Evropský parlament ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2004 o pravidelné zprávě a doporučení Evropské komise o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení za rok 2004(1) a na svá předchozí usnesení v této věci přijatá mezi 18. červnem 1987 a 15. prosincem 2004,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o úloze žen ve společenském, hospodářském a politickém životě v Turecku(2) ,

-   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ze dne 17. prosince 2004,

-   s ohledem na rámcový návrh pro přístupová jednání s Tureckem, jak jej předložila Komise dne 29. června 2005,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropské rady o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 21. dubna 2004 o Kypru(3) ,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že Turecko dostatečně splňuje Kodaňská politická kritéria a že doporučila, aby byla zahájena jednání o přistoupení,

B.   vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhodla v roce 2002, že pokud Turecko splní Kodaňská politická kritéria, budou bezodkladně zahájena jednání o přistoupení,

C.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 15. prosince 2004 dospěl k závěru, že je třeba doporučit zahájení jednání o přistoupení za předpokladu, že bylo dohodnuto, že v první fázi jednání bude upřednostněno plné provádění politických kritérií; že tedy program jednání na úrovni ministrů bude zahájen hodnocením plnění politických kritérií, zejména v oblasti lidských práv a plného zajištění základních svobod v teorii i praxi, přičemž bude zároveň otevřena možnost dát na pořad jednání další kapitoly,

D.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament při této příležitosti vyjádřil, že ačkoli respektuje demokratickou vůli řecké komunity na Kypru, lituje, že se jí nepodařilo dospět k řešení, a vyzývá turecké orgány, aby si zachovaly svůj konstruktivní postoj ve snaze o urovnání kyperské otázky a nalezení spravedlivého řešení, které je třeba vyjednat na základě Annanova plánu a zásad, na nichž spočívá Evropská unie, a aby brzy přistoupily ke stažení svých jednotek v souladu s příslušnými rezolucemi OSN a konkrétním časovým harmonogramem; vzhledem k tomu, že věří, že takové stažení tureckých jednotek je nezbytným krokem k uvolnění napětí, obnovení dialogu mezi oběma stranami a přípravě trvalého řešení; vzhledem k tomu, že vyzval turecké orgány, aby uznaly Kyperskou republiku; vzhledem k tomu, že upozornil turecké orgány na skutečnost, že uvedená jednání jsou mezivládními jednáními mezi Tureckem na straně jedné a 25 členskými státy Evropské unie na straně druhé; vzhledem k tomu, že Kyperská republika je jedním z těchto členských států; vzhledem k tomu, že uvedl, že zahájení jednání nutně podmiňuje uznání Kypru Tureckem,

E.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament rovněž vyzval turecké orgány ke zrušení všech stávajících omezení vztahujících se na lodě pod kyperskou vlajkou a zapojených do obchodu týkajícího se některého z členských států EU,

F.   vzhledem k tomu, že Evropská rada dospěla dne 17. prosince 2004 k závěru, že Turecko dostatečně splňuje Kodaňská kritéria pro zahájení přístupových jednání dne 3. října 2005, pokud uvede v platnost šest zbývajících právních předpisů a podepíše v souladu se svým závazkem protokol rozšiřující Ankarskou dohodu na deset nových členských států a vzhledem k tomu, že Evropská unie musí dostát vlastním závazkům,

G.   vzhledem k tomu, že Turecko dne 1. června 2005 uvedlo v platnost šest zbývajících požadovaných právních předpisů,

H.   vzhledem k tomu, že Turecko dne 29. července 2005 podepsalo protokol, jimž se rozšiřuje Ankarská dohoda na deset nových členských států, ale současně spolu s protokolem vydalo prohlášení, že podpis, ratifikace a provedení tohoto protokolu neznamená v žádném případě uznání Kyperské republiky uvedené v protokolu,

I.   vzhledem k tomu, že Turecko současně nadále uplatňuje embargo vůči plavidlům plujícím pod kyperskou vlajkou i plavidlům připlouvajícím z přístavů v Kyperské republice a odepírá těmto plavidlům vstup do tureckých přístavů, a vůči kyperským letadlům, jimž brání přelétat nad tureckým územím a přistávat na tureckých letištích,

J.   vzhledem k tomu, že turecké orgány také stále nesplnily požadavky týkající se arménské otázky, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení ze dne 18. června 1987(4) ,

K.   vzhledem k tomu, že demokratické a hospodářsky stabilní Turecko by bylo podstatným přínosem celé Evropě,

L.   vzhledem k tomu, že pouze tím, že ukáže připravenost přijmout hodnoty EU prostřednictvím rozhodného provádění jejích právních předpisů a stálého reformního úsilí, bude moci Turecko zajisti nezvratnost reformního procesu a získat nutnou podporu veřejného mínění EU,

