření v oblasti jednotného trhu;

97. vyzývá Komisi, aby každoročně posoudila uplatňování jednotného trhu členskými státy v rámci jejich národních programů reforem a aby v této souvislosti přezkoumala pokrok dosažený při provádění ve vnitrostátních právních předpisech a přezkumy po skončení fáze provádění;

98. vyzývá Komisi, aby členské státy, o kterých se v hodnocení jejich národních programů reforem zjistilo, že nevyužívají finanční prostředky EU optimálně, upozornila na konkrétní oblasti s doposud nevyužitým potenciálem;

99. vítá skutečnost, že využití potenciálu jednotného trhu je uvedeno v roční analýze růstu na rok 2011 jako jeden z deseti cílů, jichž je nutno do roku 2012 dosáhnout;

100.    vyzývá Radu a Komisi, aby ještě systematičtěji propojily evropský semestr se současnými iniciativami EU, jakými jsou hodnotící zpráva o vnitřním trhu a Akt o jednotném trhu, přičemž z provádění jeho 12 „nástrojů“ by měla být učiněna nejvyšší priorita, aby bylo plně zohledněno dokončení jednotného trhu a zajištěna soudržnost evropské hospodářské politiky;

101.    vyzývá zejména Komisi, aby do roční analýzy růstu v roce 2012 zařadila 12 prioritních opatření Aktu o jednotném trhu, která mají být přijata do konce roku 2012;

102.    zastává názor, že oživení jednotného trhu, a zejména provádění Aktu o jednotném trhu, jsou základními předpoklady pro dosažení udržitelného růstu v Evropě do roku 2020; domnívá se, že pro zaručení evropské konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni jsou nutná okamžitá zlepšení v klíčových oblastech, jako jsou mj. oblast služeb, veřejné zakázky, výzkum, inovace, vzdělávání, energetika a elektronický obchod;

103.    zdůrazňuje potřebu zohlednit při provádění evropského semestru strategii EU 2020; zdůrazňuje, že iniciativy přijaté v rámci Aktu o jednotném trhu musí být konzistentní s plněním cílů 7 stěžejních iniciativ strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a musí k tomuto cíli přispívat;

104.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu určenou pro malé a střední podniky, které tvoří páteř hospodářství jednotného trhu, a to v souladu se zjištěními roční analýzy růstu, zejména úplným provedením iniciativy „Small Business Act“ a prostřednictvím balíčku opatření s cílem odstranit překážky, s kterými se potýkají malé a střední podniky, když se chtějí dostat k finančním prostředkům;

105.    naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření zaměřená na zlepšení přístupu k finančním prostředkům pro malé a střední podniky a inovativní nově založené podniky a aby rovněž zajistila zlepšení podnikatelského prostředí v EU, zjednodušila postupy a snížila administrativní zátěž společností na jednotném trhu;

106.    vyzývá členské státy, aby hledisko rovnosti pohlaví zařadily do průběhu evropského semestru, a to tak, že při provádění pokynů uvedených v roční analýze růstu přihlédnou k potřebám a situaci žen; chválí členské státy, které během prvního evropského semestru začlenily problematiku rovného postavení mužů a žen do svých národních programů reforem a při vytváření a monitorování politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a boje proti chudobě věnují zvláštní pozornost ženám; je zklamán tím, že některé členské státy ve svých národních programech reforem problematiku pohlaví vůbec nezmínily;

107.    žádá Radu, aby zajistila, aby mohl výbor FEMM diskutovat o aspektech rovnosti pohlaví národních programů reforem a pokynů upravených pro jednotlivé země, až tyto pokyny předloží Komise, s odpovědným úřadujícím předsedou Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO);

108.    vybízí členské státy, aby zajistily efektivní účast organizací občanské společnosti, včetně organizací žen, na navrhování, provádění a hodnocení národních programů reforem;

109.  vyzývá členské státy, aby stanovily kvalitativní cíle národních programů reforem týkající se odstraňování rozdílů v odměňování mužů a žen, zlepšování podnikání žen a vytváření systémů péče o děti a starší lidi;

110.    vyzývá členské státy, aby stanovily konkrétní kvantitativní cíle národních programů reforem, pokud jde o zaměstnanost žen obecně, a zároveň aby stanovily konkrétní opatření zaměřená na skupiny žen s velmi nízkou mírou zaměstnanosti, jako jsou mladé ženy, starší ženy, migrantky, ženy se zdravotním postižením, samoživitelky a romské ženy;

111.  žádá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí občanské společnosti, sociálních partnerů a veřejnosti obecně o základních cílech strategie EU 2020 a o vnitrostátních cílech, včetně cílů zaměstnanosti rozdělených podle pohlaví;

112.    vyzývá Komisi, aby požádala občanskou společnost a sociální partnery, aby se podíleli na výroční stínové zprávě o pokroku členských států v souvislosti se základními cíli a prováděním opatření navrhovaných v národních programech reforem, která by byla srovnatelná se stínovými zprávami vypracovanými v souvislosti s Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

113.    vyjadřuje politování nad skutečností, že v mnoha vnitrostátních rozpočtech lze pozorovat krácení veřejných výdajů a investic v oblasti vzdělávání, opětovně zdůrazňuje potřebu upřednostňovat veřejné investice do oblastí podporujících udržitelný růst, jako například do výzkumu a vývoje a vzdělávání, a upozorňuje na to, že vzhledem k vysokým nákladům způsobeným tím, že je mladá generace z hlediska zaměstnanosti odsouvána na okraj, jsou investice do vzdělání a odborné přípravy hospodářsko-politickým opatřením; upozorňuje na význam kontinuálních a významných investic do vzdělávání učitelů, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání při zachování koordinovaného úsilí o dosažení dalších společných cílů v oblasti vzdělávání v celé EU; upozorňuje na klíčovou roli programu celoživotního vzdělávání;

114.    vyzývá Komisi, aby při koordinaci strategií odborné přípravy s institucemi třetího stupně využila současných a budoucích trendů v oblasti zaměstnanosti, které zjistí během hospodářského semestru;

115.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropské radě, vnitrostátním parlamentům, ECB a předsedovi Euroskupiny.

(1)

Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)

Články 121, 126 a 148 SFEU, protokol č. 12 připojený k Lisabonské smlouvě, usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu, závěry předsednictví Evropské rady ze dne 20. března 2005, nařízení (ES) č. 1466/97, ve znění ..., nařízení (ES) č. 1467/97, ve znění ..., kodex chování „technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, který přijala Rada ve složení ECOFIN dne 7. září 2010, závěry ze zasedání Rady ve složení ECOFIN z října 2006 a závěry ze zasedání Rady ve složení ECOFIN z října 2007, Pakt euro plus sjednaný ve dnech 24. až 25. března 2011 hlavami států a vlád států eurozóny, k němuž se připojily Bulharsko, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Rumunsko.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (13. 7. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Navrhovatel (*): Olle Ludvigsson

(*)       Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na článek 148 a čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

A. vzhledem k tomu, že evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politiky zaměstnanosti ve smyslu článku 148 SFEU představují politický rámec opatření v oblasti zaměstnanosti a trhu práce, která je třeba přijmout, má-li být dosaženo cílů strategie Evropa 2020,

B.  vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 a nová struktura správy, jež je zakotvena v evropském semestru, by měly EU pomoci řešit krizi a její příčiny; vzhledem k tomu, že vysoký stupeň sociálního zabezpečení v EU zmírnil nejhorší dopady krize a že tato krize má dalekosáhlé důsledky, způsobila velký pokles ekonomické činnosti, výrazný nárůst nezaměstnanosti a prudké snížení produktivity a silně oslabila veřejné finance,

C. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je v Evropě stále vyšší než 9 % a především nezaměstnanost mladých lidí dosud patří k velkým problémům; vzhledem k tomu, že politika zaměstnanosti, politika uplatňovaná na trhu práce a sociální politika jsou proto klíčovou součástí reforem, které je třeba provést pod makroekonomickým dohledem a za tematické koordinace, jež jsou vytyčeny ve strategii Evropa 2020,

