ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES

13. 2. 2013 - (COM(2012)0073 – C7‑0071/2012 – 2012/0029(COD)) - ***I

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Kay Swinburne

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES

(COM(2012)0073 – C7‑0071/2012 – 2012/0029(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0073),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0071/2012),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 1. srpna 2012[1],

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2012[2]

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0039/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU^[3]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[4],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Centrální depozitáře cenných papírů (dále jen „centrální depozitáře“) spolu s ústředními protistranami přispívají do značné míry k udržování infrastruktury pro operace následující po uzavření obchodů, která chrání finanční trhy a dává účastníkům trhu jistotu, že obchody s cennými papíry jsou prováděny řádně a včas, a to i v období mimořádně nepříznivých podmínek. Vzhledem k systémovému významu tržní infrastruktury, včetně centrálních depozitářů a ústředních protistran, je důležité posílit hospodářskou soutěž v oblasti služeb následujících po uzavření obchodu, aby investoři měli možnost snadno přejít od jednoho poskytovatele služeb k jinému, a aby tak byla zajištěna kontinuita služeb a obchodů a zabránilo se nadměrnému spoléhání na tržní infrastrukturu typu „příliš velké, než aby se připustil jejich úpadek“, jejichž záchranu by museli hradit daňoví poplatníci. Tím se rovněž dosáhne snížení investičních nákladů, odstranění neefektivity a podpory inovace na trzích Unie.

(1a)     V zájmu řádného fungování vnitřního trhu je potřebné vytvoření integrovaného trhu pro vypořádání obchodů s cennými papíry, který nebude rozlišovat mezi domácími a přeshraničními obchody s cennými papíry. Ukázalo se, že trhem motivovaný přechod z vnitrostátních vypořádacích systémů na integrovanější trh je z různých důvodů velmi pomalý. Má se za to, že v zájmu rychlejšího tržně motivovaného rozvoje účinnějších modelů vypořádání a norem pro interoperabilitu musí být provoz vypořádacích systémů vstřícnější vůči hospodářské soutěži a zapojení uživatelů. I když je toto nařízení zaměřeno zejména na posílení hospodářské soutěže a řešení systémových rizik, je pravda, že představuje pouze první kroky na cestě k plně integrovanému prostředí pro činnosti po uzavření obchodů. Ovšem před přijetím dalších opatření je zapotřebí na základě podnětů z trhu rozvíjet efektivnost vypořádání a osvědčené postupy. Cenné papíry v zaknihované podobě by mělo být možné zpracovávat efektivně, včas a tak, aby se žádné procesy nepřekrývaly a aby bylo účinně zajištěno poskytování informací pro různé potřeby veřejných orgánů. Lze se inspirovat i vývojem jednotného evropského platebního prostoru, kde se téhož cíle dosahuje v peněžních transakcích.

(2)       Vzhledem ke své klíčové pozici v procesu vypořádání mají vypořádací systémy provozované centrálními depozitáři systémový význam pro fungování trhů s cennými papíry. Vypořádací systémy a systémy účtů provozované centrálními depozitáři slouží též jako základní nástroj pro kontrolu celistvosti emise, to znamená, že brání zbytečnému vytváření či omezování emisí cenných papírů a tak hrají důležitou roli při zachování důvěry investorů. Kromě toho se vypořádací systémy provozované centrálními depozitáři úzce podílejí na zajištění kolaterálu pro operace měnové politiky a rovněž na poskytování zajištění mezi úvěrovými institucemi, a proto jsou důležitými hráči v procesech poskytování zajištění.

(3)       Ačkoli směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry[6] omezila případné narušení vypořádacího systému způsobené úpadkovým řízením proti účastníkovi tohoto systému, je nezbytné řešit i jiná rizika pro vypořádací systémy, jakož i riziko platební neschopnosti nebo narušení fungování centrálních depozitářů, které vypořádací systémy provozují. Řada centrálních depozitářů je vystavena úvěrovému riziku a riziku likvidity, která vyplývají z poskytování bankovních služeb doplňkově k vypořádání.

(4)       Rostoucí počet vypořádání přeshraničních obchodů v důsledku stále většího využívání dohod o propojení mezi centrálními depozitáři vyvolává vzhledem k absenci společných obezřetnostních pravidel obavy o odolnost depozitářů, které takto „dovážejí“ riziko, s nímž se potýkají depozitáře z jiných členských států. Navíc i přes nárůst přeshraničního vypořádání je sektor vypořádání v Unii i nadále roztříštěný a přeshraniční vypořádání nákladnější z důvodu odlišných vnitrostátních pravidel upravujících vypořádání a činnost centrálních depozitářů a omezené konkurence mezi depozitáři. Tato roztříštěnost vytváří překážky a další rizika a náklady pro přeshraniční vypořádání. Nebudou-li stanoveny totožné povinnosti pro hospodářské subjekty a společné obezřetnostní standardy pro centrální depozitáře, budou mít pravděpodobně odlišná opatření na úrovni jednotlivých států přímý negativní dopad na bezpečnost, efektivnost a konkurenci na trzích vypořádání obchodů s cennými papíry v Unii. Tyto významné překážky fungování vnitřního trhu je nutné odstranit a zabránit narušování hospodářské soutěže a tomu, aby takové překážky a narušení vznikly v budoucnosti. V důsledku toho by vhodným právním základem tohoto nařízení měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) podle výkladu v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(5)       Otevřený vnitřní trh s cennými papíry musí být zcela dostupný, to znamená, že každý investor může investovat do všech cenných papírů v Unii stejně snadno a pomocí stejných postupů, jež jsou mu známy z problematiky domácích investic. K investování do jakýchkoliv cenných papírů v Unii by mělo být pro investora dostačující využívat služby pouze jednoho uschovatele. Je nezbytné v nařízení stanovit určité jednotné povinnosti pro účastníky trhu týkající se některých aspektů vypořádacího cyklu a disciplíny při vypořádání, jakož i soubor společných požadavků na provozovatele vypořádacích systémů. Přímo použitelná pravidla nařízení by měla zajistit, že všechny hospodářské subjekty a centrální depozitáře budou podléhat stejným přímo použitelným pravidlům, normám a povinnostem. Nařízení by mělo zvýšit bezpečnost a efektivitu vypořádání v rámci Unie, protože zabrání odlišnosti vnitrostátních pravidel, která by vznikla v důsledku provedení směrnice. Nařízení by mělo omezit regulační složitost pro hospodářské subjekty a centrální depozitáře vyplývající z odlišných vnitrostátních pravidel a mělo by depozitářům umožnit poskytovat své služby v zahraničí, aniž by musely dodržovat různé soubory vnitrostátních požadavků týkajících se například povolování, dohledu, organizace nebo rizik centrálního depozitáře. Nařízení ukládající totožné požadavky na centrální depozitáře by mělo rovněž přispět k odstranění deformací hospodářské soutěže. V případech, kdy centrální depozitář získá bankovní licenci nebo pokud banka získá povolení k provozování centrálního depozitáře, mělo by se toto nařízení uplatňovat symetricky. Centrální depozitář může být zřízen v jakémkoliv členském státě. Žádný členský stát nebo skupina členských států by neměly být přímo ani nepřímo znevýhodněny jako místo centrálního depozitáře a místo poskytování služeb vypořádání. Toto nařízení by nemělo jakkoli omezovat nebo bránit centrálnímu depozitáři jednoho právního řádu, aby provedl vypořádání produktu vyjádřeného v měně jiného členského státu nebo v měně třetí země.

(5a)     Toto nařízení by mělo uznat a podporovat stávající modely centrálních depozitářů všech členských států a služby, které poskytují. Tyto služby depozitářů se vyvinuly tak, aby plnily specifické potřeby domácích finančních trhů příslušných států, jejich domácí ekonomiky a domácích společností a aby byly v souladu s jejich právními předpisy. Toto nařízení by stávající modely centrálních depozitářů nebo stávající služby mělo měnit pouze tehdy, pokud tyto modely či služby nemohou plnit cíle tohoto nařízení nebo představují nepřiměřené riziko.

(6)       Rada pro finanční stabilitu vyzvala dne 20. října 2010[7] ke zvýšení stability základní tržní infrastruktury a požádala o revizi a zkvalitnění stávajících norem. Výbor pro platební a vypořádací systémy (CPSS) Banky pro mezinárodní platby a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) vypracovaly celosvětové zásady. Ty nahradí doporučení Banky pro mezinárodní platby z roku 2001, která byla v roce 2009 na evropské úrovni zpracována do nezávazných pokynů Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR). Toto nařízení by mělo tyto nové celosvětové zásady doplnit.

(6a)     Účastníci trhu, evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010[8] a Komise by se vždy, kdy je to možné, měli při plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení řídit zásadami stanovenými pro infrastrukturu finančního trhu dne 12. dubna 2012 Výborem pro platební a vypořádací systémy (CPSS) a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO).

(7)       Rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2008[9] zdůraznila potřebu posílit bezpečnost a spolehlivost vypořádacích systémů a řešit právní překážky při poobchodních operacích v Unii.

(8)       Jedním ze základních úkolů Evropského systému centrálních bank je podporovat hladké fungování platebních systémů. V tomto ohledu jeho členové vykonávají dohled a zajišťují účinnost a spolehlivost clearingových a platebních systémů. Členové Evropského systému centrálních bank často vystupují jako zúčtovatelé pro peněžní složku obchodu s cennými papíry. Jsou rovněž důležitými klienty centrálních depozitářů, které často řídí zajištění operací měnové politiky. Členové Evropského systému centrálních bank by měli být úzce zapojeni do udělování povolení centrálním depozitářům a dohledu nad nimi, do uznávání depozitářů ze třetích zemí a do schvalování propojení depozitářů a také v těchto otázkách konzultováni. S cílem zabránit výskytu paralelních souborů pravidel by se rovněž měli ▌podílet na stanovení regulačních a prováděcích technických norem, pokynů a doporučení, případně by měli být v tomto ohledu konzultováni. Tímto nařízením není dotčena povinnost Evropské centrální banky a národních centrálních bank zajišťovat efektivnost a spolehlivost clearingových a platebních systémů v Unii a jiných zemích a nemělo by se vztahovat na systémy ve smyslu směrnice 98/26/ES, jež byly zřízeny na základě vzájemné dohody. Pro účely náležitého výkonu dohledu nad infrastrukturou finančního trhu a finanční stabilitou i pro fungování centrálních bank je důležité, aby členové Evropského systému centrálních bank měli přístup k informacím.

(9)       Centrální banky členských států nebo jiné subjekty plnící podobné funkce v některých členských státech, jako jsou vnitrostátní subjekty členských států pověřené správou veřejného dluhu nebo do ní zasahující, mohou samy poskytovat řadu služeb, na jejichž základě by mohly být považovány za centrální depozitáře. Tyto instituce by měly být osvobozeny od požadavků na povolení a dohled, avšak měly by podléhat příslušnému souboru obezřetnostních požadavků na centrální depozitáře. Jelikož centrální banky vystupují pro účely vypořádání jako zúčtovatelé, měly by být rovněž osvobozeny od požadavků stanovených v hlavě IV tohoto nařízení.

(10)     Toto nařízení by se mělo vztahovat na vypořádání obchodů se všemi finančními nástroji a na činnost centrálních depozitářů, pokud není uvedeno jinak. Tímto nařízením by také neměly být dotčeny jiné právní předpisy Unie, které se týkají konkrétních finančních nástrojů, např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a opatření přijatá v souladu s touto směrnicí.

(10a)   Centrální depozitáře mají systémový význam. Je tedy vhodné, aby v případě, kdy je některá funkce či služba centrálních depozitářů regulována jiným právním aktem Unie, platil ten nejpřísnější právní akt. Nicméně by nemělo docházet k vícenásobnému uplatňování předpisů, například pokud jde o podávání zpráv o kapitálových požadavcích. Orgán ESMA a evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010[10] by měly poskytnout stanovisko ohledně právního aktu Unie, který má být použit příslušným orgánem.

(11)     Evidence cenných papírů v zaknihované podobě je důležitým krokem ke zvýšení efektivnosti vypořádání a zajištění celistvosti emisí cenných papírů, zejména v souvislosti s rostoucí složitostí způsobů jejich držení a převodů. Za účelem bezpečnosti toto nařízení zavádí evidenci všech převoditelných cenných papírů v zaknihované podobě. Nemělo by ukládat jeden konkrétní způsob prvotního zaknihování, které může mít podobu imobilizace cenných papírů vydáním hromadného cenného papíru nebo přímé dematerializace. Nařízení by nemělo ukládat, jaký druh instituce by měl při emisi cenné papíry zaknihovat, a mělo by umožnit, aby tuto funkci plnily různé subjekty, včetně registrů emisí cenných papírů. Jakmile jsou však tyto cenné papíry obchodovány v obchodních systémech regulovaných směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů[11] nebo poskytnuty jako finanční kolaterál podle podmínek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění[12], měly by být tyto cenné papíry zaevidovány v knihovacím systému centrálního depozitáře, aby se mimo jiné zajistilo, že všechny tyto cenné papíry budou moci být vypořádány ve vypořádacím systému.

(12)     Za účelem zajištění bezpečnosti vypořádání by každý účastník vypořádacího systému, který nakupuje nebo prodává určité finanční nástroje, konkrétně převoditelné cenné papíry, nástroje peněžního trhu, podíly v subjektech kolektivního investování a emisní povolenky, měl vypořádat svůj závazek v určený den vypořádání.

(13)     Delší lhůty vypořádání obchodů s převoditelnými cennými papíry způsobují nejistotu a zvýšené riziko pro účastníky vypořádacích systémů. Různé vypořádací lhůty, jež se liší mezi členskými státy, ztěžují sesouhlasení a jsou zdrojem chyb pro emitenty, investory i zprostředkovatele. Je proto nezbytné stanovit společnou vypořádací lhůtu, která by usnadnila stanovení určeného dne vypořádání a provádění opatření k zajištění disciplíny při vypořádání. Určený den vypořádání obchodů s převoditelnými cennými papíry, které jsou přijaty k obchodování v obchodních systémech regulovaných směrnicí 2004/39/ES, by měl být nejpozději druhý provozní den po uskutečnění obchodu.

(14)     Centrální depozitáře a jiné subjekty tržní infrastruktury by měly přijmout opatření k prevenci a řešení selhání vypořádání. Je nezbytné, aby tato pravidla byla v Unii uplatňována jednotně a přímo. Zejména by se od centrálních depozitářů a jiných subjektů tržní infrastruktury mělo vyžadovat, aby zavedly postupy, které jim umožní přijmout vhodná opatření k dočasnému vyloučení účastníka, který soustavně zapříčiňuje selhání vypořádání, a zveřejnit jeho totožnost za předpokladu, že účastník dostane před přijetím takového rozhodnutí příležitost se vyjádřit.

(15)     Jedním z nejúčinnějších způsobů řešení selhání vypořádání je požadovat, aby se na neplnící účastníky uplatňovalo pravidlo náhradní koupě na žádost hostitelské strany, kdy musí být cenné papíry, jež měly být dodány, po určeném dni vypořádání zakoupeny na trhu a dodány přijímajícímu účastníku. Toto nařízení stanoví ▌pravidla týkající se některých aspektů náhradní koupě, např. časových lhůt, cen a sankcí, pro všechny převoditelné cenné papíry, nástroje peněžního trhu, podíly v subjektech kolektivního investování a emisní povolenky. Měla by být zohledněna zvláštní povaha cenných papírů.

(15a)   Zatímco vypořádání by v případě trhů pro růst malých a středních podniků mělo podle očekávání probíhat na stejném základě jako ve všech ostatních obchodních systémech, je vhodné poskytnout těmto obchodním systémům flexibilní možnost neuplatňovat sankce za selhání vypořádání nebo náhradní koupi, a to až do 15 dnů po uskutečnění obchodu, a umožnit tak na těchto méně likvidních trzích činnost tvůrců trhu. Přístup na kapitálové trhy by měl být rozvíjen jako alternativa k poskytování bankovních úvěrů malým a středním podnikům, a je tudíž vhodné přizpůsobit pravidla tak, aby byla vstřícnější k potřebám trhů pro růst těchto podniků, jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 7. prosince 2011, který je doprovodným dokumentem ke sdělení Komise nazvanému „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“.

(16)     Jelikož hlavním účelem tohoto nařízení je zavést určitý počet právních povinností uložených přímo hospodářským subjektům a spočívajících mimo jiné v zaknihování všech převoditelných cenných papírů v centrálním depozitáři, jakmile jsou obchodovány v obchodních systémech regulovaných směrnicí 2004/39/ES nebo poskytnuty jako finanční kolaterál podle podmínek směrnice 2002/47/ES, a ve vypořádání závazků nejpozději druhý provozní den po uskutečnění obchodu a protože centrální depozitáře odpovídají za provoz většiny vypořádacích systémů a provádění opatření k zajištění včasného vypořádání v rámci Unie, je nezbytné zajistit, aby situace všech centrálních depozitářů byla bezpečná a stabilní a aby depozitáře trvale splňovaly přísné organizační, etické a obezřetnostní požadavky stanovené tímto nařízením, včetně přijetí veškerých rozumných opatření k omezení podvodů a nedbalosti. Jednotná a přímo použitelná pravidla týkající se povolení pro centrální depozitáře a trvalého dohledu nad nimi jsou proto hlavním důsledkem právních povinností uložených účastníkům trhu tímto nařízením a jsou s nimi provázána. Je proto nezbytné zahrnout pravidla týkající se povolení pro centrální depozitáře a dohledu nad nimi do stejného aktu jako právní povinnosti uložené účastníkům trhu.

(17)     Vzhledem k tomu, že na centrální depozitáře by se měl vztahovat soubor společných požadavků, a s cílem odstranit stávající překážky přeshraničního vypořádání, měly by mít všechny povolené depozitáře možnost svobodně poskytovat své služby na území Unie buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo formou přímého poskytování služeb.

(18)     Na unijním trhu pro vypořádání bez ohledu na hranice je nezbytné vymezit pravomoci různých orgánů, které se podílejí na uplatňování tohoto nařízení. Členské státy by měly zejména jmenovat orgány příslušné k uplatňování tohoto nařízení, jimž by měly být svěřeny pravomoci pro dohled a šetření, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Centrální depozitář by měl podléhat povolení a dohledu příslušného orgánu podle místa svého usazení, neboť takový orgán má nejlepší předpoklady sledovat každodenní fungování depozitáře, provádět pravidelné kontroly a v případě potřeby přijímat vhodná opatření a měl by k tomu být oprávněn. Tento orgán by však měl od počátku konzultovat a spolupracovat s ostatními příslušnými orgány, mezi něž patří orgány příslušné k dohledu nad jednotlivými vypořádacími systémy provozovanými daným depozitářem, a v případě potřeby s centrálními bankami, které vystupují jako zúčtovatel pro každý vypořádací systém, jakož i případně s příslušnými orgány jiných členů ve skupině. Tato spolupráce rovněž znamená okamžité informování dotčených orgánů v případě naléhavých situací, které mají dopad na likviditu a stabilitu finančního systému v některém členském státě, v němž jsou centrální depozitář nebo jeho účastníci usazeni. Pokud centrální depozitář poskytne své služby v jiném členském státě, než kde je usazen buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo formou přímého poskytování služeb, je za dohled na ním zodpovědný především příslušný orgán místa usazení. V souladu s články 8, 16 a 30 nařízení (EU) č. 1095/2010 by se měl orgán ESMA podílet na koordinaci činnosti příslušných orgánů, aby tak posílil konzistentnost výsledků dohledu. V zájmu formalizace by tato spolupráce měla probíhat pod ochranou mechanismů pro srovnávací hodnocení zavedených orgánem ESMA, aby tak bylo zajištěno, že všechny příslušné zainteresované orgány obdrží všechny související informace o činnosti centrálních depozitářů v rámci Unie. V potřebných případech by měl orgán ESMA rovněž vyžadovat stanoviska či poradenství skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, jež je uvedena v článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010, ohledně specifických otázek týkajících se dohledu nad centrálními depozitáři, které vykonávají přeshraniční činnost a mají interoperabilní propojení.

(19)     Všechny právnické osoby odpovídající definici centrálního depozitáře musí před zahájením své činnosti získat povolení příslušných vnitrostátních orgánů. Aby byly zohledněny různé obchodní modely, měl by být centrální depozitář definován odkazem na určité základní služby, které spočívají ve vypořádání, tedy v provozování vypořádacího systému, službě registrace a vedení centrálních účtů cenných papírů. Centrální depozitář by měl přinejmenším provozovat vypořádací systém a poskytovat jednu další základní službu. Centrální depozitáře by rovněž měly mít možnost zajišťovat provoz poskytovaných služeb externě. Definice centrálního depozitáře by tedy měla vyloučit subjekty, které neprovozují vypořádací systémy, např. registry emisí cenných papírů, depozitáře, správce emisí nebo orgány veřejné správy a subjekty spravující systém registrů zřízených podle směrnice 2003/87/ES. Uvedená kombinace je pro centrální depozitáře nezbytná, aby mohly hrát svou roli ve vypořádání obchodů s cennými papíry a v zajištění celistvosti emisí cenných papírů.

(19a)   Ačkoliv internalizátoři vypořádání nejsou v tomto nařízení definováni jako centrální depozitáře, měli by rovněž podávat svému příslušnému orgánu zprávu o své činnosti související s vypořádáním. Orgán ESMA by navíc měl internalizované vypořádání sledovat, zejména po zavedení systému Target2Securities. Jestliže dojde ke zvýšení systémových rizik, měl by být tento orgán schopen vydat pokyny, podle nichž bude nutné předkládat podrobnější zprávy.

(20)     Aby se vyloučilo, že centrální depozitáře budou podstupovat riziko v rámci jiných činností, než jsou činnosti podléhající povolení podle tohoto nařízení, měly by být činnosti povoleného depozitáře omezeny na poskytování služeb, na něž se povolení vztahuje, a depozitáře by neměly mít žádnou účast vymezenou v tomto nařízení odkazem na čtvrtou směrnici Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založenou na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností[13] ani přímo či nepřímo vlastnit podíl ve výši 20 % nebo více na hlasovacích právech nebo kapitálu v jiných institucích, než které poskytují obdobné služby.

(21)     V zájmu zajištění bezpečného fungování vypořádacích systémů a zahrnutí všech subjektů vykonávajících funkce vypořádání by se na všechny vypořádací systémy, včetně systémů provozovaných centrálním depozitářem, měla náležitě vztahovat pravidla stanovená v tomto nařízení nebo centrálními bankami.

(22)     Aniž jsou dotčeny zvláštní požadavky daňového práva členských států, mělo by být centrálním depozitářům povoleno poskytovat ke svým základním službám doplňkové služby, které přispívají ke zvýšení bezpečnosti, efektivnosti a transparentnosti trhů s cennými papíry. Pokud se poskytování těchto služeb týká ▌daňových postupů, budou tyto služby nadále poskytovány v souladu s právem příslušných členských států.

(23)     Pokud centrální depozitář zamýšlí externě zajišťovat určitou základní službu u třetí strany nebo poskytovat novou základní službu nebo určité doplňkové služby, provozovat další vypořádací systém, používat jinou centrální banku jako zúčtovatele nebo zřídit buď interoperabilní propojení nebo nadstandardní propojení s jiným depozitářem, které povede k převodu rizik mezi centrálními depozitáři, měl by požádat o povolení stejným postupem jako při počátečním povolení s tou výjimkou, že příslušný orgán by měl žadatele informovat o udělení nebo zamítnutí povolení ve lhůtě tří měsíců.

(23a)   Pokud centrální depozitář zamýšlí rozšířit své služby o doplňkové služby související se službami registrace a centrální evidence a některé další doplňkové služby, které neznamenají zvýšení rizikového profilu tohoto depozitáře, měl by mít možnost tak učinit po informování příslušného orgánu.

(23b)   V řadě členských států je jedním z rysů systému přímého držení cenných papírů zvláštní třístranný vztah, v jehož rámci má investor přímý účet na úrovni centrálního depozitáře, ale práva a povinnosti spjaté s investorem jsou rozděleny mezi centrální depozitář a provozovatele účtu. Toto sdílení funkcí by se nemělo považovat za externí zajišťování výkonu těchto funkcí, jež je definováno v tomto nařízení.

