Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2017(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0253/2016

Předložené texty :

A8-0253/2016

Rozpravy :

PV 12/09/2016 - 21
CRE 12/09/2016 - 21

Hlasování :

PV 13/09/2016 - 4.19
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0338

Přijaté texty
PDF 532kWORD 198k
Úterý, 13. září 2016 - Štrasburk
Vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem
P8_TA(2016)0338A8-0253/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (2016/2017(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

—  s ohledem na čl. 6 písm. a), články 8 a 10, čl. 153 odstavce 1 a 2 a článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na články 7, 9, 23, 24 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

—  s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996, zejména její část I a část II články 2, 4, 16 a 27, týkající se práva pracovníků s povinnostmi k rodině na stejné příležitosti a rovné zacházení,

—  s ohledem na směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň(1) (směrnice o mateřské dovolené),

—  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice o mateřské dovolené, předložený Komisí (COM(2008)0637),

—  s ohledem na své stanovisko přijaté v prvním čtení dne 20. října 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň a kterou se zavádějí opatření na podporu zaměstnanců při dosahování rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem(2), v němž mimo jiné požaduje dvoutýdenní otcovskou dovolenou,

—  s ohledem na směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES(3),

—  s ohledem na směrnici Rady 2013/62/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se z důvodu změny statusu Mayotte vůči Evropské unii mění směrnice 2010/18/EU, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o mateřské dovolené(10),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci(11),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(12),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku dosaženém v Evropské unii v oblasti rovnosti mužů a žen v roce 2013(13),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(14),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(15),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o nové strategii pro práva žen a rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015(16),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o uplatňování směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES(17),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti(18),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů,

—  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý prostřednictvím závěrů Rady ze dne 7. března 2011(19),

—  s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2002 v Barceloně,

—  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na plán Komise s názvem „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“ (prosinec 2015) a konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami,

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pracovní program Komise na rok 2016: Nyní není doba pro obvyklá řešení (COM(2015)0610),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zahájení veřejné konzultace o evropském pilíři sociálních práv“ (COM(2016)0127),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083)a doporučení 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života“ (COM(2008)0635),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. února 2011 o kvalitním systému předškolního vzdělávání a péče nejlepší start do života pro všechny naše děti (COM(2011)0066),

—  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 29. května 2013 týkající se barcelonských cílů s názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)0322),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“, a zejména na kapitolu 3.1. tohoto dokumentu nazvanou Zvýšení účasti žen na trhu práce a stejná ekonomická nezávislost žen a mužů,

—  s ohledem na zprávu Komise z roku 2015 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii (SWD(2016)0054), a zejména kapitolu o stejné ekonomické nezávislosti,

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Vývoj zaměstnanosti a sociálních ukazatelů v Evropě v roce 2015“ ze dne 21. ledna 2016, a zejména na kapitolu III.2. tohoto dokumentu nazvanou Sociální ochrana,

—  s ohledem na studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek s názvem „Pracovní doba a vyváženost pracovního a osobního života v celoživotní perspektivě“ (2013), „Péče o děti a závislé osoby: dopad na kariéru mladých pracovníků“ (2013), a „Opatření na sladění pracovních a pečovatelských povinností v době demografických změn“ (2015) a na šestý Evropský průzkum pracovních podmínek (EWCS) (2016),

–  s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek z roku 2015 nazvanou „Vývoj pracovní doby v 21. století“,

—  s ohledem na studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek nazvanou „Prosazování rodičovské a otcovské dovolené mezi otci“ (Promoting parental and paternity leave among fathers),

—  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (Equinet) ze dne 8. července 2014 s názvem „Podpora lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pro všechny ze strany orgánů pro rovné zacházení“,

—  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2015 a jeho zprávu z roku 2015 s názvem „Slaďování pracovního, rodinného a soukromého života v Evropské unii: přezkum politiky“,

—  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2015 s názvem „Rovnost žen a mužů v oblasti zaměstnání a povolání – posouzení uplatňování směrnice 2006/54/ES v Evropské unii“,

—  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená: údaje týkající se délky trvání a kompenzačních sazeb v Evropské unii“,

—  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Náklady a přínosy mateřské a otcovské dovolené“,

—  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

—  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie z března 2016 s názvem „Rozdíly mezi muži a ženami v práci, péči a volném čase“,

—  s ohledem na strategii sítě Eurocarers pro pečující osoby „Umožnit pečujícím osobám poskytovat péči (Enabling Carers to Care)“ z roku 2014,

—  s ohledem na Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu z roku 2008 a jeho prioritní oblast „Duševní zdraví na pracovišti“,

—  s ohledem na Úmluvu MOP č. 156 o rodinných povinnostech (1981) a doporučení MOP č. 165 o pracovnících s rodinnými povinnostmi (1981),

—  s ohledem na Úmluvu MOP o práci na částečný úvazek (1994), Úmluvu MOP o práci doma (1996), Úmluvu MOP o ochraně mateřství (2000) a Úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti (2011),

—  s ohledem na zprávu MOP s názvem „Mateřství a otcovství v práci: právní předpisy a praxe ve světě“ (2014),

—  s ohledem na závěry dohodnuté dne 24. března 2016 na 60. zasedání Komise OSN pro postavení žen, zejména na písmena e) až g),

—  s ohledem na společný pracovní dokument MOP/UNICEF ze dne 8. července 2013 s názvem „Podpora pracovníků s rodinnými povinnostmi: provázání rozvoje dítěte s agendou důstojné práce“,

—  s ohledem na index OECD z roku 2015 týkající se lepšího života,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0253/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle posledních údajů Eurostatu míra porodnosti v EU v posledních desetiletích klesla a EU čelí bezprecedentním demografickým výzvám(20), na které by členské státy měly reagovat; vzhledem k tomu, že politiky vstřícné k rodinám jsou důležité pro vyvolání pozitivních demografických trendů, protože nejistota zaměstnání a obtížné pracovní podmínky mohou mít negativní dopad na plánované rodičovství;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 se ve 28 členských státech EU narodilo 5,1 milionu dětí, což odpovídá snížení porodnosti na 10,1 promile; vzhledem k tomu pro srovnání, že porodnost činila 10,6 promile v roce 2000, 12,8 promile v roce 1985 a 16,4 promile v roce 1970; vzhledem k tomu, že EU čelí závažným demografickým problémům, neboť pokles porodnosti je ve většině členských států stále výraznější a postupně přeměňuje Unii na gerontokratickou společnost, což přímo ohrožuje sociální a hospodářský růst a rozvoj;

C.  vzhledem k tomu, že tradiční pojetí rolí žen a mužů a základní rodiny je dále zpochybňováno, neboť v EU narůstá počet rodin s jedním rodičem, rodin založených na svazku osob téhož pohlaví, matek v adolescentním věku atd.; vzhledem k tomu, že neuznání této různosti znamená další diskriminaci a má negativní dopady na osoby žijící v EU a jejich rodiny;

D.  vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži je jednou ze základních zásad Evropské unie a že články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie zakazují jakoukoli diskriminaci na základě pohlaví a vyžadují, aby byla rovnost mezi muži a ženami zajištěna ve všech oblastech, včetně dosažení vyváženosti pracovního a soukromého života;

E.  vzhledem k tomu, že plán, který předložila Komise, je východiskem; vzhledem k tomu, že tato příležitost musí být podnětem pro zahájení postupu reorganizace slaďování pracovního a soukromého života žen a mužů v Evropě a musí významně přispívat k dosažení vyšší úrovně genderové rovnosti;

