Evropský parlament,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny příslušné mezinárodní nástroje na ochranu lidských práv,

-   s ohledem na vstup Øímského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) v platnost dne 1. èervence 2002 a na svá usnesení související s ICC(1),

-   s ohledem Chartu Organizace spojených národù,

-   s ohledem na Protokol è. 13 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, který se týká zrušení trestu smrti za všech okolností,

-   s ohledem na Chartu základních práv Evropské unie(2),

-   s ohledem na èlánky 3, 6, 11, 13 a 19 Smlouvy o Evropské unii a na èlánky 177 a 300 Smlouvy o založení Evropského spoleèenství,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství AKT-EU(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2003 o míru a důstojnosti na Středním východě(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o 61. zasedání Komise OSN pro lidská práva v Ženevě(5),

-   s ohledem na 6. výroční zprávu EU o stavu lidských práv,

-   s ohledem na první a druhou zprávu o lidském rozvoji v arabském světě v rámci plánu rozvoje Organizace spojených národů,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0086/2005),

A.   vzhledem k tomu, že toto usnesení si neklade za cíl obsáhnout vše, nýbrž zamìøit se ve svých dvou hlavních èástech za prvé na nejdùležitìjší události v oblasti lidských práv v jednotlivých geografických oblastech mimo EU a za druhé na osm klíèových tematických otázek, které budou pro EU dùležité v nadcházejících letech;

Problémy v jednotlivých zemích
Kandidátské země

1.   pøipomíná zjištìní uvedená v jeho zvláštních podrobných zprávách o pøistupujících/ kandidátských zemích Bulharsku, Rumunsku a Turecku, blahopøeje tìmto zemím k pokroku, kterého dosáhly v oblasti lidských práv, pøipomíná jim však, že ještì stále pøed sebou mají úkoly, které musí splnit; naléhá na nì, aby vytrvaly a zintenzívnily své úsilí v tomto smìru;

Západní Balkán

2.   je toho mínìní, že Evropský parlament by mìl uèinit více pro záruky ohlednì lidských práv jak ve Vojvodinì, tak v Kosovu;

3.   vyzývá Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko a Èernou Horu, aby zajistily spravedlivé soudní procesy za váleèné zloèiny; pøipomíná jim, že mají povinnost plnì spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY);

4.   pøipomíná Srbsku a Èerné Hoøe, že je dùležité zajistit dodržování lidských práv a právní stát, zejména je tøeba odsuzovat a zákonnými prostøedky trestnì stíhat veškeré akty národnostnì motivované nesnášenlivosti a násilí;

Zemì sousedící s EU a Blízký východ

5.   kvůli posílení dodržování lidských práv v sousedních zemích a v oblasti Středomoří podporuje, aby se v příslušných zemích vytvořily nezávislé instituce a otevřené občanské společnosti, což by zaručilo účinné uskutečňování práv vyplývajících z podepsaných dvoustranných a mnohostranných dohod;

6.   žádá stále větší úctu k právům žen a menšin a úctu ke svobodám a pluralismu sdělovacích prostředků, úctu k lidským právům v  systému trestního soudnictví a zrušení praktik mučení a trestu smrti v zemích, s nimiž EU uzavřela dohodu o přidružení a projednává akční plány;

7.   doufá, že dojde k vyvinutí většího úsilí v podpoře práv žen v rámci Barcelonského procesu; v tomto ohledu žádá o vytvoření regionálního akčního plánu zaměřeného na zlepšování práv žen a rovnosti mezi pohlavími v duchu zprávy Rozvojového programu OSN; vyzývá všechny členské země Barcelonského procesu, aby upustily od svých výhrad týkajících se Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

8.   podtrhuje, že zemì v regionu musí uèinit pokrok v oblasti lidských práv a zejména ve spolupráci s  ICTY; v oblasti uskuteèòování úèinné politiky ve prospìch návratu uprchlíkù a vysídlencù; s respektem k právùm menšin; v uskuteèòování aktivní politiky bránící obchodování s lidmi;

9.   vyzývá všechny zemì, které vzhledem k tomu, že se nacházejí v blízkém sousedství EU, mají s EU politické, obchodní a sociální styky, aby si uvìdomily, že nutným základem pro proces hospodáøské a sociální reformy je pøijetí politik prosazujících dodržování lidských práv a demokratické standardy v souladu s mezinárodními pøedpisy v oblasti lidských práv;

10.   vítá velký dùraz, který na prosazování standardù lidských práv kladl novì zvolený prezident Ukrajiny ve svém projevu v tomto parlamentu ve Štrasburku v únoru 2005, vítá skuteènost, že v dobì prezidentských voleb byl na Ukrajinì zachován poøádek a právní stát, a vybízí Ukrajinu, aby si zvolila cestu otevøenosti svìtu a demokracie, což je nezbytným základním krokem k tomu, aby všichni její obèané požívali lidských práv v nejširším slova smyslu; vyzývá novou vládu, aby provedla legislativní a politické reformy, které zaruèí svobodu tisku a sdìlovacích prostøedkù na celé Ukrajinì, aby uèinila pøítrž muèení a špatnému zacházení ze strany pøíslušníkù policejních složek, aby zajistila možnost spojit se okamžitì po zadržení s právníkem a vedla boj proti korupci;

11.   vyzývá Bìlorusko, aby pøiznalo všem svým obèanùm jejich obèanská a politická práva; vyzývá bìloruské orgány, aby okamžitì zastavily popravy pøedstavitelù politické opozice a neoprávnìná zatýkání a vazební stíhání; podporuje èinnost Svazu bìloruských novináøù, kterému byla udìlena Sacharovova cena za rok 2004 jako uznání jeho úsilí o to, aby mìli bìloruští obèané k dispozici nezkreslené informace a vyvážené zpravodajství; vyzývá bìloruské orgány, aby umožnily vypracování politiky spolupráce se zemìmi EU a aby zjednodušily systém udìlování víz, aby mohly pokraèovat programy prázdninových ozdravných pobytù pro dìti, které trpí následky havárie jaderné elektrárny v Èernobylu;

12.   bere na vìdomí nedávné volby v Moldavsku; zaznamenává obavy Rady EU, že tyto volby nesplòovaly nìkteré podmínky skuteèné soutìže politických sil ve volebním procesu, zejména pokud jde o rovný pøístup ke sdìlovacím prostøedkùm a nestranné informování o volební kampani; vyzývá novou vládu Moldavska, aby prošetøila zprávy o údajném muèení a špatném zacházení s jednotlivci, vèetnì nezletilých, ze strany policie a aby zlepšila podmínky ve vìznicích; žádá provedení reforem, které povedou ke zdokonalení právního státu a vymýcení korupce na úøadech; vyzývá Moldavsko, aby zabránilo jakémukoli obchodování s lidmi, zejména se ženami a dìtmi, vèetnì pøípadù žen, které se stávají sexuálními otrokynìmi, a obchodování s lidskými orgány pro úèely transplantace; vyzývá orgány, aby zajistily politicky vyvážené zpravodajství ve státních sdìlovacích prostøedcích; domnívá se, že zatýkání opozièních poslancù a jiná opatøení namíøená proti poklidným demonstracím jsou jednoznaèným porušováním základních práv a svobod, jako je svoboda vyjadøování, sdružování a shromažïování; vyzývá tzv. Dnìsterskou moldavskou republiku, aby propustila všechny zbývající politické vìznì;

13.   vyzývá Ukrajinu a Moldávii, aby zakroèily proti pašování z Podnìstøí, do této oblasti, èi pøes tuto oblast, a Rusko, aby zakroèilo proti pašování z Kaliningradské oblasti do Litvy a Polska, a aby vytvoøily úèinné protikorupèní programy pro své celnice, pohranièní stráž a finanèní úøady, jakož i pro svou policii;

14.   vítá úsilí Maroka øešit situaci obìtí porušování lidských práv, k nìmuž docházelo v minulosti, zejména zøízení Výboru pro spravedlnost a usmíøení; bere na vìdomí pozitivní zmìny – zákaz muèení a odškodnìní osob, které v minulosti trpìly; podporuje pokraèování právní reformy, jako je zákon o rodinì, který marocký parlament pøijal v lednu 2004, a návrh zákona, podle nìhož je muèení trestnou èinností (prosinec 2004); ostøe odsuzuje užívání trestù odnìtí svobody pro novináøe v pøípadech údajného hanobení a žádá, aby marocké orgány provedly reformu trestního zákoníku s cílem zrušit tresty vìzení za porušení tiskových zákonù; konstatuje, že v Maroku existuje moratorium na trest smrti; vyzývá marocké orgány, aby zrušily trest smrti;

15.   se znepokojením bere na vìdomí zprávy o porušování lidských práv v Západní Sahaøe, pokud jde mimo jiné o svobodu projevu a volný pohyb, a vyzývá Maroko a Frontu Polisario, aby smìøovaly k øešení situace podle mezinárodnì uznaného Bakerova plánu; vyzývá Maroko a Frontu Polisario, aby propustily všechny váleèné zajatce;

16.   vyzývá Maroko a Alžírsko, aby postupovaly pøi pøijímání pøistìhovalcù humánním zpùsobem; zdùrazòuje, že všechna taková opatøení musí být v naprostém souladu s mezinárodním humanitárním a uprchlickým právem;

17.   vyzývá Alžírsko, aby i nadále bralo v úvahu své závazky v oblasti lidských práv, když se vypoøádává s hrozbami teroristù, a vítá pokraèující proces reformy; poukazuje na to, že je zapotøebí, aby Alžírsko i nadále podporovalo svobodu tisku, nezávislou obèanskou spoleènost a politickou opozici, a v tomto ohledu vítá poslední vývoj; vítá pokraèující dialog mezi alžírskou vládou a EU v oblasti nedovoleného pøistìhovalectví; žádá Alžírsko, aby kladnì odpovìdìlo na žádost Pracovní skupiny pro vynucená a nedobrovolná zmizení OSN a aby na prvním místì vyøešilo otázku zmizelých;

18.   vyzývá Libyi, aby propustila na svobodu všechny politické vìznì; je vážnì znepokojen libyjskou legislativou, která zakazuje politické strany, sdružování a sdìlovací prostøedky; zdùrazòuje význam uznávání mezinárodního humanitárního práva a úmluv v oblasti lidských práv; vyzývá EU, aby naléhala na libyjské orgány, aby pøiznaly mezinárodním organizacím na ochranu lidských práv povolení ke vstupu do Libye a provedly tam šetøení; vyzývá Libyi, aby umožnila mezinárodním pozorovatelùm vstup do zemì, ukonèila svévolné vyhošťování a zatýkání migrantù, ratifikovala Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíkù a uznala mandát Vysokého komisaøe pro uprchlíky;

19.   naléhá na Tunisko, aby umožnilo vytvoøení nezávislých organizací na ochranu lidských práv; vyzývá Tunisko, aby okamžitì uvolnilo veškeré finanèní prostøedky, které Evropská unie pøevedla organizacím pro lidská práva, zejména finanèní prostøedky urèené Tuniské lize pro lidská práva;

20.   naléhá na Tunisko, aby uznávalo základní práva, jako jsou svoboda názoru, projevu a sdružování, a aby nadále pøijímalo veškerá nezbytná opatøení, aby zaplnilo zbývající mezery, a aby se tak vyrovnalo s úmluvami o lidských právech, jakož i s ustanovením o lidských právech v dohodì o pøidružení; vyjadøuje své znepokojení nad zprávami o porušování práv obhájcù lidských práv vèetnì sužování, zastrašování, neoprávnìného vynucování, hanobení, svévolného zatýkání a fyzického násilí; tudíž vyzývá EU, aby vzala v úvahu všechny tyto aspekty v rámci akèního plánu Evropské politiky sousedství (EPS) a aby peèlivì a pravidelnì hodnotila pokrok v oblasti lidských práv na tomto poli;