(24)     Centrální depozitáře usazené ve třetích zemích mohou nabízet své služby buď prostřednictvím pobočky, nebo formou přímého poskytování služeb emitentům a účastníkům usazeným v Unii v souvislosti s jejich tamější činností a mohou zřídit propojení s centrálními depozitáři usazenými v Unii pod podmínkou uznání Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. V případě, že takové uznání neobdržely, a pokud příslušný orgán proti tomu nemá námitky, měly by centrální depozitáře v třetích zemí mít možnost zřizovat standardní propojení s centrálními depozitáři v Unii. S ohledem na globální povahu finančních trhů má Evropský orgán pro cenné papíry a trhy nejlepší předpoklady k uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl uznat centrální depozitář ze třetí země, pouze pokud Komise dospěje k závěru, že podléhá právnímu a dohledovému rámci se stejným účinkem, jako má rámec stanovený v tomto nařízení, pokud podléhá účinnému povolování a dohledu ve své zemi a pokud byla navázána spolupráce mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány dotyčného centrálního depozitáře. ▌

(24a)   Cílem tohoto nařízení by mělo být posílení hospodářské soutěže, omezení přeshraničních bariér a zlepšení dostupnosti pro účastníky, uschovatele a koncové investory v rámci Unie tak, aby byla pokryta celá Unie a vnitřní trh. K důležitým prvkům podporujícím plnění těchto cílů patří svoboda poskytování přeshraničních služeb a účinné infrastrukturální propojení mezi centrálními depozitáři a dalšími subjekty.

(25)     Vzhledem ke globální povaze finančních trhů a systémovému významu centrálních depozitářů je nezbytné zajistit mezinárodní sbližování obezřetnostních požadavků, jež se na ně vztahují. Ustanovení tohoto nařízení by se měla řídit stávajícími zásadami pro infrastrukturu finančního trhu, které vypracoval Výbor pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a doporučeními pro vypořádací systémy a pro ústřední protistrany v Unii vypracovanými Evropským systémem centrálních bank a Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl stávající normy a jejich budoucí vývoj zohlednit při vypracování regulačních technických a prováděcích norem, jakož i pokynů a doporučení uvedených v tomto nařízení, nebo při návrhu jejich změn.

(26)     Vzhledem ke složitosti, jakož i systémové povaze centrálních depozitářů a služeb, jež poskytují, by transparentní pravidla správy a řízení měla zajistit, aby vrcholové vedení, členové rady, akcionáři a účastníci, kteří jsou schopni vykonávat vliv na fungování centrálního depozitáře vymezený odkazem na sedmou směrnici Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založenou na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách[14], měli vhodné předpoklady k zajištění řádného a obezřetného řízení depozitáře.

(27)     Transparentní pravidla správy a řízení by měla zajistit zohlednění zájmů akcionářů, vedení a pracovníků centrálního depozitáře na jedné straně a zájmů jejich uživatelů na straně druhé. Tyto zásady správy a řízení by se měly uplatňovat bez ohledu na vlastnický model centrálního depozitáře. Centrální depozitáře ve vlastnictví uživatelů by se nicméně měly podporovat. Pro každý vypořádací systém provozovaný centrálním depozitářem by měl být zřízen výbor uživatelů, který bude poskytovat poradenství správní radě depozitáře ohledně zásadních otázek, jež mají dopad na členy, a měl by mít k dispozici nástroje potřebné k výkonu své funkce.

(28)     Vzhledem k významu úkolů svěřených centrálním depozitářům by toto nařízení mělo stanovit, aby depozitáře nepřenášely svou odpovědnost na třetí strany prostřednictvím externího zajišťování svých činností. Externí zajišťování těchto činností by mělo podléhat přísným podmínkám, podle nichž zůstává odpovědnost za tyto činnosti na depozitáři a jež zajišťují, aby nedošlo k narušení dohledu a dozoru nad depozitářem. Z uvedených požadavků lze za určitých podmínek vyjmout externí zajišťování činností depozitáře u veřejných subjektů.

(28a)   Podle definic v některých právních systémech založených na modelu přímého držení cenných papírů evidují provozovatelé účtů položky na účtech cenných papírů vedených centrálním depozitářem, aniž by sami nutně byli poskytovateli účtů. S ohledem na nutnost zaručit právní jistotu položek vstupujících na účty na úrovni centrálního depozitáře by toto nařízení mělo uznat zvláštní úlohu provozovatelů účtů. Za zvláštních okolností a v souladu s přísnými pravidly stanovenými právními předpisy by proto mělo být možné sdílet odpovědnost za vedení účtů cenných papírů u centrálního depozitáře s jinou osobou, která podléhá náležité regulaci a dohledu.

(29)     Pravidla chování by měla zajistit transparentnost ve vztazích mezi centrálním depozitářem a jeho uživateli. Zejména by centrální depozitáře měly mít veřejná, transparentní, objektivní a nediskriminační kritéria pro účast ve vypořádacím systému, jež by umožnila omezit přístup účastníků pouze na základě souvisejícího rizika. Příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí depozitáře poskytovat služby účastníkům. Depozitář by měl zveřejnit ceny a poplatky za služby. S cílem zajistit otevřený a nediskriminační přístup ke službám centrálních depozitářů a s ohledem na významnou tržní sílu, kterou depozitáře momentálně stále mají na území svých členských států, se depozitáře nesmí odklonit od své zveřejněné cenové politiky. Centrální depozitář by měl zavést postupy otevřené komunikace v souladu se zásadou CPSS IOSCO číslo 22: Komunikační postupy a standardy. Tato ustanovení o účasti doplní a posílí právo účastníků trhu na používání vypořádacího systému v jiném členském státě podle směrnice 2004/39/ES.

(30)     Vzhledem k ústřední roli vypořádacích systémů na finančních trzích by centrální depozitáře měly při poskytování služeb zajišťovat včasné vypořádání, celistvost emisí, oddělení účtů cenných papírů vedených pro jednotlivé účastníky a požadavek nabízet na žádost a v náležitých případech jak souhrnné účty – v zájmu zvýšení efektivnosti –, tak i účty s jediným příjemcem, aby si klienti mohli zvolit úroveň oddělení, která podle nich odpovídá jejich potřebám. Tyto služby by měly být poskytovány na přiměřené komerční bázi. Centrální depozitáře by měly tyto požadavky splňovat zvlášť pro každý vypořádací systém.

(31)     S cílem zabránit rizikům pro vypořádání souvisejícím s platební neschopností zúčtovatele by centrální depozitář měl, kdykoli je to vhodné a možné, provádět peněžní vypořádání obchodu s cennými papíry na účtech vedených u centrální banky. Pokud tato varianta není vhodná ani možná, měl by být depozitář schopen provést vypořádání prostřednictvím účtů vedených u úvěrové instituce založené podle podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu[15] a podléhající zvláštnímu povolovacímu postupu a obezřetnostním požadavkům podle hlavy IV tohoto nařízení. Je žádoucí, aby úvěrová instituce byla samostatnou právnickou osobou oddělenou od centrálního depozitáře, aby se snížilo riziko, kterému je vystaven samotný vypořádací systém. Toto oddělení hlavních služeb centrálních depozitářů od bankovních služeb doplňkových k vypořádání se jeví jako nezbytné, chceme-li zabránit nebezpečí přenosu rizik vyplývajících z bankovních služeb, např. úvěrového rizika a rizika likvidity, na poskytování základních služeb centrálního depozitáře. K odstranění uvedeného úvěrového rizika a rizika likvidity neexistují opatření, která by představovala menší zásah a současně zajistila zamýšlenou úroveň bezpečnosti a odolnosti centrálních depozitářů. Aby však zůstaly zachovány úspory plynoucí z poskytování služeb centrálního depozitáře společně s bankovními službami v rámci stejné skupiny podniků, neměl by požadavek, aby bankovní služby poskytovala samostatná úvěrová instituce, bránit tomu, aby tato instituce patřila do stejné skupiny podniků jako centrální depozitář. Je vhodné stanovit přechodná ustanovení, podle nichž lze centrálním depozitářům povolit poskytování doplňkových služeb ze stejného právního subjektu. V takových případech by měly být před udělením povolení stanoveny další podmínky, které by odrážely zvýšený rizikový profil. Pokud jiná úvěrová instituce než centrální banka vystupuje jako zúčtovatel, měla by být tato úvěrová instituce schopna poskytovat účastníkům centrálního depozitáře služby uvedené v tomto nařízení, na které se vztahuje povolení, ale neměla by poskytovat jiné bankovní služby ze stejného právního subjektu, aby se omezilo vystavení vypořádacího systému riziku selhání úvěrové instituce.

(32)     Vzhledem k tomu, že směrnice 2006/48/ES se konkrétně nezabývá úvěrovým rizikem a rizikem likvidity během provozního dne, která vyplývají z poskytování bankovních služeb doplňkově k vypořádání, měly by úvěrové instituce poskytující tyto služby rovněž podléhat zvláštním přísnějším požadavkům na omezení úvěrového rizika a rizika likvidity, které by se měly vztahovat na každý vypořádací systém, pro nějž fungují jako zúčtovatelé. V zájmu zajištění naprostého souladu se zvláštními opatřeními zaměřenými na snížení úvěrového rizika a rizika likvidity by příslušné orgány měly mít možnost požadovat, aby centrální depozitáře určily více než jednu úvěrovou instituci, budou-li schopny na základě dostupných důkazů doložit, že expozice jedné úvěrové instituce koncentraci úvěrového rizika a rizika likvidity není zcela omezena. Centrální depozitáře by také měly mít možnost jmenovat více než jednu úvěrovou instituci.

▌

(34)     Aby byla zajištěna dostatečná míra bezpečnosti a kontinuita služeb poskytovaných centrálními depozitáři, měly by depozitáře podléhat zvláštním jednotným a přímo použitelným obezřetnostním a kapitálovým požadavkům, které snižují jejich právní, operační a investiční riziko.

(35)     Bezpečnost propojení mezi centrálními depozitáři by měly upravovat zvláštní požadavky, aby byl jednotlivým účastníkům depozitářů umožněn přístup do ostatních vypořádacích systémů. Požadavek, aby bankovní doplňkové služby poskytoval samostatný právní subjekt, by neměl centrálním depozitářům bránit tyto služby přijímat, především pokud jsou účastníky vypořádacího systému provozovaného jiným centrálním depozitářem. Je obzvláště důležité, aby všechna potenciální rizika vyplývající z tohoto propojení, jako je úvěrové riziko, riziko likvidity, organizační riziko a jakákoli jiná relevantní rizika pro centrální depozitáře, byla zcela omezena. V případě interoperabilního propojení je důležité, aby propojené vypořádací systémy měly koordinovaná pravidla pro okamžik zadání převodních příkazů do systému, neodvolatelnosti převodních příkazů a neodvolatelnosti převodů cenných papírů a peněžních prostředků. Stejné zásady by se měly vztahovat na centrální depozitáře, které používají společnou IT infrastrukturu pro vypořádání.

(36)     Jako hlavní provozovatelé vypořádacích systémů plní centrální depozitáře klíčovou úlohu při převodech cenných papírů na účtech cenných papírů. Ke zvýšení právní jistoty zejména v přeshraničním kontextu je důležité stanovit jasná pravidla pro určení práva použitelného na aspekty vlastnictví ve vztahu k cenným papírům, které depozitář vede na svých účtech. Na základě přístupu podle stávajících pravidel pro kolizní předpisy by rozhodným právem mělo být právo místa, kde jsou vedeny účty depozitáře.

(36a)   Orgány dohledu musí mít znalosti, alespoň v souhrnné podobě, o úrovni dohod institucí o zpětném odkupu, výpůjček cenných papírů a všech formách břemen nebo ujednání o zpětném získání, mají-li si vytvořit kompletní obrázek a porozumět těmto operacím, které nejsou transparentní a mohou vyvolávat nejistotu ohledně vypořádání a vlastnictví. Centrální depozitáře by proto měly o těchto transakcích, které zpracovávají, případně pro něž poskytují služby, ukládat všechny údaje a k těmto informacím by měly umožnit přístup orgánům ESMA, EBA, příslušným orgánům, Evropské radě pro systémová rizika, příslušným centrálním bankám a Evropskému systému centrálních bank. Tyto informace umožní také smysluplné posouzení politiky výjimek, například s ohledem na podmínky náhradní koupě.

(36b    V návaznosti na vývoj identifikátoru právního subjektu a s ohledem na jeho užitečnost by centrální depozitáře měly společně s regulátory pracovat na vývoji podobných společných norem pro dohody o zpětném odkupu a podávání zpráv o cenných papírech, tedy norem, které by pokryly hledisko zásad, úvěrových sazeb, kolaterálu, srážek při ocenění, splatnosti, protistran a jiných aspektů, které napomáhají formování agregátů. Mimoto by cílem mělo být mapování transakcí v reálném čase u všech finančních služeb, čemuž by mělo napomoci standardizované rozpoznávání zpráv a údajů v souladu s otevřenými normami daného odvětví, které by mohlo celý tento proces zautomatizovat. Při plnění tohoto cíle by měly centrální depozitáře hrát klíčovou úlohu.

(37)     V mnoha členských státech vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby emitenti vydávali určité druhy cenných papírů, zejména akcie, prostřednictvím vnitrostátního centrálního depozitáře. S cílem odstranit tuto překážku hladkého fungování unijního trhu, pokud jde o operace následující po uzavření obchodu, a umožnit emitentům rozhodnout se pro nejefektivnější způsob správy svých cenných papírů by emitenti měli mít právo zvolit si pro zaevidování cenných papírů a využívání příslušných služeb depozitáře jakéhokoli centrálního depozitáře usazeného v Unii. Příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí depozitáře poskytnout emitentům služby. Za účelem ochrany práv akcionářů by právo emitentů na výběr centrálního depozitáře nemělo bránit v uplatňování vnitrostátního práva společností, podle něhož jsou cenné papíry vydány a kterým se řídí vztahy mezi emitenty a jejich akcionáři.

(37a)   K obchodnímu či jinému právu, podle něhož jsou cenné papíry vydány, by mělo patřit i právo, na němž se zakládá jejich právní povaha související s emitentem a které upravuje vztah mezi emitentem a majitelem či jinou třetí stranou a jejich příslušná práva a povinnosti vztahující se na cenné papíry, jako jsou hlasovací práva, dividendy a jiné úkony související s výkonem práv ve společnostech.

(37b)   Ačkoliv ustanovení tohoto nařízení vyžadují určitou míru harmonizace práva cenných papírů, neměla by být pokládána za dostatečná k vytvoření zcela koherentního právního základu pro vypořádání cenných papírů a dokončení vnitřního trhu v oblasti služeb následujících po skončení obchodování s cennými papíry v celé Unii. Komise by měla co nejdříve to bude prakticky možné předložit legislativní návrhy týkající se práva cenných papírů, aby bylo možno dokončit vnitřní trh s finančními službami.

(38)     Evropský kodex chování v oblasti clearingu a vypořádání ze dne 7. listopadu 2006[16] vytvořil dobrovolný rámec, který umožňuje vzájemný přístup mezi centrálními depozitáři a jinými subjekty tržní infrastruktury. Poobchodní sektor však zůstává roztříštěný podle hranic jednotlivých států a přeshraniční obchody jsou tak zbytečně nákladnější. Je nutné stanovit jednotné podmínky pro propojení mezi centrálními depozitáři a vzájemný přístup mezi depozitáři a jinými subjekty tržní infrastruktury. Aby centrální depozitáře mohly svým účastníkům nabízet přístup na jiné trhy, měly by mít právo stát se účastníkem jiného depozitáře nebo požádat jiný depozitář, aby pro přístup k sobě vytvořil zvláštní funkce. Příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí depozitáře poskytnout přístup jinému depozitáři. V případech, kdy propojení depozitářů může vést k dodatečnému riziku pro vypořádání, mělo by podléhat povolení a dohledu příslušných orgánů, zatímco na standardní propojení, z něhož neplyne převod rizika, by se měl vztahovat postup oznámení spíše než požadavek výslovného schválení.

(39)     Centrální depozitáře by rovněž měly mít přístup k údajům o obchodech od ústřední protistrany nebo obchodního systému a tyto subjekty tržní infrastruktury by měly mít přístup do vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři ▌. Příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodná opatření k rychlému zajištění nápravy, aby mohly řešit případné bezdůvodné odmítnutí depozitáře nebo jiných subjektů tržní infrastruktury poskytnout přístup ke svým službám. Toto nařízení dokončuje ujednání o přístupu, která stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů[17] a nařízení (EU) č. …/… o trzích finančních nástrojů [MIFIR], a to ujednání mezi obchodními místy, ústředními protistranami a centrálními depozitáři, jež jsou nezbytná k vytvoření konkurenčního vnitřního trhu se službami po uzavření obchodů. Vzhledem k tomu, že finanční služby zahrnují oblasti, na něž se mohou rovněž vztahovat obchodní práva a práva duševního vlastnictví, která se týkají produktů nebo služeb, z nichž vznikly odvětvové normy nebo mají na tyto normy vliv, jako například měřítka nebo poskytování údajů o obchodech, tyto produkty nebo služby jsou k dispozici za přiměřených a nediskriminačních podmínek (zásada FRAND). Orgán ESMA a Komise by měly nadále pečlivě sledovat vývoj poobchodní infrastruktury a v případě potřeby zasáhnout, aby zabránily narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(40)     Přiměřený rámec pro obezřetnostní požadavky a pravidla chování pro finanční sektor by měl spočívat na pevném systému dohledu a sankcí. Za tímto účelem by orgány dohledu měly být vybaveny dostatečnými pravomocemi jednat a měly by mít možnost uplatňovat v reakci na protiprávní jednání systémy odrazujících sankcí. Přezkum stávajících sankčních pravomocí a jejich praktického uplatňování, zaměřený na podporu sbližování sankcí v celém rámci dohledových činností, byl proveden v kontextu sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb.

(41)     Proto by v zájmu zajištění účinného dodržování požadavků tohoto nařízení ze strany centrálních depozitářů, úvěrových institucí určených za zúčtovatele, členů jejich řídících orgánů a dalších osob, které skutečně řídí jejich činnost, a jakýchkoli jiných osob měly být příslušné orgány schopny ukládat správní sankce a opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

(42)     V zájmu zajištění prevence a důsledného uplatňování sankcí napříč členskými státy by mělo toto nařízení stanovit seznam hlavních správní sankcí a opatření, jež mají mít příslušné orgány k dispozici, pravomoc ukládat tyto sankce a opatření všem fyzickým nebo právnickým osobám odpovědným za porušení pravidel, seznam základních kritérií pro stanovení stupně a druhu sankce nebo opatření a výši správních peněžitých sankcí. Správní pokuty by měly zohledňovat faktory, jako jsou zjištěné finanční výhody plynoucí z porušení pravidel, závažnost a trvání porušení pravidel a různé přitěžující nebo polehčující okolnosti, a měly by mít odrazující účinek a případně zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s příslušným orgánem. Přijetí a zveřejnění sankcí by mělo respektovat základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie, a to zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47).

(43)     V zájmu odhalování možného porušení pravidel by měly být zavedeny účinné mechanismy motivující k oznamování možného nebo skutečného porušení tohoto nařízení příslušným orgánům. Tyto mechanismy by měly zahrnovat přiměřená ochranná opatření pro osoby, které možné nebo skutečné porušení tohoto nařízení oznámí, i osoby obviněné z porušení. Je třeba zavést vhodné postupy, aby bylo dodrženo právo obviněného na ochranu osobních údajů, na obhajobu a na vlastní vyjádření před přijetím konečného rozhodnutí, které se ho týká, jakož i právo využít proti jakémukoliv rozhodnutí nebo opatření, které se ho týká, účinné prostředky nápravy před soudem.

(44)     Tímto nařízením by neměla být dotčena žádná ustanovení právních předpisů členských států týkající se trestních sankcí.

(44a)   V souladu s čl. 114 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se pravomoc přijímat opatření podle čl. 114 odst. 1 nevztahuje na ustanovení o daních. Ve věci C-338/01 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie, že výraz „ustanovení o daních“ má být vykládán takto: „nezahrnuje pouze ustanovení určující osoby povinné k dani, zdanitelná plnění, základ daně, sazby přímých a nepřímých daní a osvobození od nich, ale vztahuje se také na ustanovení týkající se podmínek výběru těchto daní“. Toto nařízení není tedy možno použít jako základ k žádnému výběru daní, jelikož k tomu je zapotřebí zvláštní právní základ.

(45)     Na zpracování osobních údajů prováděné na základě tohoto nařízení v členských státech se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[18]. Každá výměna nebo předání osobních údajů příslušnými orgány členských států by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení prováděné Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[19]. Každá výměna nebo předání osobních údajů Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(46)     Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, především právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, právo nebýt stíhán nebo potrestán dvakrát za stejný čin a zásadu svobody podnikání, a musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(46a)   Při uplatnění tohoto nařízení k vyřešení otázek vyplývajících z jakékoli kolize předpisů je důležité zohlednit fakt, že účelem tohoto nařízení není určit rozhodné právo pro zacházení s finančními nástroji v insolvenčním řízení, které jsou zaevidovány na účtu vedeném centrálním depozitářem, ani účinky úmrtí, zrušení, dědictví či nástupnictví, rozvodu, duševního zdraví, invalidity či trestního řízení na tyto finanční nástroje.

(47)     Orgán ESMA by měl hrát klíčovou roli při uplatňování tohoto nařízení tím, že bude zajišťovat jednotné uplatňování pravidel Unie příslušnými vnitrostátními orgány a urovnávat spory mezi nimi. Při přípravě návrhů technických norem a aktů v přenesené pravomoci by se měl orgán ESMA řídit zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží v souladu s čl. 119 odst. 1 a 2 SFEU.

(47a)   Orgán ESMA by měl úzce sledovat licenční ujednání o přístupu k infrastruktuře finančních trhů a případné negativní dopady na budování konkurenceschopného vnitřního trhu finančních služeb po uskutečnění obchodu, především v případech, kdy mohou být tyto licence zneužívány k zamezení hospodářské soutěži s jinými obchodními systémy a ústředními protistranami, a každoročně o nich podávat zprávu Komisi. Pokud z těchto zpráv vyplývá, že existují přetrvávající překážky pro hospodářskou soutěž v odvětví finančních služeb po uskutečnění obchodu, které představují systémové riziko a implicitní záruku daňových poplatníků vůči infrastruktuře finančních trhů, měla by Komise předložit legislativní návrhy.

(48)     Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž Evropský orgán pro cenné papíry a trhy disponuje, by bylo efektivní a vhodné pověřit ho vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, které se nebudou týkat strategických rozhodnutí, a jejich předložením Komisi. Je-li to uvedeno, měl by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy rovněž úzce spolupracovat s členy Evropského systému centrálních bank a s Evropským orgánem pro bankovnictví.

(49)     Komise by měla být zmocněna přijímat v souladu s článkem 290 SFEU a s postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 regulační technické normy týkající se konkrétních prvků opatření k zajištění disciplíny při vypořádání, informací a jiných prvků, které mají centrální depozitáře uvést ve své žádosti o povolení, informací, které si mají různé orgány vzájemně předávat v rámci dohledu nad centrálními depozitáři, podrobností organizace vzájemné spolupráce mezi domácími a hostitelskými orgány, prvků organizace řízení a správy centrálních depozitářů, kritérií, na jejichž základě by měla být činnost centrálního depozitáře v hostitelském členském státě považována za činnost zásadního významu pro tento členský stát, podrobností evidence, již vedou centrální depozitáře, rizik, která mohou být pro centrální depozitář důvodem k odmítnutí přístupu účastníků, a prvků postupu, podle něhož mohou žádající účastníci postupovat, konkrétních prvků opatření, která mají centrální depozitáře přijmout pro zachování celistvosti emise, ochrany cenných papírů účastníků, včasného provádění vypořádání, snížení operačního rizika a rizika vyplývajícího z propojení s jinými centrálními depozitáři, upřesnění kapitálových požadavků na centrální depozitáře, upřesnění obezřetnostních požadavků k úvěrovému riziku a riziku likvidity pro určené úvěrové instituce. Návrhy regulačních technických norem týkajících se informací, které by si měly různé orgány vzájemně poskytnout v rámci dohledu nad centrálními depozitáři, a podrobnosti ohledně organizace vzájemné spolupráce mezi příslušnými orgány domácího a hostitelského členského státu by měl stanovit orgán ESMA v úzké spolupráci s členy ESCB.

(50)     Komise by rovněž měla být zmocněna k přijímání prováděcích technických norem formou prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s postupem stanoveným v článku 15 nařízení (ES) č. 1095/2010, pokud jde o standardní formuláře a vzory pro žádosti o povolení podávané centrálními depozitáři, poskytování informací mezi různými příslušnými orgány pro účely dohledu nad centrálními depozitáři, příslušná ujednání o spolupráci mezi domácími a hostitelskými orgány, formát evidence vedené centrálními depozitáři, postupy v případech, kdy je účastníkovi nebo emitentovi odepřen přístup k centrálnímu depozitáři, kdy je odepřen přístup centrálním depozitářům mezi sebou nebo mezi depozitáři a jinými subjekty tržní infrastruktury, konzultace s různými orgány před vydáním povolení zúčtovateli.