F.  vzhledem k tomu, že dobře vypracované a prováděné politiky v oblasti slaďování pracovního a soukromého života je třeba chápat jako nezbytné zlepšení pracovního prostředí, které přináší dobré pracovní podmínky a pocit pohody na sociální a profesní úrovni; vzhledem k tomu, že dobrá rovnováha mezi pracovním a soukromým životem zároveň podporuje hospodářský růst, konkurenceschopnost, celkovou účast na trhu práce, rovnost pohlaví, snížení rizika chudoby a mezigenerační solidaritu, řeší problémy spojené se stárnutím společnosti a pozitivně ovlivňuje porodnost v EU; vzhledem k tomu, že politiky, které je nutné pro dosažení těchto cílů zavést, se musí zaměřit na přístup žen na trh práce a společné sdílení domácích a pečovatelských úkolů mezi muži a ženami a musí být založeny na vytvoření soudržného politického rámce podpořeného kolektivním vyjednáváním a kolektivními smlouvami s cílem umožnit lepší vyvážení pečovatelského, profesního a soukromého života;

G.  vzhledem k tomu, že sladění pracovního a soukromého života do značné míry závisí na uspořádání pracovní doby na pracovišti; vzhledem k tomu, že vznikly pochybnosti ohledně toho, zda je vyšší počet pracovních hodin a delší pracovní doba přínosem pro hospodářství z hlediska zvýšené produktivity; vzhledem k tomu, že značná část pracovníků v EU má netypickou pracovní dobu, včetně práce o víkendech a svátcích, práce ve směnách a práce v noci a že téměř polovina pracovníků pracovala v roce 2015 ve svém volnu; vzhledem k tomu, že poslední zjištění ukazují, že se uspořádání pracovní doby pravidelně mění u 31 % pracovníků, často v krátké době(21); vzhledem k tomu, že by to mohlo vyvolávat obavy, pokud jde o zdraví a bezpečnost vzhledem ke zvýšenému riziku nehod v práci a k horšímu zdravotnímu stavu z dlouhodobého hlediska, a ztížit pracovníkům možnost sladit pracovní povinnosti s povinnostmi vůči dětem a dalším závislým osobám; vzhledem k tomu, že některá odvětví jsou postiženy vážněji, například odvětví maloobchodních služeb, v němž jsou zaměstnány převážně ženy;

H.  vzhledem k tomu, že by Komise a členské státy měly přijmout konkrétní opatření s cílem podpořit, přizpůsobitelné a účinné modely pracovní výkonnosti, jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru, které by umožnily pracovníkům dosáhnout vyváženost pracovního a soukromého života;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 ve 28 členských státech EU činila míra zaměstnanosti mužů 75,9 %, zatímco u žen to bylo jen 64,3 %(22), ačkoli ženy mají vyšší vzdělání; vzhledem k tomu, že počet pracujících žen je ještě nižší, vezmeme-li v úvahu míry zaměstnanosti v ekvivalentech plného pracovního úvazku, neboť podíl částečných úvazků u žen je v některých členských státech velmi vysoký; vzhledem k tomu, že v roce 2013 strávili muži 47 hodin týdně v placeném zaměstnání ve srovnání s 34 hodinami u žen; vzhledem k tomu, že spojením pracovních hodin v placeném zaměstnání a neplacené práce doma pracovaly mladé ženy průměrně 64 hodin, zatímco mladí muži 53 hodin(23); vzhledem k tomu, že ztráty HDP na obyvatele v důsledku rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce dosahují v Evropě podle odhadů až 10 %;

J.  vzhledem k tomu, že v současném kontextu politik EU v oblasti zaměstnanosti, socioekonomické oblasti a oblasti rovnosti žen a mužů strategie Evropa 2020 a dříve stanovené cíle nejsou zdaleka dosaženy; vzhledem k tomu, že bez proaktivních politik vypracovaných a prováděných s cílem pomoci ženám, aby vstoupily na trh práce, zvláště bez politik prosazujících lepší vyváženost pracovního a soukromého života, nemůže být skutečně dosaženo žádného cíle stanoveného na úrovni EU;

K.  vzhledem k tomu, že evropské trhy práce jsou rozdělené podle pohlaví(24); vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127, příloha I) ze dne 8. března 2016 rovněž uvedla, že „ženy jsou, pokud jde o zaměstnanost, stále nedostatečně zastoupeny, avšak jsou nadměrně zaměstnávány na částečný úvazek a v odvětvích s nízkými příjmy; dostávají nižší hodinovou mzdu i při vykonávání rovnocenné práce, ačkoli již předčí muže v dosaženém vzdělání“;

L.  vzhledem k tomu, že se v důsledku makroekonomických politik, které uplatňuje Evropská unie, a úsporných opatření uložených v reakci na hospodářskou krizi prohloubila chudoba a roste nerovnost;

M.  vzhledem k tomu, že úsilí o sladění rodinného a pracovního života je zvláště obtížné pro rodiče samoživitele, z nichž většinu představují ženy; vzhledem k tomu, že ve 28 členských státech EU je nejméně 34 % matek samoživitelek ohroženo chudobou a že děti z těchto rodin jsou vystaveny neúměrně vyššímu riziku mezigeneračního přenosu chudoby;

N.  vzhledem k tomu, že negativní důsledky feminizace chudoby se nejvíce projevují u dětí vychovávaných svobodnými matkami, které čelí vážným obtížím při slaďování úlohy samoživitelky a svých rodičovských povinností;

O.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů na trhu práce je přínosem nejen pro ženy, ale i pro hospodářství a společnost jako celek, což má zásadní ekonomický význam pro podporu udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění a pro zmenšování nerovnosti v zaměstnání, a také pokud jde o účinnost a bezproblémové fungování trhu práce; vzhledem k tomu, že vstup a opětovný návrat žen do pracovního života vede ke zvýšení rodinného příjmu, spotřeby, příspěvků na sociální zabezpečení a objemu vybraných daní; vzhledem k tomu, že ženy stále čelí diskriminaci v přístupu k zaměstnání a udržení se v něm, stejně jako odpírání pracovních práv zejména z důvodu těhotenství a mateřství;

P.  vzhledem k tomu, že rozdíly v odměnách žen a mužů činí 16,3 % a vzhledem k tomu, že netypické a nejisté formy pracovních smluv také postihují ženy více než muže;

Q.  vzhledem k tomu, že nerovnost na trhu práce má celoživotní důsledky a dopady na práva žen, jako jsou důchody, jak dokládá rozdíl v důchodech v EU ve výši 39 %, což znamená více než dvojnásobek rozdílu v odměňování žen a mužů, který činí 16 %;

R.  vzhledem k tomu, že mezi různými profesními kategoriemi jsou to zejména samostatně výdělečně činné ženy a podnikatelky, pro které je velmi obtížné dosahovat vyváženosti pracovního a soukromého života; vzhledem k tomu, že ženy, které si přejí začít podnikat, mají velmi často potíže se získáváním přístupu k úvěrům, protože finanční zprostředkovatelé se jim zdráhají úvěry poskytovat, neboť se domnívají, že podnikatelky jsou více vystaveny riziku a je méně pravděpodobné, že jejich podniky budou růst;

