(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0586)(1)

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C5-0473/2003),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0053/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svou svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Systémy zajišťující dodatečnou čelní ochranu pro motorová vozidla jsou v posledních letech stále více používány. Některé z těchto systémů představují v případě srážky riziko pro bezpečnost chodců a dalších účastníků silničního provozu. Je proto nutné přijmout opatření na ochranu veřejnosti před takovými riziky.

(2)  Systémy čelní ochrany mohou být dodávány jako součást původního vybavení připevněná k vozidlům nebo mohou být nabízeny na trhu jako samostatné technické celky. Technické požadavky pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na jakýkoli systém čelní ochrany, které lze připevnit k vozidlu, by měly být harmonizovány, aby se předešlo přijetí požadavků, jež by se v jednotlivých členských státech lišily, a aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu. Ze stejných důvodů je nezbytné harmonizovat technické požadavky pro schvalování typu systémů čelní ochrany jako samostatných technických celků ve smyslu směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3) .

(3)  Je nutné kontrolovat použití systémů čelní ochrany a stanovit požadavky na zkoušky, výrobu a montáž, kterým musí vyhovovat všechny systémy čelní ochrany, jež jsou dodávány jako součást původního vybavení připevněná k vozidlům nebo nabízeny na trhu jako samostatný technický celek. Zkoušky by měly vyžadovat, aby systémy čelní ochrany byly navrženy tak, aby zlepšily bezpečnost chodců a snížily počet úrazů.

(4)  Na tyto požadavky je třeba nahlížet i v kontextu ochrany chodců a jiných zranitelných uživatelů silnic a v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/102/ES ze dne 17. listopadu 2003 o ochraně chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu před střetem a v případě střetu s motorovým vozidlem a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (4) . Ustanovení této směrnice by měla být revidována ve světle pozdějšího výzkumu a zkušeností získaných během prvních čtyř let platnosti.

(5)  Opatření nezbytná pro provádění této směrnice a pro její přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(5) .

(6)  Tato směrnice je jednou ze samostatných směrnic v rámci postupu ES schvalování typu stanoveného směrnicí 70/156/EHS.

(7)  Komise by měla sledovat dopad této směrnice a informovat o něm Radu a Evropský parlament. Pokud to bude považováno za nezbytné pro dosažení dalšího zlepšení ochrany chodců, Komise by měla navrhnout pozměnění této směrnice v návaznosti na technický pokrok.

(8)  Na některá vozidla, jež mohou být vybavena systémem čelní ochrany a která spadají do oblasti působnosti této směrnice, se však nebude vztahovat směrnice 2003/102/ES. Požadavky na provedení zkoušky nárazu makety nohy podle této směrnice mohou být u takovýchto vozidel považovány za technicky neproveditelné. Pro dosažení větší bezpečnosti chodců s ohledem na úrazy hlady mohou být pouze u těchto vozidel povoleny jiné požadavky na provedení zkoušky nárazu makety nohy. Musí se však zajistit, aby montáž systému čelní ochrany nezvýšila riziko zranění nohou chodců nebo ostatních zranitelných účastníků silničního provozu.

(9)  Protože cíle činností, které je třeba učinit, tedy prosazovat bezpečnost chodců a dalších nechráněných účastníků silničního provozu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může ho být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(10)  Tato směrnice je součástí Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu a mohou ji doplňovat opatření na vnitrostátní úrovni, jež zakážou nebo omezí používání systémů čelní ochrany dostupných na trhu již před vstupem této směrnice v platnost.

(11)  Směrnice 70/156/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice je zaměřena na zvýšení bezpečnosti chodců a vozidel prostřednictvím pasivních opatření. Stanoví technické požadavky pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na systémy čelní ochrany dodávané jako součást původního vybavení připevněná k vozidlům nebo jako samostatné technické celky.

Článek 2

Definice

Článek 3

Ustanovení o schvalování typu

1.  S účinkem od ... * nesmějí členské státy v případě nového typu vozidla vybaveného systémem čelní ochrany, který vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze I a příloze II, z důvodů souvisejících se systémy čelní ochrany:

2.  S účinkem od ...(6) nesmějí členské státy v případě nového systému čelní ochrany, který je poskytován jako samostatný technický celek a který vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze I a příloze II:

3.  S účinkem od ...(7) * musí členské státy v případě typu vozidla vybaveného systémem čelní ochrany nebo typu systému čelní ochrany dostupného jako samostatný technický celek, který nesplňuje požadavky stanovené v příloze I a příloze II, odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu.

