Postup : 2018/2099(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0375/2018

Předložené texty :

A8-0375/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 16
CRE 11/12/2018 - 16

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 12.16

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0514

ZPRÁVA     
PDF 677kWORD 68k
22. listopad 2018
PE 625.376v02-00 A8-0375/2018

o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky

(2018/2099(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Ioan Mircea Paşcu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky

(2018/2099(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

–  s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu(1),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 22. června 2017 a 28. června 2018,

–  s ohledem na výroční zprávu Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice,

–  s ohledem na výroční zprávu o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (2018/0000(INI)),

–  s ohledem na závěry Rady ohledně společné bezpečnostní a obranné politiky ze dne 25. listopadu 2013, 18. listopadu 2014, 18. května 2015, 27. června 2016, 14. listopadu 2016, 18. května 2017, 17. července 2017 a 25. června 2018,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise,

–  s ohledem na společná prohlášení předsedů Evropské rady a Komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance ze dne 8. července 2016 a 10. července 2018,

–  s ohledem na společný soubor 42 návrhů, které potvrdila Rada Evropské unie a Severoatlantická rada dne 6. prosince 2016, a na zprávy o pokroku ze dne 14. června a 5. prosince 2017 o jeho provádění a na nový soubor 32 návrhů, které potvrdily obě rady dne 5. prosince 2017,

–  s ohledem na diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany ze dne 7. června 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o vojenských strukturách EU: aktuální stav a budoucí výhledy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o kosmické strategii pro Evropu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(4),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (na základě výroční zprávy Rady určené Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice)(5) a ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2017 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2018(8),

–  s ohledem na koncepci posílení kapacit EU pro mediaci a dialog přijatou dne 10. listopadu 2009,

–  s ohledem na prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany, který dne 14. listopadu 2016 představila vysoká představitelka, místopředsedkyně,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o vzájemných vztazích EU-NATO(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 o Evropském obranném akčním plánu (COM(2016)0950),

–  s ohledem na nový balíček týkající se obrany, který Komise představila dne 7. června 2017 v tiskové zprávě nazvané „Evropa, která brání: Komise zahajuje debatu o směřování k bezpečnostní a obranné unii“,

–  s ohledem na svou výroční zprávu o provádění globální strategie EU – rok 2,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 14. prosince 2016 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(10) a ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(11),

–  s ohledem na Akční plán EU pro vojenskou mobilitu, který byl zveřejněn dne 28. března 2018,

–  s ohledem na závěry Rady o posílení strategického partnerství OSN a EU pro mírové operace a řešení krizí: priority na období let 2019–2021, přijaté dne 18. září 2018,

–  s ohledem na skutečnost, že EU obdržela v roce 2012 Nobelovu cenu míru za skutečnost, že za uplynulých šest desetiletí přispěla k pokroku v oblasti míru, usmíření, demokracie a lidských práv,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0375/2018),

A.  vzhledem k tomu, že se členské státy rozhodly postupně vytvořit rámec pro společnou bezpečnostní politiku, což by mohlo vést ke společné obraně v souladu s ustanoveními článku 42 SEU a tím k posílení evropské identity a její nezávislosti s cílem prosazovat mír, bezpečnost a pokrok v Evropě a ve světě;

Strategické prostředí Unie

1.  konstatuje, že světový pořádek založený na pravidlech se stále více v sousedství EU a ještě dále potýká s výzvami jak na politicko-vojenské úrovni, tak v poslední době též na obchodně-hospodářské úrovni; konstatuje, že tyto systémové výzvy jsou spojeny s trvalým zhoršováním strategického mezinárodního prostředí, které čelí mezistátním a vnitrostátním sporům a násilí, terorismu, selhání státu, kybernetickým a hybridním útokům na základní pilíře našich společností, dopadům změny klimatu a přírodním katastrofám; uznává, že obrana mezinárodního řádu založeného na pravidlech, mezinárodní právo a hodnoty bráněné liberálními demokraciemi by měly být prvořadou prioritou a přístup v této věci by neměl připouštět žádné ústupky;

2.  zdůrazňuje, že tyto problémy jsou příliš komplexní na to, aby je mohla úspěšně vyřešit jediná země; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU reagovala na tyto výzvy rychle, důsledně, účinně a jednotně a aby tak činila ve shodě s našimi spojenci, partnery a dalšími mezinárodními organizacemi; konstatuje, že společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) je jedním z užitečných nástrojů pro řešení mnoha z těchto problémů, avšak měla by být využívána účinněji a v souladu s dalšími vnějšími a vnitřními nástroji, aby tak EU umožnila rozhodným způsobem přispívat ke zvládání mezinárodních krizí a využívat její strategickou autonomii; zdůrazňuje, že instituce SBOP, stejně jako řada jejích nástrojů, již existují, a naléhavě žádá členské státy, aby jich neprodleně využily;

3.  připomíná, že bezpečnost členských států EU je hluboce propojená; zdůrazňuje potřebu určit rizika zjištěná všemi členskými státy; uznává, že složitá povaha těchto problémů, kdy se jednotlivé členské státy potýkají v různé míře s různými hrozbami, poskytuje prostor pro dohodu o společném řešení těchto problémů v duchu solidarity;

4.  zdůrazňuje, že džihádistický terorismus, který již postihuje oblasti Blízkého východu, Sahelu a Afrického rohu, se šíří směrem k západní Africe, střední Asii a jihovýchodní Asii; zdůrazňuje, že tato stálá hrozba vyžaduje trvalou a dobře koordinovanou strategii na úrovni EU s cílem chránit občany a zájmy EU a podporovat dotčené regiony;

