Postup : 2011/2178(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0083/2012

Předložené texty :

A7-0083/2012

Rozpravy :

PV 19/04/2012 - 19
CRE 19/04/2012 - 19

Hlasování :

PV 20/04/2012 - 10.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0140

ZPRÁVA     
PDF 292kWORD 255k
4. dubna 2012
PE 478.465v03-00 A7-0083/2012

o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu

(2011/2178(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Silvia-Adriana Ţicău

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trhochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro kulturuvzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu

(2011/2178(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na acquis Společenství v oblasti vnitřního trhu a informační společnosti,

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu(1),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(2),

–    s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 31. května 2010 o digitální agendě pro Evropu,

–    s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 17. června 2010 o strategii Evropa 2020, včetně digitální agendy (bod 7),

–    s ohledem na příručku pro zadávání veřejných zakázek na nákup informačních a komunikačních technologií založených na normách – prvky osvědčených postupů, zveřejněnou Komisí dne 23. prosince 2011,

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Plné využití výhod elektronické fakturace pro Evropu“ (COM(2010)0712),

–    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA)(3),

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy“ (COM(2010)0743),

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb – Evropská strategie interoperability (EIS) evropských veřejných služeb (Příloha 1) a Evropský rámec interoperability (EIF) veřejných evropských služeb (Příloha 2)“ (COM(2010)0744),

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán „eGovernment“ v rámci iniciativy i2010 – Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech“ (COM(2006)0173),

–    s ohledem na sdělení Komise „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry: Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2011 pod názvem „Ochrana kritické informační infrastruktury – Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“ (COM(2011)0163),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2009 pod názvem „Ochrana kritické informační infrastruktury – Ochrana Evropy před rozsáhlými počítačovými útoky a narušením: zvyšujeme připravenost, bezpečnost a odolnost“ (COM(2009)0149),

–    s ohledem na balíček Komise o veřejně přístupných údajích, zveřejněný v prosinci 2011, který se skládá ze: sdělení Komise „Veřejně přístupné údaje – hnací síla inovací, růstu a transparentní správy“, návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, (COM(2011)0877) a rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise 2011/833/EU,

–    s ohledem na studii zaměřenou na hospodářský dopad informací veřejného sektoru, kterou provedla v roce 2011 Komise (Vickeryho studie),

–    s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje, který předložila Komise (COM(2011)0635),

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Koherentní rámec pro budování důvěry na jednotném digitálním trhu elektronického obchodování a služeb poskytovaných online“ (COM(2011)0942),

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zelená kniha – směrem k integrovanému evropskému trhu plateb kartou a prostřednictvím internetového a mobilního připojení“ (COM(2011)0941),

–    s ohledem na výroční zprávu o pokroku za rok 2011 pojednávající o digitální agendě pro Evropu, zveřejněnou dne 22. prosince 2011,

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti – Hlavní úspěchy strategie i2010 v období 2005–2009“ (COM(2009)0390),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o evropských širokopásmových sítích: investice do digitálního růstu(4),

–    s ohledem na studii o sociálním dopadu IKT – SMART 2007/0068, zveřejněnou dne 30. dubna 2010,

–    s ohledem na zprávu o hospodářském dopadu IKT – SMART 2007/0020, zveřejněnou v lednu 2010,

–    s ohledem na zprávu vypracovanou pro Komisi a nazvanou „Akční plán „eGovernment“ v rámci strategie i2010 – studie o dosaženém pokroku (SMART 2008/0042)“, zveřejněnou v listopadu 2009,

–    s ohledem na závěry švédského předsednictví ze dne 10. listopadu 2009 z konference ve Visby o vytváření dopadů u eUnie 2015,

–    s ohledem na zprávu švédského předsednictví „Ekologická znalostní společnost – politický program v oblasti IKT do roku 2015 pro evropskou znalostní společnost budoucnosti, zveřejněnou v září 2009,

–    s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Cloud computing: zpráva o veřejných konzultacích“, zveřejněnou dne 5. prosince 2011,

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro elektronické podpisy a elektronickou identifikaci zaměřený na usnadnění poskytování přeshraničních veřejných služeb v rámci jednotného trhu“ (COM(2008)0798),

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(5),

–    s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A7-0083/2012),

A.  vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) zásadním způsobem přímo i nepřímo ovlivňují oblast politiky, hospodářství, společnost, kulturu a každodenní život občanů EU; vzhledem k tomu, že konkurenceschopný jednotný digitální trh, který by odstranil veškeré překážky přeshraničním elektronickým službám a nebyl by narušován hospodářskou soutěží, by měl pro občany EU značný přínos;

B.   vzhledem k tomu, že elektronická správa zahrnuje všechny technologie a veškeré jejich využívání související s podáváním informací, poradenstvím a správními úkony provedenými elektronickou cestou;

C.  vzhledem k tomu, že odvětví IKT se 5 % přímo podílí na HDP EU a jeho tržní hodnota představuje 660 miliard EUR ročně, avšak mnohem více přispívá k celkovému růstu produktivity (20 % přímo díky odvětví IKT a 30 % díky investicím v oblasti IKT);

D.  vzhledem k tomu, že pravidla pro elektronickou fakturaci nejsou jednotná a že řada výhod tohoto způsobu fakturace se většinou nevyužívá;

E.   vzhledem k tomu, že IKT mohou významně přispět ke strategii EU 2020, zejména pokud jde o zaměstnanost, udržitelný hospodářský růst a růst produktivity, větší zapojení občanů, výzkum a vývoj, energetiku, inovace a životní prostředí a řešení hlavních výzev pro společnost;

F.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky hrají na digitálním trhu obzvláště důležitou úlohu;

G.  vzhledem k tomu, že ekonomický a ekologický nástroj zvaný „cloud computing“ umožňuje zlepšit výkonnost veřejných a soukromých podniků v oblasti informačních technologií, snížit náklady na zpracování a výdaje na archivování, nabízí tedy řadu výhod, avšak jeho nevýhodou je nedostatečné zabezpečení propojení uživatele a serveru a určitá ztráta kontroly na straně uživatele;

H.  vzhledem k tomu, že srovnávací přehled Digitální agendy 2011 ukazuje pokrok, ovšem 26 % občanů EU internet nikdy nepoužilo a použilo ho pouze 48 % z osob, které patří ke znevýhodněným skupinám;

I.    vzhledem k tomu, že digitální propast, ať již vnímána jako propast v přístupu na internet nebo jako propast v oblasti elektronických dovedností či digitální gramotnosti, má přímý vliv na přijetí elektronické veřejné správy (eGovernment) a nepříznivě ovlivňuje účast občanů na veřejném životě a demokracii;

J.    vzhledem k tomu, že konkurenceschopný jednotný digitální trh musí zajistit úspěšný rozvoj mimořádně rychlých širokopásmových a telekomunikačních sítí ve všech regionech EU a odstranit nerovnosti mezi úrovní rozvoje infrastruktury v rámci členských států a mezi nimi, aby zajistil demografickou udržitelnost řídce obydlených oblastí;

1.   je si vědom významného přínosu odvětví IKT pro průmyslovou politiku, inovace, růst, konkurenceschopnost a obchodní bilanci EU;

2.   zdůrazňuje, že uživatelé jsou pro digitální strategii rozhodující, a proto je v EU naléhavě nutné zvýšit jejich povědomí a posilovat jejich úlohu, účast, perspektivu a důvěru, pokud jde o zabezpečení, bezpečnost a soukromí informační společnosti, a rovněž rozvíjet lidský potenciál v oblasti IKT;

3.   opakovaně zdůrazňuje, že elektronická veřejná správa posiluje zapojení evropských občanů a napomáhá reformě a modernizaci veřejné správy, a to zvyšováním její transparentnosti a odpovědnosti a snižováním nákladů na veřejné služby;

4.   zdůrazňuje, že přijetí elektronické veřejné správy stojí v cestě nejen technické, ale také organizační, politické, právní a kulturní překážky a že jejich úspěšné překonání a postupy jsou obvykle značně závislé na místních podmínkách;

5. zdůrazňuje, že vytvoření evropského prostoru elektronické veřejné správy může být důležitou součástí programu Horizont 2020, neboť tak lze zvýšit hospodářský růst a sociální rozvoj a stimulovat rozvoj inovací a lidského kapitálu, což může přispět ke zvládnutí společenských a politických výzev, jimž EU čelí;