S.  vzhledem k tomu, že stereotypy přetrvávající ve společnosti ponechávají ženám podřízenou roli; vzhledem k tomu, že tyto stereotypy se začínají vyvíjet již v dětství a že jsou přítomny při volbě odborného i jiného vzdělání a přetrvávají až po trh práce; vzhledem k tomu, že ženy jsou stále příliš často odkázány na pracovní místa „vstřícné k ženám“ a že jsou často špatně placeny; vzhledem k tomu, že toto rozdělení trhu práce opakuje stereotypy, podle nichž mají převážnou část péče o dítě zajišťovat hlavně ženy, což vede k tomu, že ženy tráví dva až desetkrát delší dobu neplacenou péčí než muži(25); vzhledem k tomu, že genderové stereotypy a diskriminace na základě pohlaví mají negativní dopad na osobní, sociální a ekonomickou nezávislost a vyhlídky žen a vedou k vyšší koncentraci žen v práci na částečný pracovní úvazek, k přerušení pracovní kariéry, vyššímu riziku ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, zejména v případě svobodných matek, a proto mají vliv na samostatnost žen;

T.  vzhledem k tomu, že navzdory existujícímu politickému rámci a právním předpisům jsou dovolené z rodinných důvodů stále často příčinou diskriminace a stigmatizace, která postihuje zvláště ženy jako hlavní pečovatelky využívající dovolenou z rodinných důvodů;

U.  vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži v souvislosti s čerpáním rodičovské dovolené poukazují na diskriminaci na základě pohlaví, vzhledem k tomu, že čerpání rodičovské dovolené otci v členských státech zůstává nízké, neboť alespoň jeden den tohoto volna si vybere pouze 10 % otců, a rodičovskou dovolenou využívá 97 % žen, ačkoli je k dispozici pro oba rodiče; vzhledem k tomu, že dostupné údaje potvrzují, že neplacené či málo placené dovolené z rodinných důvodů jsou čerpány pouze zřídka; vzhledem k tomu, že zcela či částečně nepřevoditelná, řádně placená rodičovská dovolená podporuje vyváženější poměr jejího využívání oběma rodiči a pomáhá snižovat diskriminaci žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že pouze několik členských států povzbuzuje otce, aby co nejvíce využívali otcovské či rodičovské dovolené, což vede k tomu, že muži jsou zbaveni možnosti podílet se rovným způsobem na péči o děti a trávení času se svými dětmi;

V.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést opatření na podporu přístupu otců k pracovnímu volnu, zejména proto, že otcové, kteří čerpají pracovní volno z rodinných důvodů, si se svými dětmi vytvářejí lepší vztah a je u nich větší pravděpodobnost, že budou v budoucnu hrát při péči o děti aktivnější roli;

W.  vzhledem k tomu, že studie nadace Eurofound ukázaly, že míra využívání rodičovské dovolené ze strany otců je ovlivněna: výši náhrady, flexibilitou systému čerpání dovolené, dostupností informací, dostupností a flexibilitou zařízení péče o děti a strachem z vyloučení z pracovního trhu, pokud člověk na tuto dovolenou nastoupí;

X.  vzhledem k tomu, že dostupnost a přístup k cenově dostupnému, přiměřenému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, péči o další závislé osoby a kvalitním sociálním službám je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují účast žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že neexistuje dostatečná infrastruktura, která by nabízela kvalitní a dostupné služby péče o děti pro jakoukoli výši příjmů; vzhledem k tomu, že nízká kvalita služeb péče o děti komplikuje 27 % Evropanů možnost využívat těchto služeb(26); vzhledem k tomu, že dosáhnout kvalitních služeb znamená investovat do odborného vzdělávání pracovníků v oblasti péče o dítě(27); vzhledem k tomu, že první barcelonský cíl (péče o děti dostupná pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky) splnilo pouze 11 členských států a pouze 10 členských států splnilo cíl druhý (péče dostupná pro nejméně 33 % dětí mladších tří let)(28);

Y.  vzhledem k tomu, že předškolní vzdělávání, péče o děti a zkušenosti dětí ve věku od 0 do 3 let mají rozhodující dopad na jejich kognitivní vývoj, neboť základní schopnosti se u dětí rozvíjejí v prvních pěti letech života;

Z.  vzhledem k tomu, že politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rovněž musí rodičům umožňovat, aby mohli co nejlépe vykonávat své rodičovské povinnosti, a to zajištěním finančních prostředků, poskytnutím času a nezbytné podpory jak pro matky, tak pro otce;

AA.  vzhledem k tomu, že Evropa je kontinent s nejvyšším počtem starších občanů a trendem stárnutí obyvatelstva, který bude pokračovat i v příštích desetiletích; vzhledem k tomu, že řada členských států nemá dostatek zařízení dlouhodobé péče, aby mohly řešit nárůst potřeb v oblasti péče a zastavit snižování ukazatele zdravé délky života; vzhledem k tomu, že většina pracovních míst vytvořených v rámci formální domácí péče o starší členy rodiny je slabě placená a vyžaduje nízkou kvalifikaci(29);

AB.  vzhledem k tomu, že 80 % potřebné péče v EU poskytují neformální pečovatelé; vzhledem k tomu, že přibližně 3,3 milionu Evropanů ve věku mezi 15 a 34 roky se musí vzdát plného pracovního úvazku kvůli nedostatku zařízení pro péči o vyživované děti nebo starší rodinné příslušníky;

AC.  vzhledem k tomu, že IKT a nové technologie změnily práci a pracovní prostředí, organizační kultury a struktury ve všech odvětvích; vzhledem k tomu, že politiky musí být na úrovni technologického vývoje, aby bylo možné zajistit za těchto nových okolností rozvoj sociálních norem a rovnosti žen a mužů, a nedocházelo k jejich regresi;

AD.  vzhledem k tomu, že kombinace péče a placené práce má významný dopad na udržitelnost míry práce a zaměstnanosti, zejména v případě žen, které se mohou v určité fázi svého života setkat s tím, že musí převzít odpovědnost za péči o vnoučata nebo starší rodiče(30);

AE.  vzhledem k tomu, že některé právní systémy v EU zachovávají neindividualizované daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení, přičemž jsou ženám přiznána pouze odvozená práva na základě vztahu k muži, včetně přístupu ke zdravotní péči a penzijnímu pojištění; vzhledem k tomu, že členské státy tím, že tuto závislost ženám či matkám ukládají, přímo ženy diskriminují a výběrovým poskytováním služeb státu jim odpírají plná občanská práva;

AF.  vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout cílené politiky, pokud jde o trh práce a rovnováhu pracovního a soukromého života, aby se zohlednily meziodvětvové překážky, kterým čelí ženy ve zranitelné situaci (jako jsou ženy se zdravotním postižením, mladé ženy, přistěhovalkyně a uprchlice, ženy z etnických menšin a LGBTI) v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života a zajištění pracovních míst;

AG.  vzhledem k tomu, že mají-li pracovníci možnost získat placené volno pro osobní rozvoj a vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání, aniž by byli diskriminováni, je to přínosem jak pro ně samé, tak pro hospodářství, protože tito lidé mají více znalostí a jsou produktivnější(31);

AH.  vzhledem k tomu, že provádění politik ke sladění pracovního a soukromého života samo nepovede k výhodám pro pracovníky, pokud je nedoplní politiky směřující ke zlepšení životních podmínek a politiky zaměřené mimo jiné na podporu a prosazování kulturních, rekreačních a sportovních činností;

Obecné zásady

1.  poukazuje na to, že sladění pracovního, soukromého a rodinného života je koncept s rozsáhlým uplatněním, který zahrnuje všechny obecné legislativní i nelegislativní politiky a jehož cílem je podpora odpovídající a přiměřené rovnováhy mezi různými aspekty života lidí; domnívá se, že dosažení skutečné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem vyžaduje důsledné, průřezové, strukturální, soudržné a komplexní politiky včetně pobídek a účinných opatření pro slaďování pracovního života, péči o rodinu a čas věnovaný rodině a přátelům a čas pro zábavu a osobní rozvoj; poukazuje na to, že je potřebný zejména kulturní posun ve společnosti, která změní své genderové postoje tak, aby se o práci a péči dělili muži a ženy rovnoměrněji;