21.   povzbuzuje pokraèující dialog mezi EU a Egyptem s cílem posílit stabilitu, rozvoj a lidská práva v euro-støedomoøské oblasti, jak se ukázalo pøi euro-støedomoøském parlamentním shromáždìní konaném v Káhiøe; v tomto ohledu vítá propuštìní Dr. Noora; vyzývá Egypt, aby považoval podporu lidských práv za svou prioritu; vítá zorganizování vrcholné schùzky zabývající se Darfúrem, která se má uskuteènit v Egyptì, a uznává oddanost egyptské vlád podpoøe míru v Súdánu; vyzývá Egypt, aby odvolal mimoøádný stav;

22.   uvìdomuje si, že zmìna palestinského vedení je novou pøíležitostí k nalezení pozitivní cesty vpøed v tomto regionu, a podporuje "cestovní mapu" jako základ pro trvalé øešení; je pøesvìdèen o nutnosti plné politické podpory USA a EU, mají-li obì strany dospìt k takovému trvalému øešení;

23.   vyzývá nové palestinské vedení, aby pokraèovalo v pøijímání veškerých nezbytných opatøení k zastavení teroristické èinnosti namíøené proti Izraeli, zejména k ukonèení podpory a provádìní sebevražedných bombových útokù; podporuje úsilí nového palestinského vedení v tomto smìru a považuje dosažený pokrok za slibný;

24.   všímá si úsilí vynaloženého Izraelem v reakci na nový vztah, který existuje mezi palestinským a izraelským vedením; vítá obzvláštì opatøení pøijatá na vybudování dùvìry, jako jsou propuštìní vìzòù, prohlášení o ukonèení ozbrojených útokù, ukonèení politiky nièení palestinských obydlí a neustálá podpora politiky neangažování se ve vztahu k pásmu Gazy; uznává právo Izraele pøijímat opatøení na zajištìní bezpeènosti Izraelcù; pøipomíná Izraeli, že jakákoli opatøení pøijatá proti terorismu nesmìjí opomíjet hledisko lidských práv;

25.   vyjadøuje své znepokojení nad vznikem a rozsahem ochranného plotu/bezpeènostní bariéry v rozsáhlých èástech oblasti západního bøehu Jordánu a nad dùsledky jeho existence pro lidská práva místních obyvatel; žádá Izrael, aby zastavil další výstavbu ochranného plotu/bezpeènostní bariéry; bere na vìdomí rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ve vìci ochranného plotu/bezpeènostní bariéry; bere na vìdomí rovnìž rozhodnutí izraelského Nejvyššího soudu z èervna 2004 a rozhodnutí izraelské vlády z února 2005;

26.   vyzývá Sýrii, aby dodržovala lidská práva a zejména svobodu sdružování, a je znepokojen zprávami, že Sýrie údajnì financuje teroristické organizace; vítá prohlášení ministra zahranièí Sýrie, že stažení veškerých syrských jednotek, vojenských a zpravodajských zaøízení bude dokonèeno do 30. dubna 2005 v souladu s rezolucí Rady bezpeènosti OSN è. 1559 (2004);

27.   vyzývá vládu Sýrie, aby neprodlenì propustila politické vìznì a s koneènou platností zrušila výjimeèný stav; doufá, že Sýrie vydává pokyny ve smyslu uskuteèòování a praktického uplatòování svých závazkù týkajících se lidských práv a svobod, zejména pokud jde o ukonèení diskriminace Kurdù a rovná práva pro ženy a zabránìní násilí na ženách; zdùrazòuje vysoký poèet neodùvodnìných zatèení a uvìznìní a také velmi rozšíøené muèení a špatné zacházení, a to i u dìtí;

28.   vyjadøuje politování nad používáním trestu smrti v Saúdské Arábii a vyzývá vládu, aby ukonèila tuto praxi, k níž se v souèasnosti pøistupuje pravidelnì; je znepokojen tím, že saúdské právo nechrání mnohá základní práva a že svoboda vyjadøování je stále velmi znaènì omezená;

29.   vítá nedávné místní volby jako krok smìrem k demokracii, ale odsuzuje nerovnost pohlaví v Saúdské Arábii a krajní diskriminace a omezení svobod žen, které mimo jiné nemají volební právo; pøipomíná, že ženy v Saúdské Arábii stále potøebují k cestování písemné povolení od pøíbuzného mužského pohlaví a že pokud ženy trpí špatným zacházením nebo násilím ze strany mužských pøíbuzných, nemají èasto žádnou možnost tuto situaci zmìnit;

30.   uvìdomuje si obtíže, s nimiž se setkávají nové irácké úøady pøi svém úsilí nastolit právo a poøádek za pomoci vojenských jednotek, které jsou v zemi rozmístìny, a vyjadøuje své znepokojení souèasnou situací; vítá odhodlání a odvahu, které projevil irácký lid bìhem nedávné volební kampanì a voleb samotných, ve kterých mìl možnost zvolit pro sebe a svou zemi lepší demokratickou budoucnost; vyjadøuje svou podporu novì zvolenému parlamentu v Iráku; doufá, že brzy bude ve spolupráci s menšinami sepsána nová demokratická ústava; vyzývá Komisi, aby zvýšila svou podporu iráckým orgánùm; vyzývá OSN, aby zvýšila své zapojení do øešení situace v Iráku a svou pøítomnost v zemi; je znepokojen zprávami o pokraèujícím muèení a špatném zacházení s vìzni v iráckých vìznicích; uvìdomuje si nebezpeèné podmínky, za kterých nadále pùsobí v Iráku novináøi, a odsuzuje pokraèující únosy; vyzývá k okamžitému propuštìní všech unesených a dùraznì odsuzuje barbarské braní rukojmích, popravy a sebevražedné bombové útoky; znovu vyslovuje své odsouzení muèení a jakéhokoli krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení s vìzni v Iráku ze strany iráckých orgánù nebo pøíslušníkù cizích vojenských sil;

31.   vyzývá Írán, aby se konstruktivnì zapojil do dialogu o lidských právech s EU; je velmi znepokojen tím, že stav lidských práv se za poslední dva roky zhoršil, a vyzývá íránské orgány, aby se se vší vážností zavázaly zvrátit tento trend; odsuzuje znaèný nárùst pøípadù porušení lidských práv, zejména zvyšující se množství zpráv o veøejných popravách (vypouští se) a bièování; vítá moratorium na kamenování a naléhá na íránský parlament, aby pøijal zákony zakazující tuto praxi bez výjimky; bere na vìdomí ujištìní íránských orgánù ohlednì zavedení moratoria na popravy mladistvých a vyzývá je ke schválení návrhù zákonù zakazujících popravu osob, které spáchaly trestný èin v nedospìlém vìku, pøièemž tento zákaz musí platit i poté, co tato osoba dosáhne vìku 18 let; bere na vìdomí ujištìní Íránu ohlednì moratoria na uøezávání konèetin; vyzývá Radu a Komisi, aby pozornì sledovaly, zda Írán plní své závazky ohlednì moratoria v tìchto tøí klíèových oblastech – kamenování, popravy mladistvých a uøezávání konèetin; je znepokojen velkým množstvím zatèení, zejména žen a mladých lidí, na základì nejasných nebo nezávažných obvinìní; vyjadøuje velmi vážné znepokojení nad tím, že (vypouští se) byl nedávno popraven mladistvý, který se dopustil sexuálního provinìní; odsuzuje zavrženíhodnou politiku Íránu, pokud jde o zatýkání a vìznìní novináøù a opozièních aktivistù publikujících na internetu a potlaèování svobody tisku a sdìlovacích prostøedkù; vyzývá Írán, aby pøestal podporovat teroristické organizace;

32.   žádá o to, aby byl plnì zapojen do komplexního zhodnocení euro-støedomoøského partnerství, které má být pøedloženo ministrùm na pøíští euro-støedomoøské schùzce ministrù v Lucembursku;

33.   znovu vyzývá všechny smluvní strany euro-støedomoøských dohod o pøidružení, aby pøevedly ustanovení o lidských právech do akèního programu, aby prohloubily a posílily respektování lidských práv a zavedly mechanismus pro pravidelné hodnocení souladu s èlánkem 2 pøíslušných dohod o pøidružení;

34.   je pøesvìdèen, že Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva musí hrát zásadní roli v prosazování zakladatelských hodnot EU v barcelonském procesu; vyzývá v tomto smìru k posílení svých postupù v zemích støedomoøských partnerù, aby se podpoøil rozvoj a upevnìní obèanských spoleèností a nezávislých nevládních aktérù;

Rusko jako soused

35.   vyjadøuje lítost a odsouzení v souvislosti s hrùznými teroristickými èiny, které se odehrály v Ruské federaci v roce 2004, zejména tragické a nezapomenutelné násilí teroristù na dìtech v Beslanu;

36.   uvìdomuje si, že Rusko èelí teroristické hrozbì ze strany extremistù, a podporuje ruské úsilí vypoøádat se s terorismem, ale trvá na nutnosti dodržovat v rámci tohoto boje lidská práva;

37.   vyzývá Rusko, aby okamžitì pøijalo opatøení k ukonèení mimosoudních výkonù trestu smrti ze strany ruských jednotek, únosù osob a muèení ve vyšetøovací vazbì v Èeèensku – podle zpráv jde o èasté pøípady; naléhá na Rusko, aby zajistilo humanitárním organizacím, reportérùm a pozorovatelùm pro oblast lidských práv bezproblémový pøístup do Èeèenska, pøièemž respektuje lidská práva a uznává územní celistvost Ruské federace;

38.   pøipomíná Rusku jeho povinnosti podle mezinárodního humanitárního práva; je znepokojen ruskými právními pøedpisy z poslední doby, které mohou vést k omezení lidských, obèanských a politických práv, napø. omezení pøímých voleb gubernátorù, rozšíøení faktické vládní kontroly nad vìtšinou televizních stanic, pøedpisy omezující právo konat veøejnou demonstraci a zpìtná úèinnost právních pøedpisù týkajících se vlastnických a investorských práv;

39.   pøipomíná Rusku jeho pøijaté závazky jakožto signatáøe Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, zejména závazek uznávat a podporovat demokratické principy a zákonnost, vèetnì konání svobodných a spravedlivých voleb, zdravou politickou pluralitu, existenci alternativních zdrojù informací, právo na sdružování, právo na svobodu vyjadøování a prùhledné a nediskriminaèní uplatòování právních pøedpisù nezávislými soudy;

40.   dùraznì žádá Rusko, aby vytvoøilo podmínky pro návštìvy pozorovatelù pro oblast lidských práv v kterékoli èásti zemì;

41.   vyzývá ruskou vládu, aby chránila jakékoli aktivisty lidských práv a organizace na ochranu lidských práv ohrožené pronásledováním ze strany místních orgánů ve všech republikách severního Kavkazu;

42.   naléhá na ruskou vládu, aby zajistila nezávislost soudnictví a dodržovala principy umožòující existenci spravedlivého, politicky nezaujatého podnikatelského sektoru, jaký si zvolily demokracie EU;

Asie

43.   vítá skuteènost, že vláda Kazachstánu zavedla moratorium na výkon trestu smrti a že Kyrgyzstán své moratorium prodloužil; vyzývá vlády a parlamenty obou zemí, aby formálnì zrušily trest smrti; naléhá na obì vlády, aby usnadnily politickým stranám možnost pøihlásit se do voleb a úèastnit se jich; vyzývá obì zemì, aby umožnily vyvážené zpravodajství a zajistily svobodu tisku;

44.   naléhá na vládu Uzbekistánu, aby uèinila konkrétní praktické kroky vedoucí ke zrušení trestu smrti poté, co se k tomu zavázala, tj. aby zavedla moratorium na rozsudky odsuzující k trestu smrti a na výkon tohoto trestu; vítá, že v roce 2003 byly provedeny zmìny trestního zákoníku, které postavily mimo zákon muèení a špatné zacházení ve vazbì a které umožnily jejich trestní postih; vyzývá Uzbekistán, aby dodržování tìchto zmìn skuteènì provádìl a aby propustil zbývající politické vìznì; trvá na vytvoøení systému nezávislé soudní moci; vítá nedávný závazek vlády provést zásadní reformy, mj. posílit nezávislost soudní moci a zrušit cenzuru tisku;