M.   vzhledem k tomu, že schopnost Evropské unie zvládnout rozšíření je jako součást kodaňských kritérií považována za nutnou podmínku, a tedy Evropská unie musí rovněž ukázat, že je schopná politických a institucionálních reforem,

1.   bere na vědomí, že Komise a Rada se domnívají, že Turecko formálně splnilo poslední podmínky pro zahájení přístupových jednání dne 3. října 2005, a to tím, že uvedlo v platnost šest zbývajících právních předpisů a v souladu s vlastním závazkem podepsalo protokol rozšiřující Ankarskou dohodu o deset nových členských států; je toho názoru, že tyto ostatní body stále ještě nebyly splněny;

2.   hluboce lituje skutečnosti, že Turecko vytvořilo vážné pochybnosti o své ochotě plně provádět všechna ustanovení protokolu tím, že současně s ním vydalo i prohlášení, v němž uvádí, že podpis, ratifikace a provádění tohoto protokolu v žádném případě neznamená jeho uznání Kyperské republiky uvedené v protokolu; připomíná Komisi, aby Parlament seznámila s odpovědí turecké vlády, zda je toto jednostranné prohlášení součástí ratifikačního procesu v tureckém parlamentu;

3.   zdůrazňuje, že jednostranné prohlášení Turecka netvoří součást protokolu a nemá žádné právní účinky vzhledem k závazkům Turecka vyplývajícím z protokolu; nemělo by být předloženo Velkému národnímu shromáždění k ratifikaci;

4.   připomíná Turecku, že svými omezeními vůči plavidlům pod kyperskou vlajkou a plavidlům připlouvajícím z kyperských přístavů, jimž brání v přístupu do tureckých přístavů, a vůči kyperským letadlům, jimž brání přelétat nad svým územím a přistávat na tureckých letištích, Turecko porušuje Ankarskou dohodu a s ní spojenou celní unii, a to nezávisle na protokolu, jelikož porušuje zásadu volného pohybu zboží; vyzývá proto Turecko, aby plně provádělo všechna ustanovení protokolu;

5.   vyzývá Turecko, aby uznalo genocidu Arménů; tento akt považuje za předběžnou podmínku vstupu do Evropské unie;

6.   vyzývá Komisi, aby do konce roku 2006 plně zhodnotila provádění rozšířené Ankarské dohody a zdůrazňuje, že nedostatky v provádění této dohody budou mít vážné důsledky pro proces jednání a mohly by vést i k pozastavení tohoto procesu; žádá proto, aby uplatnění celní unie bylo součástí prvních kapitol, o nichž se bude jednat v rámci jednání o přistoupení v roce 2006;

7.   vyjadřuje, že ačkoli současně respektuje demokratickou vůli řecké komunity na Kypru, znovu lituje, že se jí dosud nepodařilo dospět k řešení, a vyzývá turecké orgány, aby si zachovaly svůj konstruktivní postoj a dosáhly urovnání kyperské otázky a nalezení spravedlivého řešení, které je třeba vyjednat na základě Annanova plánu a zásad, na nichž spočívá EU, a aby brzy přistoupily ke stažení svých jednotek v souladu s příslušnými rezolucemi OSN a konkrétním časovým harmonogramem; je přesvědčen o tom, že toto stažení tureckých jednotek je nezbytným krokem k uvolnění napětí, znovuzahájení dialogu mezi oběma stranami a přípravě dlouhodobého řešení; opakuje svou výzvu všem stranám na Kypru, aby znovu zahájily jednání vedená OSN směřující k ucelenému řešení konfliktu;

8.   zdůrazňuje, že rychlá normalizace vztahů mezi Tureckem a všemi členskými státy EU, včetně uznání Kyperské republiky Tureckem, je nezbytnou součástí přístupového procesu; zdůrazňuje, že uznání Kyperské republiky Tureckem nesmí být v žádném případě předmětem jednání; vyzývá turecké orgány, aby normalizovaly vztahy mezi Tureckem a všemi členskými státy EU a co nejdříve uznaly Kyperskou republiku a zdůrazňuje, že pokud se tak nestane, bude to mít vážný dopad na proces jednání a mohlo by vést i k pozastavení tohoto procesu;

9.   vyzývá Radu, aby splnila své sliby a ukončila izolovanost turecké komunity na Kypru; vyzývá Radu, aby za současného předsednictví Spojeného království obnovila své úsilí k dosažení dohody o balíčku finanční pomoci a opatřeních usnadňujících obchod, jež se týkají severní části Kypru, aby mohla EU dostát svým závazkům v souvislosti s Tureckou komunitou na Kypru;