4.  S účinkem od ...(8) ** musí členské státy v případě vozidel, která nesplňují požadavky stanovené v příloze I a příloze II této směrnice, z důvodů souvisejících se systémy čelní ochrany:

5.  S účinkem od ... (9) budou požadavky uvedené v příloze I a příloze II této směrnice ve vztahu k systémům čelní ochrany dostupným jako samostatné technické celky platit pro účely čl. 7. odst. 2 směrnice 70/156/EHS.

Článek 4

Prováděcí opatření a změny

1.  Podrobné technické požadavky pro provádění zkoušek stanovené v oddíle 3 přílohy I této směrnice přijme Komise, které bude nápomocen výbor zřízený podle čl. 13 odst. 1 směrnice 70/156/EHS v souladu s postupem stanoveným v čl. 13 odst. 3 této směrnice.

2.  Změny této směrnice nezbytné pro její přizpůsobení přijímá Komise podle článku 13 směrnice 70/156/EHS.

Článek 5

Přezkum

Nejpozději ... (10) * ve světle technického pokroku a zkušeností, Komise přezkoumá technická ustanovení této směrnice a zejména podmínky pro vyžadování zkoušky střetu modelu horní části dolní končetiny s "nárazníkovou" částí systému čelní ochrany, zahrnutí zkoušky střetu modelu hlavy dospělého člověka se systémem čelní ochrany a stanovení podmínek zkoušky střetu modelu hlavy dítěte se systémem čelní ochrany. Výsledky tohoto přezkumu budou předmětem zprávy Komise pro Evropský parlament a Radu.

Pokud z výsledku této revize vyplyne vhodnost upravit technická ustanovení této směrnice, mohou být tyto úpravy provedeny v souladu se způsobem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS.

Článek 6

Změny směrnice 70/156/EHS

Přílohy I, III, IV a XI směrnice 70/156/EHS se mění způsobem uvedeným v příloze III této směrnice.

Článek 7

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do...(11) . Neprodleně sdělí Komisi text těchto předpisů.

Budou tyto předpisy používat od ...*.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi text hlavních ustanovení vnitrostátních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 8

Samostatné technické celky

Tato směrnice však neomezuje pravomoc členských států zakázat nebo omezit používání systémů čelní ochrany, které byly na trh uvedeny jako samostatné technické celky předtím, než tato směrnice vstoupila v platnost.

Článek 9

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 10

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

[…] […]

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I Technická ustanovení

Příloha II Správní ustanovení:

Dodatek 1: Informační dokument (vozidlo)

Dodatek 2: Informační dokument (samostatný technický celek)

Dodatek 3: Certifikát schválení typu (vozidlo)

Dodatek 4: Certifikát schválení typu (samostatný technický celek)

Dodatek 5: Příklad značky ES schválení typu

Příloha III Změny směrnice 70/156/EHS

PŘÍLOHA I

Technická ustanovení

1.  DEFINICE

Pro účely této směrnice platí níže uvedené definice.

1.1.  "Typem vozidla" se rozumí kategorie motorového vozidla, které se v části před čelními A sloupky neliší v těchto významných parametrech:

Pro účely posuzování systémů čelní ochrany, kterým má být uděleno schválení typu jako samostatné technické celky lze všechny odkazy na vozidlo chápat jako odkazy na rám, na nějž se systém montuje při zkouškách a který má představovat čelní část konkrétního typu vozidla, pro které je systému udělováno schválení typu .

1.2.  "Běžná jízdní poloha" je poloha vozidla na vozovce v provozním stavu, s pneumatikami nahuštěnými na doporučený tlak, s předními koly v přímé poloze, maximálním objemem všech kapalin nutných k provozu vozidla, veškerým standardním vybavením od výrobce vozidla, se zátěží 75 kg umístěnou na předním sedadle řidiče a zátěží 75 kg umístěnou na předním sedadle spolujezdce a zavěšením podvozku nastaveným pro jízdní rychlost 40 nebo 35 km/h při běžných podmínkách jízdy udávaných výrobcem (zejména u vozidel s aktivním zavěšením podvozku nebo automatickým vyrovnávacím systémem).

