Postup : 2015/2041(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0133/2017

Předložené texty :

A8-0133/2017

Rozpravy :

PV 11/09/2017 - 23
CRE 11/09/2017 - 23

Hlasování :

PV 14/09/2017 - 8.13

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0358

ZPRÁVA     
PDF 939kWORD 112k
30. březen 2017
PE 567.666v02-00 A8-0133/2017

o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU

2015/2041(INI).

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Sven Giegold

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL VSTUPNÍ INFORMACE
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU

2015/2041(INI).

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 15. dubna 2014 o změnách interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti(1),

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na její články 9 a 10,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) při orgánech a institucích Evropské unie(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2014 nejednat s neregistrovanými lobbisty a zveřejňovat informace o jednáních s lobbisty,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o přístupu veřejnosti k dokumentům (čl. 104 odst. 7) v letech 2011–2013(3),

–  s ohledem na zásady transparentnosti a integrity lobbistické činnosti přijaté Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 o celkové revizi jednacího řádu Evropského parlamentu(4),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0133/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Unie „dodržuje [...] zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů [...] stejné pozornosti“ (článek 9 Smlouvy o Evropské unii); vzhledem k tomu, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“ (čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a podobně vyjádřeno v 13. bodě odůvodnění preambule a v čl. 1 odst. 2 a článku 9 této smlouvy); vzhledem k tomu, že „orgány, instituce a jiné subjekty Unie jednají co nejotevřeněji“ (čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie);

B.  vzhledem k tomu, že orgány EU již dosáhly pokroku a staly se otevřenějšími, a pokud jde o transparentnost, odpovědnost a integritu, mají ve většině ohledů již nyní náskok oproti vnitrostátním a regionálním politickým institucím;

C.  vzhledem k tomu, že nedílnou součástí demokracie je dialog mezi tvůrci právních předpisů a společností stejně jako zastoupení zájmů, a vzhledem k tomu, že odpovídající zastoupení různých zájmů v legislativním procesu představuje pro poslance významný zdroj informací a odborných znalostí a je zásadní pro řádné fungování pluralitní společnosti;

D.  vzhledem k prohlubující se propasti mezi EU a jejími občany a k potřebě zvýšit zájem o záležitosti EU ze strany sdělovacích prostředků musí orgány EU usilovat o dosažení co nejvyšších standardů v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a integrity; vzhledem k tomu, že tyto zásady jsou klíčovými a vzájemně se doplňujícími prvky při prosazování řádné správy v orgánech EU a při zajišťování větší otevřenosti ve fungování EU a jejím rozhodovacím procesu a že by měly být hlavními zásadami kultury v orgánech EU;

E.  vzhledem k tomu, že důvěra občanů v orgány EU má zásadní význam pro demokracii, řádnou správu a účinnou tvorbu politik; vzhledem k tomu, že je zapotřebí odstraňovat mezery v zodpovědnosti v rámci EU a směřovat ke způsobům kontroly, které charakterizuje větší míra spolupráce a které slučují demokratický dohled, kontrolu a auditní činnosti, přičemž je také třeba zajistit větší transparentnost;

F.  vzhledem k tomu, že netransparentní a jednostranné zastoupení zájmů může vést ke korupci a představovat značnou hrozbu a vážnou výzvu pro integritu tvůrců politik a důvěru občanů v orgány EU; vzhledem k tomu, že korupce má výrazné finanční důsledky a je vážnou hrozbou pro demokracii, právní stát a veřejné investice;

G.  vzhledem k tomu, že právní akt coby nový základ pro povinný rejstřík transparentnosti vyžaduje právní definici činností, na něž se rejstřík vztahuje, která by pomohla vyjasnit stávající nejednoznačné definice a výklady pojmů transparentnost, integrita a odpovědnost;

H.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech již byly národní rejstříky transparentnosti zavedeny;

I.  vzhledem k tomu, že v souladu s požadavkem transparentnosti stanoveným v čl. 15 odst. 3 SFEU a také s článkem 42 Listiny základních práv a ustálenou judikaturou Soudního dvora EU mají všichni občané Unie právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie(5);

Zajištění toho, aby rejstřík transparentnosti byl v co největší míře povinný

1.  vítá rozhodnutí předsednictva požádat své správní útvary o vytvoření vzoru pro všechny zpravodaje a navrhovatele s cílem zavést dobrovolnou legislativní stopu, která by umožnila zjistit, se kterými zástupci zájmových skupin a organizacemi zpravodajové a navrhovatelé konzultovali; tento vzor by měl být k dispozici i v podobě nástroje IT;

2.  připomíná svou revizi jednacího řádu ze dne 13. prosince 2016, podle níž by se poslanci měli v praxi systematicky setkávat pouze s těmi zástupci zájmových skupin, kteří jsou zaregistrováni v rejstříku transparentnosti, a žádá, aby byly zahrnuty schůze zástupců zájmových skupin s generálními tajemníky, generálními řediteli a generálními tajemníky politických skupin; žádá poslance a jejich spolupracovníky, aby kontrolovali, zda jsou zástupci zájmových skupin, s nimiž se mají setkat, zaregistrováni, a pokud ne, aby je požádali, aby tak co nejdříve a ještě před konáním schůze učinili; naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla podobné ustanovení, které se bude vztahovat na stálá zastoupení; domnívá se, že je nutné, aby byla subjektům zaregistrovaným v rejstříku transparentnosti uložena povinnost předkládat doklady o tom, že předložené informace jsou pravdivé;

3.  připomíná definici pojmu „jednání se zástupci zájmových skupin“, která je stanovena ve sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednání; připomíná ustanovení o tom, které informace nemusí být podle nařízení (ES) č. 1049/2001 sděleny; je přesvědčen, že ustanovení o takovýchto jednáních by se neměla omezovat jen na „dvoustranná“ jednání a měla by zahrnovat i jednání s mezinárodními organizacemi;

4.  vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že poslanci budou moci na svých online profilech na stránkách Parlamentu zveřejňovat informace o jednáních se zástupci zájmových skupin, pokud si to přejí;

5.  vyzývá Komisi, aby zásadu, podle níž je možné jednat pouze s organizacemi či samostatně výdělečně činnými osobami, které jsou zaregistrovány v rejstříku transparentnosti, rozšířila na všechny příslušné zaměstnance Komise (od úrovně vedoucího oddělení výše);

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejňovala informace o jednáních všech příslušných zaměstnanců Komise, kteří se podílejí na procesu tvorby politik EU, s externími organizacemi a aby přitom zohledňovala předpisy na ochranu údajů; v případě ostatních zaměstnanců přítomných na těchto jednáních by měl být zveřejněn odkaz na oddělení nebo útvar;

7.  podporuje výzvu Komise orgánům EU a jejich zaměstnancům, ale i agenturám EU, aby nezvali neregistrované zástupce zájmových skupin v roli řečníků, neposkytovali záštitu nad jejich akcemi a nepořádali takovéto akce v prostorách EU a aby jim neumožnili účast v poradních orgánech Komise;

8.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím jednotného kontaktního místa online zajistila, aby veškeré informace o činnosti zástupců zájmových skupin v souvislosti s orgány EU, o prohlášeních o zájmech, potvrzených střetech zájmů a o expertních skupinách byly veřejnosti snadno dostupné;

9.  vybízí Komisi k přijetí opatření k dosažení lepší vyváženosti tím, že posílí nedostatečně zastoupené zájmy;

10.  domnívá se, že zpravodaj pověřený vypracováním legislativní zprávy nebo předseda výboru má mezi poslanci Evropského parlamentu, vzhledem k úloze, jakou hraje v tvorbě právních předpisů EU, zvláštní odpovědnost za transparentnost svých styků se zástupci zájmových skupin;

11.  je přesvědčen, že subjekty registrované v rejstříku transparentnosti by měly povinně každý měsíc včas aktualizovat údaje o výdajích na činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku, pokud tyto výdaje překročí úroveň stanovenou pro danou kategorii;

12.  domnívá se, že všechny registrované subjekty by měly mít povinnost zveřejňovat v rejstříku transparentnosti seznam všech dárců a jejich příslušných darů přesahujících hodnotu 3 000 EUR a uvádět povahu a roční hodnoty jednotlivých darů; jednotlivé dary v hodnotě vyšší než 12 000 EUR musí být nahlášeny okamžitě;

13.  opakuje svou dlouhodobou výzvu, aby měl evropský rejstřík transparentnosti zakotvení v právním aktu, není-li možné prostřednictvím interinstitucionální dohody odstranit všechny nedostatky a stanovit, že rejstřík bude v plném rozsahu povinný pro všechny zástupce zájmových skupiny; domnívá se, že návrh tohoto právního aktu by mohl zohledňovat pokrok, jehož bylo dosaženo díky změnám v interinstitucionální dohodě a v parlamentním kodexu chování; připomíná Komisi, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. dubna 2014(6) vyzval k tomu, aby byl do konce roku 2016 předložen v souladu s článkem 352 SFEU legislativní návrh o povinném rejstříku transparentnosti;

14.  opakuje svou výzvu Radě, včetně jejích přípravných orgánů, aby se k rejstříku transparentnosti co možná nejdříve připojila; vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy na podporu transparentnosti zastupování zájmů; vyzývá členské státy, aby zavedly předpisy, podle nichž by měli zástupci zájmových skupin povinnost transparentně informovat o svých jednáních s politiky a veřejnou správou daného členského státu, je-li účelem tohoto jednání ovlivnění procesu přijímání evropských právních předpisů;

Transparentnost, odpovědnost a integrita při jednání se zástupci zájmových skupin

15.  připomíná své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 o zrušení výsad osobám, které nejsou ochotny spolupracovat při vyšetřování nebo slyšení a na schůzích výborů, jež jsou pověřeny zjištěním potřebných údajů; vyzývá Komisi, aby ještě více pozměnila kodex chování pro registrované subjekty s cílem motivovat je k tomu, aby neposkytovaly, zcela v dobré víře, během takovýchto slyšení a schůzí výborů nedostatečné či zavádějící informace; domnívá se, že v souladu s tímto kodexem chování by subjektům registrovaným v rejstříku transparentnosti mělo být zakázáno zaměstnávat jednotlivce nebo organizace, které zastírají zájmy nebo strany, jimž slouží;

16.  domnívá se, že odborné poradenské společnosti, advokátní kanceláře a samostatně výdělečně činní poradci by měli uvádět přesný rozsah činností spadajících do působnosti rejstříku, přičemž uznává, že určitým osobám mohou vnitrostátní právní předpisy v některých členských státech bránit ve splnění požadavků rejstříku transparentnosti;

17.  trvá na tom, aby registrované subjekty, včetně advokátních kanceláří a poradenských společností, uvedly v rejstříku transparentnosti všechny klienty, jejichž jménem provádějí činnosti související se zastupováním zájmů, které spadají do působnosti rejstříku; vítá rozhodnutí různých advokátních komor a sdružení právníků o uznání rozdílů mezi soudními činnostmi právníků a dalšími činnostmi spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; dále vyzývá Radu evropských advokátních komor a sdružení právníků, aby povzbuzovala své členy k přijetí podobných opatření, přičemž uznává, že určitým osobám mohou vnitrostátní právní předpisy v některých členských státech bránit ve splnění požadavků rejstříku transparentnosti;

18.  poukazuje na to, že v některých členských státech existují zákonná ustanovení upravující pravidla, jimiž se řídí výkon povolání, jež konkrétně objektivně brání advokátním kancelářím, aby se zapsaly do rejstříku transparentnosti a sdělovaly informace o svých zákaznících, které rejstřík vyžaduje; vnímá však také podstatné riziko vyplývající ze situace, kdy tato zákonná ustanovení mohou být rovněž zneužita s cílem zabránit zveřejnění informací požadovaných pro řádný zápis do rejstříku; v této souvislosti vítá zřetelnou ochotu profesních organizací právníků spolupracovat na zajištění toho, aby tato odmítnutí poskytnout informace byla v zájmu dané profese omezena výlučně na informace, u nichž právní předpisy takové odmítnutí objektivně dovolují; vyzývá Komisi a předsedu Evropského parlamentu, aby zabezpečili, že tato ochota bude mít praktické důsledky, a aby výsledek co nejdříve začlenili do pozměněné dohody;

19.  v souladu s článkem 15 SFEU a článkem 11 SEU žádá předsednictvo, aby všem neregistrovaným organizacím či osobám, které provádějí činnosti spadající působnosti rejstříku transparentnosti, uložilo povinnost registrace před vstupem do prostor Parlamentu; domnívá se, že skupinové návštěvy by měly být z těchto pravidel vyňaty; zdůrazňuje, že Evropský parlament jakožto sněmovna evropských občanů by měl vůči občanům zachovávat politiku otevřených dveří a že by neměly být vytvářeny žádné zbytečné překážky, které by občany od návštěvy Evropského parlamentu odrazovaly;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že podle Transparency International byla více než polovina zápisů ve veřejném rejstříku lobbistů EU v roce 2015 nepřesných, neúplných nebo nesmyslných;

21.  žádá předsednictvo a generálního tajemníka, aby usnadnili reaktivační postup nezbytný pro průkazy lobbistů zřízením reaktivačního zařízení s cílem odstranit zbytečně dlouhé čekání na získání přístupu do prostor; žádá, aby bylo zrušeno omezení, podle kterého mají do prostor Parlamentu přístup nejvýše čtyři držitelé průkazů zároveň;

22.  připomíná své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 týkající se průkazů osob z okruhu poslance a vyzývá generálního tajemníka, aby změnil pravidla týkající se průkazů a povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2013 tak, aby každá osoba starší 18 let, která požádá o průkaz osoby z okruhu poslance, musela podepsat dokument zaručující, že nebude vykonávat činnost spadající do působnosti rejstříku transparentnosti;

23.  považuje za nezbytné, aby byl co nejdříve zaveden řádný systém kontroly podání s cílem zajistit, aby subjekty zapsané do rejstříku poskytovaly smysluplné, přesné, aktuální a úplné informace; vyzývá v tomto ohledu k výraznému navýšení zdrojů oddělení pro transparentnost v Evropském parlamentu a společného sekretariátu rejstříku pro transparentnost;

