ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři
21. 12. 2011 - (COM(2011)0330 – C7‑0154/2011 – 2011/0144(COD)) - ***I
Výbor pro rybolov
Zpravodaj: Raül Romeva i Rueda
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři
(COM(2011)0330 – C7‑0154/2011 – 2011/0144(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0330),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0154/2011),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. října 2011[1],
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0449/2012),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 | |||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
(1) Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala doporučení 10-04 o změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. Za účelem obnovy populace stanoví toto doporučení dále snižovat úroveň celkových přípustných odlovů, posílit opatření omezující lovnou kapacitu a posílit opatření kontroly, zejména s ohledem na přemísťování a umísťování do klecí. |
(1) Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala doporučení 10-04 o změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. Za účelem obnovy populace stanoví toto doporučení dále snižovat úroveň celkových přípustných odlovů, posílit opatření omezující lovnou kapacitu a posílit opatření kontroly, zejména s ohledem na přemísťování a umísťování do klecí, a předpokládá, že do konce roku 2012 budou vypracovány dodatečné pokyny ohledně zjišťování míst tření ryb a zřizování přírodních rezervací. | ||||||||||||
Odůvodnění | |||||||||||||
Doporučení ICCAT zdůrazňuje, že je naléhavě nutné náležitě zjistit místa tření. Ochrana míst tření bude klíčová pro konečný úspěch plánu obnovy, což by měly mít na zřeteli všechny smluvní strany. | |||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 10 Nařízení (ES) č. 302/2009 Čl. 24 – odst. 8 – pododstavec 2 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Odůvodnění | |||||||||||||
Zvláštní odkazy ohledně počtu a hmotnosti byly použity v celém odstavci a neměly by se měnit. Toto znění bylo také použito v doporučení ICCAT. Pojem „množství“ je méně přesný. |
- [1] Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
V listopadu 2010 v Paříži provedla Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) změnu svého víceletého plánu obnovy východní populace tuňáka obecného. Vzhledem k tomu, že EU je smluvní stranou ICCAT, je povinna tyto změny transponovat do práva EU. Předmětem této zprávy je návrh, který za tímto účelem předložila Komise.
Souvislosti
Historie řízení rybolovu tuňáka obecného je dlouhá, složitá a přinejmenším prozatím neúspěšná. Ačkoli byly populace loveny po tisíciletí, skutečné problémy začaly v 90. letech 20. století, kdy byl zaveden postup umisťování tuňáka obecného do klecí za účelem výkrmu pro japonský trh. Poptávka japonského trhu byla naplněna prostřednictvím nekontrolovaného – a v případě EU významně dotovaného – růstu velikosti flotily plavidel provádějících lov populace ve Středozemním moři košelkovými nevody.
Složitost rybolovu a potřebu trvalé obezřetnosti ze strany ICCAT prokazuje objem regulace. Během posledních 20 let bylo přijato 64 opatření v oblasti řízení, z nichž 13 je stále účinných. Zvlášť významná jsou dvě z nich. Plán obnovy byl poprvé přijat v roce 2006, kdy obsahoval 14 stran včetně příloh. Plán byl pozměněn v letech 2008, 2009 a znovu v roce 2010, přičemž do té doby nabyl na objemu a dosáhl 30 stran. Rovněž existuje program dokumentace úlovků, který byl přijat v roce 2007 a pozměněn v letech 2008 a 2009. Tento dokument je o něco kratší, má 18 stran. Právní předpisy EU nejsou o nic méně objemné.
V důsledku toho je rybolov východního tuňáka obecného nejpřísněji regulovaným druhem rybolovu v EU a pravděpodobně patří k nejpřísněji regulovaným na světě.
Skutečnost, že ICCAT považuje za nezbytné přijmout taková důkladná a přísná opatření pro řízení a posilovat je téměř každoročně, však naznačuje, že ICCAT má obtíže držet krok s vývojem v rybolovu z hlediska monitorování i kontroly jeho činností a omezování jeho dopadu na populace ryb. Většina ustanovení těchto předpisů reaguje na složitost operací umisťování do klecí a výkrmu, které v právních předpisech vytvářejí četné mezery. Rozsah nelegálního rybolovu, překračování vnitrostátních kvót, nesprávné vykazování a jiné problémy (ze strany EU i jiných zemí) byly v roce 2008 tak významné, že nezávislá komise přezkoumávající výsledky ICCAT označila řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři za „mezinárodní ostudu“.