6.   zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit digitální propast a bojovat proti ní;

7.   poznamenává, že informační technologie typu „cloud“ umožňují přístup ke sdílené platformě se zdroji informačních technologií, které mohou být v krátkém časovém úseku propojeny, aniž by bylo nutné vyvíjet zvláštní úsilí v oblasti správy či zásahy ze strany poskytovatele služeb, a že účinnost technologie „cloud“ je dána její pružností, zvyšováním produktivity a ekologickými hledisky; je však především nutné, aby tato technologie byla po technické stránce spolehlivá a odolná;

Akční plán „eGovernment“

8.   vítá přijetí evropského akčního plánu „eGovernment“ na období 2011–2015, evropské strategie interoperability a evropského rámce interoperability v rámci evropských veřejných služeb; vyzývá členské státy, aby své vnitrostátní strategie co nejrychleji přizpůsobily těmto obecným politickým opatřením;

9.   podporuje všeobecné cíle zvýšit využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment) tak, aby je do roku 2015 využívalo 50 % občanů (ze 41 %) a 80 % podniků (ze 75 %), vybízí však Komisi a členské státy, aby tyto cíle považovaly za minimální prahové hodnoty;

10. požaduje vytvoření zvláštních programů a platforem elektronické správy s cílem chránit a prosazovat místní, regionální, etnickou a jazykovou rozmanitost;

11. s politováním konstatuje, že podle srovnávacího přehledu Digitální agendy 2011 pouze 50 % uživatelů elektronické veřejné správy vyplnilo formuláře on-line;

12. konstatuje, že existuje souvislost mezi HDP a dostupností služeb elektronické veřejné správy, a požaduje, aby byl rozvoj služeb elektronické veřejné správy přiměřeně financován na vnitrostátní i evropské úrovni;

13. zdůrazňuje, že internet je občany i podniky v rostoucí míře využíván prostřednictvím mobilních zařízení, a vyzývá k přijetí opatření, které zajistí, aby služby elektronické veřejné správy byly přístupné a přizpůsobené různým způsobům používání, včetně použití přes call centra a mobilní internet (mobilní veřejnou správu);

14. upozorňuje, že úspěšná elektronická veřejná správa vyžaduje komplexní začlenění administrativních postupů a jejich optimalizaci, přičemž je třeba zohlednit právo na místní samosprávu na všech úrovních;

15. zdůrazňuje, že elektronická veřejná správa je zejména přínosná pro občany a podniky EU, především pak pro malé a střední podniky, které se dnes při přeshraničním podnikání v rámci EU často setkávají s nepřekonatelnými bariérami, neboť snižuje administrativní zátěž a náklady, zvyšuje produktivitu, účinnost, konkurenceschopnost, transparentnost a otevřenost, posiluje účinnost politických opatření a zajišťuje lepší přístup k postupům a jejich zjednodušení a také proto, že by měla usnadnit rozvíjení synergií a sdílení zdrojů a schopností mezi firmami a poskytnout malým a středním podnikům profesní prostředí založené na užší spolupráci;

16. vyzývá členské státy a Komisi, aby údaje získané z veřejných zdrojů zveřejňovaly ve strojově čitelném formátu (a v reálném čase) pomocí otevřených licencí, aby tak informace veřejného sektoru mohly být opětovně využity jednak v akademickém prostředí, včetně studentů a širokou veřejností a jednak pro rozvoj výzkumu a obchodu, čímž se také zvýší transparentnost;

17. upozorňuje, že dosud neexistuje jednoznačná definice termínu „veřejné správní údaje“ a že je nezbytné dosáhnout formou veřejných diskuzí společné shody, aby se objasnil přesný význam této definice;

18. vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na zajištění toho, aby vzdělávací instituce a kulturní zařízení zůstaly i nadále vyloučeny z působnosti směrnice 2003/98/ES;

19. konstatuje, že hlavní překážky bránící přeshraničnímu přístupu k elektronickým službám jednotlivých veřejných správ souvisí s používáním elektronické identifikace a elektronických podpisů a že je na úrovni EU v této oblasti nedostatek interoperability;

20. domnívá se, že mají-li být zajištěny účinné přeshraniční služby elektronické správy poskytující dvousměrnou nebo automatizovanou interakci mezi veřejnými správami a občany nebo podniky v rámci celé EU, je zapotřebí jasný a koherentní právní rámec EU pro vzájemné uznávání elektronického ověřování, elektronické identifikace a elektronických podpisů;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby průběžně informovaly občany o existujících portálech EU, jako je SOLVIT a Your Europe, neboť stávající nedostatek informací zpomaluje další rozvoj opatření v oblasti podnikatelského prostředí a ochrany spotřebitelů, zejména v oblasti přeshraničního obchodování;

22. vyzývá Komisi, aby sledovala všechny stávající online nástroje určené k řešení problémů a informační portály, které provozuje Komise a členské státy, a aby je – tam, kde je to možné – propojila nebo konsolidovala; doporučuje, aby nové portály online byly zakládány jen tehdy, pokud není možné informace začlenit do portálů, které již existují;

23. vítá přijetí a přínos akčního plánu pro elektronické podpisy a elektronickou identifikaci i přijetí a přínos pilotního projektu STORK, pokud jde o interoperabilitu přeshraničních veřejných služeb; vyzývá Komisi, aby revidovala směrnici o elektronickém podpisu, a žádá rozhodnutí, jehož prostřednictvím by se zajistilo vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronického ověřování;

24. zdůrazňuje, že pokud se ve vzdělávacích institucích a kulturních zařízeních uplatňují postupy zpracování údajů, musí se na osobní údaje vztahovat právo individuálního přístupu, aby byly údaje chráněny před jejich neoprávněným užitím;

25. domnívá se, že interoperabilita elektronických podpisů má z hlediska elektronické veřejné správy právní aspekty (používání elektronických podpisů ve veřejném sektoru –čl. 3 odst.7 směrnice o elektronických podpisech, vztah mezi podpisem a ověřením pravosti, obtížný vztah mezi dohledem a akreditací, hlediska jednotlivých států, stupně bezpečnosti, kvalifikace podpisů) a rovněž technické aspekty (identifikační kód osvědčení, typy podpisů, formáty podpisů, ověřování podpisů); je toho názoru, že pro rozvoj aplikací s cílem dosáhnout úplné interoperability služby evropského elektronického podpisu pro účely ověřování podpisů je vhodné co nejdříve vytvořit sdružení validačních orgánů (Federation of Validation Authorities, FVA), které by koordinovalo validační orgány jednotlivých členských států(NVAs)(6);

26. poznamenává, že Komise pověřila CEN, CENELEC a ETSI, aby aktualizovaly a racionalizovaly evropský rámec pro normalizaci elektronických podpisů; vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předkládala výroční zprávu o dosaženém pokroku, která bude založena na zprávách předložených dvakrát ročně evropskými normalizačními orgány;

27. vyzývá členské státy, aby na evropských vzdělávacích institucích vytvořily otevřený výukový software, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a vytvořily online platformy pro spolupráci na vzdělávacích materiálech a zdrojích, které by byly pro studenty bezplatné, a aby řádně zohledňovaly předpisy na ochranu údajů a autorských práv;

28. zdůrazňuje, že aplikace elektronické veřejné správy by měly být přezkoumány a v případě potřeby upraveny tak, aby byla zajištěna jejich přístupnost rovněž uživatelům z řad nerezidentů; zdůrazňuje, že je nutná interoperabilita na místní a regionální úrovni a na úrovni jednotlivých členských států a EU;

29. domnívá se, že interoperabilita aplikací elektronické veřejné správy vyžaduje interoperabilitu vnitrostátních klíčových soukromých infrastruktur (PKI) pomocí evropské validační služby (European Bridge);

30. vítá zahájení veřejných konzultací k návrhu pokynů týkajících se vazeb mezi normalizací IKT a veřejnými zakázkami a vyzývá k předložení návrhu na toto téma;

31. vyzývá členské státy, aby vytvořily vnitrostátní strategie elektronické veřejné správy v souladu s cíli a úkoly akčního plánu „eGovernment“ a digitální agendy, jejichž účelem je vytvoření evropského jednotného digitálního trhu a evropského prostoru elektronické veřejné správy;

32. upozorňuje, že v rámci rozvoje akčního plánu „eGovernment“, infrastruktury a služeb musí být na všech úrovních splněny požadavky na bezpečnost a musí být zaručena nejlepší dosažitelná ochrana soukromí a osobních a finančních údajů, aby se zabránilo jakémukoli nepovolenému sledování;