2.  zdůrazňuje, že sladění pracovního, soukromého a rodinného života musí být zajištěno jako základní právo pro všechny lidi v duchu Listiny základních práv Evropské unie a že příslušná opatření musí být k dispozici všem, nejen mladým matkám, otcům nebo pečovatelům; vyzývá k zavedení rámce k zajištění tohoto práva jako základního cíle sociálních systémů a vyzývá EU a členské státy, aby ve veřejném i v soukromém sektoru podporovaly modely podnikového sociálního zabezpečení, které respektují právo na vyváženost pracovního a soukromého života; domnívá se, že toto právo by mělo být promítnuto do všech činností EU, které by mohly mít na tuto problematiku přímý či nepřímý dopad;

3.  poukazuje na to, že se EU potýká s bezprecedentními demografickými změnami – vzrůstající střední délka života, nižší porodnost, měnící se rodinné struktury s novými způsoby navazování vztahů a (spolu)bydlení, pozdní rodičovství a migrace, které kladou před EU nové výzvy; je znepokojen skutečností, že hospodářská a finanční krize měla negativní dopad na veřejné finance, které jsou potřebné pro politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a pro zaručení dostupnosti a přístupu ke kvalitním a cenové dostupným službám obecného zájmu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby realizovaly kladné politiky a pobídky na podporu demografické obnovy, zachování systémů sociálního zabezpečení a podporu blahobytu a rozvoje lidí i společnosti jako celku;

4.  zdůrazňuje, že v důsledku krize porodnost v EU stále klesá, neboť kvůli nezaměstnanosti, nejistým pracovním příležitostem, nejisté budoucnosti a diskriminaci na trhu práce mladí lidé, zejména mladé odbornice, odkládají založení rodiny, aby mohli na stále konkurenčnějším trhu práce zůstat nadále aktivní; vyzývá v této souvislosti členské státy a sociální partnery, aby podporovali pracovní prostředí vstřícné k rodinám, plány na sladění pracovního a soukromého života, programy návratu do zaměstnání, komunikační kanály mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a pobídky pro podniky a osoby samostatně výdělečně činné, zejména s cílem zajistit, aby nebyli lidé ekonomicky sankcionováni za to, že mají děti, a aby nebyly legitimní profesní aspirace v rozporu s plánováním rodiny; zdůrazňuje dále, že mateřská, otcovská i rodičovská dovolená může účinně přinášet prospěch společnosti a hospodářství pouze za předpokladu, že budou současně uplatňovány i jiné politické nástroje, včetně poskytování kvalitní a cenově dostupné péče o děti;

5.  vítá přístup Komise k politikám v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jako klíčovým pro řešení sociálních a ekonomických problémů; vyzývá evropské sociální partnery, aby předložili dohodu o komplexním balíčku legislativních a nelegislativních opatření týkajících se slaďování pracovního, soukromého a rodinného života; vyzývá Komisi, aby při respektování zásady subsidiarity předložila návrh takového balíčku jako součást pracovního programu Komise na rok 2017 v rámci avizovaného evropského pilíře sociálních práv, pokud by sociální partneři nedokázali dospět k dohodě; zdůrazňuje, že by legislativní návrhy měly jako právní základ obsahovat rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami v sociální oblasti usilovala o vytvoření skutečného pilíře sociálních práv, vedoucího ke skutečným sociálním investicím, které kladou důraz zejména na lidský kapitál;

6.  vítá, že Komise zahájila veřejné konzultace o evropském pilíři sociálních práv s cílem získat názory a zpětnou vazbu k řadě klíčových zásad na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení v rámci eurozóny;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby příslušné politiky a opatření zohlednily zvyšující se rozmanitost rodinných vztahů, včetně registrovaného partnerství a forem rodičovství a prarodičovství, a také rozmanitosti společnosti jako celku, zejména s cílem zaručit, aby nedocházelo k diskriminaci dětí z důvodu rodinného stavu nebo rodinné situace jejich rodičů; vyzývá členské státy, aby si vzájemně uznávaly právní dokumenty s cílem zajistit volný pohyb bez diskriminace;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a provedly politiky a zavedly opatření na podporu nejvíce znevýhodněných osob nebo osob, na něž se stávající legislativa a politiky nevztahují, jako jsou rodiče samoživitelé, nesezdané páry, páry stejného pohlaví, migranti, osoby samostatně výdělečně činné nebo tzv. „vypomáhající manželé nebo manželky“ a rodiny s jedním či více členy se zdravotním postižením;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byla v právních předpisech a politikách v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života zohledněna Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a závěrečné poznatky Výboru EU pro úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením z roku 2015;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby při vytváření, sledování a provádění politik v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem byl brán zřetel především na blaho a nejlepší zájmy dětí; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně provedly doporučení s názvem „Investice do dětí“(32) a bedlivě sledovaly učiněný pokrok; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a zavedly iniciativy, jako například záruku pro děti, které učiní děti středobodem stávajících politik zmírňování chudoby tak, aby každé dítě mohlo mít přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné dětské péči, vhodnému bydlení a odpovídající stravě, a to v rámci integrovaného evropského plánu boje s dětskou chudobou;

11.  domnívá se, že dětská chudoba je spjata s chudobou rodičů, a vyzývá proto členské státy, aby uplatňovaly doporučení týkající se chudoby a dobrých životních podmínek dětí a používaly rámec pro sledování založený na ukazatelích, který je uveden v doporučení;

12.  zdůrazňuje, že je důležité začlenit do politiky a podnikových strategií v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem přístup založený na životním cyklu, aby bylo možné zajistit, aby každé osobě v různých fázích života byla poskytnuta podpora a možnost aktivně se zapojit na trhu práce, a to při zajištění rovnocenných pracovních práv, a ve společnosti jako takové;

13.  zdůrazňuje, že lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a posílení rovnosti žen a mužů mají pro podporu účasti žen na trhu práce, zejména pečovatelek a svobodných matek, a pro dosažení cíle spočívajícího v posílení postavení žen zásadní význam; zdůrazňuje, že klíčem ke zlepšení ekonomického postavení žen je přeměna a přizpůsobení trhu práce a systémů sociálního zabezpečení, aby bylo možné zohlednit životní cyklus žen;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely transformační politiku a investovaly do osvětových kampaní zaměřených na překonání genderových stereotypů a prosazování rovnocenného rozdělení pečovatelských a domácích povinností a kladly přitom důraz na právo a potřebu mužů převzít zodpovědnost za péči, aniž by se potýkali se stigmatizací nebo za to byli penalizováni; domnívá se, že pozornost by měla být věnována podnikům a podpoře jejich úsilí o dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a o potírání diskriminace;

15.  vyzývá členské státy, aby zvýšily ochranu proti diskriminaci a protiprávnímu propouštění ze zaměstnání v souvislosti s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, zejména v případě pracujících žen, a aby zajistily přístup ke spravedlnosti a k právním krokům, mimo jiné poskytováním většího množství informací o právech pracovníků a v případě potřeby o právní pomoci; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby předložily návrhy opatření, jejichž cílem bude zlepšit prosazování antidiskriminačních opatření na pracovišti, včetně zvyšování povědomí o zákonných právech na rovné zacházení, a to na základě informačních kampaní, obrácením důkazního břemene(33) a zmocněním vnitrostátních subjektů pro rovné zacházení k provádění šetření z vlastního podnětu, pokud jde o otázky rovnosti, a k poskytování pomoci potenciálním obětem diskriminace;

