Evropský parlament ,

-   s ohledem na 7. výroční zprávu EU o lidských právech za rok 2005(1) ,

-   s ohledem na články 3, 6, 11, 13 a 19 Smlouvy o Evropské unii a na články 177 a 300 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a všechny příslušné mezinárodní nástroje lidských práv(2) ,

-   s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a na její opční protokol,

-   s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

-   s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vstoupil v platnost 1. července 2002, a na svá usnesení vztahující se k ICC(3) ,

-   s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi a na akční plán pro boj proti obchodování s lidmi na rok 2005, který vypracovala a přijala Rada a Komise v souladu s Haagským programem,

-   s ohledem na protokol č. 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod týkající se zrušení trestu smrti za všech okolností,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie(4) ,

-   s ohledem na dohodu o partnerství AKT–EU(5) a její poslední revizi z roku 2005(6) ,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech ve světě,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o prioritách a doporučeních EU pro 61.  zasedání Komise OSN pro lidská práva v Ženevě (14. března–22. dubna 2005)(7) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(8) ,

-   s ohledem na všechna naléhavá usnesení ohledně lidských práv, která přijal,

-   s ohledem na sdělení Komise s názvem "Desáté výročí euro-středomořského partnerství: Pracovní program pro řešení problémů příštích pěti let" (KOM(2005)0139),

-   s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění EU–Středomoří, a zejména na usnesení přijaté dne 21. listopadu 2005 v Rabatu,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2005 ohledně šesté výroční zprávy Rady o kodexu chování Evropské unie pro vývoz zbraní(9) ,

-   s ohledem na závěry diskusního fóra EU o lidských právech, které se konalo v prosinci 2005,

-   s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0158/2006),

A.   vzhledem k tomu, že Výroční zpráva EU o lidských právech za rok 2005 je celkovým přehledem činností orgánů Evropské unie týkajících se lidských práv v Evropské unii i mimo ni,

B.   vzhledem k tomu, že toto usnesení si klade za cíl přezkoumat, vyhodnotit a v případě potřeby předložit konstruktivní kritiku činnosti Komise, Rady a celkové činnosti Parlamentu v oblasti lidských práv,

1.   vítá skutečnost, že EU hraje ve světě stále aktivnější úlohu s cílem zlepšit situaci v oblasti lidských práv v globálním měřítku; domnívá se, že poslední rozšíření EU na 25 členských států s 457 miliony obyvatel (k nimž brzy – po přistoupení Bulharska a Rumunska – přibudou další miliony obyvatel) zvýšilo globální význam EU a zajistilo jí tak významnější pozici v mezinárodní politice v oblasti lidských práv;

2.   je toho názoru, že přes rozsáhlé činnosti zaměřené na obhajobu podpory lidských práv je toto úsilí do velké míry omezeno na odborníky a zvláštní zastoupení a Evropská unie není obecně schopna se systematicky a trvale zabývat otázkami lidských práv vzhledem k třetím zemím a zohlednit politiku lidských práv v obchodní politice Evropské unie, politice rozvoje a dalších vnějších politikách vůči těmto zemím;

3.   zdůrazňuje, že je potřeba společná, důsledná a transparentní politika, kterou zavedou všechny členské státy ve svých dvoustranných vztazích se třetími zeměmi, kde se lidská práva zanedbávají, a vyzývá členské státy, aby udržovaly dvoustranné styky s těmito zeměmi v souladu se společným postojem EU;

4.   pokládá za nesmírně důležité, aby Evropská unie vytvořila celkový rámec pravidel a institucí a dala tak závaznou pravomoc Listině základních práv, zajistila soulad se systémem stanoveným v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a vytvořila základ jednotného evropského hnutí v boji za celosvětovou kulturu práv; vyzývá evropské politické instituce, aby zmobilizovaly své síly a podpořily tyto cíle;

Výroční zpráva Rady

5.   zdůrazňuje důležitost "výroční zprávy EU o lidských právech", která zviditelňuje otázky lidských práv obecně;