D. vzhledem k tomu, že v kontextu evropského semestru je třeba zajistit větší interakci mezi politikou zaměstnanosti, sociální a hospodářskou politikou, což musí být učiněno ku prospěchu všech generací a způsobem, který bude podporovat demokratickou odpovědnost, zainteresovanost a legitimitu všech zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že zásadním způsobem k tomuto zajištění interakce přispívá plné zapojení Evropského parlamentu,

E.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty vzešly ze svobodných občanských voleb, a tudíž zastupují a zaručují práva občanů, která získaly díky občanům a jež na ně tito občané delegovali; vzhledem k tomu, že zavedení evropského semestru by mělo být plně v souladu s výsadními pravomocemi vnitrostátních parlamentů,

1.  domnívá se, že za účelem plnění společných cílů by strategie Evropa 2020 a evropský semestr jako rámec posílené správy ekonomických a sociálních záležitostí mohly přispět k upevnění společného přístupu k problémům, řešením a k posuzování situace v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti v členských státech, pokud nemá zůstat pouze u formálního záměru a Parlament bude do celého procesu skutečně zapojen, k čemuž v průběhu prvního evropského semestru nedošlo, a to ani v souvislosti s první roční analýzou růstu, která zahájila nový cyklus správy ekonomických záležitostí v EU;

2.  požaduje úmluvu o demokratickém rozměru evropského semestru pro koordinaci politik, aby měl Evropský parlament společně s vnitrostátní parlamenty možnost stanovit svůj časový plán, náplň a metodiku v interakci se sociálními partnery a občanskou společností;

3.  žádá, aby se Parlament v plné míře podílel na evropském semestru, a mohl tak zastupovat zájmy občanů a posílit legitimitu sociálních politik, které mají uplatňovat členské státy;

4.  přeje si, aby byla posílena úloha vnitrostátních parlamentů, pokud jde o jejich zapojení do procesu vytváření hospodářských a sociálních politik, aby tak mohli projevit svou solidaritu z pozice partnerů v rámci evropského semestru; domnívá se, že tímto způsobem by se zvýšila legitimita přijímaných rozhodnutí, bylo by potvrzeno, že vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament zastupují zájmy občanů Evropy rovnocenně, a na úrovni členských států by byl vyslán jasný politický signál;

5.  zdůrazňuje, že jak hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, tak široce definované hlavní směry hospodářské politiky tvoří nedílnou součást evropského semestru a jsou pro dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stejně důležité; vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že všechna politická doporučení budou ve shodě s integrovanými hlavními směry;

6.  konstatuje, že opatření zavedená v rámci národních programů reforem, „správa ekonomických záležitostí“ a evropský semestr by neměly vést k prohloubení sociální krize v různých zemích s křehkým hospodářstvím a ztěžovat život rodin, zejména žen a dětí, které jsou hlavními oběťmi rostoucí chudoby, nezaměstnanosti a nedostatečné a špatně placené práce;

7.  vyzývá Radu a Komisi, aby při definování hlavních politických směrů pro členské státy, a to i v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních věcí a makroekonomických a rozpočtových záležitostí, dodržovaly zásady subsidiarity a sociálního dialogu v souvislosti se mzdami a důchody a aby v souladu s čl. 153 odst. 5 SFEU a s cílem zachovat politický prostor potřebný pro provádění politik na vnitrostátní úrovni respektovaly pravomoci členských států a sociálních partnerů v těchto oblastech a před vydáváním doporučení konzultovaly sociální partnery; zdůrazňuje, že demokratickou odpovědnost je nutné zajistit na všech úrovních;

8.  vyzývá Komisi, aby při svém hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů strategie Evropa 2020 a souvisejících iniciativ využila všech dostupných informací a odborných poznatků, včetně informací a poznatků Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek;

9.  vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily naprostou konzistenci a shodu politických pokynů týkajících se fiskální konsolidace a strukturálních reforem s cíli Unie usilujícími o sociální a udržitelný rozvoj; vyzývá Komisi, aby na základě článku 9 SFEU provedla posouzení sociálních dopadů svých doporučení, včetně návrhů prioritních opatření předložených na jarním zasedání Evropské rady a doporučení určených pro jednotlivé země, která byla předložena na červnovém zasedání Evropské rady;

10. žádá, aby se Komise a Rada ve svých doporučeních kromě dokončení vnitřního trhu a odstranění překážek bránících hospodářské soutěži přednostně soustředily na sociální politiku, která podporuje vzdělávání a odbornou přípravu, možnosti získat zaměstnání, opětovné začleňování nezaměstnaných na pracovní trh a lepší koordinaci systémů sociální ochrany v členských státech; vyzývá k tomu, aby doporučení byla navrhována s velkým časovým předstihem, a mohla tak mít reálný dopad na rozpočtová rozhodnutí členských států;

11. zdůrazňuje význam veřejných investic na evropské a vnitrostátní úrovni pro podporu sociální a ekonomické soudržnosti, zejména investic v méně rozvinutých regionech; žádá, aby byl jasně stanoven rozdíl mezi investicemi a běžnými výdaji, a soudí, že výdaje na vzdělání, sociální služby, výzkum, vývoj a infrastrukturu, obnovitelné zdroje energie, dopravu a komunikace představují investice;

12. konstatuje, že má v úmyslu aktivně přispívat k provádění ambiciózní strategie Evropa 2020 v EU a členských státech i k evropskému semestru, včetně jeho aspektů týkajících se zaměstnanosti a sociální oblasti, které mají pro evropské občany klíčový význam; prohlašuje, že tak hodlá činit jednak konkrétními opatřeními, jednak svým podílem na důležitých iniciativách, jako je Evropský rok aktivního stárnutí; dále prohlašuje, že vynaloží maximální úsilí k tomu, aby tyto aspekty strategie Evropa 2020 a otázky zaměstnanosti a sociálních problémů žen i mužů v Evropě byly po celý rok důležitými body jeho politického programu;

13. mimoto konstatuje, že má v úmyslu vyjádřit své názory na zaměstnanost a sociální aspekty strategie Evropa 2020 ve zvláštním usnesení, jež má být přijato v souvislosti s jarním zasedáním Evropské rady;

14. prohlašuje, že je připraven zapojit se do pravidelného politického dialogu a výměny názorů na aspekty zaměstnanosti a sociálních otázek strategie Evropa 2020 a na evropský semestr, a že by se mělo jednat o dialog s vnitrostátními parlamenty a dalšími zainteresovanými stranami, včetně sociálních partnerů, podnikatelských kruhů a nevládních organizací, jakožto i o dialog a výměny názorů realizované v souvislosti s těmito body:

     a)  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila svou roční analýzu růstu, včetně návrhu společné zprávy o zaměstnanosti, svůj návrh hlavních směrů politiky zaměstnanosti pro daný rok a veškeré návrhy doporučení pro jednotlivé státy vydané na základě čl. 148 odst. 4 SFEU,

     b)  vyzývá k tomu, aby mezi jednotlivými aktéry evropského semestru panovala transparentnost, a v tomto ohledu vybízí Výbor pro zaměstnanost (EMCO), aby příslušné výbory Evropského parlamentu pravidelně informoval o výsledcích svého dohledu v oblasti zaměstnanosti,

     c)  vyzývá sociální partnery, nevládní organizace činné v sociální oblasti a další zainteresované strany, aby se zapojili do pravidelné výměny názorů s Parlamentem, především pokud jde o provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky a o pokrok při plnění souvisejících cílů EU; požaduje, aby přípravné dokumenty sloužící jako podklady pro výměny názorů byly v dostatečném časovém předstihu předávány členům příslušného parlamentního výboru;