(51)     Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU. Zejména by měly být přijaty akty v přenesené pravomoci týkající se konkrétních podrobností ohledně definic, kritérií, na jejichž základě by měla být činnost centrálního depozitáře v hostitelském členském státě považována za činnost zásadního významu pro tento členský stát, služeb, u nichž má centrální depozitář ze třetí země žádat o uznání Evropským orgánem pro cenné papíry, a informací, které žádající depozitář tomuto orgánu poskytne ve své žádosti o uznání, rizik, která mohou být pro centrálního depozitáře důvodem k odmítnutí přístupu účastníků, a prvků postupu, podle něhož mohou žádající účastníci postupovat, vyhodnocení situací, kdy není vhodné a možné vypořádání pomocí prostředků na účtech u centrální banky, prvků postupu pro přístup emitentů k centrálním depozitářům, mezi depozitáři navzájem a mezi depozitáři a jinými subjekty tržní infrastruktury.

(52)     S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí o posouzení pravidel třetích zemí pro účely uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí ▌. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[20].

(53)     Jelikož cíle tohoto nařízení, tedy stanovení jednotných požadavků pro vypořádání, jakož i pro centrální depozitáře, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ho z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(54)     Je nezbytné změnit směrnici 98/26/ES a uvést ji v soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010[21], na jejímž základě se určené vypořádací systémy již neoznamují Komisi, nýbrž Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

(54a)   Činnosti tvorby trhu hrají zásadní úlohu z hlediska zajišťování likvidity na trzích v Unii a tvůrci trhu potřebují vstupovat do krátkých pozic, aby mohli tuto úlohu plnit, zejména u méně likvidních cenných papírů a u cenných papírů přijatých na trhy pro růst malých a středních podniků.

(55)     Uplatňování požadavků na povolování a uznávání podle tohoto nařízení by mělo být odloženo, aby centrální depozitáře usazené v Unii nebo ve třetích zemích měly dostatek času požádat o povolení a uznání podle tohoto nařízení.

(56)     Rovněž je nezbytné odložit uplatňování požadavků na evidenci určitých převoditelných cenných papírů v zaknihované podobě a vypořádání závazků ve vypořádacích systémech nejpozději druhý provozní den po uzavření obchodu, aby účastníci trhu, kteří drží cenné papíry v listinné podobě nebo uplatňují delší vypořádací lhůty, měli dostatek času k dosažení souladu s těmito požadavky,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.        Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v [bodech 1, 2, 3 a 11] oddílu C přílohy I směrnice 2012/.../EU [nová směrnice MiFID] v Unii a pravidla organizace a chování centrálních depozitářů cenných papírů na podporu bezpečného, transparentního, efektivního a hladkého vypořádání.

2.        Nestanoví-li se v tomto nařízení jinak, vztahuje se nařízení na vypořádání obchodů s těmito finančními nástroji a veškerou činnost centrálních depozitářů cenných papírů.

3.        Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení práva Unie týkající se konkrétních finančních nástrojů, především směrnice 2003/87/ES.

4.        Články 9 až 18 a 20, jakož i ustanovení hlavy IV se nevztahují na členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), jiné vnitrostátní subjekty členských států plnící podobné funkce nebo veřejné subjekty Unie či členských států pověřené správou veřejného dluhu nebo do ní zasahující.

Článek 2

Definice

1.        Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)        „centrálním depozitářem cenných papírů“ neboli „centrálním depozitářem“ se rozumí právnická osoba, která provozuje vypořádací systém, jak je uvedeno v příloze v oddíle A bodě 3, a poskytuje alespoň jednu další základní službu uvedenou v příloze v oddíle A;

2)        „vypořádáním“ se rozumí dokončení obchodu s cennými papíry, ať je uzavřen kdekoliv, jehož cílem je splnění závazků stran obchodu převodem peněžních prostředků nebo cenných papírů nebo obojího;

3)        „systémem vypořádání obchodů s cennými papíry“ (dále jen „vypořádací systém“) se rozumí systém podle čl. 2 písm. a) první a druhé odrážky směrnice 98/26/ES, který není provozován ústřední protistranou, jehož činnost spočívá v provádění převodních příkazů vymezených v článku 2 písm. i) druhé odrážce směrnice 98/26/ES;

3a)      „internalizátorem vypořádání“ se rozumí úvěrová instituce nebo investiční podnik nebo třetí strana (firma) s povolením vydaným v souladu se směrnicí 2006/48/ES nebo směrnicí …/…/EU [nová směrnice MiFID], která převodní příkazy jménem klientů nebo za sebe samotnou provádí jinak než prostřednictvím vypořádacího systému;

4)        „vypořádací lhůtou“ se rozumí období mezi dnem uzavření obchodu a určeným dnem vypořádání;

5)        „provozním dnem“ se rozumí obchodní den vymezený v čl. 2 písm. n) směrnice 98/26/ES;

6)        „selháním vypořádání“ se rozumí neuskutečnění vypořádání nebo jen částečné vypořádání obchodu s cennými papíry k určenému dni vypořádání ▌bez ohledu na důvod;

7)        „určeným dnem vypořádání“ se rozumí datum, k němuž má na základě dohody stran obchodu s cennými papíry proběhnout vypořádání;

8)        „ústřední protistranou“ se rozumí ústřední protistrana vymezená v článku 2 bodě 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

9)        „příslušným orgánem“ se rozumí orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 10;

10)      „účastníkem“ se rozumí kterýkoli účastník vypořádacího systému vymezený v čl. 2 písm. f) směrnice 98/26/ES, včetně ústřední protistrany;

11)      „účastí“ se rozumí účast ve smyslu první věty článku 17 směrnice 78/660/EHS nebo přímé či nepřímé držení nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu podniku;

12)      „domovským členským státem“ se rozumí členský stát, v němž bylo centrálnímu depozitáři uděleno povolení;

13)      „hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má centrální depozitář pobočku nebo poskytuje služby;

14)      „pobočkou“ se rozumí provozovna, která není ústředím centrálního depozitáře, je jeho součástí, nemá právní subjektivitu a poskytuje služby centrálního depozitáře, pro něž centrální depozitář získal povolení;

15)      „ovládáním“ se rozumí vztah mezi dvěma podniky popsaný v článku 1 směrnice 83/349/EHS;

16)      „selháním účastníka“ se rozumí situace, kdy je proti účastníkovi zahájeno úpadkové řízení vymezené v čl. 2 písm. j) směrnice 98/26/ES;

17)      „dodáním proti zaplacení“ se rozumí mechanismus vypořádání obchodů s cennými papíry, který spojuje převod cenných papírů s převodem peněžních prostředků tak, že k dodání cenných papírů dojde pouze v případě, že dojde k odpovídající platbě;

18)      „účtem cenných papírů“ se rozumí účet, na který lze připsat nebo z kterého lze odepsat cenné papíry;

19)      „propojením centrálních depozitářů“ se rozumí ujednání mezi centrálními depozitáři, podle kterého jeden centrální depozitář otevře druhému centrálnímu depozitáři účet ve svém vypořádacím systému, aby umožnil převod cenných papírů od účastníků druhého centrálního depozitáře svým účastníkům. Propojení centrálních depozitářů zahrnuje standardní propojení, nadstandardní propojení a interoperabilní propojení;

20)      „standardním propojením“ se rozumí propojení centrálních depozitářů, kdy je jeden centrální depozitář napojen na druhého centrálního depozitáře jako kterýkoli jiný účastník vypořádacího systému provozovaného druhým centrálním depozitářem;

21)      „nadstandardním propojením“ se rozumí propojení centrálních depozitářů, kdy jeden centrální depozitář poskytuje jinému centrálnímu depozitáři zvláštní služby odlišné od služeb poskytovaných ostatním účastníkům svého vypořádacího systému;

21a)    „mezinárodními otevřenými komunikačními postupy a standardy“ se rozumí otevřené a transparentní komunikační postupy a formáty, které jsou neziskové a volně dostupné všem účastníkům v daném odvětví;

22)      „interoperabilním propojením“ se rozumí propojení centrálních depozitářů, kdy se vypořádací systémy provozované centrálními depozitáři stanou interoperabilními podle vymezení v čl. 2 písm. o) směrnice 98/26/ES;

23)      „převoditelnými cennými papíry“ se rozumějí převoditelné cenné papíry vymezené v čl. 4 bodě 18 směrnice 2004/39/ES;

24)      „nástroji peněžního trhu“ se rozumějí nástroje peněžního trhu vymezené v čl. 4 bodě 19 směrnice 2004/39/ES;

25)      „podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování“ se rozumějí podílové jednotky subjektů kolektivního investování uvedené v příloze I oddíle C bodě 3 směrnice 2004/39/ES;

26)      „emisními povolenkami“ se rozumějí nástroje, které se považují za nástroje splňující požadavky směrnice 2003/87/ES;

27)      „regulovaným trhem“ se rozumí regulovaný trh vymezený v článku 4 bodě 14 směrnice 2004/39/ES;

28)      „mnohostranným obchodním systémem“ se rozumí mnohostranný obchodní systém vymezený v článku 4 bodě 15 směrnice 2004/39/ES;

29)      „organizovaným obchodním systémem“ se rozumí systém nebo zařízení, které není regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem, které je provozováno investičním podnikem nebo organizátorem trhu a uvnitř kterého mohou vzájemně reagovat vícečetné zájmy třetích stran na nákupu či prodeji finančních nástrojů způsobem, jenž vede k uzavření smlouvy v souladu s ustanoveními hlavy II směrnice 2004/39/ES;

30)      „dceřinou společností“ se rozumí dceřiný podnik ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS;

31)      „zúčtovatelem“ se rozumí zúčtovatel vymezený v čl. 2 písm. d) směrnice 98/26/ES.

31a)    „souhrnným účtem“ se rozumí účet cenných papírů, na němž jsou uloženy cenné papíry, které vlastní různé strany;

31 b)   „odděleným účtem cenných papírů“ se rozumí účet cenných papírů, který vlastní jediná strana;

31c)    „koncovým investorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vlastní cenné papíry vedené u poskytovatele účtů cenných papírů na její jméno, a nikoliv v důsledku poskytování služeb spojených s účty cenných papírů třetí straně;

31d)    „finančním nástrojem“ se rozumí nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID];

31e)    „obchodním systémem“ se rozumí obchodní systém ve smyslu čl. [25 odst. 2] nařízení (EU) č. … /… [MiFIR];

31f)     „trhem pro růst malých a středních podniků“ se rozumí mnohostranný obchodní systém, který je registrován jako trh pro růst malých a středních podniků v souladu s článkem 35 směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID].

2.        Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 týkajících se opatření k dalšímu upřesnění technických prvků definic v odst. 1 bodech 17, 20, 21 a 22 a k dalšímu upřesnění doplňkových služeb uvedených v příloze v oddíle B bodech 1 až 4 a služeb uvedených v příloze v oddíle C bodech 1 a 2.

Hlava II

Vypořádání obchodů s cennými papíry

Kapitola I

Zaknihovaná podoba cenných papírů

Článek 3

Zaknihovaná podoba cenných papírů

1.        Právnická osoba usazená v Unii vydávající převoditelné cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo obchodovány v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému, zajistí, aby tyto cenné papíry byly zachyceny v zaknihované podobě prostřednictvím imobilizace vydáním hromadného cenného papíru zastupujícího celou emisi nebo formou přímé emise cenných papírů v dematerializované podobě.

2.        Pokud jsou cenné papíry uvedené v odstavci 1 obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech nebo organizovaných obchodních systémech nebo pokud jsou převáděny v návaznosti na dohodu o finančním zajištění vymezenou v čl. 2 písm. a) směrnice 2002/47/ES, musí být v určený den vypořádání nebo před tímto dnem zaknihovány v centrálním depozitáři, pokud tak nebylo učiněno již dříve.

2a.      Členské státy zajistí, aby v důsledku povinností podle odstavce 2 nepozbyli držitelé cenných papírů svých práv a aby byly zavedeny postupy, které zajistí držitelům možnost kdykoliv si ověřit vlastnictví svých cenných papírů.

Článek 4

Prosazování pravidel

1.        Orgány členského státu, ve kterém je právnická osoba vydávající cenné papíry usazena, jsou příslušné pro zajištění uplatňování čl. 3 odst. 1.

2.        Orgány příslušné pro dohled nad regulovanými trhy, mnohostrannými obchodními systémy a organizovanými obchodními systémy a také příslušné orgány domovského členského státu emitenta určené v souladu s čl. 21 odst. 1 směrnice 2003/71/ES zajistí uplatňování čl. 3 odst. 2, pokud jsou cenné papíry uvedené v čl. 3 odst. 1 obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech nebo organizovaných obchodních systémech.

3.        Orgány členských států odpovědné za uplatňování směrnice 2002/47/ES jsou příslušné pro zajištění uplatňování čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, pokud jsou cenné papíry uvedené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení převáděny v návaznosti na dohodu o finančním zajištění vymezenou v čl. 2 písm. a) směrnice 2002/47/ES.

Kapitola II

Ustanovení o vypořádání

Článek 5

Určený den vypořádání

1.        Účastník vypořádacího systému, který na vlastní účet nebo jménem třetí strany vypořádává převoditelné cenné papíry, nástroje peněžního trhu, podílové jednotky subjektů kolektivního investování nebo emisní povolenky, vypořádá své závazky ve vypořádacím systému k určenému dni vypořádání, přičemž použije standardizovaný proces vypořádání a svou činnost nahlásí příslušným orgánům.

2.        V případě obchodů s převoditelnými cennými papíry uvedenými v odstavci 1, které jsou provedeny v obchodním systému ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. .../... [MIFIR], je určeným dnem vypořádání nejpozději druhý provozní den po uskutečnění, pokud dotčené cenné papíry nepodléhají prvotní evidenci v zaknihované podobě podle čl. 3 odst. 2.

Tento článek se nevztahuje na smlouvy, jež se plní dvoustranně, ale přesto se oznamují na regulovaném trhu, do mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů.

3.        Příslušné orgány členského státu, jehož právem se řídí vypořádací systém provozovaný centrálním depozitářem, jsou příslušné pro zajištění uplatňování a provádění odstavců 1 a 2. Tyto orgány v tomto ohledu spolupracují s příslušnými orgány odpovědnými za dozor nad příslušným obchodním systémem v souladu se směrnicí .../.../EU [nová směrnice MiFID].

3a.      Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem upřesňujících standardizovaný obchodní postup k vypořádání závazků účastníků uvedených v odstavci 1.

3b.      Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3c.      Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví formát a harmonogram hlášení podle odstavce 1 s ohledem na regulační technické normy uvedené v odstavci 3.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [6 měsíců od vstupu regulačních technických norem v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola III

Disciplína při vypořádání

Článek 6

Opatření k prevenci selhání vypořádání

1.        Regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém zavedou postupy, které umožní potvrzení příslušných údajů obchodu s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1 v den, kdy obdržely příkazy. Orgán ESMA vypracuje pokyny týkající se těchto postupů.

Aniž by byl dotčen požadavek uvedený v prvním pododstavci, dohodnou se investiční podniky povolené podle článku 5 směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID] a profesionální klienti ve smyslu čl. 4 odst. 8 a přílohy II této směrnice a přijmou taková opatření, jaká jsou nezbytná k omezení počtu případů selhání vypořádání. V případě klienta taková opatření zahrnují:

(a) případné okamžité oznámení o tom, že klient investičnímu podniku přidělil obchod, nejpozději ke konci dne, kdy došlo k uzavření obchodu, a vydání příslušného potvrzení investičním podnikem;

(b) pod podmínkou včasného obdržení potvrzení podle písmene a), schválení nebo zamítnutí jeho podmínek v dostatečné časové lhůtě před určeným dnem vypořádání.

Na způsobu provádění těchto opatření se dohodnou dané strany, jeho součástí bude použití standardizovaného protokolu pro podávání zpráv.

2.        Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede standardizované postupy, které usnadní vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1 v určený den vypořádání. Podporuje včasné vypořádání k určenému dni vypořádání prostřednictvím vhodných mechanismů, například progresivní struktury poplatků.

3.        Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede nástroje pro sledování, jež účastníkům tohoto systému umožní určit, u kterých obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1 je zvýšené riziko selhání, a centrální depozitář a daní účastníci se o takovýchto obchodech co nejdříve vzájemně informují. Centrální depozitář a daní účastníci zavedou postupy, které zajistí, že oni sami nebo jejich klienti budou schopni tyto obchody vypořádat k určenému dni vypořádání.

4.        Orgán ESMA vypracuje po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem k upřesnění postupů uvedených v odstavci 2, které mají usnadnit vypořádání, a podrobností týkajících se nástrojů pro sledování uvedených v odstavci 3, pomocí nichž má být zjišťováno pravděpodobné selhání vypořádání.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 7

Opatření k řešení selhání vypořádání

1.        Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede systém pro sledování případů selhání vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1. Pravidelně předkládá zprávy příslušnému orgánu, orgánům uvedeným v článku 11 a každé osobě s oprávněným zájmem, pokud jde o počet a podrobnosti případů selhání vypořádání a další důležité informace, které mají být každoročně v souhrnné a anonymní podobě zveřejňovány. Příslušné orgány sdílejí veškeré důležité informace o případech selhání vypořádání s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

2.        Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, po konzultaci s příslušnými regulovanými trhy, mnohostrannými obchodními systémy, organizovanými obchodními systémy a ústředními protistranami, kterým poskytuje služby vypořádání, zavede postupy, které usnadní vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, jež nejsou vypořádány v určený den vypořádání, s výjimkou dohod o zpětném odkupu. Tyto postupy zahrnují ▌mechanismus sankcí, který bude sloužit jako účinný odrazující prostředek pro účastníky, kteří způsobili selhání vypořádání, s výjimkou ústředních protistran, a tyto postupy budou pravidelně přezkoumávány s cílem zajistit, aby nebyly navrženy tak, že budou generovat příjmy nebo vytvářet nevhodné pobídky.

3.        Na žádost přijímajícího účastníka se na účastníka obchodního systému, který nedodá finanční nástroje uvedené v čl. 5 odst. 1 přijímajícímu účastníku k určenému dni vypořádání, uplatní pravidlo náhradní koupě, při níž jsou dané nástroje nejpozději do čtyř dnů po určeném dni vypořádání zakoupeny na trhu a dodány příjemci, a další opatření v souladu s odstavcem 4.

4.        Opatření uvedená v odstavci 3 stanoví alespoň:

a)        denní penále na vrub neplnícího účastníka za každý provozní den, který uplyne od určeného dne vypořádání do skutečného dne vypořádání, ať již o to přijímající účastník žádá či nikoliv;

b)        lhůtu pro informování neplnícího účastníka před uskutečněním náhradní koupě;

c)        stanovení ceny a nákladů náhradní koupě;

d)        případně stranu, která náhradní koupi uskuteční;

e)        výši náhrady pro přijímajícího účastníka, nebude-li možné náhradní koupi uskutečnit.

5.        Opatření uvedená v odstavci 3 musí zajistit, aby:

a)        přijímající účastník získal finanční nástroje alespoň za cenu, jaká byla dohodnuta při uzavření obchodu;

b)      denní penále na vrub neplnícího účastníka bylo pro tohoto účastníka dostatečně odrazující;

c)        v případě, že nelze uskutečnit náhradní koupi, byla částka peněžité náhrady vyplacené přijímajícímu účastníkovi vyšší než cena finančních nástrojů dohodnutá při uzavření obchodu a poslední zveřejněná cena těchto nástrojů v obchodním systému, v němž byl obchod uzavřen, a dostatečně odrazující pro neplnícího účastníka;

d)        strany uskutečňující náhradní koupě, uvedené v odstavci 7, včetně ústředních protistran, sdělily účastníkům poplatky účtované za tuto službu;

e)        v případě, že náhradní koupi uskuteční jiná strana než neplnící účastník, nahradil neplnící účastník veškeré částky zaplacené stranou uskutečňující náhradní koupi v souladu s odstavci 3 a 4.

6.        Centrální depozitáře, ústřední protistrany, regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy zavedou postupy, které jim umožní dočasně vyloučit účastníka, který soustavně nedodává finanční nástroje uvedené v odstavci 1 nebo peněžní prostředky k určenému dni vypořádání, a zveřejnit jeho totožnost poté, co daný účastník dostane příležitost k vyjádření svého stanoviska.

7.        Odstavce 2 až 6 se použijí na všechny obchody s nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, které jsou provedeny na regulovaných trzích, obchodovány v mnohostranných obchodních systémech nebo organizovaných obchodních systémech nebo vypořádávány ústřední protistranou.

U obchodů, které jsou před vypořádáním ve vypořádacím systému vypořádány ústřední protistranou,

a)        provádí opatření uvedená v odstavcích 3 až 5 ústřední protistrana;

b)        ústřední protistrana se pro účely odstavce 3 považuje za hostitelskou stranu a vždy požaduje, aby se uplatnila ujednání o náhradní koupi uvedená v odstavci 3.

U obchodů, které nejsou vypořádány ústřední protistranou, zahrnou regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy do svých vnitřních pravidel povinnost účastníků podrobit se opatřením uvedeným v odstavcích 3 až 5.

7a.      Pokud se daný obchod týká finančního nástroje přijatého k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, nabývá tento článek účinku až 15 dnů po určeném dni vypořádání, ledaže by trh pro růst malých a středních podniků účastníkům před provedením obchodu oznámil, že platí kratší lhůta.

8.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem k upřesnění systému sledování případů selhání vypořádání a podávání zpráv o těchto případech podle odstavce 1, postupů pro usnadnění vypořádání obchodů po selhání podle odstavce 2 a opatření uvedených v odstavcích 3 až 5. Postupy podle odstavce 2 a denní penále podle odstavce 4 jsou přiměřené rozsahu, povaze a závažnosti přestupku.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 8

Prosazování pravidel

1.        Příslušný orgán členského státu, jehož právem se řídí vypořádací systém provozovaný centrálním depozitářem, je příslušný pro zajištění uplatňování článků 6 a 7 a sledování ukládání sankcí v úzké spolupráci s orgány příslušnými pro dohled nad regulovanými trhy, mnohostrannými obchodními systémy, organizovanými obchodními systémy a ústředními protistranami uvedenými v článku 7. Orgány sledují zejména ukládání sankcí uvedených v čl. 7 odst. 2 a 4 a opatření uvedených v čl. 7 odst. 6.

2.        S cílem zajistit jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v Unii v souvislosti s články 6 a 7 tohoto nařízení může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vydávat po konzultaci s členy ESCB pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola IIIA

Internalizované vypořádání

Článek 8a

Internalizátoři vypořádání

1.        Internalizátoři vypořádání hlásí příslušným orgánům čtvrtletně celkový objem a hodnotu všech transakcí vypořádaných mimo vypořádací systém.

Příslušné orgány informují Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o všech vnímaných systémových rizicích vyplývajících z této činnosti.

2.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci se členy Evropského systému centrálních bank návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní obsah a rozsah těchto hlášení.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrh prováděcích technických norem, v nichž stanoví formát a harmonogram těchto hlášení a jejich zveřejňování podle odstavce 1 s ohledem na regulační technické normy uvedené v odstavci 2.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do [dvanácti měsíců od vstupu regulačních technických norem v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Hlava III

Centrální depozitáře cenných papírů

Kapitola I

Povolování centrálních depozitářů a dohled nad nimi

Oddíl 1

Orgány odpovědné za povolování centrálních depozitářů a dohled nad nimi

Článek 9

Příslušný orgán

Aniž jsou dotčeny monitorovací úkoly Evropského systému centrálních bank a Eurosystému v souvislosti se službou „TARGET2 – Cenné papíry“, musí mít centrální depozitář povolení a podléhat dohledu příslušného orgánu členského státu, v němž je usazen.

Článek 10

Určení příslušného orgánu

1.        Každý členský stát určí příslušný orgán odpovědný za plnění povinností podle tohoto nařízení týkajících se udělování povolení centrálním depozitářům usazeným na jeho území a dohledu nad nimi a informuje o něm Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropský systém centrálních bank.

Pokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, stanoví jejich příslušné kompetence a určí jeden orgán, který bude odpovědný za spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států, jinými příslušnými orgány uvedenými v článku 11, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro bankovnictví, kdykoli je to výslovně uvedeno v tomto nařízení.