EU a její členské státy vynakládají velké finanční prostředky ve snaze zajistit dodržování těchto pravidel. Například v roce 2010 Agentura pro kontrolu rybolovu a členské státy využívaly 27 inspekčních plavidel a 11 letadel a vrtulníků.
Jakkoli takto obrovské investice nepochybně vedly k daleko lepšímu dodržování předpisů, přinejmenším pokud jde o rybolov v EU, přetrvává mnoho obav z hlediska historicky nadměrného rybolovu (EU a jiných), velikosti současných úlovků v rámci nelegálního, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a míry dodržování předpisů ostatními smluvními stranami.
Současný stav
Stav populace východoatlantického a středomořského tuňáka obecného je po mnoho let předmětem sporů. Nejnovější podrobné posouzení provedl vědecký výbor ICCAT (SCRS) v roce 2010 (statistické údaje byly aktualizovány v roce 2011).
Posouzení uvádí tyto závěry:
· v letech 2008 a 2009 došlo k „podstatnému snížení úlovků“ (údaje za rok 2010 jsou neúplné, protože některé země úlovky nenahlásily),
· existují známky zvyšujícího se počtu mladých jedinců v částech populace,
· poslední trendy v oblasti biomasy vykazují vzestupy u některých scénářů, ale poklesy u scénářů jiných,
· míra úmrtnosti způsobená rybolovem zřejmě u mladších ryb roste, zatímco u starších ryb se v posledních letech snižuje,
· obnovy by mohlo být dosaženo do roku 2019 při nulových úlovcích a do roku 2022 při současných úlovcích.
Tyto obecně kladné závěry však byly spojeny se závažnými výhradami:
· jsou zapotřebí ukazatele nezávislé na rybolovu, které by poskytovaly spolehlivější posouzení,
· i přes zlepšení údajů přetrvávají „značná omezení údajů pro posouzení roku 2010“,
· poslední míra úmrtnosti způsobená rybolovem je příliš vysoká a biomasa příliš malá, aby byly v souladu s cíli ICCAT,
· analýzy „jsou zjevně narušeny různými zdroji nejistot, které dosud nebyly kvantifikovány“, včetně stavu populace v roce 2009, úrovně úlovků nelegálního, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a produktivity tuňáka obecného,
· přetrvávají obavy ohledně „významně překročené kapacity“, která trvá a mohla by snadno dosahovat úlovků daleko překračujících kvóty.
Stručně řečeno, situace je výrazně lepší než před několika málo lety, což by se však mohlo dosti dramaticky změnit, přičemž budoucí hodnocení se snaží tyto stávající problémy řešit.
Je také třeba uvést, že byly vyjádřeny obavy ohledně platnosti určitých údajů o rybolovu. Jedna z posledních analýz[1] použila obchodní doklady, se kterými dospěla k odhadu, že v roce 2010 se obchodovalo s více než 32 000 tunami tuňáka obecného, v porovnání s celkovými přípustnými odlovy v roce 2010 ve výši 13 500 tun. Ačkoli objem obchodovaného tuňáka nemusí nutně zahrnovat jen tuňáky pocházející z úlovků v témže roce, takto velký rozdíl si zasluhuje důkladné šetření, protože úlovky překračující kvótu by ovlivnily pravděpodobnost a časový rozsah obnovy. Další obavy se týkají odhadů, které Stálý výbor pro výzkum a statistiku používá pro objem kapacity, která by měla být odstraněna[2].
Plán obnovy podle ICCAT bude „pokračovat až do roku 2022 s cílem dosáhnout biomasy odpovídající maximálním udržitelným výnosům (Bmsy) s pravděpodobností nejméně 60 %“. Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí však zavazuje EU dosáhnout „dobrého stavu prostředí“ – podle ukazatele Bmsy – do roku 2020, tj. o dva roky dříve. Plán obnovy ICCAT je proto méně ambiciózní než právní předpisy EU a i plán i právní předpisy EU jsou daleko méně ambiciózní než Johannesburská deklarace, vydaná téměř před desetiletím, která se snažila dosáhnout Bmsy do roku 2015.