1.3.  "Vnějším povrchem" se rozumí vnější část vozidla před A sloupky včetně kapoty, křidélek, osvětlení a zařízení světelné signalizace a viditelné posilovací prvky.

1.4.  "Rádiem zakřivení" se rozumí rádius kružnice, která nejpřesněji odpovídá oblému tvaru posuzovaného prvku.

1.5.  "Nejzazším vnějším okrajem" vozidla se rozumí, vzhledem ke stranám vozidla, rovina rovnoběžná se středovou podélnou rovinou, jež splývá s jeho vnějším okrajem, a, vzhledem k přední a zadní části vozidla, kolmá příčná rovina, která splývá s předním a zadním okrajem vozidla bez ohledu na průmět:

1.6.  "Nárazníkem" se dle schválení typu rozumí čelní, vnější spodní část vozidla. Zahrnuje jak veškeré prvky vozidla, jejichž účelem je chránit vozidlo v případě čelní srážky s jiným vozidlem v nízké rychlosti, tak přídavná zařízení k této části vozidla, jako jsou např. podložky pro připevnění registrační značky. Nezahrnuje zařízení, která jsou k vozidlu připevněna po schválení typu a jejichž účelem je dodatečná čelní ochrana vozidla.

1.7.  "Systémem čelní ochrany" se rozumí samostatný prvek nebo prvky, jako např. pevný ochranný rám, nebo přídatný nárazník, který je umístěn nad nebo pod nárazník, který je součástí původního vybavení a je určen k ochraně vnějšího povrchu vozidla před poškozením v případě srážky s objektem. Prvky, jejichž celková hmotnost činí méně než 0,5 kg, určené k ochraně světel, se z této definice vyjímají.

1.8.  "Referenční linie předního okraje karoserie" se definuje jako geometrické místo bodů dotyku 1 000 mm dlouhého příložného pravítka s předním povrchem karoserie, když se příložným pravítkem udržovaným v poloze rovnoběžné se svislou podélnou rovinou vozidla, skloněným v úhlu 50 o směrem dozadu a s dolním koncem 600 mm nad vozovkou pohybuje příčně podél předního okraje karoserie tak, že se jí stále dotýká. U vozidel s horním povrchem kapoty skloněným v podstatě v úhlu 50 o , takže příložné pravítko vykazuje spíše souvislý nebo vícenásobný dotyk než bodový, se vztažná čára stanoví s pravítkem skloněným v úhlu 40 o směrem dozadu. Je-li vozidlo takového tvaru, že se v určitém postranním místě dotkne povrchu vozidla nejprve spodní konec pravítka, považují se body dotyku v této poloze za body referenční linie předního okraje karoserie. Je-li vozidlo takového tvaru, že se v určitém postranním místě dotkne povrchu vozidla nejprve horní konec pravítka, považuje se za referenční linii předního okraje karoserie v této postranní poloze dosah ovinutí 1 000 mm podle definice v bodě 1.14.

Jestliže se pravítko v průběhu tohoto postupu dotkne horní hrany nárazníku, považuje se tato hrana pro účely této směrnice rovněž za přední okraj karoserie.

1.9.  "Horní referenční linie systému čelní ochrany" označuje horní hranici důležitých bodů kontaktu chodce se systémem čelní ochrany nebo vozidla. Definuje se jako geometrická rovina nejvyšších bodů kontaktu mezi přímou hranou o délce 700 mm a systémem čelní ochrany nebo přední částí vozidla (dojde-li ke kontaktu), když se přímá hrana držená rovnoběžně k svislé podélné rovině vozidla a skloněná směrem zpět o 20° protne s přední částí vozidla a současně udržuje kontakt s vozovkou a s povrchem systému čelní ochrany nebo vozidla.

1.10.  "Dolní referenční linie systému čelní ochrany" označuje dolní hranici důležitých bodů kontaktu chodce se systémem čelní ochrany nebo vozidla. Definuje se jako geometrická rovina nejnižších bodů kontaktu mezi přímou hranou o délce 700 mm a systémem čelní ochrany, když se přímá hrana držená rovnoběžně k svislé podélné rovině vozidla a skloněná směrem vpřed o 25° protne s přední částí vozidla a současně udržuje kontakt s vozovkou a s povrchem systému čelní ochrany nebo vozidla.