45.   vyzývá vládu Tádžikistánu, aby zanechala pokusù upevnit svou moc pøed blížícími se parlamentními volbami a umožnila opozièním stranám pøihlásit se do voleb;

46.   vyzývá Turkmenistán, aby dal všem svým obèanùm skuteènou politickou svobodu, zejména svobodu vyjadøování; naléhá na Turkmenistán, aby ukonèil neodùvodnìné držení ve vazbì a vìznìní; jakož i útoky na politické oponenty;

47.   vítá pozitivní výsledky volebního procesu v Afghánistánu a vybízí novou vládu pana Karzáího, aby pokraèovala v politice modernizace a restrukturalizace, zejména s dùrazem na zajištìní dodržování lidských práv všech svých obèanù; dùraznì odsuzuje barbarskou praxi braní rukojmích a poprav nevinných lidí;

48.   vítá zøízení komisí pro lidská práva v Afghánistánu a na Maledivách; vyzývá v této souvislosti vlády obou tìchto zemí, aby pamatovaly na to, že tyto komise by mìly být sice finanènì podporovány, ale mìlo by jim být umožnìno pracovat nezávisle;

49.   vítá rùzné pozitivní kroky, k nimž došlo v Pákistánu v oblasti lidských práv: vytvoøení spoleèné kandidátky pro menšiny, pøijetí zákona o svobodném poskytování informací a pøidìlení míst v Národním shromáždìní ženám; uznává, že Pákistán má specifickou odpovìdnost v souvislosti s potíráním teroristické èinnosti a politické obtíže vyplývající z této odpovìdnosti, ale trvá na tom, že hlediska lidských práv nelze pøehlížet pøi jakýchkoli protiteroristických opatøeních, zejména v souvislosti se zadržováním a vìznìním; lituje neochoty prezidenta Mušarafa splnit svùj závazek oddìlit vládu státu od vojenské moci, protože takové oddìlení je základním znakem bìžné demokracie, v níž vojenská moc podléhá demokraticky zvolené vládì;

50.   uznává, že Indie je nejvìtší fungující demokracií na svìtì, a podporuje pokrok, k nìmuž došlo v oblasti lidských práv; zùstává však znepokojen pøetrvávající diskriminací v indické spoleènosti z dùvodu kastovního, spoleèenského nebo náboženského postavení; tøebaže se jedná na prvním místì o spoleèenský problém ve venkovských oblastech, zastává názor, že indická vláda musí v této oblasti pokraèovat v podpoøe spoleèenské zmìny;

51.   vítá pozitivní dialog o Kašmíru, který v poslední dobì probíhá mezi Pákistánem a Indií; je i nadále znepokojen zprávami o pøípadech porušování lidských práv, kterých se dopouštìjí pøíslušníci indických vojenských a policejních jednotek v oblasti Kašmíru; vyzývá vládu Indie, aby zajistila neprodlené prošetøení všech zpráv o takových pøípadech pøíslušným soudním orgánem; dùraznì odsuzuje veškeré teroristické a násilné èiny v celé oblasti a upozoròuje na povinnost Pákistánu energicky se snažit napomoci potlaèit tuto èinnost; trvá na tom, aby do Kašmíru mìly plný a otevøený pøístup sdìlovací prostøedky a organizace pro ochranu lidských práv;

52.   vítá zlepšení situace týkající se lidských práv na Srí Lance, avšak vyjadøuje obavy nad praktikami osvobozenecké skupiny Tamilští tygøi zamìøenými na zabíjení a únosy èlenù jiných tamilských politických skupin a na nábor dìtí do vojenských oddílù;

53.   vyzývá vládu Bangladéše, aby následovala pokynù svého nejvyššího soudu, podle nichž musí zamezit zneužívání právních nástrojù pøi zadržování úèastníkù opozièních demonstrací a pøestat potlaèovat pokojné politické protesty prostøednictvím zatýkání a muèení; vyzývá vládu Bangladéše, aby ukonèila akce polovojenského Praporu rychlého nasazení, jehož èinnost zahrnuje i mimosoudní výkony trestu smrti; vyzývá vládu Bangladéše, aby preventivnì zasáhla proti muslimským polovojenským skupinám, které ve venkovských oblastech Bangladéše šíøí násilí a strach;

54.   je i nadále znepokojen skuteèností, že Laos a Vietnam jsou stále státy s jedinou politickou stranou, které stále potlaèují národnostní a náboženské menšiny, jakož i aktivisty bránící demokracii a lidská práva, a vyzývá vlády obou zemí, aby dodržovaly svobodu slova, shromažïování a náboženského vyznání;

55.   vyjadøuje hlubokou lítost nad porušováním lidských práv domorodých Montagnardù ve Vietnamu a vyzývá vládu, aby odstranila jakoukoli formu diskriminace kterékoli menšiny;

56.   je pøesvìdèen, že zrušení politické imunity kambodžského Národního shromáždìní pro pány Rainsyho, Pocha a Channyho pøedstavuje vážné porušení demokratických principù, a vyzývá kambodžské orgány, aby ukonèily veškeré formy pronásledování demokratické opozice v této zemi; vybízí Kambodžu k zahájení skuteèných demokratických reforem jako rámce pro zajištìní dodržování lidských práv, aby se podaøilo odstranit pøetrvávající vážné nedostatky; vyzývá Kambodžu, aby dosáhla vyššího pokroku pøi reformách svého soudního systému a posílila svùj boj proti nezákonnému obchodu s ženami a dìtmi; v tomto ohledu odsuzuje skuteènost, že 91 žen a dìtí zachránìných z otroctví bylo uneseno v Phnompenhu, a vyzývá k jejich okamžitému propuštìní;

57.   vyzývá vládu v Barmì, aby jako první krok k vytvoøení státu založeného na vùli lidu pøestala potlaèovat legitimní a demokratickou politickou èinnost; naléhá na vládu, aby okamžitì propustila Aung San Suu Kyi, držitelku Sacharovovy ceny, 75letého novináøe Wina Tina, poradce Aung San Suu Kyi;

58.   vítá skuteènost, že se Èína zapojuje do dialogu o lidských právech s EU; žádá vlády èlenských státù, Komisi a Èínu, aby využily tento dialog jako skuteènou pøíležitost dosáhnout zmìn v èínské vnitøní politice, v souvislosti s níž pøetrvávají velké výhrady týkající se lidských práv, zejména pokud jde o uplatòování trestu smrti a potlaèování svobody sdružování a náboženského vyznání; zdùrazòuje, že stále otevøenìjší obchodní vztahy musí být podmínìny reformami v pøístupu k lidským právùm; je znepokojen nedávným obratem politiky EU, který provedla Rada v otázce embarga na prodej zbraní Èínì a velmi doporuèuje, aby bylo embargo na prodej zbraní zachováno v plném rozsahu, dokud nenastane vìtší pokrok v otázkách lidských práv; vyzývá k oficiálnímu pøehodnocení událostí na námìstí Tiananmen ze strany èínských orgánù, zveøejnìní seznamu politických vìzòù a jejich bezpodmíneèné propuštìní; se znepokojením se dozvídá o zacházení s obyvateli Tibetu a Xinjiangu, pokud jde o svobodu sdružování a náboženského vyznání;

59.   odsuzuje zpùsob, jakým se chopil moci král Gjánendra a Královská nepálská armáda dne 1. února 2005, a pøísný zákon o cenzuøe; je zdìšen množícími se zprávami o mizení osob po celé zemi a o útocích na aktivisty v oblasti lidských práv, na novináøe, opozièní politické skupiny a skupiny obèanské spoleènosti; odsuzuje závažné zloèiny, které spáchaly skupiny bojovníkù bìhem konfliktu, který sužuje zemi od roku 1999; vyzývá krále, aby obnovil demokratický systém a komunikaèní spojení, aby propustil všechny politické vùdce a ochránce lidských práv a respektoval svobodu vyjadøování a shromažïování;

60.   vítá historicky první prezidentské volby v Indonésii v záøí 2004; je zneklidnìn zprávami o opakujících se zloèinech, které páchají indonéské ozbrojené síly na civilistech pøi vojenských operacích v provinciích Papua a Aceh; vyjadøuje nadìji, že proces obnovy po znièujícím náporu tsunami lze využít jako podnìtu k usmíøení a k pokroku v mírovém procesu, a docílit tak ukonèení dlouhotrvajícího konfliktu v Acehu; naléhá na indonéské orgány, aby vypátraly a postavily pøed soud osoby odpovìdné za vraždy a jiné zloèiny spáchané na ochráncích lidských práv a aby zajistily, že ustanovení deklarace o ochranì ochráncù lidských práv, kterou pøijalo v prosinci 1998 Valné shromáždìní OSN, budou v Indonésii plnì dodržována;

61.   vyzývá Severní Koreu, aby si uvìdomila, v jaké situaci je lid zemì, který trpí pod útlakem severokorejského režimu, a zahájila proces skuteèných zmìn na všech úrovních s cílem zaèít uskuteèòovat reformy, které budou plnì odrážet potøebu dodržovat lidská práva; poukazuje na to, že ve výroèním poøadí zemí svìta z hlediska svobody sdìlovacích prostøedkù je Severní Korea uvedena jako nejhorší na celém svìtì; hluboce lituje oznámení režimu Severní Koreje o svém stažení se z mnohostranného rámce pro rozhovory (rozhovory šesti stran);

Afrika

62.   poukazuje na kritickou situaci mnoha obèanù zemí v celé Africe, kteøí byli nakaženi závažnými pandemickými chorobami, zejména HIV/AIDS; uznává pokrok, k nìmuž došlo v nìkterých afrických zemích, napø. v Ugandì; vyzývá Komisi, aby pomohla OSN ve spolupráci s Africkou unií vypracovat komplexní strategii pro zadržení a minimalizaci šíøení pandemických chorob, zejména HIV/AIDS; potvrzuje právo každého èlovìka na pøístup ke zdravotní péèi a k léèbì; vyzývá èlenské státy a Komisi, aby ve svých rozvojových politikách pokládaly za svou nejvyšší politickou a finanèní prioritu boj proti infekèním chorobám, a zejména rostoucí pandemii HIV/AIDS;

63.   vìøí, že komplexní pøístup k HIV/AIDS je naléhavì potøebný v subsaharské Africe, má-li se šíøení AIDS zastavit a zvrátit do roku 2015;

64.   hluboce lituje skuteènosti, že v rùzných èástech Afriky dochází k beztrestnému porušování lidských práv a osoby v odpovìdných funkcích si mohou poèínat naprosto beztrestnì; vyzývá Africkou unii, aby do takových pøípadù vstoupila a úzce spolupracovala s ICC s cílem zlepšit situaci (viz tematický oddíl týkající se ICC);

65.   je znepokojen zhoršující se situací v Gambii, která zahrnuje mnohá porušení svobody tisku, a vyzývá k prošetøení vraždy novináøe Deydy Hydary v prosinci 2004;

66.   vyjadøuje skuteèné znepokojení nad nedávnými událostmi na Pobøeží slonoviny, které vyústily v rasistické útoky na civilní obyvatelstvo; vyzývá válèící skupiny na Pobøeží slonoviny, aby respektovaly lidská práva všech obèanù zemì;

67.   je hluboce znepokojen státním pøevratem, který umožnil Faure Gnassingbému, aby byl jmenován prezidentem Toga po smrti svého otce pøi porušení pravidel demokracie; vyzývá tožské orgány, aby vytvoøily institucionální rámec, který je nutný pro zajištìní svobodných a spravedlivých prezidentských voleb, aby se zemì vrátila k ústavní zákonnosti a k dodržování lidských práv a základních svobod, bez nichž nemùže být spolupráce s Evropskou unií znovu obnovena;

68.   vítá snížení poètu rozsudkù smrti vynesených soudy šaríja v Nigérii, ale je i nadále znepokojen tím, že mnoho soudù stále soudí podle práva šaríja; je toho názoru, že Nigérie by místo toho mìla dodržovat mezinárodní standardy;