24.  domnívá se, že oddělení pro transparentnost a společný sekretariát rejstříku transparentnosti by měly každý rok zkontrolovat prohlášení o registrovaných subjektech, a to na základě náhodného výběru v dostatečném množství tak, aby byly poskytnuty smysluplné, přesné, aktuální, úplné údaje;

25.  s odkazem na čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 SEU je přesvědčen, že demokraticky volené a kontrolované státní instituce na celostátní, regionální a místní úrovni a jejich zastoupení u orgánů EU by stejně jako zastoupení jejich vnitřních subjektů, formálních i neformálních sdružení a zastřešujících organizací složených výlučně z těchto subjektů neměly spadat do působnosti rejstříku transparentnosti EU, pokud jednají ve veřejném zájmu, neboť jsou součástí víceúrovňového systému správy EU;

Obrana integrity před střetem zájmů

26.  vyzývá ty orgány a instituce EU, které stále nemají kodex chování, aby takovýto dokument co nejdříve vypracovaly; považuje za politováníhodné, že Rada a Evropská rada dosud nepřijaly kodex chování pro své členy; naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla zvláštní etický kodex, včetně sankcí, který by řešil konkrétní rizika spojená s delegáty jednotlivých členských států; trvá na tom, že Rada musí být odpovědná a transparentní stejně jako ostatní orgány; rovněž žádá, aby byl vypracován kodex chování pro členy a zaměstnance dvou poradních orgánů EU, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru; vyzývá agentury EU, aby přijaly pokyny ohledně jednotné politiky prevence a řešení střetů zájmů členů správních rad a ředitelů, odborníků ve vědeckých výborech a členů odvolacích senátů a aby přijaly a prováděly jasnou politiku týkající se střetů zájmů v souladu s plánem opatření přijímaných na základě společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU;

27.  domnívá se, že všichni úředníci EU včetně dočasných zaměstnanců, akreditovaných parlamentních asistentů, smluvních zaměstnanců a národních odborníků musí absolvovat školení týkající se toho, jak mají jednat se zástupci zájmových skupin a řešit problematiku střetů zájmů, mimo jiné tím, že se v rámci přijímacích řízení a pohovorů o pracovním výkonu bude povinně hovořit o integritě a transparentnosti;

28.  zdůrazňuje, že je třeba usilovat o větší integritu a zlepšit etický rámec jasnými a přísnějšími kodexy chování a etickými zásadami, a umožnit tak, aby se vyvinula společná a efektivní kultura bezúhonnosti u všech institucí a agentur EU;

29.  uznává, že účinek přechodu z veřejného sektoru do sektoru soukromého („efekt otáčivých dveří“) může poškozovat vztahy mezi orgány a zástupci zájmových skupin; vyzývá orgány EU, aby rozvíjely systematický a přiměřený přístup k této problematice; domnívá se, že veškeré předpisy týkající se „otáčivých dveří“ by se měly rovněž vztahovat na předsedu Rady;

30.  žádá, aby byla zpřísněna omezení pro bývalé členy Komise, a to tak, že bude prodlouženo „minimální období po skončení pracovního poměru“ na dobu tří let a že toto období bude povinné přinejmenším pro veškeré činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti;

31.  je přesvědčen, že rozhodnutí o nových rolích vyšších úředníků a bývalých komisařů musí přijmout orgán, který bude určen způsobem, jenž je v co největší možné míře nezávislý na osobách, které budou jeho rozhodnutími dotčeny;

32.  požaduje, aby všechny orgány EU v souladu s předpisy EU o ochraně údajů každoročně zveřejňovaly informace o vysokých úřednících, kteří odešli ze správních orgánů EU, a o jejich nových rolích;

33.  domnívá se, že by se mělo zvážit přechodné období v délce 18 měsíců na konci funkčního období externích a ad hoc členů Výboru pro kontrolu regulace, v souvislosti se zlepšováním právní úpravy, a členů správní rady Evropské investiční banky, během kterého nebudou moci u členů řídících orgánů EIB ani u zaměstnanců banky lobbovat za svůj podnik, klienta či zaměstnavatele;

Integrita a vyvážené složení odborných skupin

34.  vítá záměr Komise navázat na doporučení veřejné ochránkyně práv zaměřená proti střetům zájmů v odborných skupinách a jednoznačně podporuje myšlenku, že by se měl zveřejňovat dostatečně podrobný životopis každého osobně jmenovaného odborníka v rejstříku expertních skupin a prohlášení o zájmech každého osobně jmenovaného odborníka v rejstříku expertních skupin;

35.  podporuje výzvu veřejné ochránkyně práv, aby záznam v rejstříku transparentnosti byl podmínkou jmenování do odborných skupin v případě členů, kteří nejsou státními úředníky a nepobírají veškerý svůj příjem nebo jeho převážnou část od státních institucí, jakými jsou například univerzity, za předpokladu, že tyto univerzity nejsou financovány zástupci zájmových skupin či hospodářskými a obchodními zúčastněnými stranami;

36.  domnívá se, že ustanovení obsahující obecná kritéria pro vymezení hospodářských a jiných než hospodářských zájmů, jak doporučuje veřejná ochránkyně práv a na základě prohlášení o zájmech dotyčných odborníků, by pomohlo Komisi vybírat odborníky zastupující jednotlivé zájmy vyváženějším způsobem;

37.  naléhavě vyzývá Komisi, aby na svých internetových stránkách zveřejňovala všechny zápisy ze schůzí odborných skupin, včetně rozmanitosti zastoupených názorů;

38.  naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se během konzultací zkoumaly otevřené otázky a neusilovalo se pouze o potvrzení zvoleného politického směru;

Integrita voleb do Evropského parlamentu

39.  domnívá se, že podle volebního práva EU musí nominace kandidátů v rámci stran probíhat demokraticky a tajně a členové musí mít možnost se k nim řádně vyjádřit a že osoby odsouzené pravomocným rozsudkem z důvodu korupce poškozující finanční zájmy EU nebo členských států by měly ztratit právo kandidovat ve volbách po dobu přiměřenou závažnosti trestného činu; konstatuje, že v některých členských státech již tento postup pro vyloučení kandidátů existuje; domnívá se, že společné minimální normy pro různé postupy a právní rámce jednotlivých členských států, pokud jde o vyloučení kandidátů z důvodu korupce, by mohly být stanoveny novým nástrojem, například směrnicí;

Posílení právní odpovědnosti členů Komise

40.  vyzývá Komisi, aby na základě osvědčených postupů členských států, pokud jde o ministerské předpisy, předložila legislativní návrh, který by stanovil povinnosti v oblasti transparentnosti a práva komisařů, a to v souladu s postupem spolurozhodování;

41.  žádá, aby rozhodnutí o stanovení odměny pro komisaře, včetně jejich platů, které od založení Evropských společenství přijímá výlučně Rada, bylo přijímáno v rámci postupu spolurozhodování;

42.  poukazuje na to, že některé členské státy nemají ministerské předpisy, které vylučují možnost, aby zastánci úřadu byli jedinými vlastníky či spoluvlastníky podniků;

Střety zájmů ve sdíleném řízení a ve třetích zemích v souvislosti se správou finančních prostředků EU

43.  domnívá se, že mají-li podniky, které vlastní úřední osoby EU, možnost požádat o finanční prostředky EU či obdržet tyto prostředky jako subdodavatelé, přičemž za řádné využívání těchto prostředků a za kontrolu jejich využívání nesou odpovědnost samotní vlastníci a úřední osoby, vzniká závažný střet zájmů;

44.  žádá Komisi, aby do veškerých budoucích zákonů EU týkajících se plateb začlenila ustanovení o tom, že podniky, jejichž majitelem je úřední osoba v členském státě EU a ve třetích zemích, nemohou požádat o finanční prostředky EU ani takové prostředky obdržet;

Realizace cíle dosažení plného zpřístupnění dokumentů a transparentnosti v zájmu odpovědnosti v legislativním procesu

45.  připomíná své výzvy Komisi a Radě uvedené v usnesení ze dne 28. dubna 2016 o přístupu veřejnosti k dokumentům v letech 2014–2015(7), v němž:

–  vyzval k rozšíření oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1049/2001 s cílem zahrnout všechny evropské orgány a instituce, na něž se nařízení v současnosti nevztahuje, jako je Evropská rada, Evropská centrální banka, Soudní dvůr a všechny orgány a agentury EU,

–  vyzval k řádnému plnění povinnosti orgánů, institucí, agentur a dalších subjektů vést úplné rejstříky dokumentů, jak stanoví články 11 a 12 nařízení (ES) č. 1049/2001,

–  domníval se, že dokumenty vypracované v rámci třístranných jednání, jako jsou pořady jednání, shrnutí výsledků, zápisy a obecné přístupy v Radě, souvisejí s legislativními postupy a nelze s nimi ze zásady zacházet odlišně od ostatních legislativních dokumentů a měly by být přímo zpřístupněny na internetové stránce Parlamentu,

–  vyzval k zavedení společného interinstitucionálního rejstříku, včetně specializované společné databáze týkající se aktuálního stavu legislativních návrhů, na němž se pracuje tak, jak bylo schváleno v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů,

–  vyzval Radu, aby zveřejňovala zápisy z jednání pracovních skupin Rady a další dokumenty,

–  vyzval Komisi, aby vytvořila jednotný rejstřík všech právních předpisů druhého stupně, zejména pro akty v přenesené pravomoci, a konstatoval, že na vytvoření rejstříku se pracuje tak, jak bylo schváleno v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů,

–  vyjádřil své přesvědčení, že by na proces utajování a odtajňování dokumentů měl dohlížet nezávislý dozorčí orgán,

–  vyzval k tomu, aby byly zpřístupňovány pořady jednání a informativní poznámky ze schůzí koordinátorů výborů, předsednictva a Konference předsedů a také v zásadě všechny dokumenty, na něž se v těchto pořadech jednání odkazuje, a to jejich zveřejněním na internetové stránce Parlamentu;

Transparentnost vnějšího zastoupení a jednání EU

46.  vítá nedávnou judikaturu Soudního dvora EU, která posiluje právo Parlamentu na informace o mezinárodních jednáních, a závazek orgánů navázat na odstavec 40 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů tím, že budou jednat o zdokonalené spolupráci a o sdílení informací; bere na vědomí, že jednání byla zahájena na konci roku 2016, a vyzývá v této souvislosti Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby se skutečně zavázaly k tomu, že co nejdříve dosáhnou s Parlamentem dohody o zdokonalené spolupráci a o sdílení informací s Parlamentem po celý životní cyklus mezinárodních dohod, a aby pro to činily vše nezbytné, neboť tak bude možné upevnit legitimitu a zvýšit demokratický dohled nad vnější činností EU;

47.  konstatuje, že přestože je mezi Parlamentem a Komisí uzavřena interinstitucionální dohoda, mezi Parlamentem a Radou takováto dohoda neexistuje;

48.  vyzdvihuje úsilí Komise, jež v poslední době vynakládá na posílení transparentnosti obchodních jednání; přesto se domnívá, že Rada a Komise by měly zlepšit své pracovní metody způsobem, který povede k lepší spolupráci s Parlamentem, pokud jde o přístup k dokumentům, informacím a rozhodování ve všech otázkách a jednáních týkajících se společné obchodní politiky (jako jsou informace ohledně jednání – včetně analýz, mandátů a vývoje jednání –, smíšené nebo výlučné povahy obchodních dohod a jejich dočasného uplatňování, činností a rozhodnutí přijatých subjekty vytvořenými obchodními nebo investičními dohodami, schůzí odborníků, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů); lituje v této souvislosti, že Rada poslancům Evropského parlamentu a veřejnosti neposkytla mandáty k vyjednávání pro všechny dohody, jež jsou v současné době projednávány, vítá však skutečnost, že po roce jednání mezi Komisí a Parlamentem o přístupu k dokumentům souvisejícím s jednáními o transatlantickém obchodním a investičním partnerství bylo konečně dosaženo provozní dohody, jež všem poslancům EP zajišťuje přístup k těmto dokumentům, čímž se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství stala transparentnějšími než kdy dříve; vítá v tomto ohledu cíl generálního ředitelství Komise pro obchod využít stávající iniciativy pro transparentnost jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství jako modelu pro všechna obchodní jednání, jak je uvedeno v obchodní strategii „Obchod pro všechny“, a tento krok provést;

49.  zdůrazňuje, že, jak upozornil ESD, zásadní aspekty transparentnosti vyplývají z demokratické povahy řízení v rámci EU a že pokud jsou důvěrné informace veřejně nedostupné, jako v případě obchodních jednání, musí být tyto informace přístupné poslancům, kteří obchodní politiku kontrolují jménem občanů; domnívá se, že přístup k utajovaným informacím je pro kontrolu ze strany Parlamentu zásadní a že by tento orgán měl na druhé straně plnit svou povinnost a tyto informace řádně spravovat; domnívá se, že by měla existovat jasná kritéria pro označování dokumentů jako „utajovaných“, aby se zabránilo nejednoznačnosti a svévolným rozhodnutím, a také že by měl být dokument odtajněn, jakmile již není potřeba jej označovat jako utajovaný; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda lze podkladový dokument pro jednání zveřejnit ihned poté, co je dotčený dokument dokončen na vnitřní úrovni; konstatuje, že judikatura ESD jasně uvádí, že v případě, že se na určitý dokument pocházející z některého orgánu EU vztahuje výjimka z práva na přístup veřejnosti, musí tento orgán jasně vysvětlit, jak by mohlo zpřístupnění dotčeného dokumentu konkrétně a skutečně poškodit zájem chráněný touto výjimkou, a že toto riziko musí být důvodně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické; vyzývá Komisi, aby prováděla doporučení evropské veřejné ochránkyně práv z července 2014 se zvláštním zřetelem na přístup k dokumentům pro všechna jednání a o uveřejňování pořadů jednání a záznamů ze schůzí s osobami a organizacemi spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; vyzývá Komisi, aby ještě před jednáními, konečnými návrhy pořadů jednání a zprávami po jednáních zpřístupňovala Parlamentu a veřejnosti také návrhy pořadů kol jednání;