5.  konstatuje, že nedávné aktivity a politiky Ruska snížily stabilitu a změnily bezpečnostní prostředí, a zdůrazňuje, že EU a členské státy musí přistoupit k více společnému strategickému přístupu vůči Rusku;

6.  se znepokojením konstatuje, že použití nervové látky Novičoku v Salisbury v březnu 2018 bylo prvním takovým útokem na evropské půdě od druhé světové války a následně vedlo k úmrtí občana EU; naléhavě žádá Evropskou radu, aby přijala omezující opatření proti osobám odpovědným za používání a šíření chemických zbraní;

7.  zdůrazňuje, že ruská okupace na Ukrajině stále pokračuje, že minské dohody – bez nichž nelze konflikt vyřešit – nebyly provedeny a že i nadále dochází k nezákonné anexi a militarizaci Krymu; je hluboce znepokojen tím, že probíhá destabilizace zemí Východního partnerství a západního Balkánu v důsledku nepřiměřeně rozsáhlých vojenských manévrů a aktivit Ruska a jeho hybridních taktik, k nimž paří kyberterorismus, falešné zprávy, dezinformační kampaně a hospodářské a energetické vydírání, a které jsou zaměřeny i proti západním demokraciím a zvyšují mezi nimi napětí; vyjadřuje znepokojení nad tím, že bezpečnostní prostředí v sousedství EU bude velmi nestabilní i v nadcházejících letech; opětovně podtrhuje strategický význam západního Balkánu pro bezpečnost a stabilitu EU a zdůrazňuje, že EU by se svou politikou měla cíleněji a výrazněji podílet na dění v regionu, včetně posílení mandátů misí SBOP EU; je pevně přesvědčen, že chceme-li překonat zranitelnost EU, musíme dosáhnout větší integrace a koordinace;

8.  konstatuje, že v posledních letech je tato potřeba spolupráce stále více uznávána, a vítá pokrok, kterého bylo v tomto směru dosaženo, například vytvořením stálé strukturované spolupráce (PESCO), ačkoli konkrétní výsledky je třeba ještě řádně vyhodnotit; domnívá se, že EU by také měla posílit dialog a spolupráci s třetími zeměmi v daném regionu a s regionálními a subregionálními organizacemi;

9.  zdůrazňuje však, že spolupráce je stále ve fázi vývoje a že k zajištění toho, aby EU a členské státy mohly využívat výhod hluboké, trvalé a dlouhodobé spolupráce v oblasti obrany, je třeba vyvinout mnohem větší úsilí;

10.  zdůrazňuje praktické a finanční výhody další integrace evropských obranných kapacit; zdůrazňuje, že na základě rozsáhlé a poctivé práce všech zúčastněných stran je možné zvýšit dosah a účinnost výdajů na obranu bez potřeby zvyšování těchto výdajů samotných;

11.  upozorňuje, že obrana členských států EU je založena na jejich politické vůli a vojenské schopnosti dostát své zodpovědnosti v nejistém strategickém prostředí; zdůrazňuje význam transatlantické vazby pro bezpečnost a obranu evropské a severoamerické demokracie; vyjadřuje však své znepokojení nad současným stavem tohoto vztahu a vyzývá všechny odpovědné politické a společenské síly na obou stranách Atlantiku, aby tento klíčový vztah neoslabovaly, ale spíše posílily; zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby se obtíže v obchodních vztazích z nedávné doby přenesly i do transatlantické bezpečnostní vazby; zdůrazňuje, že dobře definovaná strategická autonomie podpoří evropskou bezpečnost i vztahy mezi EU a NATO; v této souvislosti znovu opakuje, že existuje zvýšená potřeba spolupráce v oblasti obrany na evropské úrovni a že je třeba zaměřit zdroje na hlavní priority;

12.  zdůrazňuje, že mnohostrannost, k níž se Evropa hluboce hlásí, je stále více zpochybňována postoji USA a dalších světových mocností; znovu zdůrazňuje význam mnohostrannosti pro zachování míru a stability, jakožto prostředku k prosazování hodnot právního státu a řešení globálních otázek;

SBOP – další postup

13.  domnívá se, že zvýšené investice do bezpečnosti a obrany jsou naléhavou otázkou pro členské státy i EU a že solidarita a spolupráce v oblasti obrany by se měla stát normou, jak se uvádí v globální strategii EU; vítá pokrok, kterého bylo dosud dosaženo při provádění ustanovení globální strategie EU týkajících se bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že tyto úspěchy otevírají nové perspektivy pro významné strukturální změny v budoucnosti;

14.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o výdaje na obranu ve výši 2 % HDP a aby 20 % svého rozpočtu na obranu vynaložily na vybavení, které Evropská obranná agentura určila jako nezbytné, včetně souvisejícího výzkumu a vývoje;

15.  vítá vytvoření zvláštního okruhu pro oblast obrany v návrhu víceletého finančního rámce (VFR), který předložila Komise, a zejména vytvoření rozpočtové položky, z níž se bude financovat Evropský obranný fond a projekty vojenské mobility; je toho názoru, že tato rozhodnutí si s největší pravděpodobností vyžádají centralizované řízení obrany na úrovni Komise; zdůrazňuje, že financování z této rozpočtové položky by mělo být využíváno výhradně na obranné účely bez jakékoli politizace, neboť bezpečnost je nedělitelná a měla by být v souladu s potřebami členských států v oblasti kapacity a infrastruktury a s úsilím EU o strategickou autonomii;