1.11.  Horní výška systému čelní ochrany" je svislá vzdálenost mezi vozovkou a horní referenční linií systému čelní ochrany definovanou v bodě 1.9 při postavení vozidla v běžné jízdní poloze.

1.12.   "Dolní výška systému čelní ochrany" je svislá vzdálenost mezi vozovkou a dolní referenční linií systému čelní ochrany definovanou v bodě 1.10 při postavení vozidla v běžné jízdní poloze.

1.13.  "Biomechanické kritérium hlavy (HPC)" se vypočítá pomocí následujícího vzorce:

kde "a" je výsledné zrychlení v těžišti hlavy (m/s2) jako násobek "g" zaznamenané oproti času a filtrované na kanálové frekvenci 1000 Hz; t1 a t2 jsou dva časové údaje určující počátek a konec daného období záznamu, pro který je hodnota HPC maximální mezi první a poslední vteřinou kontaktu. Hodnoty HPC, pro něž je časový interval (t1 - t2) delší než 15 ms, se neberou v potaz pro účely výpočtu maximální hodnoty.

1.14.   "Dosah ovinutí 1 000 mm" je geometrické místo bodů opsané na předním horním povrchu jedním koncem 1 000 mm dlouhé ohebné pásky udržované ve svislé podélné rovině vozidla a posouvané příčně podél předku kapoty a nárazníku. Páska je po celou dobu měření napjatá, přičemž se jeden konec dotýká vozovky svisle pod přední stranou nárazníku a druhý se dotýká předního horního povrchu. Vozidlo je v běžné jízdní poloze.

1.15.  "Referenční linie předního okraje systému čelní ochrany" je definována jako geometrické místo bodů dotyku 1 000 mm dlouhého příložného pravítka s předním povrchem systému čelní ochrany, když se příložným pravítkem udržovaným v poloze rovnoběžné se svislou podélnou rovinou vozidla, skloněným v úhlu 50 o směrem dozadu pohybuje příčně podél náběžné hrany systému čelní ochrany tak, že se jí stále dotýká. U vozidel s horním povrchem systému čelní ochrany skloněným v podstatě v úhlu 50 o , takže příložné pravítko vykazuje spíše souvislý nebo vícenásobný dotyk než bodový, se referenční linie stanoví s pravítkem skloněným v úhlu 40 o směrem dozadu.

2.  USTANOVENÍ PRO VÝROBU A MONTÁŽ

2.1.  Systémy čelní ochrany

Následující požadavky platí stejnou měrou pro systémy čelní ochrany dodávané jako připevněné součásti nových vozidel a pro systémy čelní ochrany dodávané jako samostatné technické celky k montáži na určená vozidla .

Se souhlasem příslušného schvalovacího orgánu mohou však být požadavky uvedené v bodu 3 považovány za splněné na základě jakýchkoliv odpovídajících zkoušek systému čelní ochrany provedených podle požadavků jiné směrnice o schválení typu.

2.1.1.  Součásti systému čelní ochrany musí být vyrobeny tak, aby veškeré pevné plochy kterých se může dotknout koule o průměru 100 mm , měly minimální poloměr zakřivení 5 mm.

2.1.2.  Celková hmotnost systému čelní ochrany včetně veškerých úchytů a držáků nesmí přesáhnout 1,2 % hmotnosti vozidla, pro něž je určen, přičemž maximální povolená hmotnost činí 18 kg.

2.1.3.  Systém čelní ochrany připevněný na vozidle nesmí v žádném bodě převyšovat referenční linii předního okraje karoserie, jak je definována v bodě 1.8., při měření svislé podélné roviny průřezu vozidla v tomto bodě.

2.1.4.  Systém čelní ochrany nesmí rozšířit vozidlo, k němuž je připevněn. Pokud celková šířka systému čelní ochrany představuje více než 75 % šířky vozidla, musí být konce systému zahnuty směrem k vnějšímu povrchu, aby se riziko zachycení snížilo na minimum. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je systém čelní ochrany zapuštěný do karoserie nebo je její součástí nebo pokud jsou konce systému zahnuty tak, že nedoje ke kontaktu mezi nimi a koulí o průměru 100 mm a že mezera mezi konci systému a okolní karoserií není větší než 20 mm.