33. vyzývá členské státy, aby využily nástrojů IKT k posílení transparentnosti, odpovědnosti a účasti občanů, ke zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti, ke snížení administrativní zátěže a rovněž časové náročnosti a nákladů, ke zlepšení úředních postupů, snížení emisí uhlíku, úspoře veřejných zdrojů a přispění k participativnější demokracii při současném budování důvěry a jistoty;

34. vybízí členské státy, aby uložily veřejným subjektům povinnost zpřístupňovat údaje prostřednictvím datových úložišť a katalogů veřejných údajů a aby zajistily, že budou stanovena pravidla pro zveřejňování a pro opakované použití, s náležitým přihlédnutím k právním předpisům o autorských právech a předpisům o ochraně databází;

35. vyzývá členské státy, aby každý stát vytvořil jedno správní místo a využíval zprostředkující subjekty s cílem zajistit uživatelům vnitrostátních a přeshraničních služeb elektronické veřejné správy systém bezproblémových, integrovaných a snadno přístupných kontaktních míst;

36. zdůrazňuje, že elektronická veřejná správa může zkvalitnit demokracii a hrát důležitou úlohu při zvyšování aktivní účasti občanů, zejména pak mladé generace, a podniků ve veřejném i politickém životě a na demokratických procesech; v této souvislosti konstatuje, že je třeba podporovat provádění pilotních průzkumů a referend především na místní úrovni;

37. vítá spuštění softwaru pro elektronické systémy sběru, který byl vytvořen z iniciativy Komise v rámci programu ISA a jehož účelem bylo poskytnout signatářům možnost posílat od 1. dubna 2012 svá vyjádření podpory navrhovaným občanským iniciativám elektronickou cestou a současně organizátorům petic usnadnit správu sběru, ukládání a zasílání podpisů; proto vyjadřuje přání, aby byly strategie elektronické veřejné správy provedeny co nejdříve;

38. zdůrazňuje, že přeshraniční interoperabilní služby elektronické veřejné správy by měly využívat výhod inovativní architektury a technologií (technologie „cloud“ využívaná pro veřejné služby a architektury orientované na služby) a vybízí k aktualizaci infrastruktury elektronické správy na protokol IPv6 a on-line služeb veřejného zájmu;

39. uznává, že „cloud computing“ má stejně velký význam pro podniky i občany; zdůrazňuje ovšem, že zvýšené využívání technologie „cloud“ klade nároky na dohled nad přemísťováním zdrojů informačních technologií a důkladnou kontrolu přístupu k serverům a údajům, mimo jiné proto, aby se zabránilo nepovolenému komerčnímu využití ostatními stranami, a že by se těmito záležitostmi tudíž měla zabývat reforma pravidel EU na ochranu údajů, jak navrhuje Komise (COM (2012)0011), COM (2012)0010));

40. zdůrazňuje, že bezpečný přeshraniční systém elektronické veřejné správy je nedílnou součástí programu ochrany evropské kritické infrastruktury; žádá, aby byla zavedena příslušná opatření, která zajistí ochranu údajů a soukromí a sníží na minimum možnost ohrožení počítačovými útoky; uznává velký význam agentury ENISA, která podporuje EU a členské státy v jejich úsilí o zajištění spolehlivých a stabilních služeb elektronické veřejné správy; požaduje, aby byly zavedeny skutečně demokratické formy kontroly využívání údajů a metod používání;

41. vítá příspěvek programů IDA, IDABCD a ISA a rozsáhlých pilotních projektů v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a rovněž fóra ePractice k navrhování a zavádění přeshraničních interoperabilních řešení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dlouhodobou udržitelnost těchto činností;

42. vítá a podporuje návrh nástroje pro propojení Evropy (CEF), který přiděluje téměř 9,2 miliard EUR na podporu investic do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb; nástroj CEF bude poskytovat dotace na budování infrastruktury potřebné k zavedení služeb elektronické totožnosti, elektronické identifikace, elektronické veřejné správy, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronického zdravotnictví Europeana, elektronického soudnictví a služeb v oblasti cel a bude sloužit k zajištění interoperability a hradit náklady na provoz infrastruktury na evropské úrovni, čímž se propojí infrastruktury jednotlivých členských států;

43. domnívá se, že iniciativa dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020 zajistí finanční prostředky ze soukromého sektoru pro investice do projektů budoucích klíčových infrastruktur EU, např. silnic, železničních tratí, inteligentních energetických sítí a přenosových soustav a rovněž širokopásmových sítí;

44. opětovně upozorňuje na význam budoucích vysokorychlostních služeb, které přispějí k dosažení energetické účinnosti a bezpečnostních cílů a vytvoření dalších způsobů komunikace (např. účinných a inteligentních dopravních systémů, komunikace člověk – stroj) v EU;

45. vítá přijetí balíčku o veřejně přístupných údajích a vyzývá členské státy, aby podporovaly opětovné použití informací veřejného sektoru inovativními způsoby (jiných než osobních údajů); požaduje lepší zapojení místních a regionálních orgánů, co se týká přístupu k informacím veřejného sektoru, s cílem zlepšit poskytování informací veřejnosti, podnikům a institucím a usnadnit vytváření nových pracovních míst a současně zajistit rozvoj na místní a regionální úrovni;

46. zdůrazňuje význam metodik měření (kvalitativních a kvantitativních) zaměřených na účinnost a efektivnost elektronické veřejné správy a demokracie a uplatňování cílů SMART(7), které by se měly aktivně využívat napříč vládami;

47. vyjadřuje politování nad skutečností, že členské státy se dosud nedohodly na výčtu všech klíčových přeshraničních veřejných služeb, které by měly být do roku 2015 dostupné on-line; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí k dosažení těchto cílů;

48. žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a zaváděly specifické nástroje informačních a komunikačních technologií, které umožní elektronickou účast (eParticipation), jako jsou společné systémy elektronického podávání peticí (ePetitioning), s cílem poskytnout občanům EU a organizacím, které je zastupují, praktický prostředek pro výkon jejich práv podle ustanovení občanské iniciativy stanovených v článku 11 Smlouvy o EU;

49. připomíná zásadní závazek zmenšit do roku 2015 rozdíly v digitální gramotnosti a způsobilosti o polovinu a s ohledem na to vítá návrhy posílit digitální gramotnost, dovednosti a začleňování občanů do informační společnosti (eInclusion), zejména návrh učinit z digitální gramotnosti a ze souvisejících prvků prioritu pro nařízení o Evropském sociálním fondu (2014–2020); potvrzuje, že je nutné jednat v souladu s heslem „přístup pro všechny občany – účast již při přípravě“, a zdůrazňuje, že je nutné vytvářet služby elektronické veřejné správy zaměřené na uživatele a občany;

50. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly digitální vzdělávací programy, jejichž účelem by bylo podporovat rozsáhlé využívání služeb elektronické veřejné správy, posílit digitální gramotnost a překonat elektronické překážky, s nimiž se potýkají malé a střední podniky a znevýhodněné skupiny obyvatel, např. starší lidi, osoby se zdravotním postižením, menšiny, přistěhovalci, nezaměstnané osoby a osoby žijící v okrajových oblastech Unie; k tomuto účelu by do příslušných vnitrostátních politik vzdělávání a odborné přípravy, včetně tvorby programů, hodnocení studijních výsledků a profesního rozvoje učitelů a školitelů, mělo být začleněno e-učení;

51. vyjadřuje politování nad zpožděním legislativního návrhu, jehož záměrem je zajistit, aby webové stránky veřejného sektoru byly plně přístupné do roku 2015; vítá plán pro digitální začlenění a požaduje provedení Iniciativy pro bezbariérový web (WAI), včetně pokynů o přístupnosti obsahu internetových stránek (WCAG) pro portály elektronické veřejné správy, a rovněž fyzickou a cenovou dostupnost koncových zařízení přizpůsobených potřebám osob se zdravotním postižením;

52. doporučuje, aby byly tyto služby přizpůsobeny mezinárodním standardům, normám a pokynům týkajícím se osvědčených postupů, např. ISO 27001 týkající se bezpečnosti informací nebo ISO 20000 týkající se managementu služeb informačních technologií, s cílem zajistit kvalitní poskytování těchto služeb;

Elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement)

53. zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek umožňuje, aby veřejné zakázky byly zadávány v celé EU a aby orgány veřejné správy získaly maximální možnosti volby, což vede k efektivnějšímu nakládání s penězi, k transparentnosti, odpovědnosti, větší důvěře veřejnosti a k posílení vnitřního trhu a hospodářské soutěže;

54. zdůrazňuje, že v EU-27 představují veřejné výdaje 16 % HDP, a naléhavě žádá, aby do roku 2015 byly všechny veřejné zakázky zadávány elektronicky; vybízí k používání elektronického zadávání veřejných zakázek rovněž u koncesí;

55. vyjadřuje politování nad skutečností, že pouze 13 % podniků v EU použilo v roce 2010 internet k předložení nabídek orgánům veřejné správy prostřednictvím elektronického nabídkového systému; vyzývá členské státy, aby podporovaly malé a střední podniky v jejich zapojení do systému elektronického zadávání veřejných zakázek;

56. zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek sestává ze dvou fází: fáze před zadáním zakázky(8) a po zadání zakázky(9); vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly a plně začlenily obě fáze do svých portálů elektronického zadávání veřejných zakázek nejpozději do roku 2015;

57. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily kvalitu projektů IKT ve veřejných správách s cílem zajistit na jedné straně sledování strategických cílů orgánů veřejné správy v oblasti inovací a na druhé straně zlepšení obecných norem kvality a lhůt a nákladů výběrových řízení;

58. vyzývá důrazně Komisi a členské státy, aby podporovaly ústřední a místní orgány veřejné správy ve využívání modelu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jenž zadavatelům veřejných zakázek umožňuje sdílet s dodavateli informace o rizicích a výhodách plánování, výroby prototypů a testování nových výrobků a služeb a rovněž sdružovat zdroje více zadavatelů a vytvořit optimální podmínky pro široké uvádění výsledků činností ve výzkumu a vývoji na trh a jejich distribuci, a aby napomohly k tomu, aby tyto projekty byly zachovávány v provozním rozpočtu, který jim byl vyčleněn;

59. zdůrazňuje úspěšnou činnost rozsáhlých pilotních projektů v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek PEPPOL a e-CERTIS;

60. zdůrazňuje, že je potřeba vnitrostátní systémy zadávání veřejných zakázek modernizovat, aby se usnadnily přeshraniční služby a plně prováděly směrnice o službách;

61. naléhavě žádá Komisi, aby předložila bílou knihu o propojení kapacit elektronického zadávání veřejných zakázek v rámci EU – „Strategie pro „eProcurement“;

62. žádá Komisi, aby v souvislosti se zaváděním systému elektronického zadávání veřejných zakázek v členských státech vytvořila mechanismus dohledu nad uskutečňováním souvisejícího pokroku, překážkami a opatřeními k nápravě;

63. domnívá se, že Komise jakožto vedoucí orgán by měla jít všem příkladem a měla by ve všech svých institucích zavést systém elektronického zadávání veřejných zakázek;

Elektronická fakturace

64. vítá iniciativu elektronické fakturace, která má za cíl učinit do roku 2020 z elektronické fakturace převládající způsob fakturace v EU, a rozhodnutí Komise, kterým se zřizuje Evropské mnohostranné fórum pro elektronickou fakturaci (EMSFEI);

65. zdůrazňuje podstatné výhody elektronické fakturace jakožto prostředku pro účinnější a méně nákladnou správu všech vztahů mezi zákazníky a dodavateli ve veřejném i soukromém sektoru, jež vyplývají například z kratší platební lhůty, méně chyb, lepšího výběru DPH, nižších nákladů na tisk a poštovné a sjednocení obchodních procesů; konstatuje dále, že tímto nástrojem lze dosáhnout větší transparentnosti toku informací a obchodních toků, na jejichž základě jsou vytvářeny faktury;

66. je si vědom roztříštěnosti trhu v důsledku vnitrostátních pravidel pro elektronickou fakturaci; vyjadřuje politování nad tím, že elektronické faktury dostává nebo posílá pouze 22 % malých a středních podniků;

67. vítá nová pravidla DPH(10) pro elektronickou fakturaci, která zavádějí rovné zacházení s papírovými a elektronickými fakturami;

68. zdůrazňuje význam jednoho správního místa v souvislosti s DPH pro usnadnění přeshraničního elektronického obchodu malých a středních podniků a podporu elektronické fakturace;

69. zdůrazňuje význam právní jistoty, jasného technického prostředí a otevřených a interoperabilních řešení elektronické fakturace na základě jednotných právních požadavků, podnikových procesů a technických norem, aby se usnadnilo její masové přijetí;

70. vyzývá průmysl a evropské orgány pro normalizaci k tomu, aby pokračovaly ve svém úsilí o podporu přibližování se jednotnému modelu údajů pro elektronickou fakturu;

71. oceňuje iniciativy Dánska, Finska, Itálie, Španělska a Švédska stanovit orgánům veřejné správy povinnost přistoupit k elektronické fakturaci, a žádá, aby se elektronická fakturace stala do roku 2016 povinnou pro všechny veřejné zakázky;

72. poznamenává, že problémy přeshraniční interoperability elektronického podpisu zpomalují přijetí přeshraničních řešení v rámci elektronické fakturace;

73. vyzývá Komisi, aby využila EMSFEI k prošetření právních aspektů a ke koordinaci vnitrostátních iniciativ; žádá Komisi, aby každoročně předkládala zprávu a aby vyzvala poslance Evropského parlamentu k účasti na setkáních EMSFEI;

74. vybízí členské státy, aby vytvořily vnitrostátní fóra pro elektronickou fakturaci a aby zajistily vyvážené zastoupení zúčastněných stran;

75. domnívá se, že spotřebitelé s omezeným přístupem k internetu nebo ti, kteří takový přístup vůbec nemají, by neměli být opomenuti a že spotřebitelé by vždy měli mít možnost obdržet papírovou fakturu;

Obecné poznámky

76. uznává přínos 132 projektů v rámci strategických priorit CIP-ICT-PSP a podtrhuje důležitost výzkumu, vývoje a inovací v rozvíjení a zdokonalování přeshraničních služeb; požaduje podporu „lehkého a rychlého“ přístupu k evropským fondům výzkumu a vývoje pro oblast IKT, stejně jako navýšení finančních prostředků pro přeshraniční služby a infrastrukturu elektronické veřejné správy na období 2014–2020;

77. uznává přínos a komplexní úlohu programu ISA v určování, prosazování a podpoře zavádění řešení interoperability a rámců pro evropské orgány veřejné správy, v dosažení součinností a podpoře opětovné použitelnosti infrastruktur, digitálních služeb a softwarových řešení a v převedení požadavků orgánů veřejné správy na interoperabilitu na specifikace a normy pro digitální služby a požaduje navýšení finančních prostředků pro řešení interoperability mezi orgány veřejné správy EU (program ISA) v období 2014-2020;

78. zdůrazňuje, že evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 je jedinečnou příležitostí pro modernizaci evropských a vnitrostátních orgánů veřejné správy a snížení jejich nákladů, zajištění jejich možnosti využívat celý potenciál pokračující evropské integrace a podporovat růst, inovace a mobilitu občanů a obchodní příležitosti podniků, především malých a středních podniků, a rovněž účast veřejnosti na tvorbě politik; zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru a úlohu soukromého sektoru pro poskytování inovativních řešení, aplikací a služeb s cílem rozvíjet v EU interoperabilní infrastrukturu elektronické veřejné správy a účinně využívat dostupné prostředky;

79. vyzývá Komisi, aby každoročně prováděla hodnocení cílů Digitální agendy, zejména cíle týkající se akčního plánu „eGovernment“, a aby každý rok předložila zprávu Evropskému parlamentu;

80. vítá skutečnost, že švédské, španělské, polské a dánské předsednictví v Radě EU přikládalo oblasti elektronické veřejné správy a problematice digitálních trhů velký význam, a zdůrazňuje pozitivní přínos konferencí o elektronické veřejné správě pořádaných v Malmö, Poznani a Madridu; domnívá se, že období 2012–2013 bude mít pro přeshraniční interoperabilitu služeb elektronické veřejné správy rozhodující význam, a se zájmem proto očekává průběh a závěry konference o elektronické veřejné správě, která se uskuteční v březnu 2012 v Kodani;

*

*    *

81. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 81E, 15.3.2011, s. 45.