16.  bere na vědomí, že vojenská mobilita nabývá v programu evropské obrany na významu; zdůrazňuje, že vojenská mobilita je v současném prostředí plném hrozeb ústředním strategickým nástrojem, který má zásadní význam pro SBOP i pro ostatní mnohostranné závazky členských států, včetně NATO; zdůrazňuje význam přizpůsobení stávajících sítí potřebám vojenské mobility; vítá proto začlenění vojenské mobility nejen do návrhu nového Nástroje pro propojení Evropy, ale i do stálé strukturované spolupráce (PESCO), a její významnou úlohu v rámci spolupráce mezi EU a NATO; zdůrazňuje, že tyto různé projekty musí být řádně koordinovány, a to i se spojenci, aby se zajistilo, že přinesou požadované výsledky; vítá návrh Komise vyčlenit v příštím VFR (2021–2027) 6,5 miliardy EUR na projekty vojenské mobility prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy;

17.  konstatuje však, že mají-li se všechny tyto různé prvky sladit dohromady, je zásadní, aby byl vypracován jasně vymezený zastřešující strategický přístup k evropské obraně, který by mohl být nejlépe vymezen v bílé knize EU o bezpečnosti a obraně;

18.  žádá stanovení přesných pokynů pro zajištění jasně vymezeného rámce pro budoucí aktivaci a provádění čl. 42 odst. 7 SEU; vyzývá proto k vypracování koncepce a přijetí bílé knihy EU o bezpečnosti a obraně, která zaručí, že současné a budoucí procesy budování kapacity budou založeny na bezpečnostních zájmech EU;

19.  vítá rovněž návrh vysoké představitelky, místopředsedkyně týkající se evropského mírového nástroje, který podpořila i Komise a z něhož budou částečně financovány náklady na obranné aktivity EU – například náklady na mírové mise Africké unie, společné náklady na vlastní vojenské operace SBOP a náklady budování vojenských kapacit partnerů –, které jsou v souladu s čl. 41 odst. 2 SEU vyloučeny z financování z rozpočtu; znovu opakuje, že je zapotřebí zabránit zdvojení s dalšími existujícími nástroji; bere zejména na vědomí začlenění a rozšíření mechanismu Athena pro společné financování misí a operací SBOP, což představuje ambiciózní krok, který Parlament dlouhodobě požadoval; požaduje zlepšení finanční kontroly všech budoucích misí a včasné posuzování dopadů;

Schopnosti v oblasti bezpečnosti a obrany Unie

20.  zdůrazňuje, že EU musí použít celý soubor dostupných politických nástrojů, od měkkých sil po tvrdé a od krátkodobých opatření po opatření dlouhodobé politiky; znovu potvrzuje, že je důležité rozvíjet civilní a vojenské schopnosti, které jsou zapotřebí ke zvládání komplexních bezpečnostních výzev v Evropě, na jejím okraji a v jejím okolí uvedených v globální strategii EU, a to mimo jiné pomocí sdružování a sdílení; připomíná, že globální strategie EU vybízí k úzké spolupráci v rámci Unie v oblasti obrany;

21.  domnívá se, že členské státy EU musí usilovat o zlepšení vojenských kapacit s cílem pokrývat plné spektrum pozemních, vzdušných, vesmírných, námořních a kybernetických schopností, včetně strategických podpůrných schopností, aby byla SBOP EU důvěryhodnou silou; zdůrazňuje, že je třeba investovat do zpravodajství, dohledu a průzkumu, družicové komunikace, autonomního přístupu do vesmíru a trvalého pozorování Země s cílem lépe posoudit interní a externí hrozby;

22.  znovu potvrzuje roli EU jakožto globálního zajišťovatele námořní bezpečnosti a zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet příslušné vojenské a civilní schopnosti; vítá v tomto ohledu přijetí revidovaného akčního plánu Strategie pro námořní bezpečnost EU v červnu 2018;

23.  považuje za zásadní, aby EU a NATO posílily sdílení zpravodajských informací s cílem umožnit formální přičitatelnost kybernetických útoků, a následně ukládat omezující sankce těm, kdo nesou za tyto kybernetické útoky odpovědnost;

24.  uznává strategický rozměr kosmického odvětví pro Evropu a potřebu zlepšit součinnost mezi jeho civilními aspekty a bezpečnostními/obrannými aspekty; poukazuje na to, že je třeba využít vesmírné schopnosti, přičemž je rovněž nezbytné zohlednit jak širší geopolitické prostředí, tak SBOP, a současně zdůraznit, že vesmírné programy EU mají civilní povahu;

25.  vítá kroky EU směřující k upevnění její kybernetické odolnosti prostřednictvím zavedení společného certifikačního rámce v oblasti kybernetické bezpečnosti, posílení agentury EU pro kybernetickou bezpečnost a rychlého provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 o bezpečnosti sítí a informačních systémů(12) (směrnice o bezpečnosti sítí a informací);

26.  domnívá se, že vměšování do voleb jiných zemí prostřednictvím kybernetických operací oslabuje nebo porušuje právo lidí zapojit se do správy jejich země, přímo nebo prostřednictvím zvolených zástupců, jak stanoví Všeobecná deklarace lidských práv, a že toto vměšování ze strany jiných států představuje porušení mezinárodního práva i v případě, že nedošlo k použití vojenské síly, nebyla ohrožena územní celistvost nebo politická nezávislost;