2.1.5.  Při splnění podmínek bodu 2.1.4. nesmí být mezera mezi součástmi systému čelní ochrany a vnějším povrchem pod systémem čelní ochrany větší než 80 mm. Na prohlubně v povrchu karoserie pod systémem čelní ochrany (jako otvory v mřížce chladiče, otvory sání vzduchu apod.) se nebere ohled.

2.1.6.  Aby byla zachována účelnost nárazníku vozidla, nesmí být podélná vzdálenost mezi nejpřednější částí nárazníku a nejpřednější částí systému čelní ochrany v žádném místě na boku vozidla větší než 50 mm .

2.1.7.  Systém čelní ochrany nesmí výraznou měrou snižovat účinnost nárazníku. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže na systému čelní ochrany jsou nejvýše dvě svislé součásti a žádné vodorovné součásti přečnívající nárazník.

2.1.8.  Systém čelní ochrany nesmí být nakloněn vpřed od svislice. Nejvyšší součásti systému čelní ochrany nesmí vyčnívat směrem vzhůru nebo zpět (k čelnímu sklu) více než 50 mm nad referenční linii předního okraje karoserie vozidla, jak je definována v bodě 1.8. a která se stanovuje při sejmutém systému čelní ochrany. Každý bod se měří na svislé podélné rovině skrze vozidlo a tento bod.

2.1.9.  Soulad s požadavky ostatních směrnic o schvalování typu vozidel nesmí být připevněním systému čelní ochrany narušen .

2.2.  Systémy čelní ochrany jako samostatné technické celky nesmějí být distribuovány, nabízeny k prodeji ani prodávány, jestliže nejsou doplněny o seznam typů vozidel, pro něž byl systém čelní ochrany schválen, a srozumitelnými pokyny k montáži. Pokyny k montáži musí obsahovat konkrétní návod na připevnění včetně způsobů uchycení pro vozidla , pro něž byl celek schválen, a které umožní připevnění schválených součástí na vozidlo způsobem, jenž je v souladu s příslušnými ustanoveními bodu 2.1.

3.  USTANOVENÍ PRO ZKOUŠKY

3.1.  Aby systémy čelní ochrany mohly být schváleny, musejí vyhovět těmto zkouškám:

3.1.1  Náraz dolní části makety nohy do systému čelní ochrany. Tato zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Maximální dynamický úhel ohybu kolena nesmí překročit 21,0 °, maximální dynamický střižný posuv kolenního kloubu nesmí překročit 6,0 mm a zrychlení měřené na horním konci bérce nesmí překročit 200 g .

3.1.1.1.  Avšak s ohledem na systémy čelní ochrany, které byly schváleny jako samostatné technické celky určené k použití na stanovených vozidlech o celkové přípustné hmotnosti nepřevyšující 2,5 tun, kterým bylo uděleno schválení typu před 1. říjnem 2005, nebo vozidlech o celkové přípustné hmotnosti převyšující 2,5 tun, mohou být ustanovení bodu 3.1.1. nahrazena ustanoveními bodu 3.1.1.1.1. nebo 3.1.1.1.2.

3.1.1.1.1.  Zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Maximální dynamický úhel ohybu kolena nesmí překročit 26,0°, maximální dynamický střižný posuv kolenního kloubu nesmí překročit 7,5 mm a zrychlení měřené na horním konci bérce nesmí překročit 250 g.

3.1.1.1.2.  Zkoušky se provádějí na vozidle s připevněným systémem čelní ochrany a bez připevněného systému čelní ochrany při rychlosti nárazu 40 km/h. Obě zkoušky se provádějí na rovnocenných místech dle dohody s příslušným zkušebním orgánem. Zaznamenají se hodnoty maximálního dynamického úhlu ohybu kolena, maximálního dynamického střižného posuvu kolenního kloubu a zrychlení měřeného na horním konci bérce. V každém případě hodnoty zaznamenané u vozidla s připevněným systémem čelní ochrany nesmí překročit 90 % hodnot zaznamenaných u vozidla bez připevněného systému čelní ochrany.

