Postup : 2013/2103(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0071/2014

Předložené texty :

A7-0071/2014

Rozpravy :

PV 24/02/2014 - 25
CRE 24/02/2014 - 25

Hlasování :

PV 26/02/2014 - 9.15

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0162

ZPRÁVA     
PDF 271kWORD 176k
4. února 2014
PE 519.748v03-00 A7-0071/2014

o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů

(2013/2103(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Mary Honeyball

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů

(2013/2103(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 4 a 5 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–   s ohledem na článek 6 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, jehož cílem je bojovat proti všem formám obchodování se ženami a využívání prostituce žen,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

–   s ohledem na prohlášení OSN z roku 1993 o odstranění násilí páchaného

     na ženách, jehož článek 2 stanoví, že násilí páchané na ženách zahrnuje:

     „fyzické, sexuální a psychologické násilí, k němuž dochází v rámci celé společnosti,

     včetně znásilnění, pohlavního zneužívání, sexuálního obtěžování a zastrašování na pracovišti, ve vzdělávacích institucích i na jiných místech, obchodování se ženami a nucené prostituce“,

–   s ohledem na Palermský protokol z roku 2000 o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN o nadnárodním organizovaném zločinu a je k ní přiložen,

–   s ohledem na strategický cíl D. 3 akční platformy a Pekingského prohlášení z roku 1995,

–   s ohledem na úmluvu MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci, jejíž článek 2 definuje nucenou práci,

–   s ohledem na Bruselskou deklaraci Mezinárodní organizace pro migraci o předcházení obchodování s lidmi a boji proti němu, v němž vyzývá k přijetí ucelené, multidisciplinární a účinně koordinované politiky, jež zapojí subjekty ve všech dotčených oblastech,

–   s ohledem na doporučení Rady Evropy v této oblasti, např. doporučení č. R 11 z roku 2000 týkající se obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, doporučení č. R 5 z roku 2002 týkající se ochrany žen před násilím a doporučení 1545 z roku 2002 týkající se kampaně proti obchodování se ženami,

–   s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi,

–   – s ohledem na návrh doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy s názvem „Kriminalizace nákupu sexuálních služeb v zájmu boje proti obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování“, dokument č. 12920 ze dne 26. dubna 2012,

–   s ohledem na rozhodnutí ministerské rady OBSE č. 1, které bylo přijato ve Vídni v roce 2000 na podporu opatření OBSE, a na akční plán OBSE k boji proti obchodování s lidmi (rozhodnutí č. 557 přijaté v roce 2003),

–   s ohledem na články 2 a 13 Smlouvy o Evropské unii,

–   s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002,

–   s ohledem na usnesení Rady o iniciativách k boji proti obchodování s lidmi, a zejména se ženami(1),

–   s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 1995 o čtvrté světové konferenci o ženách konané v Pekingu pod názvem „Opatření pro rovnost, rozvoj a mír“(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 1997 o sdělení Komise o nedovoleném a škodlivém obsahu na internetu(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 1997 o potřebě zahájit v celé Evropské unii kampaň za nulovou toleranci násilí páchaného na ženách(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 1997 o zelené knize Komise o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti při poskytování audiovizuálních a informačních služeb(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. listopadu 1997 o sdělení Komise o boji proti sexuální turistice zaměřené na děti a příručce EU, jak přispět k lepší prevenci pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 1997 o sdělení Komise o obchodování se ženami za účelem pohlavního vykořisťování(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. května 1998 o návrhu doporučení Rady o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti při poskytování audiovizuálních a informačních služeb(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 1998 o dodržování lidských práv v Evropské unii(9),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 1999 o harmonizaci forem ochrany, jež doplňují postavení uprchlíka v Evropské unii(10),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 30. března 2000 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění opatření k boji proti sexuální turistice zaměřené na děti(11),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. dubna 2000 o podnětu Rakouské republiky k přijetí rozhodnutí Rady o boji proti dětské pornografii na internetu(12),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu(13),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2000 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Za další opatření v boji proti obchodování se ženami“(14),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2000 o sdělení Komise o obětech trestných činů v Evropské unii: úvahy o normách a opatřeních(15),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2001 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o boji proti obchodování s lidmi(16),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2006 o strategiích prevence obchodování s ženami a dětmi a jejich sexuálního vykořisťování(17),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2006 o současném stavu boje proti násilí na ženách a případných budoucích krocích(18),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o nucené prostituci v rámci mezinárodních sportovních událostí(19),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách(20),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(21),

–   s ohledem na své usnesení zde dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a nezletilých dívkách(22),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy(23),

–   – s ohledem na kampaň Evropské ženské lobby pro zvýšení povědomí s názvem „Not for sale“ (Ženy nejsou na prodej),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0071/2014),

A. vzhledem k tomu, že prostituce a nucená prostituce jsou genderovými jevy celosvětového rozměru, neboť se týkají přibližně 40 až 42 milionů osob na celém světě a převážná většina osob, které se prostituují, jsou ženy a nezletilé dívky a téměř všichni zákazníci jsou muži, a vzhledem k tomu, že tento jev je tedy současně příčinou i následkem nerovnosti žen a mužů a dále tuto nerovnost posiluje;

B.  vzhledem k tomu, že prostituce je formou otroctví, která je neslučitelná s lidskou důstojností a základními lidskými právy;

C. vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, pro sexuální či jiné motivy vykořisťování, patří k nejhrůznějším druhům porušování lidských práv, a vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi celosvětově roste v důsledku navyšování organizované trestné činnosti a její ziskovosti;

D. vzhledem k tomu, že práce je jedním z hlavních zdrojů seberealizace člověka, jehož prostřednictvím jednotlivci přispívají k prosperitě společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že prostituce a nucená prostituce jsou svou podstatou svázány s nerovností žen a mužů ve společnosti a ovlivňují postavení žen a mužů ve společnosti a způsob vnímání jejich vzájemných vztahů a rovněž sexuality;

F.  vzhledem k tomu, že pohlavní a reprodukční zdraví je podporováno zdravými přístupy k sexualitě založenými na vzájemném respektu;

G. vzhledem k tomu, že směrnice 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí stanoví významná ustanovení na ochranu obětí;