27.  domnívá se, že lepším využíváním stávajících rámců pro spolupráci v oblasti obrany a vojenství, jako jsou např. velitelství evropského mnohonárodního sboru rychlé reakce a bojové skupiny EU, by bylo možné zlepšit schopnosti pro zajištění bezpečnosti a obrany Unie, posílit podobné iniciativy v rámci NATO a zamezit jejich zdvojování; je přesvědčen, že to přispěje k soustavné transformaci národních ozbrojených sil, tak aby byly více interoperabilní, udržitelnější, pružnější a jejich nasazení bylo snadnější;

28.  vítá zřízení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, jehož cílem je podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU a jehož rozpočet do roku 2020 činí 500 milionů EUR; vyzývá k jeho urychlenému provedení;

29.  je přesvědčen, že Evropský program rozvoje obranného průmyslu pomůže podpořit konkurenceschopnost, účinnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU, což bude zahrnovat mimo jiné navrhování, vývoj prototypů, zkoušení, kvalifikace a certifikace produktů pro obranné účely, jakož i rozvoj technologií v rámci konsorcia, včetně malých a středních podniků, společností se střední tržní kapitalizací, výzkumných středisek a univerzit, a spolupráce mezi členskými státy, což vše přispěje ke strategické nezávislosti EU a k posílení evropské obranné technologické a průmyslové základny; poukazuje na to, že jak pro vnitřní, tak pro vnější dimenzi SBOP Unie může být prospěšný rozvoj jednotného trhu v oblasti obrany;

30.  vítá návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond, a značné finanční prostředky navržené Komisí pro příští víceletý finanční rámec; požaduje, aby se zohlednily počáteční zkušenosti získané s prováděním Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, pilotního projektu a přípravné akce v oblasti obranného výzkumu; zdůrazňuje, že výsledky jednání o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu by měly být řádně zohledněny, a doufá, že návrh bude moci být schválen co nejdříve v zájmu zlepšení evropského obranného průmyslu a jeho schopnosti spolupracovat se svými partnery;

31.  zdůrazňuje, že strategických cílů EU v oblasti bezpečnosti a obrany lze dosáhnout pouze velmi úzkou koordinací potřeb a požadavků týkajících se dlouhodobého budování kapacit jak ozbrojených sil, tak obranného průmyslu členských států; poznamenává, že plán rozvoje schopností (CDP) i koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (přezkum CARD) mohou významně přispět k dosažení tohoto cíle;

32.  znovu zdůrazňuje, že Evropská obranná agentura (EDA) by měla být agenturou, jež uskutečňuje kroky Unie plánované na základě evropské politiky schopností a vyzbrojování, pokud tak stanoví Lisabonská smlouva; zdůrazňuje, že správní a provozní výdaje agentury EDA by měly být financovány z rozpočtu Unie; vítá drobné úpravy provedené v rozpočtu agentury EDA, zdůrazňuje však, že rozšíření povinností agentury EDA mj. v souvislosti se stálou strukturovanou spoluprací, koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany a Evropským obranným fondem vyžaduje odpovídající finanční prostředky;

33.  připomíná, že je potřeba usnadnit pořádání většího počtu společných cvičení evropských ozbrojených sil a podporovat interoperabilitu, normalizaci a připravenost čelit širokému spektru konvenčních i nekonvenčních hrozeb;

34.  vítá nedávná opatření na posílení civilní společné bezpečnostní a obranné politiky jako základní součásti společného přístupu EU, zejména rozvoj kapacit a reakčních schopností civilních misí SBOP a zaměření na zvyšování účinnosti při řešení problémů v souvislosti s vnitřní a vnější bezpečností; zdůrazňuje, že by Rada a Komise měly v nadcházejícím VFR zvýšit investice do předcházení civilním konfliktům, což přispěje ke zvýšení úlohy EU coby mezinárodního subjektu; vyzývá k úpravě struktur a postupů SBOP, aby bylo možné nasměrovat a řídit civilní a vojenské mise a operace rychleji, účinněji a integrovaněji;

35.  vyzývá EU a členské státy, aby vždy upřednostňovaly mediaci jako první nástroj reakce na vznikající krize a podporovaly mediační úsilí ostatních partnerů; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU aktivně prosazovala mírové vyjednávání a předcházení konfliktům mezi svými mezinárodními partnery;

Stálá strukturovaná spolupráce

36.  vítá provádění inkluzivní stálé strukturované spolupráce, která představuje důležitý krok na cestě k užší spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany mezi členskými státy; uznává, že stálá strukturovaná spolupráce má charakter právně závazného dlouhodobého projektu, který zahrnuje soubor velmi ambiciózních závazků i řadu projektů spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba v plném rozsahu sladit činnosti v rámci stálé strukturované spolupráce s dalšími činnostmi SBOP, zejména s cíli SBOP stanovenými v SEU, a s činnostmi v NATO; domnívá se, že stálá strukturovaná spolupráce by měla být hnací silou pro budování schopností pro obě organizace;

37.  vyzývá zúčastněné členské státy, aby předložily projekty se strategickým evropským rozměrem, jež budou reagovat na zjištěné nedostatky EU ve schopnostech a jež posílí evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu; vyzývá členské státy účastnící se stálé strukturované spolupráce, aby při předkládání návrhů dalších projektů stálé strukturované spolupráce projevily větší ambice a plně zohlednily míru evropské přidané hodnoty;