50.  domnívá se, že EU musí při rozšiřování transparentnosti obchodních jednání převzít vedoucí úlohu, a to nejen pokud jde o dvoustranné, ale pokud možno i vícestranné a mnohostranné procesy, aby tato jednání nebyla o nic méně transparentní než jednání v rámci Světové obchodní organizace; zdůrazňuje však, že Komise musí rovněž přesvědčit své partnery v jednání, aby zvýšili transparentnost i na své straně s cílem zajistit, aby šlo o vzájemný proces, ve kterém nedojde ke zhoršení vyjednávací pozice EU, a rovněž začlenit očekávanou úroveň transparentnosti do analýz rozsahu působnosti s potenciálními partnery v jednání; zdůrazňuje, že zvýšená transparentnost je v zájmu všech partnerů, s nimiž EU jedná, a zúčastněných stran po celém světě a že může posílit globální podporu pro obchod založený na pravidlech;

51.  připomíná, že je důležité, aby se legislativní proces v oblasti společné obchodní politiky zakládal na statistických údajích Unie v souladu s čl. 338 odst. 2 SFEU a na posouzeních dopadu a posouzeních dopadu na udržitelnost splňujících nejvyšší normy nestrannosti a spolehlivosti, což je zásada, kterou by se měly řídit všechny příslušné revize v rámci politiky Komise pro zlepšování právní úpravy; domnívá se, že posouzení dopadů na jednotlivá odvětví by obchodním dohodám EU zajistilo vyšší úroveň spolehlivosti a legitimity;

52.  opětovně ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2016(8) vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský kodex chování týkající se transparentnosti, integrity a odpovědnosti, který by představoval obecné pokyny, jimiž by se měli řídit zástupci EU v mezinárodních organizacích a orgánech; vyzývá k zajištění užší politické soudržnosti a koordinace mezi globálními institucemi díky zavedení komplexních standardů demokratické legitimity, transparentnosti, odpovědnosti a integrity; domnívá se, že zastoupení EU v multilaterálních orgánech a institucích by mělo být racionalizováno a kodifikováno s cílem posílit transparentnost, integritu a odpovědnost účasti Unie v těchto orgánech, její vliv a prosazování právních předpisů, které přijala, prostřednictvím demokratického procesu; žádá přijetí interinstitucionální dohody s cílem formalizovat dialog mezi zástupci EU a Parlamentem, který by měl vést Evropský parlament za účelem vytvoření pokynů týkajících se přijímání a soudržnosti evropských stanovisek před nadcházejícími významnými mezinárodními jednáními;

Transparentnost a odpovědnost v oblasti veřejných výdajů

53.  domnívá se, že zveřejňování údajů o rozpočtu a výdajích v EU by mělo zajistit jejich transparentnost a související odpovědnost, a to i na úrovni členských států s ohledem na sdílené řízení;

Transparentnost a odpovědnost při správě ekonomických záležitostí v eurozóně

54.  domnívá se, že rozhodnutí, která jsou přijímána v rámci Euroskupiny, Hospodářského a finančního výboru, „neformálních“ setkání Rady ECOFIN a eurosummitů, musí být v nezbytných případech institucionalizována a musí být transparentní a vykazatelná z hlediska odpovědnosti, mj. i uveřejňováním zápisů programů a příslušných jednání, čímž se dosáhne rovnováhy mezi kýženou transparentností a nezbytnou ochranou finanční, měnové či hospodářské politiky Unie nebo členského státu;

Transparentnost a odpovědnost týkající se rozpočtu EU

55.  konstatuje, že v roce 2014 bylo uzavřeno celkem 40 případů týkajících se zaměstnanců EU a členů orgánů a institucí EU; zdůrazňuje, že toto číslo je nízké a ukazuje, že podvody a korupce nejsou v rámci orgánů a institucí EU časté(9);

56.  zdůrazňuje, že v roce 2014 se nejvyšší počet potenciálních případů podvodů, které byly nahlášeny Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), týkal využití Evropských strukturálních fondů (549 z 1 417 případů podezření); zdůrazňuje, že úřad OLAF doporučil, aby bylo zpět vymáháno 476,5 milionu EUR pocházejících ze strukturálních fondů v roce 2014; konstatuje, že na základě doporučení úřadu OLAF získaly příslušné orgány v roce 2014 zpět 22,7 milionu EUR; vyzývá členské státy k tomu, aby se řádné přidělování prostředků EU stalo jejich prioritou a aby vyvinuly co největší úsilí o zpětné získání prostředků v případech, kdy nebyly přiděleny řádně(10);

57.  vyzývá Komisi, aby provedla revizi tzv. balíčků šesti a dvou opatření, na jejímž základě bude Parlamentu poskytnuta větší kontrolní pravomoc, pokud jde o přijímání klíčových dokumentů v rámci evropského semestru, a obzvláště účinné prostředky, kterými se zaručí dodržování zásad subsidiarity a proporcionality;

58.  vyzývá Euroskupinu, aby zapojila Parlament do monitorování provádění smluvních podmínek dohodnutých s příjemci finanční pomoci poskytnuté v rámci Evropského mechanismu stability;

Ochrana oznamovatelů a boj proti korupci

59.  vítá šetření evropské veřejné ochránkyně práv ohledně toho, zda orgány a instituce EU dodržují svůj závazek zavést interní pravidla pro whistleblowing; vyjadřuje politování nad zjištěním veřejné ochránkyně práv, že některé orgány EU pravidla na ochranu oznamovatelů dosud neprovedly náležitým způsobem; zdůrazňuje, že taková pravidla doposud přijaly pouze Parlament, Komise, úřad veřejného ochránce práv a Evropský účetní dvůr; požaduje od Parlamentu studii týkající se mechanismu pro ochranu akreditovaných parlamentních asistentů v případě, že se stanou oznamovateli;

60.  je přesvědčen, že účinná ochrana oznamovatelů je klíčovou zbraní v boji proti korupci, a opakuje proto svou výzvu ze dne 25. listopadu 2015(11), aby Komise do června 2016 navrhla legislativní rámec EU pro účinnou ochranu informátorů a podobných osob(12) a zohlednila přitom hodnocení předpisů na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit minimální pravidla pro ochranu oznamovatelů;

61.  žádá Komisi, aby opatření týkající se diskrečního práva a vyloučení u zadávání veřejných zakázek uplatňovala důsledně, přičemž v každém takovém případě musí být provedeny náležité kontroly správnosti daného rozhodnutí, a aby uplatňovala kritéria vyloučení s cílem vyřadit společnosti, u nichž nastává jakýkoli střet zájmů, což má zásadní význam pro zachování důvěryhodnosti institucí;

62.  domnívá se, že dokonce i v orgánech a institucích EU se oznamovatelé příliš často setkávají spíše se stíháním než s podporou; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu nařízení upravujícího úřad veřejného ochránce práv, aby se rozšířila jeho působnost a aby se z něj stalo hlavní kontaktní místo pro oznamovatele, kteří čelí špatnému zacházení; vyzývá Komisi, aby navrhla patřičné navýšení rozpočtu úřadu veřejného ochránce práv, díky němuž bude moci tento nový náročný úkol plnit;

63.  žádá, aby EU co nejdříve podala přihlášku ke členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která vznikla v rámci Rady Evropy, a aby byl Parlament průběžně informován o stavu této žádosti; vyzývá Komisi, aby do nadcházející zprávy zahrnula přehled největších korupčních problémů v členských státech, politická doporučení k jejich řešení a následná opatření, která přijme Komise, a to zvláště s přihlédnutím k negativnímu dopadu korupčních činností na fungování vnitřního trhu;

64.  domnívá se, že osobám odsouzeným konečným rozsudkem z důvodu korupce v EU nebo společnostem vedeným či vlastněným takovými osobami, které se korupce nebo zneužití veřejných prostředků dopustily s cílem obohatit svou společnost a byly z tohoto důvodu odsouzeny konečným rozsudkem, by mělo být po dobu nejméně tří let účinně zakázáno uzavírat s Evropskou unií smlouvy o veřejných zakázkách nebo využívat jejích fondů; vyzývá Komisi, aby revidovala svůj vylučovací systém; zdůrazňuje, že společnosti, které Komise vyloučila z účasti ve veřejných soutěžích týkajících se prostředků EU, by měly být automaticky zařazeny na veřejný seznam, aby se lépe chránily finanční zájmy EU a umožnila se kontrola ze strany široké veřejnosti;

65.  konstatuje, že od 12. listopadu 2008, kdy se Evropská unie stala smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), se nezapojila do přezkumného mechanismu, který je stanoven v úmluvě, ani neučinila první krok, kterým je dokončení sebehodnocení týkajícího se provádění povinností vyplývajících z úmluvy; vyzývá Evropskou unii, aby plnila své povinnosti vyplývající z UNCAC tím, že dokončí sebehodnocení, jakým způsobem plní své povinnosti vyplývající z této úmluvy a jak se podílí na mechanismu vzájemného přezkumu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila svou příští protikorupční zprávu EU a začlenila do ní kapitolu o orgánech a institucích EU; vyzývá Komisi, aby na úrovni orgánů EU i členských států ještě důkladněji analyzovala prostředí, v kterém se politiky provádějí, aby bylo možné zjistit, jaké jsou rozhodující inherentní faktory, zranitelné oblasti a rizikové faktory, které vytvářejí podmínky pro korupci;

66.  připomíná své rozhodnutí ze dne 25. března 2014 týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie 2012/0193(COD) a požaduje v této věci přijetí rychlého rozhodnutí;

Integrita v předpisech EU

67.  vyzývá Komisi, aby hledala systematické záruky, jak zamezit střetům zájmů v oblasti regulace průmyslových produktů a prosazování politik; vyzývá Komisi, aby se zabývala stávajícími strukturálními střety zájmů v oblasti posouzení rizik regulovaných produktů veřejnými orgány, konkrétně tím, že posouzení těchto produktů je výlučně či převážně založeno na studiích prováděných žadateli nebo třetími stranami placenými žadateli, zatímco nezávislý výzkum je ignorován či opomíjen; trvá na tom, že výrobci by měli stále předkládat studie, přičemž velké společnosti a malé a střední podniky by měly sdílet náklady na základě svého poměrného podílu na trhu, aby se zajistila spravedlnost, ale trvá i na tom, aby všichni posuzovatelé měli povinnost v rámci svého posuzování plně zohledňovat nezávislé vědecké poznatky; vyzývá Komisi, aby především provedla přezkum svého „sdělení o obecných zásadách a normách pro konzultace zúčastněných stran“ z roku 2002; dává ke zvážení, že v zájmu vyřešení otázek vyplývajících ze selektivního potlačování nepříznivých výsledků výzkumu by se předchozí registrace vědeckých studií a hodnocení s údaji o jejich rozsahu a předpokládaném datu dokončení mohla stát přínosem pro regulační a politický proces; zdůrazňuje význam odpovídajících zdrojů pro rozvoj interních odborných znalostí ve specializovaných agenturách EU, včetně možnosti provádět výzkum a zkoušky, které lze zveřejnit, čímž by se zvýšila přitažlivost veřejných služeb při poskytování poradenství oblasti regulace, aniž by byla narušena akademická kariéra vědeckých pracovníků, a to v zájmu zajištění řádného a nezávislého vědeckého poradenství pro tvorbu politik;

Posilování odpovědnosti Komise a jejích agentur vůči Parlamentu

68.  vyzývá Komisi, aby vypracovala právní úpravu platnou pro všechny agentury EU, která přizná Parlamentu spolurozhodovací pravomoci při jmenování ředitelů těchto agentur a jejich odvolávání z funkce a přímé právo klást jim otázky a zvát je na slyšení;

69.  zdůrazňuje, že v agenturách EU je zapotřebí nezávislých odborníků a že musí být kladen větší důraz na odstranění střetů zájmu v rámci panelů těchto agentur; konstatuje, že v současnosti nejsou odborníci z řady agentur, včetně Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), placeni; vyzývá k tomu, aby se odborníkům v regulačních agenturách, jež zastupují například neziskové organizace nebo akademické obce, dostalo odpovídajících náhrad; vyzdvihuje význam odpovídajících zdrojů pro rozvoj interního odborného zázemí v rámci specializovaných agentur EU;

70.  vyzývá úřad EFSA, Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), aby bezodkladně provedly revizi svých politik týkajících se nezávislosti a jednoznačně zajistily svou naprostou nezávislost na hospodářských odvětvích, která regulují, a zabránily tak, aby v případě jejich zaměstnanců a odborníků docházelo ke střetům zájmů;

71.  podporuje postup, podle kterého mohou vnitrostátní parlamenty zvát komisaře a klást jim otázky;

72.  připomíná v této souvislosti, že pravomoc zřizovat vyšetřovací komise je nedílnou součástí parlamentních systémů na celém světě a že Lisabonská smlouva stanoví zvláštní legislativní postup pro přijetí pravidel pro výkon vyšetřovacího práva podle čl. 226 odst. 3 SFEU; zdůrazňuje, že v souladu se zásadou loajální spolupráce by se Parlament, Rada a Komise měly dohodnout na přijetí nového nařízení;

73.  vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně rozhodly o návrhu přijatém Parlamentem dne 23. května 2012 k nařízení Evropského parlamentu o podrobných pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu(13);

°

°  °

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0376.

(2)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0197.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0203.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0484.

(5)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 2010, Švédské království v. Association de la presse internationale ASBL (API) a Evropská komise (C-514/07 P), Association de la presse internationale ASBL (API) v. Evropská komise (C-528/07 P) a Evropská komise v. Association de la presse internationale ASBL (API) (C-532/07 P), spojené věci C-514/07 P, C-528/07 P a C-532/07 P, ECLI:EU:C:2010:541.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0376.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0202.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0108.

(9)

Zpráva úřadu OLAF za rok 2014, Patnáctá zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období od 1. ledna do 31. prosince 2014

(10)

Tamtéž.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0408.

(12)

Zpravodaj, doslovný záznam z usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (Přijaté texty, P8_TA(2015)0408).