2.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy na své internetové stránce zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.

3.        Příslušné orgány mají pravomoci pro dohled a šetření, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.

Článek 11

Jiné příslušné orgány

1.        Následující orgány se podílejí na povolování centrálních depozitářů a dohledu nad nimi, kdykoli je to výslovně uvedeno v tomto nařízení:

a)        orgán příslušný pro dohled nad vypořádacím systémem provozovaným centrálním depozitářem v členském státě, jehož právem se tento vypořádací systém řídí;

b)        případně centrální banka v Unii, na jejíchž účtech dochází k peněžnímu vypořádání obchodů ve vypořádacím systému provozovaném centrálním depozitářem, nebo v případě vypořádání prostřednictvím úvěrové instituce v souladu s hlavou IV centrální banka v Unii, která vydává příslušnou měnu.

ba)      případně centrální banka nebo příslušné orgány členského státu, pro jehož trh poskytuje centrální depozitář zásadní služby určené v souladu s čl. 22 odst. 6.

2.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy na své internetové stránce zveřejní seznam příslušných orgánů uvedených v odstavci 1.

Článek 12

Spolupráce mezi orgány

1.        Orgány uvedené v článcích 9 a 11 a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy úzce spolupracují při uplatňování tohoto nařízení, zejména v naléhavých situacích uvedených v článku 13. Je-li to vhodné a potřebné, jsou do této spolupráce zapojeny i jiné veřejné orgány a subjekty, zejména orgány a subjekty zřízené nebo jmenované podle směrnice 2003/87/ES.

S cílem zajistit jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v Unii, včetně spolupráce mezi orgány uvedenými v článcích 9 a 11 při různém posuzování nezbytném pro uplatňování tohoto nařízení, může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy po konzultaci se členy Evropského systému centrálních bank vydávat pokyny určené orgánům uvedeným v článku 9 v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.        Na základě dostupných informací příslušné orgány při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech, zejména v naléhavých situacích uvedených v článku 13.

Článek 13

Naléhavé situace

Aniž je dotčena oznamovací povinnost podle článku 6 směrnice 98/26/ES, orgány uvedené v článcích 9 a 11 neprodleně informují Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, Evropskou radu pro systémová rizika a všechny ostatní orgány o naléhavé situaci týkající se centrálního depozitáře, včetně jakýchkoli změn na finančních trzích, které mohou mít nepříznivý dopad na likviditu trhu, stabilitu měny, v níž se uskutečňuje vypořádání, schopnost centrálních bank provádět operace jejich měnové politiky ▌a stabilitu finančního systému v některém z členských států, v nichž je centrální depozitář nebo jeden z jeho účastníků usazen.

Oddíl 2

Podmínky a postupy povolování centrálních depozitářů

Článek 14

Povolení centrálního depozitáře

1.        Právnická osoba, která odpovídá definici centrálního depozitáře, musí před zahájením své činnosti získat povolení od příslušného orgánu členského státu, v němž je usazena.

2.        ▌Povolení se vztahuje na všechny služby stanovené v příloze v oddílech A a B, které je centrální depozitář oprávněn poskytovat, a uvádí, jaké služby zamýšlí centrální depozitář nabízet. Vždy, když má centrální depozitář v úmyslu nabízet novou službu, kterou v době udělení původního povolení neposkytoval, uvědomí o tom příslušný orgán, aby byla provedena aktualizace rejstříku vedeného Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 19. Není-li tato nová služba výslovně uvedena na seznamu v příloze v oddílu B, požádá centrální depozitář příslušný orgán o předchozí souhlas.

3.        Centrální depozitář musí trvale splňovat podmínky pro udělení povolení.

Centrální depozitář bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky pro udělení povolení.

Článek 15

Postup pro udělení povolení

1.        Žádající centrální depozitář předkládá žádost o povolení svému příslušnému orgánu.

2.        Žádost o povolení musí být doplněna veškerými informacemi nezbytnými k tomu, aby se příslušný orgán přesvědčil, že žádající centrální depozitář učinil k okamžiku udělení povolení všechny potřebné kroky pro splnění svých povinností stanovených v tomto nařízení. Žádost o povolení musí obsahovat podnikatelský plán, v němž jsou uvedeny zamýšlené druhy podnikání a organizační struktura centrálního depozitáře.

3.        Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti příslušný orgán posoudí, zda je žádost úplná. Pokud žádost není úplná, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které musí žádající centrální depozitář poskytnout doplňující informace. Příslušný orgán informuje žádající centrální depozitář, když je žádost považována za úplnou.

4.        Jakmile je žádost považována za úplnou, předá příslušný orgán všechny informace uvedené v žádosti příslušným orgánům uvedeným v článku 11 a konzultuje s nimi parametry vypořádacího systému provozovaného žádajícím centrálním depozitářem.

5.        Příslušný orgán před udělením povolení žádajícímu centrálnímu depozitáři konzultuje příslušné orgány druhého zúčastněného členského státu v případě, že:

a)        centrální depozitář je dceřinou společností centrálního depozitáře povoleného v jiném členském státě;

b)        centrální depozitář je dceřinou společností mateřské společnosti centrálního depozitáře povoleného v jiném členském státě;

c)        centrální depozitář je ovládán týmiž fyzickými nebo právnickými osobami, které ovládají jiný centrální depozitář povolený v jiném členském státě.

Konzultace uvedené v prvním pododstavci se týkají:

a)        vhodnosti podílníků a účastníků podle čl. 25 odst. 4 a pověsti a zkušeností osob, které skutečně řídí činnost centrálního depozitáře, pokud tito podílníci, účastníci a osoby patří jak k žádajícímu centrálnímu depozitáři, tak k centrálnímu depozitáři povolenému v jiném členském státě;

b)        toho, zda vztahy uvedené v odstavci 5 mezi centrálním depozitářem povoleným v jiném členském státě a žádajícím centrálním depozitářem nemají vliv na schopnost žádajícího centrálního depozitáře splnit požadavky tohoto nařízení.

6.        Do tří měsíců od předložení úplné žádosti příslušný orgán informuje žádající centrální depozitář písemně s plným odůvodněním svého rozhodnutí o tom, zda povolení bylo uděleno, či zamítnuto.

7.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, které má žádající centrální depozitář poskytnout příslušnému orgánu v žádosti o povolení.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů, vzorů a postupů pro žádost o povolení.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 16

Účinky povolení

1.        Činnost povoleného centrálního depozitáře je omezena na poskytování služeb, na které se vztahuje jeho povolení.

2.        Vypořádací systémy provozované ▌ jiným subjektem než povoleným centrálním depozitářem, ústřední protistranou nebo centrální bankou nahlásí příslušným orgánům každoročně celkový objem a hodnotu všech vypořádaných transakcí.

3.        Povolený centrální depozitář nesmí být vystaven žádným rizikům souvisejícím s poskytováním bankovních doplňkových služeb úvěrovou institucí určenou k poskytování těchto služeb v souladu s ustanoveními hlavy IV.

4.        Povolený centrální depozitář může mít účast pouze v právnické osobě, jejíž činnost je omezena na poskytování služeb stanovených v příloze v oddílech A a B.

Článek 17

Rozšíření a externí zajišťování činností a služeb

1.        Povolený centrální depozitář předloží příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, žádost o povolení, přeje-li si externě zajišťovat určitou základní službu u třetí strany podle článku 28 nebo rozšířit svou činnost o jednu nebo více z těchto činností:

a)        poskytování další základní a doplňkové služby, která není výslovně stanovena v příloze v oddílech A a B a na niž se nevztahuje původní povolení;

b)        provozování dalšího vypořádacího systému;

c)        provádění peněžního vypořádání všech nebo některých obchodů ve vypořádacím systému na účtech u jiné centrální banky;

d)        zřízení interoperabilního nebo nadstandardního propojení centrálních depozitářů, s nímž je spojen přenos rizik mezi centrálními depozitáři.

2.        Udělení povolení podle odstavce 1 se řídí postupem stanoveným v článku 15.

Příslušný orgán informuje žádající centrální depozitář, zda bylo povolení uděleno, či zamítnuto, do tří měsíců od předložení úplné žádosti.

2a.      Povolený centrální depozitář cenných papírů informuje příslušné orgány domovského členského státu, pokud má v úmyslu zřídit standardní propojení.

2b.      Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž stanoví kritéria určující, kdy nadstandardní propojení centrálních depozitářů obnáší přenos rizika mezi těmito depozitáři.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [dvanácti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 18

Odnětí povolení

1.        Příslušný orgán členského státu, v němž je centrální depozitář usazen, odejme povolení za některé z těchto okolností:

a)        pokud centrální depozitář nevyužil povolení během období dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdal nebo během šesti předchozích měsíců neposkytoval služby či nevykonával činnost;

b)        pokud centrální depozitář získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)        pokud centrální depozitář přestal splňovat podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, a ve stanovené lhůtě nepřijal nápravná opatření vyžadovaná příslušným orgánem;

d)        pokud centrální depozitář závažně a soustavně porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení.

2.        Jakmile se příslušný orgán dozví o některé z okolností uvedených v odstavci 1, neprodleně konzultuje příslušné orgány uvedené v článku 11 o nutnosti odejmout povolení, s výjimkou případů, kdy je takové rozhodnutí naléhavě nezbytné.

3.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány uvedené v článku 11 mohou kdykoli požádat příslušný orgán členského státu, v němž je centrální depozitář usazen, o prověření, zda centrální depozitář stále splňuje podmínky, za nichž mu bylo uděleno povolení.

4.        Příslušný orgán může odnětí povolení omezit na konkrétní službu, činnost nebo finanční nástroj.

Článek 19

Rejstřík centrálních depozitářů

1.        Rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle článků 14, 17 a 18 musí být neprodleně oznámena Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

2.        Centrální banky neprodleně informují Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o každém centrálním depozitáři, který provozují.

3.        Název každého centrálního depozitáře, který provozuje činnost v souladu s tímto nařízením a byl povolen nebo uznán podle článků 14, 17 a 23, musí být zapsán v rejstříku s upřesněním služeb a druhů finančních nástrojů, pro něž tento centrální depozitář získal povolení. Do rejstříku se zapisují pobočky provozované centrálním depozitářem v jiných členských státech, ▌propojení centrálních depozitářů a členské státy, v nichž byl uplatněn článek 28a o sdílených službách. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní rejstřík na zvláštní internetové stránce a průběžně ho aktualizuje.

4.        Příslušné orgány uvedené v článku 9 informují Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o institucích, které působí jako centrální depozitáře, do 90 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Oddíl 3

Dohled nad centrálními depozitáři

Článek 20

Prověření a vyhodnocení

1.        Příslušný orgán alespoň jednou ročně prověří opatření, strategie, procesy a mechanismy zavedené centrálním depozitářem z hlediska souladu s tímto nařízením a vyhodnotí rizika, kterým centrální depozitář je nebo může být vystaven nebo s nimiž centrální depozitář je nebo může být spojen.

2.        Příslušný orgán stanoví četnost a hloubku prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, systémový význam, povahu, rozsah a komplexnost činností dotyčného centrálního depozitáře. Výsledky prověření a vyhodnocení se aktualizují minimálně jednou ročně.

3.        Příslušný orgán podrobí centrální depozitář kontrole na místě.

4.        Při prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 konzultuje příslušný orgán v rané fázi příslušné orgány uvedené v článku 11 ohledně fungování vypořádacích systémů provozovaných daným centrálním depozitářem.

5.        Příslušný orgán pravidelně a alespoň jednou ročně prodiskutuje výsledky prověření a vyhodnocení podle odstavce 1, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí, a informuje o nich příslušné orgány uvedené v článku 11.

6.        Při prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 si příslušné orgány odpovědné za dohled nad centrálními depozitáři, které jsou v některém ze vztahů uvedených v čl. 15 odst. 5 prvním pododstavci písm. a), b) a c), navzájem poskytují veškeré relevantní informace, které by mohly usnadnit plnění jejich úkolů.

7.        Příslušný orgán vyžaduje po centrálním depozitáři, který nesplňuje požadavky tohoto nařízení, aby hned v rané fázi přijal nezbytná opatření nebo kroky k řešení situace.

8.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem k upřesnění těchto informací:

a)        informací, které má centrální depozitář poskytnout příslušnému orgánu pro účely prověření uvedeného v odstavci 1;

b)        informací, které má poskytnout příslušný orgán jiným příslušným orgánům podle odstavce 5;

c)        informací, které si mají vzájemně poskytnout příslušné orgány podle odstavce 6.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro poskytování informací uvedených v odst. 8 prvním pododstavci.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 4

Poskytování služeb v jiném členském státě

Článek 21

Svoboda poskytování služeb v jiném členském státě

1.        Povolený centrální depozitář může provozovat své činnosti na území Unie, mj. zřízením pobočky ▌, za předpokladu, že se na dotyčné druhy činnosti vztahuje jeho povolení nebo oznamovací postup stanovený v článku 17.

2.        Centrální depozitář, který zamýšlí zřídit pobočku poprvé na území jiného členského státu nebo změnit rozsah služeb poskytovaných touto pobočkou, sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, a příslušným orgánům uvedeným v článku 11 tyto informace:

a)        členský stát, ve kterém hodlá provozovat činnost;

b)        podnikatelský plán, v němž jsou uvedeny především služby, které hodlá poskytovat, a měnu či měny, které zpracovává;

c)        v případě pobočky organizační strukturu pobočky a jména osob odpovědných za její vedení.

3.        Do tří měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 2 příslušný orgán sdělí tyto informace orgánům uvedeným v článku 11 a příslušnému orgánu hostitelského členského státu, ledaže by měl s ohledem na plánované poskytování služeb důvody pochybovat o přiměřenosti administrativní struktury nebo finanční situace centrálního depozitáře, který zamýšlí poskytovat služby v hostitelském členském státě.

4.        Pokud se příslušný orgán centrálního depozitáře v souladu s odstavcem 3 rozhodne nesdělit všechny informace uvedené v odstavci 2 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu tak nicméně učiní. Pokud jsou informace v reakci na takovou žádost předány, příslušný orgán členského státu nevydává sdělení podle odstavce 5a.

5.        Centrální depozitář může zřídit pobočku v hostitelském členském státě za těchto podmínek:

a)        po obdržení sdělení od příslušného orgánu v hostitelském členském státě, kterým tento orgán potvrzuje přijetí informací podle odstavce 3;

b)        neobdrží-li žádné sdělení, po dvou měsících od data předání informací podle odstavce 3.

5a.      Pokud centrální depozitář zamýšlí poprvé poskytovat služby na území jiného členského státu bez zřízení pobočky nebo změnit rozsah poskytovaných služeb, sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, informace uvedené v odst. 2 písm. a) a b). Tento příslušný orgán předá tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu do jednoho měsíce po jejich obdržení. Centrální depozitář pak může začít v hostitelském členském státě poskytovat danou investiční službu nebo služby.

6.        V případě změny informací sdělovaných podle odstavce 2 uvědomí centrální depozitář o této změně písemně příslušný orgán domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně bezodkladně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

Článek 22

Spolupráce mezi domovskými a hostitelskými orgány členských států a proces srovnávacího hodnocení

1.        Pokud centrální depozitář povolený v jednom členském státě zřídil pobočku v jiném členském státě, může příslušný orgán domovského členského státu tohoto centrálního depozitáře při výkonu svých povinností a po informování příslušného orgánu hostitelského členského státu provádět v této pobočce kontroly na místě.

2.        Příslušné orgány domovských nebo hostitelských členských států mohou požadovat, aby jim centrální depozitář poskytující služby v souladu s článkem 21 pravidelně podával zprávy o své činnosti v těchto hostitelských členských státech, zejména pro účely shromažďování statistických údajů. Příslušné orgány hostitelského členského státu poskytují tyto pravidelné zprávy na vyžádání příslušným orgánům domovského členského státu.

3.        Příslušný orgán domovského členského státu centrálního depozitáře bezodkladně sdělí na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu nebo příslušného orgánu hostitelského členského státu podle článku 11 totožnost emitentů a účastníků vypořádacích systémů provozovaných centrálním depozitářem, který poskytuje služby v daném hostitelském členském státě, a jakékoli další důležité informace týkající se činností tohoto centrálního depozitáře v tomto hostitelském členském státě, zejména informace o nepříznivém vývoji, výsledcích hodnocení rizik a nápravných opatřeních, s cílem koordinovat dohled a dozor s příslušnými orgány hostitelského členského státu.

4.        Jestliže s ohledem na situaci na trzích s cennými papíry v hostitelském členském státě dosáhnou činnosti centrálního depozitáře, který zřídil pobočku nebo interoperabilní propojení s jinými centrálními depozitáři nebo vypořádací systémy v tomto hostitelském členském státě, podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v daném hostitelském členském státě, uzavřou domovské a hostitelské příslušné orgány dohodu o spolupráci pro účely dohledu nad činnostmi daného centrálního depozitáře v hostitelském členském státě.

5.        Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody k domněnce, že centrální depozitář poskytující v souladu s článkem 21 služby na jeho území porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení tohoto nařízení, předá svá zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu.

Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo protože tato opatření nebyla dostatečná, centrální depozitář svým jednáním nadále porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení tohoto nařízení, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu v úzké spolupráci s příslušnými orgány hostitelského členského státu uvedenými v článku 11 poté, co uvědomí příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření nezbytná k zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení na svém území. O těchto opatřeních musí být neprodleně informován Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

Příslušný orgán hostitelského členského státu může věc předat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5a.      V souladu s čl. 8 odst. 1 písm. e) a s článkem 30 nařízení (EU) č. 1095/2010 svolá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy každoročně po konzultaci se členy Evropského systému centrálních bank všechny zainteresované příslušné orgány k provedení srovnávacího hodnocení činností všech příslušných orgánů v souvislosti s dohledem nad centrálními depozitáři, jež vykonávají přeshraniční činnost nebo mají interoperabilní propojení. Tento orgán si případně rovněž vyžádá stanoviska nebo rady skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.        Po konzultaci se členy Evropského systému centrálních bank vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy návrh regulačních technických norem týkajících se opatření ke stanovení kritérií, podle nichž by bylo možné považovat činnost centrálního depozitáře v hostitelském členském státě za činnost podstatného významu pro fungování trhů s cennými papíry a ochranu investorů v tomto hostitelském členském státě.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů, vzorů a postupů pro spolupráci podle odstavců 1, 3 a 5.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 5

Vztahy se třetími zeměmi

Článek 23

Třetí země

1.        Centrální depozitář usazený ve třetí zemi může poskytovat služby centrálního depozitáře buď prostřednictvím pobočky, nebo formou přímého poskytování služeb emitentům a účastníkům usazeným v Unii ve vztahu k jejich činnosti v Unii a může zřídit nadstandardní propojení, s nimiž je spojen přenos rizik, nebo interoperabilní propojení s centrálním depozitářem usazeným v Unii, pouze pokud byl uznán Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

1a.      Centrální depozitář, který je usazen a povolen v Unii, může zachovat nebo zřídit propojení s centrálním depozitářem v třetí zemi v souladu s postupy uvedenými v článku 45.

2.        Po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 3 uzná Evropský orgán pro cenné papíry a trhy centrální depozitář usazený ve třetí zemi, který požádal o uznání za účelem poskytování služeb uvedených v odstavci 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)        Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 6;

b)        centrální depozitář podléhá účinnému povolování, dohledu nebo – v případech, kdy vypořádací systém provozuje některá centrální banka – dozoru, které zajišťují plný soulad s obezřetnostními požadavky platnými v dané třetí zemi;

c)        mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a relevantními orgány třetí země byla uzavřena dohoda o spolupráci podle odstavce 7.

3.        Při posuzování, zda jsou podmínky uvedené v odstavci 2 splněny, vede Evropský orgán pro cenné papíry a trhy konzultace s těmito subjekty:

a)        příslušnými orgány členských států, ve kterých centrální depozitář ze třetí země zamýšlí poskytovat služby centrálního depozitáře;

b)        příslušnými orgány dohledu nad centrálními depozitáři usazenými v Unii, se kterými je centrální depozitář ze třetí země propojen;

c)        orgány uvedenými v čl. 11 odst. 1 písm. a);

d)        orgánem třetí země příslušným pro povolování a dohled nad centrálními depozitáři.

4.        Centrální depozitář uvedený v odstavci 1 předloží žádost o uznání Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

Žádající centrální depozitář poskytne Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy veškeré informace nezbytné k uznání. Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posoudí, zda je žádost úplná. Pokud žádost není úplná, stanoví lhůtu, ve které musí žádající centrální depozitář poskytnout doplňující informace.

Rozhodnutí o uznání je založeno na kritériích stanovených v odstavci 2.

Do šesti měsíců od předložení úplné žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy informuje žádající centrální depozitář písemně s úplným odůvodněním svého rozhodnutí o tom, zda bylo uznání vydáno, nebo zamítnuto.

5.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 3 přezkoumá uznání centrálního depozitáře usazeného ve třetí zemi v případě, že tento depozitář rozšiřuje v Unii služby uvedené v odstavci 1, v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 1 až 4.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zruší uznání daného centrálního depozitáře, pokud podmínky a požadavky podle odstavce 2 již nejsou splněny nebo za okolností uvedených v článku 18.

6.        Komise může přijmout rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v článku 66, kterým určí, že právní předpisy a pravidla pro dohled třetí země zajišťují, že centrální depozitáře povolené v uvedené třetí zemi splňují právně závazné požadavky, jež vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů CPSS/IOSCO, které mají rovnocenné účinky jako požadavky stanovené v tomto nařízení, a že tyto centrální depozitáře podléhají v uvedené třetí zemi trvalému účinnému dohledu a prosazování pravidel.

7.        V souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uzavře dohodu o spolupráci s dotčenými příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledový rámec byl uznán za rovnocenný s tímto nařízením v souladu s odstavcem 6. V těchto dohodách jsou stanoveny alespoň:

a)        mechanismus pro výměnu informací mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím o centrálních depozitářích povolených v třetích zemích, které Evropský orgán pro cenné papíry a trhy požaduje;

b)        mechanismus pro okamžité oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, jestliže se příslušný orgán třetí země domnívá, že centrální depozitář, nad nímž vykonává dohled, porušuje podmínky svého povolení nebo jiné platné právní předpisy;

c)        postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně případných kontrol na místě.

Pokud dohoda o spolupráci zahrnuje předávání osobních údajů členským státem, musí předávání údajů splňovat ustanovení; směrnice 95/46/ES, a pokud dohoda o spolupráci zahrnuje předávání osobních údajů Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, musí předávání údajů splňovat ustanovení nařízení (EU) č. 45/2001.

7a.      Pokud bylo centrálnímu depozitáři usazenému ve třetí zemi povoleno poskytovat služby v rámci Unie, použije se článek 21.

8.        Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 týkajících se opatření k upřesnění služeb, pro které centrální depozitář usazený ve třetí zemi musí žádat o uznání Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle odstavce 1, a informací, které má žádající centrální depozitář tomuto orgánu poskytnout ve své žádosti o uznání podle odstavce 4.

Kapitola II

Požadavky na centrální depozitáře

Oddíl 1

Organizační požadavky

Článek 24

Obecná ustanovení

1.        Centrální depozitář má spolehlivé systémy řízení a správy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a stabilními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k určení, řízení, sledování a oznamování rizik, kterým je nebo by mohl být vystaven, vhodnou strategii odměňování a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů.

2.        Centrální depozitář přijme strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné, aby umožňovaly zajistit, že centrální depozitář i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení tohoto nařízení.

3.        Centrální depozitář má zavedeny a uplatňuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k zjištění a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi jím, včetně jeho řídících pracovníků, zaměstnanců, členů správních orgánů nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo propojena, a jeho účastníky nebo jejich klienty. Má zavedeny a uplatňuje adekvátní postupy řešení veškerých případných střetů zájmů.

4.        Centrální depozitář zveřejní své systémy řízení a správy, jakož i pravidla, kterými se řídí jeho činnost.

5.        Centrální depozitář má zavedeny vhodné postupy, které jeho zaměstnancům umožňují oznamovat potenciální porušení pravidel prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu.

6.        Centrální depozitář se podrobí častým a nezávislým auditům. Výsledky auditů se sdělují správnímu orgánu a výboru uživatelů uvedenému v článku 26 a poskytují příslušnému orgánu.

7.        Centrální depozitář vázaný kapitálovými vztahy na jiný centrální depozitář, holdingovou společnost nebo úvěrovou instituci uvedenou v hlavě IV přijme podrobnou strategii a postupy, které upřesňují, jak se požadavky stanovené v tomto článku vztahují na skupinu a různé subjekty ve skupině.

