Postup : 2011/2197(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0049/2012

Předložené texty :

A7-0049/2012

Rozpravy :

PV 20/04/2012 - 6
CRE 20/04/2012 - 6

Hlasování :

PV 20/04/2012 - 10.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0145

ZPRÁVA     
PDF 244kWORD 178k
9. březen 2012
PE 476.093v03-00 A7-0049/2012

o ženách a změně klimatu

(2011/2197(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Nicole Kiil-Nielsen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o ženách a změně klimatu

(2011/2197(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 2 a na čl. 3 odst. 3 druhý podstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán pro dosažení konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomiky v roce 2050“ (COM(2011)112),

–   s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září roku 1995 v Pekingu, na prohlášení a akční platformu přijaté v Pekingu a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking +5 a Peking +10 a Peking + 15, které se týkají dalších kroků a iniciativ pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy, jež byly přijaty dne 9. června 2000, dne 11. března 2005 a dne 2. března 2010,

–   s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na rozhodnutí 36/CP.7 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu o zlepšení účasti žen v zastoupení stran v orgánech stanovených v souladu s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu a v souladu s Kjótským protokolem ze dne 9. listopadu 2001,

–   s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 18. září 2000,

–   s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 18. prosince 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o konferenci o změně klimatu v Durbanu (COP17)(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20)(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2009 nazvané „2050: Budoucnost začíná dnes – doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu“(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(5),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0049/2012),

A. vzhledem k tomu, že změna klimatu není z hlediska rovnosti pohlaví neutrální a má na obě pohlaví odlišné dopady;

B.  vzhledem k tomu, že vzorce spotřeby a životního stylu mají významný dopad na změnu klimatu;

C.  vzhledem k tomu, že ženy představují zhruba 50 % světové populace a že jsou to právě ony, kdo má relativně větší odpovědnost za každodenní výběr spotřebního zboží, péči o děti a domácí práce; vzhledem k tomu, že vzorce spotřeby jsou u mužů a žen jiné, jelikož ženy se jako spotřebitelé chovají udržitelnějším způsobem než muži a prokazují větší ochotu napomoci svým chováním, tj. udržitelnější spotřebou, k ochraně životního prostředí;

D. vzhledem k tomu, že z důvodu genderových rolí není vliv žen na životní prostředí stejný jako vliv mužů a že přístup žen ke zdrojům a způsoby, jak se se změnou klimatu vyrovnávají a přizpůsobují se jí, jsou výrazně ovlivněny diskriminací související s příjmy, přístupem ke zdrojům, politickou mocí, vzděláváním a odpovědností za domácnost;

E.  vzhledem k tomu, že změna klimatu povede k prohloubení nerovnosti a existuje riziko, že pokud politiky v oblasti změny klimatu nezohlední diskriminaci na základě pohlaví již od samého počátku, budou mít negativní dopad na vyvážené zastoupení žen a mužů i na práva žen;

F.  vzhledem k tomu, že bez skutečné rovnosti pohlaví nebude existovat ani klimatická spravedlnost a že na odstranění nerovností a na boj proti změně klimatu by nemělo být nahlíženo jako na protiklady;

G.  vzhledem k tomu, že demokracie, dodržování lidských práv a rovnost příležitostí mužů a žen přispívají k udržitelnému rozvoji a k ochraně životního prostředí;

H. vzhledem k tomu, že se vedle příslušnosti k pohlaví všechny ostatní příčiny diskriminace a zranitelnosti (jako je chudoba, zeměpisná poloha, tradiční a institucionální diskriminace, rasa apod.) kombinují a brání přístupu ke zdrojům a k prostředkům umožňujícím vyrovnat se s výraznými změnami, jako je změna klimatu;

I.   vzhledem k tomu, že v některých regionech pracuje téměř 70 % všech zaměstnaných žen v zemědělství(6) a produkuje až 90 % některých plodin(7), ačkoli se prakticky nepodílí na rozpočtových jednáních ani na činnostech souvisejících se změnou klimatu;

J.   vzhledem k tomu, že 70 % chudých, kteří žijí za méně než 1 USD na den, jsou ženy a že ženy vlastní méně než 1 % světového bohatství; vzhledem k tomu, že ženy ve srovnání s muži investují v rozvojových zemích mnohem více svých příjmů do rodiny;

K.  vzhledem k tomu, že plánované rodičovství může výrazně zlepšit zdraví matek a kontrolu nad velikostí rodiny, a zvýšit tak nezávislost žen a snížit jejich pracovní zátěž, protože hlavní odpovědnost za péči o děti je stále připisována právě jim, čímž se rovněž zvýší odolnost žen a jejich rodin vůči dopadům změny klimatu, jak se uvádí ve dvacetiletém plánu, který byl přijat na mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji;

L.  vzhledem k tomu, že ekologické problémy způsobené a prohloubené změnou klimatu jsou v současné době příčinou nárůstu nucené migrace a že počet žadatelů o azyl stále více souvisí s tím, jak se v některých oblastech zhoršuje stav životního prostředí; vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit systém ochrany a přesídlování „uprchlíků před změnou klimatu“ a věnovat zvláštní pozornost ženám, které jsou nejzranitelnější;

M. vzhledem k tomu, že 75–80 % z 27 milionů uprchlíků na celém světě jsou ženy a děti(8); vzhledem k tomu, že migrace vynucená změnou klimatu ovlivní ženy i muže rozdílným způsobem a na ženy bude mít často vážnější dopad; vzhledem k tomu, že jsou nezbytná zvláštní ustanovení v oblasti zdraví, bezpečnosti a nezávislosti, aby se snížila zranitelnost žen ať už v případě nucené, či dobrovolné migrace;

N. vzhledem k tomu, že míra zastoupení žen při přijímání politických rozhodnutí, a zejména na jednáních o změně klimatu, je stále neuspokojivá a že v této věci nedochází prakticky k žádnému pokroku; vzhledem k tomu, že ženy vedou pouze 12–15 % delegací a představují přibližně 30 % delegátů;

O. vzhledem k tomu, že dvě třetiny negramotných osob na světě tvoří ženy(9), a že přístup k informacím a ke vzdělávání prostřednictvím vhodných komunikačních kanálů je tudíž klíčový pro zajištění jejich nezávislosti a začlenění, zejména v naléhavých případech, jako jsou přírodní pohromy;