69.   je zdìšen zprávami, že eritrejská vláda nadále pronásleduje køesťanské menšiny v celé oblasti; rovnìž se znepokojením konstatuje, že v Eritreji i nadále trvá vláda jedné strany a nejsou naplánovány žádné volby; požaduje okamžité propuštìní všech politických vìzòù a novináøù zadržovaných v zemi; vyzývá eritrejské orgány, aby zvrátily trend zhoršování stavu lidských práv;

70.   všímá si s obavami, že od záøí roku 2001 bylo zatèeno 10 nezávislých novináøù v Asmaøe, z nichž jeden, Davit Isaak, je švédským obèanem, který nebyl souzen za žádný trestný èin a který je stále ještì ve vìzení; vyzývá eritrejskou vládu, aby propustila uvìznìné novináøe a aby zrušila zákaz soukromého tisku;

71.   bere na vìdomí a podporuje podpis nové mírové smlouvy mezi jednotkami v jižním a severním Súdánu, která ukonèí dvì desetiletí trvající obèanskou válku provázenou strašlivými pøípady porušování lidských práv; naléhá na všechny pøíslušné strany, aby respektovaly veškeré protokoly mírové dohody;

72.   vyzývá vládu Súdánu, aby okamžitì pøestala spolupracovat s arabskými milicemi, nebo takzvanými janjaweedskými milicemi, které páchají násilí na obyvatelstvu na rozsáhlém území, vèetnì nedodržování lidských práv, váleèných trestných èinù a trestných èinù proti lidskosti v oblasti Darfúru v západním Sudánu; vítá zprávu vyšetøovací komise OSN a podporuje její zjištìní a doporuèení; trvá na tom, aby súdánská vláda v souèinnosti s Africkou unií dùraznì a rozhodnì zasáhla a uèinila pøítrž útokùm na neozbrojené civilisty ze všech stran a odzbrojila janjaweedské milice; vyzývá vládu Sudánu, aby projevila ochotu k vyjednání mírové dohody s povstaleckými silami v Darfúru;

73.   vyzývá EU, aby uvalila na vládu Súdánu cílené sankce do doby, než budou k dispozici ovìøitelné dùkazy o tom, že skonèila s politikou etnických èistek a masových vražd svých obèanù; naléhá na EU, aby podpoøila pøedání situace v Darfúru ICC ze strany Rady bezpeènosti OSN jakožto nejlepší zpùsob zajištìní spravedlnosti pro obìti a skoncování s klimatem beztrestnosti, které zde panuje, a zamezení páchání dalších zloèinù;

74.   je i nadále znepokojen velkým množstvím incidentù ve východní èásti Konžské demokratické republiky, zejména v Ituri, v severním a jižním Kivu, v Maniemì a severní Katanze; ostøe odsuzuje poèínání vládních jednotek i povstaleckých bojovníkù – jedni i druzí se v èervnu 2004 dopustili váleèných zloèinù ve mìstì Bukavu v jižním Kivu;

75.   vítá pozitivní proces obnovy a usmíøení ve Rwandì; naléhá na Rwandu, aby ještì zvýšila úsilí s cílem zabránit porušování lidských práv a nastolit trvalý mír ve støední Africe; je zdìšen zvýšeným poètem útokù na organizace obèanské spoleènosti, kostely a školy ve Rwandì a je velmi znepokojen poètem soudcù a soudních úøedníkù donucených odstoupit v rámci tzv. reformy soudnictví;

76.   nejostøejším možným zpùsobem odsuzuje masakr v uprchlickém táboøe Gatumba v Burundi; naléhavì vyzývá burundskou vládu a mezinárodní spoleèenství, aby vynaložily co nejvìtší úsilí na dopadení viníkù a postavily je pøed soud; podporuje proces pøemìny v Burundi; vítá plánované volby jako dùležitý krok v tomto procesu pøemìny;

77.   je hluboce znepokojen hrozivou humanitární situací v severní Ugandì, kde v dùsledku èinnosti Armády odporu Pánì pod vedením povstaleckého vùdce Josepha Konyho velmi znaèné procento obyvatelstva setrvává v táborech vysídlencù; odsuzuje strašlivé porušování lidských práv, vèetnì hromadných únosù, mrzaèení a znásilòování dìtí, kterého se v této oblasti dopouštìjí povstalci patøící k Armádì odporu Pánì;

78.   vítá oznámení angolské vlády, že se koncem roku 2006 budou v Angole konat parlamentní volby; je znepokojen ozbrojeným konfliktem v oblasti Cabinda a zprávami o násilí na civilním obyvatelstvu, kterého se dopouštìjí angolské ozbrojené síly;

79.   protestuje proti akcím vlády Zimbabwe a kritizuje její politiku, která podporuje rasovou segregaci a špatné øízení hospodáøství zemì; má obavy, že taková politika vede zemi do hlubokého úpadku; s obavami poukazuje na znaèný pokles produkce potravin v poslední dobì a na tìžkosti, které mají nevládní organizace snažící se pomoci potøebným; vyzývá vládu, aby pøestala utiskovat politickou opozici, zaruèila svobodu sdìlovacích prostøedkù a zajistila konání svobodných a spravedlivých voleb za pøítomnosti spolehlivých mezinárodních pozorovatelù;

80.   stále je znepokojen tím, že v Rovníkové Guineji zùstávají ve vazbì politiètí vìzni, z nichž bylo pøiznání vynuceno muèením a že pøedstavitelé politické opozice jsou zadržování bez obvinìní nebo soudního procesu;

Amerika

81.   vyzývá vládu Kuby, aby akceptovala právo na svobodné shromažďování a svobodu projevu a aby okamžitě obnovila neoficiální moratorium na trest smrti; znovu odsuzuje uložení trestu smrti třem únoscům letadla a věznění představitelů opozice a žádá jejich okamžité propuštění; vyzývá kubánské orgány, aby umožnily držiteli Sacharovovy ceny Oswaldu Payá přijmout pozvání Evropského parlamentu; a odsuzuje skutečnost, že Rada náhle změnila strategii a zrušila sankce;

82.   vyzývá vládu Jamajky, aby úèinnì zakroèila a zastavila zabíjení lidí bez øádného soudu, kterého se dopouštìjí bezpeènostní síly; rovnìž vyzývá vládu Jamajky, aby zrušila oddíly 76, 77 a 79 zákona o trestných èinech vùèi osobì, který kriminalizuje sex mezi plnoletými muži a používá se jako zdùvodnìní pro nepøijatelné pronásledování, a to zejména pedagogù, kteøí vyuèují o HIV/AIDS; žádá vládu Jamajky, aby aktivnì bojovala s rozšíøenou homofobií;

83.   podporuje názory vyslovené Mezikontinentální americkou komisí pro lidská práva (IACHR), která v øíjnu 2004 vyjádøila vážné znepokojení nad stavem lidských práv a humanitární situací na Haiti;

84.   je znepokojen velkým poètem žen, které zemøely násilnou smrtí v Guatemale, a naléhá na tamní orgány, aby tyto zloèiny dùkladnì vyšetøily a zamezily tomu, aby se podobné násilné èiny opakovaly;

85.   sdílí znepokojení mexických orgánù nad vysokým poètem žen, které zemøely násilnou smrtí v mexickém Ciudad Juarez, a podporuje snahu mexických orgánù, a zejména zvláštního jmenovaného úøedníka, vyšetøit a objasnit tyto zloèiny a zabránit dalším vraždám;

86.   stále je znepokojen rostoucím poètem útokù a hrozeb vùèi Guatemalcùm, kteøí usilují o to, aby bylo uèinìno zadost spravedlnosti za porušování lidských práv v minulosti, pøedevším za útoky proti obráncùm lidských práv, pracovníkùm soudù a novináøùm; jako pozitivní signál vítá skuteènost, že v únoru 2005 byli za únos ètyø novináøù v roce 2003 odsouzeni jeden bývalý polovojenský èinitel a bývalý starosta, a také to, že guatemalský parlament souhlasil s otevøením úøadu Vysokého komisaøe pro lidská práva OSN, pøièemž se oèekává, že guatemalský Kongres co nejrychleji schválí jeho otevøení;

87.   vyzývá Venezuelu, aby pøijala úèinná opatøení proti muèení a zabíjení, kterého se dopouštìjí její policejní složky, a také opatøení k zajištìní svobody vyjadøování a svobodného pøístupu k informacím; poznamenává, že je tøeba, aby Venezuela spolupracovala se sousedními státy v rámci spoleèného úsilí o stabilitu v regionu;

88.   vyjadřuje politování nad trvajícími závažnými případy porušování lidských práv jako je například zneužívání děti jako bojovníků v občanské válce v Kolumbii – několik tisíc z nich je ve věku pod 15 let; je i nadále hluboce znepokojen hrozbami, kterým jsou vystaveni obránci lidských práv v zemi, a v tomto ohledu naléhá na kolumbijské orgány, aby přijaly jasná a účinná opatření na ochranu života a práce těchto osob; je znepokojen bídnými podmínkami, v nichž je drženo velké množství Kolumbijců, mezi nimi nezletilí, vojáci a policisté unesení před více než sedmi lety, členové Kongresu, např. Jorge Eduardo Gechem Turbay, Óscar Tulio Lizcano a Luis Eladio Pérez Bonilla, členové vallského regionálního shromáždění, bývalý ministr Fernando de Araujo a bývalá kandidátka na prezidentský úřad Ingrid Betancourt; staví se za závěry obsažené v deklaraci, která vzešla z mezinárodní schůzky o spolupráci a koordinaci v Kolumbii a byla přijata v Cartageně v návaznosti na doporučení vydaná v Londýně, mimo jiné za účasti OSN, a také na doporučení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Kolumbii;

89.   podporuje stanoviska, která stran Kolumbie vyslovil zvláštní zpravodaj Organizace spojených národù, Ambeyi Libago, který doporuèuje, aby vláda oficiálnì prohlásila všechny milice za nezákonné a rozpustila je a zahájila soudní jednání proti osobám, které jsou odpovìdné za porušování lidských práv a humanitárního práva, bez ohledu na jejich politickou pøíslušnost;

90.   vyzývá Ekvádor, aby okamžitì zrušil policejní soudy a aby postavil èleny bezpeènostních jednotek obvinìné z násilných trestných èinù pøed nestranný civilní soud;

91.   je znepokojen zvýšením poètu útokù na novináøe v Peru, a zejména vraždou dvou známých novináøù v roce 2004; je zdìšen zprávami o velkém množství pøípadù muèení zadržených osob v peruánských vìznicích a jejich úmrtí ve vyšetøovací vazbì;

92.   uvìdomuje si, že poulièní násilí v Brazílii je i nadále znepokojující a je støedem pozornosti, poukazuje však na to, že v roce 2004 vzrostlo násilí ve venkovských oblastech a spory o pozemky, zejména v Rooseveltovì rezervaci ve státì Rondônia, ve které žijí domorodci z kmene Cinta-Larga;

93.   naléhá na Spojené státy, aby pøistoupily ke zrušení trestu smrti, poukazuje na to, že pokraèující ukládání trestu smrti v USA se nesluèuje s obrazem zemì usilující o prosazení standardù lidských práv, svobody a spravedlnosti na celém svìtì, a poslední statistické údaje svìdèící o postupném snižování míry udìlování trestu smrti v USA považuje za slibné;

94.   odsuzuje vládu Spojených státù za to, jak zachází s osobami uvìznìnými na Guantánamu; naléhá na vládu USA, aby zajistila všem vìzòùm, vèetnì vìzòù ve vìzeòském táboøe na Guantánamu, minimální lidská práva v souladu s mezinárodními pøedpisy v oblasti lidských práv a spravedlivý soud; vyzývá USA, aby se okamžitì jasnì vyjádøily k situaci vìzòù na Guantánamu a na jiných místech s ohledem na mezinárodní standardy lidských práv a humanitární právo, a trvá na svých postojích k dramatické situaci vìzòù na Guantánamu, jak je opakovanì vyjádøil v nìkolika svých usneseních;

