Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2004/0209(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0105/2005

Předložené texty :

A6-0105/2005

Rozpravy :

PV 10/05/2005 - 6

Hlasování :

PV 11/05/2005 - 5.6

Přijaté texty :

P6_TA(2005)0175

Přijaté texty
PDF 201kWORD 136k
Středa 11. května 2005 - Štrasburk Konečné znění
Úpravy pracovní doby ***I
P6_TA(2005)0175A6-0105/2005
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby (KOM(2004)0607 – C6-0122/2004 – 2004/0209(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0607)(1) ,

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 137 odst. 2 Smlouvy o ES, podle nichž Komise předložila návrh Parlamentu (C6-0122/2004),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0105/2005),

1.   schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně předložila Parlamentu, pokud má v úmyslu návrh významně pozměnit nebo jej nahradit novým zněním;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Evropského parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. května 2005 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/...../ES , kterou se mění směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby
P6_TC1-COD(2004)0209

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 137 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ,

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1) ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Článek 137 Smlouvy stanoví , že Společenství má podporovat a doplňovat činnost členských států v oblasti zlepšování pracovního prostředí, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků. Směrnice přijaté na základě uvedeného článku by neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby(4) stanoví minimální bezpečnostní a zdravotní požadavky na úpravu pracovní doby v souvislosti s denní dobou odpočinku, přestávkami v práci, týdenní dobou odpočinku, maximální délkou týdenní pracovní doby, dovolenou za kalendářní rok a s aspekty noční práce, práce na směny a s rozvržením práce.

(3)  Článek 19 a čl. 22 odst. 1 směrnice 2003/88/ES jsou doplněny doložkou vyžadující přezkum do 23. listopadu 2003.

(4)  Více než 10 let po přijetí směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby (5) , původní směrnice týkající se úpravy pracovní doby, se ukazuje, že je nutné modernizovat právní systém Společenství tak, aby lépe bral v úvahu nové skutečnosti a požadavky , a to jak zaměstnavatelů, tak pracovníků, potřebu plnit lisabonské cíle a judikaturu Soudního dvora Evropských společenství .

(5)  Soulad mezi prací a rodinným životem je základním prvkem pro dosažení cílů, jež si Unie stanovila v rámci lisabonské strategie, zejména zvýšení míry zaměstnanosti žen. Tímto souladem se vytvoří pracovní prostředí, které zajistí nejenom větší uspokojení, ale také bude lépe přizpůsobeno potřebám pracovníků, zejména těch, kteří mají odpovědnost za rodinu. Některé změny směrnice 2003/88/ES usilují o umožnění docílit vyšší slučitelnosti mezi prací a rodinným životem.

(6)  V tomto kontextu mají členské státy podporovat sociální partnery, aby na vhodné úrovni uzavírali dohody, kterými se stanoví pravidla vedoucí k vyšší slučitelnosti pracovního a rodinného života.

(7)  Objevila se potřeba posílit ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků navzdory nárokům nových forem úpravy pracovní doby, zavést takové modely pracovní doby, které poskytují příležitosti k celoživotnímu vzdělávání zaměstnanců, a nalézt novou rovnováhu mezi uspokojením pracovních nároků a rodinného života na jedné straně a mezi pružnou úpravou pracovní doby na straně druhé.

(8)  Charakteristickými znaky pojmu "pracovní doba" jsou podle judikatury Soudního dvora Evropských společenství požadavky být přítomen na místě určeném zaměstnavatelem a být tomuto zaměstnavateli k dispozici za účelem okamžitého poskytnutí svých služeb v případě potřeby.

(9)   Ustanovení týkající se odchylek od referenčního období musejí být rovněž přepracována tak, aby se vytvořily možnosti pro tvorbu nových modelů pracovní doby, které zahrnují režim celoživotního vzdělávání, a aby se současný režim zjednodušil a přizpůsobil potřebám zaměstnavatelů, zejména z malých a středních podniků a zejména co se týká větší pružnosti, a potřebám pracovníků.

(10)   Zkušenosti získané při uplatňování čl. 22 odst. 1 směrnice 2003/88/ES ukazují, že naprosto individuální konečné rozhodnutí nebýt vázán článkem 6 této směrnice způsobuje problémy a vedlo ke zneužití v otázce ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a také volného výběru pracovníků. Ustanovení článku 22 odst 1 o výjimkách je tedy nutné přestat uplatňovat.