P.  vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy mají ze střednědobého a dlouhodobého hlediska důležitý vliv na vzdělání, zdraví, strukturální chudobu a přesídlování osob, a že děti tvoří skupinu zvláště ohroženou dopady přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že existuje jasná souvislost mezi výskytem katastrof a poklesem školní docházky a že katastrofy výrazným způsobem prohlubují rozdíl mezi školní docházkou dívek a chlapců;

Q.  vzhledem k tomu, že sucho a nedostatek vody plynoucí ze změny klimatu nutí ženy zaměřovat více úsilí na zajišťování vody, potravin a energie a že mladí lidé často opouští školu, aby matkám v těchto úkolech pomáhali;

R.  vzhledem k tomu, že ženy jsou také významnými realizátorkami změn, celosvětově se aktivněji podílejí na činnostech občanské společnosti a jejich plné zapojení do každého aspektu boje proti změně klimatu by zajistilo spravedlivější, komplexnější a účinnější politiky v oblasti boje proti změně klimatu, pokud jde o přizpůsobení se této změně a zmírňování jejích dopadů;

S.  vzhledem k tomu, že na základě své odpovědnosti za správu omezených přírodních zdrojů získaly ženy důležité znalosti o nutnosti trvalé udržitelnosti životního prostředí, čímž získaly potenciál, který by neměl být zanedbán při rozvoji strategií zaměřených na zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu;

T.  vzhledem k tomu, že mechanismy předcházení katastrofám nebo financování této prevence, jakož i přizpůsobování se následkům katastrof a zmírňování těchto následků, budou i nadále nedostatečné, pokud se ženy nebudou plně podílet na vypracovávání postupů, strategických plánů, na jejich uplatňování a přijímání rozhodnutí; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy například z Tuniska, Nikaraguy, Salvadoru a Hondurasu dokazují, že znalosti žen a jejich účast zachraňují životy při zvládání katastrof, mají kladný vliv na biologickou rozmanitost, stav vodohospodářství a zajištění dodávek potravin, předcházejí dezertifikaci, chrání lesy a podporují veřejné zdraví;

Obecná ustanovení

1.  uznává, že změna klimatu má vedle dalších katastrofických dopadů také vliv na zhoršování diskriminace na základě pohlaví, zdůrazňuje, že odvrátit nebezpečné změny klimatu musí být nejvyšší prioritou EU jak ve vnitřní, tak ve vnější politice;

2.  vyzývá Komisi a Radu, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do všech fází politik v oblasti klimatu, od jejich tvorby až po financování, provádění a hodnocení, a zajistily tak, že opatření v oblasti klimatu nebudou zhoršovat nerovné postavení žen a mužů a budou přínosná i pro situaci žen;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech rozhodovacích úrovních začlenily cíl rovnosti žen a mužů a genderové spravedlnosti do politik, akčních plánů a dalších opatření souvisejících s udržitelným rozvojem, rizikem katastrof a změnou klimatu, a to prostřednictvím systematických genderových analýz, zavedením ukazatelů a měřítek zachycujících situaci týkající se rovnosti žen a mužů a vytvářením praktických nástrojů; zdůrazňuje, že proces vyjednávání o změně klimatu musí ve všech fázích – od výzkumu a analýzy, až k navrhování, provádění a tvorbě strategií zmírňování nebo přizpůsobení se – brát v úvahu zásady rovnosti žen a mužů;

4.  připomíná, že ve čtvrté hodnotící zprávě z roku 2007 Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrdil, že se dopad změny klimatu liší v souvislosti s pohlavím, věkem a třídní příslušností, přičemž chudé obyvatelstvo trpí důsledky změny klimatu nejvíce; domnívá se, že dosažení rovnosti žen a mužů je klíčové pro lidský rozvoj a je hlavním cílem v boji proti chudobě; požaduje, aby byl přístup na základě pohlaví uplatňován ve všech oblastech při navrhování politik týkajících se rozvoje, lidských práv a změny klimatu; vyzývá k podniknutí kroků zajišťujících, aby Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu fungovala v souladu s rámci pro lidská práva i vnitrostátními a mezinárodními dohodami o rovnosti pohlaví, včetně Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen;

5.  poukazuje na skutečnost, že změna klimatu a její nepříznivé dopady by měly být rovněž považovány v oblasti rozvoje za relevantní téma s genderovými dopady, které se týká všech odvětví (sociálních, kulturních, ekonomických a politických) od místní až po celosvětovou úroveň, a že by všechny zúčastněné strany měly vynaložit společné úsilí k zajištění toho, aby opatření zaměřená na změnu klimatu a snižování rizika katastrof zohledňovala otázku rovnosti žen a mužů, byla citlivá k původním obyvatelům a respektovala lidská práva;

6.  vítá zvyšující se povědomí o genderovém aspektu změny klimatu na jednáních o klimatu na vysoké úrovni a související intervence významných činitelů; zdůrazňuje však, že je třeba přijímat konkrétní kroky k začlenění většího počtu žen do diplomatických jednání EU o klimatu na všech úrovních rozhodování, a zejména do jednání o změně klimatu, a to prostřednictvím zavedení 40% a vyšších kvót v delegacích;

7.  připomíná Komisi a členským státům své usnesení o konferenci o změně klimatu v Durbanu (COP 17) a naléhavě je vyzývá, aby splnily závazek přijatý na této konferenci, pokud jde o úsilí o dosažení alespoň 40% zastoupení žen ve všech příslušných orgánech zaměřených na financování opatření v oblasti klimatu; a zdůrazňuje potřebu uplatnit tuto zásadu na převod technologií a na orgány odpovědné za přizpůsobování;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při plánování, provádění a hodnocení politik, programů a projektů v oblasti změny klimatu shromažďovaly údaje z jednotlivých zemí třízené podle pohlaví s cílem účinně posoudit různé dopady změny klimatu na ženy a muže a tyto dopady řešit a aby vypracovaly příručku o přizpůsobení se změně klimatu, která by nastínila politiky, jež mohou ženy před dopady změny klimatu chránit a umožnit jim se s těmito dopady vyrovnat;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly statistiky zachycující situaci mužů a žen ve všech oblastech souvisejících s politikou ochrany životního prostředí, a to za účelem lepšího posuzování celkové situace žen a mužů, co se týče změny klimatu;