H. vzhledem k tomu, že politika v oblasti prostituce má vliv na dosažení rovnosti žen a mužů, ovlivňuje chápání genderové problematiky a vysílá zprávu a vštěpuje normy celé společnosti, včetně mladých lidí;

I.   vzhledem k tomu, že prostituce funguje jako forma podnikání a vytváří trh, na němž jsou vzájemně propojeny různé subjekty a kde kuplíři a zprostředkovatelé prostituce jednají tak, aby posílili své trhy a maximalizovali zisk, a vzhledem k tomu, že osoby platící za sexuální služby hrají klíčovou úlohu, neboť udržují poptávku na tomto trhu;

J.   vzhledem k tomu, že podle WHO je podmínkou sexuálního zdraví pozitivní a ohleduplný přístup k sexualitě a sexuálním vztahům a možnost uspokojujících a bezpečných sexuálních zážitků, které nejsou provázeny nucením, diskriminací či násilím;

K. vzhledem k tomu, že prostituce redukuje všechny intimní akty na jejich peněžní hodnotu a lidskou bytost snižuje na úroveň zboží nebo objektu využívaného zákazníkem;

L.  vzhledem k tomu, že převážná většina osob, které se prostituují, pochází ze zranitelných skupin;

M. vzhledem k tomu, že zprostředkování prostituce je úzce spojeno s organizovaným zločinem;

N. vzhledem k tomu, že organizovaný zločin, obchodování s lidmi, extrémně násilná trestná činnost a korupce kvetou ve stínu prostituce a jakýkoli právní rámec je v první řadě ku prospěchu kuplířů, kteří se tak mohou přeměnit na „podnikatele“;

O. vzhledem k tomu, že ve světle závěrů různých studií je jasné, že polovina kupujících nadále nakupuje sexuální služby bez ohledu na jasné upozornění, že osoby, které se prostituují, jsou mladší 18-ti let;

P.  vzhledem k tomu, že trh s prostitucí podporuje obchodování se ženami a dětmi a posiluje násilí, které je na nich pácháno, zejména v zemích, kde byl sexuální průmysl legalizován(24);

Q. vzhledem k tomu, že prostituce a obchodování se ženami a nezletilými dívkami jsou propojeny, neboť poptávka po ženách, jež se prostituují, je stejná, ať už jsou předmětem obchodování či nikoli; vzhledem k tomu, že obchodování působí jako nástroj k zajištění nabídky žen a nezletilých dívek pro trhy s prostitucí;

R.  vzhledem k tomu, že údaje EU ukazují, že stávající politika boje proti obchodování s lidmi není účinná a že existuje problém s odhalováním a stíháním obchodníků, a proto je zapotřebí posílit vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb a trestní stíhání a odsuzování obchodníků s lidmi;

S.  vzhledem k tomu, že stále více mladých lidí – a mezi nimi znepokojivě mnoho dětí – je nuceno k prostituci;

T.  vzhledem k tomu, že nátlak, pod nímž je prostituce prováděna, může být přímý a fyzický, nebo nepřímý, například formou nátlaku na rodinu v zemi původu, a vzhledem k tomu, že tento nátlak může být psychologický a rafinovaný;

U. vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za řešení problému obchodování s lidmi nesou členské státy, a vzhledem k tomu, že pouze šest členských států oznámilo v dubnu 2013 úplné provedení směrnice EU pro obchodování s lidmi, přičemž lhůta k jejímu provedení uplynula dne 6. dubna 2013;

V. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení nazvaném „Strategie pro rovnost žen a mužů (2010–2015)“ uvedla, že „nerovnost mezi ženami a muži je porušením základních práv“;

W. vzhledem k tomu, že přístupy jednotlivých členských států k prostituci se značně liší, přičemž existují dva hlavní přístupy: jeden přístup považuje prostituci za porušení práv žen a za určitou formu sexuálního otroctví, což vede k nerovnosti žen a mužů a tuto nerovnost zachovává; druhý přístup vychází z toho, že prostituce sama o sobě podporuje rovnost žen a mužů, neboť prosazuje právo ženy rozhodovat o svém těle; v obou případech je věcí jednotlivých členských států, aby rozhodly, jak budou k otázce prostituce přistupovat;

X. vzhledem k tomu, že sice existuje rozdíl mezi „nucenou“ a „dobrovolnou“ prostitucí, nicméně je zřejmé, že prostituce je formou násilí páchaného na ženách;

Y. vzhledem k tomu, že otázku prostituce je potřeba řešit v dlouhodobém výhledu a z pohledu rovnosti žen a mužů;

Z.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech, např. v Německu, Nizozemsku či Řecku, je legální zprostředkovávat prostituci, což znamená totéž, co povolení k pohlavnímu vykořisťování jiných osob; vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro drogy a kriminalitu začlenil Nizozemsko na seznam hlavních cílových zemí, kam směřují oběti obchodování s lidmi;

AA. vzhledem k tomu, že počet osob, které se prostituují, je v Německu odhadován na 400 000, avšak pouze 44 takových osob je na základě zákona o legalizaci prostituce z roku 2002 oficiálně registrováno u orgánů sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že neexistují žádné prokazatelné náznaky toho, že by tento zákon omezil trestnou činnost, a vzhledem k tomu, že třetina státních zástupců v Německu uvedla, že z důvodu legalizace prostituce „je obtížnější stíhat obchodování s lidmi a kuplířství“;

AB. jelikož celosvětovým trendem je bagatelizace prostituce s tím, že je považována za běžnou činnost „pro pobavení“, ale také za povolání;

1.  uznává, že prostituce a pohlavní vykořisťování jsou problematikou nanejvýš spjatou s otázkami rovnosti žen a mužů, útokem na lidskou důstojnost a porušením zásad v oblasti lidských práv, mimo jiné rovnosti žen a mužů, a proto jsou v rozporu se zásadami Listiny základních práv Evropské unie, včetně cíle a zásady rovnosti žen a mužů;

2.  zdůrazňuje, že sexuální a reprodukční zdraví a práva všech žen musí být respektována, včetně práva ženy ke svému tělu a sexualitě, bez nucení, diskriminace a násilí;