3.1.1.2.  Pokud je spodní část systému čelní ochrany vyšší než 500 mm, musí být tato zkouška nahrazena zkouškou nárazu horní části makety nohy do systému čelní ochrany uvedenou v bodě 3.1.2.

3.1.2.  Náraz horní části makety nohy do systému čelní ochrany. Tato zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Okamžitý součet nárazových sil v závislosti na čase nesmí překročit 7,5 kN a ohybový moment působící na maketu nesmí překročit 510 Nm .

Náraz horní části makety nohy do nárazníkové části systému čelní ochrany se provádí, jestliže výška spodní nárazníkové části systému čelní ochrany činí ve zkouškovém postavení více než 500 mm.

3.1.2.1.  Avšak s ohledem na systémy čelní ochrany, které byly schváleny jako samostatné technické celky určené k použití na stanovených vozidlech o celkové přípustné hmotnosti nepřevyšující 2,5 tun, kterým bylo uděleno schválení typu před 1. říjnem 2005, nebo vozidlech o celkové přípustné hmotnosti převyšující 2,5 tun, mohou být ustanovení bodu 3.1.2. nahrazena ustanoveními bodu 3.1.2.1.1. nebo 3.1.1.1.2.

3.1.2.1.1.  Zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Okamžitý součet nárazových sil v závislosti na čase nesmí překročit 9,4 kN a ohybový moment působící na maketu nesmí překročit 640 Nm;

3.1.2.1.2.  Zkoušky se provádějí na vozidle s připevněným systémem čelní ochrany a bez připevněného systému čelní ochrany při rychlosti nárazu 40 km/h. Obě zkoušky se provádějí na rovnocenných místech dle dohody s příslušným zkušebním orgánem. Zaznamená se okamžitý součet nárazových sil a ohybový moment působící na maketu. V každém případě hodnoty zaznamenané u vozidla s připevněným systémem čelní ochrany nesmí překročit 90 % hodnot zaznamenaných u vozidla bez připevněného systému čelní ochrany.

3.1.2.2.  Pokud je spodní část systému čelní ochrany nižší než 500 mm, není tato zkouška vyžadována.

3.1.3.  Náraz horní části makety nohy do čelní hrany systému čelní ochrany. Tato zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Okamžitý součet nárazových sil v závislosti na čase na horní a spodní část makety by neměl překročit možný cíl 5,0 kN a ohybový moment působící na maketu by neměl překročit možný cíl 300 Nm. Oba údaje se zaznamenají pouze pro kontrolní účely.

3.1.4.  Náraz makety hlavy dítěte/hlavy malého dospělého člověka do systému čelní ochrany. Zkouška se provádí při nárazové rychlosti 35 km/h za použití zkušební makety o hmotnosti 3,5 kg pro dítě/malého dospělého člověka. Biomechanické kritérium hlavy (HPC) vypočítané z výsledků časových průběhů akcelerometru podle bodu 1.13 nesmí v žádném případu překročit hodnotu 1000.

PŘÍLOHA II

SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO SCHVALOVÁNÍ TYPU

1.  ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU

1.1.  Žádost o ES schválení typu vozidla s ohledem na skutečnost, že je vybaveno připevněným systémem čelní ochrany

1.1.1.  Vzor požadovaného informačního dokumentu podle čl. 3 odst. 1 směrnice 70/156/EHS je v dodatku 1.

1.1.2.  Vozidlo s připevněným systémem čelní ochrany odpovídající typu vozidla, pro něž je požadováno schválení typu, musí být předáno technické zkušebně odpovědné za schválení typu. Na požádání musí být technické zkušebně taktéž předány specifické součásti nebo vzorky použitých materiálů.

1.2.  Žádost o ES schválení typu s ohledem na systémy čelní ochrany považované za samostatné technické celky

1.2.1.  Vzor požadovaného informačního dokumentu podle čl. 3 odst. 1 směrnice 70/156/EHS je v dodatku 2.

1.2.2.  Jeden vzorek typu systému čelní ochrany, který má být schválen, se předá technické zkušebně odpovědné za zkoušky schválení typu. Bude-li to zkušebna považovat ze nutné, může požádat o další vzorky. Vzorky se zřetelně a nesmazatelně označí obchodním jménem žadatele nebo značkou a určením typu. Přijmou se opatření pro pozdější povinné uvedení značky ES schválení typu.