10.   vítá skutečnost, že bylo přijato a dne 1. června 2005 vstoupilo v platnost šest důležitých právních předpisů, jež zavedla Evropská rada v prosinci 2004 jako podmínku pro zahájení jednání; je znepokojen jistými prvky, jež přijaté právní předpisy obsahují, a rovněž je zejména znepokojen žalobami státního prokurátora vůči Orhanu Pamukovi, které porušují Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a vyzývá tureckou vládu, aby zaručila svobodu vyjadřování a podpořila reformu trestního zákoníku, zejména s ohledem na článek 301/1, vyjadřuje také své znepokojení nad článkem 305 tureckého trestního zákoníku, jenž činí trestnými "činy proti základnímu národnímu zájmu" a nařízení provádějící právo slučování, které obsahuje řadu omezení včetně schválení a priori finančních prostředků pocházejících ze zahraničí; vážné znepokojení přetrvává také, pokud jde o nedostatečné právní návrhy v souvislosti s fungováním náboženských komunit (zákon o nadacích);

11.   trvá na tom, aby rámec jednání odrážel politické priority, o nichž se v různých usneseních zmínil Evropský parlament, které Turecko vyzývají, aby splnilo politická kritéria: stabilitu orgánů zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a uznání a ochranu menšin; žádá proto, aby před každou vyjednávací schůzí na ministerské úrovni byla zhodnocena politická kritéria v teorii i v praxi, čímž na turecké orgány bude neustále vyvíjen tlak, aby udržely tempo nezbytných reforem; dále se domnívá, že ke splnění politických kritérií by měl být stanoven úplný program obsahující jasné cíle, časový rozvrh a lhůty;

12.   vyzývá Radu, aby plně dodržela všechny prvky rámce pro jednání, jak byly stanoveny v závěrech schůze Evropské rady dne 17. prosince 2004; v tomto rámci zejména zdůrazňuje skutečnost, že společným cílem jednání je přistoupení, že tato jednání jsou procesem s otevřeným koncem, jejichž výsledek nemůže být předem zaručen a že pokud kandidátská země, s přihlédnutím ke všem kodaňským kritériím, není schopna vzít na sebe všechny povinnosti, jež členství vyžaduje, musí být zajištěno, aby tato kandidátská země měla prostřednictvím co nejsilnějšího pouta pevné místo v evropských strukturách;

13.   v tomto kontextu vyzývá Radu a Komisi, aby každoročně podaly Evropskému parlamentu a národním parlamentům členským státům EU zprávu o pokroku, jehož Turecko dosáhlo v plnění politických kritérií, a aby do této zprávy zahrnuly veškeré ověřené případy mučení oznámené v daném roce a počet tureckých žadatelů o azyl, kteří byli během daného roku přijati členskými státy EU;

14.   naléhavě žádá Komisi, aby, pokud po zahájení jednání o různých kapitolách zaznamená vážné a opakované porušení zásad svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, práv menšin a právního státu, doporučila, po konzultaci s Evropským parlamentem a v souladu se Smlouvou o EU, pozastavení jednání;

15.   bere na vědomí, že dopad, jaký bude mít přistoupení Turecka k EU na rozpočet, může být plně zhodnocen, až když budou v kontextu finančních výhledů od roku 2014 definovány parametry pro jednání s Tureckem o finančních otázkách;

16.   zdůrazňuje, že doporučení, která dala Komise v souvislosti s vyjednáním dlouhých přechodných období, specifických opatření v oblastech, jako jsou strukturální politiky a zemědělství, a trvalých opatření ohledně volného pohybu pracovníků dohodě o přistoupení, by neměla negativně ovlivnit snahy Turecka sladit své zákony s acquis ;

17.   zdůrazňuje, že zahájení jednání bude začátkem dlouhodobého procesu, který je ve své podstatě procesem s otevřeným koncem a nevede a priori a automaticky k přistoupení; zdůrazňuje však, že cílem jednání je členství Turecka v EU, ale že splnění tohoto cíle bude záviset na úsilí vynaloženém oběma stranami; přistoupení tak není automatickým důsledkem zahájení jednání;

18.   zdůrazňuje, že Niceská smlouva není přijatelným základem pro další rozhodnutí o přistoupení dalšího nového členského státu a trvá proto na tom, aby v rámci ústavního procesu byly provedeny nezbytné reformy;

19.   připomíná, že v souladu se závěry Evropské rady z Kodaně z roku 1993 a současně s ohledem na myšlenku evropské integrace je v obecném zájmu Unie i Turecka zvážit, zda Unie má dostatečnou kapacitu na přijetí Turecka; podporuje Komisi v tom, že během jednání bude sledovat kapacitu Unie přijmout Turecko a připomíná proto Komisi svou žádost - zahrnutou v posledním usnesení Evropského parlamentu o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení, přijatém dne 15. prosince 2004 – o vypracování závěrů studie dopadů v roce 2005, jež by o tomto důležitém aspektu poskytla užitečné informace;

20.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva a vládě a parlamentu Turecka.

(1) Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 189. (2) Přijaté texty, P6_TA(2005)0287. (3) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 720. (4) Úř. věst. C 190, 20.7.1987, s. 119.