10. upozorňuje, že zahrnutí otázek týkajících se prosazování rovnosti žen a mužů a odstranění diskriminace do vnější politiky EU by mělo dále přispívat k dosažení toho, aby ženy hrály hlavní roli v procesech rozhodování, při tvorbě politik, správě, udržování a sledování přírodních zdrojů a životního prostředí a v boji proti změně klimatu;

11. vyzývá, aby ukazatel „ohleduplný ke klimatu“ (jako alternativa k HDP) monitoroval, jak modely růstu, spotřeby a životního stylu ovlivňují změnu klimatu;

12. vyzývá EU a členské státy, aby vyhodnotily, do jaké míry politiky v oblasti klimatu zohledňují potřeby žen, a naléhavě je žádá, aby uplatnily genderové hledisko při vytváření politiky udržitelného vývoje citlivé k otázkám rovnosti žen a mužů;

Přizpůsobení se změně klimatu

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily snadno použitelné nástroje pro hodnocení dopadu projektů na rovnost žen a mužů během celého životního cyklu projektů, jako jsou nástroje používané pro rozvojové projekty;

14. vyzývá k vytváření inkluzívních místních řešení a projektů, které zohlední stávající zranitelnost a možnosti jejího řešení, jako jsou tradiční zkušenosti a znalosti domorodých obyvatel a zejména žen;

15. poukazuje na to, že ženy jsou v celosvětovém měřítku velmi aktivní na úrovni občanské společnosti, a vyzývá proto Komisi, aby umožnila a podporovala propojení ženských organizací a představitelů občanské společnosti;

16. vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení programů, které by umožnily, aby přenos moderních technologií a know-how pomohl rozvojovým komunitám a regionům přizpůsobit se změně klimatu;

17. zdůrazňuje, že ženy hrají zásadní úlohu při odběru vody a hospodaření s ní v rozvojových zemích, poněvadž jsou to často právě ony, kdo vodu obstarávají, používají a rozdělují, a to nejen doma, ale i v zemědělské výrobě; vyzývá Komisi, aby poskytla rozvojovou pomoc programům, které jsou dostupné a podporují hloubení studní pomocí obnovitelných zdrojů energie a jednoduché systémy čištění vod, jež jsou nenáročné na údržbu;

18. vyzývá k tomu, aby do řešení zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu bylo začleňováno budování kapacit a odborné vzdělávání, jež musí být v souladu se zvláštními potřebami žen, zohledňovat konkrétní překážky, ale také schopnosti a zkušenosti žen;

19. zdůrazňuje, že je důležité spoléhat se na znalosti žen a podporovat místní řešení, která mají velmi konkrétní dopad na každodenní život, jako je projekt „Girls in Risk Reduction Leadership“ (dívky, pod jejichž vedením dochází ke snižování rizika) v Jižní Africe nebo několik projektů, jež pomáhají skupinám žen budovat zařízení na pitnou vodu a záchody v indických slumech;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily genderovou problematiku do strategií prevence a řízení rizik spojených s přírodními katastrofami a aby podporovaly silnější postavení žen a jejich informovanost prostřednictvím budování kapacit před klimatickými katastrofami, během nich i po jejich skončení, jakož i aktivní zapojení žen do předvídání katastrof, včasného varování a prevence jako součást jejich úlohy při posilování odolnosti;

21. podotýká, že povinnosti žen v rámci rodiny činí ženy v mnoha společenstvích po celém světě zranitelnějšími vůči environmentálním změnám, což je ještě zhoršeno dopadem změny klimatu; poukazuje na to, že ženy jsou ovlivněny ve svých mnoha rolích – v roli producentek a poskytovatelek potravin, pečovatelek a hospodářských subjektů;

22. vyzývá ke zvýšení transparentnosti a dostupnosti stávajících mechanismů a plánovacích procesů, jako jsou národní akční programy pro přizpůsobení se a budoucí národní plány pro přizpůsobení se změně klimatu, a k podpoře těchto zásad v budoucích smlouvách, mechanismech a snahách o dvoustrannou spolupráci, jež se týkají klimatu;

23. poukazuje na existenci závažných důkazů pro to, že vliv na zdraví, který mají onemocnění úzce spojená se stavem klimatu, k nimž se řadí podvýživa nebo výskyt nakažlivých onemocnění, jako je malárie, je u mužů jiný než u žen; vyjadřuje znepokojení nad vysokou úmrtností žen při katastrofách; domnívá se, že více genderově zaměřený výzkumdopadu změny klimatu na zdraví žen by mohl pomoci přijmout cílenější opatření; vyzývá všechny vlády, aby vyvinuly větší úsilí k zajištění lepší prevence a léčby onemocnění a dostupnosti zdravotních služeb a léků, zejména pro ženy, které jsou zranitelnou skupinou – konkrétně ve své úloze pečovatelek –, a aby se zavázaly k řadě kroků zaměřených na zdravotní rizika související se změnou klimatu a poskytly rámec pro posuzování zdravotních rizik na základě pohlaví a opatření pro přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování;

24. zdůrazňuje, že 70 % nejchudších obyvatel světa tvoří ženy, které vykonávají dvě třetiny celkové práce, avšak vlastní méně než 1 % všech statků; poukazuje na to, že ženám je odepřen rovný přístup ke zdrojům, technice, službám, pozemkovým právům, úvěrovým a pojišťovacím systémům a rozhodovacím pravomocem a že nemají nad těmito oblastmi dostatečnou kontrolu, v důsledku čehož jsou změnou klimatu nadměrně zranitelné a postihované a mají méně příležitostí se jí přizpůsobit; zdůrazňuje, že 85 % obyvatel, kteří zemřou v důsledku přírodních katastrof způsobených změnou klimatu, jsou ženy, a že ženy představují také 75 % uprchlíků opouštějících domovy kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí a stávají se s větší pravděpodobností skrytými oběťmi válek kvůli zdrojům a násilí páchaného v důsledku změny klimatu;

25. vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly zásadu „klimatické spravedlnosti“; trvá na tom, že největší nespravedlností plynoucí z našeho neúspěchu účinně řešit změnu klimatu by byly jeho ničivé dopady na chudé země a obyvatelstvo, a to především na ženy;

Zmírňování dopadů změny klimatu

26. vyzývá Komisi a nadcházející předsednictví Rady Evropské unie, aby nechaly vypracovat studii zaměřenou konkrétně na rovnost žen a mužů v politikách týkajících se zmírňování změny klimatu;