16.  zdůrazňuje, že nedostatek srovnatelných, úplných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů o rovnosti mezi muži a ženami ztěžuje prokazování diskriminace, zejména pokud jde o nepřímou diskriminaci; vyzývá členské státy, aby údaje týkající se rovnosti mezi muži a ženami shromažďovaly systematickým způsobem a tyto údaje zpřístupňovaly při současném zapojení vnitrostátních subjektů pro rovné zacházení a vnitrostátních soudů, aby tak bylo možné analyzovat údaje a sledovat je s ohledem na doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby přijala iniciativy k další podpoře takového shromažďování údajů prostřednictvím doporučení pro členské státy a pověřením Eurostatu přípravou konzultací, jejichž cílem bude zohledňovat členění údajů o všech důvodech diskriminace podle ukazatelů evropských sociálních šetření; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE), a zlepšovala tak systematicky kvantitu a kvalitu údajů rozčleněných podle pohlaví;

17.  vyzývá Komisi, aby pravidelně přezkoumávala pokrok, jehož bylo dosaženo v kritických oblastech zájmu podle Pekingské akční platformy, pro které již institut EIGE vytvořil ukazatele, a aby výsledky těchto přezkumů zohledňovala při svém posuzování rovnosti žen a mužů v EU;

18.  bere na vědomí důležitou úlohu, kterou při provádění směrnice 2000/78/ES o rovnosti v zaměstnání hrají vnitrostátní subjekty pro rovné zacházení, jež přispívají ke zvyšování informovanosti a shromažďování údajů, udržují styky se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami, řeší nedostatečné výkaznictví a zlepšují přístupnost procesu podávání stížností; vyzývá členské státy, aby posílily úlohu, kapacitu a nezávislost vnitrostátních subjektů pro rovné zacházení, včetně sítě Equinet, mimo jiné zajištěním odpovídajících finančních prostředků; vyzývá zejména k posílení organizací, jak je uvedeno ve směrnici 2006/54/ES o rovném zacházení, aby byl zajištěn přístup ke spravedlnosti a právním opatřením;

19.  považuje za nezbytné, aby zaměstnancům celostátních, regionálních a místních úřadů a donucovacích orgánů a inspektorátů práce bylo poskytováno odpovídající odborné vzdělávání o antidiskriminačních pracovněprávních předpisech a o příslušné judikatuře; domnívá se, že takováto odborná příprava je rovněž velice důležitá pro soudce, státní zástupce, právníky a příslušníky policie;

20.  vyzývá členské státy, aby společně s Komisí zaručily, aby práva na sociální nároky, která jsou přiznávána v rámci veřejné politiky, byla stejně přístupná pro muže i pro ženy, tak aby byl každý oprávněn požívat svých práv a měl možnost dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

Stejné mzdy a rovnocenné povinnosti v oblasti péče pro ženy a muže

21.  zdůrazňuje, že je třeba odstranit nerovnosti mezi ženami a muži v souvislosti s placenou a neplacenou prací a podporovat rovnocenné rozdělení úkolů a výdajů souvisejících s dětmi a péčí o závislé osoby mezi ženy, muže, ale také společnost obecně, a to zajištěním univerzálního přístupu k službám všeobecného zájmu; poukazuje v tomto ohledu na nutnost vypracovat konkrétní návrhy zajišťující lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

22.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že přetrvávají rozdíly v odměňování žen a mužů, které představují porušení základní zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci zakotvené v článku 157 SFEU, a že se to týká především žen, které mají a vychovávají děti; vyzývá EU a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a organizacemi působícími v oblasti rovnosti žen a mužů přijímaly a prováděly opatření zaměřená na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; vyzývá členské státy, aby ve snaze doplnit toto úsilí pravidelně mapovaly mzdy;

23.  vyzývá Komisi, aby v souladu se závěry Rady o rovnosti žen a mužů ze dne 16. června 2016 posílila status svého strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů a začlenila hledisko rovnosti žen a mužů do strategie Evropa 2020 s cílem zajistit, aby práci v oblasti rovnosti žen a mužů byla i nadále přikládána stejná důležitost; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby přijala strategii pro rovnost žen a mužů po roce 2015 v souladu s doporučeními Evropského paktu pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020;

24.  vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 27 Evropské sociální charty zavedly proaktivní politiku a uvolnily odpovídající investice určené na podporu žen a mužů, jež po návratu z dovolené z rodinných důvodů nebo z důvodů péče vstupují na trh práce, vracejí se na něj, nebo na trhu práce setrvávají, a aby tato podpora byla vázána na udržitelné a kvalitní zaměstnání; zdůrazňuje zejména, že je nezbytné zaručit návrat na stejnou, rovnocennou či podobnou pozici a ochranu proti propuštění či méně příznivému zacházení v důsledku těhotenství, při podání žádosti o rodičovskou dovolenou či nástupu na ni a také ochranné období po opětovném zahájení pracovní činnosti, aby se mohly znovu přizpůsobit své práci;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do politiky rovnosti žen a mužů zapojily sociální partnery a občanskou společnost; zdůrazňuje význam náležitého financování této politiky, kolektivních smluv a kolektivního vyjednávání v boji proti diskriminaci a podpoře rovnosti žen a mužů na pracovišti a význam zjišťování situace a výměny osvědčených postupů;

26.  domnívá se, že podpora zapojení žen na pracovním trhu a jejich ekonomické nezávislosti má klíčový význam pro dosažení hlavního cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího v 75% celkové míře zaměstnanosti a povede ke zvýšení HNP; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby rozšířily příslušná opatření a navýšily investice určené na podporu zaměstnanosti žen v kvalitním zaměstnání, a to zejména v odvětvích a na pozicích, kde jsou ženy nedostatečně zastoupeny, například v oblasti vědy, techniky, inženýrství, matematiky, v odvětvích ekologického hospodářství a na vyšších vedoucích pozicích ve všech odvětvích;

Dovolená z rodinných důvodů a z důvodů péče a jejich typologie

27.  bere na vědomí, že Komise zrušila revizi směrnice o mateřství, a vyzývá ji, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery a na základě konzultací s občanskou společností předložila ambiciózní návrh na vysoké normy, jehož cílem by bylo dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby ženy po dobu čerpání mateřské dovolené pobíraly mzdu a spadaly pod sociální ochranu, aby bylo možné podporovat rodiny a bojovat proti nerovnostem, posílit sociální a ekonomickou nezávislost žen a předcházet tomu, aby byly finančně trestány za to, že mají děti; zdůrazňuje, že mateřskou dovolenou musí doprovázet účinná opatření na ochranu práv těhotných žen, matek novorozenců, kojících matek a matek samoživitelek, která přebírají doporučení Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace;

28.  vyzývá, aby na úrovni EU i jednotlivých členských států a ve spolupráci se sociálními partnery došlo k lepší koordinaci různých druhů dovolené; zdůrazňuje, že lepší přístup k různým druhům dovolené poskytuje lidem vyhlídky na dovolené odpovídající životnímu cyklu a zvyšuje zaměstnanost, celkovou účinnost a spokojenost s vykonávanou prací; konstatuje, že v případech, kdy neexistují žádná ustanovení upravující čerpání dovolené či kdy jsou stávající ustanovení považována za nedostatečná, mohli by hrát určitou úlohu sociální partneři, neboť mohou stanovit nová ustanovení či aktualizovat stávající ustanovení v oblasti mateřské, otcovské a rodičovské dovolené;