3.  zdůrazňuje, že mezi prostitucí a obchodováním s lidmi existující mnohé souvislosti a že prostituce – ve světě i v Evropě – podporuje obchodování se zranitelnými ženami a nezletilými dívkami, z nichž vysoké procento je ve věku 13 až 25 let; zdůrazňuje, že podle údajů Komise je u většiny obětí (62 %) důvodem obchodování pohlavní vykořisťování, přičemž ženy a nezletilé dívky tvoří 96 % zjištěných a předpokládaných obětí, a že za poslední roky došlo k nárůstu podílu obětí z nečlenských zemí EU;

4.  uznává však, že nedostatek spolehlivých, přesných a srovnatelných údajů mezi zeměmi, a to zejména kvůli nezákonné a často „neviditelné“ povaze prostituce a obchodování s lidmi, zneprůhledňuje trh s prostitucí a komplikuje politické rozhodování, které je tak závislé pouze na odhadech;

5.  zdůrazňuje, že podle údajů je organizovaná trestná činnost v zemích, kde je zprostředkování prostituce legální, významným faktorem tohoto jevu(25);

6.  zdůrazňuje, že z dostupných údajů vyplývá, že většina osob, které se prostituují, jsou uznány naší společností za zranitelné osoby;

7.  zdůrazňuje, že prostituce je také otázkou zdravotní, neboť má škodlivé dopady na zdraví osob, které se prostituují, jelikož je u nich větší pravděpodobnost, že utrpí sexuální, fyzické či duševní trauma, trpí závislostí na drogách nebo alkoholu či ztrátou sebeúcty a jelikož vykazují vyšší úmrtnost než průměrná populace; dodává a zdůrazňuje, že mnohé osoby platící za sexuální služby požadují nechráněný styk, což zvyšuje riziko škodlivých dopadů na zdraví osob, které se prostituují, i na zákazníky;

8.  zdůrazňuje, že nucená prostituce, prostituce a vykořisťování v rámci sexuálního průmyslu mohou mít ničivý dlouhodobý psychický a fyzický dopad na dotčené osoby (a to i po té, co s prostitucí skončily), zejména na děti a dospívající, a jsou rovněž příčinou a důsledkem nerovnosti žen a mužů a přetrvávajících genderových stereotypů, např. názoru, že tělo žen a nezletilých dívek je na prodej k uspokojení sexuálních potřeb mužů;

9.  vybízí dále členské státy, aby v souladu s vnitrostátním právem zavedly pravidelné důvěrné poradenství a zdravotní prohlídky pro osoby, jež se prostituují, a to v jiných prostorách, než jsou ty, kde k prostituci dochází;

10. uznává, že osoby, které se prostituují, jsou skupinou vysoce náchylnou k nakažení virem HIV a jinými pohlavně přenosnými onemocněními;

11. vybízí členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se způsobů omezování rizik spojených s pouliční prostitucí;

12. uznává, že prostituce a nucená prostituce mají obecný dopad na násilí páchané na ženách, neboť z výzkumu v oblasti placeného sexu vyplývá, že muži, kteří ze sex platí, mají na ženy depreciativní názor(26); doporučuje tudíž příslušným vnitrostátním orgánům, aby byl zákaz nakupování sexuálních služeb doprovázen kampaní pro zvýšení informovanosti mezi muži;

13. zdůrazňuje, že osoby, které se prostituují, jsou zranitelné zejména ze sociálního, ekonomického, fyzického, psychického, emočního a rodinného hlediska a jsou vystaveny riziku násilí a újmy v této oblasti vyšší než u jiných činností; vnitrostátní policejní složky by se proto měly mimo jiné zaměřit na nízkou míru odsouzení v případech znásilnění osob, které se prostituují; zdůrazňuje, že osoby, které se prostituují, jsou rovněž předmětem veřejného odsouzení a sociální stigmatizace, a to i po ukončení prostituce;

14. upozorňuje na skutečnost, že ženy, které se prostituují, mají právo na mateřství, výchovu svých dětí a péči o ně;

15. zdůrazňuje, že normalizace prostituce má obecný dopad na násilí páchané na ženách; podotýká, že z dostupných údajů zejména vyplývá, že u mužů nakupujících sexuální služby je větší pravděpodobnost, že se vůči ženám dopustí sexuálního donucování či jiných aktů násilí páchaného na ženách, a že tito muži často zastávají nenávistné postoje vůči ženám;

16. vyjadřuje znepokojení nad nárůstem počtu mladých mužů, kteří nakupují sexuální služby jako formu zábavy, a zacházejí tak se ženami a nezletilými dívkami jako se sexuálními hračkami, což často vede k násilným aktům vůči nim;

17. konstatuje, že 80–95 % osob, které se prostituují, bylo před zahájením prostituce vystaveno některé formě násilí (znásilnění, incestu, pedofilii), přičemž 62 % z nich uvedlo znásilnění a 68 % jich trpí posttraumatickými stresovými poruchami, což je stejné množství jako v případě obětí mučení(27);

18. zdůrazňuje, že dětská prostituce nikdy nemůže být dobrovolná, protože děti nejsou způsobilé dát „souhlas“ k prostituci; naléhavě vyzývá členské státy, aby s co největší rozhodností bojovaly proti dětské prostituci (zahrnující osoby pod 18 let), neboť se jedná o nejzávažnější formu nucené prostituce; naléhavě požaduje přístup nulové tolerance založený na prevenci, ochraně obětí a trestním stíhání zákazníků;

19. zdůrazňuje, že dětská prostituce a pohlavní vykořisťování dětí jsou na vzestupu, a to i prostřednictvím sociálních sítí a v důsledku častého používání různých forem klamavého jednání a zastrašování;

20. upozorňuje na jev prostituce nezletilých osob, který není totožný s jevem sexuálního zneužívání a jehož kořeny tkví v obtížné hospodářské situaci a absenci rodičovské péče;

21. zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout účinná opatření pro zaměření zvláštní pozornosti na to, aby byly z tzv. trhu s prostitucí vyloučeny nezletilé osoby, jež se prostituují, a aby osobám v tomto věku bylo zabráněno ve vstupu na tento trh, a dále pro zaměření se na činnosti, které jsou v rozporu s cíli Úmluvy OSN o právech dítěte a jejího příslušného opčního protokolu;