(2)

Úř. věst C 50E, 21.2.2012, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0322.

(5)

Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

(6)

IDABC- předběžná studie vzájemného uznávání elektronických podpisů pro aplikace elektronické veřejné správy, 2007

(7)

SMART: Specific (konkrétní), Measurable (měřitelné), Achievable (dosažitelné), Realistic (reálné), Timed (časové vymezené).

(8)

elektronická vyhláška, elektronické nabídkové řízení, elektronické podávání nabídek, přijetí elektronických podpisů

(9)

elektronická objednávka, elektronická fakturace, elektronická platba, užívání elektronických podpisů

(10)

Směrnice 2010/45/EU.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V roce 2010 přijala Evropská komise strategii „EU 2020“, která usiluje o vytvoření inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a o zlepšení správy ekonomických záležitostí. Jednou ze sedmi stěžejních iniciativ evropské strategie růstu je „Digitální agenda pro Evropu“, strategie, která má využít potenciál nabízený rychlým pokrokem v oblasti digitálních technologií.

Velice důležitým prvkem Digitální agendy pro Evropu je využívání IKT na podporu inteligentní, bezpečné, udržitelné a inovativní elektronické veřejné správy (eGovernment). Zde jsou některá opatření spojená s elektronickou veřejnou správou: podporuje hladce fungující přeshraniční služby elektronické veřejné správy na jednotném trhu (84), členské státy zajistí plnou interoperabilitu služeb elektronické veřejné správy (89), členské státy zajistí, aby jednotná kontaktní místa fungovala jako plnohodnotná střediska elektronické veřejné správy (90), členské státy sjednají společný seznam klíčových přeshraničních veřejných služeb (91), podporuje celoevropské normy, testování interoperability a certifikaci elektronického zdravotnictví (eHealth) (77), navrhuje doporučení, kterým se stanoví společný minimální soubor údajů o pacientovi (76), rozhodnutí Parlamentu a Rady o vzájemném uznávání elektronické identifikace (eID) (83), zavede přeshraniční elektronické služby v oblasti životního prostředí (eEnvironment) (86), bílá kniha o propojení kapacit elektronického zadávání veřejných zakázek v rámci EU (87), navrhne právní předpisy týkající se interoperability IKT (21), stanoví pokyny pro standardizaci IKT a veřejné zakázky (23).

Srovnávací přehled Digitální agendy 2011 ukazuje následující pokrok: 65 % populace pravidelně používá internet, pokrytí prostřednictvím pevných širokopásmových sítí dosáhlo 95,3 % (pokrytí na venkově dosahuje pouze 82,4 % venkovského obyvatelstva), internetová připojení rychlejší než 10 Mb/s dosáhla téměř 30 %, 28,7 % domácností by mohlo mít přístup o rychlosti 30 Mb/s nebo vyšší, jestliže chtějí mít takový přístup, 40 % populace použilo internet k nákupu zboží nebo služeb, 57 % uživatelů internetu se zapojilo do elektronického obchodu, podíl přeshraničních nákupů on-line dosáhl 8,8 %, 28 % malých a středních podniků se podílelo na nakupování on-line a 12,9 % na prodeji on-line.

Elektronická veřejná správa spočívá v používání nástrojů a systémů, které umožnily informační a komunikační technologie (IKT), s cílem poskytovat lepší veřejné služby občanům a podnikům. Ve většině členských států je rozvoj elektronické veřejné správy považován za záležitost spojenou s kancelářskou automatizací a vzájemným propojením sítí jednotlivých orgánů státní správy na jedné straně a s rozvojem správného digitálního obsahu a aplikací na straně druhé..

Na úrovni EU je od roku 2011 sledováno 20 základních veřejných služeb, 12 pro občany (daně z příjmu, hledání zaměstnání, dávky sociálního zabezpečení, osobní doklady, registrace vozidel, stavební povolení, policejní prohlášení, veřejné knihovny, doklady osvědčující osobní stav, změna adresy, elektronické zdravotnictví) a 8 pro podniky (příspěvky na sociální pojištění zaměstnancům, daň z příjmu právnických osob, DPH, zápis do obchodního rejstříku, předkládání údajů statistickému úřadu, celní prohlášení, povolení v oblasti životního prostředí, elektronické zadávání veřejných zakázek). Pokrok v nastolení těchto online služeb je měřen pomocí čtyřstupňové soustavy: zasílání informací on-line, jednosměrná interakce (stahování formulářů), dvousměrná interakce (stahování formulářů, vyplňování formulářů on-line) a plné on-line transakce včetně dodání a zaplacení.

Elektronická veřejná správa byla hlavním prvkem akčních plánů eEurope, eEurope+ a eEurope2005 a strategického rámce „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“.

Podle 9. srovnávacího hodnocení elektronické správy dosáhla v roce 2010 průměrná dostupnost veřejných online služeb v EU 82 %. Nejvýkonnějšími jsou zde Rakousko, Irsko, Itálie, Malta, Portugalsko a Švédsko. Zpráva ukazuje, že služby pro podniky jsou pokročilejší než služby pro občany.

Konkurenceschopný digitální trh potřebuje zjednodušit administrativní postupy a dále musí být jednoduchým způsobem dostupné veřejné služby, které jsou zapotřebí k tomu, aby společnost zahájila činnost. 55 % služeb, které jsou zapotřebí k tomu, aby společnost zahájila činnost, jsou poskytované prostřednictvím specializovaného portálu nebo automaticky v Rakousku, Dánsku, Estonsku, Irsku, ve Švédsku a Spojeném království. Pouze 46 % služeb užitečných pro nezaměstnané je v současné době poskytováno prostřednictvím specializovaného portálu. Co se týče on-line propracovanosti 20 základních služeb, jsou na předních místech Malta, Portugalsko, Švédsko, Rakousko, Slovinsko a Estonsko.

Podle posledních údajů Eurostatu předložilo v roce 2010 vyplněné formuláře elektronickým způsobem orgánům veřejné zprávy 66 % malých, 85 % středních a 90 % velkých podniků.Nejčastějším typem interakce podniků s orgány veřejné správy v EU-27 pomocí internetu bylo stahování elektronických formulářů (76 %), po němž následuje získávání informací (74 %) a dále odeslání vyplněných formulářů (69 %).V případě EU-27 více než 70 % podniků, které odeslaly vyplněné formuláře elektronicky, použilo internet k prohlášením o DPH (76 %) nebo k tomu, aby nahlásili příslušným vnitrostátním orgánům příspěvky na sociální zabezpečení za své zaměstnance (72 %). 54 % podniků použilo internet k prohlášení o dani z příjmu právnických osob a pouze 31 % jej použilo k celnímu prohlášení nebo k prohlášení o spotřební dani.

V roce 2010 vykazovaly menší obce pouze polovinu dostupnosti on-line služeb než obce větší. Členské státy by měly podpořit zejména malé místní správy se slabší kapacitou (s ohledem na strategii, financování a schopnosti) v oblasti poskytování on-line služeb.

Klíčové předpoklady

Klíčové předpoklady, zejména správa elektronických identit (eIDM), interoperabilita a otevřené normy, jsou nejdůležitějšími podmínkami pro úspěšnou elektronickou správu.

Účinný systém elektronické veřejné správy poskytující dvousměrnou nebo automatizovanou interakci mezi správou a občany nebo podniky vyžaduje vzájemné uznávání a interoperabilitu elektronické identifikace (e-identification), elektronického ověřování (e-authentication), elektronického podpisu (eSignature) a klíčové soukromé infrastruktury (PKI).

Na úrovni EU se interoperabilitou rozumí, že aplikace elektronické správy dané země by měla akceptovat jakékoli elektronické podpisy zaslané fyzickou nebo právnickou osobou z libovolné jiné země, a to i pokud se jedná o podpis používající pověřovací listiny, které pocházejí od ověřovatele z jiného státu. Vzhledem k tomu, že se řada aplikací opírá pouze o ověřovateleakreditované jejich vlastním vnitrostátním akreditačním orgánem, plná interoperabilita by znamenala, že buď jejich vlastní akreditační orgán musí být schopen akreditovat ověřovatele z jiného státu, nebo musí být vytvořeny mnohostranné dohody mezi akreditačními orgány z různých zemí.