8.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem upřesňujících nástroje pro sledování rizik pro centrální depozitář uvedených v odstavci 1 a odpovědnost klíčových zaměstnanců, pokud jde o tato rizika, potenciální střety zájmů podle odstavce 3 a metody auditu uvedeného v odstavci 6 na úrovni centrálního depozitáře, jakož i na úrovni skupiny.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 25

Vrcholové vedení, správní orgán a podílníci

1.        Vrcholové vedení centrálního depozitáře musí mít dostatečně dobrou pověst a množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení centrálního depozitáře.

2.        ▌Nejméně dva členové správní rady centrálního depozitáře ▌jsou nezávislí. Výbor uživatelů uvedený v článku 26 jmenuje alespoň jednoho ze svých členů členem správní rady centrálního depozitáře.

3.        Odměna nezávislých a jiných členů správní rady bez výkonné funkce není spojena s obchodními výsledky centrálního depozitáře.

4.        Příslušné orgány požadují, aby správní rada a nominační výbory zohlednily rozmanitost jako jedno z kritérií pro výběr členů správní rady. Správní rada se skládá z vhodných členů s náležitou kombinaci dovedností, zkušeností a znalostí podniku a trhu. Správní rada zejména provádí politiku podporující v řídicím orgánu rozmanitost z hlediska zastoupení žen a mužů, věku, zeměpisné oblasti, vzdělání a odbornosti a rovněž přijímá konkrétní kroky k zajištění vyváženějšího zastoupení v radě. Mezi takové konkrétní kroky patří například školení nominačních výborů, vytváření seznamů způsobilých kandidátů a zavedení postupu jmenování, v němž bude vždy alespoň jeden kandidát každého pohlaví.

5.        Centrální depozitář jednoznačně vymezí úkoly a povinnosti správní rady a poskytne zápisy ze zasedání rady příslušnému orgánu a auditorovi.

6.        Podílníci a účastníci centrálního depozitáře, kteří jsou s to přímo nebo nepřímo vykonávat vliv na řízení centrálního depozitáře, musí být vhodní k zajištění řádného a obezřetného řízení centrálního depozitáře.

7.        Centrální depozitář:

a)        poskytne příslušnému orgánu informace o své vlastnické struktuře, zejména údaje o druhu a rozsahu podílů všech osob, které jsou s to vykonávat vliv na činnost centrálního depozitáře, a tyto informace rovněž zveřejní;

b)        informuje příslušný orgán o každém převodu vlastnictví, který vede ke změně totožnosti osob vykonávajících vliv na činnost centrálního depozitáře, a tyto informace rovněž zveřejní.

8.        Do 60 pracovních dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 7 přijme příslušný orgán rozhodnutí o navrhovaných změnách v ovládání centrálního depozitáře. Příslušný orgán odmítne schválit navrhované změny v ovládání centrálního depozitáře, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že by tyto změny ohrozily řádné a obezřetné řízení centrálního depozitáře nebo jeho schopnost dodržovat toto nařízení.

Článek 26

Výbor uživatelů

1.        Centrální depozitář zřídí pro každý vypořádací systém, který provozuje, výbor uživatelů složený ze zástupců emitentů, účastníků těchto systémů a držitelů různých druhů cenných papírů. Stanoviska výboru uživatelů nesmí být pod přímým vlivem vedení centrálního depozitáře.

2.        Centrální depozitář vymezí mandát každého zřízeného výboru uživatelů, systém jeho řízení a správy pro zajištění jeho nezávislosti, jeho organizační postupy, jakož i kritéria pro přijetí do výboru a volební mechanismus pro členy výboru. Systém řízení a správy výboru musí být veřejně přístupný a zajišťovat, aby výbor předkládal zprávy přímo správní radě a pořádal pravidelná zasedání.

3.        Výbory uživatelů poskytují správní radě centrálního depozitáře stanoviska k zásadním opatřením, která mají dopad na členy, včetně kritérií pro přijímání emitentů nebo účastníků do jednotlivých vypořádacích systémů a úrovně služeb ▌.

3a.      Výbory uživatelů mohou správní radě předložit stanovisko obsahující podrobné zdůvodnění cenové struktury centrálního depozitáře.

4.        Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů být řádně informovány, jsou členové výboru uživatelů vázáni mlčenlivostí o aspektech, které nemají vliv na podmínky vypořádání. Pokud předseda výboru uživatelů určí, že u některého člena dochází v souvislosti s konkrétní záležitostí ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů, daný člen se nesmí účastnit diskuse o uvedené záležitosti ani o ní hlasovat.

5.        Centrální depozitář bezodkladně informuje příslušný orgán o každém případu, kdy se správní rada rozhodne neřídit se stanoviskem výboru uživatelů.

Článek 27

Evidence

1.        Centrální depozitář uchovává veškeré záznamy o poskytnutých službách a činnostech, aby příslušný orgán mohl sledovat dodržování požadavků podle tohoto nařízení. Činí tak po dobu alespoň pěti let. Tato lhůta se automaticky prodlužuje, pokud příslušný orgán zahájí vyšetřování, aby se zajistilo uchování těchto záznamů, dokud nebude vyšetřování ukončeno. Členské státy mohou požadovat, aby tato lhůta byla delší než pět let.

2.        Centrální depozitář poskytne evidenci uvedenou v odstavci 1 na požádání příslušnému orgánu, jiným příslušným orgánům uvedeným v článku 11 a jakémukoli jinému veřejnému orgánu členského státu s pravomocemi, které se této evidence přímo týkají, pro účely plnění jejich pověření.

3.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem k upřesnění evidence uvedené v odstavci 1, jež musí být uchovávána pro účely sledování, zda centrální depozitáře dodržují ustanovení tohoto nařízení.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem stanovení formátu evidence uvedené v odstavci 1, jež musí být uchovávána pro účely sledování, zda centrální depozitáře dodržují ustanovení tohoto nařízení.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 28

Externí zajišťování služeb

1.        Pokud centrální depozitář zajišťuje služby či činnosti externě u třetí strany, zůstává nadále plně odpovědný za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a musí neustále splňovat tyto podmínky:

a)        externí zajišťování služeb nevede k přenesení vlastní odpovědnosti;

b)        vztah a závazky centrálního depozitáře vůči jeho účastníkům či emitentům se tím nezmění;

c)        nijak se nezmění podmínky pro povolení centrálního depozitáře;

d)        externí zajišťování služeb nebrání výkonu funkce dohledu a dozoru, včetně kontrol na místě za účelem získání všech relevantních informací potřebných pro plnění těchto funkcí;

e)        externí zajišťování služeb neznemožňuje centrálnímu depozitáři používat systémy a kontrolní mechanismy nezbytné k řízení rizik, kterým je vystaven;

f)         centrální depozitář udržuje nezbytné odborné znalosti a zdroje pro hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, pro účinný dohled nad externě zajišťovanými službami a pro řízení rizik spojených s externím zajišťováním služeb;

g)        centrální depozitář má přímý přístup k příslušným informacím o externě zajišťovaných službách;

h)        poskytovatel služeb spolupracuje v souvislosti s externě zajišťovanými činnostmi s příslušnými orgány a jinými příslušnými orgány uvedenými v článku 11;

i)         centrální depozitář zajišťuje, aby poskytovatel služeb splňoval normy stanovené příslušným zákonem o ochraně údajů, které by se uplatňovaly, kdyby poskytovatelé služeb byli usazeni v Unii. Centrální depozitář je odpovědný za to, aby tyto normy byly uvedeny ve smlouvě mezi smluvními stranami a aby byly dodržovány.

2.        Centrální depozitář vymezí v písemné dohodě práva a povinnosti své a poskytovatele služeb. Dohoda o externím zajišťování služeb zahrnuje možnost ukončení centrálním depozitářem.

3.        Centrální depozitář zpřístupní na požádání příslušnému orgánu a jiným příslušným orgánům uvedeným v článku 11 veškeré informace nezbytné k posouzení souladu externě zajišťovaných činností s požadavky tohoto nařízení.

4.        Externí zajišťování základní služby podléhá povolení příslušného orgánu podle článku 17.

5.        Odstavce 1 až 4 se nepoužijí, jestliže centrální depozitář externě zajišťuje některé služby nebo činnosti u veřejného subjektu a toto externí zajišťování se řídí zvláštním právním, regulačním a organizačním rámcem, na němž se veřejný subjekt a příslušný centrální depozitář dohodly a který formalizovaly a který byl schválen příslušnými orgány na základě požadavků stanovených v tomto nařízení.

Článek 28a

Sdílené služby

1.        Členské státy mohou stanovit, že za zápisy na účtech cenných papírů na úrovni centrálního depozitáře odpovídá jiný subjekt než centrální depozitář.

Pokud členské státy takové sdílené služby umožní, požadavky tohoto nařízení se v potřebných případech vztahují i na tento jiný subjekt.

2.        Pokud členské státy umožní sdílené služby podle odstavce 1, uvedou ve svých vnitrostátních právních předpisech příslušné požadavky, včetně požadavků vyplývajících z tohoto nařízení.

3.        Pokud členské státy umožní sdílené služby podle odstavce 1, informují o tom Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zahrne informace o sdílených službách do rejstříku centrálního depozitáře uvedeného v článku 19.

Oddíl 2

Pravidla chování

Článek 29

Obecná ustanovení

1.        Centrální depozitář je zorganizován tak, aby splňoval potřeby svých účastníků a trhů, kterým poskytuje služby.

2.        Centrální depozitář má stanoveny jasně definované, měřitelné a dosažitelné cíle, například pokud jde o minimální úroveň služeb, očekávání z hlediska řízení rizik a obchodní priority.

3.        Centrální depozitář má zavedena transparentní pravidla pro vyřizování stížností.

Článek 30

Požadavky na účast

1.        Centrální depozitář má pro každý vypořádací systém, který provozuje, a pro všechny další služby, které poskytuje, zavedena veřejná kritéria pro účast, která umožňují spravedlivý a otevřený přístup. Kritéria jsou transparentní, objektivní a nediskriminační ▌, aby byl zajištěn spravedlivý a otevřený přístup k centrálnímu depozitáři, přičemž jsou řádně zohledněna rizika pro finanční stabilitu a řádné fungování trhů. Kritéria omezující přístup jsou povolena, pouze pokud důvodně kontrolují uvedená rizika pro centrální depozitář. Pokud jde o přístup k vypořádacímu systému, splňují tato kritéria ustanovení směrnice 98/26/ES.

2.        Centrální depozitář vyřizuje žádosti o přístup neprodleně, nejpozději však do jednoho měsíce, a postupy pro vyřizování žádostí o přístup zveřejní.

3.        Centrální depozitář může odepřít přístup účastníkovi, který splňuje kritéria uvedená v odstavci 1, pouze s řádným písemným odůvodněním a na základě komplexní analýzy rizik.

V případě zamítnutí žádosti má žádající účastník právo podat stížnost k příslušnému orgánu centrálního depozitáře, který mu odepřel přístup.

Odpovědný příslušný orgán stížnost řádně prošetří tak, že posoudí důvody zamítnutí žádosti, a zašle žádajícímu účastníkovi odpověď s odůvodněním.

Odpovědný příslušný orgán konzultuje o svém posouzení stížnosti příslušný orgán místa usazení žádajícího účastníka. Pokud orgán žádajícího účastníka s posouzením nesouhlasí, je věc postoupena Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Pokud se odmítnutí centrálního depozitáře udělit přístup žádajícímu účastníkovi považuje za neoprávněné, vydá odpovědný příslušný orgán tomuto centrálnímu depozitáři příkaz, aby žádajícímu účastníkovi přístup udělil.

4.        Centrální depozitář má zavedeny objektivní a transparentní postupy pro pozastavení a řádné ukončení účasti účastníků, kteří již nesplňují kritéria pro účast uvedená v odstavci 1.

5.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v úzké spolupráci se členy Evropského systému centrálních bank vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se opatření k upřesnění rizik, která mohou být důvodem k odepření přístupu účastníků k centrálnímu depozitáři, a prvků postupu uvedeného v odstavci 3.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů a vzorů pro postup uvedený v odstavci 3.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 31

Transparentnost

1.        Centrální depozitář zveřejní u každého vypořádacího systému, který provozuje, jakož i u každé z jiných služeb, které vykonává, podrobné ceny a poplatky související s poskytovanými službami. Uvede samostatně ceny a poplatky jednotlivých poskytovaných služeb a funkcí, včetně slev a rabatů a podmínek jejich využití. Umožňuje zákazníkům samostatný přístup ke konkrétním poskytovaným službám.

2.        Centrální depozitář zveřejní svůj ceník, aby usnadnil srovnání nabídek a umožnil zákazníkům předvídat cenu, kterou mají zaplatit za využívání služeb.

3.        Centrální depozitář je vázán svou uveřejněnou cenovou politikou.

4.        Centrální depozitář poskytuje svým zákazníkům informace, které umožňují porovnání faktur se zveřejněnými ceníky.

5.        Centrální depozitář informuje všechny účastníky o rizicích spojených s poskytovanými službami.

6.        Centrální depozitář vede odděleně účty nákladů a výnosů z poskytnutých služeb a tyto informace poskytuje příslušnému orgánu a rovněž svým uživatelům s cílem zamezit křížovým dotacím a zajistit, aby v rámci postupu zajišťování disciplíny při vypořádání nevznikal žádný neoprávněný příjem.

Článek 32

Postupy komunikace s účastníky a jinými subjekty tržní infrastruktury

Centrální depozitáře se při komunikaci s účastníky vypořádacích systémů, které provozují, a se subjekty tržní infrastruktury, s nimiž jsou propojeny, řídí mezinárodními postupy otevřené komunikace a standardy pro zpracování zpráv a referenčních údajů, aby usnadnily efektivní vedení evidence, provádění plateb a vypořádání.

Do [pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost] se centrální depozitáře při vzájemné komunikaci řídí postupy a normami pro zpracování zpráv a transakcí stanovenými Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud se vzájemně nedohodly na jiných komunikačních řešeních zajišťujících alespoň stejnou úroveň služeb a stejný obsah údajů. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje tyto normy ve spolupráci s centrálními depozitáři a Evropským systémem centrálních bank s cílem podpořit v Unii přímé zpracování od klienta ke klientovi.

Oddíl 3

Požadavky na služby centrálního depozitáře

Článek 33

Obecná ustanovení

Centrální depozitář má pro každý vypořádací systém, který provozuje, zavedena vhodná pravidla a postupy, včetně spolehlivých účetních postupů a kontrolních mechanismů, aby byla zajištěna celistvost emisí cenných papírů a bylo možné omezit a řídit rizika spojená s úschovou cenných papírů a vypořádáním obchodů s cennými papíry.

Článek 33a

Evidence a uchovávání smluv o zpětném odkupu a půjček cenných papírů, které zpracovává a spravuje centrální depozitář

Centrální depozitáře evidují a uchovávají alespoň v souhrnné podobě všechny smlouvy o zpětném odkupu a půjčkách cenných papírů, které zpracovaly a spravovaly. Zahrnuje to všechny formy dohod o zatížení a zpětném získání.

Centrální depozitáře umožní příslušným orgánům přístup k těmto informacím.

Článek 34

Celistvost emise

1.        Centrální depozitář přijme vhodná opatření pro účely sesouhlasení, kterým ověřuje, že počet cenných papírů tvořících emisi nebo část emise a předložených centrálnímu depozitáři se rovná souhrnu cenných papírů zachycených na účtech cenných papírů účastníků vypořádacího systému, který centrální depozitář provozuje, a případně na vlastnických účtech, které centrální depozitář vede. Opatření pro sesouhlasení se provádějí během provozního dne.

2.        Je-li to vhodné a podílejí-li se na procesu sesouhlasení určité emise cenných papírů jiné subjekty, např. emitent, registry emisí cenných papírů, zprostředkovatelé emisí, správci emisí, společné depozitáře, jiné centrální depozitáře nebo jiné subjekty, vyžaduje centrální depozitář, aby tyto subjekty zavedly odpovídající opatření pro spolupráci a výměnu informací s centrálním depozitářem za účelem zachování celistvosti emise.

3.        Ve vypořádacím systému ▌není povoleno přečerpání účtu cenných papírů, debetní zůstatky nebo vytváření nových cenných papírů.

4.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem upřesňujících opatření centrálního depozitáře pro účely sesouhlasení podle odstavců 1 až 3.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 35

Ochrana cenných papírů účastníků a koncových investorů

1. Centrální depozitář vede u každého vypořádacího systému, který provozuje, evidenci a účty, které mu umožňují kdykoli okamžitě rozlišit a oddělit cenné papíry jednoho účastníka od cenných papírů jiného účastníka a případně od svých vlastních aktiv.

2.  Centrální depozitář vede evidenci a účty, které umožňují účastníkovi rozlišit nebo oddělit své cenné papíry od cenných papírů jeho klientů.

3. Centrální depozitář ▌vede evidenci a účty, což umožňuje účastníkovi oddělit cenné papíry jeho jednotlivých klientů, pokud si to účastník přeje („evidence jednotlivých klientů“).

3a.        Centrální depozitář umožní účastníkům, aby si současně otevřeli a vedli souhrnné účty cenných papírů i oddělené účty cenných papírů. Tyto služby jsou poskytovány za přiměřených obchodních podmínek, včetně nákladů.

Členské státy nebrání centrálním depozitářům v plnění povinnosti uvedené v prvním pododstavci.

4.  Centrální depozitář zveřejní úroveň ochrany a náklady spojené s různými úrovněmi oddělení účtů, které poskytuje, a nabízí tyto služby za přiměřených obchodních podmínek.

5.  Centrální depozitář nesmí použít cenné papíry účastníka nebo koncového investora, který vlastní oddělený účet, pro jakýkoli účel bez předchozího písemného souhlasu tohoto účastníka nebo koncového investora. V případě, že se tato situace týká drobného investora definovaného v nařízení (EU) č. …/… [nová směrnice MiFID], zvažuje se každý případ individuálně.

6.  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem upřesňujících metody knihování a struktury účtů umožňující rozlišovat držení cenných papírů podle odstavců 1 až 3 a metody jejich posuzování.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 36

Neodvolatelnost vypořádání

1.  Centrální depozitář a jakýkoli jiný provozovatel vypořádacího systému (souhrnně „provozovatel vypořádacího systému“) nabízí účastníkům přiměřenou ochranu. Vypořádací systém, který centrální depozitář provozuje, musí být určen a oznámen podle postupů uvedených v čl. 2 písm. a) směrnice 98/26/ES.

2.  Provozovatel vypořádacího systému zavede pro své vypořádací systémy postupy, které umožňují včasné provedení vypořádání, minimální vystavení účastníků riziku protistrany a riziku likvidity a nízkou míru selhání vypořádání.

3.  Provozovatel vypořádacího systému jasně vymezí okamžik, kdy se převodní příkaz ve vypořádacím systému stává neodvolatelným, právně vymahatelným a závazným pro třetí strany.

4.  Provozovatel vypořádacího systému zveřejní, v jakém okamžiku se převod peněžních prostředků a cenných papírů ve vypořádacím systému stává neodvolatelným, právně vymahatelným a závazným pro třetí strany.

5.  Odstavce 3 a 4 se použijí, aniž jsou dotčena ustanovení týkající se propojení a společné IT infrastruktury pro vypořádání podle článku 45.

6.  Provozovatel vypořádacího systému zajistí, aby se vypořádání stalo neodvolatelným nejpozději ke konci provozního dne v určený den vypořádání. Na žádost výboru uživatelů zavede centrální depozitář organizační postupy nebo systémy, které umožňují vypořádání během provozního dne nebo vypořádání v reálném čase.

7.  Peněžní prostředky získané při vypořádání obchodů s cennými papíry musí být příjemcům k dispozici nejpozději do konce provozního dne v určený den vypořádání.

8.  Veškeré obchody s cennými papíry s převodem peněžních prostředků mezi přímými účastníky vypořádacích systémů provozovaných centrálním depozitářem se vypořádávají na bázi dodání proti zaplacení.

9.  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem upřesňujících prvky postupů uvedených v odstavci 2, které umožňují včasné provedení vypořádání.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 37

Peněžní vypořádání

1. U obchodů denominovaných v měně země, kde se uskutečňuje vypořádání, provádí centrální depozitář, pokud je to vhodné a možné, vypořádání peněžních převodů v příslušném vypořádacím systému prostřednictvím účtů vedených u centrální banky používající tuto měnu.

10.  Pokud vypořádání přes účty u centrální banky není vhodné nebo možné, může centrální depozitář nabídnout peněžní vypořádání všech nebo některých obchodů ve svých vypořádacích systémech prostřednictvím účtů vedených u úvěrové instituce. Pokud centrální depozitář nabídne vypořádání přes účty u úvěrové instituce, učiní tak v souladu s ustanoveními hlavy IV.

11.  Pokud centrální depozitář nabízí vypořádání prostřednictvím účtů u centrální banky i u úvěrové instituce, mají jeho účastníci právo zvolit si mezi těmito dvěma možnostmi.

12.  Centrální depozitář poskytne účastníkům trhu dostatečné informace, aby mohli určit a vyhodnotit rizika a náklady související s těmito službami.

13.  Po konzultaci se členy ESCB vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy návrh regulačních technických norem týkajících se opatření vymezujících případy, kdy vypořádání peněžních převodů v konkrétní měně prostřednictvím účtů u centrální banky není vhodné a možné, a metody posuzování těchto případů.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 38

Pravidla a postupy při selhání účastníka

2.  Centrální depozitář zavede pro každý vypořádací systém, který provozuje, účinná a jasně vymezená pravidla a postupy k řešení selhání jednoho nebo několika účastníků, které zajišťují, aby centrální depozitář mohl přijmout včasná opatření k zmírnění ztráty a tlaků na likviditu a nadále plnit své povinnosti.

14.  Centrální depozitář svá pravidla a postupy pro případ selhání účastníka zveřejní.

15.  Centrální depozitář se svými účastníky a ostatními relevantními zúčastněnými stranami provádí pravidelné testování a revize svých postupů pro případ selhání účastníka, aby byla zajištěna jejich proveditelnost a účinnost.

16.  S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy po konzultacích se členy Evropského systému centrálních bank vydávat pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 4

Obezřetnostní požadavky

Článek 39

Obecné požadavky

Centrální depozitář přijme spolehlivý rámec pro komplexní řízení právních, podnikatelských, operačních a jiných přímých či nepřímých rizik, včetně opatření k omezení případů podvodů a nedbalosti.

Článek 40

Právní rizika

1. Pro účely povolování a dohledu, jakož i informování svých zákazníků musí mít centrální depozitář pro všechny vypořádací systémy, které provozuje, jasná a srozumitelná pravidla, postupy a smlouvy.

17.  Centrální depozitář koncipuje pravidla, postupy a smlouvy tak, aby byly vymahatelné ve všech relevantních právních jurisdikcích, a to i v případě selhání účastníka.

18.  Centrální depozitář provozující činnost v různých jurisdikcích učiní všechny přiměřené kroky k tomu, aby zjistil a snížil rizika vyplývající z případné kolize právních norem jednotlivých jurisdikcí.

Článek 41

Obecné podnikatelské riziko

Centrální depozitář musí mít spolehlivé IT systémy a nástroje pro řízení a kontrolu, aby mohl zjišťovat, sledovat a řídit obecná podnikatelská rizika, včetně obchodní strategie, peněžních toků a provozních nákladů.

Článek 42

Operační rizika

3.  Centrální depozitář určí všechny potenciální vnitřní i vnější zdroje operačního rizika a omezuje jejich dopad zaváděním vhodných IT nástrojů, kontrolních mechanismů a postupů pro všechny vypořádací systémy, které provozuje.

19.  Centrální depozitář používá vhodné IT nástroje, které zajišťují vysoký stupeň bezpečnosti a provozní spolehlivosti a mají dostatečnou kapacitu. IT nástroje musí adekvátně zvládat složitost, rozmanitost a druhy prováděných služeb a činností, aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti, celistvosti a důvěrnosti uchovávaných informací.

20.  Pro účely služby registrace a centrální evidence, jakož i pro každý vypořádací systém, který provozuje, centrální depozitář vypracuje, zavede a udržuje odpovídající strategii zajištění kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii, aby zajistil zachování služeb, včasnou obnovu provozu a plnění povinností centrálního depozitáře v případě událostí, které představují významné riziko narušení provozu.