22. zastává názor, že nákup sexuálních služeb od prostitutů či prostitutek mladších 21 let by měl představovat trestný čin, přičemž poskytování těchto služeb ze strany prostitutů či prostitutek by naopak trestné být nemělo;

23. upozorňuje na jev zvaný „grooming“, který zahrnuje prostituci nezletilých dívek či dívek, které čerstvě dosáhly zletilosti, výměnou za luxusní zboží či malé částky peněz, jež zajistí pokrytí každodenních nákladů či výdajů souvisejících se vzděláním;

24. upozorňuje členské státy, že vzdělávání hraje klíčovou úlohu při prevenci prostituce a s ní souvisejícího organizovaného zločinu, a doporučuje tudíž, aby byly na základních, středních a vysokých školách vedeny zvláštní vzdělávací a preventivní kampaně přiměřené věku, a doporučuje členským státům, aby výchova k rovnému postavení žen a mužů byla hlavním cílem vzdělávání mladých lidí;

25. upozorňuje na skutečnost, že reklama na sexuální služby v tisku a sociálních médiích může představovat způsob podpory obchodování s lidmi a prostituce;

26. upozorňuje na rostoucí úlohu internetu a sociálních sítí při získávání nových a mladých lidí pro prostituci prostřednictvím sítí obchodníků s lidmi; vyzývá, aby byly kampaně v oblasti prevence pořádány také na internetu, s ohledem na zranitelné skupiny, na něž se tyto sítě obchodování s lidmi zaměřují;

27. upozorňuje na některé – převážně negativní – vlivy produkce masových médií a pornografie, zejména na internetu, na vytváření nepříznivého obrazu žen, což může vést k podněcování znevažování lidské důstojnosti ženy a k prezentaci ženy jako zboží; upozorňuje na skutečnost, že sexuální svoboda se nesmí změnit ve formu neúcty k ženám;

28. zdůrazňuje, že normalizace prostituce má dopad na to, jak mladí lidé vnímají sexualitu a vztahy mezi ženami a muži; konstatuje, že ze studií vyplývá, že prostituce působí jako nástroj sociální kontroly nad sexualitou mladých lidí;

29. zdůrazňuje, že osoby, které se prostituují, by neměly být trestně stíhány, jako je tomu v některých členských státech, např. ve Spojeném království, Francii či Irské republice a Chorvatsku, a vyzývá všechny členské státy, aby zrušily represivní právní předpisy zaměřené na osoby, které se prostituují;

30. vyzývá členské státy, aby upustily od kriminalizace a trestání prostitutek / prostitutů a vypracovaly programy, které prostitutkám / prostitutům i sexuálním pracovnicím / pracovníkům pomohou toto povolání opustit, pokud si to budou přát;

31. je přesvědčen, že omezování poptávky by mělo tvořit součást integrované strategie proti obchodování s lidmi v členských státech; věří, že snížení poptávky lze dosáhnout prostřednictvím právních předpisů, které přesunou břemeno trestu z osob, které sexuální služby nabízejí, na osoby, které tyto služby nakupují, a dále zdaněním odměn za prostituci, jež by snížilo její finanční výhodnost pro organizace zabývající se trestnou činností či organizovaný zločin;

32. domnívá se, že nejúčinnějším způsobem, jak bojovat proti obchodování se ženami a nezletilými dívkami za účelem pohlavního vykořisťování a zlepšit rovnost žen, je model uplatňovaný ve Švédsku, na Islandu a v Norsku (tzv. severský model), o kterém v současné době uvažuje několik evropských zemí, kdy trestným činem není poskytování sexuálních služeb ze strany osob, které se prostituují, ale jejich nákup;

33. zdůrazňuje, že prostituce je přeshraniční problém a že členské státy by tudíž měly převzít odpovědnost za boj proti nákupu sexuálních služeb mimo vlastní území tím, že přijmou opatření podobná těm, jaká byla přijata v Norsku, kdy občané mohou být stíháni za nákup sexuálních služeb v zahraničí;

34. poukazuje na údaje, které potvrzují odrazující účinek severského modelu vůči obchodování s lidmi do Švédska, kde nedošlo k nárůstu prostituce ani obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb, a zdůrazňuje, že tento model podporuje stále více obyvatel, především mladí lidé, což dokládá, že legislativa dokázala změnit postoje;

35. poukazuje na závěry nedávné vládní zprávy ve Finsku, která vybízí k úplné kriminalizaci nákupu sexuálních služeb, neboť finský přístup kriminalizace zákazníků obětí obchodování s lidmi se ukázal v rámci boje proti obchodování s lidmi jako neúčinné opatření;

36. je přesvědčen, že právní předpisy skýtají příležitost k vyjasnění toho, jaké normy jsou ve společnosti přijatelné, a k vytvoření společnosti, která bude tyto normy vyznávat;

37. domnívá se, že vnímání prostituce jako „práce v oblasti sexuálních služeb“ a obecná dekriminalizace sexuálního průmyslu a uzákonění kuplířství nejsou řešením, jak ochránit zranitelné ženy a nezletilé dívky před násilím a vykořisťováním, ale mají opačný účinek a vystavují je vyššímu riziku násilí a vedou k růstu trhu s prostitucí, a tím i počtu zneužívaných žen a nezletilých dívek;

38. odsuzuje jakékoli politické pokusy a projevy ve smyslu, že prostituce může být řešením pro migrující ženy v Evropě;

39. vyzývá tudíž členské státy, aby policii a orgánům odpovědným za prostory, v nichž k prostituci dochází, přiznaly v souladu s vnitrostátním právem právo namátkově vstupovat do těchto prostor a provádět kontroly;

40. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby uvolnily nezbytné prostředky a nástroje k boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování a omezily prostituci, neboť jsou porušením základních práv žen – zejména nezletilých– a rovnosti žen a mužů;

41. vyzývá členské státy, aby směrnici 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, co nejrychleji uplatnily ve vnitrostátním právu, zejména s ohledem na ochranu obětí;