2.  UDĚLOVÁNÍ ES SCHVÁLENÍ TYPU

2.1.  Vzory certifikátů ES schválení typu podle čl. 4 odst. 3 a, přichází-li to v úvahu, podle čl. 4 odst. 4 směrnice 70/156/EHS jsou uvedeny:

3.  ZNAČKA ES SCHVÁLENÍ TYPU

3.1.  Každý systém čelní ochrany shodný s typem schváleným podle této směrnice musí být opatřen značkou ES schválení typu.

3.2.  Značka se skládá:

IRL pro Irsko

nn pro Kypr

nn pro Českou republiku

nn pro Estonsko

nn pro Maďarsko

nn pro Lotyšsko

nn pro Litvu

nn pro Maltu

nn pro Polsko

nn pro Slovenskou republiku

nn pro Slovinsko

Hvězdička vložená za pořadové číslo bude znamenat, že systém čelní ochrany byl pro zkoušky makety nohy schválen za podmínek stanovených v bodě 3.1. přílohy I. Pokud toto schválení nebylo schvalovacím orgánem uděleno, nahradí se hvězdička mezerou.

3.3.  Značka ES schválení typu musí být umístěna na systému čelní ochrany tak, aby byla nesmazatelná a jasně čitelná, i pokud je systém připevněn na vozidlo.

3.4.  Příklad označení ES schválení typu je uveden v dodatku 5.

Dodatek 1 k PŘÍLOZE II

INFORMAČNÍ DOKUMENT č. […]

v souladu s přílohou I směrnice Rady 70/156/EHS o schvalování typu motorových vozidel s ohledem na VYBAVENÍ VOZIDEL SYSTÉMY čelní ochrany

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají ve trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné nebo musí být na takový rozměr složeny. Předkládají-li se fotografie, musí mít dostatečné rozlišení.

Pokud jsou v systémech, součástech nebo samostatných technických celcích využity speciální materiály, musí být předloženy informace o jejich provozních vlastnostech.

0.  OBECNĚ

0.1  Značka (obchodní jméno výrobce):

0.2  Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):

0.3  Prostředky identifikace typu, pokud jsou na vozidle vyznačeny:

0.3.1  Umístění tohoto označení:

0.4  Kategorie vozidla:

0.5  Jméno a adresa výrobce:

0.8  Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů):

1.  OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA

1.1  Fotografie nebo výkresy reprezentativního vozidla:

2.  HMOTNOSTI A ROZMĚRY (v kg a mm)

(Uveďte odkazy na výkresy, jsou-li k dispozici)

2.8  Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle výrobce

2.8.1.  Rozložení této hmotnosti na nápravy (max. a min.):

9.  KAROSERIE

9.1.  Druh karoserie:

Datum:

Dodatek 2 k PŘÍLOZE II

INFORMAČNÍ DOKUMENT č. […]

O ES SCHVALOVÁNÍ TYPU SYSTÉMŮ ČELNÍ OCHRANY JAKO SAMOSTATNÝCH TECHNICKÝCH CELKŮ (2005/…/ES)

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají ve trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné nebo musí být na takový rozměr složeny. Předkládají-li se fotografie, musí mít dostatečné rozlišení.

Pokud jsou v systémech, součástech nebo samostatných technických celcích využity speciální materiály, musí být předloženy informace o jejich provozních vlastnostech.

0.  OBECNĚ

0.1  Značka (obchodní jméno výrobce):

0.2  Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):

0.5  Jméno a adresa výrobce:

0.7.  Umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

1.  POPIS ZAŘÍZENÍ

1.1  Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo nákresů):

1.2.  Pokyny pro sestavení a montáž, včetně požadovaných točivých momentů:

1.3.  Soupis seznamu vozidel, na které smí být systém namontován.

1.4  Všechna omezení použití a podmínky pro montáž:

Dodatek 3 k PŘÍLOZE II

(VZOR)

(maximální formát: A4 (210 x 297 mm))

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

schválení typu č.:

Důvod prodloužení platnosti:

ČÁST I

0.1  Značka (obchodní jméno výrobce):

0.2  Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):

0.3  Prostředky identifikace typu, pokud jsou na vozidle vyznačeny:

0.3.1  Umístění tohoto označení:

0.4  Kategorie vozidla:

0.5  Jméno a adresa výrobce:

0.7  V případě systému čelní ochrany: umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

0.8  Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů):