(13)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0219.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Větší vzdálenost k občanům vyžaduje nejvyšší standardy transparentnosti, odpovědnosti a integrity

Orgány EU jsou ve srovnání s většinou ostatních politických orgánů na vnitrostátních či regionálních úrovních v rámci celé Evropy transparentnější, připravenější odpovídat se ze své činnosti a bezúhonnější. Občané mohou téměř všechny schůze výborů sledovat prostřednictvím internetového živého vysílání. Transparentnost v této míře ve většině členských států dosud chybí. Evropská komise představuje otevřený správní orgán, který je mnohem transparentnější a přístupnější, než co známe z většiny členských států. Přesto je z několika důvodů bruselská politika občanům v EU vzdálenější. Celková důvěra občanů v orgány EU dosahovala podle průzkumů Eurostatu v roce 2014 42 procent. Oproti předchozímu roku se jedná o určitý nárůst, ve srovnání s minulostí je však tato úroveň nízká: v roce 2002 činila 59 procent. Ve 20 členských státech, tedy ve většině z nich, chovají občané v současné době větší důvěru k vnitrostátním orgánům. Pouze v menším počtu zemí, v osmi z nich, mají občané větší důvěru v orgány EU než ve své vnitrostátní orgány.

Místní a vnitrostátní politika je občanům bližší: ve sdělovacích prostředcích je jí věnována větší pozornost, občané mají bližší osobní vztahy se svými zástupci, její problémy jim někdy připadají méně abstraktní a ve vnitrostátní a místní politice se také zpravidla nevyskytují jazykové překážky. Kromě těchto spíše strukturálních rozdílů však připadá politika EU mnohým občanům vzdálenější též kvůli pocitu, že na ni občané nemají vliv. Ještě horší je to, že současná Evropská unie bývá někdy považována spíše za Evropu lobbistů než Evropu občanů. V Bruselu je více aktivních lobbistů než ve Washingtonu D.C. Z šetření vyplývá, že mezi přístupem a vlivem mocných obchodních zájmů a slabších společenských zájmů na osoby, které jsou v EU odpovědné za rozhodování, je velká nerovnováha. Tato zpráva právě kvůli zmenšení takto pociťované vzdálenosti žádá, aby byl za tímto účelem uplatňován trojí přístup: orgány EU musejí zvýšit transparentnost, odpovědnost a integritu a stanovit v těchto oblastech co nejvyšší standardy.

Integrita spočívá ve spravedlivém a rovném zohledňování zájmů občanů

Lisabonská smlouva zaručuje, že Unie „dodržuje [...] zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů [...] stejné pozornosti“ (článek 9) a že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“. Skutečnost je však jiná. Výsadní vliv silných lobbistických skupin na osoby, které jsou v EU odpovědné za rozhodování, je v ostrém protikladu k rovnému zohledňování zájmů občanů. Ti, kteří již mají peníze a moc, mohou snadno uplatňovat v poměru k ostatním větší vliv. Orgány EU by v zájmu překonání tohoto rozdílu měly posílit svou integritu. Integritou se rozumí rovný přístup a skutečnost, že hlas všech občanů má v procesu rozhodování stejnou váhu. Protikladem integrity je upřednostňování dílčích zájmů nad zájmem obecným. Cílem této zprávy je přispět k odluce hospodářské a politické moci. To je také v nejlepším zájmu převážné většiny evropských malých a středních podniků. Píší-li právní předpisy nadnárodní společnosti, není možné, aby vzkvétaly malé podniky.

Posílení postavení občanů zpřístupňováním informací a dokumentů

Dalším směrodatným ustanovením Smluv, které má vést k prosazování integrity v politice EU, je požadavek obsažený v čl. 10 odst. 3 SEU: „Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.“ Transparentnost proto chápeme jako včasné zpřístupňování všech důležitých informací občanům s cílem vyrovnat co nejvíce rozdíly v informovanosti občanů a lobbistů, jakož i těch, kdo zastupují dílčí obchodní zájmy, a těch, kdo zastupují obecnější zájmy společnosti. Znění a smysl Smluv vyžaduje, aby zvláštní pozornost byla věnována načasování přístupu k informacím. Je-li v nich řeč o tom, že rozhodnutí „jsou přijímána co nejblíže občanům“, znamená to, že občané by měli mít čas na to, aby informaci před přijetím rozhodnutí zpracovali. Také otázka rovnosti občanů je záležitostí času. Vzhledem k tomu, že rozhodování je zpravidla kontinuální proces, je důležité, aby dokumenty a informace byly přístupné před uzavřením jednání. Rozdíly mezi profesionálními aktéry, kteří mají potřebné zdroje, na straně jedné a občany, a dokonce i poslanci Parlamentu na straně druhé jsou v rozporu se Smlouvami a poškozují integritu. Není proto přijatelné, aby mezi hrstkou privilegovaných osob kolovaly tajné a neformální dokumenty. Smlouvy požadují jasné rozlišování: dokumenty jsou buď veřejné, nebo ve výjimečných případech utajované. To znamená, že všechno, co vědí lobbisté, musí být veřejně přístupné všem.

Pro zvýšení transparentnosti v Evropské unii má zásadní význam proces tvorby právních předpisů EU. Veřejnost má právo vědět, kdo měl na vytváření legislativních návrhů vliv. Hlavním prostředkem umožňujícím dosažení větší transparentnosti v právních předpisech EU je zavedení legislativní stopy. Legislativní stopa zaznamenává vliv různých zájmů na jednotlivé právní předpisy a umožňuje odhadovat případný nerovný vliv. Platí také, že čím jsou významné informace o schůzkách a příslušné vstupy dostupnější v reálném čase, tím spíše lze nerovnováhu napravovat ještě před přijetím příslušného právního předpisu. Studie tematické sekce nazvaná „Institucionální a ústavní aspekty zastupování zvláštních zájmů“ (Institutional and Constitutional aspects of Special Interest Representation), která byla vypracována pro výbor AFCO, doporučuje zvážit její zavedení.

Odpovědnost orgánů EU zajištěná prostřednictvím transparentnosti

Skandály, jako např. skandály s úplatky za pozměňovací návrhy, se staly hnací silou snahy o nová pravidla, která zajistí integritu politiky EU. Ve Smlouvách je toto úsilí vyžadováno od všech orgánů: „Při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“ (čl. 298 odst. 1 SFEU). Odpovědnosti lze dosáhnout pouze ustanoveními, která zajistí, aby orgány, osoby zastávající funkci a ostatní pracovníci podávali o své činnosti transparentní zprávy.

Přestože řada fází legislativního procesu je v EU ve srovnání s členskými státy transparentnější, rozhodující fáze spolurozhodovacích postupů se odehrává za zavřenými dveřmi. Častější využívání možnosti neformálních trojstranných rozhovorů vede k situaci, kdy v současnosti 80 % právních předpisů EU je schvalováno v prvním čtení. Tyto tajné schůzky jsou z hlediska transparentnosti problematické: neexistují žádné zápisy z jednání, účastníci těchto schůzek včetně jejich stanovisek nejsou známi, utajované dokumenty se někdy dostávající do rukou některých lobbistů, nikoli však široké veřejnosti. Tato selektivní transparentnost zvýhodňující privilegované aktéry poškozuje integritu postupu v jeho stávající podobě, protože občané nemají zajištěno rovné zacházení.

Ochrana integrity před střetem zájmů prostřednictvím nezávislého dohledu

Integritu osob zastávajících funkci a ostatních pracovníků orgánů EU je třeba chránit zavedením nejlepších dostupných standardů. Tyto standardy by se měly vztahovat na činnost osob zastávajících funkce a ostatních pracovníků v rámci orgánů EU i mimo tento rámec, a to jak v průběhu jejich působení ve funkci v orgánech EU, tak i poté, a patří mezi ně například zavedení období „vychladnutí“ pro osoby, které chtějí profesně působit v oblastech úzce spojených s jejich prací pro orgány.

Důležitým kritériem účinného dohledu nad dodržováním předpisů je neutralita. Zpráva EU o boji proti korupci za rok 2014 došla k závěru, že nezávislost agentur bojujících proti korupci je zásadním předpokladem jejich úspěchu: „V některých případech, kdy agentury mají silný mandát, se ukázalo, že nezávislé, odhodlané vedení znamenalo průlom v dalším vývoji, který umožnil trestně stíhat případy korupce na vysoké úrovni“ (s. 42). Poučením, které vyplývá z dosavadního fungování systémů pro ochranu integrity, je tedy to, že dohled na dodržování předpisů ze strany osob zastávajících funkce a ostatních pracovníků by měl být svěřen nějakému externímu a neutrálnímu subjektu. V této podobě je nezávislý dohled v současnosti vykonáván v některých členských státech, například ve Francii a Chorvatsku. Dále je také potřeba řešit možné střety zájmů, pokud jde o složení odborných skupin a kontrolu financování evropských politických stran. Odborné skupiny nesmějí dopustit, aby se dílčí zájmy přímo spolupodílely na utváření právních předpisů, které se jich dotýkají. Evropský parlament by neměl dohlížet na financování stran, k nimž patří většina jeho poslanců.

Transparentnost jako prostředek budování nové důvěry v obchodních jednáních

Ve srovnání s evropskou politikou jsou mezinárodní obchodní jednání vůči občanům ještě vzdálenější. Obchodní dohody obvykle Evropskou unii zavazují, a i když se většinový politický postoj či veřejné mínění změní, změnit tato rozhodnutí bývá obtížné. Vzhledem k těmto dalekosáhlým dopadům obchodních smluv musejí jednání vedoucí k jejich uzavření splňovat nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti, a to ještě více, než by tomu mělo být v jiných oblastech. Proti transparentnosti obchodních jednání se namítá, že jejich utajování může usnadnit jejich úspěch. Příklady ze Světové obchodní organizace (WTO), Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) či Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) jsou nicméně dokladem toho, že mezinárodní dohody lze úspěšně sjednávat i při úplném zveřejňování dokumentů, a dokonce i v rámci veřejných jednání. Vzhledem k narůstající celoevropské nespokojenosti s probíhajícím jednáním o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) by Evropská unie měla tyto osvědčené postupy přizpůsobit tak, aby docílila větší transparentnosti, odpovědnosti a integrity u všech svých obchodních jednání.


PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL VSTUPNÍ INFORMACE

Následující seznam byl vypracován zcela dobrovolně a na výlučnou odpovědnost zpravodaje. Během přípravy zprávy až do jejího přijetí ve výboru zpravodaj obdržel vstupní informace od těchto subjektů a osob:

Subjekt nebo osoba

Access Info Europe

49931835063-67

Andreas Pavlou – 02.05.2016, 21.11.2016

Alliance for Lobby Transparency and Ethics Regulation (ALTER-EU – Aliance pro transparentnost lobbingu a regulaci etiky)

2694372574-63

zahrnuje mj. Access Info Europe, FoEE, CEO, LobbyControl – 27.01.2016, 10.03.2016, 06.07.2016, 23.09.2016, 05.10.2016, 28.10.2016, 29.11.2016, 07.02.2017, 02.03.2017

Bundesarbeitskammer Österreich (BAK – spolková komora práce, Rakousko)

23869471911-54

Alice Wagner, Julia Stroj – 13.09.2016, 23.09.2016

Corporate Europe Observatory (CEO – Evropské středisko pro sledování podniků)

5353162366-85

Olivier Hoedeman, Martin Pigeon, Pascoe Sabido, Margarida da Silva, Vicky Cann – 22.04.2015, 28.10.2016, 29.11.2016, 02.03.2017

Rada advokátních komor a sdružení právníků v Evropě (CCBE)

4760969620-65

Simone Cuomo – 15.10.2015

Rada evropských obcí a regionů (CEMR)

Carol Thomas

Democracy International e.V.

180184113990-05

Sophie von Hatzfeldt – 23.09.2016, 05.10.2016

Asociace evropských konzultačních společností v oblasti veřejných záležitostí (EPACA)

8828523562-52

Karl Isaksson, James Padgett – 16.03.2015, 27.02.2017

Joint European Offices of Local Authorities of Bavaria, Baden-Württemberg and Saxony (Spojené evropské úřady místních orgánů Bavorska, Bádenska-Württemberska a Saska)

Caroline Bogenschütz, Christiane Thömmes – 16.02.2016

Frank Bold Society

57221111091-19

Bartosz Kwiatkowski – 10.03.2016, 06.07.2016, 09.09.2016, 13.09.2016, 23.09.2016, 05.10.2016, 27.10.2016, 21.11.2016, 02.03.2017, 10.03.2017

Friends of the Earth Europe (FoEE – evropské hnutí Přátelé Země)

9825553393-31

Paul de Clerck, Fabian Flues, Myriam Douo – 27.01.2016, 10.03.2016, 06.07.2016, 23.09.2016, 05.10.2016, 28.10.2016, 29.11.2016, 07.02.2017, 02.03.2017

LobbyControl

6314918394-16

Nina Katzemich – 28.10.2016, 29.11.2016, 02.03.2017

Riparte il futuro

158241921709-39

Giulio Carini –23.09.2016, 05.10.2016

Transparency International (TI)

501222919-71

Daniel Freund, Elsa Foucraut Yannik Bendel, Lola Girard, Carl Dolan –25.02.2015, 03.09.2015, 15.12.2015, 01.03.2016, 15.03.2016, 02.05.2016, 01.07.2016, 06.07.2016, 09.09.2016, 27.10.2016, 28.10.2016, 29.11.2016, 06.02.2017, 02.03.2017, 10.03.2017


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (11.12.2015)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU

(2015/2041(INI))