Návrh Komise
Plán ICCAT na obnovu populace tuňáka obecného je často pozměňován a posilován. Změny v této zprávě pocházejí z listopadu 2010 a týkají se těchto prvků:
· snížení celkových přípustných odlovů z 13 500 na 12 900 tun (ačkoli toto nařízení celkové přípustné odlovy nezahrnuje),
· zpřísnění různých aspektů kontroly, zvláště pokud jde o přesun tuňáků ze sítí do klecí,
· další podrobnosti vyžadované v ročních plánech rybolovu, plánech řízení kapacity a inspekčních plánech členských států,
· posilování opatření ke snižování kapacity,
· prodlužování období zákazu lovu košelkovými nevody ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři,
· zákaz společných rybolovných operací s plavidly neplujícími pod vlajkami členských států EU,
· různá ustanovení pro zvýšení kapacit pro inspekce a pozorování,
· odpovídající změny příloh.
Evropská unie nemá jinou možnost, než tyto změny přijmout, protože byly schváleny mezinárodní organizací a EU nepodala námitku. Proto je zpravodaj v celém rozsahu plně podporuje.
Jsou opatření ICCAT pro řízení rybolovu dostatečná?
Rybolov tuňáka obecného je v určitých ohledech neobvyklý. I mnoho jiných druhů rybolovu využívá velký počet zařízení, působí v širokém zeměpisném rozpětí a pod mnoha různými vlajkami (včetně rozvojových a rozvinutých zemí i vlajek zemí nedodržujících předpisy). Neobvyklost rybolovu tuňáka obecného spočívá v mimořádné ceně, které tyto ryby dosahují na trhu, a stupni koncentrace trhu v jedné zemi, Japonsku. To vedlo k tomu, že dominantní úlohu v tomto rybolovu získal lov košelkovými nevody kombinovaný s výkrmem tuňáka, což vysvětluje mnohé z dosavadních problémů.
Ačkoli finanční výnosy z rybolovu jsou tak vysoké, že aktivně povzbuzují nelegální, nehlášený a neregulovaný rybolov a jiné nezákonné činnosti, vysoké procento ryb, které směřuje do jediné země, by teoreticky mělo činit kontrolu trhu méně problematickou. To souvisí s rozsáhlými opatřeními v oblasti řízení a kontroly v plánu obnovy i s podrobnou dokumentací úlovků pro monitorování mezinárodního obchodu.
Účast na zasedáních ICCAT a zkoumání přijímaných opatření v oblasti řízení však vyvolávají dojem, že ICCAT je z hlediska přizpůsobování se současnému rybolovu stále nejméně o krok pozadu. Odvětví má daleko méně finančních prostředků na rozvoj nových zařízení a postupů pro rybolov, které však nemusí nezbytně znamenat menší dopad, na vývoj metod vyhýbání se kontrolním opatřením a na hledání nových způsobů přepravy tuňáka mimo působnost velmi složitých zavedených postupů monitorování, kontroly a sledování. Členové ICCAT v mnoha případech prostě nemají ke kontrole rybolovu prostředky (ekonomické, správní, technické). V mnoha případech jim chybí i politická vůle. Výsledkem jsou každoroční změny plánu obnovy i programu dokumentace úlovků.
Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, plán obnovy ICCAT je méně ambiciózní než právní předpisy Evropské unie.
Výše uvedená úvaha vedla zpravodaje k tomu, aby navrhl, že je na čase, aby ICCAT konečně změnila svůj přístup a pokusila se o skok kupředu, namísto aby se stále jen pokoušela dohánět zpoždění. Evropská komise se často pokoušela ICCAT povzbudit, aby postupovala dále a rychleji, avšak s velmi omezeným úspěchem. Je na čase, aby EU přijala důrazná a obezřetná opatření, jak vyžaduje dohoda OSN o populacích ryb, namísto aby se nechávala brzdit komisí ICCAT.
EU by mohla okamžitě přijmout dvě opatření.