38.  zdůrazňuje, že mezi stálou strukturovanou spoluprací, koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany a Evropským obranným fondem existuje úzká vazba za účelem posílení obranných schopností členských států;

39.  vítá rozhodnutí Rady o zavedení společného souboru pravidel pro řízení projektů stálé strukturované spolupráce, která objasňují řadu otevřených otázek týkajících se podrobností provádění stálé strukturované spolupráce; konstatuje nicméně, že případné další rozpočtové prostředky budou nezbytné pro pokrytí administrativních výdajů Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a agentury EDA, které jim umožňují plnit jejich funkce sekretariátu stálé strukturované spolupráce;

Mise a operace SBOP

40.  poukazuje na přínos misí a operací SBOP pro mezinárodní mír a stabilitu, avšak lituje, že účinnost těchto misí může být stále ohrožena strukturálními nedostatky, nerovnými příspěvky členských států a nevhodností pro provozní prostředí; konstatuje, že rozvoj společné bezpečnostní a obranné politiky vyžaduje především politickou vůli členských států založenou na společných zájmech a prioritách, jakož i vytvoření struktur institucionální spolupráce; je přesvědčen, že dlouhodobá mise SBOP, operace EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině, plní i nadále odrazující úlohu, neboť představuje viditelné znamení závazku EU vůči dané zemi a vůči širšímu regionu západního Balkánu; domnívá se proto, že je nezbytné, aby tato mise plnila i nadále svůj výkonný mandát a udržela si svou současnou sílu (600 zaměstnanců), neboť v důsledku zvýšeného napětí a současné etnicko-nacionalistické politiky by současné bezpečné prostředí stále mohlo být destabilizováno;

41.  znovu potvrzuje strategický význam partnerství mezi EU a Afrikou na základě jejich těsných historických, kulturních a geografických vazeb; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci, a to i v oblasti bezpečnosti; zdůrazňuje zejména význam procesu regionalizace činnosti SBOP v regionu Sahel, který kombinuje civilní a vojenské aktivity EU s cílem zlepšit schopnosti spolupráce pěti zemí Sahel – skupiny G5;

42.  konstatuje, že geopolitická situace v oblasti Afrického rohu se stále více vyznačuje hospodářskou soutěží vzhledem k významu tohoto regionu pro světový obchod a regionální stabilitu; vítá proto, že i nadále probíhá operace Atalanta a že jsou zde přítomny mise EUCAP Somálsko a EUTM Somálsko, které přispívají ke stabilizaci regionu; zdůrazňuje však, že SBOP může být jen součástí jakéhokoli řešení rozmanitých problémů, s nimiž se tento region potýká, a konstatuje, že komplexní přístup neztrácí na svém významu;

43.  vítá rovněž činnosti, které vyvíjejí mise a operace EU v oblasti Sahelu, tj. EUCAP Sahel Mali, EUCAP Sahel Niger a EUTM Mali, i jejich příspěvek ke stabilitě regionu, k boji proti terorismu a obchodování s lidmi a k bezpečnosti místního obyvatelstva;

44.  bere na vědomí výsledky zprávy o misi EUCAP Sahel Niger a EUCAP Sahel Mali, kterou před nedávnem vypracoval Evropský účetní dvůr a která upozornila na problémy s odbornou přípravou zaměstnanců, neobsazenými pracovními místy, ukazateli udržitelnosti a výkonnosti, což jsou problémy, které mohou mít také dopad i na ostatní civilní mise; vítá rychlou reakci ESVČ, která se věnovala těmto tématům s cílem posílit účinnost civilní SBOP; vítá, že se Evropský účetní dvůr podílí na auditu misí a operací SBOP, a vybízí k vypracování dalších zvláštních zpráv o jiných misích a operacích;

45.  zdůrazňuje nepřetržitý přínos operace EUNAVFOR MED Sophia pro širší úsilí EU o narušení obchodního modelu převaděčství a obchodování s lidmi v jižní části středního Středomoří a o zabránění dalším ztrátám na životech na moři;

46.  vítá zřízení a plnou provozuschopnost útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení pro mise a operace EU bez výkonných pravomocí (výcvikové mise); zdůrazňuje, že je třeba udělit brzy útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení mandát pro plánování a provádění všech budoucích vojenských operací SBOP a odstranit některé překážky bránící rozmístění bojových skupin EU; vyzývá k posílení spolupráce mezi útvarem schopnosti vojenského plánování a vedení a útvarem schopnosti civilního plánování a vedení rovněž v kontextu společné podpůrné koordinační jednotky s cílem maximalizovat koordinaci civilní a vojenské součinnosti a sdílení odborných znalostí v rámci integrovaného a komplexního přístupu ke krizím a konfliktům; požaduje posílení útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení s cílem zvýšit jeho schopnosti v oblasti řízení a kontroly pro operace s výkonnými pravomocemi a zvýšit součinnost s civilními misemi;

47.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se v rámci opatření EU v oblasti SBOP uplatňovala rovnost žen a mužů, vzhledem k úloze, kterou hrají ženy ve válce, při stabilizaci po skončení konfliktu a v procesu budování míru; zdůrazňuje potřebu řešit genderové násilí jako válečný nástroj v oblastech konfliktu; zdůrazňuje, že ženy jsou válkou postiženy více než muži; vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby aktivně zapojily ženy do mírových a stabilizačních procesů a aby řešily jejich specifické bezpečnostní potřeby;