42. naléhavě vyzývá Komisi, aby zhodnotila dosavadní dopad evropského právního rámce pro odstranění obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, aby v oblasti forem prostituce a způsobů obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování a nárůstu sexuální turistiky v EU provedla další výzkum se zvláštním ohledem na nezletilé osoby a aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

43. zdůrazňuje, že by Komise měla pokračovat ve financování projektů a programů boje proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování;

44. vyzývá členské státy, aby navrhly a zavedly politiky zaměřené proti obchodování s lidmi, pohlavnímu vykořisťování a prostituci a zajistily podporu zapojení všech příslušných stran, například nevládních organizací, policie a jiných donucovacích orgánů i sociálních a zdravotnických služeb, do procesu rozhodování a vzájemné spolupráce;

45. uznává, že převážná většina osob vykonávajících prostituci by s touto činností chtěla skončit, že ale tyto osoby mají pocit, že toho nejsou schopny; zdůrazňuje, aby se těmto osobám dostalo odpovídající podpory, zejména po psychologické a sociální stránce, s cílem vymanit se ze sítí pohlavního vykořisťování a často ruku v ruce jdoucí závislosti; doporučuje proto, aby příslušné orgány zavedly programy pro ukončení prostituce, a to v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami;

46. zdůrazňuje význam vhodné obecnější odborné přípravy zaměstnanců policejních složek a soudního systému v oblasti různých aspektů pohlavního vykořisťování, včetně hledisek rovnosti žen a mužů a přistěhovalectví, a naléhavě žádá členské státy, aby policejní orgány podněcovaly k tomu, aby s oběťmi spolupracovaly, aby tyto oběti motivovaly k podávání svědectví, aby podporovaly vytváření specializovaných služeb v rámci policie a zaměstnávaly příslušnice policie – ženy; zdůrazňuje potřebu soudní spolupráce mezi členskými státy v zájmu účinnějšího boje proti sítím obchodníků s lidmi v Evropě;

47. upozorňuje vnitrostátní orgány, že hospodářský pokles má dopad na rostoucí počet žen a nezletilých dívek, včetně žen z řad migrantů, které jsou nuceny začít s prostitucí, a naléhavě tyto orgány vyzývá, aby jim pomáhaly nalézt alternativní způsoby obživy a aby podporovaly bezpečné prostředí pro ty, kteří v prostituci pokračují;

48. zdůrazňuje, že ekonomické problémy a chudoba jsou hlavní příčinou prostituce u mladých žen a nezletilých dívek a že v boji proti pohlavnímu vykořisťování žen a nezletilých dívek, zejména z řad migrantů, mají zásadní význam strategie prevence zaměřené na jednotlivá pohlaví, vnitrostátní a celoevropské kampaně se zaměřením na sociálně vyloučené komunity, jakož i na osoby se zvýšenou mírou zranitelnosti (jako jsou např. osoby se zdravotním postižením či mladí lidé zapojení do systému ochrany dětí), opatření ke snížení chudoby a zvýšení informovanosti zaměřené na obě strany, tj. zákazníky i poskytovatele sexuálních služeb, a sdílení osvědčených postupů; doporučuje, aby Komise stanovila „Evropský týden boje proti obchodování s lidmi“;

49. zdůrazňuje, že sociální vyloučení je klíčovým faktorem přispívajícím k vyšší zranitelnosti znevýhodněných žen a nezletilých dívek vůči obchodování s lidmi; rovněž zdůrazňuje, že hospodářská a sociální krize vedla ke zvýšení nezaměstnanosti, což často vede k tomu, že se ty nejzranitelnější z nich, včetně žen, které jsou na sociálním žebříčku postaveny výše, dobrovolně zapojují do prostituce či podnikání v sexuální oblasti, aby se vymanily z chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá členské státy, aby se zabývaly zdrojovými sociálními problémy, které nutí muže, ženy a děti k prostituci;

50. naléhavě vyzývá členské státy, aby financovaly organizace působící na místě z prostředků na podpůrné strategie a strategie pro ukončení prostituce, aby obětem obchodování s lidmi či pohlavního vykořisťování, včetně osob z řad přistěhovalců a migrantů bez dokladů, poskytovaly inovativní sociální služby na základě posouzení jejich individuálních potřeb a rizik, aby tak obdržely přiměřenou pomoc, a prováděly politiky zajišťující holistický přístup různých policejních, imigračních, zdravotních a sociálních služeb, jejichž cílem je pomoci zranitelným ženám a nezletilým osobám s ukončením prostituce, a aby zajistily, že tyto programy budou mít právní základ a potřebné finanční prostředky, aby mohly tohoto cíle dosáhnout; zdůrazňuje význam psychologického poradenství a potřebu znovuzačlenění obětí pohlavního vykořisťování do společnosti; zdůrazňuje, že tento proces si vyžaduje čas a také vytvoření životního plánu pro osoby, jež ukončily prostituci, který bude důvěryhodnou a životaschopnost alternativou;

51. zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladnější analýzy a více statistických důkazů, aby bylo možné posoudit, který model je nejúčinnějším způsobem boje proti obchodování se ženami a nezletilými dívkami z důvodu pohlavního vykořisťování;

52. naléhavě vyzývá členské státy, aby zhodnotily pozitivní i negativní dopady kriminalizace nákupu sexuálních služeb na omezování prostituce a obchodování s lidmi;

53. vyzývá EU a její členské státy, aby v zemích původu osob, které se prostituují v důsledku toho, že se staly obětí obchodování s lidmi, rozvíjely prostřednictvím sankcí, kampaní na zvýšení informovanosti a vzdělávání politiky prevence zaměřené na jednotlivá pohlaví, a to jak na zákazníky sexuálních služeb, tak na ženy a nezletilé osoby;

54. žádá EU a členské státy, aby přijaly opatření odrazující od sexuální turistiky v rámci EU i mimo ni;

55. žádá Evropskou službu pro vnější činnost, aby přijala opatření, která zabrání provozování prostituce v oblastech konfliktu na místech, kde jsou rozmístěny ozbrojené síly EU;

56. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 260, 29.10.2003, s. 4.

(2)

Úř. věst. C 166, 3.7.1995, s. 92.

(3)

Úř. věst. C 150, 19.5.1997, s. 38.