27. zdůrazňuje nutnost cílených politik, které zabrání segregaci a diskriminaci na základě pohlaví v ekologickém hospodářství, kde na nových technologických a vědeckých pracovních místech již téměř výhradně dominují muži; zdůrazňuje v této souvislosti význam podnikání pro otevření ekologického hospodářství ženám i mužům;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly ženy k technickému a vědeckému vzdělávání a k výkonu povolání v oblasti ekologických a energetických technologií, neboť potřeba odborných pracovníků v této oblasti ženám v budoucnu zaručí jistotu a stabilitu pracovních míst a zajistí větší povědomí o potřebách žen při tvorbě politik v oblasti změny klimatu;

29. vyzývá Komisi, aby podpořila reformu stávajících mechanismů a fondů v zájmu zvýšení jejich transparentnosti, přístupnosti a schopnosti odrážet přínos ke snižování emisí ze strany místních společenství, a zejména žen, a aby propagovala tyto zásady v budoucích smlouvách, mechanismech a snahách o dvoustrannou spolupráci v oblasti klimatu, s cílem vypracovat lepší způsoby, jak posílit ekonomickou situaci žen;

30. uznává, že růst populace má dopad na změnu klimatu, a zdůrazňuje nutnost odpovídajícím způsobem reagovat na všechny nenaplněné potřeby antikoncepce žen a mužů ve všech společnostech;

31. připomíná, že zamezení nebezpečné změně klimatu a omezení nárůstu průměrných teplot na 2°C, nebo pokud možno na 1,5°C, ve srovnání s teplotami před industrializací, je nezbytné a zcela zásadní pro to, aby ženy a jiné zranitelné skupiny obyvatelstva nebyly vystaveny dramatickým negativním následkům;

32. vyzývá Komisi, aby vytvořila soubor nástrojů, který podpoří inkluzívní rozhodování, jak se tomu stalo v odvětví dopravy a energetiky v Malmö (Švédsko) a v oblasti Vollsmose (Dánsko)(10);

33. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily ukazatele pro hodnocení dopadu projektů a programů na rovnost žen a mužů a aby v případě politik v oblasti klimatu podporovaly sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví, bez ohledu na to, zda jsou tyto politiky prováděny na mezinárodní, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni;

34. vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily nástroje a pokyny pro analýzu politik a programů pro přizpůsobování se změně klimatu a souvisejících výzkumných programů a činnosti z hlediska rovnosti pohlaví;

35. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mají ženy v každodenním životě při provádění opatření pro zmírnění dopadu změny klimatu, např. prostřednictvím opatření v oblasti úspor energie, vody, recyklace a používání ekologicky šetrných výrobků a výrobků ekologického zemědělství, neboť právě ženy bývají stále nejčastěji odpovědné za nakládání s těmito zdroji v domácnostech; vyzývá Komisi, aby zahájila osvětové kampaně na místní úrovni, které se zaměří na každodenní spotřebitelské chování v souvislosti s domácností a péčí o děti;

36. uznává tudíž, že ženy mohou významným způsobem přispět k úspěšným inovacím, a to prostřednictvím svých schopností vzdělávat ostatní, jak v oblasti podnikání, tak i řízení domácností;

37. zdůrazňuje v tomto ohledu význam, který má posilování aktivní účasti žen na inovacích v oblasti udržitelného vývoje jako způsobu řešení závažných problémů v důsledku změny klimatu;

38. poukazuje na to, že změna klimatu nutně povede k migraci z regionů zasažených katastrofami, jakými jsou sucho nebo záplavy, a že EU musí mít na paměti potřebu chránit ženy v táborech pro vnitřně vysídlené osoby a uprchlíky;

39. konstatuje, že se v budoucnosti bude zvyšovat vliv environmentálních změn na migraci a vysídlování a že, podle vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, 80 % uprchlíků z celého světa tvoří ženy a děti; znovu opakuje, že je důležité stanovit takové strategie reakce na ekologické a humanitární krize způsobené změnou klimatu, které budou zohledňovat rozdíly mezi situací mužů a žen; domnívá se tudíž, že je zapotřebí neprodleně provést výzkum zaměřený na to, jak se vypořádat s ekologickou migrací způsobem, který zohledňuje rozdíly mezi muži a ženami; patří sem i uznání a zohlednění genderového hlediska a odpovědnosti v oblasti přírodních zdrojů i zajištění toho, aby omezené zdroje byly dostupné pro chudá společenství a aby uprchlíci měli k dispozici vodu;

Financování

40. vyzývá delegace EU, aby dodržovaly zásadu stanovenou ve výše uvedeném usnesení Evropského parlamentu o konferenci o změně klimatu v Durbanu (COP 17), aby zajistily, že bude zaručeno vyvážené zastoupení žen a mužů ve všech orgánech rozhodujících o financování, včetně Zeleného fondu pro změnu klimatu a případných nižších správních rad pro jednotlivé oddíly financování;

41. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly takové programy pro zmírňování dopadu změny klimatu a pro přizpůsobení se této změně, které budou využívat genderovou analýzu pro zlepšení životních podmínek žen a dívek a zohledňovat nerovnosti mezi pohlavími v přístupu k úvěrům, informacím, technologiím, půdě, přírodním zdrojům, udržitelné energii a k informacím a službám v oblasti reprodukční medicíny; vyzývá k tomu, aby tyto programy a strategie zahrnovaly inovativní způsoby financování, jako jsou mikroúvěry, a to zejména v naléhavých situacích, v nichž se nacházejí např. uprchlíci před změnou klimatu;

42. zdůrazňuje, že je nutné, aby finanční mechanismy zohledňovaly priority a potřeby žen a aby organizace usilující o rovnost pohlaví byly aktivně zapojeny do vypracování kritérií financování a přidělování zdrojů pro iniciativy bojující proti změně klimatu, zejména na místní úrovni a v rámci činností Zeleného fondu pro změnu klimatu;

43. vyzývá k začlenění průřezové otázky rovnosti pohlaví do všech fondů a nástrojů v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že začlenění této otázky vyžaduje posudek z hlediska rovnosti mužů a žen a mělo by se vztahovat i na poslání, řízení a provozní postupy těchto mechanismů financování a že provozní postupy a kontrolní a hodnotící mechanismy by měly zajistit, aby měly ženy a místní společenství k dispozici přiměřené finanční prostředky;

44. vyzývá Komisi a delegace EU, aby podpořily rozšířené, nové a dodatečné financování zejména pro opatření na přizpůsobení se změně klimatu, jež budou přímo prospěšná ženám, které jsou vůči dopadům změny klimatu často neúměrně zranitelné; vyzývá, aby bylo stanoveno, že finanční prostředky určené na přizpůsobení se změně klimatu budou poskytovány pouze ve formě grantů;

45. vyzývávyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích prostřednictvím předávání poznatků a technologií za přiměřené účasti žen, s cílem přispět současně k rovnosti příležitostí a ke zmírnění dopadu změny klimatu;

46. s obavami poukazuje na negativní dopady, které změna klimatu může mít na dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN, zejména na dosažení cílů souvisejících s životními podmínkami žen a s jejich ochranou;

*

*        *

47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1)

Přijaté texty, P7_TA (2011)0515.