Členské státy používají různé modely aplikací elektronické správy využívající elektronické podpisy, přičemž většina zemí EU přijala elektronické podpisy ve svých aplikacích elektronické správy, aniž by byly zohledněny elektronické podpisy vytvořené společnostmi a jednotlivci v jiných zemích. Regulační, technický a organizační rámec je vždy organizován z výhradně vnitrostátního pohledu. Řada aplikací se opírá pouze o ověřovatele akreditované jejich vnitrostátním akreditačním orgánem. Znamená to, že cizí státní příslušníci se musí fyzicky registrovat v zemi, kde je nasazena aplikace. Pouze malé množství vnitrostátních aplikací elektronické správy je přístupné cizím státním příslušníkům. Finsko – služba on-line formulářů ve veřejném sektoru Lomake.fi, Irsko – služby státní pokladny online ROS, Nizozemsko – Elektronische aangifte, Slovinsko – centralizovaný státní portál pro podniky, Švédsko – elektronické služby obchodního rejstříku.

Hlavní překážka přeshraničního používání elektronických podpisů plyne z nedostatku důvěry v elektronické podpisy pocházející z jiného státu a z obtíží při ověřování těchto podpisů. Pro podobné aplikace země nemusí vyžadovat stejný druh elektronického podpisu. Je možné, že obdobná aplikace bude v jedné zemi založena jen na ochraně vycházející z uživatelského jména a hesla, zatímco jiná bude vyžadovat pro stejný typ transakce kvalifikovaný elektronický podpis. Proto při rozhodování o stupni bezpečnosti podpisů ve svých aplikacích elektronické správy a elektronické administrace musí členské státy zvážit i přeshraniční interoperabilitu.

Členské státy by měly přezkoumat požadavky svých rámců pro elektronické podpisy s cílem odstranit překážky přeshraničním službám. Přeshraniční aplikace interoperabilní elektronické správy by se měly spoléhat na ověřovatele, kteří nestanovili žádné specifické nestandardizované rozhraní.

Významný krok na cestě k interoperabilnímu a přeshraničnímu používání (kvalifikovaného) elektronického podpisu představovalo přijetí rozhodnutí 2009/767/ES k vytvoření rámcových požadavků Společenství týkajících se důvěryhodných seznamů sledovaných/akreditovaných ověřovatelů, zejména těch, kteří vydávají kvalifikovaná osvědčení.

Evropská komise navrhne revizi směrnice o elektronických podpisech za účelem zajištění přeshraničního uznávání a interoperability bezpečných ověřovacích systémů a dále rozhodnutí, jehož prostřednictvím by bylo zajištěno vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronického ověřování v celé Evropské unii.

Celoevropská interoperabilní elektronická správa potřebuje plně využívat inovativní technické postupy, jako je seskupení veřejných služeb (clouds) a architektura orientovaná na služby (SOA). Architektura orientovaná na služby usnadňuje přeshraniční interoperabilitu systémů veřejné správy prostřednictvím vlastní modulové architektury. Umožněním opakované použitelnosti služeb a sdílením informací a oddělením služeb od jejich rozhraní napomáhá architektura orientovaná na služby interoperabilitě elektronické správy a zapojení různých poskytovatelů služeb. Jako příklad z oblasti elektronické správy lze uvést to, že bezpečnostní systémy musí být aplikace nezávislé na aplikaci a rozšiřitelné. Inovativní elektronická veřejná správa vyžaduje také aktualizaci infrastruktury elektronické správy na protokoly IPv6 (portály, webové stránky, aplikace aj.).

Službyvýznamným dopadem

Provádění těch služeb elektronické správy, které mají významný dopad, přispívá k využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy. Služby s významným dopadem jsou důležité pro úsporu nákladů, přeshraniční interoperabilitu a pro dosažení jednotného trhu.

Uvážíme-li, že trh veřejných zakázek představuje 16 % HDP EU, že malé a střední podniky tvoří 99 % podniků v EU, je třeba zvláštní pozornost věnovat přeshraniční interoperabilitě systémů elektronického zadávání veřejných zakázek a masovému přijetí elektronické fakturace. I když 70 % orgánů veřejné správy již začalo s elektronickým zadáváním zakázek pracovat, jeho celkově nízká míra využití (5 % celkových veřejných zakázek) dosud neumožňuje významnější přínosy. Až bude plně dostupný a využívaný v širší míře, mohl by snížit náklady na veřejné nákupy až o 30 %. Zatím se nicméně jen 14 členských států nachází ve fázi provádění co se týče fáze před zadáním zakázky a 12 členských států ve fázi provádění u fáze po zadání zakázky.

Na období 2007–2013 vyčlenila EU prostřednictvím programu soudržnosti 15,2 miliardy EUR na informace a komunikaci a prostřednictvím Plánu evropské hospodářské obnovy 1,02 miliardy EUR na investice do širokopásmové infrastruktury k dosažení 100% pokrytí EU do konce roku 2010, cíle odloženého na rok 2013. Návrh Nástroje pro propojení Evropy předpokládá téměř 9,2 miliardy EUR na podporu investic do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a do celoevropských digitálních služeb. Nástroj pro propojení Evropy bude poskytovat dotace na budování infrastruktury potřebné k nastolení služeb elektronické totožnosti, elektronické identifikace, elektronické veřejné správy, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronického zdravotnictví Europeana, elektronické justice a služeb v oblasti cel a bude sloužit k zajištění interoperability a hradit náklady na provoz infrastruktury na evropské úrovni, čímž se propojí infrastruktury jednotlivých členských států.

Občanům a podnikům je umožněno používat služby elektronické veřejné správy navržené na základě potřeb uživatelů. Provádění služeb elektronické správy je odpovědností členských států. Vedle evropského fondu přispívajícího na služby celoevropské interoperability elektronické správy musí členské státy zajistit nezbytné finanční, technické a lidské zdroje potřebné k provádění služeb s významným dopadem. Členské státy jsou vyzvány k přijetí co nejlepší kombinace nových technologií, otevřené specifikace a inovativních architektur, které jim umožní poskytovat účinné, efektivní, bezpečné a přeshraničně interoperabilní služby elektronické veřejné správy na všech úrovních.

Evropský a vnitrostátní vývoj v oblasti elektronické správy by měl být založen na spolupráci mezi veřejnými správami při plném respektování základních zásad evropských veřejných služeb: dodržování zásady subsidiarity a proporcionality, zaměření na uživatele, ochrana soukromí a poskytování služeb více kanály, začlenění a přístupnost, bezpečnost, mnohojazyčnost, administrativní zjednodušení, transparentnost, uchovávání informací, otevřenost, opakovaná použitelnost, technologická neutralita a přizpůsobivost, efektivnost a účinnost.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trhochranu spotřebitelů (22. 11. 2011)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke konkurenceschopnému digitálnímu jednotnému trhu – elektronická správa jako vůdčí síla

(2011/2178(INI))

Navrhovatel: Gianni Pittella

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je třeba plně využít evropský potenciál k rozvoji online služeb pro občany a podniky; žádá Komisi a členské státy, aby zlepšovaly a vyvíjely informační a správní postupy, jež jsou k dispozici online;

2.  žádá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii pro vybudování skutečné digitální Evropy, k jejímž stavebním kamenům bude patřit elektronická správa (eGovernment); zdůrazňuje, že evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 je jedinečnou příležitostí k modernizaci evropské a vnitrostátní veřejné správy a ke snížení nákladů na její provoz, jež jí umožní plně využívat potenciál další evropské integrace a podporovat růst, inovace, mobilitu občanů a odborníků, příležitosti pro podnikání, zejména pro malé a střední podniky, a účast veřejnosti na vytváření politik;

3.  upozorňuje na propojení cílů akčního plánu „eGovernment“ s účinným prováděním digitální agendy EU; zdůrazňuje, že elektronická správa závisí na splnění technických předpokladů týkajících se přeshraniční interoperability, otevřených specifikací, sdílení informací a využívání klíčových prostředků, jako je správa elektronických identit a režimů plateb;

4.  domnívá se, že na elektronickou správu je třeba nahlížet jako na krok směrem k otevřené správě, které se vyznačuje transparentností, účastí a spoluprací; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby podporovaly otevřený přístup k veřejným údajům a využívání tzv. webu 2.0 s cílem zvýšit míra účasti občanů; domnívá se, že zásada otevřené správy by měla být prováděna po etapách zahrnujících tyto po sobě jdoucí milníky: zvýšení transparentnosti, umožnění účasti, usnadnění spolupráce a provádění průřezového postupu správy;