6.   rozhodně vítá veřejnou prezentaci zprávy za rok 2005, kterou uskutečnila Rada na plenárním zasedání v prosinci 2005 současně s udílením výroční Sacharovovy ceny Parlamentu za svobodu myšlení třem laureátům, kterými byli konkrétně Ženy v bílém, Reportéři bez hranic a Hauwa Ibrahim; očekává, že tato praxe bude pokračovat v budoucnosti, takže se prosincové plenární zasedání Evropského parlamentu stane klíčovým momentem činnosti EU v oblasti lidských práv;

7.   vítá, že zpráva je jasnější a stručnější; žádá však Radu, aby se dále zaměřila na hodnocení nástrojů a iniciativ EU ve třetích zemích, aby se zabývala výsledky, jichž bylo v této oblasti dosaženo, a aby do zpráv o zařadila studie o dopadu činností, přičemž pro tuto práci stanoví jasnou metodologii, a také strategickou analýzu klíčových cílů pro nadcházející rok;

8.   považuje za pozitivní vývoj, že zpráva Rady se poprvé snaží představit činnosti Evropského parlamentu ve správném světle, ale vyzývá budoucí finské předsednictví, aby při přípravě osmé výroční zprávy EU o lidských právech vedlo aktivně konzultace s Evropským parlamentem, aby v ní podalo zprávu o tom, jak byla usnesení Parlamentu zohledněna Radou a Komisí, a aby tato zpráva přiměřeným způsobem zahrnula, jako základní prvek, úlohu Parlamentu při vypracovávání zprávy tak, aby konečné znění představovalo opravdovou snahu odrážet názory Rady, Komise i Parlamentu; zastává názor, že Evropský parlament musí nadále předkládat vlastní zprávu s cílem hodnotit politiku EU v oblasti lidských práv a vykonávat parlamentní kontrolu;

9.   navrhuje, aby byla v příští zprávě o lidských právech pro Radu hlavní prioritou analýza a zavedení pokynů EU a rovněž vypracování hodnocení dopadů všech pokynů, odhadující, jak účinně dosáhnout ve třetích zemích změny;

10.   žádá, aby budoucí výroční zprávy o lidských právech rozebíraly také otázku toho, jak se lidská práva projevují ve vnějších rozměrech politik EU, jako jsou rozvoj a obchod, a aby také informovaly o tom, v jakém rozsahu byla ustanovení týkající se lidských práv a demokracie uplatněna ve vztazích EU se třetími zeměmi; dále v této souvislosti vyzývá, aby budoucí výroční zprávy o lidských právech hodnotily stávající soulad s ustanoveními o lidských právech a demokracii v dohodách EU, jak to schválil Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 14. února 2006;

Činnosti Evropské unie během dvou předsednictví

11.   vítá přístup lucemburského a britského předsednictví zaměřený na spolupráci a těší se, že tento přístup přetrvá i za rakouského a finského předsednictví při přijímání společného ročního programu; domnívá se, že taková spolupráce by zlepšila koordinaci a důslednost jednání EU, a doufá, že tento trend bude pokračovat a v budoucnu se bude ještě posilovat;

12.   vítá úsilí a závazek lucemburského a britského předsednictví při vypracování metodologie a kritérií k účinnějšímu zavádění pokynů EU, včetně demarší vůči třetím zemím ohledně jednotlivých případů, veřejných výroků a prohlášení; a zdůrazňuje význam zavedení zvláštního mechanismu umožňujícího vedoucím misí EU a delegací Komise systematicky shromažďovat postupy na místní úrovni, tak aby se určily příklady "osvědčených a špatných postupů" a mohlo se tak vyhodnotit zavádění na místní úrovni;

13.   vítá iniciativy, které vyvinulo lucemburské předsednictví pro překonání problému omezených zdrojů pomocí sdílení břemene, včasných jednání, sloučení zdrojů a neformálních "trojek" s jinými členskými státy v konkrétních otázkách; vyzývá Radu, aby během dalších předsednictví tento přístup rozvinula;