Navrhovatel: Bernd Lange

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že Smlouva o Evropské unii (SEU) představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku, v němž by rozhodnutí měla být přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům (článek 1 SEU); bere na vědomí živou veřejnou diskusi, která probíhá po celé Unii, o současných obchodních jednáních a o obavách, které vyjadřují občané EU ohledně tvorby obchodní politiky Evropské unie; domnívá se, že aby bylo možné zajistit legitimitu obchodní politiky EU, je třeba více usilovat o zvýšení úrovně informovanosti o obchodní politice a souvisejících jednáních i o způsobu, jakým členské státy a Komise shromažďují, sdělují a zveřejňují údaje, a zároveň připomíná, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi transparentností a účinností; domnívá se, že by se také mělo posilovat postavení občanů, aby lépe chápali tvorbu politik a vnitřní fungování správy EU (včetně Výboru pro mezinárodní obchod (INTA)); vítá proto iniciativu Komise v oblasti transparentnosti i novou obchodní strategii „Obchod pro všechny“, jejímž cílem je mimo jiné dosažení vyšší úrovně transparentnosti v obchodní politice;

2.  připomíná, že podle čl. 12 písm. f) Smlouvy o Evropské unii o úloze vnitrostátních parlamentů v rámci EU byly vytvořeny různé nástroje spolupráce k zajištění účinné demokratické kontroly právních předpisů EU na všech úrovních; zdůrazňuje, že smysluplnější zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů – v souladu s povinností EU uznávat a podporovat úlohu sociálních partnerů, která je stanovena v článku 152 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) – je klíčové pro dosažení větší legitimity (i v souvislosti s přípravou směrnic pro jednání); v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité skutečně zapojovat všechny zúčastněné strany prostřednictvím schůzí, brífinků a dalších akci a optimalizace domácích poradních skupin zapojených do provádění stávajících obchodních dohod; vyzývá Komisi, aby zlepšila zapojení do všech veřejných konzultací;

3.  doporučuje, aby stávající úsilí Komise o zvýšení transparentnosti všech současných i budoucích obchodních jednání vedlo k posílení mandátu evropského veřejného ochránce práv jako nezávislého orgánu dohledu;

4.  vyzývá Radu a Komisi, aby se vážně a plně zavázaly k naplňování zásady loajální spolupráce s Parlamentem tím, že budou prostřednictvím příslušných kanálů okamžitě poskytovat úplné a přesné informace týkající se vnější činnosti Unie, včetně její společné obchodní politiky, pokud jde o rozhodování a provádění primárních a sekundárních právních předpisů; vyzývá Komisi, aby vzala plně v úvahu žádosti Parlamentu týkající se interinstitucionální dohody, zejména pokud jde o soubor jasných kritérií pro dočasné uplatňování a provádění obchodních dohod; vyzývá Radu, aby tato kritéria přijala a zaručila, že prozatímní uplatňování obchodních dohod bude podmíněno předchozím souhlasem Evropského parlamentu;

5.  připomíná, že podle zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy musí navzájem plně respektovat a pomáhat si při plnění některých úkolů (články 4 a 13 SEU), což je nezbytný předpoklad k tomu, aby Parlament mohl přiměřeně vykonávat svou legislativní a rozpočtovou funkci a funkce politické kontroly a konzultace (článek 14 SEU); konstatuje, že přestože je mezi Parlamentem a Komisí uzavřena interinstitucionální dohoda, mezi Parlamentem a Radou takováto dohoda neexistuje, čímž vznikají určité překážky pro kontrolu;

6.  vítá skutečnost, že výbor INTA a generální ředitelství Komise pro obchod proaktivně spolupracují na posilování spolupráce, vytváření osvědčených postupů a zlepšování komunikačních kanálů a že je tato spolupráce zejména užitečná pro monitorování obchodních jednání prostřednictvím stálých zpravodajů výboru INTA a cílených monitorovacích skupin; vyzdvihuje úsilí Komise, jež v poslední době vynakládá na posílení transparentnosti obchodních jednání; přesto se domnívá, že by Rada a Komise měly zlepšit své pracovní metody způsobem, který povede k lepší spolupráci s Parlamentem, pokud jde o přístup k dokumentům, informacím a rozhodování ve všech otázkách a jednáních týkajících se společné obchodní politiky (jako jsou informace ohledně jednání – včetně analýz, mandátů a vývoje jednání –, smíšené nebo výlučné povahy obchodních dohod a jejich dočasného uplatňování, činností a rozhodnutí přijatých subjekty vytvořenými obchodními nebo investičními dohodami, schůzí odborníků, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů); v této souvislosti lituje, že Rada poslancům Evropského parlamentu neposkytla mandáty k vyjednávání pro všechny dohody, jež jsou v současné době projednávány, vítá však skutečnost, že po roce jednání mezi Komisí a Parlamentem o přístupu k dokumentům souvisejícím s jednáními o transatlantickém obchodním a investičním partnerství bylo konečně dosaženo provozní dohody, jež všem poslancům EP zajišťuje přístup k těmto dokumentům, čímž se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství stala transparentnějšími než kdy dříve; v tomto ohledu vítá cíl Komise využít stávající iniciativy pro transparentnost jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství jako modelu pro všechna obchodní jednání, jak je uvedeno v nové obchodní strategii „Obchod pro všechny“; konstatuje, že nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům přiznává běžným občanům velmi rozsáhlá práva, pokud jde o přístup k dokumentům, který může být širší, než jaký v současné době mají poslanci Evropského parlamentu;

7.  zdůrazňuje, že, jak upozornil Evropský soudní dvůr (ESD), zásadní aspekty transparentnosti vyplývají z demokratické povahy řízení v rámci EU a že pokud jsou důvěrné informace veřejně nedostupné, jako v případě obchodních jednání, musí být tyto informace přístupné poslancům, kteří obchodní politiku kontrolují jménem občanů; domnívá se, že přístup k utajovaným informacím je pro kontrolu ze strany Parlamentu zásadní a že by tento orgán měl na druhé straně plnit svou povinnost a tyto informace řádně spravovat; domnívá se, že by měla existovat jasná kritéria pro označování dokumentů jako „utajovaných“, aby se zabránilo nejednoznačnosti a svévolným rozhodnutím, a také že by měl být dokument odtajněn, jakmile již není potřeba jej označovat jako utajovaný; konstatuje, že judikatura ESD jasně uvádí, že v případě, že se na určitý dokument pocházející z některého orgánu EU vztahuje výjimka z práva na přístup veřejnosti, musí tento orgán jasně vysvětlit, jak by mohlo zpřístupnění dotyčného dokumentu konkrétně a skutečně poškodit zájem chráněný touto výjimkou, a že toto riziko musí být důvodně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické; vyzývá Komisi, aby prováděla doporučení evropského veřejného ochránce práv z července 2015 se zvláštním zřetelem na přístup k dokumentům pro všechna jednání;

8.  domnívá se, že EU musí při rozšiřování transparentnosti obchodních jednání převzít vedoucí úlohu, a to nejen pokud jde o dvoustranné, ale pokud možno i vícestranné a mnohostranné procesy, aby nebyla o nic méně transparentní než jednání pořádaná v rámci Světové obchodní organizace; zdůrazňuje však, že Komise musí rovněž přesvědčit vyjednávající partnery, aby zvýšili transparentnost i na své straně, aby se zajistilo, že půjde o vzájemný proces, ve kterém nedojde ke zhoršení vyjednávací pozice EU, a rovněž začlenit očekávanou úroveň transparentnosti do analýz rozsahu působnosti s potenciálními vyjednávacími partnery; zdůrazňuje, že zvýšená transparentnost je v zájmu všech vyjednávajících partnerů EU a zúčastněných stran po celém světě a že může posílit globální podporu pro obchod založený na pravidlech;

9.  připomíná, že je důležité, aby se legislativní proces v oblasti společné obchodní politiky zakládal na statistických údajích Unie v souladu s čl. 338 odst. 2 SFEU a na posouzeních dopadu a posouzeních dopadu na udržitelnost splňujících nejvyšší normy nestrannosti a spolehlivosti, což je zásada, kterou by se měly řídit všechny příslušné revize v rámci politiky Komise pro zlepšování právní úpravy; domnívá se, že posouzení dopadů na jednotlivá odvětví by obchodním dohodám EU zajistilo vyšší úroveň spolehlivosti a legitimity;

10.  zdůrazňuje, že Komise musí podporovat obecné zájmy Unie, být vedena členy vybranými na základě jejich schopností a nezávislosti a musí se zdržet jakéhokoli jednání neslučitelného s jejími úkoly (článek 17 SEU); vítá iniciativy zaměřené na větší transparentnost, odpovědnost a integritu včetně rozhodnutí přijatých Komisí dne 25. listopadu 2014 a nových impulsů pro rejstřík transparentnosti, který by měl být povinný a závazný pro všechny orgány, instituce, úřady a agentury EU; vítá další úvahy o způsobu, jak zlepšit stávající rejstřík transparentnosti – rejstřík lobbistů EU – aby byl legislativní proces více založený na faktech a byl transparentnější pro občany a zúčastněné strany; v této souvislosti vyzývá Parlament, aby koordinoval opatření na zvýšení transparentnosti v rámci orgánů, pokud jde o činnost lobbistických skupin, nevládních organizací, odborů a zvláštních zájmových skupin;

11.  je rozhodně přesvědčen, že transparentnost, integrita a etické chování, odpovědnost a řádné řízení by měly inspirovat všechny správní a politické inciativy EU a být do nich začleněny, a domnívá se, že je třeba usilovat o další závazky a koordinovanou interinstitucionální činnost směrem k vyšším standardům v oblasti integrity, a že by Komise neměla například přijímat pokyny k provádění právních předpisů, jež by byly v rozporu se stanoviskem Parlamentu a Rady;

12.  domnívá se, že důvěryhodnost etického chování EU budou občané v konečném důsledku posuzovat ve vztahu k soudržnosti mezi politickými iniciativami EU a jejími vnitřními správními normami; vyzdvihuje v tomto ohledu vnitřní normy EU pro boj proti korupci a na ochranu informátorů;

13.  domnívá se, že by Parlament měl cíleněji spolupracovat s ESD, Účetním dvorem, evropským veřejným ochráncem práv a Úřadem Komise pro boj proti podvodům za účelem vzájemného podrobného informování o vývoji společné obchodní politiky v rámci jejich příslušných pravomocí a úkolů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Gabrielius Landsbergis, Bernd Lange, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Artis Pabriks, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Dita Charanzová, Nicola Danti, Sander Loones, Lola Sánchez Caldentey, Ramon Tremosa i Balcells, Marita Ulvskog, Wim van de Camp, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edward Czesak, Eleonora Evi, Maurice Ponga, Dario Tamburrano, Derek Vaughan, Flavio Zanonato

1080


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (2.12.2015)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU

(2015/2041(INI))

Navrhovatel: Tamás Deutsch

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že transparentnost, odpovědnost a integrita jsou klíčovými a vzájemně se doplňujícími prvky při prosazování řádné správy věcí veřejných v orgánech EU a při zajišťování větší otevřenosti ve fungování EU a při jejím rozhodovacím procesu;

B.  vzhledem k tomu, že důvěra občanů v orgány EU je zásadní pro demokracii, řádnou správu věcí veřejných a efektivní tvorbu politiky;

C.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí snižovat nedostatky v zodpovědnosti v rámci EU a směřovat ke způsobům kontroly, které charakterizuje větší míra spolupráce a které slučují demokratický dohled, kontrolu a auditní činnosti, a také zajistit větší transparentnost;

D.  vzhledem k tomu, že korupce má výrazné finanční důsledky a je vážnou hrozbou pro demokracii, právní stát a veřejné investice;

E.  vzhledem k tomu, že transparentnost, odpovědnost a integrita by měly být vůdčími zásadami kultury v orgánech EU;

1.  vyzývá k celkovému zlepšení předcházení korupci ve veřejném sektoru a boje proti ní, zejména v rámci orgánů EU, a to celostním přístupem, začínajícím lepším přístupem k dokumentům a přísnějšími pravidly pro střety zájmů, podporou investigativní žurnalistiky a organizací sledujících a odhalujících možné korupční praktiky, zavedením a posílením úlohy rejstříků transparentnosti, poskytnutím dostatečných zdrojů na opatření vymáhání práva a rovněž zlepšenou spoluprací mezi členskými státy a s příslušnými třetími zeměmi;

2.  vyzývá orgány EU, aby zlepšily své postupy a praktiky, které mají za cíl chránit finanční zájmy Unie, a aby aktivně přispívaly k procesu udělování absolutoria zaměřenému na výsledky;

3.  zdůrazňuje, že je třeba usilovat o větší integritu a zlepšit etický rámec lepším uplatňováním kodexů chování a etických zásad, a posílit tak společnou a efektivní kulturu integrity u všech orgánů a agentur EU;

4.  je pro vytvoření nezávislé struktury, která bude dohlížet na uplatňování různých kodexů chování a na ochranu oznamovatelů, a to se zřetelem k těm nejvyšším profesním standardům etického jednání a v kontextu posilování rámce zodpovědnosti veřejného sektoru a výkonnosti správních orgánů díky lepším zásadám a strukturám veřejné správy na všech úrovních;

5.  považuje za politováníhodné, že Rada dosud nepřijala kodex chování; je toho názoru, že by se všechny orgány EU měly dohodnout na společném kodexu chování, který je nezbytný pro transparentnost, odpovědnost a integritu těchto orgánů; vyzývá ty orgány a instituce EU, které stále ještě nemají kodex chování, aby takovýto dokument co nejdříve vytvořily;

6.  vyzývá ty orgány EU, které zavedly kodexy chování, a to i Parlament, aby zintenzivnily jejich prováděcí opatření, jako jsou kontroly prohlášení o finančních zájmech;

7.  požaduje, aby všechny orgány EU naplňovaly článek 16 služebního řádu úředníků EU každoročním zveřejňováním informací o vysokých úřednících, kteří odešli ze správních orgánů EU, a také seznamu případů střetu zájmů; požaduje, aby výše uvedená nezávislá struktura posuzovala, zda je zaměstnání po odchodu z orgánů EU v souladu s přijatými pravidly, a zabývala se situacemi, kdy zaměstnanci orgánů veřejné správy a bývalí poslanci Evropského parlamentu odcházejí z veřejného sektoru do sektoru soukromého (otázka tzv. „otáčivých dveří“), a možností střetu zájmů, a jasně vymezila období po skončení funkce (tzv. cooling-off period), které by mělo přinejmenším zahrnovat období, kdy dotyčná osoba pobírá odchodné a během nějž si musí osoby, které vykonávaly funkci ve veřejné správě, a poslanci EP počínat bezúhonně a diskrétně nebo musí dodržet určité podmínky, když nastupují na novou pozici; požaduje, aby výše uvedená struktura byla složena z nezávislých externích odborníků, a mohla tak vykonávat svěřené úkoly zcela nezávisle;