(2)

Přijaté texty, P7_TA (2011)0504.

(3)

Přijaté texty, P7_TA (2011)0430.

(4)

Úř. věst. C 67E, 18.3.2010, s. 44.

(5)

Úř. věst. C 66E, 20.3.2009, s. 57.

(6)

FAO, The State of Food and Agriculture 2010-11:Women in Agriculture – Closing the gender gap for development“, http://www.fao.org/docrep/013/i2050e/i2050e.pdf.

(7)

Světové ekonomické fórum, „Women's Empowerment: Measuring the Global Gender Gap“, 2005, https://members.weforum.org/pdf/Global_Competitiveness_Reports/Reports/gender_gap.pdf

(8)

OSN, Ecosoc, „Women at a glance“, http://www.un.org/ecosocdev/geninfo/women/women96.htm.

(9)

UNICEF, „Progress for children “, 2005, http://www.unicef.org/progressforchildren/2005n2/PFC05n2en.pdf.

(10)

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v odvětví veřejné dopravy v Malmö: http://www.nikk.no/A+gender+equal+and+sustainable+public+transport+system.b7C_wljSYQ.ips; a projekt zaměřený na odbornou přípravu žen z etnických menšin pro roli vyslankyň pro životní prostředí ve Vollsmose: http://www.nikk.no/Women+are+everyday+climate+experts.b7C_wljQ1e.ips.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti mezi příslušností k pohlaví a změnou klimatu začaly být brány v potaz teprve nedávno a dosud nevedly k řádnému začlenění hlediska pohlaví do politik v oblasti klimatu.

Mezinárodní souvislosti tomu nejsou nakloněny – nejistoty v období po Kjótu a riziko, že nedojde k uzavření právně závazné mezinárodní dohody, jsou všudypřítomné. Vedle legitimních obav, že se již tak nedostatečné závazky v oblasti klimatu ještě zredukují, mají otázky klimatické spravedlnosti a ohledů na zranitelnost tendenci ustupovat do pozadí.

Pohledy se upírají na země shromážděné v roce 2011 v Durbanu a v roce 2012 v Riu – výsledek jednání závisí na jejich schopnosti odložit své neshody a sebestředné touhy a dosáhnout dohody, jež bude právně závazná i dostatečně ambiciózní, aby mohla být důvěryhodná.

Naše zpráva tento postup podporuje. Vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu postihnou neúměrným dílem ženy, zdůrazňujeme v této zprávě, že boj proti změně klimatu musí být pro Evropskou unii absolutní prioritou, a to jak v rámci vnější, tak i vnitřní politiky.

K začlenění hlediska rovnosti pohlaví do těchto jednání i do většiny politik a programů na vnitrostátní úrovni, jako jsou národní akční programy pro přizpůsobení, došlo teprve nedávno a je zatím křehké. Začlenění tohoto rozměru do některých odvětví je sice považováno za legitimní (zejména v případě zemědělství v rozvojových zemích nebo řízení lesních zdrojů), avšak v případě naléhavé otázky změny klimatu a přežití lidstva není zdaleka považováno za průřezovou otázku nebo za prioritu.

Zpravodajka chce dokázat, že klimatická spravedlnost je nejenom požadavkem, který je třeba splnit, ale že právě díky úvahám na toto téma lze nalézt účinnější, levnější a konečně i spravedlivější řešení. Diskriminace spojená s příslušností k pohlaví panuje v celé společnosti, a proto považujeme za zásadní, aby v politikách v oblasti změny klimatu nebyla ignorována, aby nedošlo ke zhoršení situace, a zejména aby byly vzaty v potaz nápady, opatření a hybné myšlenky, které umožní naléhavý boj proti změně klimatu.

Zpravodajka by se chtěla zaměřit na tři sdělení:

- zohlednění příslušnosti k pohlaví je příležitostí k lepšímu, spravedlivějšímu a účinnějšímu boji proti změně klimatu;

- aby bylo účinné, musí se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů také zároveň opírat o dvě zásady – řešit dopady nerovností a zaměřit se na jejich příčiny, zejména tím, že se zvýší finanční nezávislost a prostředky k emancipaci žen v rámci jejich společenství;

- k lepšímu pochopení souvislostí mezi změnou klimatu a ženami dochází na základě vědomé snahy a shromažďování údajů rozdělených podle pohlaví. Lepší znalosti umožní přizpůsobit naše rozhodování, jako tomu bylo v případě rozvojových politik v posledních dvaceti letech.

Větší zranitelnost

Vazba mezi změnou klimatu a ženami se může zdát poněkud vágní, a to proto, že ženy ve světě nepředstavují jednolitou skupinu. Naopak rozdíly v životní úrovni, příležitostech a vzdělávání by mohly vést k domněnce, že příslušnost k pohlaví není dostatečně univerzálním faktorem, aby mohl být v boji proti změně klimatu rozhodující.

Přitom ženy na celém světě jsou diskriminovány proto, že jsou ženami, a jejich touhy a příležitosti jsou omezenější a nejsou brány v potaz tak, jako touhy a příležitosti mužů. Statistiky rozdělené podle pohlaví ukazují, že to platí pro všechny oblasti života a pro všechny společnosti.

- Ženy mají omezenější přístup k finančním zdrojům a k vlastnickým právům (ženy vlastní méně než 1 % světových zdrojů a 70 % osob, které žijí za méně než 1 dolar na den, jsou právě ženy).

- Jsou systematicky nedostatečně zastupovány v politickém a hospodářském rozhodování (celosvětově jich je 17 % mezi poslanci a 8 % mezi ministry).