95.   vyzývá USA, aby pøedložily Výboru OSN pro lidská práva zprávu o tom, jak dodržuje Mezinárodní pakt o obèanských a politických právech (ICCPR);

Tematické otázky
I.Válka proti terorismu a lidská práva

96.   výslovnì odsuzuje veškeré formy terorismu;

97.   uvìdomuje si existenci nového jevu globálního terorismu namíøeného proti demokraciím, který má na svìdomí brutální a vražedné útoky na velké množství civilních obyvatel; uvìdomuje si, že cílem tìchto útokù bylo ovlivnit demokratické procesy; poznamenává, že tento terorismus je novou a velmi nebezpeènou hrozbou pro základní lidská práva;

98.   znovu potvrzuje, že máme-li úspìšnì èelit této strašlivé hrozbì moderní doby, musí demokratické vlády v první øadì se vší rozhodností zajistit ochranu obèanù, dùslednì a neúnavnì bojovat proti terorismu a odhalovat a rozbíjet veškeré teroristické sítì; trvá na tom, že pøi svém úsilí a pøi stíhání pøedpokládaných pachatelù musí vlády samotné dodržovat zákonnost a své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, vèetnì humanitárního a uprchlického práva;

99.   uvìdomuje si, že k tomu, aby bylo možné èelit hrozbì terorismu, je zapotøebí solidarity EU; za rozhodující považuje vypracování komplexní strategie, která pomùže øešit pøíèiny extrémní chudoby, nejistoty, zhroucení státu a rùstu fundamentalismu, které mohou pøispívat ke vzniku terorismu;

100.   bere na vìdomí zprávu Vysoké skupiny expertù OSN pro otázky hrozeb, která zdùrazòuje, že globální protiteroristické snahy "v nìkterých pøípadech zpùsobily narušení samotných hodnot, proti nimž je terorismus zamìøen - lidských práv a právního státu";

101.   podporuje snahy jednotlivých státù zpøísnit vnitrostátní právní pøedpisy a posílit regionální a mezinárodní spolupráci s cílem odvrátit hrozbu teroristických útokù, trvá však na tom, že se tak nesmí dít na úkor mezinárodních lidských práv, humanitárního a uprchlického práva a že státy by mìly zajistit, aby právní pøedpisy v oblasti bezpeènosti nebyly uplatòovány proti obráncùm lidských práv jako prostøedek, kterým jim lze bránit v jejich úsilí o ochranu lidských práv; je si vìdom utrpení a zoufalství obìtí útokù a vyzývá státy a veškeré ostatní správní orgány, aby zavedly opatøení právní a sociální ochrany; žádá Komisi, aby prosazovala sepsání mezinárodní úmluvy v rámci OSN, která by se týkala ochrany obìtí terorismu a pomoci tìmto obìtem;

102.   vyzývá Radu a èlenské státy, aby zajistily užší koordinaci mezi pøíslušnými pracovními skupinami Rady, které jsou povìøeny protiteroristickou èinností EU, vèetnì spolupráce s tøetími zemìmi pøi uskuteèòování pøíslušných rezolucí Rady bezpeènosti Organizace spojených národù, a mezi pracovní skupinou rady pro lidská práva (COHOM); a podporuje úzkou spolupráci mezi koordinátorem EU pro boj proti terorismu a osobním zástupcem pro lidská práva, kterého nedávno jmenoval generální tajemník Rady/vysoký pøedstavitel pro SZBP;

103.   uvìdomuje si potøebu dùrazné a koordinované odezvy na terorismus a trvá na tom, že teroristické èiny nelze nikdy nièím ospravedlnit; poznamenává, že opatøení musí být specifická podle jednotlivých teroristických organizací; vyzývá v tomto ohledu Radu, aby pravidelnì informovala Parlament o aktualizovaném seznamu teroristických organizací a o dùvodech zmìn tohoto seznamu;

104.   pøipomíná všem státùm, že mají povinnost dodržovat základní práva a svobody osob v jejich jurisdikci a zajistit dodržování tìchto práv a svobod;

105.   bere na vìdomí Berlínské prohlášení Mezinárodní komise právníkù jako pokus nalézt pøijatelnou rovnováhu mezi bojem proti terorismu a dodržováním lidských práv;

106.   naléhá na státy, aby se pøi pøijímání protiteroristických opatøení dùslednì držely zásad legality, nezbytnosti, pøimìøenosti a nediskriminace;

107.   vyzývá všechny státy, aby nestíhaly oprávnìné uplatòování základních práv a svobod; zdùrazòuje, že trestní odpovìdnost za teroristické èiny musí nést jednotlivci, nesmí být kolektivní;

108.   vyzývá všechny státy, aby zajistily, aby jakékoli pozastavení práva, které mùže být v mimoøádné situaci pozastaveno, bylo doèasné, naprosto nezbytné a pøimìøené v zájmu odvrácení konkrétní hrozby a aby pøi nìm nedocházelo k diskriminaci na základì rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, nezpùsobilosti, vìku, náboženského vyznání, jazyka, politického nebo jiného pøesvìdèení, státní pøíslušnosti, sociální nebo etnické pøíslušnosti, majetku, místa narození nebo jiné skuteènosti;

109.   vyzývá všechny státy, aby nezadržovaly žádnou osobu tajnì a aby vedly evidenci zadržovaných osob, a také aby daly všem osobám zbaveným svobody možnost spojit se co nejdøíve s právníkem a v pøípadì potøeby jim zajistily lékaøské ošetøení;

110.   vyzývá všechny státy, aby zajistily, aby kdykoli a za jakýchkoli okolností byli obvinìní souzeni pouze nezávislým a nestranným soudem zøízeným v souladu s právními pøedpisy a aby jim dostalo veškerých záruk práva na spravedlivý soud, vèetnì presumpce neviny, práva ovìøit dùkazy, práva na obhajobu, práva na vlastního právníka a práva odvolat se proti rozsudku;

111.   zdùrazòuje, že pøi uplatòování protiteroristických opatøení je nutno dodržovat a chránit základní práva a svobody, vèetnì svobody vyjadøování (pokud dané výroky nepodnìcují k násilí nebo nesnášenlivosti), náboženského vyznání, svìdomí nebo pøesvìdèení, sdružování a shromažïování, a také práva na soukromí, jehož ohrožení je dùvodem ke znepokojení zvláštì v oblasti shromažïování a pøedávání zpravodajských informací;

112.   vyzývá státy, aby nevyhošťovaly, nevracely, nepøedávaly ani nevydávaly osoby podezøelé nebo usvìdèené z teroristických èinù do státù, v nichž je reálné nebezpeèí, že v pøípadì tìchto osob dojde k vážnému porušování lidských práv, tj. k muèení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání, k násilnému zmizení, k popravì na základì soudního rozsudku nebo bez øádného soudu, nebo k zámìrnì neobjektivnímu soudnímu øízení;

113.   zdùrazòuje, že bìhem ozbrojeného konfliktu a na obsazených územích musí státy uplatòovat a dodržovat pravidla a zásady jak mezinárodního humanitárního práva, tak práva v oblasti lidských práv;

114.   vyzývá státy, aby nevydávaly vìznì k výslechùm do zemí, v nichž jim hrozí muèení; naléhavì vyzývá zemì, aby nepøihlížely k dùkazùm, které byly získány pod nátlakem nebo s pomocí muèení; pøipomíná státùm, že pøi zadržování osob podezøelých z terorismu by mìly respektovat Úmluvu OSN proti muèení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání;

115.   vyzývá Komisi, aby se zamìøila na státy, které používají hrozbu terorismu jako záminku pro zavádìní represivních opatøení, zejména opatøení s cílem omezit svobodu tisku a sdìlovacích prostøedkù; zdùrazòuje pøedevším skuteènost, že pøi boji proti terorismu nesmí zákony vztahující se k bezpeènosti legitimizovat pronásledování obráncù lidských práv;

116.   vyzývá Radu a èlenské státy, aby se zejména zabývaly nedostatky v pøístupu Organizace spojených národù k boji proti terorismu, vèetnì zajišťování toho, aby opatøení, která státùm doporuèuje Protiteroristický výbor Rady bezpeènosti splòovala mezinárodní normy v oblasti lidských práv;

II.Práva dìtí

117.   zdùrazòuje, že každé dvanácté dítì na svìtì je obìtí nejhorších forem nucené práce, sexuálního vykoøisťování nebo nucených odvodù do armády(6);

118.   souhlasí s definicí dítìte uvedenou v Úmluvì OSN o právech dítìte (CRC)(7) a Africké chartì práv dìtí(8), které uvádìjí, že dítìtem je každá osoba mladší 18 let bez výjimky;

119.   žádá Komisi, aby pøedložila sdìlení o právech dìtí a rozvojovou politiku EU;

120.   vyzývá Radu a Komisi, aby se v revidovaném prohlášení o rozvojové politice EU specificky zamìøily na práva dìtí jako na základní zásady a samotné cíle;

121.   je zneklidnìn tím, že v dnešní dobì žije v chudobì více dìtí než kdykoliv jindy v historii; vyzývá Komisi a Radu, aby dìti a práva dìtí uèinily tìžištìm vkladu EU k dosažení Rozvojových cílù tisíciletí;

122.   uvìdomuje si, že témìø všeobecná ratifikace CRC z roku 1989 se nemusí promítnout v následném procesu jejího uplatòování(9); vyzývá všechny státy, aby uèinily krok od všeobecného pøijetí ke všeobecnému dodržování;

123.   naléhá na státy, aby respektovaly postupy mechanismu sledování a podávání zpráv podle této úmluvy; je pøesvìdèen, že uplatòování úmluvy je klíèovým faktorem pro volání vlád k odpovìdnosti;

124.   podporuje Opèní protokol k Úmluvì OSN o právech dítìte, který se zabývá úèastí dìtí v ozbrojených konfliktech; naléhá na státy, vèetnì èlenských státù EU, aby podepsaly a ratifikovaly tento protokol;

125.   naléhá na Spojené státy, aby ratifikovaly CRC pøi nejbližší pøíležitosti, protože jsou jedním z posledních dvou státù, které ji ještì neratifikovaly – druhým státem je Somálsko, které postrádá fungující vládu;

126.   je hluboce znepokojen tím, že na choroby, kterým lze pøedcházet, stále každoroènì umírají miliony dìtí, kterým je odepøeno jejich právo na zdraví a život a že miliony dìtí jsou postiženy vlivem HIV/AIDS, protože jsou infikované nebo kvùli HIV/AIDS ztratily rodièe;

127.   je hluboce znepokojen tím, že právo na vzdìlání je odepøeno asi 104 milionùm dìtí školního vìku, vìtšinou dívkám; vyzývá Komisi, aby splnila závazky vzhledem k tzv. "Fast Track" iniciativì a aktivnì se angažovala v problematice vzdìlání s partnery z ACP;

128.   je hluboce znepokojen rostoucím poètem dìtí, které se stávají obìtí globálního obchodu s lidmi; pokládá tuto situaci za selhání svìtového spoleèenství jako celku a zdùrazòuje potøebu naléhavých opatøení a právních pøedpisù k potrestání pachatelù této èinnosti a k ochranì jejích obìtí;

129.   podporuje opatøení na regionální a mezinárodní úrovni s cílem bojovat proti všem formám dìtské práce;

130.   vyzývá všechny státy, aby skonèily s odvádìním dìtí do ozbrojených sil a se zapojování dìtí mladších 18 let do ozbrojených konfliktù;

131.   kategoricky odsuzuje barbarské používání "dìtských vojákù" v konfliktech a válkách; zemì, kterých se to týká, vyzývá k dodržování všeobecnì uznávané legislativy o lidských právech;