ČÁST II

1.  Doplňující informace (přicházejí-li v úvahu): viz dodatek

2.  Technická zkušebna odpovědná za zkoušky při schvalování typu:

3.  Datum zkušebního protokolu:

4.  Číslo zkušebního protokolu:

5.  Poznámky (jsou-li nějaké): viz dodatek

6.  Místo:

7.  Datum:

8.  Podpis:

9.  Rejstřík informačního balíčku, který je uschován u schvalovacího orgánu a který lze získat na požádání, je přiložen.

Doplněk k dodatku 3

k certifikátu ES schválení typu č. […]

o schvalování typu motorového vozidla s ohledem na montáž systému čelní ochrany

1.  Doplňující informace, jsou-li nějaké:

2.  Poznámky:

3.  Příloha I část 3 výsledky zkoušky

Dodatek 4 k PŘÍLOZE II

(VZOR)

(Maximální formát: A4 (210 x 297 mm))

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Schválení typu č.:

Důvod prodloužení platnosti:

ČÁST I

0.1  Značka (obchodní jméno výrobce):

0.2  Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):

0.3  Prostředky identifikace typu, pokud jsou na systému čelní ochrany vyznačeny:

0.3.1  Umístění tohoto označení:

0.5  Jméno a adresa výrobce:

0.7  Umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

0.8  Adresa(y) montážního závodu:

ČÁST II

1.  Doplňující informace: viz dodatek

2.  Technická zkušebna odpovědná za zkoušky při schvalování typu:

3.  Datum zkušebního protokolu:

4.  Číslo zkušebního protokolu:

5.  Poznámky (jsou-li nějaké): viz dodatek

6.  Místo:

7.  Datum:

8.  Podpis:

9.  Rejstřík informačního balíčku, který je uschován u schvalovacího orgánu a který lze získat na požádání, je přiložen.

Doplněk k dodatku 4

k certifikátu ES schválení typu č. […]

o schválení typu systému čelní ochrany podle směrnice [2005/../ES]

1.  Doplňující informace:

1.1.  Způsob připevnění:

1.2.  Pokyny k sestavení a montáži:

1.3.  Seznam vozidel, na která může být systém čelní ochrany montován, všechna omezení použití a nezbytné podmínky pro montáž:

2.  Poznámky:

3.  Příloha I část 3 výsledky zkoušky

Dodatek 5 k PŘÍLOZE II

Příklad značky ES schválení typu

(a > 12mm)

Zařízení opatřené výše uvedenou značkou ES schválení typu je pro systém čelní ochrany, jehož typ byl schválen v Německu (e1) v souladu s touto směrnicí (01) pod základním číslem schválení typu 1471.

Hvězdička znamená, že systém čelní ochrany byl pro zkoušky makety nohy schválen za podmínek stanovených v bodě 3.1. přílohy I. Pokud toto schválení nebylo schvalovacím orgánem uděleno, nahradí se hvězdička mezer.

PŘÍLOHA III

ZMĚNY SMĚRNICE 70/156/EHS

Přílohy směrnice 70/156/EHS se mění takto:

1.  V příloze I se vkládají nové body, které znějí:

2.  V příloze III oddíle I části A se vkládají nové body, které znějí:

3.  V části I přílohy IV se vkládá následující bod:

* jehož celková přípustná hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny"

4.  Příloha XI se mění takto:

a)  V dodatku 1 se vkládá následující bod:

* jehož celková přípustná hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny"

b)  V dodatku 2 se vkládá následující bod:

c)  V dodatku 3 se vkládá následující bod:

(1) Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 18. (2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26.5.2005. (3) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/104/ES (Úř. věst. L 337, 13.11.2004, s.13). (4) Úř. věst. L 321, 6.12.2003, s. 15. (5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (6) * Devět měsíců po vyhlášení této směrnice. (7) ** Dvanáct měsíců po vyhlášení této směrnice. (8) *** Osmnáct měsíců po vyhlášení této směrnice. (9) * Osmnáct měsíců po vyhlášení této směrnice. (10) ** Čtyři roky a devět měsíců po vyhlášení této směrnice. (11) * Devět měsíců po vyhlášení této směrnice.