15. zdůrazňuje potřebu posílit a institucionalizovat makroekonomický sociální dialog a je toho názoru, že sociální partneři se musí podílet na přípravě opatření, jež Komise chce podniknout v souvislosti s evropským semestrem a s uplatňováním nové správy ekonomických záležitostí, a rovněž podtrhuje, že sociální partneři by měli předkládat k těmto opatřením Komisi své stanovisko, popřípadě doporučení;

16.  žádá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích činností prováděných v rámci programu vzájemného učení, a to zejména v oblastech, na něž klade důraz Evropská rada v rámci strategického vedení; poukazuje na význam pravidelného monitorování dostupnosti fondů a využívání fondů, které jsou pro takový program k dispozici, aby bylo možno v reálném čase určit, jaká nápravná opatření je případně nutno přijmout, aby obvyklá úskalí byrokracie nebránila realizaci cílů programu;

17. podtrhuje, že má-li být dosaženo celkových cílů strategie Evropa 2020, je naprosto nutné zajistit výraznější vzájemnou interakci mezi mikroekonomickou a makroekonomickou politikou na jedné straně a politikou zaměstnanosti a sociální politikou na straně druhé;

18. zavazuje se věnovat i nadále zvláštní pozornost dopadu zaměstnanosti a situace v sociální oblasti na makroekonomický stav a naopak, a to i ve svých rozhodnutích přijímaných v souvislosti s evropským semestrem, a k témuž vyzývá i Evropskou komisi;

19. je přesvědčen, že politiky zaměstnanosti a sociální politiky mají v rámci strategie Evropa 2020 a v její správě ústřední úlohu; domnívá se, že vzhledem ke krizi musí dojít k posílení těchto politik a že evropský semestr má pro dosažení tohoto cíle zásadní význam;

20. vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že udržitelný růst podporující začlenění a spojený s podporou zaměstnanosti a tvorbou pracovních míst bude ústředním prvkem všech politických návrhů předkládaných v rámci evropského semestru;

21. zdůrazňuje, že Evropa potřebuje makroekonomický rámec, který bude podporovat udržitelný rozvoj, a současně potřebuje zvýšit zaměstnanost a sociální soudržnost; je toho názoru, že měnová politika by měla přispět k upevnění hospodářského znovuoživení a k boji proti nezaměstnanosti;

22. domnívá se, že v souvislosti s evropským semestrem a s cílem účinně uplatňovat hlavní směry politiky zaměstnanosti 7 až 10 by členské státy měly být vyzývány k tomu, aby kladly zvláštní důraz na konkrétní otázky, jako je usnadňování přístupu mladých lidí ke vzdělání, poradenství při vzdělávání, odborná příprava a předcházení předčasnému ukončování školní docházky, propagace celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti především mezi mladými lidmi, podpora začleňování starších osob na trh práce, boj proti nehlášené práci, umožňování souladu mezi pracovním a rodinným životem a zlepšení zařízení pro péči o děti;

23. vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní politiky a cíle uvedené v národních programech reforem společně vytvoří úroveň, která bude dostatečně ambiciózní a umožní dosažení hlavních cílů strategie EU 2020; vyjadřuje obavu, že tomu tak u prvního evropského semestru nebylo; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy budou k realizaci těchto hlavních záměrů přispívat způsobem odpovídajícím jejich potenciálu;

24. vyzývá Radu a Komisi, aby komplexně vyhodnotily, zda jsou opatření navrhovaná v národních programech a zaměřená na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na zvýšení zaměstnanosti v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a s hlavními cíli; vyzývá členské státy, které si nestanovily národní cíle nebo se dostatečně nezavázaly k plnění cíle týkajícího se zaměstnanosti v Evropě, čímž je zajistit do roku 2020 75% míru zaměstnanosti mužů a žen, aby přijaly závazek sledovat tento cíl a zaměřily se především na řešení hlavních strukturálních nedostatků na trhu práce;

25. konstatuje, že kvalita národních programů reforem v rámci prvního evropského semestru je z hlediska jejich konkrétnosti, uskutečnitelnosti a komplexnosti velmi proměnlivá; vyzývá Komisi, aby nejlepší národní programy reforem stanovila pro příští evropské semestry jako vzor;

26. vyzývá Komisi, aby zajistila větší srovnatelnost národních programů reforem a určila společná kritéria, podle nichž budou tyto programy hodnoceny.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

4

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Philippe Boulland, David Casa, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Rovana Plumb, Sylvana Rapti, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Jürgen Creutzmann, Kinga Göncz, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Evelyn Regner, Peter van Dalen, Cecilia Wikström

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Ashley Fox, Marit Paulsen


STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU (18. 7. 2011)

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Navrhovatel: László Surján

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že rozpočet EU je výsledkem spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady v souladu se Smlouvami a že vnitrostátní rozpočtové postupy se řídí ústavním systémem každého členského státu; vzhledem k tomu, že užší rozpočtová koordinace neporušuje zásadu subsidiarity,

B.  vzhledem k tomu, že evropský semestr má dva cíle: ověřovat dodržování rozpočtové kázně členských států a současně také dohlížet na to, aby cíle strategie Evropa 2020 byly správně uskutečňovány zabezpečováním finančních prostředků nezbytných pro provádění této strategie;

C. vzhledem k tomu, že velký výdobytek společného trhu, tj. propojení evropských ekonomik, je třeba sladit se systémem rozpočtové koordinace, aby se dalo využívat zásadních synergií,

D. vzhledem k tomu, že hlavní důvod selhání Lisabonské strategie lze spatřovat v absenci jakýchkoli jednoznačně definovaných návazných postupů, které by v rámci provádění této strategie uplatňovaly všechny dotčené strany, a vzhledem k tomu, že k zajištění úspěchu agendy Evropa 2020 je tudíž třeba vzít si z toho patřičné ponaučení;

1.  připomíná, že je třeba zajistit, aby financování cílů agendy Evropa 2020 bylo náležitě zohledněno při sestavování ročních rozpočtů EU a členských států; zdůrazňuje, že nejjednodušším, nejdemokratičtějším, nejevropštějším a nejúčinnějším způsobem dosažení tohoto cíle je uspořádat na začátku každého evropského semestru meziparlamentní rozpravu o společných rozpočtových pokynech členských států a Unie; domnívá se, že kromě toho, že by takováto rozprava výrazně pomohla omezit zdvojené struktury, umožnila by, aby členské státy v návrzích rozpočtu více zohledňovaly evropský rozměr a zároveň aby Evropský parlament více zohledňoval zájmy členských států;

2.  připomíná důležitou roli rozpočtu EU, pokud jde o financování agendy Evropa 2020, na niž se každý rok věnuje více než polovina prostředků společenství; poznamenává nicméně, že vzhledem k náplni prioritních činností a rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy by největší část prostředků na financování této strategie měla pocházet z vnitrostátních a regionálních rozpočtů; je tudíž toho názoru, že v té fázi evropského semestru, v níž se jedná o provádění agendy Evropa 2020, by se měl brát v úvahu jak rozpočet EU, tak vnitrostátní rozpočty;

3.  považuje za politováníhodné, že jednotlivé nástroje a rozpočtové položky, jimiž má být – prostřednictvím rozpočtu EU – dosaženo cílů strategie Evropa 2020, nejsou dostatečně přesně vymezeny a překrývají se; připomíná, že evropský semestr poskytuje dobrou příležitost zlepšit synergii mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států;

4.  připomíná, že některé výbory Evropského parlamentu mají dlouhotrvající tradici pořádání meziparlamentních schůzí se zástupci členských států, na kterých se rozebírají mj. záležitosti týkající se rozpočtu na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni; vyzývá příslušné parlamentní výbory, aby zajistily, aby jejich schůze, které se vztahují k evropskému semestru, byly koordinovány; připomíná v této souvislosti, že je důležité zajistit jasnou, strukturovanou a nepřerušovanou následnou spolupráci a výměnu informací s vnitrostátními parlamenty;