5.  zdůrazňuje, že v souvislosti s jednotným digitálním trhem musí Unie při rozvoji méně nákladných, účinnějších a transparentnějších systémů elektronické správy a elektronické administrativy (eAdministration) v Evropě plně využívat potenciál nového technologického vývoje, informačních a komunikačních technologií a internetu, neboť tyto systémy budou velkým přínosem pro evropské občany, spotřebitele, místní orgány a malé a střední podniky;

6.  vyzývá Komisi, aby se více zapojovala do rozvoje služeb elektronické správy tím, že bude poskytovat pokyny a podporu, shromažďovat osvědčené postupy a zprostředkovávat výměnu informací mezi členskými státy;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit mobilitu na jednotném trhu a omezit byrokratické zatížení každodenního života občanů tak, že občané budou moci komunikovat s orgány veřejné správy napříč EU, provádět s nimi příslušné transakce, zasílat těmto orgánům elektronické dokumenty a informace a také je od nich přijímat a že se např. zajistí skutečná přenositelnost nároků na sociální zabezpečení; zdůrazňuje, že přístup k online postupům a informacím by mohl omezit byrokracii a náklady, zvýšit účinnost správy a značně zlepšit vztah lidí ke všem úrovním správy a k podnikatelskému prostředí v EU;

8.  zdůrazňuje, že další digitální zlepšování a modernizace veřejného sektoru členských států musí přihlížet k základním potřebám běžných občanů, zejména těch v nejzranitelnějších situacích, jako jsou mladí lidé, osoby bez vzdělání, osoby se zdravotním postižením a lidé bez přístupu k internetu, neboť rovný přístup k vysoce kvalitním veřejným službám je třeba zajistit pro všechny občany EU;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby průběžně informovaly občany o existujících portálech EU, jako je SOLVIT a Your Europe, neboť stávající nedostatek informací zpomaluje další rozvoj podnikatelského prostředí a ochrany spotřebitelů, zejména v oblasti přeshraničního obchodování;

10. vyzývá Komisi, aby sledovala všechny stávající nástroje online určené k řešení problémů a informační portály, které provozuje Komise a členské státy, a aby je – tam, kde je to možné – propojila nebo konsolidovala; doporučuje, aby nové portály online byly zakládány jen tehdy, pokud není možné informace začlenit do portálů, které již existují;

11. žádá Komisi a členské státy, aby v zájmu zlepšení zakládání podniků a přeshraniční činnosti vytvořily komplexní portály elektronické správy pro podniky; zastává názor, že základem pro tyto služby by mohla být jednotná kontaktní místa podle směrnice o službách; bere na vědomí, že mezi jednotnými kontaktními místy v jednotlivých členských státech existují rozdíly, pokud jde o uživatelskou vstřícnost, přístupnost a poskytované služby; vyzývá Komisi, aby tuto situaci soustavně sledovala a členským státům v případě potřeby poskytovala poradenství a podporu;

12. trvá na tom, že v souladu s iniciativou „Small Business Act“ a se zásadou „mysli nejdříve v malém“ musí být podpora elektronické správy a rozvoj zabezpečených elektronických služeb pro malé a střední podniky považovány za jednu z klíčových priorit pro vytvoření konkurenceschopného digitálního jednotného trhu;

13. zdůrazňuje, že při rozvoji infrastruktury a služeb v rámci akčního plánu „eGovernment“ je nutné zajistit optimální míru a pravidla ochrany osobních údajů a jednotně je provádět v členských státech, neboť je třeba zabránit jakémukoli neoprávněnému sledování osobních informací, jako jsou údaje o nákupních zvyklostech, zdravotním stavu nebo zdravotní záznamy, a zaručit, že tyto údaje budou uchovávány výhradně pro legitimní účely, např. z důvodu boje proti daňovým únikům, a že výměna shromažďovaných informací nepřekročí nezbytně nutnou míru;

14. zdůrazňuje význam podpory a používání nejpokročilejších technologií vzešlých z výzkumu a vývoje v zájmu zajištění ochrany údajů a jejich bezpečnost před počítačovými útoky;

15. žádá Komisi a členské státy, aby v zájmu lepšího poskytování informací občanům, podnikům a organizacím a snazšího vytváření nových pracovních míst na místní a regionální úrovni zlepšily zapojení místních a regionálních orgánů, pokud jde o přístup k informacím týkajícím se veřejného sektoru, aniž by se tím však duplikovaly stávající služby poskytování informací na národní, regionální a místní úrovni;

16. vybízí členské státy, aby uložily veřejným subjektům povinnost zpřístupňovat údaje prostřednictvím datových úložišť a katalogů veřejných údajů a aby zajistily, že budou stanovena pravidla pro zveřejňování a pro opakované použití, s náležitým přihlédnutím k právním předpisům o autorských právech a předpisům o ochraně databází;

17. trvá na tom, že v rámci jednotného trhu je třeba dále rozvíjet bezpečné a efektivní elektronické služby, jako jsou elektronická identifikace a elektronické ověřování, a aplikace elektronického podnikání, jako je elektronická fakturace; vítá proto iniciativu Komise týkající se zajištění vzájemného uznávání elektronického ověřování a elektronické identifikace v celé EU a revize směrnice o elektronických podpisech v souladu se sdělením Komise o aktu o jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby předložila návrh harmonizace elektronické fakturace v Evropské unii;

18. žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily interoperabilitu jednotlivých platforem pro elektronické zadávání veřejných zakázek, které již existují v členských státech; podporuje zvýšení zdrojů pro iniciativy, jako jsou PEPPOL a e-CERTIS; vyzývá Komisi a členské státy, aby všem uživatelům elektronického zadávání veřejných zakázek, zejména malým a středním podnikům, poskytovaly nezbytné školení, aby tito uživatelé lépe pochopili a využívali mechanismus uvedeného systému;

19. připomíná význam přijetí vhodných legislativních opatření týkajících se elektronických podpisů a elektronického ověřování s cílem zajistit bezpečný, efektivní a propojený evropský trh elektronického zadávání veřejných zakázek, což podpoří konkurenceschopnost, inovace a účast malých a středních podniků;

20. považuje za politováníhodné, že akční plán Komise nevěnuje větší pozornost tématům, jako je příspěvek správních orgánů k podpoře veřejné diskuse; upozorňuje, že je třeba zlepšit účast veřejnosti na politickém procesu; vyzývá členské státy, které tak ještě neučinily, aby v zájmu zajištění vyšší účasti občanské společnosti na politickém procesu zavedly systém elektronického hlasování; zdůrazňuje význam podpory všech druhů politik zaměřených na zvýšení základní gramotnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat náležité a jasné informace o elektronických službách občanům i podnikům;

21. zdůrazňuje, že podpora zvýšení základní gramotnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a překlenutí rozdílů v přístupnosti a v technickém vybavení občanů je základním předpokladem k zajištění toho, aby informační a komunikační technologie byli schopni využívat všichni občané;

22. domnívá se, že elektronická správa by měla usilovat o podporu demokratické účasti prostřednictvím transparentních veřejných konzultací a zapojování do procesu vytváření politik tím způsobem, že bude oslovovat všechny občany, příslušné zúčastněné strany a místní orgány; vyzývá členské státy, aby zavedly otevřené mechanismy sociálních konzultací jako trvalého prvku rozhodovacího procesu; zastává názor, že by členské státy také měly v rámci svých správ vyvinout inovativní techniky a nástroje pro účast občanů a sledovat kvalitu sociálních konzultací ve srovnání s nevládními organizacemi;

23. žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a zaváděly specifické nástroje informačních a komunikačních technologií, které umožní elektronickou účast (eParticipation), jako jsou společné systémy elektronického podávání peticí (ePetitioning), s cílem poskytnout občanům EU a organizacím, které je zastupují, praktický prostředek pro výkon jejich práv podle ustanovení občanské iniciativy stanovených v článku 11 Smlouvy o Evropské unii.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Cornelis de Jong, Małgorzata Handzlik, Iliana Ivanova, Eija-Riitta Korhola, Edvard Kožušník, Hans-Peter Mayer, Gianni Pittella, Phil Prendergast, Mitro Repo, Robert Rochefort, Heide Rühle, Matteo Salvini, Christel Schaldemose, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Regina Bastos, María Irigoyen Pérez, Constance Le Grip, George Lyon, Emma McClarkin, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Marc Tarabella, Kyriacos Triantaphyllides, Wim van de Camp