29.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly odpovídající finančních náhradu a sociální ochranu v době jakékoliv dovolené z rodinných důvodů či za účelem péče, aby tak zaměstnanci s nízkými příjmy mohli mít prospěch ze stejných opatření týkajících se dovolené jako ostatní;

30.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila zprávu o provádění směrnice o rodičovské dovolené, a žádá Komisi a sociální partnery, aby zvážili možnost přiměřeného prodloužení minimální délky rodičovské dovolené s odpovídající finanční náhradou a sociální ochranou ze čtyř na šest měsíců a zvýšili věkový limit dítěte, do něhož lze čerpat rodičovskou dovolenou; zdůrazňuje, že rodičům by měla být poskytnuta flexibilní možnost čerpání rodičovské dovolené po částech nebo vcelku; žádá členské státy a sociální partnery, aby přehodnotili svůj systém finančních náhrad v době rodičovské dovolené s cílem dosáhnout odpovídající výše finanční náhrady, která by byla pobídkou a rovněž by motivovala muže k čerpání rodičovské dovolené po delší dobu, než je minimální doba zaručená uvedenou směrnicí; připomíná, že rodičovská dovolená by měla být rovnocenně rozdělena mezi oba rodiče a že podstatná část by měla zůstat nepřevoditelná(34); zdůrazňuje, že s oběma rodiči se musí zacházet stejným způsobem, pokud jde o právo na příjem a délku rodičovské dovolené;

31.  bere na vědomí zvýšenou zranitelnost pracujících rodičů s dětmi se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby zdokonalila a posílila ustanovení směrnice 2010/18/EU týkající se podmínek způsobilosti k rodičovské dovolené pro rodiče postižených dětí nebo dětí s dlouhodobými vážnými onemocněními a podrobných pravidel pro udělení této dovolené; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby rozšířily možnost čerpání rodičovské dovolené v případě těchto rodičů na dobu přesahující zákonný věk dítěte stanovený ve směrnici a aby jim poskytovaly dodatečnou mateřskou, otcovskou (pokud existuje) a rodičovskou dovolenou;

32.  domnívá se, že k dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, jenž by byl vyvážený z hlediska žen i mužů, a cíle stanoveného ve strategii Evropa 2020, kterým je 75% zaměstnanost žen a mužů, je nezbytné prosazovat individualizaci práva na úpravu dovolené a podporovat úlohu otců;

33.  vyzývá Komisi, aby předložila dobře odůvodněné a provázané iniciativy, které by rodičům dětí a osobám se závislými členy rodiny umožnily dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a které by se týkaly:

   1) směrnice o otcovské dovolené, která stanoví povinnou plně placenou dovolenou v rozsahu nejméně dvou týdnů,
   2) směrnice o pečovatelské dovolené, která doplňuje ustanovení o profesionální péči, umožňuje zaměstnancům pečovat o závislé osoby a zajišťuje pečovatelům odpovídající odměnu a sociální ochranu; vyzývá k flexibilitě řízené zaměstnanci a k dostatečným pobídkám pro muže, aby čerpali pečovatelskou dovolenou,
   3) minimálních norem platných ve všech členských státech pro řešení specifických potřeb adoptivních rodičů a osvojených dětí a pro udělení stejných práv jako v případě pokrevních rodičů,

uznává, že některé členské státy již v oblasti otcovské a pečovatelské dovolené přijaly proaktivní opatření;

34.  vyzývá členské státy, aby díky pracovněprávním předpisům a právním předpisům v oblasti sociálního zabezpečení zavedly započitatelnou dobu péče coby období, kdy vzniká nárok na důchod, a to jak ženám, tak mužům, s cílem ochránit ty, kdo na čas opustí zaměstnání za účelem poskytování neformální neplacené péče o závislou osobu nebo člena rodiny, a uznat hodnotu práce těchto pečovatelů a pečovatelek pro společnost obecně; vyzývá členské státy, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

Péče o závislé osoby

35.  vyzývá členské státy, aby do roku 2020 účinně provedly barcelonské cíle a podpořily rámec z roku 2014 pro kvalitu služeb předškolní výchovy a péče;

36.  připomíná, že investice do sociálních služeb, mj. do infrastruktury, mají sice značný dopad na zaměstnanost, ale také přinášejí významné příjmy veřejnému sektoru z daní z mezd a příspěvků sociálního zabezpečení; žádá členské státy, aby investovaly do kvalitních služeb předškolní výchovy a péče o děti, starší osoby a závislé osoby; vyzývá členské státy, aby zajistily dosažitelnost, cenovou dostupnost a všeobecný přístup k takovým službám například tím, že zvýší veřejné výdaje na pečovatelské služby, včetně programů samostatného bydlení, a že budou lépe využívat fondy EU; vyzývá k tomu, aby se revize VFR využila ke zvýšení investic do sociálních služeb a infrastruktury, zejména využíváním Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); vyzývá členské státy, aby zvážily možnost poskytnout bezplatný přístup k pečovatelským službám rodinám, které žijí v chudobě a jsou vyloučeny ze společnosti; bere rovněž na vědomí neúměrný dopad nedostatečných investic do veřejných zařízení pro péči a pečovatelské služby na samoživitele, z nichž naprostou většinu tvoří ženy;

37.  zdůrazňuje, že je třeba uznat práci prováděnou osobami, které věnují svůj čas a dovednosti péči o starší a závislé osoby;

38.  zdůrazňuje, že péče o děti se zdravotním postižením je pro pracující rodiče obzvlášť náročná a že by to společnost měla uznat a veřejná politika a kolektivní smlouvy podpořit; vyzývá členské státy, aby při zajišťování předškolní péče o děti kladly důraz nejen na dostupnost, ale také na kvalitu této péče, především u dětí ze znevýhodněného prostředí a dětí se zdravotním postižením;

39.  vyzývá členské státy, aby podporovaly fiskální politiku jakožto účinný prostředek k posílení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a aby podpořily zaměstnávání žen;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly cíle v oblasti péče o starší osoby, osoby se zdravotním postižením a další závislé osoby podobné barcelonským cílům a také monitorující nástroje, které by měly měřit kvalitu, dosažitelnost a cenovou dostupnost této péče; vyzývá Eurostat, Eurofound a EIGE (s ohledem na jeho index rovnosti žen a mužů), aby shromažďovaly relevantní údaje a vypracovávaly studie za účelem podpory této práce;

41.  vyzývá členské státy, aby rozšířily síť specializovaných služeb poskytujících péči starším osobám, a zejména aby vybudovaly sítě organizací poskytujících domácí služby; v tomto ohledu rovněž zdůrazňuje, že je nutné zajistit individuální přístup při vytváření opatření v oblasti péče o starší osoby a klást podle možnosti důraz na jejich vlastní preference ohledně místa péče;

42.  vyzývá Komisi, aby usilovala o zlepšení kvalitativních evropských norem platných pro veškeré pečovatelské služby, včetně norem týkajících se jejich dostupnosti, dosažitelnosti a cenové dostupnosti, což by členské státy podpořilo při zvyšování norem v oblasti péče; připomíná stávající rámce, jako je například evropský rámec kvality dlouhodobých pečovatelských služeb, z něhož lze čerpat inspiraci; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly opatření, která by za podpory organizacemi poskytujících komunitní péči zajistila podle možnosti deinstitucionalizaci dlouhodobé péče;

43.  zdůrazňuje, že jedním z důležitých faktorů při zajišťování kvalitních služeb jsou investice do pracovní síly(35); vyzývá proto členské státy a sociální partnery, aby podporovali důstojné pracovní podmínky a kvalitní zaměstnání pečovatelů, a to mimo jiné prostřednictvím důstojné mzdy, uznání postavení pečovatelů a rozvoje možností jejich kvalitní odborné přípravy;