5.  podtrhuje zásadní úlohu politiky soudržnosti jakožto jednoho z klíčových nástrojů provádění strategie Evropa 2020, a to vzhledem k jejímu rozpočtovému rozměru a k jejímu přístupu víceúrovňové správy; žádá, aby i v této oblasti politiky byly jednoznačněji vymezeny možné synergie, které by se mohly stát součástí procesu evropského semestru;

6.  žádá Komisi, aby Parlamentu předložila svůj průzkum ročního růstu a aby dále vytvořením společného rámce pro hospodářské a finanční prognózy, které by měly být brány v úvahu v celé EU, usnadnila organizaci této meziparlamentní rozpravy o rozpočtových pokynech.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Damien Abad, Alexander Alvaro, Andrea Cozzolino, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Estelle Grelier, Carl Haglund, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Barbara Matera, Claudio Morganti, Miguel Portas, Dominique Riquet, László Surján, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

François Alfonsi, Maria Da Graça Carvalho, Frédéric Daerden, Roberto Gualtieri, María Muñiz De Urquiza, Theodor Dumitru Stolojan

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Gabriel Mato Adrover


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (14. 7. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

o Evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Navrhovatel: Crescenzio Rivellini

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá k přijetí konkrétních právních předpisů nebo interinstitucionálních dohod s cílem zajistit demokratickou legitimitu a účinnost evropského semestru;

2.  konstatuje, že roční analýza růstu zahrnuje doporučení v oblasti přednostních opatření v rámci politik EU; zdůrazňuje proto, že je potřeba připojit novou přílohu o udržitelném rozvoji;

3.  zdůrazňuje, že efektivní využívání zdrojů a energetická účinnost jsou zásadní pro podporu udržitelného růstu a boj proti změně klimatu a přitom zlepšují energetickou bezpečnost a přístup spotřebitelů k energii, a proto jsou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu klíčovými prvky konkurenceschopnosti a významným způsobem přispívají k překonání současné hospodářské krize;

4.  s ohledem na zprávu programu OSN pro životní prostředí nazvanou Green Economy Report připomíná hospodářské a sociální přínosy investic do zeleného hospodářství, jako např. vyšší růst HDP a HDP na hlavu, hospodářství účinněji využívající zdroje, tvorba nových a inovativních pracovních míst, zisky přírodního a lidského kapitálu a zmírnění chudoby;

5.  konstatuje, že poslední odhady Komise ukazují, že EU je v současné době schopna splnit 20% cíl pouze z poloviny a že stávající plány členských států ohrožují splnění komplexního 20% cíle energetické účinnosti, který je stanoven ve strategii Evropa 2020, což by vedlo k promarnění příležitostí k růstu v mnoha odvětvích a regionech a možností vytvářet pracovní místa a tudíž i k negativnímu dopadu na produktivitu, konkurenceschopnost a sociální soudržnost EU; vyzývá Komisi k definování metodických pokynů pro stanovení vnitrostátních cílů v této oblasti; vybízí členské státy k přijetí větší zodpovědnosti za dosažené cíle energetické účinnosti a k poskytování co nejpřesnějších informaci Komisi;

6.  upozorňuje, že existuje rozsáhlý potenciál pro snížení spotřeby, zejména v odvětvích s vysokou spotřebou energie, jako je stavebnictví, doprava a průmysl;

7.  bere na vědomí vytvoření nového „Plánu energetické účinnosti 2011“ (KOM(2011)0109(1)), který přijala Komise v březnu 2011, avšak navrhuje, aby byla přijata další, přísnější opatření;

8.  vyzývá proto Komisi, aby, zejména pokud jde o stavebnictví, nyní navrhla cíle energetické účinnosti závazné na vnitrostátní úrovni a zohlednila přitom výchozí podmínky jednotlivých členských států, jejich hospodářské výsledky a předchozí kroky, které tyto země v této oblasti přijaly;

9.  zdůrazňuje potřebu stanovit roční cíl EU pro zvýšení efektivity využívání materiálů s cílem omezit využívání zdrojů a připomíná, že je nezbytné oddělit využívání zdrojů od hospodářského růstu;

10. zdůrazňuje, že Evropský semestr pro politickou koordinaci hospodářské politiky ex-ante musí zahrnovat podporu přechodu k hospodářství udržitelnému z hlediska životního prostředí;

11. vyzývá proto Komisi, aby zvážila, zda do každého průzkumu ročního růstu začlení zprávu o pokroku týkající se ukazatelů environmentálního ekonomického účetnictví v souladu s moduly dle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských environmentálních hospodářských účtech a o soudržnosti s cíli strategie Evropa 2020 v oblasti změny klimatu a energie;

12. považuje za velmi důležité sledovat a dosáhnout trvalého snížení využívání těžených přírodních zdrojů, ale zároveň mít přehled o objemu stávajících zásob přírodních zdrojů; proto vyzývá, aby byl režim environmentálního ekonomického účetnictví o účty zásob co nejdříve rozšířen;

13. vyzývá Komisi, aby vypracovala klíčové ukazatele výkonnosti pro realizaci cílů účinného využívání zdrojů ve vnitrostátních programech reforem a aby o nich pravidelně informovala v rámci roční analýzy růstu;

14. konstatuje, že HDP nezohledňuje lidský a společenský kapitál, přírodní zdroje a služby ekosystémů, zásadní proměny, jako jsou proměny vyplývající ze změny klimatu, ani zásadu spravedlivého a rovného přístupu ke zdrojům pro současnou i budoucí generaci jako předpoklad udržitelnosti; zdůrazňuje proto, že je potřeba, aby do HDP byly zahrnuty nové údaje a ukazatele;

15. vítá návrh letošní roční analýzy růstu na odstranění dotací škodlivých pro životní prostředí a vyzývá k posouzení realizace této politiky v rámci evropského semestru 2012.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Kriton Arsenis, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Nessa Childers, Bairbre de Brún, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Julie Girling, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Holger Krahmer, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Linda McAvan, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Sirpa Pietikäinen, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Dagmar Roth-Behrendt, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Bogusław Sonik, Salvatore Tatarella, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Matthias Groote, Romana Jordan Cizelj, Riikka Manner, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Alojz Peterle, Michèle Rivasi, Crescenzio Rivellini, Giommaria Uggias

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

José Bové, Lorenzo Fontana

(1)

Úř. věst. ...


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (28. 9. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářské politiky

(2011/2071(INI))

Navrhovatelka: Catherine Stihler

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.        vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby se v rámci evropského semestru více zaměřily na jednotný trh, který představuje hospodářský pilíř EU, s cílem plně využít potenciál vnitřního trhu, zatraktivnit financování projektů v oblasti infrastruktury a inovativních projektů pro veřejný i soukromý kapitál a podpořit účinné využívání energie; zdůrazňuje, že jednotný trh musí být jádrem evropské správy ekonomických záležitostí, jejímž cílem je posilovat inteligentní, udržitelný a začlenění podporující růst, zaměstnanost a sociální soudržnost, a to překonáváním vnitřní nerovnováhy, což povede k hospodářskému sbližování a posílení konkurenceschopnosti;

2.        domnívá se, že by měla být urychleně vyjasněna úloha Evropského parlamentu v evropském semestru a že hospodářský dialog by měl být zaměřen na posílení demokratické legitimity procesu prostřednictvím řádné parlamentní kontroly; vyzývá Komisi, aby každý rok v lednu všem příslušným parlamentním výborům, včetně parlamentního výboru příslušného pro vnitřní trh, předkládala výsledky předchozího evropského semestru a novou roční analýzu růstu, a to po zahrnutí podrobných příspěvků výboru k oběma těmto procesům;

3.        požaduje, aby se Evropská rada na každém jarním zasedání částečně zabývala hodnocením situace na jednotném trhu a vycházela z postupu monitorování; vyzývá předsedu Evropské rady, aby Parlamentu každoročně představil opatření, která mají být přijata v návaznosti na jarní zasedání Evropské rady, včetně opatření v oblasti jednotného trhu;