48.  vyzývá k rychlému provedení iniciativy na podporu budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje s cílem zlepšit účinnost a udržitelnost misí a operací SBOP a umožnit EU, aby posílila bezpečnostní a obranné schopnosti svých partnerských zemí;

49.  naléhavě vyzývá ESVČ a Radu, aby zintenzívnily své stávající snahy o zlepšení kybernetické bezpečnosti, zejména v rámci misí SBOP, mimo jiné přijetím opatření na úrovni EU a členských států, která by zmírnila rizika ohrožující SBOP a která by se například zaměřila na zvyšování odolnosti prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a cvičení, a také racionalizací unijní struktury vzdělávání a odborné přípravy v oblasti kybernetické obrany;

50.  domnívá se, že EU a její členské státy čelí dříve neznámé hrozbě v podobě státem financovaných kybernetických útoků, jakož i kybernetické trestné činnosti a terorismu; domnívá se, že kybernetické útoky jsou vzhledem ke své povaze hrozbou, která vyžaduje reakci na úrovni EU; vybízí členské státy, aby si v případě kybernetického útoku vedeného proti kterémukoli z nich poskytovaly vzájemnou pomoc;

Vztah mezi EU a NATO

51.  zdůrazňuje, že strategické partnerství mezi EU a NATO je zásadní pro řešení bezpečnostních výzev, jimž čelí EU a její sousedství; zdůrazňuje, že spolupráce EU-NATO by se měla vzájemně doplňovat a respektovat zvláštnosti a role každé z nich, s ohledem na skutečnost, že 22 z 28 členských států EU je rovněž členem NATO; zdůrazňuje, že obě organizace mají značně odlišnou povahu a že jejich spolupráce musí probíhat za plného respektování autonomie a rozhodovacích postupů obou organizací, a to na základě zásady vzájemnosti, čímž není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky žádného členského státu; je přesvědčen, že silnější EU a NATO by se navzájem posílily a vytvořily větší součinnost a účinnost za účelem bezpečnosti a obrany všech partnerů; zdůrazňuje, že strategické partnerství EU a NATO je stejně důležité i pro stále se měnící SBOP EU a budoucnost aliance, jakož i pro vztahy mezi EU a Spojeným královstvím po vystoupení Spojeného království z EU;

52.  vítá hlavní pilíře nového prohlášení EU a NATO, které bylo přijato na summitu NATO v Bruselu dne 12. července 2018, a zdůrazňuje, že úspěšné provedení tohoto společného prohlášení závisí na politické vůli všech členských států během celého postupu; uznává sice konkrétní výsledky, kterých bylo dosaženo při provádění 74 společných opatření, domnívá se však, že je třeba vyvinout další úsilí, pokud jde o praktické provádění řady již přijatých závazků, zejména v oblasti boje proti hybridním hrozbám, kybernetické bezpečnosti a společných cvičení; všímá si zejména zapojení agentury EDA do provádění 30 opatření;

53.  zdůrazňuje, že úsilí týkající se vojenské mobility by mělo být prioritou a příspěvkem k účinnému provádění misí a operací SBOP a k obranyschopnosti aliance; vyzývá proto obě organizace k tomu, aby pokračovaly v co nejužší spolupráci v oblasti vojenské mobility, a to i prostřednictvím rozvoje společných požadavků pro usnadnění rychlejšího pohybu sil a vybavení po Evropě, přičemž je třeba vzít v úvahu mnohosměrné výzvy pocházející především z Jihu a z Východu; vyzývá Komisi, aby toto úsilí podpořila nezbytnými investicemi a případně právními předpisy; zdůrazňuje potřebu zjednodušit správní postupy pro přeshraniční pohyb sil rychlé reakce v rámci EU;

54.  v této souvislosti poukazuje na to, že EU a NATO se doplňují a že je třeba zajistit, aby se mezinárodní iniciativy při rozvoji schopností EU i NATO doplňovaly a navzájem posilovaly;

55.  podtrhuje význam spolupráce a integrace v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to nejen mezi členskými státy, klíčovými partnery a NATO, ale i mezi různými aktéry v rámci společnosti;

Partnerství v oblasti SBOP

56.  zdůrazňuje, že partnerství a spolupráce se zeměmi a organizacemi, které sdílejí hodnoty EU, přispívají k účinnější SBOP; vítá, že se partneři SBOP podílejí na probíhajících misích a operacích EU, které přispívají k posílení míru, regionální bezpečnosti a stability;

57.  považuje za nezbytné posílit dále spolupráci s institucionálními partnery, včetně OSN, NATO, Africké unie a OBSE, jakož i se strategickými bilaterálními partnery, jako jsou USA; doporučuje, aby se rozvíjela partnerství SBOP v oblasti posilování odolnosti partnerů a reformy bezpečnostního sektoru;

58.  zdůrazňuje význam partnerství EU-OSN při řešení mezinárodních konfliktů a činností pro budování míru; vyzývá EU i OSN, aby posílily společný poradní mechanismus Řídícího výboru EU-OSN pro řešení krizí a aby využily plného potenciálu svého partnerství spojením své politické legitimity a operačních schopností;

59.  je pevně přesvědčen, že by EU měla se Spojeným královstvím po jeho vystoupení z EU udržovat co nejužší partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany;

Parlamentní rozměr

60.  zdůrazňuje obrovský význam parlamentního dohledu nad bezpečnostními a obrannými záležitostmi na vnitrostátní a evropské úrovni jako základního prvku jakéhokoli dalšího pokroku v této oblasti politiky a v tomto kontextu vybízí parlamentní aktéry, aby navázali užší spolupráci, a případně se snažili nalézt nové či lepší formy spolupráce, aby byl na všech úrovních zajištěn hladký parlamentní dohled; připomíná důležitost zapojení občanské společnosti a občanů do budoucích diskusí o Evropské bezpečnosti;