III.Dopad konfliktù na ženy a dìti

132.   vyzdvihuje skuteènost, že v posledních letech bylo pøi váleèných konfliktech zaznamenáno masové znásilòování v mnoha zemích, mimo jiné v Kambodži, v Libérii, v Peru, v Bosnì, v Sierra Leone, ve Rwandì, v Konžské demokratické republice, v Somálsku a Ugandì; je zdìšen tím, že zcela nedávno v Darfúru v západním Súdánu popisovali vysídlenci pøípad systematických a protizákonných útokù na civilní obyvatelstvo, vèetnì znásilòování, ze strany vládou podporovaných arabských ozbrojencù a súdánské armády; uvìdomuje si, že je nutné vìnovat zvláštní pozornost nejzranitelnìjším skupinám obyvatelstva;

133.   odsuzuje barbarskou zvyklost využívat znásilòování jako váleèný nástroj a trvá na tom, že mezinárodní spoleèenství musí jasnì øíci, že znásilòování pøi váleèném konfliktu je porušováním mezinárodních humanitárního práva a mezinárodních úmluv; vyzývá k dùrazné zákonné reakci v podobì stíhání za tyto zloèiny; upozoròuje, že Øímská smlouva, kterou byl v roce 2000 zøízen ICC, pokládá znásilnìní za jeden ze zloèinù proti lidskosti;

134.   je si vìdom, že dùsledkem masového znásilòování je skuteènost, že ženám a dívkám hrozí nákaza HIV/AIDS; naléhá na EU, aby všechny ženy a dívky, které byly znásilnìny, mìly po èinu okamžitý pøístup k lékaøské péèi, vèetnì pøerušení tìhotenství;

135.   odsuzuje skuteènost, že v mnoha pøípadech osoby odpovìdné za sexuálnì motivované násilí a znásilòování spáchané pøi konfliktech uniknou trestu a zùstávají neodhalené, a zastává názor, že k minimalizaci těchto případů by přispělo zavedení a plné dodržování práv na reprodukční zdraví;

136.   je znepokojen údajnými pøípady sexuálního a fyzického zneužívání ze strany pøíslušníkù misí OSN mj. v Konžské demokratické republice, v Bosnì a v Kosovu;

137.   je znepokojen tím, že tisíce dìtí jsou i nadále zneužívány jako "ozbrojení pìšáci" ve více než 20 zemích celého svìta; poukazuje na to, že podle Svìtové zprávy o dìtských vojácích z roku 2004 používaly dìtské vojáky v ozbrojených konfliktech vlády a ozbrojené skupiny povstalcù v Burundi, Konžské demokratické republice, na Pobøeží slonoviny, v Guineji, Libérii, Myanmaru, Rwandì, Súdánu a Ugandì; naléhavì vybízí všechny vládní ozbrojené síly a ostatní ozbrojené skupiny, aby ze svých øad okamžitì propustily všechny dìti;

138.   podporuje Opèní protokol k CRC, který se zabývá úèastí dìtí v ozbrojených konfliktech a naléhá na státy, vèetnì èlenských státù EU, aby podepsaly a ratifikovaly tento protokol;

139.   je si vìdom, že jako dìtští vojáci byli využíváni v první øadì chlapci, ale poukazuje na to, že stále více jsou v ozbrojených konfliktech využívány dívky jako aktivní bojovnice a prostitutky;

140.   zdùrazòuje, že dìti jsou odvádìny do ozbrojených sil, aby plnily rùzné úkoly a úlohy, napø. jako spojky, zvìdové, kuchaøi, nosièi atd. a že všechny tyto úkoly vystavují dìti nebezpeèí; zdùrazòuje, že dívky jsou ve svém postavení nucených sexuálních otrokyò nebo nucených manželek zvlášť vystaveny rizikùm;

141.   žádá OSN a mezinárodní spoleèenství jako celek, aby vìnovaly zvýšenou pozornost dopadu konfliktních situací na ženy a dìti, zvláštì ty, které patøí k etnickým, jazykovým a nebo náboženským menšinám, a zejména pokud jsou terèem promyšlené váleèné strategie;

142.   vítá pøijetí obecných smìrù EU týkajících se dìtí a ozbrojených konfliktù v roce 2003; žádá Radu a Komisi, aby pøedkládaly každých šest mìsícù Evropskému parlamentu prùbìžnou zprávu o plnìní a dopadu tìchto obecných smìrù; oceòuje pozitivní signály, které svìdèí o tom, že Komise je pøipravená spolupracovat;

IV.Zrušení trestu smrti

143.   vítá pokraèující trend rušení trestu smrti; konstatuje, že ve více než polovinì zemí svìta, celkem ve 118 státech, byl zrušen trest smrti buï právnì, nebo prakticky; je i nadále znepokojen tím, že 78 státù stále ještì zastává vùèi trestu smrti postoj ve prospìch jeho zachování;

144.   dává za pøíklad Bhútán, Samou, Senegal a Turecko, které v roce 2004 zrušily trest smrti za veškeré zloèiny;

145.   vyzývá místní orgány na Filipínách, aby zastavily výkon rozsudkù odsuzujících k trestu smrti a aby ve všech pøípadech respektovaly právo obvinìných na minimální soudní a procesní záruky, a zejména naléhá na orgány v této zemi, aby pøezkoumaly pøípad obèana EU Francisca Juana Larrañagy ze Španìlska, který byl odsouzen k trestu smrti v soudním procesu plném nesrovnalostí a pochybení a nebyly mu poskytnuty minimální soudní a procesní záruky;

146.   vybízí státy, aby ratifikovaly Druhý dobrovolný protokol k ICCPR, jehož cílem je zrušení trestu smrti;

147.   vyzývá EU, aby využila mnohostranných fór, napøíklad Komise OSN pro lidská práva (UNHCR), k tomu, aby vybízela státy k ratifikaci a dodržování mezinárodních nástrojù na ochranu lidských práv, které se týkají trestu smrti, a aby pokraèovala ve své praxi navrhování rezoluce UNHCR, která bude vyzývat ke zrušení trestu smrti, k vyhlášení moratoria na veškeré popravy a k tomu, aby státy, které chtìjí zachovat trest smrti, dodržovaly minimální standardy schválené OSN;

148.   vítá rezoluci 2004/67, kterou pøijala UNHCR dne 21. dubna 2004 na svém výroèním zasedání v Ženevì a která vyzývá všechny státy, které zachovávají trest smrti, aby jej úplnì zrušily a mezitím vyhlásily moratorium na popravy; je si vìdom role, kterou hraje EU a její èlenské státy, které tuto rezoluci podpoøily; naléhá na všechny státy, aby se øídily touto rezolucí OSN a aby pøinejmenším zavedly moratorium na popravy;

149.   vyzývá všechny zemì, které zavedly moratorium na výkon trestu smrti, aby pokroèily dále k jeho úplnému zrušení;

150.   je znepokojen tím, že Asie zùstává kontinentem, na kterém je popravováno nejvíce lidí; je zdìšen tím, že Èína provádí více poprav než jakékoli jiná zemì svìta, v roce 2004 byly hlášeny tisíce poprav v této zemi; vyzývá Èínu, aby zveøejnila oficiální poèet poprav provedených v roce 2004;

151.   je znepokojen skuteèností, že obnovení používání trestu smrti na Srí Lance po 27 letech moratoria na popravy jde zcela proti mezinárodnímu trendu smìøujícímu k rušení trestu smrti, a naléhá proto na srílanské orgány, aby hledaly jiné pøístupy k potírání trestné èinnosti;

152.   konstatuje, že v Rusku platí moratorium na výkon trestu smrti, ale v ruských právních pøedpisech nebyl trest smrti dosud zrušen; vyzývá Rusko, aby uèinilo okamžité kroky k ratifikaci Protokolu è. 6 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv týkajícího se trestu smrti a aby podepsala Protokol è. 13 o zrušení trestu smrti za všech okolností;

153.   je zdìšen vysokým poètem poprav v Íránu, zejména poprav mladistvých, a skuteèností, že Írán odmítl zveøejnit oficiální statistické údaje o trestu smrti;

154.   vyzývá EU, aby v rámci svého dialogu o lidských právech s Èínou a Íránem vyvíjela tlak na tyto zemì, aby vyhlásily moratorium na výkon trestu smrti, které by skuteènì dodržovaly a které by vedlo ke zmìnì právních pøedpisù;

155.   vyzývá novou iráckou vládu, aby nezavádìla znovu trest smrti, zejména vzhledem k tomu, že v prozatímní ústavì nebyla o trestu smrti ani zmínka;

156.   je znepokojen tím, že Afghánistán vykonal v dubnu 2004 první popravu od pádu Talibanu; vyzývá nedávno zvolené nové vedení Afghánistánu k zavedení moratoria na výkon trestu smrti;

157.   vítá rozhodnutí dolní komory parlamentu v Tádžikistánu, která v èervnu 2004 hlasovala ve prospìch zákona, který pozastavuje udìlování trestu smrti;

158.   je znepokojen tím, že vietnamská vláda v souèasné dobì považuje zveøejòování a pøedávání statistických údajù o udìlování trestu smrti za státní tajemství; je i nadále hluboce znepokojen vysokým poètem poprav vykonaných v loòském roce ve Vietnamu;

159.   považuje za slibné, že v Africe i nadále klesá míra udìlování trestu smrti; zejména vítá skuteènost, že Zambie naøídila pøezkoumání všech soudních pøípadù, v nichž byl obžalovaný odsouzen k smrti, a pøedložila parlamentu návrh na zrušení trestu smrti; vítá podobné rozhodnutí v Malawi, kde prezident také zrušil 79 rozsudkù smrti v dubnu 2004;

160.   vyzývá státy západní Afriky, aby zaujaly jednotný postoj a zcela zrušily trest smrti, zejména Guineu, která jej chce zachovat;

161.   je potìšen skuteèností, že v Evropì trest smrti prakticky zmizel, a vyzývá Bìlorusko, aby uèinilo poslední krok k uskuteènìní tohoto cíle; zároveò vyzývá ty èlenské státy EU (Francie, Itálie, Lucembursko a Španìlsko) a Rady Evropy, které ještì neratifikovaly Protokol è. 13 Evropské úmluvy o lidských právech, jenž se vztahuje ke zrušení trestu smrti za všech okolností, aby tak uèinily;

162.   znovu odsuzuje používání trestu smrti na Kubì po mnoha letech, kdy bylo udìlování trestu smrti pozastaveno;

163.   vítá návrh mexického prezidenta zcela zrušit trest smrti(10);

164.   vyzývá Spojené státy ke zrušení trestu smrti a vítá povzbudivý trend v USA, kde klesá poèet osob odsouzených k smrti; uvìdomuje si, že od roku 1999 se poèet rozsudkù smrti snížil o 54 %, poèet poprav klesl o 40 % a poèet osob v celách smrti se snížil o 6 %(11);

165.   vybízí Komisi, aby pokraèovala ve své praxi právnických nót amicus curiae (pøátelé soudu)(12) v pøípadech projednávaných Nejvyšším soudem USA, jako v roce 2001, kdy se týkal nezletilých a duševnì nemocných osob, které byly odsouzeny k trestu smrti;

166.   naléhá na EU, aby pøi jednání s tøetími zemìmi dùslednì prosazovala své obecné smìry v otázce trestu smrti, které pøijala v roce 1998;

167.   naléhá na státy, které chtìjí zachovat trest smrti, aby jej neukládaly osobám, které byly v okamžiku spáchání èinu mladší 18 let, tìhotným ženám nebo osobám s duševními poruchami, a trvá na tom, aby byl trest smrti ukládán pouze za nejzávažnìjší trestné èiny;

168.   naléhavì vyzývá státy, které uplatòují trest smrti u osob obžalovaných z dobrovolného sexuálního vztahu s osobou stejného pohlaví, aby takové zákony a soudní praxi zrušily;

V.Obchod s lidmi a lidskými orgány – sexuální prùmysl a dìtská práce

169.   bere na vìdomí definici obchodu s lidmi stanovenou v Protokolu OSN o prevenci, potlaèování a trestání obchodu s lidmi, zejména se ženami a dìtmi, který doplòuje Úmluvu OSN proti mezinárodnímu organizovanému zloèinu, kterou pøijalo Valné shromáždìní OSN v listopadu 2000(13);