4.        vyzývá Komisi, aby každoročně posoudila uplatňování jednotného trhu členskými státy v rámci jejich národních programů reforem a aby v této souvislosti přezkoumala pokrok dosažený při provádění ve vnitrostátních právních předpisech a přezkumy po skončení fáze provádění;

5.        vyzývá Komisi, aby členské státy, o kterých se v hodnocení jejich národních programů reforem zjistilo, že nevyužívají finanční prostředky EU optimálně, upozornila na konkrétní oblasti s doposud nevyužitým potenciálem;

6.        vítá skutečnost, že využití potenciálu jednotného trhu je uvedeno v roční analýze růstu na rok 2011 jako jeden z deseti cílů, jichž je nutno do roku 2012 dosáhnout;

7.        vyzývá Radu a Komisi, aby ještě systematičtěji propojily evropský semestr se současnými iniciativami EU, jakými jsou hodnotící zpráva o vnitřním trhu a Akt o jednotném trhu, přičemž z provádění jeho 12 „nástrojů“ by měla být učiněna nejvyšší priorita, aby bylo plně zohledněno dokončení jednotného trhu a zajištěna soudržnost evropské hospodářské politiky;

8.        vyzývá zejména Komisi, aby do roční analýzy růstu v roce 2012 zařadila 12 prioritních opatření Aktu o jednotném trhu, která mají být přijata do konce roku 2012;

9.        zastává názor, že oživení jednotného trhu, a zejména provádění Aktu o jednotném trhu, jsou základními předpoklady pro dosažení udržitelného růstu v Evropě do roku 2020; domnívá se, že pro zaručení evropské konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni jsou nutná okamžitá zlepšení v klíčových oblastech, jako jsou mj. oblast služeb, veřejné zakázky, výzkum, inovace, vzdělávání, energetika a elektronický obchod;

10.      zdůrazňuje potřebu zohlednit při provádění evropského semestru strategii EU2020; zdůrazňuje, že iniciativy přijaté v rámci Aktu o jednotném trhu musí být konzistentní s plněním cílů 7 stěžejních iniciativ strategie EU2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a musí k tomuto cíli přispívat;

11.      vyzývá dále Radu a Komisi, aby rozšířily oblast působnosti evropského semestru s cílem lépe racionalizovat a integrovat spotřebitelskou politiku EU a využívat nástroje, jako je přehled výsledků spotřebitelských trhů, k měření kladného dopadu právních předpisů EU, jako jsou směrnice o právech spotřebitelů, spotřebitelském úvěru a nekalých obchodních praktikách;

12.      vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu určenou pro malé a střední podniky, které tvoří páteř hospodářství jednotného trhu, a to v souladu se zjištěními roční analýzy růstu, zejména úplným provedením iniciativy Small Business Act a prostřednictvím balíčku opatření s cílem odstranit překážky, s kterými se potýkají malé a střední podniky, když se chtějí dostat k finančním prostředkům;

13.      naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření zaměřená na zlepšení přístupu k finančním prostředkům pro malé a střední podniky a inovativní nově založené podniky a aby rovněž zajistila zlepšení podnikatelského prostředí v EU, zjednodušila postupy a snížila administrativní zátěž společností na jednotném trhu;

14.      podporuje v tomto ohledu přezkoumání pravidel EU pro udělování veřejných zakázek s cílem posílit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v rámci jednotného trhu prostřednictvím podněcování inovací zaměřených na zadávání veřejných zakázek v přeshraničním rozsahu a zajištěním zjednodušení regulace, větší transparentnosti a přehlednosti právních předpisů;

15.      vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby s cílem konsolidovat jednotný digitální trh rozšířily evropský semestr o přezkum pokroku dosaženého při zavádění vysokokapacitního širokopásmového připojení, včetně zavedení povinností týkajících se přístupu na trh, a posílení práv spotřebitelů, k nimž patří úplné informace o smlouvě a ceně a přenositelnost čísla; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby podaly zprávu o provádění opatření, jejichž cílem je snížit poplatky za datový roaming v roce 2012, a o opatřeních přijatých v souvislosti s „cloud computingem“, internetem věcí, elektronickým podpisem a kybernetickou bezpečností;

16.      vyzývá členské státy, aby provedly další reformy v oblasti služeb v souladu s doporučeními Komise, zejména odstranily neodůvodněná omezení týkající se svobodných povolání, maloobchodu a síťových odvětví, a aby zlepšily podnikatelské prostředí snížením byrokracie a zvýšením transparentnosti při udělování veřejných zakázek;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.9.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Cornelis de Jong, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Toine Manders, Phil Prendergast, Mitro Repo, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Pascal Canfin, Frank Engel, Marielle Gallo, Anna Hedh, Othmar Karas, Constance Le Grip, Antonyia Parvanova, Sylvana Rapti, Olle Schmidt, Kyriacos Triantaphyllides, Anja Weisgerber


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (13. 7. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Navrhovatel: Michael Theurer

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  podtrhuje zásadní úlohu politiky soudržnosti jakožto klíčového nástroje strategie Evropa 2020; je toho názoru, že silná a dobře financovaná politika soudržnosti je díky svým dlouhodobým rozvojovým programům, svému rozpočtovému rozměru, decentralizovanému správnímu systému a přijetí priorit EU pro udržitelný rozvoj efektivním nástrojem ke splnění strategie Evropa 2020 a předcházení budoucím hospodářským a finančním krizím; v této souvislosti zdůrazňuje, že pro dosažení cíle strategie EU 2020 je důležitá účast regionů;

2.  poukazuje na to, že pro politiku soudržnosti je podstatné její široké přijetí, uplatňování konzistentních přístupů a dobré finanční zajištění;

3.  poukazuje na to, že regionální politika disponuje díky uplatňování koncepce víceúrovňové správy konsolidovanou metodikou pro integrovaný přístup a spolehlivý systém řízení zaměřený na mobilizaci místních investic a vytváření pobídek k novým iniciativám, což by mohlo vhodným způsobem podpořit účinnost hospodářských politik a rozvoj větší synergie mezi rozpočty EU a členských států; vyzývá proto Evropskou komisi, aby předložila konkrétní doporučení, jakým způsobem lze k tomuto účelu v rámci operačních programů využívat strukturálních fondů;

4.  domnívá se, že je velmi důležité, aby politika soudržnosti sehrála určitou úlohu v procesu překonávání problémů spojených se snižováním strukturální nerovnováhy a vnitřních nerovností v oblasti hospodářské soutěže, a poukazuje přitom na to, že politiky musí být přizpůsobeny konkrétním podmínkám a potřebám regionů, aby se maximalizoval jejich potenciál a zmírnily jejich nevýhody;

5.  poukazuje na to, že klíčové vnitrostátní cíle ujednané v Evropské radě se ve většině oblastí nepodařilo ani zdaleka splnit; vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní cíle nejsou ambiciózní, nad přehnanou fixací na krátkodobé výsledky a nad tím, že členské státy EU jsou ve většině oblastí stále velice vzdáleny splnění klíčových cílů EU, které Evropská rada ujednala; žádá, aby se priority politiky soudržnosti staly předmětem strukturované a včasné debaty o zaměřeních ročního rozpočtu, zevrubného předběžného posouzení dopadů a na výsledcích založeného plánování politik a vypracovávání projektů; vyslovuje politování nad skutečností, že členské státy používají pro stanovování vnitrostátních cílů různé metody, a vyzývá Komisi, aby se zabývala možností vypracování pokynů v této oblasti; poukazuje na to, že na realizaci záměrů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, účinného využívání energie, terciárního vzdělávání a chudoby je třeba vynaložit ještě další úsilí;

6.  připomíná, že velký význam pro rozvoj národních programů má v rámci evropského semestru regionální politika, a to zejména v tom smyslu, že vytyčuje cíle a stanovuje opatření na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