(11)   V souladu s čl. 138 odst. 2 Smlouvy Komise konzultovala sociální partnery na úrovni Společenství o možném zaměření akce Společenství v této oblasti.

(12)   Po této konzultaci Komise usoudila, že akce Společenství je žádoucí a v souladu s čl. 138 odst. 3 Smlouvy opět konzultovala sociální partnery na úrovni Společenství ve věci obsahu zamýšleného návrhu.

(13)   V této druhé fázi konzultace sociální partneři neinformovali Komisi o svém úmyslu zahájit postup, který by mohl vyústit v uzavření dohody, jak je uvedeno v čl. 138 odst. 4 Smlouvy.

(14)   Vzhledem k tomu, že cílů navrhované akce, jež spočívá v modernizaci právních předpisů Společenství týkajících se úpravy pracovní doby, nemohou uspokojivě dosáhnou členské státy a může jich tedy být lépe dosaženo na úrovni Společenství, je v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy možné, aby opatření přijalo Společenství. V souladu se zásadou proporcionality uvedenou v dotyčném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(15)   Tato směrnice respektuje základní práva a zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Cílem této směrnice je zejména zajistit plné respektování práva na rovné a spravedlivé pracovní podmínky (článek 31 Listiny základních práv Evropské unie, zejména odstavec 2 tohoto článku, který uvádí, že "každý pracovník má právo na omezení maximální délky pracovní doby, na denní a týdenní dobu odpočinku a na každoroční placenou dovolenou") a práva sladit rodinný a pracovní život (článek 33 Listiny).

(16)   V souladu se zásadou subsidiarity a se zásadou proporcionality, které jsou uvedeny v článku 5 Smlouvy, nemohou cílů výše uvedené akce dosáhnout dostatečným způsobem členské státy, protože se jedná o změnu platného právního aktu Společenství,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2003/88/ES se mění takto:

1.  V článku 2 se vkládají nové body 1a a 1b, které znějí:

"

1a) "pracovní pohotovostí" období, ve kterém pracovník nemůže volně nakládat se svým časem a musí být k dispozici na svém pracovním místě, popřípadě na jiném místě určeném zaměstnavatelem, aby mohl začít vykonávat svoji běžnou práci nebo určité činnost a úkoly spojené s jeho služební přítomností na pracovišti, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi v dotyčném členském státě .

1b) "dobou nečinnosti v průběhu pracovní pohotovosti" období, ve kterém je pracovník v pracovní pohotovosti ve smyslu bodu 1a, ale nevykonává běžnou práci ani činnost či úkoly spojené s jeho služební přítomností na pracovišti, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi v dotyčném členském státě.

"

2.  Vkládá se článek 2a, který zní:

"

Článek 2a

Pracovní pohotovost

Celkové trvání doby pohotovosti, včetně doby nečinnosti, je považováno za pracovní dobu.

Nicméně, prostřednictvím kolektivních smluv nebo dohod mezi sociálními partnery či prostřednictvím právních a správních předpisů lze období nečinnosti během doby pohotovosti započítávat tak, aby byla v souladu s maximální průměrnou týdenní pracovní dobou stanovenou v článku 6, v souladu s obecnými zásadami ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků.

"

3.  Vkládá se článek 2b, který zní:

"

Článek 2b

Výpočet pracovní doby

V případě pracovníků, kteří mají více než jednu pracovní smlouvu, a pro účely provedení této směrnice, je pracovní doba pracovníka součtem odpracovaných dob podle každé ze smluv.

"

4.  V článku 13 se doplňuje nový odstavec 1a, který zní:

"

Členské státy přijmou nezbytná opatření, a to v podobě právních a správních předpisů nebo jiných náležitých právních úprav, která budou podporovat zaměstnavatele, aby – při rozvržení práce podle určitého vzoru – brali na zřetel potřebu pracovníků sladit práci s rodinným životem. Členské státy zejména přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí:

   - že budou zaměstnavatelé pracovníky v dostatečném předstihu informovat o veškerých změnách v rozvržení pracovní doby a
   - že pracovníci budou mít právo požadovat změny pracovní doby a rozvržení práce a že zaměstnavatelé budou povinni takové požadavky náležitě zvážit, majíce na zřeteli potřebu pružnosti na straně zaměstnavatelů i pracovníků. Zaměstnavatel může takový požadavek odmítnout pouze tehdy, pokud by organizační nevýhody pro zaměstnavatele nepřiměřeně převažovaly nad přínosem pro pracovníky.