21.  Plán uvedený v odstavci 3 musí zajistit minimálně obnovení všech transakcí probíhajících v době narušení provozu a umožnit účastníkům centrálního depozitáře pokračovat s jistotou v činnosti a dokončit vypořádání v plánovaný den. Plán musí zahrnovat zřízení druhého místa zpracování s požadovanou úrovní hlavních zdrojů, kapacit a funkcí, včetně vhodně kvalifikovaných a zkušených pracovníků.

22.  Centrální depozitář sestaví a provádí plán testování režimů uvedených v odstavcích 1 až 4.

23.  Centrální depozitář určí, sleduje a řídí rizika, která pro jeho provoz mohou představovat hlavní účastníci vypořádacích systémů, které provozuje, jakož i poskytovatelé služeb a technické infrastruktury, jiné centrální depozitáře nebo jiné subjekty tržní infrastruktury.

24.  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem upřesňujících operační rizika uvedená v odstavcích 1 a 6, metody testování, řešení nebo minimalizace těchto rizik, včetně strategie zajištění kontinuity provozu a obnovy provozu po havárii uvedených v odstavcích 3 a 4, a metody jejich posuzování.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 43

Investiční rizika

1.        Centrální depozitář drží svá finanční aktiva u centrálních bank nebo povolených úvěrových institucí, které mají spolehlivé účetní postupy, režimy úschovy a mechanismy vnitřní kontroly, jež daná aktiva plně chrání.

2.        Centrální depozitář musí mít v případě potřeby okamžitý přístup ke svým aktivům.

3.        Centrální depozitář ukládá své finanční zdroje pouze do hotovosti nebo vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. Tyto investice lze rychle přeměnit do likvidní podoby s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

4.        Centrální depozitář bere ▌v úvahu celkové expozice vůči riziku jednotlivých institucí, v nichž má svá finanční aktiva, a při přijímání svých investičních rozhodnutí a zajistí, aby jeho celková expozice vůči riziku jakékoli takové instituce zůstala v přijatelných mezích koncentrace.

Článek 44

Kapitálové požadavky

1.        Kapitál centrálního depozitáře spolu s nerozděleným ziskem a rezervními fondy musí být úměrný rizikům vyplývajícím z jeho činností. Musí být neustále dostačující k tomu, aby:

a)        byla zajištěna odpovídající ochrana centrálního depozitáře proti operačnímu, právnímu, podnikatelskému a investičnímu riziku a riziku plynoucímu z úschovy;

b)        pokryl případné obecné obchodní ztráty, aby centrální depozitář mohl pokračovat v poskytování služeb;

c)        zajistil v případě selhání v přiměřené lhůtě řádnou likvidaci nebo restrukturalizaci podniku centrálního depozitáře;

d)        umožňoval centrálnímu depozitáři hradit běžné a plánované provozní výdaje nejméně po dobu šesti měsíců při různých stresových scénářích.

2.        Centrální depozitář udržuje plán pro následující situace:

a)        získání dodatečného kapitálu, pokud by jeho vlastní kapitál klesl téměř na nebo pod úroveň požadavků podle odstavce 1;

b)        uskutečnění řádné likvidace nebo reorganizace činností a služeb, pokud by centrální depozitář nebyl schopen získat nový kapitál.

Tento plán je schválen správní radou nebo jejím příslušným výborem a pravidelně aktualizován.

3.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank a Evropské rady pro systémová rizika návrhy regulačních technických norem upřesňujících kapitál, nerozdělený zisk a rezervní fondy centrálního depozitáře uvedené v odstavci 1 a prvky plánu uvedeného v odstavci 2.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 5

Požadavky na propojení centrálních depozitářů

Článek 45

Propojení centrálních depozitářů

1.        Propojení centrálních depozitářů Před vytvořením propojení centrálních depozitářů a poté průběžně musí všechny zúčastněné centrální depozitáře zjišťovat, vyhodnocovat, sledovat a řídit veškeré možné zdroje rizika pro sebe a pro své účastníky vyplývajícího z vytvořeného propojení.

2.        Propojení podléhá povolení podle čl. 17 odst. 1 písm. d) nebo musí být oznámeno příslušným orgánům obou centrálních depozitářů v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a).

3.        Propojení musí poskytovat přiměřenou ochranu propojeným centrálním depozitářům a jejich účastníkům, zejména ve vztahu k případným úvěrům přijatým centrálními depozitáři a k riziku koncentrace a k riziku likvidity vyplývajícím z daného propojení.

Propojení musí mít základ v odpovídajícím smluvním ujednání, které stanoví příslušná práva a povinnosti propojených centrálních depozitářů a případně jejich účastníků. Smluvní ujednání s přeshraniční dimenzí stanoví jednoznačnou volbu práva, kterým se řídí každý aspekt fungování daného propojení.

4.        V případě předběžných převodů cenných papírů mezi propojenými centrálními depozitáři je zakázán zpětný převod cenných papírů před tím, než se první převod stane neodvolatelným.

5.        Centrální depozitář, který k provozování propojení s jiným centrálním depozitářem využívá zprostředkovatele, měří, sleduje a řídí další rizika vyplývající z využití daného zprostředkovatele.

6.        Propojené centrální depozitáře mají zavedeny spolehlivé postupy sesouhlasení, aby byla zajištěna správnost jejich evidencí.

7.        Je-li to praktické a proveditelné, umožňuje propojení centrálních depozitářů vypořádání obchodů mezi jejich účastníky formou dodání proti zaplacení. Podrobné důvody pro propojení centrálních depozitářů, které neumožňuje vypořádání formou dodání proti zaplacení, se oznamují příslušným orgánům.

8.        Interoperabilní vypořádací systémy a centrální depozitáře, které používají společnou infrastrukturu pro vypořádání, stanoví totožné okamžiky pro:

a)        zadávání převodních příkazů do systému;

b)        neodvolatelnost převodních příkazů;

c)        neodvolatelnost převodů cenných papírů a peněžních prostředků.

8a.      Do [*pro Úř. věst.: prosím vložte datum pět let po vstupu této směrnice v platnost] budou všechna interoperabilní propojení centrálních depozitářů provozovaných v členských státech umožňovat formu dodání proti zaplacení.

9.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem upřesňujících podmínky stanovené v odstavci 3, podle nichž každý druh propojení musí poskytovat přiměřenou ochranu propojených centrálních depozitářů a jejich účastníků, zejména pokud centrální depozitář hodlá stát se účastníkem vypořádacího systému provozovaného jiným centrálním depozitářem, sledování a řízení dalších rizik uvedených v odstavci 5 vyplývajících z využití zprostředkovatelů, metod sesouhlasení uvedených v odstavci 6, případů uvedených v odstavci 7, kdy je vypořádání formou dodání proti zaplacení prostřednictvím propojení praktické a proveditelné, a metod jejich posuzování.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 řízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola III

Kolizní normy

Článek 46

Rozhodné právo pro majetkové aspekty

1.        Aniž je dotčeno právo, podle něhož jsou cenné papíry vydány, řídí se otázky týkající se majetkových aspektů ve vztahu k finančním nástrojům v držení centrálního depozitáře, jak je uvedeno v písmenech a) až d), právem země, v níž je veden příslušný účet. Jedná se konkrétně o:

a)        právní povahu a účinek práv, které vznikly připsáním finančních nástrojů na účet a z prodeje finančních nástrojů připsaných na účet, na centrální depozitář a třetí strany;

b)        požadavky na dokončení prodeje finančních nástrojů připsaných na účet a obecně na dokončení kroků nezbytných k tomu, aby byl prodej u centrálního depozitáře a třetích stran účinný;

c)        určení toho, zda je vlastnické nebo jiné věcné právo určité osoby k finančním nástrojům připsaným na účet převáženo konkurenčním vlastnickým nebo jiným věcným právem, nebo je jim podřízeno, nebo zda došlo k nabytí v dobré víře;

d)        kroky nezbytné k realizaci věcného práva na finanční nástroje připsané na účet, které byly vytvořeny jako kolaterál, poté, co došlo k rozhodné události pro vymáhání.

Má se za to, že tento účet je veden v místě obvyklého sídla daného centrálního depozitáře podle vymezení v článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)[22], s výhradou situací uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

2.        Pokud se účet používá k vypořádání ve vypořádacím systému, je rozhodným právem právo, kterým se řídí vypořádací systém.

3.        Pokud ▌účet nelze použít k vypořádání ve vypořádacím systému, má se za to, že tento účet je veden v místě obvyklého sídla daného centrálního depozitáře ▌.

4.        Použitím práva země určené v tomto článku se rozumí použití právních norem platných v dané zemi, s výjimkou jejích norem mezinárodního práva soukromého.

4a.      Tímto článkem není dotčena směrnice .../.../EU [kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků].

4b.      Centrální depozitář analyzuje a určí rozhodné právo pro každý zaknihovaný účet, který vede, a výsledek předloží k ověření příslušnému orgánu.

Článek 47

Svoboda vydat cenné papíry u centrálního depozitáře povoleného v EU

1.        Aniž je dotčeno právo ▌, podle něhož jsou cenné papíry vydány, má emitent právo zařídit jejich zaevidování v jakémkoli centrálním depozitáři usazeném v jakémkoli členském státu.

2.        Předloží-li emitent žádost o zaevidování cenných papírů v centrálním depozitáři, vyřizuje tento centrální depozitář žádost promptně a žádajícímu emitentovi odpoví ve lhůtě tří měsíců.

3.        Centrální depozitář může odmítnout poskytnout emitentovi služby. Odmítnutí se může zakládat pouze na komplexní analýze rizika ▌.

4.        Pokud centrální depozitář odmítne žádajícímu emitentovi poskytnout služby, sdělí mu úplné důvody svého odmítnutí.

V případě odmítnutí má žádající emitent právo podat stížnost k příslušnému orgánu centrálního depozitáře, který mu odmítl poskytnout služby.

Příslušný orgán centrálního depozitáře stížnost řádně prošetří tak, že posoudí důvody odmítnutí sdělené centrálním depozitářem, a zašle emitentovi odpověď s odůvodněním.

Příslušný orgán centrálního depozitáře konzultuje o svém posouzení stížnosti příslušný orgán místa usazení žádajícího emitenta. Pokud orgán místa usazení žádajícího emitenta s posouzením nesouhlasí, je věc postoupena Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Pokud se odmítnutí centrálního depozitáře poskytnout služby emitentovi považuje za neoprávněné, vydá odpovědný příslušný orgán tomuto centrálnímu depozitáři příkaz, aby žádajícímu emitentovi služby poskytl.

5.        Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 týkajících se opatření k upřesnění rizik, která mohou být důvodem k odmítnutí přístupu emitentů k centrálnímu depozitáři, a prvků postupu uvedeného v odstavci 4.

6.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů a vzorů pro postup uvedený v odstavci 2.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 2

Vzájemný přístup mezi centrálními depozitáři

Článek 48

Standardní propojení

Centrální depozitář má právo stát se účastníkem jiného centrálního depozitáře v souladu s článkem 30 a na základě oznámení tohoto propojení centrálních depozitářů podle článku 17 příslušným orgánům.

Článek 49

Nadstandardní propojení

1.        Žádá-li centrální depozitář jiný centrální depozitář o vytvoření zvláštních funkcí pro přístup k němu, může hostitelský centrální depozitář takovou žádost zamítnout pouze na základě zvážení rizika. Žádost nesmí být zamítnuta z důvodu ztráty podílu na trhu. Dotčený centrální depozitář tuto žádost a příslušnou odpověď zveřejní.

2.        Hostitelský centrální depozitář může od žádajícího centrálního depozitáře požadovat pouze přiměřený komerční poplatek za zřízení nadstandardního propojení na základě vícenákladů, nedohodnou-li se strany jinak.

Článek 50

Postup zřízení propojení mezi centrálními depozitáři

1.        Předloží-li centrální depozitář žádost o přístup k jinému centrálnímu depozitáři, vyřizuje tento centrální depozitář žádost promptně a žádajícímu centrálnímu depozitáři odpoví ve lhůtě tří měsíců. Dotčený centrální depozitář tuto žádost a příslušnou odpověď zveřejní.

2.        Centrální depozitář může odmítnout přístup žádajícímu centrálnímu depozitáři, pouze pokud by jeho přístup ovlivnil fungování finančních trhů a byl příčinou systémového rizika. Odmítnutí se může zakládat pouze na komplexní analýze rizika.

Pokud centrální depozitář odmítne přístup, sdělí žádajícímu centrálnímu depozitáři úplné důvody svého odmítnutí.

V případě odmítnutí má žádající centrální depozitář právo podat stížnost k příslušnému orgánu centrálního depozitáře, který mu odmítl přístup.

Odpovědný příslušný orgán stížnost řádně prošetří tak, že posoudí důvody odmítnutí, a zašle žádajícímu centrálnímu depozitáři odpověď s odůvodněním.

Odpovědný příslušný orgán konzultuje o svém posouzení stížnosti příslušný orgán žádajícího centrálního depozitáře a příslušné orgány uvedené v článku 11. Pokud některý z orgánů žádajícího centrálního depozitáře s posouzením nesouhlasí, může věc postoupit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Pokud se odmítnutí centrálního depozitáře udělit přístup žádajícímu centrálnímu depozitáři považuje za neoprávněné, vydá odpovědný příslušný orgán tomuto centrálnímu depozitáři příkaz, aby žádajícímu centrálnímu depozitáři přístup udělil.

3.        Pokud se centrální depozitáře dohodnou na zřízení propojení, předloží své rozhodnutí ke schválení svým příslušným orgánům v souladu s článkem 17 a tyto orgány posoudí, zda jsou potenciální rizika vyplývající z tohoto propojení, jako je úvěrové riziko, riziko likvidity, operační riziko a jakákoli jiná relevantní rizika, zcela omezena.

Příslušné orgány jednotlivých centrálních depozitářů odmítnou propojení povolit, pokud by mohlo ovlivnit fungování vypořádacích systémů provozovaných žádajícími centrálními depozitáři.

4.        Příslušné kompetentní orgány jednotlivých centrálních depozitářů uvedené v článku 11 se navzájem konzultují, pokud jde o schválení propojení, a pokud je to nezbytné v případě rozcházejících se rozhodnutí, mohou věc postoupit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.        Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 týkajících se opatření k upřesnění prvků postupů uvedených v odstavcích 1 až 3.

6.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů a vzorů pro postupy uvedené v odstavcích 1 až 3.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 3Přístup mezi centrálním depozitářem a jiným subjektem tržní infrastruktury

Článek 51

Přístup mezi centrálním depozitářem a jiným subjektem tržní infrastruktury

1.        Ústřední protistrana a obchodní systém poskytnou centrálnímu depozitáři na jeho žádost na základě zásady nediskriminace a transparentnosti údaje o obchodech a mohou po žádajícím centrálním depozitáři požadovat za tyto údaje poplatek na základě vícenákladů, nedohodnou-li se obě strany jinak.

Nedohodnou-li se obě strany jinak, poskytnou ústřední protistrana a obchodní systém centrálnímu depozitáři na jeho žádost bezplatně údaje o obchodech v souladu se zásadou nediskriminace a transparentnosti. Centrální depozitáře, ústřední protistrany a obchodní systémy mohou žádajícímu centrálnímu depozitáři účtovat na základě vícenákladů poplatek za nadstandardní služby poskytované v souvislosti s těmito údaji.

2.        Předloží-li jedna strana druhé straně žádost o přístup v souladu s odstavcem 1, musí být tato žádost vyřízena promptně a žádající straně odpovězeno ve lhůtě jednoho měsíce.

3.        Hostitelská strana může přístup odmítnout, pouze pokud by tento přístup ovlivnil fungování finančních trhů a byl příčinou systémového rizika. Žádost nesmí být zamítnuta z důvodu ztráty podílu na trhu.

Strana, která odmítne umožnit přístup, poskytne žádající straně úplné odůvodnění svého odmítnutí založené na komplexní analýze rizika. V případě odmítnutí má žádající strana právo podat stížnost k příslušnému orgánu strany, která přístup odmítla.

Odpovědný příslušný orgán a příslušné orgány uvedené v článku 11 stížnost řádně prošetří tak, že posoudí důvody odmítnutí, a zašle žádající straně odpověď s odůvodněním.

Odpovědný příslušný orgán konzultuje o svém posouzení stížnosti příslušný orgán žádající strany a příslušné orgány uvedené v článku 11. Pokud některý z orgánů žádající strany s posouzením nesouhlasí, může věc postoupit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Pokud se odmítnutí udělit přístup považuje za neoprávněné, vydá odpovědný příslušný orgán dotčené straně příkaz, aby přístup ke svým službám udělila.

4.        Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 týkajících se opatření k upřesnění prvků postupu uvedeného v odstavcích 1 až 3.

5.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů a vzorů pro postup uvedený v odstavcích 1 až 3.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v druhém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA IV

Úvěrové instituce určené k poskytování bankovních doplňkových služeb účastníkům centrálních depozitářů

Článek 52

Povolení poskytovat bankovní doplňkové služby a určení úvěrových institucí

1.        Centrální depozitář neposkytuje žádné z bankovních doplňkových služeb uvedených v příloze v oddíle C, ledaže získal dodatečné povolení k poskytování takových služeb v souladu s tímto článkem.

2.        Centrální depozitář, který má v úmyslu provádět peněžní vypořádání všech nebo některých obchodů ve vypořádacím systému podle čl. 37 odst. 2 nebo poskytovat některé z bankovních doplňkových služeb uvedených v příloze v oddíle C, je oprávněn buď

a)        za tímto účelem určit jednu nebo více povolených úvěrových institucí podle hlavy II směrnice 2006/48/ES; nebo

b)        takové služby nabízet za podmínek stanovených v tomto článku.

3.        Pokud má centrální depozitář v úmyslu poskytovat jakékoli bankovní doplňkové služby prostřednictvím stejné právnické osoby, která provozuje vypořádací systémy, povolení uvedené v odstavci 2 se udělí pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:

a)        centrální depozitář má povolení působit jako úvěrová instituce v souladu s hlavou II směrnice 2006/48/ES;

b)        povolení uvedené v písmenu a) se vztahuje pouze na poskytování bankovních doplňkových služeb uvedených v příloze v oddíle C;

c)        centrální depozitář splňuje obezřetnostní požadavky stanovené v čl. 57 odst. 1, 3 a 4 a požadavky týkající se dohledu stanovené v článku 58;

d)        příslušný orgán uloží doplňující kapitálové požadavky, které zohlední systémový význam centrálního depozitáře v souladu s odstavcem 9;

e)        centrální depozitář informuje v souladu s odstavcem 9 o míře vnitrodenního rizika likvidity a jeho řízení alespoň jednou měsíčně příslušný orgán a jednou za rok ve svém veřejném prohlášení o pilíři 3 v souladu s požadavky směrnice 2006/48/ES; a dále

f)         centrální depozitář předložil příslušnému orgánu náležitý ozdravný plán a plán řešení problémů, které zajistí nepřetržité provádění jeho nejdůležitějších operací i v situacích, kdy riziko likvidity nebo úvěrové riziko vyplývá z poskytování bankovních doplňkových služeb;

g)        centrální depozitář informoval příslušný orgán o veškerých nákladech, které by vynaložil, kdyby pro poskytování bankovních doplňkových služeb použil samostatnou právnickou osobu.

4.        Pokud má centrální depozitář v úmyslu poskytovat jakékoli bankovní doplňkové služby prostřednictvím samostatné právnické osoby, která patří do stejné skupiny podniků fakticky ovládané stejnou mateřskou společností, povolení uvedené v odstavci 2 se udělí, pouze jsou-li splněny následující podmínky:

a)        samostatná právnická osoba má povolení působit jako úvěrová instituce v souladu s hlavou II směrnice 2006/48/ES;

b)        samostatná právnická osoba splňuje obezřetnostní požadavky stanovené v čl. 57 odst. 1, 3 a 4 a požadavky týkající se dohledu stanovené v článku 58;

c)        samostatná právnická osoba neposkytuje žádnou ze základních služeb uvedených v příloze v oddíle A; a dále

d)        povolení uvedené v písmenu a) se vztahuje pouze na poskytování bankovních doplňkových služeb uvedených v příloze v oddíle C;

5.        Pokud má centrální depozitář v úmyslu určit úvěrovou instituci, na níž se nevztahují odstavce 3 a 4, povolení uvedené v odstavci 2 se udělí pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:

a)        úvěrová instituce má povolení působit jako úvěrová instituce v souladu s hlavou II směrnice 2006/48/ES;

b)        úvěrová instituce neposkytuje žádnou ze základních služeb uvedených v příloze v oddíle A; a dále

c)        povolení uvedené v písmenu a) se vztahuje pouze na poskytování bankovních doplňkových služeb uvedených v příloze v oddíle C;

6.        Příslušný orgán uvedený v čl. 53 odst. 1 může po centrálním depozitáři požadovat, aby určil více než jednu uvěrovou instituci nebo aby určil další úvěrovou instituci v případě, že dotčený centrální depozitář sám poskytuje služby v souladu s odst. 2 písm. b), pokud se domnívá, že expozice jedné úvěrové instituce koncentraci rizik podle čl. 57 odst. 3 a 4 tohoto nařízení není dostatečně zmírněna. Určené úvěrové instituce se považují za zúčtovatele.

6a.      Centrální depozitář, který má povolení poskytovat jakékoli bankovní doplňkové služby, a úvěrová instituce určená v souladu s odst. 2 písm. a) musí trvale splňovat podmínky potřebné k získání povolení podle tohoto nařízení a neprodleně informují příslušné orgány o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky pro udělení povolení.

6b.      Evropský orgán pro bankovnictví po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy vypracuje návrh regulačních technických norem pro doplňující kapitálové požadavky, v nichž zohlední systémový význam centrálního depozitáře a upřesní požadavky kladené na zprávy, které umožní účinné sledování vnitrodenního rizika likvidity. Tento návrh regulačních technických norem rovněž zohlední mezinárodně schválené kapitálové požadavky na systémové finanční instituce a ukazatele pro monitorování řízení vnitrodenní likvidity.

Evropský orgán pro bankovnictví předloží teto návrh regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 52a

Průběžné sledování požadavků na přístup

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy pečlivě sleduje licenční ujednání o přístupu k infrastruktuře finančních trhů a případné negativní dopady na budování konkurenceschopného jednotného trhu finančních služeb po uskutečnění obchodu, především v případech, kdy mohou být tyto licence zneužívány k zamezení konkurence s jinými systémy obchodování a ústředními protistranami, a každoročně o nich podává zprávu Komisi.

Pokud z těchto zpráv vyplývá, že stále existují překážky, které brání soutěži v odvětví finančních služeb po uskutečnění obchodu do té míry, že představují systémové riziko a že za infrastrukturu finančních trhů implicitně ručí daňoví poplatníci, může Komise zasáhnout a tyto překážky odstranit nebo předloží legislativní návrhy.

Článek 53

Postupy pro vydávání a zamítnutí povolení

1.        Centrální depozitář předloží žádost o povolení určit úvěrovou instituci nebo poskytovat jakoukoli bankovní doplňkovou službu, jak je stanoveno v článku 52, příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen.

2.        Žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k tomu, aby se příslušný orgán přesvědčil, že centrální depozitář a případně určená úvěrová instituce učinily k okamžiku udělení povolení všechny potřebné kroky pro splnění svých povinností stanovených v tomto nařízení. Obsahuje podnikatelský plán uvádějící zamýšlené bankovní doplňkové služby, případně organizační strukturu vztahů mezi centrálním depozitářem a určenou úvěrovou institucí a jakým způsobem tato úvěrová instituce hodlá splnit obezřetnostní požadavky stanovené v čl. 57 odst. 1, 3 a 4 a další podmínky stanovené v článku 52.

3.        Příslušný orgán postupuje podle čl. 15 odst. 3 a 6.

4.        Pokud centrální depozitář žádá o povolení určit úvěrovou instituci v souladu s čl. 52 odst. 2 písm. a), konzultuje příslušný orgán před udělením povolení centrálnímu depozitáři ▌ tyto orgány:

a)        příslušné orgány uvedené v článku 11 ▌ohledně toho, zda zamýšlené poskytování služeb určenou úvěrovou institucí neovlivní fungování vypořádacího systému provozovaného žádajícím centrálním depozitářem;

b)        příslušný orgán uvedený v čl. 58 odst. 1 ohledně schopnosti úvěrové instituce splnit obezřetnostní požadavky podle článku 57.

4a.      Pokud centrální depozitář žádá o povolení poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s čl. 52 odst. 4 [prostřednictvím samostatné právnické osoby], konzultuje příslušný orgán předtím, než centrálnímu depozitáři udělí povolení, tyto orgány:

a)        příslušné orgány uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) a dále

b)        příslušný kompetentní orgán uvedený v čl. 4 odst. 4 směrnice 2006/48/ES.