7.  zdůrazňuje, že mnohé členské státy musí zlepšit konkurenceschopnost svých regionů, aby byly schopny odstranit makroekonomickou nerovnováhu;

8.  považuje proto za nezbytné, aby se soudržnost zaměřovala rovněž právě na posílení regionálního (nikoli pouze vnitrostátního) potenciálu a zejména zainteresovaných stran; je přesvědčen, že zvyšování regionálního potenciálu v koordinaci se zvyšováním potenciálu vnitrostátního učiní z politiky soudržnosti opět nezbytný nástroj pro vytváření potřebných synergií;

9.  zdůrazňuje úlohu politiky soudržnosti v souvislosti s plněním evropských rozvojových cílů a zajištěním rozpočtové kázně; podporuje v této souvislosti proces víceúrovňového rozhodování a víceúrovňové odpovědnosti za rozpočtovou kázeň;

10. poukazuje na to, že strategie Evropa 2020 potřebuje výraznější územní rozměr; zastává proto názor, že strategie, která bude s ohledem na specifika a různé stupně rozvoje evropských regionů umožňovat přímé zapojení regionálních a místních orgánů a partnerů do plánování a provádění příslušných programů, povede k většímu pocitu odpovědnosti za dosažení jejích cílů na všech úrovních a na místní úrovni zajistí lepší povědomí o stanovených cílech a dosavadních výsledcích;

11. vyzývá členské státy a jejich regiony, aby do práce na vnitrostátních reformních programech a programech rozvoje a soudržnosti intenzivněji zapojily vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partnery, orgány státní správy a občanskou společnost a pravidelně je s nimi konzultovaly; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu včasného zapojení Výboru regionů jakožto platformy pro koordinaci regionů, které v jejím rámci podávají zprávu o aktuálním stavu regionální a místní účasti na evropském semestru.

12. poukazuje na to, že Parlament by měl sehrát zásadní roli při zajišťování plné demokratické legitimity evropského semestru; vyzývá proto Evropskou komisi, aby Parlament a jeho příslušné výbory plně zapojila; zdůrazňuje, že významnou úlohu v hodnocení a zvyšování účinnosti evropského semestru by mohl plnit Výbor regionů, zvláště pak s ohledem na jeho významnější institucionální funkci, která mu přísluší na základě Lisabonské smlouvy; konstatuje, že regiony a místní orgány měly na vytváření koncepce národních programů v rámci stávajícího evropského semestru minimální podíl; požaduje, aby bylo výslovně a pro každý členský stát stanoveno, jakým způsobem se budou na tomto procesu podílet regiony a místní orgány v příštím roce.VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

12.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Catherine Bearder, Victor Boştinaru, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Alain Cadec, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Elie Hoarau, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Juozas Imbrasas, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Petru Constantin Luhan, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Franz Obermayr, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Michael Theurer, Michail Tremopoulos, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Karima Delli, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Marek Henryk Migalski, Vilja Savisaar-Toomast, Elisabeth Schroedter, Derek Vaughan

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Norica Nicolai


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (14. 7. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

o Evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Navrhovatel: Hannu Takkula

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává významnou úlohu kvality vzdělávání a odborné přípravy pro konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst v Evropě a vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že není zdůrazněna v deseti prioritních opatřeních, které navrhla Komise ve své roční analýze růstu;

2.  zdůrazňuje, že má-li Evropa dosáhnout vyššího hospodářského růstu, musí mít vzdělané občany; upozorňuje na to, že je zásadní zlepšit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě snahou o provázanost mezi vzděláváním a prací a akademickou obcí a podniky;

3.  vyjadřuje politování nad vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže a jejími negativními krátkodobými, střednědobými i dlouhodobými makroekonomickými a socioekonomickými důsledky; vítá výzvu Komise k řešení strukturálních problémů, které zhoršují vysokou nezaměstnanost mládeže, což zahrnuje boj proti předčasnému ukončování školní docházky, zlepšování přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, liberalizaci nepružných trhů práce a zajištění uznávání profesních kvalifikací;

4.  zdůrazňuje, že vzdělanost obyvatelstva závisí na kvalitě vzdělávání a výuky, a tudíž i na kvalitě učitelů a vychovatelů na všech úrovních;

5.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v mnoha vnitrostátních rozpočtech lze pozorovat krácení veřejných výdajů a investic v oblasti vzdělávání, opětovně zdůrazňuje potřebu upřednostňovat veřejné investice do oblastí podporujících udržitelný růst, jako například do výzkumu a vývoje a vzdělávání, a upozorňuje na to, že vzhledem k vysokým nákladům způsobeným tím, že je mladá generace z hlediska zaměstnanosti odsouvána na okraj, jsou investice do vzdělání a odborné přípravy hospodářsko-politickým opatřením; upozorňuje na význam kontinuálních a významných investic do vzdělávání učitelů, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání při zachování koordinovaného úsilí o dosažení dalších společných cílů v oblasti vzdělávání v celé EU; upozorňuje na klíčovou roli programu celoživotního vzdělávání;

6.  trvá na tom, že by měla být v rámci jednotného trhu věnována větší pozornost vzdělávání od úplného začátku vývoje až po základní a vyšší vzdělávání, včetně předávání znalostí a dovedností, stejně jako odbornému vzdělávání a vzdělávání dospělých;

7.  vyzývá členské státy, aby zavedly konkrétnější opatření proti nezaměstnanosti mládeže (tj. vzdělávací programy, odborná příprava, záruky pro mládež atd.);

8.  zdůrazňuje potřebu stanovit si mnohem ambicióznější cíle, zároveň však bere na vědomí společný cíl snížit do roku 2020 předčasné ukončování školní docházky na méně než 10 % a naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila velké rozdíly mezi členskými státy i v jejich rámci, věnovala přitom zvláštní pozornost osobám se zvláštními potřebami a znevýhodněným skupinám včetně migrantů a Romů a zajistila srovnatelná kritéria pro porovnávání zjištěných výsledků a zohlednila dlouhodobou perspektivu;

9.  vybízí univerzity, aby ve větší míře prováděly základní výzkum, přičemž však plně respektuje jejich nezávislost a zvláštnosti; vyjadřuje obavy nad zjištěním, že plány a opatření členských států na realizaci společného cíle EU zvýšit podíl mladých lidí s univerzitním vzděláním do roku 2020 na 40 % nejsou dostačující; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly plnění svých závazků v této oblasti a podnikly dodatečné kroky k dosažení cílů strategie Evropa 2020 s cílem vytvořit hospodářství založené na znalostech a inovacích;

10. zdůrazňuje význam kulturních, a zejména veřejných politik, pro vzdělávání a odbornou přípravu a pro všeobecný přístup ke kultuře;

11. vyzývá Komisi, aby při koordinaci strategií odborné přípravy s institucemi třetího stupně využila současných a budoucích trendů v oblasti zaměstnanosti, které zjistí během hospodářského semestru;

12. vyzývá k větší podpoře mobility studentů a mladých profesionálů;

13. trvá na zintenzívnění modernizace vyššího vzdělávání a na zvýšení atraktivity tohoto sektoru.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdi Cristiano Allam, Zoltán Bagó, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marco Scurria, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Ivo Belet, Nadja Hirsch, Seán Kelly, Iosif Matula, Paul Nuttall, Georgios Papanikolaou

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Sergio Gaetano Cofferati, Olle Schmidt


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (25. 10. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářské politiky

(2011/2071(INI))

Navrhovatel: Rafał Trzaskowski

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  se znepokojením konstatuje, že koordinace hospodářské politiky na úrovni EU sestává z množství závazných i nezávazných nástrojů a závazků(1), což může oslabit právní jistotu v právním řádu EU a podle veřejného mínění přináší nejasnosti týkající se přesného vymezení povinností členských států s ohledem na to, zda jsou, resp. nejsou členy eurozóny;