170.   uvìdomuje si, že zejména ženy a dìti jsou velmi ohroženy jevy, které lze považovat za moderní formu otroctví;

171.   poukazuje na to, že otroctví je zakázáno èlánkem 4 Všeobecné deklarace lidských práv(14);

172.   zdùrazòuje, že obchod s lidmi v jakékoli formì je porušením lidských práv a zakazuje jej èl. 5 odst. 3 Listiny základních práv EU;

173.   je si vìdom, že obchod se ženami a dìtmi pro úèely sexuálního vykoøisťování je mezinárodním organizovaným zloèinným jevem, který má závažné dùsledky pro bezpeènost, spokojený život a lidská práva jeho obìtí;

174.   poukazuje na to, že ženy a dìti, které jsou pøedmìtem obchodu pro úèely sexuálního vykoøisťování, jsou èasto sexuálnì zneužívány a zbaveny možnosti volného pohybu a identity;

175.   zdùrazòuje, že obchod se ženami a nucená prostituce jsou mezinárodnì uznanými pøípady porušování lidských práv a Úmluva o odstranìní všech forem diskriminace žen konkrétnì požaduje, aby státy "potíraly veškeré formy obchodu se ženami a obohacování se z prostituce žen" (èlánek 6);

176.   je znepokojen tím, že ženy a dìti, které se dostanou do zemì bez platných dokladù nebo které jsou obìtmi obchodu se ženami a dìtmi a pøišly o své doklady, èasto nemají možnost usilovat o právní zadostiuèinìní za zneužívání, kterému byly vystaveny;

177.   zdùrazòuje, že obchod se ženami a dìtmi je globálním problémem, a vybízí státy, aby postupovaly koordinovanì v zájmu lepšího prosazování mezinárodního práva v boji proti této trestné èinnosti;

178.   zdùrazòuje potøebu vzdìlávat na úrovni EU úøedníky výkonné moci v metodách vyšetøování øetìzcù obchodníkù s lidmi a ostrahu hranic ve zpùsobech identifikace obchodníkù a jejich obìtí;

179.   je si vìdom toho, že obchod s lidmi se neomezuje na sexuální prùmysl, pøedmìtem obchodování jsou také ženy a dìti, které jsou nuceny k práci;

180.   poukazuje na to, že podle UNICEF žije v západní a støední Africe následkem pøeshranièního pašování v otroctví více než 20 000 dìtí;

181.   je si vìdom toho, že obchod s lidskými orgány je vysoce organizovanou mezinárodní trestnou èinností se závažnými škodlivými dùsledky; vyzývá k tomu, aby se mezinárodní spoleèenství více zamìøilo na boj proti této èinnosti;

182.   naléhá na jednotlivé státy, aby zesílily trestnìprávní stíhání obchodu s lidmi legislativní reformou, zvyšováním informovanosti a vzdìláváním; zdùrazòuje potøebu podporovat a chránit obìti, které se rozhodly svìdèit;

183.   velmi vítá návrh úmluvy Rady Evropy o postupu proti obchodu s lidmi (leden 2005); naléhá na Komisi, aby s podporou Rady stanovila v návrhu Úmluvy Rady Evropy nejvyšší normy ochrany lidských práv osob, které jsou obìtí obchodu s lidmi;

184.   vítá skuteènost, že Komise hodlá vypracovat sdìlení o pøedcházení obchodu s lidmi a boji proti nìmu;

185.   oceòuje úsilí Komise vypracovat opatøení pro boj proti obchodu s lidmi, zejména v rámci programù TACIS a CARDS, ale zdùrazòuje, že je tøeba, aby zintenzívnila svou èinnost v klíèových tranzitních zemích, kterými jsou Bìlorusko, Moldavsko, Ruská federace a Ukrajina;

VI.Role mezinárodního podnikání v souvislosti s lidskými právy

186.   vybízí spoleènosti pùsobící na mezinárodní úrovni, aby považovaly právní pøedpisy v oblasti lidských práv za kritérium pøi rozhodování o své politice; velmi nabádá spoleènosti k tomu, aby si vytvoøily jasné mechanismy k úèinnému sledování všech svých èinností v souladu s kodexem chování a mezinárodními normami lidských práv;

187.   je si vìdom, že podniky mohou mít tak silné postavení, že mohou ovlivòovat vládní rozhodnutí na globálním trhu; vybízí podniky, aby prosazovaly, hájily a zajišťovaly dodržování práv svých pracovníkù a pracovníkù, které zamìstnávají jejich dodavatelé, subdodavatelé a obchodní partneøi;

188.   vyzývá podniky, aby zajistily, že jejich výrobky nebudou používány pøi porušování lidských práv;

189.   uvìdomuje si, že v posledních letech byly podniky terèem kampaní spotøebitelských organizací a ochráncù lidských práv, který je mìl pøimìt k tomu, aby více pøihlížely ke špatné situaci v oblasti lidských práv, a že nìkdy byl dùsledek tìchto kampaní znièující vzhledem k nereálným požadavkùm; naléhá na spoleènosti, aby pøijaly urèité minimální standardy, a zmírnily tak znepokojení veøejnosti;

190.   bere na vìdomí první a druhou zásadu Globální dohody OSN, které stanoví, že "podniky by mìly podporovat a respektovat ochranu mezinárodnì uznaných lidských práv" ve své sféøe vlivu a "mìly by se ujistit, že se nepodílejí na porušování lidských práv", a také tøetí až šestou zásadu, které žádají nadnárodní spoleènosti, aby dodržovaly základní práva svých pracovníkù;

191.   vítá zprávu UNCHR pro lidská práva o Normách OSN a doufá, že OSN bude pokraèovat ve svých obšírnì pojatých rozmluvách o Normách OSN s tím, že jejich významné postavení bude považovat za mìøítko odpovìdností podnikù, pokud jde o lidská práva(15);

192.   vybízí spoleènosti, aby v pøípadì potøeby spolupracovaly s místními nevládními organizacemi vìnujícími se otázce lidských práv;

193.   naléhá na spoleènosti, aby nepùsobily ve státu, na který byly uvaleny jednostranné nebo regionální sankce nebo obchodní embarga z dùvodu porušování lidských práv;

194.   vyzývá EU, aby pøijala kodex chování evropských spoleèností pùsobících v mezinárodním mìøítku, zejména v rozvojových zemích, který by se podobal Evropské iniciativì pro etickou produkci a spotøebu;

195.   znovu opakuje svou výzvu urèenou delegacím Komise ve tøetích zemích, aby prosazovaly Smìrnice OECD pro nadnárodní podniky a aby pùsobily jako kontaktní místa, pokud jde o tyto smìrnice;

196.   vyzývá EU, aby prosazovala myšlenku kodexu chování pro mezinárodní podniky v otázkách týkajících se lidských práv;

VII.Beztrestnost a role ICC

197.   je pøesvìdèen, že udržitelného míru nelze dosáhnout bez odpovìdnosti za zvìrstva, a vìøí, že ukonèení atmosféry beztrestnosti ve spoleènostech otøesených válkou a hrubým porušování lidských práv má zásadní význam pro opìtovné nastolení zákonnosti, míru a demokracie;

198.   vìøí, že zøízení ICC, který doplòuje vnitrostátní jurisdikce, vytváøí èást systému mezinárodní justice, v nìmž spolupracují národní soudy, mezinárodní a smíšené tribunály a ICC za úèelem úèinného ukonèení beztrestnosti za závažná porušení lidských práv, a že bude odrazovat od jejich dalšího výskytu;

199.   naléhá na Komisi a èlenské státy EU, aby pøi plánování pomoci v rámci spolupráce se zemìmi, v nichž skonèily války, pomáhaly pøi posilování vnitrostátních kapacit pro stíhání pøípadù závažného porušení lidských práv;

200.   vyzývá èlenské státy EU, aby napomáhaly ICTY, Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro Rwandu a Zvláštnímu soudu pro Sierra Leone v úspìšném plnìní jeho mandátu, a to pøedevším zajišťováním úèinné spolupráce státu a okamžitým vydáním obvinìných jako jsou Mladiæ, Karadziæ, Gotovina a Taylor;

201.   vyzývá Komisi, Radu a èlenské státy EU, aby v souladu se Spoleèným postojem EU k ICC z èervna 2003 a následnì pøijatým Akèním plánem z ledna 2004 pokraèovaly v energickém úsilí na podporu všeobecné ratifikace Øímského statutu a schválení provádìcí legislativy tak, aby se zvýšily demarše a jiné akce na obranu tohoto soudu pokud se stane terèem útokù, a aby se zajistila úèinná spolupráce státù s tímto soudem; vyžaduje, aby každé pøedsednictví EU pøedložilo Evropskému parlamentu zprávu o akcích, které se uskuteènily v rámci spoleèného postoje;

202.   vítá skuteènost, že Ugandská republika a Konžská demokratická republika (KDR) postoupily dva pøípady hlavnímu žalobci ICC(16);

203.   bere na vìdomí, že v KDR došlo od 1. èervence 2002 k mnoha zabitím, jejichž poèet se odhaduje na 5 000–8 000(17); velmi vítá rozhodnutí žalobce ICC z èervna 2004 vyšetøovat váleèné zloèiny v Konžské demokratické republice; vìøí, že vyšetøování bude jasným signálem toho, že období beztrestnosti pachatelù veškerých váleèných zloèinù je u konce;

204.   vítá rozhodnutí žalobce z èervence 2004 zahájit v severní Ugandì vyšetøování údajných útokù povstalcù patøících k Armádì odporu Pánì na civilní obyvatelstvo, pøi nichž byly uneseny tisíce dìtí;

205.   vyzývá èlenské státy EU, aby pøijaly všechna pøíslušná opatøení k plné spolupráci s ICC tak, aby se zajistilo úspìšné vyšetøování pøípadù; zejména naléhá na všechny èlenské státy, aby s tímto soudem podepsaly dohody o pøemísťování svìdkù a aby s ním sdílely všechny relevantní informace, které mají k dispozici; vybízí EU, aby s ICC uzavøela smlouvu o spolupráci, která EU umožní úèinnì s tímto soudem spolupracovat a napomáhat mu v úspìšném vyšetøovaní pøípadù;

206.   vítá poslední pøípad postoupení vìci žalobci ICC ze strany Støedoafrické republiky (leden 2005);

207.   vítá prohlášení EU, které vyjadøuje podporu obsahu zprávy Vyšetøovací komise OSN o Darfúru(18); dùraznì doporuèuje, aby se Rada bezpeènosti OSN obrátila ohlednì situace v Darfúru na ICC;

208.   je zdìšen tím, že pravidla pro vedení války a pro ochranu obìtí pøi konfliktech jsou i nadále porušována; vyzývá k ukonèení tohoto kruhu beztrestnosti a vyjadøuje podporu ICC jako vhodnému mechanismu pro stíhání porušování lidských práv, ke kterému došlo pøi konfliktních situacích, na mezinárodní úrovni;

209.   doporuèuje Radì a Komisi, aby uvažovaly o opatøeních, která by podnítila USA k pozitivnìjšímu pohledu na ICC;

210.   pøipomíná státùm, které ratifikovaly Øímský statut, že podpis dohody o udìlení imunity vùèi stíhání ze strany ICC se státem, který nepodepsal Øímský statut, je v rozporu s duchem statutu; vyzývá zejména Spojené státy, aby ratifikovaly tento statut a upustily od snahy vyjednat zvláštní podmínky pro své vojenské jednotky, kterým by byla pøiznány jakási "mezinárodní imunita"; vyzývá orgány EU a èlenské státy k aktivní podpoøe státù, které èelí tlaku a finanèním sankcím v dùsledku toho, že odmítají takové dohody podepsat;

211.   vìøí, že ukonèení atmosféry beztrestnosti ve státech znièených válkou a závažným porušováním lidských práv je zásadnì dùležité pro obnovu dodržování zákonnosti, demokracie a lidských práv;

212.   vyzývá k tomu, aby do každého ze ètyø pøíslušných nástrojù pro vnìjší vztahy(19) byl zahrnut výslovný, ucelený a konkrétní závazek podporovat prohlubování lidských práv a demokracie jako základní a prioritní cíl;