4b.      Pokud centrální depozitář žádá o povolení poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s čl. 52 odst. 3 [prostřednictvím stejné právnické osoby], konzultuje příslušný orgán předtím, než centrálnímu depozitáři udělí povolení, orgány uvedené v odstavci 4a a následující orgány:

a)        příslušné orgány uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a);

b)        příslušné orgány uvedené v čl. 11 písm. b), které vydávají nejdůležitější měny Unie, v nichž se uskutečňuje vypořádání;

c)        příslušný kompetentní orgán uvedený v čl. 4 odst. 4 směrnice 2006/48/ES;

d)        příslušné orgány v členském státě (členských státech), v němž (nichž) centrální depozitář v souladu s článkem 50 vytvořil interoperabilní propojení nebo nadstandardní propojení, jež zahrnují přenos rizik s jiným centrálním depozitářem;

e)        příslušné orgány v hostitelském členském státě, v němž mají činnosti centrálního depozitáře zásadní význam pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů ve smyslu čl. 22 odst. 4;

f)         příslušné orgány odpovědné za dohled nad účastníky centrálního depozitáře, kteří mají sídlo ve třech členských státech s největším souhrnným objemem vypořádání ve vypořádacím systému cenných papírů centrálního depozitáře, za období jednoho roku;

g)        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropský orgán pro bankovnictví.

Orgány uvedené v prvním pododstavci písm. a) až f) a orgány uvedené v odst. 4a písm. a) a b) vydají do 30 dnů od obdržení informací podle prvního pododstavce odůvodněné stanovisko k povolení. Pokud některý orgán neposkytne stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že jeho stanovisko je kladné. Pokud alespoň jeden z orgánů uvedených v písmenech a) až f) vydá záporné stanovisko a příslušný orgán má v úmyslu povolení vydat, je věc postoupena Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, které má žádající centrální depozitář poskytnout příslušnému orgánu.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6         Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrhy prováděcích technických norem za účelem zavedení standardních formulářů, vzorů a postupů pro konzultace mezi orgány před udělením povolení podle odstavce 4.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 54

Rozšíření bankovních doplňkových služeb

1.        Centrální depozitář, který má v úmyslu rozšířit bankovní doplňkové služby, pro něž určil úvěrovou instituci nebo jež má v úmyslu sám poskytovat, předloží žádost o rozšíření příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen.

2.        Žádost o rozšíření podléhá postupu podle článku 53.

Článek 55

Odnětí povolení

1.        Příslušný orgán členského státu, v němž je centrální depozitář usazen, odejme povolení za některé z těchto okolností:

a)        pokud centrální depozitář nevyužil povolení během období dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdal nebo pokud určená úvěrová instituce během šesti předchozích měsíců neposkytovala služby či nevykonávala činnost;

b)        pokud centrální depozitář získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)        pokud centrální depozitář nebo určená úvěrová instituce přestaly splňovat podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, a ve stanovené lhůtě nepřijaly nápravná opatření vyžadovaná příslušným orgánem;

d)        pokud centrální depozitář nebo určená úvěrová instituce závažně a soustavně porušují požadavky stanovené v tomto nařízení.

2.        Před odnětím povolení konzultuje příslušný orgán o nutnosti odejmout povolení příslušné orgány uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a orgány uvedené v čl. 58 odst. 1, s výjimkou případů, kdy je takové rozhodnutí naléhavě nezbytné.

3.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, příslušné orgány podle čl. 11 odst. 1 písm. a) a orgány uvedené v čl. 58 odst. 1 mohou kdykoli požádat příslušný orgán členského státu, v němž je centrální depozitář usazen, o prověření, zda centrální depozitář a případně určená úvěrová instituce stále splňují podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

4.        Příslušný orgán může odnětí povolení omezit na konkrétní službu, činnost nebo finanční nástroj.

Článek 56

Rejstřík centrálních depozitářů

1.        Rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle článků 52, 54 a 55 musí být oznámena Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

2.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zapíše do rejstříku, který je povinen zveřejnit na zvláštní internetové stránce podle čl. 19 odst. 3, tyto informace:

a)        název každého centrálního depozitáře, který byl předmětem rozhodnutí podle článků 52, 54 a 55;

b)        název každé určené úvěrové instituce;

c)        seznam bankovních doplňkových služeb, které má centrální depozitář nebo určená úvěrová instituce povoleno poskytovat účastníkům centrálního depozitáře.

3.        Příslušné orgány oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, které instituce poskytují bankovní doplňkové služby podle požadavků vnitrostátního práva, do 90 dnů od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 57

Obezřetnostní požadavky vztahující se na úvěrové instituce určené k poskytování bankovních doplňkových služeb         

1.        Centrální depozitář s povolením nebo úvěrová instituce určená k poskytování bankovních doplňkových služeb poskytují pouze služby uvedené v příloze v oddíle C, na něž se vztahuje povolení.

2.        Centrální depozitář s povolením nebo úvěrová instituce určená k poskytování bankovních doplňkových služeb dodržují stávající a budoucí právní legislativní akty vztahující se na úvěrové instituce.

3.        Centrální depozitář s povolením nebo úvěrová instituce určená k poskytování bankovních doplňkových služeb splňují pro každý vypořádací systém následující zvláštní obezřetnostní požadavky k úvěrovému riziku spojenému s uvedenými službami:

a)        vytvoří spolehlivý rámec pro řízení odpovídajících úvěrových rizik;

b)        často a pravidelně zjišťují zdroje těchto úvěrových rizik, měří a sledují odpovídající úvěrové expozice a používají vhodné nástroje k řízení těchto rizik;

c)        odpovídající úvěrové expozice vůči jednotlivým dlužníkům plně zajišťují kolaterálem a jinými srovnatelnými finančními zdroji;

d)        pokud je k řízení příslušného úvěrového rizika nezbytné zajištění, přijímají pouze vysoce likvidní kolaterál podle článku 46 nařízení (EU) č. 648/2012 a regulačních technických norem přijatých na jeho základě;

e)        stanoví a uplatňují přiměřeně konzervativní srážky a limity koncentrace na hodnotu kolaterálu určeného k zajištění úvěrových expozic uvedených v písmenu c);

f)         zavedou právně závazná pravidla, aby kolaterál mohl být rychle prodán nebo zastaven, zejména v případě přeshraničního zajištění;

g)        stanoví limity pro příslušné úvěrové expozice;

h)        provádí analýzy a připravují plány, jak řešit případné zbytkové úvěrové expozice, přijímají pravidla a postupy k realizaci těchto plánů;

i)         poskytují úvěry pouze účastníkům, kteří u nich mají peněžní účet;

j)         zavedou automatizovaný postup splacení vnitrodenních úvěrů a pomocí účinných sankčních sazeb jakožto vhodného odrazujícího prostředku odrazují od úvěrů přes noc.

4.        Centrální depozitář s povolením nebo úvěrová instituce určená k poskytování bankovních doplňkových služeb splňují pro každý vypořádací systém následující zvláštní obezřetnostní požadavky k riziku likvidity spojenému s uvedenými službami:

a)        mají spolehlivý rámec pro měření, sledování a řízení rizika likvidity u každé měny vypořádacího systému, pro kterou fungují jako zúčtovatel;

b)        nepřetržitě sledují úroveň držených likvidních aktiv a stanovují hodnotu disponibilních likvidních aktiv s přihlédnutím k příslušným srážkám jejich ocenění;

c)        neustále měří svou potřebu likvidity a riziko likvidity; při tom berou v úvahu riziko likvidity vyplývající ze selhání dvou účastníků, vůči nimž mají největší expozice;

d)        zmírňují příslušná rizika likvidity pomocí zdrojů, jež jsou bezprostředně k dispozici, například dohod o předfinancování, a pokud to není možné, snaží se získat nezbytné úvěrové linky nebo podobné nástroje k pokrytí odpovídající potřeby likvidity pouze u institucí s přiměřeným rizikovým a tržním profilem a zjišťují, měří a sledují své riziko likvidity vyplývající ze vztahu s těmito institucemi;

e)        stanoví a prosazují vhodné limity koncentrace pro každého příslušného poskytovatele likvidity včetně své mateřské společnosti a dceřiných společností, přičemž zajistí, aby mohly překonat současný odchod minimálně dvou ze svých poskytovatelů likvidity;

ea)      sledují své potřeby vnitrodenní likvidity a to, jak jsou tyto potřeby plněny, a informují o tom příslušný orgán; tyto informace zahrnují[23]:

i)         maximální denní požadavek na likviditu;

ii)       dostupnou vnitrodenní likviditu;

iii)      celkové platby;

iv)       povinnosti spojené s určitou lhůtou a jiné velmi důležité povinnosti;

v)        hodnoty plateb zákazníků provedených jménem zákazníků finančních institucí;

vi)       vnitrodenní úvěrové linky poskytnuté zákazníkům finančních institucí;

vii)      načasování vnitrodenních plateb;

viii)    vnitrodenní objem plateb;

f)         stanoví a ověřují dostatečnost příslušných zdrojů pravidelnými a důkladnými zátěžovými testy;

g)        provádí analýzy a připravují plány, jak řešit případný nepokrytý nedostatek likvidity, a přijímají pravidla a postupy k realizaci těchto plánů;

h)        jejich služby týkající se vnitrodenních úvěrů jsou podloženy přiměřenými zdroji s přinejmenším stejnou dobou splatnosti, mezi něž patří kapitál, peněžní vklady a dohody o půjčkách;

i)         kde je to vhodné a možné, skládají příslušné peněžní zůstatky na vyhrazené účty u centrálních bank;

j)         zajistí, aby mohly kolaterál opakovaně použít a opakovaně zatížit hypotékou pouze s písemným souhlasem klienta, vyjma neplnících klientů, a aby veškeré získané odměny byly zveřejněny.

5.        Evropský orgán pro bankovnictví vypracuje po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a s členy Evropského systému centrálních bank návrhy regulačních technických norem k upřesnění následujícího:

a)        četnosti měření a sledování úvěrových expozic podle odst. 3 písm. b) a druhů nástrojů pro řízení rizik, které mají být používány k řízení rizik vyplývajících z těchto expozic;

b)        toho, co představují srovnatelné finanční zdroje pro účely odst. 3 písm. c);

c)        druhu kolaterálu, který lze považovat za kolaterál s nízkým úvěrovým rizikem, rizikem likvidity a tržním rizikem pro účely odst. 3 písm. d);

d)        toho, co představují odpovídající srážky při ocenění pro účely odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. b);

e)        limitů koncentrace pro hodnotu kolaterálu podle odst. 3 písm. e), pro úvěrové expozice podle odst. 3 písm. g) a pro poskytovatele likvidity podle odst. 4 písm. e);

f)         toho, co představují odrazující sankční sazby pro účely odst. 3 písm. j);

g)        podrobností týkajících se rámce pro sledování uvedeného v odst. 4 písm. b) a metodiky výpočtu hodnoty disponibilních likvidních aktiv pro účely odst. 4 písm. b) a měření potřeb likvidity a rizika likvidity uvedeného v odst. 4 písm. c);

h)        toho, co představují zdroje, jež jsou bezprostředně k dispozici, a přiměřený rizikový a tržní profil pro účely odst. 4 písm. d);

i)         četnosti, druhu a načasování zátěžových testů pro účely odst. 4 písm. f);

j)         kritérií pro posuzování, kde je vhodné a možné složit peněžní zůstatky na účty u centrálních bank pro účely odst. 4 písm. i).

ja)       úplného souboru ukazatelů podle odst. 4 písm. ea).

Evropský orgán pro bankovnictví předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 58

Dohled nad úvěrovými institucemi určenými k poskytování bankovních doplňkových služeb a centrální depozitáře s povolením působit jako úvěrová instituce

1.        Příslušný orgán ve smyslu směrnice 2006/48/ES odpovídá za udělování povolení úvěrovým institucím poskytujícím bankovní doplňkové služby a dohled nad nimi za podmínek stanovených v uvedené směrnici a za jejich dodržování čl. 57 odst. 3 a 4 tohoto nařízení.

2.        Příslušný orgán uvedený v článku 9 po konzultaci s příslušným orgánem uvedeným v odstavci 1 prověří a vyhodnotí alespoň jednou ročně, zda určené úvěrové instituce dodržují čl. 57 odst. 1 a zda jim všechna nezbytná ujednání mezi nimi a centrálním depozitářem umožňují splnit povinnosti stanovené v tomto nařízení.

3.        V zájmu ochrany účastníků vypořádacích systémů, které provozuje, centrální depozitář zajistí, aby mu kterákoli jím určená úvěrová instituce umožnila přístup ke všem nezbytným informacím pro účely tohoto nařízení, a jeho případné porušení oznámí příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1 a v článku 9.

4.        V zájmu jednotného, účinného a efektivního dohledu v Unii nad úvěrovými institucemi určenými k poskytování bankovních doplňkových služeb může Evropský orgán pro bankovnictví v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a s členy Evropského systému centrálních bank vydávat pokyny určené příslušným orgánům v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Hlava V

Sankce

Článek 59

Správní sankce a opatření

1.        Aniž by tím byla dotčena jejich pravomoc stanovit a ukládat trestní sankce, členské státy stanoví pravidla pro správní sankce a opatření, které se za okolností vymezených v článku 60 budou vztahovat na osoby odpovědné za porušení ustanovení tohoto nařízení, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Do 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí členské státy pravidla uvedená v prvním pododstavci Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Neprodleně také oznámí Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy všechny jejich následné změny.

2.        Příslušné orgány musí být schopny uplatňovat správní sankce a opatření na centrální depozitáře, určené úvěrové instituce, členy jejich řídících orgánů a jiné osoby, které skutečně řídí jejich činnost, jakož i na jakékoli jiné právnické nebo fyzické osoby odpovědné za porušení právních předpisů.

3.        Při výkonu svých sankčních pravomocí za okolností vymezených v článku 60 příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce a opatření povedou k žádoucím výsledkům tohoto nařízení, a koordinují svůj postup, aby se zabránilo možnému zdvojení a překrývání při uplatňování správních sankcí a opatření v přeshraničních případech v souladu s článkem 12.

3a.      Centrální depozitář odpovídá za jím způsobené ztráty, které utrpěli jeho členové nebo účastníci v důsledku ztráty finančního nástroje, s výjimkou případů, kdy může prokázat, že ztráta byla způsobena vnější událostí mimo jeho kontrolu, jejímž důsledkům se nedalo přes veškerou patřičně vynaloženou snahu zabránit. Kritéria odpovědnosti a podmínky náhrady ztrát nebo škod způsobených centrálními depozitáři, nedbalostí či pochybením jsou transparentní, založená na rizicích a v souladu s platnými právními předpisy a podléhají dohledu příslušného orgánu.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje po konzultaci s členy Evropského systému centrálních bank návrh regulačních technických norem, v nichž tuto odpovědnost vymezí, přičemž zohlední případy, kdy členské státy umožňují sdílené služby, a zavede ustanovení pro smluvní omezení odpovědnosti centrálního depozitáře.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy tento návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 60

Sankční pravomoci

1.        Tento článek se vztahuje na následující ustanovení tohoto nařízení:

a)        poskytování služeb vymezených v příloze v oddílech A, B a C v rozporu s články 14, 23 a 52;

b)        získání povolení požadovaného podle článků 14 a 52 na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1 písm. b) a v čl. 55 odst. 1 písm. b);

c)        nesplnění požadavku, aby centrální depozitář držel požadovaný kapitál, v rozporu s čl. 44 odst. 1;

d)        nesplnění organizačních požadavků na centrální depozitáře v rozporu s články 24 až 28;

e)        nedodržení pravidel chování centrálních depozitářů v rozporu s články 29 až 32;

f)         nesplnění požadavků na služby centrálního depozitáře v rozporu s články 34 až 38;

g)        nesplnění obezřetnostních požadavků na centrální depozitáře v rozporu s články 40 až 44;

h)        nesplnění požadavků na propojení centrálních depozitářů v rozporu s článkem 45;

i)         nekorektní odmítnutí centrálního depozitáře umožnit různé typy přístupu v rozporu s články 47 až 51;

j)         nesplnění zvláštních obezřetnostních požadavků na určené úvěrové instituce týkajících se úvěrových rizik v rozporu s čl. 57 odst. 3;

k)        nesplnění zvláštních obezřetnostních požadavků na určené úvěrové instituce týkajících se rizik likvidity v rozporu s čl. 57 odst. 4.

2.        Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů, mají příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem v případě porušení pravidel uvedeného v odstavci 1 pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a opatření:

a)        veřejné oznámení, v němž je uvedena osoba odpovědná za porušení pravidel a povaha daného porušení;

b)        příkaz osobě odpovědné za porušení pravidel, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

c)        odnětí povolení uděleného podle článků 14 a 52 v souladu s články 18 a 55;

d)        odvolání členů řídících orgánů institucí odpovědných za porušení;

e)        správní peněžité sankce do výše dvojnásobku zisku realizovaného následkem porušení pravidel, pokud jej lze stanovit;

f)         v případě fyzické osoby správní peněžité sankce do výše 5 milionů EUR nebo 10 % celkového ročního příjmu dané osoby v předchozím kalendářním roce;

g)        v případě právnické osoby správní peněžité sankce do výše 10 % celkového ročního obratu dané osoby v předchozím hospodářském roce; je-li podnik dceřinou společností mateřské společnosti, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky mateřského podniku na vrcholu skupiny v předchozím hospodářském roce.

3.        Příslušné orgány mohou mít kromě pravomocí uvedených v odstavci 2 i jiné sankční pravomoci a mohou stanovit vyšší úrovně správních peněžitých sankcí, než jsou ty, které stanovuje daný odstavec.

4.        Každá správní sankce nebo opatření uložené za porušení tohoto nařízení se zveřejňují bez zbytečného odkladu a obsahují přinejmenším údaje o druhu a povaze porušení a totožnost odpovědných osob, pokud však takové zveřejnění vážně neohrozí stabilitu finančních trhů. V případě, že by zveřejnění zúčastněným stranám způsobilo nepřiměřenou újmu, zveřejní příslušné orgány opatření a sankce s anonymními údaji.

Při zveřejňování sankcí musí být dodržena základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů.

Článek 61

Účinné uplatňování sankcí

1.        Při určování druhu a výše správní sankce nebo opatření berou příslušné orgány v úvahu následující kritéria:

a)        závažnost a délku trvání porušení pravidel;

b)        míru odpovědnosti odpovědné osoby;

c)        velikost a finanční sílu odpovědné osoby, kterou vyjadřuje celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem odpovědné fyzické osoby;

d)        význam realizovaného zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby nebo ztrát třetích stran plynoucích z porušení pravidel, pokud je lze stanovit;

e)        úroveň spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku či zamezené ztráty;

f)         předchozí porušení pravidel odpovědnou osobou.

2.        Příslušné orgány mohou vzít v úvahu i další faktory, pokud jsou specifikovány ve vnitrostátním právu.

Článek 62

Oznamování porušení pravidel

1.        Členské státy zavedou účinné mechanismy, které motivují k oznamování porušení tohoto nařízení příslušným orgánům.

2.        Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)        zvláštní postupy pro přijímání oznámení o porušení pravidel a jejich prošetřování;

b)        přiměřenou ochranu pro osoby, které oznámí možné nebo skutečné porušení;

c)        ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která oznámí potenciální nebo skutečné porušení, i obviněné osoby v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES;

d)        vhodný postup k zajištění práva obviněné osoby na obhajobu a vlastní vyjádření před přijetím konečného rozhodnutí, které se dané osoby týká, a práva využít účinné prostředky nápravy před soudem proti jakémukoliv rozhodnutí nebo opatření, které se dané osoby týká.

Článek 63

Přenesení pravomocí

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 ohledně čl. 2 odst. 2, čl. 22 odst. 6, čl. 23 odst. 1, čl. 23 odst. 4, čl. 30 odst. 1, čl. 30 odst. 3, čl. 37 odst. 1, čl. 50 odst. 1, čl. 50 odst. 2, čl. 50 odst. 3, čl. 51 odst. 2 a čl. 51 odst. 3.

Článek 64

Výkon přenesené pravomoci

1.        Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.        Přenesení pravomocí uvedené v článku 63 je svěřeno Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.        Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 63 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.        Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.        Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 63 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 65

Prováděcí pravomoci

Komise je zmocněna k přijímání prováděcích aktů podle čl. 23 odst. 6 a čl. 52 odst. 2 třetího pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 66 odst. 2.

Článek 66

Postup projednávání ve výboru

1.        Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES[24]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.        Pokud Komise vykonává prováděcí pravomoci svěřené jí tímto nařízením, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Hlava VI

Akty v přenesené pravomoci, přechodná ustanovení, změny směrnice 98/26/ES a závěrečná ustanovení

Článek 67

Přechodná ustanovení

1.        Instituce, které poskytovaly služby uvedené v příloze před [pro Úř. věst.: prosím vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] a byly oznámeny Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy jako centrální depozitáře za podmínek stanovených v čl. 19 odst. 4, získají všechna povolení nezbytná pro účely tohoto nařízení do 31. prosince 2014.

2.        ▌Centrální depozitář usazený ve třetí zemi, který poskytuje služby centrálního depozitáře uvedené v příloze 1, získá do 1. ledna 2015 buď všechna povolení od příslušného orgánu členského státu, v němž poskytuje své služby, jestliže má v úmyslu se usadit a poskytovat služby na základě článku 14, nebo o uznání od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, jestliže má v úmyslu poskytovat služby na základě článku 23.

3.        Pokud ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost centrální depozitář usazený ve třetí zemi již poskytuje služby v členském státě v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu, je mu povoleno pokračovat v poskytování služeb, dokud mu není uděleno nebo zamítnuto povolení uvedené v článku 14 nebo jeden rok poté, co mu je uděleno nebo zamítnuto uznání uvedené v článku 23.

4.        Propojení mezi centrálním depozitářem usazeným ve třetí zemi a centrálními depozitáři povolenými v členských státech se připouští do doby, dokud není uděleno nebo zamítnuto povolení uvedené v článku 14 nebo uznání uvedené v článku 23.

Článek 68

Změna směrnice 98/26/ES

1.        V čl. 2 písm. a) prvním pododstavci směrnice 98/26/ES se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„-        označená za systém, aniž jsou dotčeny jiné obecně použitelné přísnější podmínky stanovené vnitrostátním právem, a oznámená Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy členským státem, jehož právem se dohoda řídí, poté, co se členský stát ujistí o přiměřenosti pravidel systému.“

2.        Do [šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy přijmou, zveřejní a sdělí Komisi opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními odstavce 1.

Článek 69

Zprávy a posouzení

1.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví a orgány uvedenými v článcích 9 a 11 předloží Komisi roční zprávy, v nichž posoudí tendence, potenciální rizika a slabá místa a v případě potřeby doporučí preventivní nebo nápravná opatření pro trhy se službami, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto zprávy obsahují alespoň následující posouzení:

a)        ▌efektivnosti vypořádání domácích a přeshraničních operací za jednotlivé členské státy na základě počtu a objemu selhání vypořádání, objemu sankcí uvedených v čl. 7 odst. 4, počtu a objemu náhradních koupí uvedených v čl. 7 odst. 4 a jiných vhodných kritérií;

b)        ▌ se stanovením rozsahu vypořádání, které neprobíhá ve vypořádacích systémech provozovaných centrálními depozitáři, na základě počtu a objemu obchodů a jiných vhodných kritérií, která stanovil na základě informací obdržených podle čl. 16. odst. 2;

c)        ▌přeshraničního poskytování služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, na základě počtu a druhů propojení centrálních depozitářů, počtu zahraničních účastníků vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, počtu a objemu obchodů, na nichž se podílejí tito účastníci, počtu zahraničních emitentů evidujících cenné papíry v centrálním depozitáři podle článku 47 a jiných vhodných kritérií;

ca)      fungování srovnávacího hodnocení u přeshraničního dohledu podle čl. 22 odst. 5a a toho, zda by bylo vhodné přejít na formální kolegia orgánů dohledu vzhledem ke změnám v  konkurenčním prostředí po uskutečnění obchodu, včetně případného vstupu nových subjektů a konsolidace počtu centrálních depozitářů a výsledků dalších hodnocení provedených podle tohoto článku;

cb)      potřeby dalších sankcí za selhání při vypořádání v souvislosti s repo operacemi, jež bude případně předloženo společně s legislativním návrhem;

cc)      potřeby větší flexibility, pokud jde o sankce za selhání při vypořádání v souvislosti s nelikvidními převoditelnými cennými papíry, jež bude případně předloženo společně s legislativním návrhem;

2.        Zprávy uvedené v odstavci 1 pokrývají vždy kalendářní rok a jsou předkládány Komisi před 30. dubnem následujícího kalendářního roku.