Kvalitní pracovní místa

44.  upozorňuje na vysoký počet chudých pracovníků v Evropě, což vede k tomu, že někteří lidé musí pracovat více a déle, a dokonce mít několik zaměstnání, aby dosáhli životního minima; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby vytvořili rámec pro mzdovou politiku, který by obsahoval účinná opatření zaměřená na boj proti platové diskriminaci a na zajištění odpovídajícího příjmu pro všechny pracovníky, např. zavedením minimální mzdy na úrovni členských států, která by zaručila důstojný život, v souladu s vnitrostátními postupy; vyzývá členské státy, aby podporovaly kolektivní vyjednávání, které je důležitým faktorem při vytváření mzdové politiky;

45.  zdůrazňuje, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem musí vycházet z práv a bezpečnosti zaměstnanců na pracovním trhu a z práva vzít si volno, které by nemělo být omezováno zvyšujícími se nároky na mobilitu a flexibilitu; zdůrazňuje, že pokud nebude předem přijat jasný přístup k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, může narůstající flexibilita vést ke zvýšení diskriminace na pracovním trhu, jak ji aktuálně zažívají ženy, a to v podobě nižších mezd, nestandardních forem zaměstnání a nepoměrnou odpovědností za neplacené práce v domácnosti;

46.  vyzývá nadaci Eurofound, aby nadále rozvíjela svoji činnost zaměřenou na kontrolu kvality pracovních míst na základě Evropského průzkumu pracovních podmínek v souladu s koncepcí kvality práce, jež zahrnuje: výdělek, vyhlídky, kvalitu pracovní doby, využití dovedností a prostor pro vlastní úsudek, sociální prostředí, fyzické riziko a intenzitu práce; dále tuto nadaci vyzývá, aby rozšířila svůj výzkum týkající se politických opatření, dohod sociálních partnerů a postupů společností, která podporují kvalitu pracovních míst(36); vyzývá nadaci Eurofund, aby nadále sledovala uspořádání pracovní doby, provedla analýzy veřejné politiky a dohod sociálních partnerů v této oblasti a posoudila, jak probíhají jednání o pracovních úvazcích a zda podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá tuto nadaci, aby provedla průzkum toho, jak domácnosti, kde oba partneři pracují, dokáží sladit své pracovní úvazky a jak je lze nejlépe podporovat;

47.  zdůrazňuje, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem musí na jedné straně vycházet z práv a bezpečnosti zaměstnanců na pracovním trhu a z práva vzít si volno, aniž by bylo toto právo omezováno zvyšujícími se nároky na mobilitu a flexibilitu; na druhou stranu poukazuje na to, že osobní a rodinná situace každého zaměstnance je rozdílná, a proto se domnívá, že by zaměstnancům mělo být umožněno využívat pružnou pracovní dobu, aby v průběhu svého životního cyklu měli možnost přizpůsobit pracovní dobu své konkrétní situaci; domnívá se, že taková pružnost orientovaná na zaměstnance může mezi ženami podpořit vyšší míru zaměstnanosti; zdůrazňuje, že zaměstnanci a zaměstnavatelé nesou společně odpovědnost za vypracování návrhů nejvhodnějších opatření a jejich schválení; vyzývá Komisi, aby zmapovala situaci v členských státech, pokud jde o právo požádat o pružnou pracovní dobu;

48.  podporuje tzv. smart working (flexibilní a autonomní práce) coby přístup k organizování práce na základě flexibility, autonomie a spolupráce, který nevyžaduje nutně přítomnost na pracovišti nebo na předem definovaném místě a který pracovníkům umožňuje, aby si sami stanovovali pracovní dobu, zároveň ale zajišťuje, aby nedocházelo k překračování denních a týdenních limitů maximální pracovní doby, jež jsou stanoveny v příslušných právních předpisech a kolektivních smlouvách; zdůrazňuje proto potenciál tohoto způsobu práce pro lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, zejména u rodičů, kteří se vracejí či vstupují na trh práce po mateřské nebo otcovské dovolené; odmítá však posun od kultury přítomnosti na pracovišti ke kultuře permanentní dostupnosti; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby při vypracovávání opatření v oblasti tzv. smart workingu zajistili, aby tato opatření neznamenala pro pracovníky další zátěž, nýbrž posílila zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zlepšila kvalitu života pracovníků; zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na dosahování výsledků v práci, aby se zamezilo zneužívání nových forem práce; vyzývá členské státy, aby podporovaly potenciál technologií, jako jsou digitální data, vysokorychlostní internet a audiovizuální technologie, například pro flexibilní a autonomní práci (z domova);

49.  poukazuje na to, že alternativní obchodní modely, jako jsou např. družstva a podniky založené na sdílení, mají vzhledem k vyšší úrovni zapojení zaměstnanců do procesu rozhodování obrovský potenciál z hlediska zlepšení rovnosti žen a mužů a zajištění zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a to zejména v nově se rozvíjejícím digitálním prostředí tzv. smart workingu; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly dopadem družstev a alternativních obchodních modelů na rovnost žen a mužů a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a to zejména v technologických odvětvích, a aby vypracovaly opatření na podporu a výměnu osvědčených modelů;

50.  je znepokojen zvýšenou mírou nedobrovolné práce na částečný úvazek, a to zejména mezi mladými ženami s pečovatelskými povinnostmi, u nichž vzrůstá riziko chudoby, přestože jsou zaměstnány; zdůrazňuje, že pokud si pracovník zvolí práci na částečný úvazek, je třeba zajistit mu v souladu se směrnicí o částečném pracovním úvazku(37) kvalitní pracovní místo a předejít tomu, aby byl ve vztahu k pracovníkům na plný úvazek diskriminován; vyzývá Komisi, aby dohlížela na uplatňování této směrnice; žádá členské státy, aby pracovníkům na částečný úvazek, pracovníkům, kteří jsou zaměstnáni jen nepravidelně, pracovníkům s přerušovanou kariérou nebo pracovníkům, kteří po určité období pracovali méně hodin, zajistily, aby měli právo na přístup k důstojnému důchodu bez jakékoliv diskriminace;

51.  je znepokojen zneužíváním smluv bez stanovení pracovní doby v některých členských státech a využíváním vykořisťujících pracovních smluv, nedobrovolných smluv na dobu určitou, nepravidelného, nepředvídatelného a nadměrného počtu pracovních hodin a nekvalitními stážemi, což z dlouhodobého hlediska znemožňuje dosažení zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá proto členské státy a sociální partnery, aby naléhavě řešili situaci nejistého zaměstnávání, jemuž čelí především mladé osoby a ženy;

52.  zdůrazňuje, že hlavními faktory rostoucího stresu, špatného zdravotního a duševního stavu a rostoucího počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání jsou příliš dlouhá a nepravidelná pracovní doba, nedostatečná doba na odpočinek, nejisté zaměstnání a nepřiměřené požadavky na výkon; zdůrazňuje, že pružná a předvídatelná pracovní doba má na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem příznivý dopad(38); vyzývá členské státy a sociální partnery, aby zajistili na základě uplatňování všech příslušných právních předpisů stanovení pracovní doby a doby odpočinku každý týden; připomíná, že povinností Komise bylo zajistit opatření navazující na provádění směrnice o pracovní době a zvážit zahájení řízení pro porušení povinnosti vůči členským státům, které neplní povinnosti vyplývající z této směrnice;