2.  upozorňuje na to, že členské státy nedodržely společně přijatá pravidla, zejména pravidla Paktu o stabilitě a růstu, podle nichž musí být schodek ročního rozpočtu členského státu nižší než 3 % HDP a míra veřejného zadlužení nižší než 60 % HDP; vyzývá členské státy, aby Pakt o stabilitě a růstu a ostatní společně přijatá pravidla dodržovaly;

3.  je toho názoru, že evropský semestr, který byl poprvé navržen ve sdělení Komise z května a června 2010 a původně vycházel z nezávazného příslibu Rady, by měl být patřičně začleněn do právního rámce EU; v této souvislosti by měl podléhat plné demokratické kontrole a získat patřičný právní základ ve formě nařízení, a to v souladu s čl. 121 odst. 6 SFEU; vítá kompromis dosažený v průběhu jednání ohledně balíčku o správě ekonomických záležitostí obsahujícího legislativní a nelegislativní složky, a to zejména ustanovení o evropském semestru, která jsou obsažena v legislativním textu nařízení(2), kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik; vítá rovněž ustanovení ohledně hospodářského dialogu začleněná do stejného nařízení; zdůrazňuje, že nový koordinační mechanismus by měl v budoucnu podléhat povinnému pravidelnému hodnocení ze strany Evropského parlamentu;

4.  konstatuje, že evropský semestr a jeho hodnocení mají za účelem koordinace na úrovni EU za cíl zdůraznit preventivní význam Paktu o stabilitě a růstu tím, že včas a v reálném čase zajistí, aby členské státy dodržovaly rozpočtovou kázeň;

5.  připomíná, že podle čl. 5 odst. 1 SFEU členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie a že tudíž integrovaná koordinace hospodářské politiky ve formě evropského semestru podléhá cílům a požadavkům stanoveným jak v SEU (konkrétně v čl. 3 odst. 3), tak i v SFEU (zejména v článcích 121,126, 148), přičemž posledně jmenované se týkají hospodářské koordinace a politiky zaměstnanosti, které se zakládají nad dvou rozdílných právních postupech; uznává, že je důležité mít širší přehled o hospodářské a rozpočtové situaci členských států; podporuje rozhodnutí Komise shrnout svá doporučení do jediného dokumentu, ovšem za předpokladu, že tak nedojde k narušení jednoty a soudržnosti některých politik EU;

6.  zdůrazňuje, že má-li být integrovaný dohled nad hospodářskými politikami účinný, nesmí se omezovat pouze na hodnocení rozpočtových a strukturálních politik členských států EU, ale musí být v souladu s cíli a kroky na úrovni EU, jakož i s mírou a povahou finančních zdrojů Unie; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní roli politik EU a opatření v rámci strategie EU 2020, zejména pokud jde o politiky soudržnosti, výzkum a inovace;

7.  považuje za vhodné, aby se k tomuto účelu vytvořil proces koordinace mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, který před tím, než parlamenty přijmou svá rozhodnutí, která musí učinit podle svého vlastního ústavního pořádku, umožní vést dialog o všech aspektech integrované koordinace hospodářských politik; v této souvislosti důrazně podporuje iniciativu polského předsednictví uspořádat za přítomnosti Evropského parlamentu, Rady a Komise na podzim 2011 politickou schůzi na téma víceletého finančního rámce s cílem zapojit do jeho projednávání vnitrostátní parlamenty a zdůrazňuje, že tento přístup by se mohl použít i pro posílení hospodářské správy a demokratické kontroly;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že demokratická kontrola realizovaná Evropským parlamentem má v tomto procesu jen relativně malou úlohu, a zdůrazňuje, že formalizace evropského semestru by již v žádném případě neměla dále oslabovat výsady Evropského parlamentu, které jsou zakotveny ve Smlouvách;

9.  domnívá se, že by orgány měly spolupracovat ve snaze posílit legitimitu evropského semestru a odstranit přetrvávající právní nejasnosti, které by v opačném případě mohly v nadcházejících letech způsobovat institucionální konflikty;

10. domnívá se, že je naléhavě třeba upřesnit úlohu Evropského parlamentu v rámci semestru, a doporučuje, aby se hospodářský dialog řídil následujícími zásadami:

     –   evropský semestr a hospodářský dialog by měly být považovány za prvky institucionálního rámce EU a měly by prosazovat metodu Společenství, a to za účasti orgánů Unie ve všech fázích; Komise by v tomto procesu měla hrát nezávislou a výraznější úlohu;

     –   hospodářský dialog, který je klíčovým prvkem evropského semestru, by se měl zaměřovat na posílení demokratické legitimity procesu a zlepšení koordinace mezi společnou agendou EU a opatřeními učiněnými jednotlivými členskými státy a měl by zajistit, aby byla v každé jednotlivé fázi uplatňována vhodná metoda rozhodování, a to prostřednictvím řádné parlamentní kontroly realizované jak Evropským parlamentem, tak parlamenty vnitrostátními, a aby se podporoval meziparlamentní dialog a spolupráce;

     –   Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty a veškeré další dotčené subjekty, včetně sociálních partnerů, a zejména Hospodářský a finanční výbor vytvořený na základě článku 134 SFEU a Výbor pro zaměstnanost vytvořený na základě článku 150 SFEU, by měly být včas a řádně zapojeny, informovány a konzultovány;

     –za klíčový prvek procesu by měla být uznána transparentnost, přičemž Komise a Rada by se měly zavázat, že budou zveřejňovat v každé jednotlivé fázi svá stanoviska a rozhodnutí, přičemž by je měly v Parlamentu objasnit, budou-li k tomu jeho příslušnými výbory vyzvány;

11. poznamenává, že Evropský parlament vnímá, že je třeba uzpůsobit jeho postupy změnám, které vyplynuly z Lisabonské smlouvy, pouze pokud se jedná o vystoupení předsedy Evropské rady před sněmovnou; připomíná, že podle SEU poslanci Evropského parlamentu přímo zastupují na úrovni Unie občany, přičemž občanům „se dostává od jejích orgánů […] stejné pozornosti”, v souladu se zásadou rovnosti, kterou Unie dodržuje ve všech svých činnostech (články 9 a 10), a proto rozhodně odmítá jakoukoli fragmentaci této sněmovny; zdůrazňuje, že všichni poslanci mají stejný mandát a že podle jednacího řádu je právo hlasovat jejich osobním právem, které nesmí byt porušováno (článek 164);

12. připomíná, že je výlučným právem Evropského parlamentu pověřit svého předsedu pro jeho vystupování v Evropské radě;

13. je toho názoru, že Evropský parlament by měl být uznán jako odpovídající evropské demokratické fórum, které poskytne v závěru evropského semestru celkové zhodnocení;

14. domnívá se, že Evropský parlament je vhodným místem pro hospodářský dialog a spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a orgány EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, David Martin, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, György Schöpflin, József Szájer, Rafał Trzaskowski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Sandrine Bélier, Zuzana Brzobohatá, Marietta Giannakou, Helmut Scholz, Alexandra Thein

(1)

Články 121, 126, 148 SFEU, protokol č. 12 připojený k Lisabonské smlouvě, usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu, závěry předsednictví Evropské rady ze dne 20. března 2005, nařízení (ES) č. 1466/97, ve znění ..., nařízení (ES) č. 1467/97, ve znění ..., kodex chování „technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, který přijala Rada ve složení ECOFIN dne 7. září 2010, závěry ze zasedání Rady ve složení ECOFIN z října 2006 a závěry ze zasedání Rady ve složení ECOFIN z října 2007, Pakt euro plus sjednaný ve dnech 24. až 25. března 2011hlavami států a vlád států eurozóny, k němuž se připojily Bulharsko, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko.