8.  připomíná obecnou zásadu, podle které je každá osoba považována za nevinou, dokud není právně stanovena její vina;

9.  vybízí orgány a instituce EU, aby u osob vykonávajících funkce ve veřejné správě lépe zvyšovaly povědomí o politice předcházení střetům zájmů, souběžně s již probíhajícími činnostmi zvyšování informovanosti, a požaduje, aby integrita a transparentnost byly zařazeny jako povinný bod, o němž se bude hovořit při přijímacích řízeních a při pohovorech o pracovním výkonu; zastává názor, že v rámci právních předpisů o střetu zájmů je třeba rozlišovat mezi volenými zástupci a úředními osobami; domnívá se, že podobnými pravidly by se měly řídit i úřední osoby a osoby vykonávající funkce ve veřejné správě v členských státech, které se podílí na správě a kontrole evropských grantů; žádá Komisi, aby předložila příslušný návrh právního základu;

10.  vítá rozhodnutí Komise zvýšit transparentnost tím, že zlepší svůj systém odborných skupin, zejména pokud jde o postup výběru odborníků, a to tak, že vytvoří novou politiku předcházení střetům zájmů pro odborníky jmenované jako soukromé osoby, která Evropskému parlamentu umožní přímý vliv na jejich výběr; bere na vědomí požadavek, aby v případech, kdy to má význam, museli být odborníci zaregistrováni v rejstříku transparentnosti; naléhavě však vyzývá Komisi, aby při vypracovávání pozměňovacích návrhů ke stávajícím horizontálním pravidlům pro odborné skupiny vzala v úvahu doporučení evropského veřejného ochránce práv, pokud jde o složení odborných skupin, a studii „Složení odborných skupin Komise a status rejstříku odborných skupin“, s cílem vytvořit systematičtější a transparentnější přístup; žádá Komisi, aby před formálním přijímáním těchto pravidel vedla dialog s Parlamentem, zejména v souvislosti s nadcházející zprávou Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro právní záležitosti na toto téma; vybízí agentury EU, aby zvážily reformy v podobném smyslu;

11.  je toho názoru, že je třeba učinit další kroky k řešení etických otázek v souvislosti s politickou rolí lobbistů, jejich postupy a jejich vlivem a na podporu záruk integrity, aby se zvýšila míra transparentnosti činnosti lobbistů; navrhuje vytvořit společná pravidla pro výkon činnosti lobbistů v orgánech EU;

12.  je přesvědčen, že míru transparentnosti je třeba zvýšit vytvořením „legislativní stopy“ lobbistů v EU; požaduje předložení návrhu, který by umožňoval zveřejnění všech dokumentů ke každému kroku v procesu vypracovávání právních předpisů a který by znamenal definitivní přechod od dobrovolného k povinnému rejstříku EU pro všechny lobbistické činnosti ve všech orgánech EU do roku 2016;

13.  vyzývá Radu, aby se připojila k rejstříku transparentnosti EU;

14.  v této souvislosti se domnívá, že povinný rejstřík EU musí zahrnovat jasná ustanovení o tom, jaký typ informací v něm má být zaznamenán, tj. přesné a pravidelně aktualizované informace o povaze lobbistických/právních činností, spolu s podrobnými záznamy kontaktů a vkladů do práva a tvorby politiky EU; je přesvědčen, že pod dohledem Parlamentu musí být koncipován systém sankcí v případě porušení přijatých pravidel; vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení předložila své návrhy ve věci povinného rejstříku;

15.  žádá, aby všechny ty orgány a instituce EU, které tak dosud neučinily, přijaly urychleně vnitřní předpisy pro oznamování případů nesprávného jednání (whistleblowing) a uplatnily společný přístup ke svým povinnostem, přičemž se zaměří na ochranu oznamovatelů; žádá, aby v rámci směrnice o ochraně obchodních tajemství byla věnována zvláštní pozornost ochraně oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v EU; vyzývá orgány, aby pozměnily služební řád s cílem zajistit, aby pouze formálně neukládal úředníkům povinnost oznamovat nesrovnalosti všeho druhu, ale také stanovil odpovídající ochranu „oznamovatelů“; vyzývá orgány, aby neprodleně uplatňovaly čl. 22 písm. c) služebního řádu;

16.  žádá orgány a instituce EU, aby důsledně uplatňovaly opatření týkající se diskrétnosti a vyloučení u zadávání veřejných zakázek, přičemž musí být v každém z takových případů prováděny náležité kontroly správnosti daného rozhodnutí, a aby uplatňovaly kritéria vyloučení s cílem vyřadit společnosti, u nichž nastává jakýkoli střet zájmů, což je zásadní pro ochranu finančních zájmů EU;

17.  je přesvědčen, že postup udělování absolutoria je důležitým nástrojem demokratického zodpovídání se občanům Unie; připomíná problémy, které se opakovaně vyskytují v rámci postupu udělování absolutoria a vznikly v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany Rady; trvá na tom, že účinný výkon rozpočtové kontroly a demokratické zodpovídání se orgánu vyžaduje spolupráci Parlamentu a Rady;

18.  trvá na tom, že se Rada musí zodpovídat a být transparentní stejně jako ostatní orgány;

19.  prohlašuje, že výroční zprávy orgánů EU by mohly hrát důležitou úlohu při zjišťování, zda postupují v souladu s požadavky transparentnosti, odpovědnosti a integrity; vyzývá orgány EU, aby do svých výročních zpráv zahrnuly standardní kapitolu věnovanou těmto komponentům;

20.  domnívá se, že první zpráva Komise o boji proti korupci, zveřejňovaná jednou za dva roky, je slibným pokusem lépe pochopit korupci ve všech jejích dimenzích, koncipovat účinná opatření s cílem vypořádat se s ní a připravit podmínky pro větší zodpovědnost veřejné sféry vůči občanům EU; znovu v této souvislosti potvrzuje důležitost unijní politiky nulové tolerance vůči podvodům, korupci a tajným dohodám; považuje nicméně za politováníhodné, že tato zpráva neobsahovala informace o protikorupčních politikách samotných orgánů EU;

21.  konstatuje, že složitá a mnohovrstevnatá povaha korupce podrývá demokracii a právní stát a brzdí a poškozuje ekonomiku, důvěryhodnost a pověst EU (zejména prostřednictvím praktik zatajování a tlaku na odchýlení se od původních cílů politiky nebo na jejich naplňování určitým způsobem);

22.  žádá, aby Komise nejpozději ve své druhé zprávě o boji proti korupci provedla na úrovni orgánů EU i členských států další analýzu toho, jaké je prostředí, v němž se politiky provádějí, s cílem zjistit, jaké jsou rozhodující inherentní faktory, zranitelné oblasti a rizikové faktory, které vytvářejí podmínky pro korupci;

23.  požaduje, aby Komise v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost předcházení střetům zájmů a korupčním praktikám v případě decentralizovaných agentur, které jsou v tomto směru mimořádně zranitelné, vzhledem k tomu, že jsou mezi občany relativně neznámé a nacházejí se v celé EU;

24.  opakuje svůj požadavek(1), aby Komise podávala Parlamentu a Radě dvakrát ročně zprávu o tom, jak orgány EU provádějí své vnitřní politiky boje proti korupci, a těší se, až si na začátku roku 2016 bude moci přečíst další zprávu; žádá Komisi, aby do zprávy zahrnula kapitolu o výsledcích činnosti orgánů EU v boji proti korupci, a je toho názoru, že budoucí zprávy Komise o boji proti korupci by se měly vždy zabývat všemi orgány a institucemi EU;

25.  pokládá Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) za klíčového aktéra v boji proti korupci, a je proto přesvědčen, že je nanejvýš důležité, aby tato instituce pracovala efektivně a nezávisle; v souladu s nařízením o úřadu OLAF doporučuje, aby dozorčímu výboru OLAF byl umožněn přístup k informacím nutným k efektivnímu plnění svého mandátu, pokud jde o dohled nad činnostmi úřadu OLAF, a aby měl rozpočtovou nezávislost;

26.  žádá, aby EU co nejdříve podala přihlášku ke členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která vznikla v rámci Rady Evropy, a aby byl Parlament průběžně informován o stavu této žádosti;

27.  vyzývá Komisi, aby neprodleně splnila své povinnosti podávat zprávy podle Úmluvy OSN proti korupci;

28.  vybízí členské státy k hlubší spolupráci s cílem vyměňovat si know-how a osvědčené postupy, posílit mezinárodní dohody o justiční a policejní spolupráci a přivést EU, OSN, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Radu Evropy k tomu, aby společně formulovaly koordinovaný postup při boji proti korupci;

29.  uznává důležitou úlohu Europolu a Eurojustu v boji proti organizované trestné činnosti včetně korupce; je přesvědčen, že tyto agentury by měly získat další pravomoci konat v této oblasti, zejména pokud jde o přeshraniční případy; doporučuje, aby úřad evropského veřejného žalobce získal mandát zahrnující i organizovanou trestnou činnost včetně boje proti korupci; zdůrazňuje, že by úkoly a odpovědnosti úřadu evropského veřejného žalobce měly být ještě přesněji vyjasněny, aby nedocházelo k možnému překrývání s činností vnitrostátních orgánů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Bogusław Liberadzki, Verónica Lope Fontagné, Monica Macovei, Georgi Pirinski, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Marco Valli, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Benedek Jávor, Marian-Jean Marinescu, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

(1)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 k výroční zprávě za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie (přijaté texty, P8_TA(2015)0062).


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (8.12.2015)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

na téma „Odpovědnost, transparentnost a integrita v orgánech EU“

(2015/2041(INI))

Navrhovatelka: Nessa Childers

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Obecné otázky

1.  připomíná své usnesení ze dne 22. října 2014 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 a trvá na tom, že je nutné přijmout právně závazný rámec, jenž by nahradil sdělení nazvané „Rámec pro skupiny odborníků Komise: horizontální pravidla a veřejný rejstřík“(1), aby bylo dosaženo úplné a důsledné provádění platných pravidel v rámci všech generálních ředitelství (GŘ) Komise;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že hlavní cíl výzkumné politiky EU, tedy vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi společnostmi a akademickým prostředím, se dostává do střetu s potřebou regulačních orgánů v EU provádět nezávislý výzkum průmyslových produktů; vyzývá Komisi, aby hledala systematické záruky, jak zamezit střetům zájmů v oblasti regulace průmyslových produktů a prosazování politik;

3.  vyzývá Komisi, aby se zabývala stávajícími strukturálními střety zájmů v oblasti posouzení rizik regulovaných produktů veřejnými orgány, konkrétně tím, že posouzení těchto produktů je výlučně či převážně založeno na studiích prováděných žadateli nebo třetími stranami placenými žadateli, zatímco nezávislý výzkum je ignorován či opomíjen; trvá na tom, že výrobci by měli stále předkládat studie, přičemž velké společnosti a malé a střední podniky by měly sdílet náklady na základě svého poměrného podílu na trhu, aby se zajistila spravedlnost, ale i na tom, aby všichni posuzovatelé měli povinnost v rámci svého posuzování plně zohledňovat nezávislé vědecké poznatky;

4.  vítá investice soukromého sektoru do výzkumu a vývoje; připomíná, že většina odborníků se zapojila do výzkumných projektů financovaných soukromým sektorem; připomíná rovněž, že odborné znalosti jsou omezeným zdrojem, který by neměl být odborným skupinám znepřístupňován;

Mezinárodní otázky

5.  žádá Komisi, aby vydávala a šířila včasné veřejné výzvy k podávání přihlášek do výběrových řízení na členství v odborných skupinách, aby je důsledně registrovala v rejstříku transparentnosti a zajistila dodržování pokynů OECD k řešení střetu zájmů ve veřejné službě a patřičnou svědomitost při jeho každoročním prověřování;

6.  vybízí Komisi k následování příkladu Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace, která zavedla statut „pozvaných odborníků“, který umožňuje využití externích odborných znalostí a zároveň zabraňuje subjektům se skutečným, potenciálním nebo zjevným střetem zájmů, aby hlasovali nebo navrhovali pravomoci členů odborných skupin;

7.  naléhá na všechny příslušné instituce EU, aby uplatňovaly čl. 5 odst. 3 Úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, jež stanoví, že smluvní strany musí jednat v zájmu ochrany politik kontroly tabáku před obchodními a dalšími vlastními zájmy tabákového průmyslu, a to v souladu s doporučeními uvedenými v pokynech k úmluvě; naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila hodnocení dohody s PMI a dohod s jinými tabákovými společnostmi, jakož i posouzení dopadů na provádění této rámcové úmluvy; je zklamán nedávno zveřejněnou, avšak do značné míry upravenou elektronickou korespondencí mezi Evropskou komisí a tabákovou společností British American Tobacco;

8.  je přesvědčen, že o dohodě s PMI je třeba jednat až po veřejné a transparentní diskusi uspořádané v návaznosti na zveřejnění posouzení dohody s PMI; vyzývá Komisi, aby zkoumala stávající alternativy;

9.  domnívá se, že nebude-li k dispozici posouzení dopadů, které Komise měla již provést, je vhodným nástrojem k odstranění nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky obnovená dohoda s tabákovým průmyslem o boji proti pašování a padělání, a to zejména s ohledem na článek 15 směrnice o tabákových výrobcích a protokol Světové zdravotnické organizace o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, které přijaly smluvní strany Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku;

10.  zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit systém pro sledování a dohledávání pašovaných cigaret, jenž by byl nezávislý na tabákovém průmyslu, a to v souladu s čl. 8 odst. 2 protokolu Světové zdravotnické organizace o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, zejména v případě, že zabavené pašované zboží není postupováno k nezávislému laboratornímu hodnocení, a s ohledem na vlastní zájmy průmyslu přistupovat k zabavenému pašovanému zboží na základě dohody o boji proti pašování a padělání, což znamená ztrátu celních příjmů v Unii;