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Ramona Nicole Mănescu


STANOVISKO Výboru pro kulturuvzdělávání (18. 11. 2011)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o konkurenceschopném digitálním jednotném trhu – elektronická správa jako vůdčí síla

(2011/2178(INI))

Navrhovatelka: Marietje Schaake

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy

1.  zdůrazňuje skutečnost, že celoevropské platformy elektronické správy by mohly usnadnit přístup k informacím veřejného sektoru, politikám, sdělením správy a veřejných orgánů, kultuře a vzdělávání, přispět k účinnosti a transparentnosti správy a k mobilitě v rámci jednotného trhu a zároveň posílit demokratizaci tím, že občanům umožní zapojit se do procesu tvorby politik;

2.  zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit digitální propast a bojovat proti ní;

3.  zdůrazňuje, že v souvislosti se snahou dosáhnout inkluzívní a dostupné elektronické správy je třeba podporovat digitální gramotnost a důvěru, aby se usnadnilo zapojení nebo účast občanů; považuje v tomto ohledu za nezbytně nutné bojovat s překážkami, které části populace znemožňují přístup k internetu; zdůrazňuje skutečnost, že digitální gramotnost je třeba zlepšit, a to zejména u lidí, kterým často chybí i základní znalost práce na počítači nebo s internetem;

4.  požaduje vytvoření zvláštních programů a platforem elektronické správy s cílem chránit a prosazovat místní, regionální, etnickou a jazykovou rozmanitost;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně zapojovaly občany, podniky, místní orgány a vzdělávací instituce do rozvoje platforem elektronické správy zaměřených na uživatele a používaly software s otevřeným zdrojovým kódem a standardy zajišťující interoperabilitu všude tam, kde je to možné, a podpořily tak participativní demokracii a budovaly důvěru v demokratické formy veřejné správy;

6.  upozorňuje, že úspěšná elektronická správa vyžaduje komplexní začlenění administrativních postupů a jejich optimalizaci, jež zohledňuje právo na místní samosprávu na všech úrovních;

7.  vyzývá členské státy a Komisi, aby údaje financované z veřejných prostředků zveřejňovaly ve strojově čitelném formátu (a v reálném čase) pomocí otevřených licencí, aby tak informace veřejného sektoru mohly být opětovně využity v akademickém prostředí, a to i studenty, širokou veřejností a pro rozvoj věd, obchodu nebo pro širokou veřejnost, čímž se také zvýší transparentnost;

8.  upozorňuje, že dosud neexistuje jednoznačná definice termínu „veřejné správní údaje“ a že je nezbytné dosáhnout formou veřejných diskuzí vzájemného pochopení, aby se objasnil přesný význam této definice;

9.  vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí o zajištění toho, aby vzdělávací instituce a kulturní zařízení zůstaly i nadále vyloučeny z působnosti směrnice 2003/98/ES;

10. zdůrazňuje, že pokud se ve vzdělávacích institucích a kulturních zařízeních uplatňují postupy zpracování údajů, musí se na osobní údaje vztahovat právo individuálního přístupu, aby údaje byly chráněny před neoprávněným užitím;

11. vyzývá členské státy, aby na evropských vzdělávacích institucích vytvořily otevřený výukový software, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a vytvořily online platformy pro spolupráci na školních vzdělávacích materiálech a zdrojích, které by byly pro studenty bezplatné a řádně zohledňovaly předpisy na ochranu údajů a autorských práv;

12. doporučuje členským státům, aby zavedly a dále rozvíjely elektronickou správu v členských státech, v nichž jsou tyto služby rozvinuty jen málo nebo vůbec, neboť se jedná o účinný nástroj snižování administrativních nákladů ve veřejném sektoru;

13. vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající rozsáhlou počítačovou negramotností v Evropě, která výrazně omezuje výhody, jež digitální technologie nabízí, a vyzývá členské státy, aby počítačovou gramotnost a související průřezové dovednosti začlenily do svých vzdělávacích systémů a investovaly do počítačových školení osob bez ohledu na věk;

14. konstatuje, že projekty elektronické správy mají tendenci přečerpávat rozpočet, a vyzývá Komisi, aby vzala v potaz skutečnost, že je nezbytné udržet výdaje na tyto projekty v rámci provozních rozpočtů, které na ně byly vyčleněny;

15. zdůrazňuje, že je důležité poskytovat služby elektronické správy, které občanům EU umožňují podnikat, studovat a pracovat ve všech členských státech, a poukazuje na skutečnost, že tyto služby by měly přispívat ke snižování veřejných výdajů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

10.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdi Cristiano Allam, Zoltán Bagó, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marco Scurria, Joanna Senyszyn, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, Sampo Terho, Helga Trüpel, Gianni Vattimo, Sabine Verheyen

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Liam Aylward, Heinz K. Becker, Ivo Belet, Timothy Kirkhope, Hans-Peter Martin, Georgios Papanikolaou

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Pablo Zalba Bidegain


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (26. 1. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke konkurenceschopnému digitálnímu jednotnému trhu – elektronické správě jako vůdčí síle

(2011/2178(INI))

Navrhovatel: Jean-Marie Cavada

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že elektronická správa zahrnuje všechny technologie a veškeré jejich využívání související s podáváním informací, poradenstvím a správními úkony provedenými elektronickou cestou;

B.  vzhledem k tomu, že pravidla pro elektronickou fakturaci nejsou jednotná a že řada výhod tohoto způsobu fakturace se většinou nevyužívá;

C. vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla prospěch ze zavedení opatření, která by upevňovala fungující jednotný evropský trh a poskytovala správním orgánům, podnikům a občanům konkrétní výhody;

D. vzhledem k tomu, že ekonomický a ekologický nástroj zvaný „cloud computing“ umožňuje zlepšit výkonnost veřejných a soukromých podniků v oblasti informačních technologií, snížit náklady na zpracování a výdaje na archivování, nabízí tedy řadu výhod, avšak jeho nevýhodou je nedostatečné zabezpečení propojení uživatele a serveru a určitá ztráta kontroly na straně uživatele;

1.  připomíná, že je nezbytné již nyní stanovit osvědčené postupy a metody vhodné pro rozvoj elektronické správy a definovat podmínky interoperability a pravidla pro zabezpečení a dostupnost pro všechny zúčastněné strany;

2.  konstatuje, že informační technologie typu „cloud“ umožňují přístup ke sdílené platformě s informačními zdroji, které mohou být v krátkém časovém úseku propojeny, aniž by bylo nutné zvláštní úsilí v oblasti správy či zásahy ze strany poskytovatele služeb, a že účinnost technologie „cloud“ je dána její pružností, zvýšením produktivity a ekologickými hledisky; je však především nutné, aby tato technologie byla po technické stránce spolehlivá a odolná;

3.  zdůrazňuje, že zvýšené využívání technologie „cloud“ klade nároky na zabezpečení softwaru, dohled nad přemísťováním informačních zdrojů a důkladnou kontrolu přístupu k serverům a údajům, a že je proto nezbytné vypracovat společné standardy zajišťující, aby k uloženým údajům neměli přístup zaměstnanci obsluhující technologii „cloud“ , aby tyto údaje nemohly být využívány ke komerčním účelům a aby byl zajištěn určitý minimální počet záloh, aby se tak zabránilo ztrátě údajů;

4.  připomíná, že informační technologie typu „cloud“ musí vyhovovat nárokům na odpovědnost a technickým normám (například elektronický podpis) zahrnujícím systémy autorizace a certifikace a že uživatel musí být informován o tom, kde jsou údaje ukládány, a o jurisdikci, jež se na tyto uložené údaje vztahuje;

5.  připomíná, že řádné fungování technické infrastruktury, elektronických produktů a správních služeb má pro Evropskou unii prvořadý význam, protože jí umožňuje přijímat perspektivy a politiky nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Diana Wallis, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Jean-Marie Cavada, Vytautas Landsbergis, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Dagmar Roth-Behrendt

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Eva Ortiz Vilella


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.3.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gabriele Albertini, Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, András Gyürk, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Bernd Lange, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Alyn Smith, Francisco Sosa Wagner, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

António Fernando Correia de Campos, Norbert Glante, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Seán Kelly, Werner Langen, Alajos Mészáros, Mario Pirillo, Hannu Takkula, Silvia-Adriana Ţicău

Poslední aktualizace: 10. dubna 2012Právní upozornění