14.   pozitivně hodnotí přístup britského předsednictví k problematice trestu smrti, jenž byl v souladu pokyny EU ohledně trestu smrti, kdy britské předsednictví podniklo diplomatické kroky v těch zemích, v nichž buď existovalo nebezpečí, že moratorium na trest smrti bude zrušeno de jure nebo de facto, nebo v nichž byla zvažována vnitřní opatření k zavedení moratoria; žádá rakouské předsednictví a všechna budoucí předsednictví, aby postupovala v tomto duchu a pravidelně v těchto zemích podnikala diplomatické kroky; požaduje, aby všechna předsednictví pokračovala ve sledování dosud podniknutých kroků tam, kde je to nutné; vyzývá Komisi, aby pověřila svá zastoupení ve třetích zemích, v nichž existuje trest smrti, k podpoře opatření Rady na zajištění moratoria a ke zvýšení jejich úsilí v případech, kdy evropským občanům hrozí trest smrti; vítá usnesení Euro-středomořského parlamentního shromáždění, které bylo přijato v Rabatu dne 21. listopadu 2005 a které vyzývá partnerské země barcelonského procesu, aby podpořily moratorium na trest smrti;

15.   vítá skutečnost, že byla dána priorita dodržování závazků souvisejících s lidskými právy jakožto část kroků podniknutých v době britského předsednictví k zahájení přístupových jednání s Tureckem a s Chorvatskem, že Bývalé jugoslávské republice Makedonii byl udělen status kandidátské země a že byla zahájena jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení se Srbskem a Černou Horou a s Bosnou a Hercegovinou; žádá Komisi, aby zajistila, že v kandidátských zemích dojde ke skutečnému pokroku v oblasti lidských práv – zejména pokud jde o ochranu menšin, náboženskou svobodu a svobodu vyjadřování, ochranu vyhnanců a uprchlíků, ochranu lidí trpících mentálním a/nebo intelektuálním postižením – a že tyto země budou spolupracovat s mezinárodními soudními orgány v souladu s evropskými zásadami a s právními předpisy Společenství; naléhavě žádá Radu a Komisi, aby zahrnuly dodržování úmluv OSN jako klíčové téma do smluvních vztahů s kandidátskými zeměmi a se zeměmi, s nimiž jsou vedena jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení; zdůrazňuje, že je nutné, aby proces přidružování a přistupování k EU byl zároveň impulsem k provedení potřebných reforem v oblasti lidských práv;

16.   souhlasí s tím, aby se na boj proti obchodování s lidmi pohlíželo jako na prioritu předsednictví Rady; naléhavě vyzývá EU, aby přijala jednotný přístup soustředící se na lidská práva, kterým bude proti tomuto rozšiřujícímu se jevu bojovat;

17.   vítá volbu svobody vyjadřování jako hlavního tématu v oblasti lidských práv během britského předsednictví; je znepokojen vysokým počtem novinářů, kteří jsou na celém světě, zejména v Číně, Bělorusku, na Kubě a v Severní Koreji, obviňováni z údajného očerňování veřejných činitelů či politiků; žádá Radu, aby jako první krok obhajovala celosvětové moratorium na uvěznění novinářů z těchto důvodů; zdůrazňuje však, že svoboda projevu nevylučuje vzájemnou úctu a porozumění mezi různými kulturami;

18.   rozhořčen tím, že britské předsednictví neuspořádalo třetí schůzi sítě kontaktních míst EU týkajících se genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů(10) , který je nedocenitelným prostředkem posílení spolupráce mezi členskými státy EU při vyšetřování a soudním stíhání zločinů na národní úrovni;

Výsledky činnosti Rady a Komise v oblasti lidských práv na mezinárodních fórech

19.   vítá aktivní zapojení EU a jejích členských států v otázkách lidských práv na nejrůznějších mezinárodních fórech v roce 2005, včetně Komise OSN pro lidská práva (KLP OSN), Valného shromáždění OSN, Rady ministrů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rady Evropy a ministerské konference WTO;