- Vykonávají velmi významnou část neplacené práce, zejména v souvislosti s péčí (o děti, staré osoby) a s vedením domácnosti (ženy celosvětově vykonávají dvě třetiny veškerých odpracovaných hodin za pouhých 10 % celosvětových příjmů).

- Jsou nejčastějšími oběťmi sexuálního násilí, tvoří 80 % uprchlíků a vysídlených osob a jejich úmrtnost v případě přírodních katastrof bývá až pětkrát vyšší než u mužů.

K tomu lze dodat, že ženy mají specifické potřeby v oblasti zdraví, související zejména s reprodukcí – menstruace, hygienické a zdravotní podmínky během těhotenství, porod, práva při na plánování rodičovství.

Tato čísla jsou výsledkem kulturních, tradičních nebo společenských překážek bránících rovnému rozdělení práv a povinností mezi ženy a muže. Tato historická diskriminace žen je příčinou jejich zranitelnosti. Vzhledem k tomu, že jsou ženy v podřízeném postavení ve všech oblastech – hospodářské, politické, společenské apod. – mají horší možnost se přizpůsobit hlubokým změnám, jako je oteplování klimatu a jeho důsledky, a na tyto změny reagovat.

Hybatelky změn

Přesto se podařilo dosáhnout v mezinárodních smlouvách určitého pokroku, který umožňuje lépe zohlednit zranitelnost žen. Rámec z Hyogo pro přírodní katastrofy přijatý v roce 2005 konkrétně uvádí, že hledisko rovnosti pohlaví je třeba brát v úvahu na všech úrovních. Agenda 21 a prohlášení z Ria z roku 1992 obsahují rovněž mnohá ustanovení umožňující zohlednit diskriminaci spojenou s pohlavím a vědomě usilovat o začlenění žen do všech aspektů politik v oblasti klimatu.

Zohlednění příslušnosti k pohlaví neznamená pouze zohlednění větší zranitelnosti žen. Povědomí o nerovnosti mezi ženami a muži zahrnuje dva nedělitelné aspekty – potřebu věnovat ženám konkrétní pozornost, aby se zmírnila jejich zranitelnost, a zahájit opatření k vyvážení vztahů mezi oběma pohlavími.

Tyto dvě části – pomoc ženám a posílení jejich postavení – musí být společně začleňovány do jednotlivých politik. Například po přírodních katastrofách je třeba přijmout hygienická a bezpečnostní opatření ve prospěch žen, ale zároveň je zapojit do školení a do rekonstrukčních týmů. Tento dvojí postup platí pro všechny projekty a programy, jež mají za cíl poskytnout okamžitou úlevu, ale zároveň přinést dlouhodobější změny.

Jedině spojením těchto dvou aspektů může začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosáhnout svého cíle – zmírnit dopady diskriminace, kterou ženy zažívají, a poskytnout jim větší nezávislost a emancipaci.

Ženy jsou již dnes na úrovni jednotlivců a společenství hybatelkami změn v souvislosti s klimatickými otázkami. Ať už se jedná o přistěhovalkyně, jež se stávají „ekologickými vyslankyněmi“ v Dánsku, nebo indické ženy, jež vytvářejí tradiční zemědělská družstva, příležitosti k činnosti se zmnohonásobí, jakmile se zohledňuje rovnost pohlaví.

Naše zpráva tedy zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit doplňkovost mezi opatřeními zaměřenými na ochranu žen v kritických situacích a snahou změnit způsob myšlení ve všech politikách v oblasti klimatu tím, že budou do jednání a mechanismů financování začleněny skupiny na obranu ženských práv, že se zlepší vzdělávání žen a konzultace s nimi a že se podpoří projekty, které ženy osvobozují a poskytují jim větší pravomoci v rámci jejich společenství, a to jak v rozvojových zemích, tak v rámci EU.

Velmi zanedbávané téma v rozvinutých zemích

Přestože se povědomí o rovnosti pohlaví zvyšuje, je tato otázka do evropských programů a projektů v oblasti klimatu začleněna jen zčásti – tato otázka je stále více zohledňována v mechanismech rozvojové pomoci a ve vztahu k rozvojovým zemím, avšak není začleňována do žádných vnitřních politik EU v oblasti klimatu.

Cestovní mapa 2050, jež definuje priority Unie v souvislosti s přechodem k ekologickému hospodářství a s omezením emisí, navrhuje k dosažení stanovených cílů odvětvový přístup, a tudíž nezohledňuje rozdíly, jež existují mezi ženami a muži.

Souvislosti mezi příslušností k pohlaví a klimatem však existují, a to i v rámci EU a jejích politik v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství... Například klíčovým odvětvím budoucího ekologického hospodářství vévodí již v současnosti muži, ať už se to týká příležitostí v oblasti vzdělávání nebo odborných školení, a také se v nich vytváří podnikatelská kultura, jež rovnost mezi ženami a muži příliš nepodporuje.

Zohlednění rovnosti pohlaví se zaměřuje i na nerovnosti, jež nejsou viditelné, jako jsou rozdíly v odměňování nebo oddělování pracovních míst ve vědě a ve službách. K dalším –méně přímým – příčinám těchto nerovností patří: podniková kultura stranící mužům, diskriminace při využívání času věnovaného domácím pracím apod., jež vyplývají z androcentrismu. Pokud není hledisko rovnosti pohlaví začleněno do politických diskusí již od počátku, existuje riziko, že podávané návrhy budou vycházet ze zkresleného pohledu – „referenční osobou“ bude implicitně bílý, zdravý, heterosexuální muž se stálým zaměstnáním.

Rozšířit naše vidění světa je nejen otázkou spravedlnosti, ale zejména účinnosti. Ženy představují polovinu populace a mají významný potenciál jednat a ovlivňovat věci okolo sebe.

Zpravodajka by ráda zdůraznila příležitosti, jež přináší zohlednění žen – v současnosti se připravujeme o obrovský potenciál nápadů, činností a hybných myšlenek tím, že z našich politik v oblasti klimatu nevědomky vylučujeme polovinu občanů.

Příslušnost k pohlaví a změna klimatu – „chybějící vazba“?