(2)

P7_TA-PROV(2011)0421


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (14. 7. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik

(2011/2071(INI))

Navrhovatelka: Marije Cornelissen

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že hledisko rovnosti pohlaví má zásadní význam pro dosažení základních cílů strategie EU 2020, neboť ženy představují největší rezervu dosud nevyužité pracovní síly a tvoří většinu osob, které žijí v EU v chudobě; vzhledem k tomu, že zohledňování hlediska rovnosti pohlaví a politikám zaměřeným na rovnost mezi ženami a muži je třeba věnovat v celém procesu evropského semestru zvláštní pozornost,

B.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření a opatření zaměřená na fiskální konsolidaci zhoršila postavení žen na trhu práce a zvýšila chudobu žen, neboť vedla k růstu nezaměstnanosti, k větší finanční nejistotě, k nižším mzdám a ke škrtům ve veřejném sektoru a v oblasti sociálních služeb a dávek, zejména u daňového zvýhodnění péče o děti,

C. vzhledem k tomu, že větší a lepší využití schopností žen by umožnilo využívat potenciál růstu, který se nabízí v kombinaci zapojení žen do trhu práce, porodnosti a ekonomického rozvoje,

D. vzhledem k tomu, že vyrovnanější zapojení žen do trhu práce a širší uznání schopností žen by naplňovalo nejen zásady spravedlnosti, ale i kritéria ekonomické účinnosti a maximalizace zaměstnanosti a produktivity,

1.  doporučuje, aby specializované výbory Evropského parlamentu, včetně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), jmenovaly ze svých členů stálého zpravodaje, který by se účastnil pracovního procesu spojeného s evropským semestrem v Evropském parlamentu a který by výboru, jenž jej jmenoval, předkládal o tomto procesu pravidelné zprávy;

2.  vybízí odpovědné komisaře, aby s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví v roční analýze růstu každoročně diskutovali o aspektech rovnosti pohlaví;

3.  vyzývá členské státy, aby hledisko rovnosti pohlaví zařadily do průběhu evropského semestru, a to tak, že při provádění pokynů uvedených v roční analýze růstu přihlédnou k potřebám a situaci žen; chválí členské státy, které v rámci prvního evropského semestru začlenily problematiku rovného postavení mužů a žen do svých národních programů reforem a při vytváření a monitorování politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a boje proti chudobě věnují zvláštní pozornost ženám; je zklamán tím, že některé členské státy ve svých národních programech reforem problematiku pohlaví vůbec nezmínily;

4.  navrhuje, aby byl do celého procesu evropského semestru v budoucnu více zapojen Evropský institut pro rovnost žen a mužů; doufá, že jakmile začne tento institut vykonávat svou činnost, bude schopen vyřešit problém, kterým je nedostatek spolehlivých, systémových a srovnávacích údajů, jež by byly členěny podle pohlaví, v Evropské unii jako celku i ve všech jednotlivých členských státech;

5.  žádá Radu, aby zajistila, aby mohl výbor FEMM diskutovat o aspektech rovnosti pohlaví národních programů reforem a pokynů upravených pro jednotlivé země, až tyto pokyny předloží Komise, s odpovědným úřadujícím předsedou Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO);

6.  vybízí členské státy, aby zajistily efektivní účast organizací občanské společnosti, včetně organizací žen, na navrhování, provádění a hodnocení národních programů reforem;

7.  vyzývá Komisi, aby při hodnocení národních programů reforem používala pro celou EU společný, jednotný soubor referenčních hodnot, k nimž bude patřit nabídka cenově dostupné a všeobecně přístupné péče o děti, péče o starší osoby a péče o závislé osoby se zdravotním postižením, způsob úpravy dovolené za účelem péče a opatření pro kombinování pracovních a rodinných povinností, a aby u národních programů reforem podporovala větší míru citlivosti k otázkám pohlaví a ohled na ekonomickou situaci žen; žádá Komisi a členské státy, aby sledovaly účast žen na trhu práce podle počtu hodin odpracovaných týdně, podle druhu pracovní smlouvy a podle jejich finanční nezávislosti;

8.  vyzývá Komisi, aby od členských států vyžadovala oddělené vnitrostátní cíle zaměstnanosti pro muže a pro ženy a aby požadovala, aby členské státy ve svých zprávách o pokrocích při plnění cílů strategie EU 2020 uváděly údaje zvlášť pro jednotlivá pohlaví;

9.  vyzývá členské státy, aby stanovily kvalitativní cíle národních programů reforem týkající se odstraňování rozdílů v odměňování mužů a žen, zlepšování podnikání žen a vytváření systémů péče o děti a starší lidi;

10. vyzývá členské státy, aby stanovily konkrétní kvantitativní cíle národních programů reforem, pokud jde o zaměstnanost žen obecně, a zároveň aby stanovily konkrétní opatření zaměřená na skupiny žen s velmi nízkou mírou zaměstnanosti, jako jsou mladé ženy, starší ženy, migrantky, ženy se zdravotním postižením, samoživitelky a romské ženy;

11. žádá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí občanské společnosti, sociálních partnerů a veřejnosti obecně o základních cílech strategie EU 2020 a o vnitrostátních cílech, včetně cílů zaměstnanosti rozdělených podle pohlaví;

12. vyzývá Komisi, aby požádala občanskou společnost a sociální partnery, aby se podíleli na výroční stínové zprávě o pokroku členských států v souvislosti se základními cíli a prováděním opatření navrhovaných v národních programech reforem, která by byla srovnatelná se stínovými zprávami vypracovanými v souvislosti s Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

13. vyzývá Komisi, aby rozšířila a zlepšila podporu při výměně vnitrostátních osvědčených postupů mezi občanskou společností a vnitrostátními parlamenty, mimo jiné co se týče hlediska rovného postavení mužů a žen ve strategii EU 2020, například tak, že každé tři roky před přehodnocením pokynů zorganizuje setkání;

14. zdůrazňuje, že je třeba dát přednost krokům, které budou řešit problémy nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, jež postihují především ženy, neboť je nutné upřednostňovat udržitelnou zaměstnanost, kvalitní pracovní místa spojená s právy, investice a kvalitní veřejné služby, které zajistí sociální začlenění, zejména v oblasti vzdělávání, zdraví, péče o děti, péče o závislé osoby, veřejné dopravy a sociálních služeb;

15. konstatuje, že kvalita národních programů reforem v rámci prvního evropského semestru se velmi liší, pokud jde o konkrétnost, proveditelnost a komplexnost, a vyzývá Komisi, aby pro příští evropské semestry určila nejkvalitnější národní programy reforem jako normu;

16. vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v oblasti zvyšování zaměstnanosti žen, zejména investicemi do opatření, která umožní sladit práci a péči;

17. vyjadřuje obavy ze sociálního dopadu finanční a ekonomické krize na ženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že fiskální konsolidace bude v souladu se sociálním rozměrem strategie EU 2020 a hlavními směry politik zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby posoudila dopady úsporných opatření na rovnost mezi muži a ženami a na zaměstnanost a chudobu žen;

18. vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní politiky a cíle vyhlášené v národních programech reforem dosáhnou společně úrovně, jež bude dostatečně ambiciózní ke splnění hlavních cílů strategie EU 2020; vyjadřuje obavu, že tomu tak u prvního evropského semestru nebylo; vyzývá Komisi, aby se přesvědčila, že všechny členské státy přispívají k dosažení základních cílů podle svých možností.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

4

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Marije Cornelissen, Silvia Costa, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Zita Gurmai, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Astrid Lulling, Barbara Matera, Angelika Niebler, Siiri Oviir, Antonyia Parvanova, Nicole Sinclaire, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Britta Thomsen, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Vilija Blinkevičiūtė, Christa Klaß, Mojca Kleva, Mariya Nedelcheva, Norica Nicolai, Chrysoula Paliadeli, Antigoni Papadopoulou, Sirpa Pietikäinen

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jacek Włosowicz


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Sharon Bowles, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Anni Podimata, Olle Schmidt, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Sophie Auconie, Pervenche Berès, Philippe De Backer, Vicky Ford, Enrique Guerrero Salom, Danuta Jazłowiecka, Gianluca Susta

Poslední aktualizace: 21. listopadu 2011Právní upozornění