"

5.   V článku 16 se písmeno b) nahrazuje tímto:

"
   b) pro použití článku 6 (maximální týdenní pracovní doba) referenční období nepřesahující čtyři měsíce .

Pokud je délka pracovní smlouvy kratší než jeden rok, nemůže být referenční období delší než doba, po kterou trvá pracovní smlouva.

Doby placené dovolené za kalendářní rok přiznané podle článku 7 a doby volna z důvodů nemoci se nezahrnují nebo jsou při výpočtu průměru neutrální.

"

6.   Článek 17 se mění takto:

a)  Návětí odstavce 1 se nahrazuje tímto :

"

1.  Při dodržování obecných zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků se členské státy mohou odchýlit od článků 3 až 6, 8 a čl. 16 písm. a) a c), pokud se vzhledem ke zvláštní povaze dotyčných činností délka pracovní doby neměří ani není předem určena nebo si ji mohou určit sami pracovníci, zejména v případě:

"

b)  V odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

"
   a) vrcholových řídících pracovníků (nebo osob srovnatelného postavení), vedoucích pracovníků jim přímo podřízených a osob přímo pověřených představenstvem,
"

c)  V odstavci 2 se slova "za předpokladu, že jsou dotyčným pracovníkům poskytnuty rovnocenné náhradní doby odpočinku" nahrazují slovy: "za předpokladu, že jsou dotyčným pracovníkům poskytnuty rovnocenné náhradní doby odpočinku po uplynutí doby strávené služební přítomností na pracovišti, a to v souladu s příslušnými právními předpisy, kolektivní smlouvou nebo jinými dohodami uzavřenými mezi sociálními partnery".

d)  V odstavci 3 se v úvodní větě slova "od článků 3, 4, 5, 8 a 16" nahrazují slovy "od článků 3, 4, 5, 8 a od čl. 16 písm. a) a c)".

e)  Odstavec 5 se mění takto:

i)  První pododstavec se nahrazuje tímto:

"

V souladu s odstavcem 2 tohoto článku se lze odchýlit od článku 6 v případě lékařů v rámci jejich vzdělávání za podmínek stanovených v pododstavcích 2 až 6 .

"

ii)  Poslední pododstavec se zrušuje.

7.   V čl. 18 třetím pododstavci se slova "za podmínky, že dotyčným pracovníkům jsou přiznány rovnocenné náhradní doby odpočinku" nahrazují slovy "za podmínky, že dotyčným pracovníkům jsou přiznány rovnocenné náhradní doby odpočinku po uplynutí doby strávené služební přítomností na pracovišti, a to v souladu s příslušnými právními předpisy, kolektivní smlouvou nebo jinými dohodami uzavřenými mezi sociálními partnery" .

8.   Článek 19 se nahrazuje tímto:

"

Možnost odchýlit se od článku 16 smí být využita k prodloužení referenčního období až na 12 měsíců z objektivních či technických důvodů nebo důvodů souvisejících s organizací práce za podmínky, že je dodržen soulad s obecnými zásadami ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků:

   a) v případech, kdy se na pracovníky vztahují kolektivní smlouvy nebo dohody mezi sociálními partnery stanovené v článku 18;
  b) nebo prostřednictvím právních a správních předpisů v případech, kdy se kolektivní smlouvy nebo dohody mezi sociálními partnery na pracovníky nevztahují, za předpokladu, že dotyčný členský stát učiní nezbytná opatření k zajištění toho, že
   - zaměstnavatelé budou informovat pracovníky, popřípadě jejich zástupce, a radit se s nimi o zavedení navrženého rozvržení pracovní doby a jeho změnách;
   - zaměstnavatelé učiní nezbytná opatření k předcházení popřípadě k nápravě zdravotních a bezpečnostních rizik, která mohou souviset s navrženým rozvržením pracovní doby.