Zatímco Evropská unie usiluje o začlenění ekologických otázek jakožto průřezové politiky a zatímco vazby mezi příslušností k pohlaví a politikami rozvoje jsou již vytvořeny, vztahy mezi příslušností k pohlaví a politikami určenými ke zmírnění dopadů změny klimatu nejsou, zejména v Evropské unii, vytvořeny ani využívány. Zpráva Evropského parlamentu o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů přitom zdůrazňuje význam podpory rovnosti mezi ženami a muži ve všech politikách Evropské unie.

Rádi bychom, aby význam hlediska rovnosti pohlaví nemusel být odůvodňován pro každou jednotlivou oblast a aby se zohlednění této rovnosti neomezovalo jen na otázky zastoupení žen v politice nebo v hospodářství. Provádění integrovanější politiky ve prospěch rovnosti žen a mužů vyžaduje, aby se řešily i skrytější příčiny nerovnosti.

Politiky, jež byly formulovány bez vědomého úsilí o zohlednění příslušnosti k pohlaví, mohou negativně ovlivnit snahu o dosažení rovnosti mezi ženami a muži.

Nedostatečný výzkum, chybějící údaje rozdělené podle pohlaví, jež by mohly být využity při zkoumání témat, jako je doprava, energetika, zemědělská politika, brání lepšímu pochopení a zohlednění hlediska rovnosti pohlaví.

Aby nedošlo k nepřiměřenému navýšení administrativních nákladů, navrhujeme, aby shromažďování těchto údajů bylo systematicky prováděno pouze při zahajování nových projektů nebo při pravidelném hodnocení stávajících projektů. Přístup k těmto novým údajům umožní odborníkům vytvářet analýzy a formulovat návrhy pro budoucí období.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (25. 1. 2012)

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k tématu ženy a změna klimatu

(2011/2197(INI))

Navrhovatelka: Bairbre de Brún

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na skutečnost, že změna klimatu a její nepříznivé dopady by měly být považovány za téma v oblasti rozvoje s genderovými dopady, které se týká všech odvětví (sociálních, kulturních, ekonomických a politických) od místní až po celosvětovou úroveň, a že by všechny zúčastněné strany měly vynaložit společné úsilí k zajištění toho, aby opatření zaměřená na změnu klimatu a snižování rizika katastrof zohledňovala otázku rovnosti žen a mužů, byla citlivá k původním obyvatelům a respektovala lidská práva;

2.  připomíná, že zamezení nebezpečné změně klimatu a omezení nárůstu průměrných teplot na 2°C, nebo pokud možno na 1,5°C, ve srovnání s úrovněmi před industrializací, je nezbytné a zcela zásadní pro to, aby ženy a jiné zranitelné skupiny obyvatelstva nebyly vystaveny neúměrným negativním následkům;

3.  připomíná, že ve čtvrté hodnotící zprávě z roku 2007 Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrdil, že se dopad změny klimatu liší v souvislosti s pohlavím, věkem a třídní příslušností, přičemž chudé obyvatelstvo trpí důsledky změny klimatu nejvíce; zdůrazňuje, že proces vyjednávání týkající se Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu musí ve všech fázích – od výzkumu a analýzy, až k navrhování, provádění a tvorbě strategií zmírňování nebo přizpůsobení – brát v úvahu zásady rovnosti žen a mužů;

4.  zdůrazňuje, že 70 % nejchudších obyvatel světa tvoří ženy, které vykonávají dvě třetiny celkové práce, avšak vlastní méně než 1 % celkového majetku; ženám je odepřen rovný přístup ke zdrojům, technice, službám, pozemkovým právům, úvěrovým a pojišťovacím systémům a rozhodovacím pravomocem i kontrola nad těmito oblastmi, což jsou důvody, proč jsou ženy vůči změně klimatu nadměrně zranitelné, jsou touto změnou více ovlivněny a mají méně příležitostí se jí přizpůsobit; zdůrazňuje, že 85 % obyvatel, kteří zemřou v důsledku přírodních katastrof způsobených změnou klimatu, jsou ženy, jež také tvoří 75 % uprchlíků opouštějících domovy kvůli zhoršování životního prostředí, a že ženy s větší pravděpodobností představují skryté oběti válek kvůli zdrojům a násilí vzniklého v důsledku změny klimatu;

5.  zdůrazňuje, že posílení postavení žen v politické, finanční a vzdělávací sféře je z hlediska udržitelného rozvoje zásadní; ženy tvoří přibližně 50 % světové populace, avšak přebírají poměrně více odpovědnosti za každodenní spotřebitelská rozhodnutí, péči o děti a domácí činnosti, jež životní prostředí a klima ovlivňují;

6.  podotýká, že povinnosti žen v rámci rodiny činí ženy v mnoha společenstvích po celém světě zranitelnější vůči environmentálním změnám, což je ještě zhoršeno dopadem změny klimatu; ženy jsou ovlivněny ve svých mnohonásobných rolích producentek a poskytovatelek potravin, osob poskytujících péči a hospodářských subjektů;

7.  poukazuje na existenci závažných důkazů pro to, že vliv faktorů citlivě reagujících na změnu klimatu, k nimž se řadí podvýživa nebo výskyt nakažlivých onemocnění, na zdravotní stav, se liší na základě příslušnosti k pohlaví; vyjadřuje hluboké znepokojení nad vysokou úmrtností žen při katastrofách; domnívá se, že další výzkum zaměřený na srovnání žen a mužů v oblasti dopadu změny klimatu na zdraví žen by mohl pomoci učinit cílenější opatření; vyzývá všechny vlády, aby zajistily lepší dostupnost zdravotnických služeb, jejich podporu a přístup k nim, zejména pro ženy jako poskytovatelky péče, a zavázaly se k řadě opatření, která se zabývají zdravotními riziky, jež souvisejí se změnou klimatu, a aby poskytly rámce pro posuzování zdravotních rizik na základě pohlaví i opatření pro přizpůsobování a zmírňování v souvislosti se změnou klimatu;

8.  poukazuje na to, že ženy jsou v činnostech na úrovni občanské společnosti v celosvětovém měřítku aktivnější, a proto usnadnění a podpora sítí ženských organizací a činností občanské společnosti představují důležité kroky kupředu;

9.  domnívá se, že dosažení rovnosti pohlaví je klíčové pro lidský rozvoj a je hlavním cílem v boji proti chudobě; požaduje, aby byl přístup na základě pohlaví uplatňován v různých oblastech při navrhování politik týkajících se rozvoje, lidských práv a změny klimatu; vyzývá k podniknutí kroků zajišťujících, aby Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu fungovala v souladu s rámci pro lidská práva i vnitrostátními a mezinárodními dohodami o rovnosti pohlaví, včetně Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen;