213.   vyzývá k zachování a zlepšení Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva s tím, že EU se bude více angažovat v zamìøení na lidská práva a demokracii;

VIII.Institucionální a politické zmìny

214.   vyzývá Komisi, aby i nadále zvyšovala dùraz na aspekty lidských práv v mezinárodních vztazích a jiných oblastech politiky;

215.   vyzývá Radu a Komisi, aby urèily a pøijaly konkrétní opatøení ohlednì tìch zemí, jejichž zákony diskriminují obèany z dùvodu sexuální orientace; vyzývá ty zemì, jejichž zákony považují dobrovolný sexuální vztah mezi pøíslušníky stejného pohlaví za trestný èin, aby je zrušily;

216.   vítá pøijetí pokynù EU týkajících se obráncù lidských práv v èervnu 2004; naléhá na EU, aby dùslednì poskytovala podporu a pomoc obráncùm lidských práv a novináøùm, kteøí jsou v ohrožení vzhledem k tomu, že se v roce 2004 zvýšil poèet útokù na novináøe a obránce lidských práv; vyzývá v tomto ohledu Radu, aby plnì zahrnula situaci obráncù lidských práv do politického dialogu se tøetími zemìmi;

217.   vyzývá Evropskou unii, aby usilovala o zlepšení koherence politiky lidských práv a zajistila lepší tok informací; zdùrazòuje, že ekonomická hlediska by v žádném pøípadì nemìla vyústit v to, že by Unie pøehlížela nebo zlehèovala porušování lidských práv;

218.   vyzývá Evropskou unii a její èlenské státy, aby jednohlasnì hovoøily o porušování lidských práv, zvláštì pak v Komisi OSN pro lidská práva, kde v minulosti EU nemìla dostateèný vliv na rozhodovací proces, neboť neexistoval konsensus mezi èlenskými státy;

219.   znovu opakuje, že dodržování lidských práv, jak je popsáno v dohodách EU se tøetími zemìmi, pøedstavuje zásadní prvek tìchto dohod; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zavedla pøehledný mechanismus uplatòování tohoto ustanovení o lidských právech obsaženého ve smluvních vztazích EU se tøetími zemìmi a aby s ohledem na tento mechanismus pøezkoumala souèasné a budoucí dohody; vyzývá Komisi, aby u pøíležitosti 10. výroèí Barcelonského procesu vypracovala veøejnou zprávu o lidských právech v zemích Støedomoøí a aby na základì této zprávy dále rozvíjela partnerství s tìmito zemìmi;

220.   vyzývá v tomto ohledu k ustavení podvýboru pro lidská práva v rámci dohod o pøidružení, aby se tak rozvinul strukturovaný dialog o lidských právech a demokracii a byly identifikovány klíèové oblasti zájmu, jimiž se mají akèní plány ENP zabývat; zdùrazòuje význam konzultace a zapojení obèanské spoleènosti do práce v tìchto podvýborech, aby byla situace v oblasti lidských práv lépe monitorována; také vyzdvihuje potøebu toho, aby byl Parlament úzce zapojen do práce a sledování tìchto podvýborù; v tomto ohledu znova vyzývá Komisi k sestavení zprávy o vývoji v oblasti lidských práv v zemích ENP;

221.   doporuèuje zhodnotit aktivity Rady a Komise, které jsou popsány ve Výroèní zprávì Evropské unie o lidských právech a týkají se zemí a tématických zájmù zdùraznìných v pøedchozích usneseních, a to z hlediska vlivu a úèinnosti tìchto aktivit;

222.   vítá skuteènost, že vysoký pøedstavitel EU pro SZBP Javier Solana jmenoval pana Michaela Matthiessena svým osobním zástupcem pro lidská práva(20);

223.   zdùrazòuje nutnost vykonávat tuto funkci nezávisle a žádá nového zástupce, aby úzce spolupracoval s Evropským parlamentem, aby ho informoval o své èinnosti a postupoval v souèinnosti s pøíslušnými výbory v EP; vyzývá Radu k posílení poètu zamìstnancù generálního sekretariátu Rady, kteøí se zabývají lidskými právy, aby byla zajištìna odpovídající podpora osobního zástupce pøi výkonu jeho mandátu;

224.   bere v úvahu závìry, které pøijala Rada v prosinci 2004 ohlednì uskuteèòování zásad EU týkajících se dialogù o lidských právech; zdùrazòuje potøebu úèasti Parlamentu na uskuteèòování tìchto zásad alespoò prostøednictvím informaèního procesu ze strany Parlamentu dvakrát roènì; upozoròuje pøedevším na strukturované dialogy EU s Èínou a Iránem a v této souvislosti vyzývá Radu k tomu, aby došlo k užší spolupráci s Parlamentem; obecnì vybízí Radu, aby Parlament v pravidelných intervalech informovala o uskuteèòování a posuzování zásad EU v oblasti lidských práv a dále aby pøedložila zprávu o konkrétním vlivu tìchto zásad;

225.   vítá pøijetí nových zamìstnancù odpovìdných za styk s obèanskou spoleèností v rámci delegací Rady v tøetích zemích a vyzývá tyto delegace k tomu, aby v mimoøádných pøípadech zajistily ochranu osob, které brání lidská práva;

226.   podporuje v tomto ohledu veškerou iniciativu Rady, trojky a pøedsednictví, která má za cíl øešení dùležitých zájmù týkajících se stavu lidských práv v tøetích zemích; vyzývá Radu, aby jednou roènì pøedložila Parlamentu výsledky pracovního plánu, který navrhuje každé pøedsednictví ve vìci spoleèných strategií; vybízí Radu, aby systematicky pøedkládala prohlášení orientovaná na lidská práva a diplomatické protesty Parlamentu, aby tak mohl být plnì a podrobnì informován; vìøí, že by mìlo být vynaloženo veškeré úsilí k tomu, aby se vnìjší akce EU vyznaèovaly vìtší konzistentností a koherencí;

227.   opakuje svùj požadavek, aby Komise provedla školení o lidských právech v každé delegaci EU v tøetích zemích a aby zajistila jasné uplatòování zásad;

228.   vìøí, že je možné reálnì a objektivnì zhodnotit výsledky a zlepšení, kterých bylo ve svìtì dosaženo v oblasti lidských práv díky aktivitám Evropského parlamentu na tomto poli, pøièemž se v souèasné dobì zdá, že tyto aktivity nemají podstatný a skuteèný vliv;

229.   bere na vìdomí rozhodnutí Rady zøídit zcela samostatnou agenturu pro základní a lidská práva(21); oèekává, že hlavním cílem této agentury bude poskytovat podporu Komisi pøi slaïování rozdílných pøístupù ve vnitøní a vnìjší politice Unie v oblasti lidských práv; vybízí Radu, aby do pùsobnosti agentury zahrnula kandidátské zemì;

230.   je si vìdom, že zaèlenìní Listiny základních práv EU do Ústavy svìdèí o tom, že EU bere otázku lidských práv na svém území vážnì, a proto doporuèuje, aby byla pùsobnost agentury rozšíøena tak, aby zahrnovala všechny oblasti Listiny a pøíslušná ustanovení první èásti ústavní smlouvy, jako další doklad o odhodlání EU uplatòovat tato práva v praxi;

231.   doporuèuje, aby se èinnost agentury nepøekrývala s èinností vykonávanou pod záštitou Rady Evropy; doporuèuje proto, aby agentura vyvíjela institucionální spolupráci s Radou Evropy a jejími institucemi a s Evropským soudem pro lidská práva a aby také vìnovala pozornost práci OBSE a OSN;

232.   navrhuje, aby agentura navázala konstruktivní dialog s obèanskou spoleèností a národními odborníky a aby navazovala kontakty s akademickými institucemi;

233.   velmi zdùrazòuje, že je nutné, aby agentura byla nezávislá a aby pravidelnì podávala zprávu Parlamentu, pokud má být úèinným a dùvìryhodným nástrojem sledování dodržování základních práv v EU;

234.   vyzývá k vèasnému pøijetí Deklarace OSN o právech pùvodního obyvatelstva; k dosažení tohoto cíle zastává názor, že pracovní skupina by mìla okamžitì zahájit pøípravu návrhu deklarace; v této souvislosti vybízí Komisi a Radu, aby plnì podpoøily vìc pùvodního obyvatelstva a aby vzaly v potaz závìry této deklarace;

235.   vítá pøezkoumání Kodexu Evropské unie o obchodu se zbranìmi, která je navrženo bìhem pøedsednictví Lucemburska, a vybízí Radu, aby podnikla kroky k zajištìní pøísného dodržování tohoto kodexu všemi èlenskými státy, aby poskytla potøebné zdroje pro jeho monitorování a prosazování a aby dále prosazovala globální dohodu o obchodu se zbranìmi a pracovala na ní;

o
o   o

236.   povìøuje svého pøedsedu, aby pøedal toto usnesení Radì, Komisi a vládám a parlamentùm èlenských státù a kandidátských zemí, OSN, Radì Evropy, OBSE a vládám a zemím uvedeným v tomto usnesení a kanceláøím hlavních nevládních organizací se sídlem v EU, které se zamìøují na lidská práva.

(1) Úř. věst. C 379, 7.12.1998, s. 265; Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 262; Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 88; Úř. věst. C 271 E, 12.11.2003, s. 576. (2) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1. (3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (4) Úř. věst. C 82 E, 1.4.2004, s. 610. (5) Přijaté texty, P6_TA(2005)0051. (6) Zpráva UNICEF o dětské práci, 2005. (7) Přijatá v roce 1989 a ratifikovaná všemi státy kromě USA a Somálska. (8) Přijatá Organizací africké jednoty v roce 1990. (9) Úmluva o právech dítěte je jedinou smlouvou v oblasti lidských práv, která pokrývá celé spektrum občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv. (10) Článek 22 současné mexické ústavy omezuje rozsah použitelnosti trestu smrti, ale zcela jej nezakazuje. V mexickém právním řádu je trest smrti zachován ve vojenském trestním zákoníku. Již přes padesát let však nebyla vykonána žádná poprava. (11) Trest smrti v roce 2004: výroční bilanční zpráva, Informační středisko pro trest smrti, prosinec 2004. (12) Nótu amicus curiae podává osoba, která není stranou daného případu a může poskytnout informace o právních otázkách; často jde o pokus lobbovat u Nejvyššího soudu. (13) "Obchodem s lidmi" se rozumí najímání, přeprava, převod, ukrývání nebo přijímání osob prostřednictvím výhrůžek nebo užití násilí nebo jiných forem donucení, únosu, podvodu, klamavých příslibů, zneužití moci nebo zranitelnosti nebo poskytnutí nebo přijetí plateb nebo výhod za získání souhlasu od osoby mající kontrolu nad jinou osobou pro účely finančního obohacení." (14) Článek 4: " Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány." (15) Tato zpráva OSN byla pøedložena UNHCR v bøeznu 2005 v Ženevì. (16) Žalobce opakovanì uvedl, že bude v obou pøípadech vyšetøovat údajné sexuální násilí, napø. znásilòování. Mezinárodní trestní soud však nebude stíhat dìtské vojáky, protože podle jeho statutu lze obžalovat pouze osoby starší 18 let. (17) Na základě údajů Úřadu žalobce, ICC, říjen 2004. (18) Mezinárodní vyšetřovací komise pro Darfur, Zpráva pro generálního tajemníka OSN, 25. ledna 2005. (19) Nástroj rozvojové spolupráce a hospodářské spolupráce (DCECI), Nástroj pro evropské sousedství a partnerství (ENPI), Nástroj pro stabilitu (SI), a Nástroj předvstupních strukturálních politik (IPA). (20) Závěry předsednictví, Brusel 16.–17. prosince 2004 (bod 52). (21) Závěry předsednictví, Brusel 16.–17. prosince 2004. Sdělení Komise "Agentura pro základní práva: dokument k veřejné konzultaci", SEK(2004)1281, Brusel, 25.10.2004, KOM(2004)0693.