2a.      Do [pro Úř. věst.: prosím vložte datum: tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] připraví Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropský orgán pro bankovnictví po konzultaci s Evropským systémem centrálních bank zprávu, v níž posoudí, zda by se centrálním depozitářům mělo i nadále povolovat, aby poskytovaly bankovní doplňkové služby prostřednictvím stejné právnické osoby podle článku 52, a zda tato činnost představuje riziko pro finanční stabilitu a soutěž v oblasti vypořádacích služeb v Unii. Uzná-li to Komise za vhodné, může na základě této zprávy předložit legislativní návrh na omezení této činnosti prostřednictvím jedné právnické osoby.

2b.      Do [pro Úř. věst.: prosím vložte datum: tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní Komise hodnocení toho, zda je proveditelné a žádoucí, aby se některá nebo všechna ustanovení tohoto nařízení vztahovala rovněž na všechny nebo na určité subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a zváží, zda je vhodné předložit legislativní návrhy.

Článek 70

Vstup v platnost a použitelnost

1.        Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.        Článek 5 se použije ode dne 1. ledna 2015.

3.        Čl. 3 odst. 1 se použije od 1. ledna 2015 na převoditelné cenné papíry emitované po tomto datu a od 1. ledna 2020 na všechny převoditelné cenné papíry.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda / předsedkyně                                   předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

Seznam služeb

Oddíl AZákladní služby centrálního depozitáře

1.        Prvotní zaevidování cenných papírů v knihovacím systému („služba registrace“);

2.        Vedení účtů cenných papírů na nejvyšší úrovni („služba centrální evidence“);

3.        Provozování vypořádacího systému („služba vypořádání“)

Oddíl B

Nebankovní doplňkové služby centrálního depozitáře, které nepředstavují úvěrové riziko ani riziko likvidity

Služby poskytované centrálními depozitáři na podporu bezpečnosti, efektivnosti a transparentnosti trhů s cennými papíry, mezi něž patří:

1.        Služby související s vypořádáním, například:

a)  organizování mechanismu pro půjčky cenných papírů jako prostředník mezi účastníky vypořádacího systému;

b)  poskytování služeb správy zajištění jako prostředník pro účastníky vypořádacího systému;

c)  párování příkazů k vypořádání, směrování pokynů, potvrzování obchodů, ověřování obchodů.

2.        Služby související s registrací a centrální evidencí, například:

a)  služby týkající se seznamů akcionářů/podílníků;

b)  ▌zpracování úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech, včetně služeb v oblasti daní, valných hromad a poskytování informací;

c)  služby pro nové emise včetně emisí cenných papírů a jejich přijímání do vypořádacího systému, přidělování kódů ISIN a podobných kódů a jejich správy;

d)  směrování a zpracování pokynů, předávání platebních příkazů, výběr a zpracování poplatků a související podávání zpráv.

3.        Poskytování, vedení nebo provozování účtů cenných papírů v souvislosti s vypořádáním, správou zajištění, jinými doplňkovými službami a souvisejícími službami v oblasti správy aktiv.

4.        Jakékoli jiné služby, například:

a)  poskytování všeobecných služeb správy zajištění jako prostředník;

b)  zajišťování výkaznictví pro účely regulace;

c)  poskytování informací, údajů a statistik institucím pro průzkum trhu / statistickým úřadům či jiným vládním nebo mezivládním subjektům;

d)  poskytování služeb IT a provozních služeb.

Sekce CBankovní doplňkové služby

1.        Podpůrné služby pro poskytování základních nebo doplňkových služeb uvedených v oddílech A a B:

a)        vedení peněžních účtů a přijímání vkladů účastníků vypořádacího systému a majitelů účtů cenných papírů ve smyslu bodu 1 přílohy 1 směrnice .../.../EU [nová směrnice o kapitálových požadavcích];

b)        ▌poskytování hotovostních úvěrů se splatností nejpozději následující provozní den, hotovostních půjček pro předběžné financování úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech a půjček cenných papírů majitelům účtů cenných papírů ve smyslu bodu 2 přílohy 1 směrnice .../.../EU [nová směrnice o kapitálových požadavcích];

c)        platební služby se zpracováním hotovostních a devizových operací ve smyslu bodu 3 přílohy 1 směrnice .../.../EU [nová směrnice o kapitálových požadavcích];

ca)      záruky a závazky ve vztahu k zápůjčkám a výpůjčkám cenných papírů ve smyslu bodu 6 přílohy 1 směrnice .../.../EU [nová směrnice o kapitálových požadavcích];

cb)      správa pokladny zahrnující devizové operace a převoditelné cenné papíry ve vztahu ke správě dlouhodobých zůstatků účastníků ve smyslu bodu 7 písm. b) a e) přílohy 1 směrnice .../.../EU [nová směrnice o kapitálových požadavcích].

• [1]  Úř. věst. C 310, 13.10.2012, s. 12.
• [2]  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 76.
• [3] ^* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
• [4]               Úř. věst. C 310, 13.10.2012, s. 12.
• [5]               Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 76.
• [6]               Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.
• [7]               FSB „Reducing the moral hazard posed by systemically important financial institutions“ (Omezení morálního hazardu, který představují systémově důležité finanční instituce), 20. října 2010.
• [8]               Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.
• [9]               Závěry z 2911. zasedání Rady ECOFIN dne 2. prosince 2008.
• [10]             Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.
• [11]             Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
• [12]             Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.
• [13]             Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.
• [14]             Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.
• [15]             Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.
• [16]             „Evropský kodex chování v oblasti clearingu a vypořádání“ podepsaný Federací evropských burz cenných papírů (FESE), Evropským sdružením clearingových center (EACH) a Evropským sdružením centrálních depozitářů cenných papírů (ECSDA) dne 7. listopadu 2006.
• [17]             Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
• [18]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
• [19]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
• [20]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
• [21]             Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120.
• [22]             Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6.
• [23]  Basilejský výbor pro bankovní dohled, konzultační dokument „Sledování ukazatelů pro řízení vnitrodenní likvidity“, červenec 2012.
• [24]             Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V letech následujících po finanční krizi, která začala v roce 2008, provedla EU systematické posouzení každé fáze obchodního cyklu ve snaze posílit naše finanční struktury a předejít další krizi v budoucnosti. Díky návrhu Komise na nařízení v oblasti vypořádání obchodů s cennými papíry a centrálních depozitářů cenných papírů se nyní můžeme soustředit na poslední fázi tohoto procesu, která zahrnuje infrastrukturu a služby následující po obchodování s cennými papíry.

V minulosti jsme se zaměřovali hlavně na snižování nákladů pro investory a zvyšování efektivity, v období po krizi se však pozornost finančních regulátorů a tvůrců politik v oblasti služeb následujících po obchodování s cennými papíry rozšířila i na zajištění toho, aby naše finanční infrastruktura pokud možno co nejvíce snižovala riziko protistrany, byla odolná a sloužila potřebám koncového investora.

Dokončení jednotného trhu je klíčovou prioritou pro všechny orgány a instituce EU usilující o zvýšení konkurenceschopnosti, růstu a finanční stability. V zájmu snižování rizika a zajištění konkurenčního prostředí pro služby následující po obchodování s cennými papíry je nutné se více zaměřit na stávající modely centrálních depozitářů cenných papírů po celé EU. Musíme posoudit, zda jsou stávající modely vhodné pro budoucí rozvoj jednotného trhu. Jednou z nejaktuálnějších novinek je zavedení systému ECB nazvaného Target2Securities (T2S), který má být spuštěn v roce 2015. Zatímco v minulosti existoval v každém členském státě jediný centrální depozitář cenných papírů, po zavedení T2S budeme moci sledovat, jak by se mohl rozvinout jednodušší a integrovanější model.

Zpravodaj se v této zprávě zaměřil na stávající systémy vypořádání po obchodování s cennými papíry a snažil se posoudit, kde by mohla být provedena zlepšení pro potřeby všech investorů. Tento právní předpis má dále za cíl podporovat nové aktéry, aby se posílilo konkurenční prostředí, snížit náklady na přeshraniční vypořádání a omezit riziko protistrany; všem těmto cílům se věnuje i tato zpráva.

Vypořádací cykly a disciplína při vypořádání obchodů

Aby mohl systém Target2Securities přinést skutečné přínosy, je třeba harmonizovat vypořádací cykly. Mnoho členských států a další mezinárodní trhy se již shodují na pravidlu T+2, což znamená, že určený den vypořádání musí být nejpozději druhý provozní den po uzavření obchodu. To se jeví jako přiměřený první krok, přičemž tuto lhůtu by snad mohlo být možné v budoucnu ještě zkrátit.

V současné době neexistuje v EU žádná společná definice toho, co představuje selhání vypořádání, a proto je velmi těžké posoudit, jaký dopad má na trh. Všechny případy selhání vypořádání by měly být oznámeny regulátorovi a pravidelně zveřejňovány v souhrnné podobě.

S cílem omezit problémy, které selhání vypořádání způsobuje, by bylo vhodné zavést sankce na takovéto účastníky trhu a hostitelské strany by měly mít možnost zahájit postup náhradní koupě čtyři dny po určeném dni vypořádání, pokud jejich protistrana nepředloží cenné papíry. A dále.

Trhy pro růst malých a středních podniků

Veškeré právní předpisy EU týkající se trhů by měly být vypracovány na míru trhům pro růst malých a středních podniků tak, aby podporovaly účast většího počtu malých a středních podniků na kapitálových trzích, zejména s cílem snížit závislost společností na bankovních úvěrech. Vzhledem k často méně likvidní povaze cenných papírů malých a středních podniků je proto vhodné umožnit, aby byly trhy pro růst malých a středních podniků vyňaty ze sankcí za selhání vypořádání po dobu až 15 dnů po určeném dni vypořádání, kdy může být rovněž zahájen postup náhradní koupě. Pravidlo T+2 by sice stále mělo obecně platit, ale provozovatelé těchto trhů by měly umožnit určitou flexibilitu.

Dohled

Hlavní odpovědnost za povolování centrálních depozitářů cenných papírů a dohled nad nimi by měly mít členské státy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by však měl provést specializované srovnávací hodnocení vnitrostátních příslušných orgánů v případě centrálních depozitářů cenných papírů, které pravidelně poskytují přeshraniční služby, aby se podpořil účinný rozvoj a následně koordinoval dohled nad jednotnou evropskou infrastrukturou služeb následujících po obchodování s cennými papíry. Informace týkající se fungování centrálních depozitářů cenných papírů by měly být na požádání k dispozici všem příslušným orgánům.

Bankovní služby

Za účelem zajištění co největší odolnosti centrálních depozitářů cenných papírů a zachování rovných podmínek po celé EU, pokud se jeví jako vhodné, že centrální depozitář cenných papírů chce poskytovat bankovní služby, aby mohl vykonávat svou primární funkci, musí být pro účely poskytování těchto služeb vytvořen oddělený právní subjekt v souladu s příslušnými bankovními předpisy (CRD IV). Je důležité, aby instituce poskytující tyto služby byly regulovány podle nejvyšších možných standardů, jelikož na tržní infrastrukturu jsou kladeny vysoké nároky prostřednictvím ústředních protistran a zvýšených potřeb na správu kolaterálu. Pokud by například část centrálního depozitáře cenných papírů věnující se vypořádání selhala v důsledku selhání jednoho z jejích poskytovatelů vnitrodenní likvidity, pak by měla existovat možnost, aby ji jiná banka zúčtovatele nahradila, aniž by došlo k úplnému selhání centrálního depozitáře cenných papírů. Oddělení jednotlivých činností v rámci skupiny by mělo zajistit, aby v případě nouze bylo jednodušší zajistit klientům kdykoliv přístup k jejich cenným papírům. Podobná situace by v integrovaném modelu vyžadovala právní řešení ze strany správců. Obavy mezinárodních regulátorů v tomto ohledu jsou jasně patrné v pokynech vypracovaných Výborem pro platební a vypořádací systémy (CPSS) a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO) a v dokumentu nedávno zveřejněném Basilejským výborem pro bankovní dohled. Zdá se, že případná nižší efektivita způsobená tím, že výše uvedené dvě části centrálního depozitáře cenných papírů fungují jako oddělené právní subjekty, je plně vynahrazena nižším systémovým rizikem pro koncového investora, který se vyhne složitějším procesům řešení.

Pokud nebude oddělení bankovních služeb od vypořádacích služeb zahrnuto do tohoto nařízení, měl by být vytvořen zvláštní režim, který by zahrnoval činnosti mezinárodních centrálních depozitářů cenných papírů s ohledem na jejich roli jakožto systémově důležitých finančních institucí.

Propojení centrálních depozitářů

Za účelem dosažení integrovanějšího prostředí napříč EU by bylo vhodné snížit administrativní zátěž centrálních depozitářů, které se vzájemně propojují, pokud se jedná o standardní propojení, které nezahrnuje přenos rizika. Díky systému Target2Securities budou tato propojení bezpečnější a přínosnější pro účastníky trhu. Jiné typy propojení by měly být rovněž podporovány, ale vyžadují přísnější dohled a měly by podléhat výslovnému schválení.

Internalizace

Neexistují žádné ukazatele ohledně objemu vypořádacích činností probíhajících mimo vypořádací systémy provozované centrálními depozitáři a centrálními bankami v EU. Tyto činnosti by sice mohly vyvinout pozitivní konkurenční tlak na tržní infrastrukturu a snížit náklady pro investory, zpravodaj se však domnívá, že k veškerému vypořádání by mělo docházet v rámci regulovaného prostředí. Vzhledem k nedostatku informací o tomto druhu činností je nezbytné, aby toto nařízení stanovilo rámec pro hlášení internalizovaného vypořádání, aby bylo možno je lépe pochopit a případně upravit pravidla.

Oddělení účtů

Investoři by měli mít možnost vybrat si úroveň ochrany požadovanou pro jejich aktiva během celého procesu od uzavření obchodu až po dobu po jeho uzavření. To znamená, že centrální depozitáře by měly nabízet úplně oddělené účty klientů a souhrnné účty, pokud by to investor preferoval, za rozumnou cenu. Vnitrostátní právní předpisy, které to neumožňují, by měly být pozměněny, aby se mohly snížit náklady pro koncového investora, který si vybere takovýto účet.

Další použití finančního kolaterálu

Vzhledem k tomu, že nařízení jako EMIR a CRD IV kladou na finanční instituce vyšší požadavky na finanční kolaterál, je velmi důležité, aby regulátoři mohli kontrolovat, jak se tento kolaterál dále používá. Pro tzv. stínové bankovnictví budou vypracovány podrobné pokyny, centrální depozitáře však prostřednictvím půjček cenných papírů a služby registrace sehrávají klíčovou roli, takže mohou regulátorům nejlépe poradit, jak v této oblasti postupovat. Nehledě na to by však měl být od koncových investorů vždy vyžadován informovaný souhlas, pokud jsou jejich aktiva využívána někým dalším pro jiné účely v řetězci služeb následujících po uzavření obchodu, a veškeré odměny získané v souvislosti s dalším použitím finančního kolaterálu by měly být transparentní.

Dematerializace

Členským státům, které ještě neprovedly úplnou dematerializaci, by měla být stanovena lhůta, aby se zajistilo, že všichni investoři budou moci využívat výhod jednotného trhu finančních služeb. Drobní investoři by měli obdržet komplexní informace o přechodu z cenných papírů v listinné podobě na zaknihované cenné papíry a o přínosech a bezpečnosti elektronických záznamů oproti papírovým certifikátům. Aby mohli akcionáři hrát aktivnější roli při výkonu svých práv v podnicích, je nutno vytvořit centrální rejstříky, které usnadní výkon těchto práv. Vzhledem k tomu, že je třeba změnit investiční kulturu, mělo by být stanoveno dostatečně dlouhé období na adaptaci, ačkoliv změna na zaknihované cenné papíry v okamžiku vypořádání obchodu, spíše než v okamžiku uzavření obchodu, by přechod na elektronickou podobu cenných papírů usnadnila.

Právo cenných papírů a kolizní normy

Je třeba dospět ke konsenzu ohledně kolize právních předpisů v oblasti cenných papírů v jednotlivých členských státech, aby byla ustanovení tohoto nařízení skutečně funkční. Spojit každého emitenta s centrálním depozitářem jeho vlastního členského státu je v rozporu s pravidly jednotného trhu, a proto je třeba tuto otázku vyřešit. Toto nařízení by mělo především zaručit všem účastníkům trhu právní jistotu, která by měla být dále posílena právními předpisy v oblasti práva cenných papírů.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (28. 11. 2012)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES
(COM(2012)0073 – C7‑0071/2012 – 2012/0029(COD))

Navrhovatel: Dimitar Stoyanov

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Společnost vydávající převoditelné cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, zajistí, aby tyto cenné papíry byly zachyceny v zaknihované podobě prostřednictvím imobilizace vydáním hromadného cenného papíru zastupujícího celou emisi nebo formou přímé emise cenných papírů v dematerializované podobě.	1. Právní subjekt vydávající převoditelné cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, zajistí, aby tyto cenné papíry byly zachyceny v zaknihované podobě prostřednictvím imobilizace vydáním hromadného cenného papíru zastupujícího celou emisi nebo formou přímé emise cenných papírů v dematerializované podobě.
Odůvodnění
Převoditelné cenné papíry mohou vydávat společnosti nebo jiné právní subjekty, například členské státy, regionální či místní orgány členských států nebo veřejné mezinárodní instituce. Navrhuje se rozšířit rozsah čl. 3 odst. 1 navrhovaného nařízení o další vydavatele cenných papírů vedle společností, a to nahrazením termínu „společnost“ termínem „právní subjekt“. Pokud bude tento návrh přijat, měl by se náležitě pozměnit i čl. 4 odst. 1 navrhovaného nařízení.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Orgány členského státu, ve kterém je společnost vydávající cenné papíry usazena, jsou příslušné pro zajištění uplatňování čl. 3 odst. 1.	1. Orgány členského státu, ve kterém je právní subjekt vydávající cenné papíry usazen, jsou příslušné pro zajištění uplatňování čl. 3 odst. 1.
Odůvodnění
Viz odůvodnění k pozměňovacímu návrhu č. 1.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede postupy, které usnadní vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, jež nejsou vypořádány v určený den vypořádání. Tyto postupy zahrnují dostatečně odrazující mechanismus sankcí pro účastníky, kteří způsobili selhání vypořádání.	2. Centrální depozitář u každého vypořádacího systému, který provozuje, zavede postupy, které usnadní vypořádání obchodů s finančními nástroji uvedenými v čl. 5 odst. 1, jež nejsou vypořádány v určený den vypořádání. Tyto postupy zahrnují jednotný, dostatečně odrazující mechanismus sankcí pro účastníky, kteří způsobili selhání vypořádání.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Na účastníka vypořádacího systému, který nedodá finanční nástroje uvedené v čl. 5 odst. 1 přijímajícímu účastníku k určenému dni vypořádání, se uplatní pravidlo náhradní koupě, při níž jsou dané nástroje nejpozději do čtyř dnů po určeném dni vypořádání zakoupeny na trhu a dodány příjemci, a další opatření v souladu s odstavcem 4.	3. Na účastníka vypořádacího systému, který nedodá finanční nástroje uvedené v čl. 5 odst. 1 přijímajícímu účastníku k určenému dni vypořádání, se uplatní pravidlo náhradní koupě, při níž jsou dané nástroje do čtyř dnů po určeném dni, kdy mělo proběhnout vypořádání, zakoupeny na trhu a dodány příjemci, a tento účastník splní závazná opatření v souladu s odstavcem 4.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 5 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) v případě, že nelze uskutečnit náhradní koupi, byla částka peněžité náhrady vyplacené přijímajícímu účastníkovi vyšší než cena finančních nástrojů dohodnutá při uzavření obchodu a poslední zveřejněná cena těchto nástrojů v obchodním systému, v němž byl obchod uzavřen, a dostatečně odrazující pro neplnícího účastníka;	c) v případě, že nelze uskutečnit náhradní koupi, byla částka peněžité náhrady vyplacené přijímajícímu účastníkovi výrazně vyšší než cena finančních nástrojů dohodnutá při uzavření obchodu a poslední zveřejněná cena těchto nástrojů v obchodním systému, v němž byl obchod uzavřen, a je proto dostatečně odrazující pro neplnícího účastníka;
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Povolený centrální depozitář může mít účast pouze v právnické osobě, jejíž činnost je omezena na poskytování služeb stanovených v příloze v oddílech A a B.	4. Povolený centrální depozitář může mít účast v jakékoli právnické osobě, bez ohledu na průmyslové odvětví. Taková účast podléhá souhlasu příslušného orgánu.
Odůvodnění
Mohou existovat legitimní důvody pro to, aby měl centrální depozitář účast v dalších právních subjektech nebo aby působil v dceřiných společnostech v jiném, avšak souvisejícím oboru (např. IT). Aby se zabránilo ohrožení základních služeb centrálního depozitáře těmito činnostmi, měl by být pro každé nabytí účasti požadován souhlas vnitrostátního regulačního orgánu.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) pokud centrální depozitář závažně a soustavně porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení.	d) pokud centrální depozitář závažně nebo soustavně porušuje požadavky stanovené v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Výbory uživatelů mohou správnímu orgánu předložit stanovisko obsahující podrobné zdůvodnění cenové struktury centrálního depozitáře. Dojde-li ke střetu zájmů na straně člena uživatelského výboru, zdrží se tento člen jakéhokoli ovlivňování dotčeného stanoviska.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že některé banky jsou uživateli centrálního depozitáře a přitom nabízejí zároveň konkurenční služby, je důležité při vydávání doporučení týkajících se cenové struktury centrálního depozitáře zabránit střetům zájmů.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Centrální depozitář vede odděleně účty nákladů a výnosů z poskytnutých služeb a tyto informace poskytuje příslušnému orgánu.	6. Centrální depozitář vede odděleně účty nákladů a výnosů z poskytnutých základních a doplňkových služeb, tak jak jsou definovány v oddílech A a B přílohy, a tyto informace poskytuje příslušnému orgánu.
Odůvodnění
Nemá smysl, aby depozitáře poskytovaly informace o výnosech a nákladech u každé jednotlivé služby; tyto informace mohou být navíc citlivé z hlediska právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Je vhodnější omezit požadavek na poskytování informací odlišujících na jedné straně náklady a výnosy za základní služby a na druhé stráně náklady a výnosy za služby doplňkové.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Otázky týkající se majetkových aspektů ve vztahu k finančním nástrojům v držení centrálního depozitáře se řídí právem země, v níž je veden příslušný účet.	1. Otázky týkající se majetkových aspektů ve vztahu k finančním nástrojům v držení centrálního depozitáře se řídí právem země, v níž je veden příslušný účet, s výjimkou případů, kdy je finanční nástroj vydán v jiné zemi – v tom případě se použije právo této země.
Odůvodnění
Jak je zdůrazněno ve stanovisku Evropské centrální banky, je zapotřebí více objasnit, jaké právo se použije na držení cenných papírů.

POSTUP

Název	Obchody s cennými papíry v EU, centrální depozitář cenných papírů a změna směrnice 98/26/ES
Referenční údaje	COM(2012)0073 – C7-0071/2012 – 2012/0029(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ECON 15.3.2012
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	JURI 15.3.2012
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Dimitar Stoyanov 25.4.2012
Projednání ve výboru	10.10.2012
Datum přijetí	27.11.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	17 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Evelyn Regner, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Cecilia Wikström
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Sergio Gaetano Cofferati, Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, József Szájer, Axel Voss

POSTUP

Název	Obchody s cennými papíry v EU, centrální depozitář cenných papírů a změna směrnice 98/26/ES
Referenční údaje	COM(2012)0073 – C7-0071/2012 – 2012/0029(COD)
Datum předložení EP	7.3.2012
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ECON 15.3.2012
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	JURI 15.3.2012
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Kay Swinburne 10.5.2011
Projednání ve výboru	19.9.2012	18.12.2012
Datum přijetí	4.2.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 3 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Burkhard Balz, Elena Băsescu, Jean-Paul Besset, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Sophie Auconie, Jean-Pierre Audy, Pervenche Berès, Lajos Bokros, Herbert Dorfmann, Danuta Maria Hübner, Sophia in ‘t Veld, Krišjānis Kariņš, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Emilie Turunen, Roberts Zīle
Datum předložení	14.2.2013