(4)

Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 55.

(5)

Úř. věst. C 339, 10.11.1997, s. 420.

(6)

Úř. věst. C 358, 24.11.1997, s. 37.

(7)

Úř. věst. C 14, 19.1.1998, s. 19.

(8)

Úř. věst. C 193, 17.8.2006, s. 126.

(9)

Úř. věst. C 98, 9.4.1999, s. 267.

(10)

Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 203.

(11)

Úř. věst. C 040, 7.2.2001, s. 20.

(12)

Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 41.

(13)

Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 258.

(14)

Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 307.

(15)

Úř. věst. C 67, 1.3.2001, s. 304.

(16)

Úř. věst. C 53, 28.2.2002, s. 114.

(17)

Úř. věst. C 287, 24.11.2006, s. 18.

(18)

Úř. věst. C 288, 25.11.2006, s. 16.

(19)

Úř. věst. C 291, 30.11.2006, s. 292.

(20)

Úř. věst. C 285, 21.10.2010, s. 53.

(21)

Úř. věst. C 296, 2.10.2012, s. 26.

(22)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0045.

(23)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0444.

(24)

Sigma Hudaová, zvláštní zpravodajka OSN pro obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, ve své zprávě z roku 2006 zdůraznila přímý dopad politik zaměřených na prostituci na rozsah obchodování s lidmi.

(25)

Společná zpráva města Amsterodamu a nizozemského ministerstva spravedlnosti, v níž se uvádí, že polovina podniků působících v oblasti prostituce, které musí mít licenci, má ve svém vedení jednoho nebo několik osob se záznamem v trestním rejstříku.

(26)

Na této stránce lze nalézt několik studií na téma placeného sexu: http://www.womenlobby.org/spip.php?article1948&lang=en.

(27)

Farley, M., ‘Violence against women and post-traumatic stress syndrome’, Women and Health, 1998; Damant, D. et al., ‘Trajectoires d’entrée en prostitution : violence, toxicomanie et criminalité’, Le Journal International de Victimologie, č. 3, duben 2005.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Vzhledem k tomu, že prostituce je ve většině členských států nelegální, ji lze obtížně kvantifikovat. Podle zprávy organizace Fondation Scelles z roku 2012 má prostituce celosvětový rozměr a je do ní zapojeno přibližně 40–42 milionů osob, přičemž 90 % z nich je závislých na zprostředkovateli. V dubnu 2013 byla zveřejněna vůbec první zpráva úřadu Eurostat s oficiálními údaji o prostituci(1). Zabývala se obchodováním s lidmi v EU v letech 2008–2010.

Jisté však je, že prostituce a pohlavní vykořisťování jsou nepochybně genderovou problematikou, neboť ženy a dívky dobrovolně či nuceně prodávají své tělo mužům, kteří za jejich služby platí. Většina osob, které jsou obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, jsou navíc ženy a dívky.

Forma násilí páchaného na ženách, útok na lidskou důstojnost a narušení rovnováhy žen a mužů

Prostituce a pohlavní vykořisťování žen a dívek představují určité formy násilí a jako takové jsou překážkami dosažení rovnosti žen a mužů. Všechny osoby, které kupují sexuální služby, jsou v podstatě muži. Vykořisťování v sexuálním průmyslu je současně příčinou i následkem nerovnosti žen a mužů a udržuje názor, že tělo dívek a žen je na prodej.

Prostituce je zcela zřejmým a naprosto otřesným útokem na lidskou důstojnost. Vzhledem k tomu, že lidská důstojnost je výslovně zmíněna v Listině základních práv, je Evropský parlament povinen podávat zprávu o prostituci v EU a hledat možnosti, jak v tomto ohledu posílit rovnost žen a mužů i lidská práva.

Přímá souvislost s obchodováním s lidmi a organizovaným zločinem

Prostituce v Evropské unii i v celém světě přímo souvisí s obchodováním se ženami a dívkami. 62 % žen, které se staly obětí obchodování s lidmi, jsou také obětí pohlavního vykořisťování.

Obětí obchodování s lidmi se stává stále větší počet žen a dívek, a to nejen z třetích zemí do Unie, ale také z některých členských států (např. Rumunska a Bulharska) do jiných zemí Evropské unie. EU se proto musí neprodleně zabývat obchodováním s lidmi z východu na západ a přijmout důrazná opatření k boji proti této konkrétní formě násilí na ženách.

Prostituce je hlavním faktorem organizovaného zločinu a z hlediska objemu, dosahu a množství souvisejících finančních prostředků figuruje na druhém místě za drogami. Odhadované příjmy z prostituce dosahují podle internetové stránky databáze Havocscope(2) v celosvětovém měřítku 186 miliard amerických dolarů ročně.

Vzhledem k tomu, že prostituce je organizovaným zločinem provozována v podstatě v tak velkém rozsahu, že funguje jako trh, kde poptávka stimuluje nabídku, musí donucovací orgány v celé EU přijmout důrazná a náležitá opatření k vysledování zločinců a současně ochránit oběti, osoby, které se prostituují, a ženy a dívky, které se staly obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování. Samostatnou, ale související problematikou, která vyžaduje naši pozornost, je také narůstající prostituce po internetu, jež je v některých případech propojena s pornografickými internetovými stránkami.

Pod ekonomickým tlakem

Ženy se k prostituci mohou uchýlit i z důvodu finanční tísně. Současná finanční krize si vybírá svou daň, neboť ženy (zejména matky samoživitelky) se stále častěji uchylují k prostituci ve své zemi nebo za ní odcházejí z chudších zemí na jihu Evropské unie do severních států. Mezi prostitucí a rovností žen a mužů proto existuje spojitost, neboť prostituce přímo souvisí s úlohou a pozicí žen ve společnosti, jejich přístupem na trh práce, rozhodováním, zdravím a vzděláním a rovněž možnostmi, které se jim s ohledem na strukturální nerovnost žen a mužů nabízejí.