53.  dále vyzývá Komisi a členské státy, sociální partnery a zúčastněné subjekty, aby se zaměřili na inovativní organizaci na pracovišti a zajistili rovnováhu mezi potřebou žen i mužů sladit soukromý a pracovní život a potřebami podniků, pokud jde o produktivitu či prosperitu; poukazuje na to, že osvědčené postupy v Evropě v řadě velkých podniků i sítí malých a středních podniků prokázaly pozitivní souvislost mezi zvyšováním zaměstnanosti žen, rovnováhou pracovního a soukromého života a konkurenceschopností podniků, pokud jde o snižování absencí, mezeru v produkci, obrat, přitažlivost pro talentované osoby, loajalitu, přerozdělování zdrojů na vytváření dobrých životních podmínek, zvyšování životní úrovně a volný čas;

54.  zdůrazňuje, že ženy a osoby LGBTI čelí v práci specifickým genderovým překážkám a příčinám stresu, mezi něž patří obtěžování, vyloučení, diskriminace nebo genderové stereotypy, které mají nepříznivý dopad na jejich pohodu v práci a ohrožují jejich duševní zdraví a možnost kariérního postupu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly další kroky k řešení těchto nepříznivých podmínek, zejména aby zajistily řádné uplatňování protidiskriminačních právních předpisů a programů celoživotního vzdělávání zohledňujících rovnost pohlaví, a aby spolupracovaly s odborovými svazy a organizacemi občanské společnosti;

55.  vyzývá členské státy, aby zřizovaly a posilovaly vnitrostátní orgány inspekce práce tím, že jim zajistí finanční podmínky a finanční i lidské zdroje, aby mohly účinně zasahovat na místě, a tím jim umožnily bojovat s nejistotou pracovních míst, neregulovanou prací a pracovní a mzdovou diskriminací, zejména z pohledu rovnosti žen a mužů;

56.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu prováděly směrnici 2006/54/ES o rovném zacházení, a Komisi, aby směrnici přezkoumala, a aby mezi podniky podporovaly provádění plánů v oblasti rovnosti žen a mužů, včetně kroků zaměřených na odstranění segregace, rozvoj systémů odměňování a opatření na podporu kariér žen; poukazuje na významnou úlohu, kterou hrají subjekty pro rovné zacházení při poskytování pomoci obětem diskriminace a řešení genderových stereotypů; vyzývá členské státy, aby zavedly legislativní opatření zajišťující zásadu rovných příležitostí a rovného zacházení s ženami a muži na pracovišti;

57.  připomíná svou výzvu Radě, aby urychleně přijala návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci;

58.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily sociální zabezpečení, sociální ochranu a mzdu v případě nemocenské s cílem umožnit dosažení skutečné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

Kvalita života

59.  zdůrazňuje, že „kvalita života“ představuje širší pojem než „životní podmínky“, vztahuje se na celkově dobré životní podmínky jednotlivců ve společnosti a řadu rozměrů lidské existence považuje pro spokojený lidský život za zásadní(39);

60.  zdůrazňuje, že nerovnost v množství volného času a nerovnoměrné rozdělení povinností mezi ženy a muže může mít dopad na osobní rozvoj žen, získávání nových dovedností a osvojování jazyků, na jejich zapojení do společenského, politického, kulturního a komunitního života, a zejména pak na jejich ekonomickou situaci;

61.  zdůrazňuje, že genderová segregace, rozdíly v odměňování a v důchodech žen a mužů, stereotypy spojené s pohlavím a vysoká míra stresu při zvládání pracovního a soukromého života a další formy diskriminace žen vedou k tomu, že vysoký podíl žen není fyzicky aktivních, a negativně se odrážejí na jejich fyzickém a duševním zdraví(40); připomíná, že je důležité potírat stereotypy skrze podporu a obranu rovnosti žen a mužů ve všech fázích vzdělávacího procesu, tedy již od základní školy; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby vedli a podporovali veřejné osvětové a informační kampaně a programy, které prosazují rovnost žen a mužů a bojují proti stereotypům;

62.  zdůrazňuje význam celoživotního vzdělávání pro přizpůsobení se osobnímu rozvoji zaměstnanců, včetně sledování aktuálního vývoje neustále se měnících pracovních podmínek; vybízí Komisi a členské státy, aby celoživotní vzdělávání podporovaly; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby vypracovali a zavedli opatření, v jejichž rámci by bylo poskytováno volno na vzdělávání a odbornou přípravu a na odborné a celoživotní vzdělávání, a to i v jiných členských státech, než ze kterého pocházejí; vyzývá je dále, aby všem pracovníkům, zejména těm znevýhodněným, zpřístupnili vzdělávání na pracovišti i mimo něj, včetně studijních pobytů, a kladli přitom důraz na ženy zaměstnané v odvětvích, v nichž jsou strukturálně nedostatečně zastoupeny;

63.  vyzývá Komisi a členské státy, aby potíraly sociální a ekonomické nerovnosti; vyzývá členské státy, aby v souladu s vnitrostátními postupy a zvyklostmi prosazovaly opatření, jejichž cílem je zavést přiměřený systém minimální mzdy, který by lidem umožňoval žít důstojně, aby podporovaly jejich plné zapojení do společnosti a zajistily nezávislost v průběhu celého jejich života;

o
o   o

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.
(2) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 163.
(3) Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13.
(4) Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 7.
(5) Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.
(6) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(7) Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.
(8) Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0059.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0207.
(11) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 110.
(12) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 18.
(13) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2016)0042.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2016)0226.
(18) Úř. věst. C 175, 15.6.2011, s. 8.
(19) 3073. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitelů v Bruselu dne 7. března 2011.
(20) Demografická zpráva Eurostatu za rok 2015.
(21) Eurofound (2015): První zjištění: šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě.
(22) http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do
(23) Eurofound (2013): Péče o děti a závislé osoby: dopad na kariéru mladých pracovníků.
(24) Eurofound (2015): První zjištění: šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě.
(25) Údaje Eurostatu za rok 2010, zpráva Komise z roku 2015 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii, SWD(2016)0054.
(26) Eurofound, Evropský průzkum kvality života z roku 2012.
(27) Eurofound (2015), Předškolní péče: pracovní podmínky, odborná příprava a kvalita služeb – systematický přehled.
(28) Průběžná zpráva Komise ze dne 29. května 2013 týkající se barcelonských cílů s názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)0322).
(29) Eurofound (2013), Péče o děti a závislé osoby: dopad na kariéru mladých pracovníků.
(30) Zpráva agentury Eurofound „Udržitelná práce v průběhu celého života: koncepční dokument (2015).
(31) Prezentace CEDEFOP: Studijní volno. Politiky a praxe v Evropě, 2010.
(32) Doporučení Komise 2013/112/EU.
(33) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES, (P8_TA(2015)0351).
(34) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. května 2016 o uplatňování směrnice Rady 2010/18/EU, (P8_TA(2016)0226).
(35) Eurofound (2015), Předškolní péče: pracovní podmínky, odborná příprava a kvalita služeb – systematický přehled.
(36) Zpráva nadace Eurofound o trendech v kvalitě pracovních míst v Evropě (2012) a zpráva nadace Eurofound s názvem „Sbližování a vzdalování kvality pracovních míst v Evropě v období 1995–2010“ (2015).
(37) Směrnice Rady 97/81/ES.
(38) Průzkum Eurofondu o pracovních podmínkách v Evropě.
(39) Eurofound, Třetí evropský průzkum kvality života.
(40) Studie generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie z března 2016 s názvem „Rozdíly mezi muži a ženami v práci, péči a volném čase“.

Právní upozornění - Ochrana soukromí