Revize plánu obnovy tuňáka obecného provedená v roce 2008 žádala, aby Stálý výbor pro výzkum a statistiku určil hlavní oblasti tření tuňáka obecného ve Středozemním moři s cílem vytvořit přírodní rezervace. V roce 2010 výbor určil těchto šest zón:
Části těchto zón se nacházejí v jurisdikci Evropské unie a části v mezinárodních vodách. Nic nebrání tomu, aby EU tyto zóny vyhlásila za uzavřené oblasti nebo přírodní rezervace pro tuňáka obecného a uzavřela je pro rybolov během období tření. Takový krok by byl také v souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany životního prostředí (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, Natura 2000, atd.). Jedním významným krokem by tak EU mohla zásadně přispět k ochraně tuňáka obecného a dramaticky zvýšit pravděpodobnost obnovy populace. Jednostranné vyhlášení uzavřených oblastí tření ze strany EU by se týkalo plavidel pod vlajkou EU ve všech šesti zónách a plavidel pod vlajkou třetí země jen ve vodách v pravomoci EU (v oblastech 1, 2 a 3). Skutečnost, že EU drží 56 % celkových přípustných odlovů tuňáka obecného, znamená, že pokušení opustit rejstřík lodí EU za účelem rybolovu v těchto vodách by bylo minimální.
Plán obnovy ukládá pro tuňáka obecného minimální velikost 30 kg. Existují však tři výjimky z této velikosti. Tuňáka obecného o hmotnosti jen 8 kg mohou lovit návnadové čluny a plavidla lovící na vlečnou šňůru v Atlantiku, lodi provozující pobřežní a drobný rybolov ve Středozemním moři a v Jaderském moři je povolen jeho lov za účelem výkrmu nebo chovu. Tento poslední druh rybolovu provádějí průmyslová plavidla s košelkovými nevody a lze jej jen obtížně zdůvodnit. EU by měla tuto výjimku pro svá vlastní plavidla zrušit.
K provedení těchto opatření byly předloženy pozměňovací návrhy. Uvedená dvě opatření v oblasti řízení by značně zlepšila vyhlídky na obnovu tuňáka obecného ve Středozemním moři. Společně by vedla k vyšší pravděpodobnosti úspěchu plánu obnovy a možná i k dosažení jeho cíle před rokem 2022, což by pak bylo v souladu s právními předpisy EU. Z toho důvodu byl předložen třetí pozměňovací návrh ve věci cílů plánu.
Zpravodaj lituje, že výbor nevzal jeho pozměňovací návrhy v potaz.
- [1] „Mind the Gap, an Analysis of the Mediterranean Bluefin Trade“, k dispozici na adrese http://www.pewenvironment.org/news-room/other-resources/mind-the-gap-an-analysis-of-the-mediterranean-bluefin-trade-85899364820.
- [2] SCRS/2011/158.
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (6. 10. 2011)
pro Výbor pro rybolov
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři
(COM(2011)0330 – C7‑0154/2011 – 2011/0144(COD))
Navrhovatelka: Daciana Octavia Sârbu
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Stav populace tuňáka obecného v Atlantiku se v průběhu let drasticky snížil a je třeba provést nutné kroky v zájmu jeho ochrany. V této souvislosti přijala Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), jejíž smluvní stranou je EU, na svém výročním zasedání v roce 2010 nové doporučení. Cílem tohoto doporučení 10–04 je zpřísnit opatření na ochranu populace tuňáka obecného změnou dříve schváleného plánu obnovy jeho populace. Změny zahrnují snížení úrovně celkových přípustných odlovů a posílení kontrolních opatření používaných při provádění plánu obnovy, a to zejména těch, která se vztahují k umísťování a přemísťování klecí. Účelem tohoto návrhu Komise je převést toto nové doporučení ICCAT do právních předpisů EU.
Vzhledem k tomu, že doporučení ICCAT již bylo přijato na mezinárodní úrovni, je prostor pro změny tohoto textu omezený. Pro zlepšení návrhu je však možné provést některé změny.
1. Soulad s ostatními právními závazky
Kromě doporučení ICCAT je EU vázána také jinými právními závazky, pokud jde o stav rybí populace a mořské prostředí. Nejdůležitější z nich je patrně rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, která členské státy zavazuje k dosažení „dobrého ekologického stavu“ nejpozději do roku 2020. Rozhodnutí Komise 2010/477, které stanoví kritéria a metodologické normy ohledně dobrého ekologického stavu mořské vody, uvádí, že úrovně populací všech komerčně využívaných ryb by měly být „v rámci bezpečných biologických limitů“.