Dva odlišné přístupy k prostituci a pohlavnímu vykořisťování v Evropě

Otázka prostituce a rovnosti žen a mužů je složitá i proto, že existují dva protichůdné modely přístupu k této problematice. První model vnímá prostituci jako porušení práv žen a důvod přetrvávající nerovnosti žen a mužů. Odpovídajícím legislativním přístupem je abolicionismus, který trestně stíhá jednání v oblasti prostituce, v některých případech i nákup sexuálních služeb, zatímco samotnou prostituci za nelegální nepovažuje. Druhý model vychází z toho, že prostituce sama o sobě posiluje rovnost žen a mužů, neboť prosazuje právo ženy rozhodovat o svém těle. Zastánci tohoto modelu tvrdí, že prostituce je jen jinou formou pracovní činnosti a nejlepším způsobem, jak chránit prostituující se ženy, je zlepšit jejich „pracovní podmínky“ a uznat prostituci za „práci v oblasti sexuálních služeb“. Podle tohoto regulačního modelu jsou prostituce a související činnosti legální a regulované a ženy by si mohly zvolit svého zprostředkovatele, tzv. pasáky. Považovat prostituci a její zprostředkovávání za běžné činnosti či jejich legalizace by však na straně druhé mohlo znamenat legalizaci sexuálního otroctví a nerovnosti žen a mužů.

V Evropské unii existují samozřejmě oba přístupy. V některých členských státech včetně Nizozemska, Německa, Rakouska a Dánska je zprostředkovávání prostituce legální, zatímco ve Spojeném království, Francii, Irské republice a dalších zemích jsou osoby, které se prostituují, nebo některé činnosti (např. nabízení sexuálních služeb) v celém rozsahu nebo částečně stíhány. Budeme-li předpokládat genderovou vyváženost v sexuálním průmyslu, která neexistuje, nelze však proti nerovnosti žen a mužů a sexuální podřízenosti účinně postupovat(3).

V zemích, kde je prostituce a její zprostředkovávání legální, je k dispozici stále více důkazů prokazujících nedostatky tohoto systému. Německá vláda v roce 2007 připustila, že zákon o legalizaci prostituce neomezil trestnou činnost a třetina státních zástupců v Německu uvedla, že z důvodu legalizace prostituce „je obtížnější stíhat obchodování s lidmi a kuplířství“(4). Starosta nizozemského Amsterodamu v roce 2003 konstatoval, že legalizace prostituce nedokázala zabránit obchodování s lidmi, a podle něj „se zdá nemožné vytvořit bezpečnou a kontrolovatelnou oblast, kterou by organizovaný zločin nezneužíval“. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu je Nizozemsko jednou z hlavních cílových zemí, kam směřují oběti obchodování s lidmi.

Účinnost severského modelu

S ohledem na přesvědčivé důkazy, kterých je stále více, dokládající, že legalizace prostituce a její zprostředkovávání nijak nepřispívají k prosazování rovnosti žen a mužů nebo k omezení obchodování s lidmi, proto zpravodajka v této zprávě dospěla k závěru, že základní rozdíl mezi oběma výše popsanými modely rovnosti žen a mužů spočívá v tom, že přístup k prostituci jako k „práci“ přispívá k tomu, aby ženy v prostituci pokračovaly. Naopak názor, že prostituce je porušením lidských práv žen, prostituci žen brání.

Tento názor podporují i zkušenosti ze Švédska, Finska a Norska, které není členem EU, kde se uplatňuje tzv. severský model přístupu k prostituci. Švédsko svou legislativu týkající se prostituce změnilo v roce 1999 tak, že zakázalo nákup sexuálních služeb a dekriminalizovalo osob, které se prostituují. Trestný čin tak jinými slovy páchá osoba, která si tyto služby kupuje, což je v podstatě téměř vždy muž, a nikoli prostitutka. Švédsko tento zákon přijalo v rámci obecné iniciativy k odstranění všech překážek rovnosti švédských žen.

Tento zákon měl ve Švédsku dramatický dopad. Počet osob, které se ve Švédsku prostituují, odpovídá jedné desetině těchto osob v sousedním Dánsku, kde je nákup sexuálních služeb legální, přičemž Dánsko má méně obyvatel než Švédsko. V důsledku tohoto zákona se změnilo veřejné mínění. V roce 1996 podporovalo kriminalizaci mužů kupujících si sexuální služby 45% žen a 20 % mužů. V roce 2008 tento zákon podpořilo 79 % žen a 60 % mužů. Švédská policie navíc potvrdila, že severský model má odrazující účinek na obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování.

Důkazů dokládajících účinnost severského modelu pro omezování prostituce a obchodování se ženami a dívkami, a tím i pro prosazování rovnosti žen a mužů, je k dispozici stále více. Naopak země, kde je zprostředkovávání prostituce legální, se stále potýkají s problémy v oblasti obchodování s lidmi a organizovaného zločinu, neboť jsou spojeny s prostitucí. Tato zpráva se proto vyslovuje ve prospěch severského modelu a naléhavě vyzývá vlády těch členských států, které k prostituci zaujímají jiný přístup, aby s ohledem na úspěšné výsledky Švédska a jiných zemí, které severský model uplatňují, provedly přezkum svých právních předpisů. Takový krok by zajistil podstatný pokrok v otázce rovnosti žen a mužů v Evropské unii.

Tato zpráva nezaujímá negativní postoj vůči prostitutkám. Je proti prostituci, nikoli proti prostitutkám. Tato zpráva doporučuje, aby byl za viníka považován spíše muž kupující si sexuální služby než prostitutka, a proto představuje další krok k úplnému zrovnoprávnění žen a mužů v celé Evropské unii.

(1)

http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-is-new/news/news/2013/docs/20130415_thb_stats_report_en.pdf

(2)

Viz: http://www.havocscope.com/tag/prostitution/

(3)

www.equalitynow.org/sites/default/files/Nordic_Model_EN.pdf

(4)

Viz také článek v časopisu Der Spiegel ze dne 30. května 2013: http://www.spiegel.de/international/germany/human-trafficking-persists-despite-legality-of-prostitution-in-germany-a-902533.html


MENŠINOVÉ STANOVISKO

jež předkládá Angelika Niebler, Christa Klass a Astrid Lulling

Zpráva z vlastního podnětu si klade za cíl zakázat jakoukoli formu prostituce. Nicméně jsme toho názoru, že je třeba rozlišovat mezi nucenou a legální prostitucí, jak rovněž stanoví právní předpisy Společenství.