10. konstatuje, že se v budoucnosti bude zvyšovat vliv environmentálních změn na migraci a vysídlování a že, podle vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, 80 % uprchlíků z celého světa tvoří ženy a děti; znovu opakuje, že je důležité stanovit strategie, které reagují na ekologické a humanitární krize způsobené změnou klimatu a zohledňují rozdíly mezi muži a ženami; proto se domnívá, že je zapotřebí neprodleně provést výzkum zaměřený na to, jak se vypořádat s ekologickou migrací způsobem, který zohledňuje rozdíly mezi muži a ženami; patří sem i uznání a zohlednění genderového hlediska a odpovědnosti v oblasti přírodních zdrojů i zajištění toho, aby omezené zdroje byly dostupné pro chudá společenství a aby přistěhovalci měli k dispozici vodu;

11. zdůrazňuje, že ženy mají také cenné znalosti a dovednosti a mohou účinně iniciovat změny související se zmírněním dopadů změny klimatu a přizpůsobením se těmto změnám i se snižováním rizika katastrof a zvyšováním odolnosti; připouští, že je zapotřebí shromáždit pro jednotlivé země údaje členěné podle pohlaví, aby se účinně vyhodnotily a vyřešily různé dopady, které má změna klimatu na jednotlivé skupiny mužů a žen;

12. uznává, že nárůst počtu obyvatelstva má vliv na emise skleníkových plynů a zdůrazňuje, že je zapotřebí odpovídajícím způsobem reagovat na neuspokojenou potřebu antikoncepčních prostředků pro ženy a muže ve všech společnostech;

13. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mají ženy v každodenním životě při provádění opatření pro zmírnění účinků, např. prostřednictvím opatření v oblasti úspor energie, recyklace a používání ekologicky šetrných výrobků a výrobků ekologického zemědělství;

14. proto uznává, že ženy mohou významným způsobem přispět k úspěšným inovacím, a to prostřednictvím svých vzdělávacích schopností v oblasti podnikání i řízení domácností;

15. v tomto ohledu zdůrazňuje význam, jaký má posilování aktivní účasti žen na inovacích v oblasti udržitelného vývoje jako způsobu řešení velkých výzev v důsledku změny klimatu;

16. vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby vyhodnotily, do jaké míry politiky v oblasti klimatu zohledňují potřeby žen, a naléhavě je žádá, aby uplatnily genderové hledisko při vytváření politiky udržitelného vývoje citlivé k otázkám rovnosti žen a mužů;

17. naléhavě žádá vlády na celém světě, aby:

–   začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do vnitrostátních politik, akčních plánů a dalších opatření souvisejících s udržitelným rozvojem, rizikem katastrof a změnou klimatu prostřednictvím systematických genderových analýz, zavedením ukazatelů a měřítek zachycujících situaci týkající se rovnosti žen a mužů a vytvářením praktických nástrojů;

–   rozvíjely programy pro zmírňování dopadu změny klimatu a programy pro přizpůsobení, které využívají genderovou analýzu pro zlepšení životních podmínek žen a dívek – např. přístup k úvěrům, budování kapacit a školicí služby, šíření informací, lepší přístup k půdě a přírodním zdrojům, udržitelné energii a technologiím a přístup k informacím o reprodukčním zdraví a příslušným službám;

–   zohlednily zájmy a potřeby žen ve finančních mechanismech a zahrnuly aktivní účast žen do vytváření kritérií financování a přidělování zdrojů pro iniciativy čelící změně klimatu, zejména na místní úrovni;

18. vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly zásadu „klimatické spravedlnosti“; trvá na tom, že největší nespravedlností našeho neúspěchu účinně řešit změnu klimatu by byly škodlivé dopady na chudé země a obyvatelstvo, a to především na ženy;

19. naléhavě žádá vlády na celém světě, aby prostřednictvím budování kapacit před klimatickými katastrofami, během nich i po nich podporovaly posílení postavení žen, jakož i aktivní zapojení žen do předvídání katastrof, včasného varování a prevence jako součást zvyšování jejich odolnosti;

20. zdůrazňuje, že na všech mezinárodních jednáních o klimatu je třeba vyvíjet širší a účinnější diplomacii EU v této oblasti; domnívá se, že intenzivnější zapojení a zplnomocnění žen v této oblasti prostřednictvím koncepce „mírné síly“ by mohlo mít pozitivní účinek;

21. zdůrazňuje, že ženy zastávají zásadní úlohu při odběru vody a hospodaření s ní v zemích třetího světa, poněvadž ženy jsou často osobami, které vodu nosí, používají a rozdělují, a to nejen doma, ale i v zemědělské výrobě; vyzývá Komisi, aby poskytla rozvojovou pomoc programům, které jsou dostupné a podporují hloubení studní pomocí obnovitelných zdrojů energie a jednoduché systémy čištění vod, jež jsou nenáročné na údržbu;

22. poukazuje na to, že se musí zintenzívnit odborná příprava žen v oblasti úspor energie a spotřeby vody, poněvadž především ženy spravují tyto zdroje v domácnostech;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

7

4

Členové přítomní při konečném hlasování

János Áder, Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Milan Cabrnoch, Martin Callanan, Nessa Childers, Yves Cochet, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Julie Girling, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Holger Krahmer, Jo Leinen, Peter Liese, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Andres Perello Rodriguez, Sirpa Pietikäinen, Mario Pirillo, Pavel Poc, Frédérique Ries, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Daciana Octavia Sârbu, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Gaston Franco, Jutta Haug, Bill Newton Dunn, Michèle Rivasi, Eleni Theocharous, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Kārlis Šadurskis


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.2.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Andrea Češková, Edite Estrela, Iratxe García Pérez, Sophia in ‘t Veld, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Silvana Koch-Mehrin, Constance Le Grip, Astrid Lulling, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Raül Romeva i Rueda, Joanna Senyszyn, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Britta Thomsen, Angelika Werthmann, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská, Inês Cristina Zuber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Vilija Blinkevičiūtė, Kent Johansson, Christa Klaß, Kartika Tamara Liotard, Ana Miranda, Mariya Nedelcheva, Katarína Neveďalová, Antigoni Papadopoulou, Sirpa Pietikäinen

Poslední aktualizace: 15. březen 2012Právní upozornění