Vzhledem k tomu, že podle článku 7 Smlouvy o fungování EU musí EU zajistit soulad mezi jejími právní předpisy a politikami, je nutné zohlednit povinnosti obsažené v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí ve víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného.
2. Umísťování do klece
„Umísťováním do klece“ se rozumí přemísťování tuňáka obecného do výkrmných a chovných klecí. Odstavec, který odkazuje na určování odpovědnosti smluvní strany v případech, kdy je farma umístěna na území, které nespadá do jurisdikce smluvní strany, byl z textu ICCAT vypuštěn. Tento odstavec by měl být do textu vložen z důvodu vyjasnění odpovědnosti smluvní strany v tomto specifickém kontextu.
3. Místa tření ryb
Dokument ICCAT zdůrazňuje význam určení míst pro tření ryb a jejich ochrany. Výbor pro životní prostředí by měl znovu poukázat na význam těchto kroků, jelikož jsou základním prvkem každého úspěšného plánu obnovy.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro rybolov jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(1) Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala doporučení 10-04 o změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. Za účelem obnovy populace stanoví toto doporučení dále snižovat úroveň celkových přípustných odlovů, posílit opatření omezující lovnou kapacitu a posílit opatření kontroly, zejména s ohledem na přemísťování a umísťování do klecí. |
(1) Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala doporučení 10-04 o změně víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného. Za účelem obnovy populace stanoví toto doporučení dále snižovat úroveň celkových přípustných odlovů, posílit opatření omezující lovnou kapacitu a posílit opatření kontroly, zejména s ohledem na přemísťování a umísťování do klecí a předpokládá, že do konce roku 2012 budou vypracovány dodatečné pokyny ohledně určení míst tření ryb a zřizování přírodních rezervací. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doporučení ICCAT zdůrazňuje, že je naléhavě nutné náležitě určit místa tření. Ochrana míst tření bude klíčová pro konečný úspěch plánu obnovy, což by měly mít na zřeteli všechny smluvní strany. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 a (nový) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(3a) Ačkoliv si nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 klade za cíl zajistit zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky, situace ohledně udržitelnosti populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je v důsledku vysoké úmrtnosti ryb a nízké úrovně biomasy reprodukující se populace značně znepokojivá. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 a (nový) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(3a) Politika a právní předpisy Unie týkající se tuňáka obecného by měly být v souladu s cílem zajistit využívání živých biologických mořských zdrojů tak, aby bylo dosaženo obnovení a zachování zdravé populace lovených druhů nad úrovní, která může zabezpečit maximální trvale udržitelný výnos pokud možno do roku 2015, jak bylo přijato na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002; | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 a (nový) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(3a) Politika a právní předpisy Unie týkající se tuňáka obecného by měly být v souladu se směrnicí 2008/56/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)1 a s rozhodnutím Komise 2010/477/EU ze dne 1. září 2010 o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod2, které členským státům ukládají, aby učinily kroky vedoucí k zajištění toho, aby úroveň biomasy reprodukující se populace všech komerčně využívaných ryb, včetně tuňáka obecného, dosáhla nejpozději do roku 2020 stejné úrovně jako biomasa reprodukující se populace související s maximálním udržitelným výnosem, nebo tuto úroveň přesáhla. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
__________ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
1 Úř. věst L 164, 25.6.2008, s. 19. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2 Úř. věst L 232, 2.9.2010, s. 14. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
EU je kromě doporučení ICCAT vázána také rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí, která členské státy zavazuje k dosažení „dobrého environmentálního stavu“ do roku 2020. Dobrý environmentální stav znamená, že komerční využívání zásob populací ryb je v rámci bezpečných biologických limitů. Pro zajištění souladu mezi politikami a právními předpisy EU, jak vyžaduje článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, je nutné zohlednit povinnosti vyplývající ze směrnice o strategii pro mořské prostředí v plánu obnovy tuňáka obecného. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 a (nový) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(3a) Víceletý plán obnovy vypracovaný podle článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 jakým je plán obnovy populace tuňáka obecného, musí uplatňovat preventivní přístup k řízení rybolovu, jenž je v uvedeném nařízení stanoven, a zásadu předběžné opatrnosti stanovenou v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie, a musí být v souladu s Dohodou OSN o rybích populacích, z čehož vyplývá, že je nutné zvýšit obezřetnost ze strany Unie v případech, kdy jsou informace nejisté, nespolehlivé nebo nedostatečné a kdy je nezbytné zajistit, aby nedostatek odpovídajících vědeckých informací nebyl využíván jako důvod k odložení nebo nepřijímání řídících opatření pro zachování populace tuňáka obecného a jeho životního prostředí. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 302/2009 Čl. 1 – odst. 3 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 – písm. a Nařízení (ES) č. 302/2009 Čl. 7 – odst. 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pěti z osmi druhů tuňáka hrozí vyhynutí v důsledku nadměrného rybolovu. Světový svaz ochrany přírody (IUCN) dochází ve svém posledním hodnocení k závěru, že jedinou možností, jak zachránit tuňáka obecného v jižních mořích a v Atlantickém oceánu, je pozastavit rybolov do doby, než se populace obnoví. (Bude-li tento PN přijat, upraví se články 30 a 31 tak, aby bylo dosaženo souladu.) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 a (nový) Nařízení (ES) č. 302/2009 Článek 7 a (nový) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 10 Nařízení (ES) č. 302/2009 Čl. 24 – odst. 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy na hospodářství umístěná mimo jurisdikci smluvních stran jsou zahrnuty v doporučení ICCAT, byly však vypuštěny z návrhu Komise. Pro vyjasnění odpovědnosti smluvních stran by tyto odkazy měly být v návrhu Komise obsaženy. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 10 Nařízení (ES) č. 302/2009 Čl. 24 – odst. 8 – pododstavec 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zvláštní odkazy ohledně počtu a hmotnosti byly použity v celém odstavci a neměly by se měnit. Toto znění bylo také použito v doporučení ICCAT. Pojem „množství“ je méně přesný. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 16 a (nový) Nařízení (ES) č. 302/2009 Článek 33 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Změna článku 33 za účelem nahrazení formulace „mohou zahrnovat“ za „zahrnují“ ve druhé větě odstavce 1 a 2; začlenění závislosti výše peněžní sankce na hodnotě a stavu druhu z hlediska zachování; a začlenění minimální úrovně peněžité sankce (jejíž výše je shodná s finančními sankcemi přijatými EP v prvním čtení právní úpravy v oblasti dřeva). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 18 a (nový) Nařízení (ES) č. 302/2009 Čl. 34 – odst. 3 a (nový) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odůvodnění | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Je nutné zajistit, aby obchodníci rovněž podléhali donucovacím opatřením. |
POSTUP
Název |
Změna nařízení (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři |
||||
Referenční údaje |
COM(2011)0330 – C7-0154/2011 – 2011/0144(COD) |
||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
PECH 9.6.2011 |
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ENVI 9.6.2011 |
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Daciana Octavia Sârbu 15.6.2011 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
12.9.2011 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
4.10.2011 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
54 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
János Áder, Kriton Arsenis, Sophie Auconie, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Sergio Berlato, Milan Cabrnoch, Nessa Childers, Chris Davies, Bairbre de Brún, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Holger Krahmer, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Carl Schlyter, Theodoros Skylakakis, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Sabine Wils |
||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Matthias Groote, Arlene McCarthy, Judith A. Merkies, Thomas Ulmer, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Anna Záborská, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska |
||||
POSTUP
Název |
Změna nařízení (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři |
||||
Referenční údaje |
COM(2011)0330 – C7-0154/2011 – 2011/0144(COD) |
||||
Datum předložení EP |
8.6.2011 |
|
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
PECH 9.6.2011 |
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ENVI 9.6.2011 |
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Raül Romeva i Rueda 15.6.2011 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
13.7.2011 |
23.11.2011 |
|
|
|
Datum přijetí |
20.12.2011 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
19 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Antonello Antinoro, Kriton Arsenis, Alain Cadec, João Ferreira, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Dolores García-Hierro Caraballo, Carl Haglund, Werner Kuhn, Gabriel Mato Adrover, Guido Milana, Crescenzio Rivellini, Ulrike Rodust, Struan Stevenson, Catherine Trautmann |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Jean-Paul Besset, Chris Davies, Raül Romeva i Rueda, Antolín Sánchez Presedo |
||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Giovanni La Via |
||||
Datum předložení |
21.12.2011 |
||||