61.  ačkoli vítá celkový pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci SBOP od předložení globální strategie EU, konstatuje, že parlamentní struktury na úrovni EU, které byly zřízeny v době, kdy úroveň ambicí a úroveň činnosti EU v záležitostech bezpečnosti a obrany byla poměrně omezená, už nejsou schopny zajistit potřebný parlamentní dohled nad rychle se vyvíjející oblastí politiky vyžadující schopnost rychlé reakce; opakuje proto svou předchozí výzvu, aby byl podvýbor pro bezpečnost a obranu povýšen na plnohodnotný výbor a aby byl vybaven pravomocemi nezbytnými k tomu, aby mohl přispívat ke komplexnímu parlamentnímu dohledu nad SBOP, včetně stálé strukturované spolupráce, agentury EDA a jakýchkoli dalších akcí předvídaných ve Smlouvách; domnívá se, že povýšení podvýboru na výbor by mělo být důsledkem toho, že ad hoc řízení obrany a bezpečnosti na úrovni Komise bude nahrazeno specializovanějším modelem, který zohlední rostoucí složitost řízeného úsilí;

62.  bere na vědomí, že některé členské státy vyzvaly v nedávné době k vytvoření rady bezpečnosti EU, a je přesvědčen, že tuto koncepci je třeba dále definovat, než bude moci být posouzena její přidaná hodnota;

63.  opakuje svou výzvu k pořádání zasedání ministrů obrany v rámci Rady, jimž by předsedal vysoký představitel, místopředseda; uznává, že další evropská integrace by měla také znamenat více demokratické kontroly prostřednictvím parlamentní kontroly; zdůrazňuje proto, že je potřeba posílit úlohu Evropského parlamentu v této oblasti, zejména prostřednictvím samostatného Výboru pro bezpečnost a obranu, jejž by doplňovala společná meziparlamentní setkání zástupců vnitrostátních parlamentů s poslanci EP;

64.  zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí Konvent nebo mezivládní konference připravující změnu Smluv EU by měly zvážit zřízení evropských sil se skutečnou obrannou kapacitou za účelem zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN a v souladu s úkoly stanovenými v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii;

°

°  °

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, agenturám EU působícím v oblastech vesmíru, bezpečnosti a obrany a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.

(2)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 144.

(3)

Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 11.

(4)

Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 18.

(5)

Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 50.

(6)

Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 36.

(7)

Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125.

(8)

Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 253.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0257.

(10)

Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 89.

(11)

Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 47.

(12)

Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

Výroční zpráva o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP) (2018/2099(INI))

Výbor pro zahraniční věci, zpravodaj: Mircea Paşcu

Menšinová zpráva předložená Sabine Lösingovou a Miguelem Urbanem Crespo, poslanci EP ze skupiny GUE/NGL; Takis Hadjigeorgiou

Zpráva podporuje vojenskou unii s rostoucími schopnostmi a chválí všechny nedávné vojenské programy a nástroje EU: Evropský program rozvoje obranného průmyslu, Evropský obranný fond, evropský mírový nástroj (nový mechanismus Athena), stálou strukturovanou spolupráci, vojenskou mobilitu – otevřené hranice pro volný pohyb sil a vybavení. Podporuje všechny druhy bojových sil (bojové skupiny / brigády, pohotovostní síly EU, stálé evropské prvosledové síly). Zpráva žádá, aby se obranná politika a armáda staly zdrojem evropské identity.

Vznášíme proti této zprávě námitky, protože:

  požaduje provedení úzké spolupráce v oblasti obrany zahrnující zpravodajství a dohled a posílenou spolupráci NATO;

  v příštím VFR podporuje zvýšené výdaje na obranu a finanční příspěvky z rozpočtu EU na samostatný rozpočet EU v oblasti obrany zahrnující obranný fond ve prospěch zisků obranného průmyslu;

  požaduje závazný rámec pro vzájemnou doložku o obraně čl. 42 odst. 7, což přesahuje článek V NATO;

  vítá evropský mírový nástroj, který znamená rozšíření mechanismu Athena a vojenskou spolupráci se třetími zeměmi; pokryje všechny náklady na vojenské operace zahrnující rozmístění, vybavení a přenos zbrojního vybavení mimo jakoukoli parlamentní kontrolu, přičemž schvaluje, že to povede k většímu množství konfliktů a násilí namísto míru;

  obhajuje vojenský Schengen (6,5 miliardy EUR) na úkor projektů v oblasti civilní infrastruktury;

Požadujeme:

  přesný výklad čl. 41 odst. 2 SEU, který zakazuje používat rozpočet EU k vojenským nebo obranným operacím;

  ukončení všech programů EU spojených s vojenskou a obrannou oblastí;

  radikální odzbrojení (včetně jaderného) na úrovni EU a na globální úrovni.