V některých členských státech EU se dobrovolné provozování prostituce uznává jako samostatně výdělečná činnost. Podléhá tudíž i daňové povinnosti a povinnosti sociálního pojištění. Osoba, která zákonně vykonává samostatně výdělečnou činnost ve formě prostituce, musí plnit také další zákonné povinnosti (např. v oblasti pracovního práva a práva na pobyt a v souvislosti s ohlášením živnosti u příslušných úřadů). Způsob, jakým se s dobrovolnou prostitucí bude nakládat, by se měl ponechat v pravomoci každého členského státu.

Nucená prostituce a obchodování s lidmi představují naopak přeshraniční problém, jejž žádný členský stát nemůže vyřešit sám. Za účelem potírání nucené prostituce, obchodování s lidmi a organizované trestné činnosti je proto zapotřebí, aby spolu členské státy úzce spolupracovaly. Zákaz poskytování sexuálních služeb pouze v některých členských státech má za následek, že se tyto služby nabízejí ve zvýšené míře v (sousedních) zemích, které kuplíře trestně nestíhají. V této zprávě, kterou předložila Mary Honeyballová, se členským státům v souvislosti s problematikou nucené prostituce poskytují cenné podněty.

Proti nucené prostituci a obchodování s lidmi je třeba bojovat všemi prostředky. Od toho je však nutno odlišit otázku dobrovolné prostituce.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

jež předkládá Ulrike Lunacek, Marije Cornelissen, Inaki Irazabalbeitia, Raul Romeva a Sophia In’t Veld

Obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, za účelem pohlavního vykořisťování, též nazývané nucená prostituce, představuje porušení lidské důstojnosti a je v rozporu se zásadami Listiny základních práv Evropské unie. V dubnu 2013 pouze šest členských států oznámilo úplné provedení směrnice EU o obchodování s lidmi ve svých vnitrostátních předpisech, přičemž lhůta k jejímu provedení uplynula dne 6. dubna 2013.

Zpráva nerozlišuje mezi pojmy „nucená prostituce“ a „prostituce vyplývající z osobního rozhodnutí“. Dětská prostituce však nikdy nemůže být dobrovolná, protože děti nejsou způsobilé dát k prostituci „souhlas“.

Politiky, jejichž cílem je „zneviditelnění“ sexuálních služeb a jež vylučují osoby, které se prostituují / sexuální pracovníky z veřejných míst, posilují stigma, sociální vyloučení a zranitelnost. Všechny členské státy EU by měly upustit od kriminalizace a trestání sexuálních pracovníků nebo od postavení sexuálních služeb mimo zákon, měly by těmto osobám poskytnout přístup k právu na sociální zabezpečení a rozvíjet programy, které jim pomohou toto povolání opustit, pokud si to budou přát.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (3. 12. 2013)

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů

(2013/2103(INI))

Navrhovatelka: Corina Creţu

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  podotýká, že základními příčinami obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování je nerovnost mezi muži a ženami a chudoba doprovázená etnickými a dalšími socioekonomickými nerovnostmi, jakož i ozbrojené konflikty, a že nejčastějšími oběťmi jsou ženy a děti, které mají nižší socioekonomický status;

2.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva, jako jsou dívky, děti se zdravotním postižením a ženy příslušející menšinám;

3.  poukazuje na to, že důležitým faktorem, který usnadňuje a podporuje obchodování s lidmi, je korupce;

4.  podotýká, že sexuální vykořisťování je formou násilí na základě pohlaví, kterého se dopouštějí především muži na ženách, a proto zdůrazňuje, že odstranění a předcházení veškerým formám násilí páchaného na ženách a dívkách má klíčový význam pro omezení výskytu těchto obzvláště závažných případů porušení lidských práv;

5.  vyzývá EU, mezinárodní organizace, národní vlády a ostatní příslušné strany, aby na úrovni EU spolupracovaly při vytvoření společného rámce opatření pro boj proti prvotním příčinám, opatření v oblasti trestnosti (včetně trestnosti placených sexuálních služeb), sankcí a lepší přeshraniční spolupráce, pokud jde o ochranu před sexuálním zneužíváním a vykořisťováním;

6.  zdůrazňuje, že při sestavování vnitrostátních politik a strategií pro soudní pomoc v rozvojových zemích a také ve všech zemích, v nichž dochází k obchodování s lidmi a k sexuálnímu vykořisťování, je třeba vzít v úvahu význam strachu ze stigmatizace, a vyjadřuje své znepokojení ohledně nedostatku účinných právních služeb, kterým mohou být případy zneužívání hlášeny, což se týká zejména období humanitárních krizí;

7.  vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly opatření zaměřená na odstranění sexuální turistiky směřující z členských států EU do jiných zemí;

8.  zdůrazňuje, že opatření namířená proti sexuálnímu vykořisťování a prostituci by se v souladu s usneseními Rady bezpečnosti OSN č. 1325 ze dne 31. října 2000 a č. 1820 ze dne 19. června 2008 měla obzvláště zaměřit na oblasti zasažené válkou;

9.  vyzývá EU a její členské státy, aby bojovaly proti poptávce po vykořisťování páchaném prostřednictvím prostituce a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

2.12.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Ricardo Cortés Lastra, Charles Goerens, Filip Kaczmarek, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, Jean Roatta, Michèle Striffler, Alf Svensson, Keith Taylor, Patrice Tirolien

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Emer Costello, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Fiona Hall, Eduard Kukan, Bart Staes, Jan Zahradil

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Fabrizio Bertot, Tanja Fajon, Miroslav Mikolášik


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.1.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Marije Cornelissen, Edite Estrela, Iratxe García Pérez, Zita Gurmai, Mikael Gustafsson, Mary Honeyball, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Constance Le Grip, Astrid Lulling, Krisztina Morvai, Angelika Niebler, Siiri Oviir, Antonyia Parvanova, Marina Yannakoudakis, Inês Cristina Zuber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Anne Delvaux, Iñaki Irazabalbeitia Fernández, Nicole Kiil-Nielsen, Christa Klaß, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Michael Cashman

Poslední aktualizace: 17. února 2014Právní upozornění