"

9.   V článku 20 se zrušuje odstavec 2.

10.   Článek 22 se mění takto:

   a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:"
1.  Členské státy mají při dodržení obecných zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků možnost nepoužít článek 6. Tato možnost však musí být výslovně uvedena v kolektivní smlouvě nebo v dohodě uzavřené mezi sociálními partnery na vnitrostátní nebo regionální úrovni nebo v kolektivní smlouvě nebo dohodě uzavřené v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo národními zvyklostmi mezi sociálními partnery na odpovídající úrovni.
Tuto možnost je rovněž možné uplatnit na základě dohody mezi zaměstnavatelem a pracovníkem v případě, že žádná kolektivní smlouva není v platnosti a že v podniku nebo v dotyčném zařízení není žádné zastoupení pracovníků, které by v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo národními zvyklostmi bylo oprávněno kolektivní smlouvu nebo smlouvu mezi sociálními partnery v této oblasti uzavřít."
   b) Vkládá se nový odstavec 1a , který zní:"
1a. Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 1, musejí v každém případě přijmout nezbytná opatření, aby:
   a) žádný zaměstnavatel nevyžadoval, na základě změn v knize objednávek, aby pracovník pracoval déle než 48 hodin v období sedmi dnů, vypočteném jako průměr pro referenční období uvedené v čl. 16 písm. b), bez předchozího písemného souhlasu pracovníka s vykonáváním takové práce. Doba platnosti takového souhlasu nemůže být delší než šest měsíců a souhlas lze obnovit. Případný souhlas udělený při podpisu samotné pracovní smlouvy nebo v průběhu zkušební doby je neplatný;
   b) žádnému pracovníkovi nevznikla ze strany zaměstnavatele újma, protože nesouhlasí s takovou prací;
   c) žádný pracovník nesmí pracovat více než šedesát pět hodin v průběhu jakéhokoli týdne, nestanoví-li kolektivní smlouva nebo dohoda uzavřená mezi sociálními partnery jinak;
   d) zaměstnavatel vedl aktualizované záznamy o všech pracovnících, kteří vykonávají takovou práci, a o počtu skutečně odpracovaných hodin;
   e) byly tyto záznamy dány k dispozici příslušným orgánům, které mohou z důvodů spojených s bezpečností práce nebo ochranou zdraví pracovníků zakázat nebo omezit možnost překročení maximální týdenní pracovní doby;
   f) zaměstnavatel poskytl příslušným orgánům na jejich žádost informace o případech, kdy pracovníci dali souhlas k práci přesahující 48 hodin v období sedmi dnů, vypočteném jako průměr pro referenční období uvedené v čl. 16 písm. b), jakož i hodiny skutečně odpracované těmito pracovníky.
"
   c) Doplňuje se odstavec 3a, který zní: "
3a. Tento článek bude zrušen 36 měsíců po vstupu směrnice 2005/.../ES v platnost."

11.  Ustanovení čl. 24 odst. 3 se nahrazuje tímto:

"

3.  Komise bude každých pět let s účinností od 23. listopadu 1996 předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění ustanovení této směrnice včetně vhodných pozměňovacích návrhů, pokud jich případně bude zapotřebí k tomu, aby byl zohledněn vývoj v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a v oblasti slaďování rodinného a pracovního života.

"

Článek 2

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy informují o těchto ustanoveních Komisi nejpozději do dne stanoveného v článku 3 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení. Zejména dohlížejí na to, aby pracovníci nebo jejich zástupci měli k dispozici vhodné postupy pro výkon povinností stanovených touto směrnicí.

Článek 3

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [] nebo nejpozději k tomuto dni zajistí, aby nezbytná opatření dohodou zavedli sociální partneři; členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření, která jim umožní kdykoli zajistit dosažení cílů stanovených touto směrnicí. Neprodleně Komisi sdělí znění těchto ustanovení, jakož i srovnávací tabulku mezi těmito ustanoveními a touto směrnicí.

Opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy zajistí, aby veškeré dohody učiněné pracovníky v souladu s původním zněním čl. 22 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/88/ES a stále platné v den provedení uvedený v prvním odstavci, zůstaly v platnosti po dobu nejvýše jednoho roku od tohoto dne.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost ..... dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům. Po zveřejnění obdrží její kopii vlády a parlamenty kandidátských zemí.

V dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C […] , […] , s. […] .
(2) Úř. věst. C […] , […] , s. […] .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2005.
(4) Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.
(5) Úř. věst. L 307, 13.12.1993, s. 18. Směrnice zrušená směrnicí 2003/88/ES.

Poslední aktualizace: 24. ledna 2006Právní upozornění