Otázky týkající se lobbingu

11.  vyzývá Komisi, aby v zájmu větší transparentnosti a integrity procesu rozhodování v orgánech EU zajistila přístup veřejnosti k informacím o lobbingu; domnívá se, že přístup veřejnosti k informacím o lobbingu je základním právem občanů EU a nezbytným aspektem skutečně demokratických postupů;

12.  vyzývá orgány a agentury EU a jejich zaměstnance, aby na svá slyšení a jiné oficiální události nezvaly neregistrované lobbisty; vyzývá, aby byl vyjednávací tým Komise pro transatlantické obchodní a investiční partnerství zahrnut do všech těchto ustanovení;

13.  vyzývá orgány EU, aby vytvořily veřejně přístupný internetový on-line archiv pro všechna písemná stanoviska předložená zainteresovanými stranami, a aby všichni registrovaní lobbisté měli zároveň povinnost do tohoto archivu odeslat kopii všech písemných stanovisek, která poskytují členům či zaměstnancům orgánů;

Záležitosti EU

14.  domnívá se, že v době rostoucího euroskepticismu je zásadní posílit důvěru veřejnosti v orgány a instituce EU a v jejich vedoucí osobnosti a že je nanejvýš důležitý silný závazek k transparentnosti, zajištění integrity těchto orgánů a institucí a boj proti korupci;

15.  připomíná, že z průzkumu Eurobarometru provedeného v roce 2014 vyplývá, že 70 % obyvatel EU se domnívá, že je v orgánech EU přítomna korupce, a proto tyto orgány naléhavě vyzývá, aby se tímto nedostatkem důvěry veřejnosti neprodleně zabývaly;

16.  vyzývá Komisi, aby především provedla přezkum svého „sdělení o obecných zásadách a normách pro konzultace zúčastněných stran“ z roku 2002(2);

17.  vyzývá předsedu Komise, aby nová opatření k zajištění transparentnosti vztahující se na komisaře a generální ředitele rozšířil i na další vyšší úředníky EU, kteří jsou výrazně zapojeni do legislativního procesu a již se pravidelně setkávají se zástupci příslušných zúčastněných stran, např. na vedoucí oddělení;

18.  upozorňuje, že na základě Listiny základních práv Evropské unie mají jednotlivci právo na přístup k veřejným dokumentům, a kritizuje skutečnost, že jedním z hlavních problémů evropských orgánů souvisejícím s transparentností je to, že samy často odmítají poskytnout přístup k dokumentům a informacím;

19.  vyzývá Komisi, aby zkoumala možnosti zahrnující legislativní akty a institucionální a správní ujednání a podnikla konkrétní kroky k vytvoření rámce ke zlepšení správy věcí veřejných a přímému zastoupení budoucích generací s cílem lépe začlenit jejich práva do rozhodování a tvorby politik na evropské úrovni;

20.  zdůrazňuje, že Komise by měla posílit integritu při využívání vědeckého poradenství, a to nikoli tím, že bude usilovat o politickou vyváženost, ale že se bude spoléhat na nejobjektivnější a nejspolehlivější dostupné informace;

21.  vyzývá Komisi, aby zjednodušila přístup k informacím a zajistila větší transparentnost při uplatňování pravidel pro udělování výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001;

22.  důrazně doporučuje, aby jako požadavek kladený na odborníky, kteří kandidují na plné členství ve vědeckých komisích, v nichž by měli povinnost předkládat návrhy a rozhodnutí, bylo stanoveno pětileté období po skončení pracovního poměru („cooling-off“), v nichž zastupovali obchodní zájmy;

23.  vítá rozhodnutí Komise, že bude od svých členů požadovat, aby zveřejňovali informace o schůzích, které oni sami nebo zaměstnanci jejich soukromé kanceláře pořádají s organizacemi či samostatně výdělečnými osobami k záležitostem souvisejícím s tvorbou evropských politik a jejich prováděním;

24.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude poskytován přístup k dokumentům a informacím o oficiálních výzvách a řízeních pro nesplnění povinností vedených proti členským státům a o naplňování rozhodnutí Soudního dvora;

25.  bere na vědomí a vítá úsilí Komise o zajištění větší transparentnosti v jednáních o TTIP a vyzývá Komisi, aby ve svém úsilí zašla dále a poskytla soukromým osobám a všem poslancům EP snadný přístup k projednávaným textům;

26.  vybízí místopředsedu Komise pro oblast zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv, aby dostál svému závazku a předložil neprodleně návrhy na zřízení interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti a které zajistí, že budou k dispozici náležité mechanismy sankcí vztahující se na organizace, jež nedodržují pravidla; vyzývá Radu, aby ve své úloze spolutvůrce právních předpisů Unie plnila požadavky rejstříku transparentnosti;

Odborné konzultace

27.  dává ke zvážení, že v zájmu vyřešení otázek vyplývajících ze selektivního potlačování nepříznivých výsledků výzkumu by se předchozí registrace vědeckých studií a hodnocení s údaji o jejich rozsahu a předpokládaném datu dokončení mohla stát přínosem pro regulační a politický proces;

28.  je s ohledem na svou úlohu při ochraně integrity veřejného rozhodování znepokojen zavádějící praxí registrace hospodářských zájmů v odborných skupinách, která zkresluje počet takových zájmů v absolutních i relativních číslech a způsobuje nerovnováhu ve vztahu k nehospodářským nebo politickým zájmům;

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že konzultace budou zahrnovat otevřené otázky vedoucí k zásadní politické diskusi a nebudou pouze usilovat o potvrzení již zvolených politických směrů či možností; vyzývá Komisi, aby zajistila vyváženou účast na konzultacích tak, aby odrážela rozmanitost zúčastněných stran;

30.  konstatuje, že v zájmu zajištění skutečně vyvážené účasti je třeba vyvíjet zvláštní úsilí při zveřejňování výzev k podávání přihlášek, aby byly k dispozici odborné znalosti z různých relevantních oblastí, ať již jde o oblast vědy, či občanské společnosti;

31.  vítá, že Komise oznámila přezkum klasifikace členů odborných skupin v rejstříku odborných skupin; domnívá se, že tento krok by měl rozčlenění členů do kategorií uvést v soulad s rozčleněním použitým v rejstříku transparentnosti;

32.  žádá Komisi, aby schválila právně závazná opatření a sankce, které zajistí, aby složení členů odborných skupin a podobných entit, které jí radí, bylo přesně a důsledně vyvážené, byla náležitě zohledněna míra odbornosti účastníků a jejich aktuální zkušenosti s projednávanými záležitostmi a bylo rozčleněno podle povahy zájmů reprezentovaných členů, v souladu s doporučeními evropského veřejného ochránce práv v rámci jeho šetření z vlastního podnětu OI/6/2014/NF;

33.  domnívá se, že celková míra zveřejňování informací o řízeních a jednáních v odborných skupinách je nedostatečná; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou včas a souhrnně zpřístupňovány podrobnější informace, zejména pokud jde o podskupiny; naléhavě vyzývá Komisi, aby zpřístupnila prohlášení o zájmech odborníků a také zápis ze zasedání odborné skupiny veřejnosti na svých internetových stránkách;

34.  vítá závazek Komise zavést nová ustanovení o střetech zájmů osob, které jsou jmenovány členy odborných skupiny za svou osobu; zdůrazňuje, že všichni odborníci musí předložit prohlášení o zájmech, které bude zveřejněno v rejstříku odborných skupin;

35.  vyzývá Komisi, aby monitorovala nezávislost odborníků na základě toho, jak vykonávají své povinnosti, neboť v průběhu této doby by se mohly objevit nové hospodářské zájmy;

36.  uznává, že odborné skupiny musí mít přístup k nejlepším dostupným vědeckým odborným znalostem;

37.  zastává názor, že požadavek na mimořádně specifické technické odborné znalosti není opodstatněným důvodem k upuštění od výzvy k podávání přihlášek;

Agentury

38.  zdůrazňuje, že v agenturách EU je zapotřebí nezávislých odborníků a že musí být kladen větší důraz na odstranění střetů zájmů v rámci panelů těchto agentur;

39.  zdůrazňuje, že rozhodnutí agentur musí vycházet z nejlepších dostupných důkazů; připomíná, že vědecká přesnost je zajištěna postupem vzájemného hodnocení a transparentností a reprodukovatelností výsledků;

40.  zdůrazňuje význam odpovídajících zdrojů pro rozvoj interních odborných znalostí ve specializovaných agenturách EU, včetně možnosti provádět výzkum a zkoušky, které lze zveřejnit, čímž by se zvýšila přitažlivost vědecké služby při poskytování poradenství oblasti regulace, aniž by byla narušena akademická kariéra vědeckých pracovníků, a to v zájmu zajištění řádného a nezávislého vědeckého poradenství pro tvorbu politik;

41.  trvá na tom, aby veškeré údaje, na jejichž základě každá agentura přijímá jakýkoli vědecký závěr, byly zveřejňovány ve strojově čitelném formátu, aby tak mohl být prováděn vědecký dohled a mohl probíhat trvalý pokrok; trvá na tom, že je sice nezbytné respektovat soukromí jednotlivců, ale doložky o obchodní důvěrnosti a právní předpisy o obchodním tajemství nesmí narušovat zveřejňování údajů; vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala řádné zveřejňování údajů;

42.  vyzývá orgány EU, aby zajistily, že agentury budou mít k dispozici prostředky pro své úkoly; připomíná, že práce odborníků působících v celé řadě agentur není v současnosti hrazena, přestože jejich přínos k veřejnému zdraví a dobrému stavu životního prostředí je strategicky významný;

43.  zdůrazňuje, že pokud jde o agentury EU, je pro účely prověření případných střetů zájmů nevhodné spoléhat se na vlastní posouzení potenciálních členů vědeckých komisí a výborů; vybízí agentury, aby zavedly systém proaktivních kontrol;

44.  zdůrazňuje, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by při poskytování přístupu ke klinickým zprávám měla zajistit maximální transparentnost, a vítá její rozhodnutí proaktivně zveřejňovat na podporu svých rozhodnutí o jednotlivých léčivých přípravcích zprávy o klinických hodnoceních;

45.  naléhá na agentury EU, aby zavedly mnohem přísnější kritéria a postupy k zajištění nezávislosti svých vědeckých komisí v jimi regulovaných ekonomických a jiných než ekonomických odvětvích a jejich nezávislosti na vlivu politických stran, které mají k uvedenému tématu konkrétní program, aby bylo patřičně zamezeno střetům zájmů. Zvláštní důraz v tomto ohledu by měl být kladen na možnost využití statutu „pozvaných odborníků“, která umožňuje získávat informace od odborníků, kteří jsou spojeni s regulovanými odvětvími, ale jsou vyloučeni z procesu vypracovávání vědeckých stanovisek a rozhodování o nich.

Záležitosti týkající se Evropského parlamentu

46.  chválí vysoce kvalitní práci Výzkumné služby Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout jí více zdrojů a lépe zajistit její správní nezávislost ve službách veřejného zájmu;

47.  zvažuje vytvoření otevřené databáze prohlášení poslanců EP o zájmech, v níž by bylo možné vyhledávat, aby byla zajištěna větší transparentnost a občanská společnost mohla provádět kontrolu;

48.  vyzývá orgány EU, aby zavedly či posílily používání minimálního období po skončení pracovního poměru (tzv. cooling-off periods) pro vyšší úředníky EU včetně poslanců EP, než bývalí veřejní a volení činitelé mohou začít pracovat v pozicích lobbistů, jež mohou vést ke vzniku střetů zájmů nebo o nichž se lze domnívat, že k nim mohou vést, aby se zamezilo situacím „otočných dveří“; žádá, aby byla mezitím zveřejněna jména vyšších úředníků EU včetně poslanců EP, kteří odešli z evropských orgánů, aby pracovali pro soukromé zájmy;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

68

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Nils Torvalds, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Renata Briano, Nicola Caputo, Mark Demesmaeker, Christofer Fjellner, Luke Ming Flanagan, Krzysztof Hetman, Merja Kyllönen, Gesine Meissner, József Nagy, James Nicholson, Alojz Peterle, Bart Staes, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Boutonnet, Anja Hazekamp, Jiří Maštálka

(1)

Sdělení C (2010) 7649 ze dne 10.11.2010.