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (2.10.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky

(2018/2099(INI))

Zpravodaj: Paulo Rangel

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  Vítá vytvoření Evropské zásahové iniciativy, zavedení stálé strukturované spolupráce (PESCO) a posílení Evropského obranného fondu jako důležité kroky směrem k posílení bezpečnosti a obrany Unie, v rámci úzké spolupráce a plné doplňkovosti s NATO; bere plně na vědomí vytvoření Evropské zásahové iniciativy jako rychlé reakce na krize, které by mohly ohrozit evropskou bezpečnost, přičemž poukazuje na to, že to nesmí narušit vytváření obranné unie EU, ačkoli stojí mimo právní rámec EU;

2.  bere na vědomí, že některé členské státy vyzvaly v nedávné době k vytvoření rady bezpečnosti EU, a je přesvědčen, že tuto koncepci je třeba dále definovat, než bude moci být posouzena její přidaná hodnota;

3.  vyzývá k plnému rozvoji bojových skupin EU a zastává názor, že požadavek jednomyslnosti v Radě je v rozporu s jejich účelem jako vojenskou kapacitou rychlé reakce s cílem reagovat na vznikající krize a konflikty ve světě;

4.  zdůrazňuje, že je třeba dále posílit autonomní zpravodajské kapacity EU, konkrétně modernizací Zpravodajského a informačního centra EU (EU INTCEN); schvaluje dále vytvoření efektivního evropského zpravodajského útvaru umožňujícího zpravodajskou spolupráci, konkrétně pokud jde o společnou strategii boje proti organizovanému zločinu a terorismu a zajištění automatizované dostupnosti a interoperability údajů mezi zpravodajskými službami a ve spolupráci s policií, při plném zohlednění požadavků EU na ochranu údajů;

5.  vítá zřízení stálého operačního velitelství a zvýšení rozpočtu Evropské obranné agentury;

6.  opakuje svou výzvu k pořádání zasedání ministrů obrany v rámci Rady, jimž by předsedal vysoký představitel, místopředseda; uznává, že další evropská integrace by měla také znamenat více demokratické kontroly prostřednictvím parlamentní kontroly; zdůrazňuje proto, že je potřeba posílit úlohu Evropského parlamentu v této oblasti, zejména prostřednictvím samostatného Výboru pro bezpečnost a obranu, jejž by doplňovala společná meziparlamentní setkání zástupců vnitrostátních parlamentů s poslanci EP;

7.  zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí Konvent nebo mezivládní konference připravující změnu Smluv EU by měly zvážit zřízení evropských sil se skutečnou obrannou kapacitou za účelem zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN a v souladu s úkoly stanovenými v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii;

8.  poukazuje na to, že jak pro vnitřní, tak pro vnější dimenzi SBOP Unie může být prospěšný rozvoj jednotného trhu v oblasti obrany;

9.  je přesvědčen, že tento trh je nedílnou součástí bezpečnostní politiky EU a že předpokládá jasné pokyny, pokud jde o vývoz zbraní a vojenského vybavení vyvinutého s podporou rozpočtu EU;

10.  konstatuje, že mimo rámec SBOP může vytvoření skutečného orgánu EU pro civilní ochranu a potřeby Evropské pohraniční a pobřežní stráže přispět k rozvoji takového trhu, s cílem využívat synergie, vytvářet úspory z rozsahu a snižovat nadměrné kapacity;

11.  zdůrazňuje, že ve vyvíjejícím se globálním bezpečnostním prostředí musí být Evropská unie schopna samostatně zaručit bezpečnost svých občanů, zejména zajištěním dostatečných zdrojů na obranu ze strany členských států; konstatuje nicméně, že je nadále nanejvýše důležitá úzká spolupráce mezi Evropskou unií a jejími nejbližšími spojenci, jako jsou Spojené království a USA, a zdůrazňuje, že by se neměly opomíjet příslušné institucionální důsledky této spolupráce.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Elmar Brok, Richard Corbett, Pascal Durand, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Jo Leinen, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Enrique Guerrero Salom, Cristian Dan Preda, Jasenko Selimovic

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ruža Tomašić

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic

nezařazený poslanec

Kazimierz Michał Ujazdowski

ELS

Elmar Brok, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Markus Pieper, Cristian Dan Preda, Paulo Rangel

S&D

Mercedes Bresso, Richard Corbett, Enrique Guerrero Salom, Ramón Jáuregui Atondo, Jo Leinen, Pedro Silva Pereira

4

-

EKR

Ruža Tomašić

ESL/SZL

Helmut Scholz, Barbara Spinelli

nezařazený poslanec

Diane James

2

0

Zelení/ALE

Max Andersson, Pascal Durand

Vysvětlivky symbolů:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdržení se hlasování


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

13

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Elmar Brok, James Carver, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Tunne Kelam, Wajid Khan, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Jean-Luc Schaffhauser, Anders Sellström, Alyn Smith, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Neena Gill, Igor Gräzin, Rebecca Harms, Marek Jurek, Othmar Karas, Juan Fernando López Aguilar, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Bodil Valero, Mirja Vehkaperä, Marie-Christine Vergiat

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Rupert Matthews, Miroslav Mikolášik, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

40

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Igor Gräzin, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Mirja Vehkaperä

EFDD

Aymeric Chauprade, Eleonora Evi

ELS

Michèle Alliot-Marie, Andrea Bocskor, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Othmar Karas, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Miroslav Mikolášik, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Anders Sellström, Jaromír Štětina

S&D

Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Wajid Khan, Arne Lietz, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato

13

-

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

ESL/SZL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat

nezařazení poslanci

James Carver, Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

Zelení/ALE

Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero

5

0

EKR

Bas Belder, Marek Jurek, Rupert Matthews, Charles Tannock

Zelení/ALE

Rebecca Harms

Vysvětlivky symbolů:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdržení se hlasování

Poslední aktualizace: 6. prosinec 2018Právní upozornění