(2)

COM(2002)0704, 11.12.2002


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (5.2.2016)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU

(2015/2041(INI))

Navrhovatel: Pavel Svoboda

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité posilovat legitimitu, odpovědnost a účinnost orgánů EU, jakož i důvěru občanů EU, a domnívá se, že pro splnění tohoto cíle prostřednictvím rychlých, jasných a viditelných reakcí na obavy občanů jsou klíčová pravidla řádné správy EU;

2.  zdůrazňuje, že i když je právo na řádnou správu, které každému zaručuje právo, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě, zakotveno v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, který rovněž stanoví právo každého jednotlivce být vyslechnut před přijetím jakéhokoliv individuálního opatření, což také zahrnuje právo na přístup ke spisům při respektování oprávněných zájmů důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství a povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí, je pro občany těžké kvůli chybějícímu jednotnému komplexnímu souboru kodifikovaných pravidel správního práva pochopit svá práva vyplývající z právních předpisů EU ve správním řízení, čímž nemohou tato práva uplatnit a využívat v plném rozsahu; je přesvědčen, že transparentnost je zapotřebí, aby občané lépe rozuměli rozhodovacímu procesu EU a aby se posílila důvěra v její orgány;

3.  domnívá se, že evropské správní právo procesní, které se vztahuje na orgány, instituce, agentury a jiné subjekty EU, by přispělo k vysoké úrovni transparentnosti a odpovědnosti v rámci vztahů těchto orgánů s veřejností a zvýšilo důvěru občanů v otevřenou, účinnou a nezávislou správu EU, pokud jde o jejich práva a posílení jejich procedurálních práv vůči orgánům EU;

4.  v této souvislosti připomíná, že ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013, které bylo přijato naprostou většinou hlasů, Parlament vyzýval k přijetí nařízení EU o evropském správním právu procesním; s politováním konstatuje, že Komise v této souvislosti nepodnikla žádné kroky; znovu vyzývá Komisi, aby na základě článku 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a také na základě obecných zásad práva EU, jak stanoví judikatura Soudního dvora EU, předložila návrh jasného a závazného souboru předpisů pro správu EU, které by vyžadovaly otevřenost, účinnost a nezávislost; připomíná, že podle čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 2 SEU a článku 15 SFEU představuje transparentnost demokratický základ Evropské unie;

5.  domnívá se, že Evropský parlament a Rada by měly přijmout rozsáhlejší závazky týkající se transparentnosti, a to zejména v třístranných jednáních a konsolidačních postupech; opětovně připomíná, že je zapotřebí zlepšit transparentnost jednání o právních předpisech, a podtrhuje, že je důležité po každém třístranném jednání zveřejnit postup jednání a zvážit mandát vyjednávacího týmu Parlamentu pro plenární zasedání s cílem zlepšit transparentnost dohod v prvním čtení, k nimž při třístranných jednáních běžně dochází;

6.  domnívá se, že proaktivní kultura transparentnosti, která podporuje právní stát, předpokládá existenci jasných a účinných mechanismů pro předcházení střetům zájmů v rámci orgánů EU a poradních orgánů a jejich řešení; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že pro Evropskou radu neexistuje společný kodex chování, v důsledku čehož je obtížné zajistit bezúhonnost a postihovat potenciální protiprávní chování, a vyzývá Evropskou radu, aby pro svého předsedu a zaměstnance jeho kanceláře zavedla komplexní pravidla integrity; naléhavě vyzývá Radu, aby přezkoumala svou politiku přístupu k dokumentům a uvedla ji v soulad s příslušným ustanovením Listiny základních práv;

7.  připomíná význam přístupu k dokumentům, a vyzývá tudíž k ambiciózní reformě nařízení (ES) č. 1049/2001 a s politováním konstatuje, že tato revize je v současnosti zablokována v Radě; bere na vědomí judikaturu Soudního dvora EU, zejména věci C-39/05 a C-52/05 P, v nichž Soudní dvůr při zvažování podmínek, jimiž se řídí zveřejňování dokumentů v kontextu legislativního postupu, rozlišuje mezi dokumenty legislativního a správního procesu; připomíná, že při udělení přístupu k dokumentům je třeba dodržovat pravidla upravující ochranu údajů;

8.  zdůrazňuje, že práce na zvýšení transparentnosti v orgánech EU musí zahrnovat přezkum etického kodexu Evropského parlamentu; domnívá se, že součástí tohoto přezkumu musí být každopádně zákaz těch vedlejších činností poslanců Evropského parlamentu, které u nich zjevně zakládají střet zájmů; dále konstatuje, že v zájmu předcházení střetu zájmů musí být jednoznačně zakázány platby poskytované zástupci zájmových skupin ve prospěch zaměstnanců pracujících pro poslance Evropského parlamentu;

9.  lituje, že neexistují prověrky integrity nebo finančních zájmů zástupců členských států v Radě Evropské unie a zástupců státu předsedajícího Radě a naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla zvláštní etický kodex, včetně sankcí, který by řešil konkrétní rizika spojená s delegáty jednotlivých členských států;

10.  rovněž žádá Radu, aby přijala komplexní kodex chování, který by upravoval střety zájmů a účinné nástroje pro předcházení porušení povinností a případné sankce a vztahoval by se na členy a zaměstnance dvou poradních orgánů EU, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor;

11.  vyzývá agentury EU, aby přijaly pokyny ohledně jednotné politiky prevence a řešení střetů zájmů členů správních rad a ředitelů, odborníků ve vědeckých výborech a členů odvolacích senátů a aby přijaly a prováděly jasnou politiku týkající se střetů zájmů v souladu s plánem opatření přijímaných na základě společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU;

12.  navrhuje, aby Výbor pro právní záležitosti neposuzoval prohlášení o finančních zájmech kandidátů na komisaře pouze formálně, ale aby posouzení bylo skutečně věcné, čímž se zamezí jakýmkoliv střetům zájmů; vítá výzvu evropského veřejného ochránce práv určenou Komisi, aby posílila své postupy přezkumu případů tzv. „otáčivých dveří“ s cílem zabránit střetům zájmů; konkrétně pak požaduje plné provedení článku 16 služebního řádu; připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 8. září 2015 o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014(1) vyjádřil názor, že „ výrok Výboru pro právní záležitosti, který na základě důkladné analýzy prohlášení o finančních zájmech potvrzuje absenci jakéhokoli střetu zájmů, je nezbytnou podmínkou pro konání slyšení u příslušného výboru“ (bod 4); Výbor pro právní záležitosti by měl proto vydat „v nadcházejících měsících pokyny ve formě doporučení nebo zprávy z vlastního podnětu, které by usnadnily reformu postupů týkajících se prohlášení komisařů o zájmech“ (bod 13);

13.  je přesvědčen, že pokud jde o vztahy se zástupci zainteresovaných subjektů, je důležité zavést povinný rejstřík transparentnosti se zapojením Komise, Rady a Evropského parlamentu, aby bylo dosaženo minimální úrovně transparentnosti v procesu vytváření právních předpisů;

14.  na závěr se domnívá, že účinná ochrana oznamovatelů by pomohla posílit jak veřejný zájem, tak demokratickou odpovědnost evropských orgánů; žádá Komisi, aby vypracovala regulační rámec pro oznamovatele s cílem utajit jejich identitu a ochránit je před jakýmikoliv odvetnými opatřeními; připomíná požadavek Parlamentu určený Komisi, aby přezkoumala možnost zřízení evropského programu na ochranu oznamovatelů, a vítá šetření evropského veřejného ochránce práv ohledně toho, zda orgány EU plní svou povinnost zavádět vnitřní předpisy pro oznamování případů nesprávného jednání (whistleblowing); poukazuje na zjištění veřejného ochránce práv, že většina orgánů EU dosud řádně neprovedla předpisy na ochranu oznamovatelů, jak požaduje reforma služebního řádu z roku 2014; žádá, aby všechny orgány EU, které tak dosud neučinily, přijaly bezodkladně vnitřní předpisy pro oznamování případů nesprávného jednání (whistleblowing) a uplatnily společný přístup ke svým povinnostem;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Laura Ferrara, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Jiří Maštálka, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sergio Gaetano Cofferati, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Evelyne Gebhardt, Jytte Guteland, Heidi Hautala, Constance Le Grip, Angelika Niebler, Virginie Rozière

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0287.


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (18.2.2016)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU

(2015/2041(INI))

Navrhovatelka: Sylvie Guillaume

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že Komise oznámila, že v roce 2016 předloží návrh interinstitucionální dohody, v němž bude revidován rejstřík transparentnosti lobbistů; zdůrazňuje, že je třeba, aby konzultace, která bude tomuto návrhu předcházet, vyváženým způsobem zohlednila jednotlivé vyjádřené názory; je přesvědčen, že je nutné zvýšit úroveň transparentnosti prostřednictvím zavedení povinného rejstříku EU;

2.  vyzývá k vytvoření „legislativní stopy“ lobbingu v EU, a to na základě dobrovolnosti; v této souvislosti upozorňuje na možnost připojit k návrhům Komise a zprávám Parlamentu přílohy, které by jasně ukazovaly, kteří lobbisté měli významný vliv na znění těchto návrhů a zpráv; vybízí poslance EP a zástupce Rady, aby dobrovolně zveřejňovali informace o svých setkáních se zúčastněnými subjekty, tak jako to činí Komise;

3.  vyzývá ty evropské instituce, které zavedly kodexy chování, a to i Parlament, aby zintenzivnily svá monitorovací a prováděcí opatření, jako jsou kontroly prohlášení o finančních zájmech; konstatuje v této souvislosti, že orgány zajišťující monitorování a sankce musí být politicky nezávislé;

4.  vítá záměr Komise zveřejňovat každé dva roky zprávu o současné situaci, pokud jde o korupci v EU; vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení předložila dodatek ke své první protikorupční zprávě, v němž bude podrobně popsána situace v orgánech a institucích EU v tomto ohledu;

5.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v diskusích o přistoupení EU ke Skupině států proti korupci (GRECO) a usilovala o zavedení prozatímního časového rámce pro toto přistoupení s cílem zajistit, aby orgány dodržovaly protikorupční standardy Rady Evropy;

6.  s politováním konstatuje, že v oblasti ochrany oznamovatelů („whistleblowers“) a novinářů, kteří mohou hrát klíčovou úlohu v boji proti korupci, došlo jen k malému pokroku; lituje také skutečnosti, že Komise nereagovala na žádost Evropského parlamentu o přezkoumání možnosti zavést komplexní evropský program na ochranu oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila sdělení na toto téma, které se bude zakládat na vyhodnocení situace v oblasti pravidel pro oznamování na vnitrostátní úrovni, a aby zvážila možnost vypracovat plán pro stanovení minimálních pravidel pro oznamovatele;

7.  vyjadřuje také politování nad nedostatečným pokrokem při řešení problému zneužívání zákonů zakazujících pomluvu k zastrašování novinářů a dalších osob vyšetřujících korupci; vyzývá zvláště Komisi, aby zahájila diskusi o právních předpisech na podporu zrušení trestních sankcí za pomluvu v členských státech.

8.  je přesvědčen, že účinný a nezávislý Úřad evropského veřejného žalobce s jasně stanovenými pravomocemi a působností napomůže v boji proti trestné činnosti spojené s podvody, které poškozují finanční zájmy Unie, a umožní vyšetřovat pachatele těchto podvodů, trestně je stíhat a postavit je před soud; domnívá se, že jakékoli jiné slabší řešení by mělo negativní dopady na rozpočet Unie; vybízí Radu, aby dodala nový impuls jednáním o směrnici o ochraně finančních zájmů s cílem posílit stávající právní rámec a zvýšit účinnost ochrany finančních zájmů EU;

9.  s politováním konstatuje, že revize nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu k dokumentům je zablokována v Radě; naléhavě vybízí Radu, aby přijala konstruktivní stanovisko, v němž zohlední stanovisko Evropského parlamentu přijaté v prvním čtení dne 15. prosince 2011 a také požadavky Lisabonské smlouvy; konstatuje, že bylo provedeno jen málo doporučení Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti a přístupu k dokumentům; připomíná, že transparentnost posiluje důvěru veřejnosti v orgány EU, neboť občanům umožňuje, aby byli informováni o rozhodovacím procesu EU; občané by měli být informováni řádně a včas; znovu opakuje, že transparentnost správy a procesu tvorby právních předpisů EU je zásadní pro legitimitu právních předpisů a politik EU; zdůrazňuje, že transparentnost je základním kamenem zlepšování právní úpravy;

10.  opětovně doporučuje, aby každý orgán nebo instituce EU jmenovaly v rámci své řídicí struktury úředníka pro transparentnost, který bude odpovídat za dodržování právních předpisů a zlepšování postupů;

11.  připomíná, že je nezbytné posílit transparentnost legislativních jednání, včetně třístranných jednání (trialogů); navrhuje proto, aby se jejich transparentnost zvýšila podáváním zpráv příslušnému parlamentnímu výboru o vývoji situace třístranných jednání; poukazuje zvláště na to, že podle čl. 73 odst. 4 jednacího řádu Parlamentu vyjednávací tým po každém trialogu podá zprávu příslušnému výboru a zpřístupní dokumenty, v nichž jsou zachyceny výsledky posledního třístranného jednání; požaduje proto, aby jak ústní zpráva, tak i dokumenty obsahovaly podrobné informace o stavu třístranných jednání; požaduje dále, aby byl veřejně zpřístupněn seznam s termíny třístranných jednání a se jmény přímých účastníků;

12.  zdůrazňuje význam poskytnutí přiměřeného času mezi dosažením konečné dohody na daném třístranném jednání a hlasováním o potvrzení v příslušném výboru tak, aby byli členové příslušného výboru schopni přečíst si text a projednat ho ve svých politických skupinách před konečným hlasováním ve výboru;

13.  vyzývá ke zvýšené transparentnosti agentur EU a jejich vztahů s dalšími institucemi EU; zdůrazňuje význam transparentních procesů nominace, volby nebo uvádění do funkce zástupců agentur, zvláště v případech, které zahrnují Parlament;

14.  domnívá se, že první dvouletá zpráva Komise o boji proti korupci představovala slibný pokus o celkový přehled o korupci v členských státech; vyzývá Komisi, aby zahrnula analýzu o rizicích korupce v orgánech EU do nadcházející zprávy v roce 2016, spolu s přehledem největších korupčních problémů v členských státech, s politickými doporučeními k jejich řešení a následnými opatřeními, která přijme Komise, a to zvláště s přihlédnutím k negativnímu dopadu korupčních činností na fungování vnitřního trhu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

16.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

1

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Michał Boni, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Lorenzo Fontana, Kinga Gál, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Timothy Kirkhope, Barbara Kudrycka, Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Pál Csáky, Daniel Dalton, Dennis de Jong, Gérard Deprez, Anna Hedh, Petr Ježek, Emil Radev, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Barbara Spinelli, Elissavet Vozemberg-Vrionidi


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Michał Boni, Elmar Brok, Richard Corbett, Pascal Durand, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Jo Leinen, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Ashley Fox, Sven Giegold, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jérôme Lavrilleux, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Laura Agea


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz

ECR

Ashley Fox, Kazimierz Michał Ujazdowski

EFDD

Laura Agea

GUE/NGL

Helmut Scholz, Barbara Spinelli

NI

Diane James

PPE

Michał Boni, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Jérôme Lavrilleux, Paulo Rangel

S&D

Richard Corbett, Ramón Jáuregui Atondo, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jo Leinen, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel

VERTS/ALE

Pascal Durand, Sven Giegold

2

-

PPE

Elmar Brok, Rainer Wieland

2

0

ENF

Gerolf Annemans

PPE

Markus Pieper

 

Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

+

Gerolf Annemans

-

 

0

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 16. květen 2017Právní upozornění