20.   pozitivně hodnotí přístup předsednictví EU a Rady na 61. zasedání KLP OSN zaměřený na výsledky; vítá v této souvislosti klíčovou úlohu, kterou EU sehrála při přijetí kritických a konstruktivních rezolucí o lidských právech v Konžské demokratické republice, v Nepálu, v Severní Koreji, v Súdánu, v Uzbekistánu a v Turkmenistánu, a o lidských právech a boji proti terorismu, a vítá jmenování zvláštních zpravodajů, kteří mají vypracovat zásady a pokyny týkající se diskriminace v práci a diskriminace na základě etnické příslušnosti; rovněž vítá, že bylo podpořeno jmenování zvláštního zpravodaje, který má přispět k posílení dodržování zásad lidských práv při práci;

21.   připomíná však Radě své výše uvedené usnesení ze dne 24. února 2005 vyzývající EU, aby předložila usnesení o některých prioritních otázkách; zejména vyjadřuje politování nad tím, že EU odmítla podpořit usnesení o porušování lidských práv v Číně, v Zimbabwe a v Čečensku; připomíná v této souvislosti závazky, které Rada přijala v rámci pokynů EU pro dialog o lidských právech, které jasně stanoví, že dialog o lidských právech se třetí zemí nemůže Radě zabránit v tom, aby podpořila rezoluci týkající se této konkrétní země v Radě OSN pro lidská práva; v souvislosti s tím si rovněž ve zprávě z roku 2005 povšiml toho, že zejména skupina afrických států příliš nespolupracovala při diskusi o situaci v oblasti lidských práv v některých afrických zemích při jednání třetího výboru Valného shromáždění OSN; proto vyzývá Komisi a Radu, aby použily všech dostupných prostředků k tomu, aby v budoucnu přiměly skupinu afrických států ke spolupráci s Valným shromážděním OSN tím, že povedou dialog a poskytnou informace o dotyčných afrických zemích, zejména o těch, s nimiž byla pozastavena spolupráce v rámci AKT–EU podle článku 96 Dohody o partnerství mezi zeměmi AKP a EU, nebo o zemích, s nimiž probíhá politický dialog podle článku 8 této dohody; přichází s návrhem, že Evropský parlament by se v budoucnu měl při předkládání návrhu usnesení Radě omezit pouze na předkládání usnesení o klíčových zemích a že by měl v tomto ohledu výrazněji podpořit práci Rady;

22.   vyzývá Radu a Komisi, aby vyvinuly větší úsilí a postupně spojily svou diskusi, kterou vedou na mezinárodních fórech, s bilaterálními politickými dialogy, rozvojovou a obchodní politikou Evropské unie a aby zabránily stávající situaci, kdy mohou země stavějící se proti iniciativám EU ohledně lidských práv na mezinárodních fórech takto jednat, aniž by jim hrozily vážnější nepříznivé následky, pokud jde o mezinárodní dohody;

23.   zvláště připomíná Radě a Komisi, že většina případů porušování lidských práv by nebyla možná v zemích se silnější tradicí svobody slova a tisku; vyzývá proto Radu a Komisi, aby tento klíčový bod co nejvíce zdůraznily ve všech politických dialozích a rovněž v rámci rozvojové a obchodní politiky;

24.   vítá trvalou podporu Rady myšlence vytvoření silné, energické a efektivně fungující Rady OSN pro lidská práva, jež by měla mít tyto hlavní rysy: musí to být trvalý orgán, který zasedá dostatečně často a jehož zasedání jsou dostatečně dlouhá, aby mohl řádně vykonávat svůj mandát; musí být schopen reagovat na mimořádné situace; musí být zachován systém zvláštních postupů a výbor pro nevládní organizace by měl projít reformou, aby v něm mohly být výrazně zastoupeny nezávislé nevládní organizace; žádá Radu, aby i nadále byla aktivní při stanovování podmínek členství v nové Radě OSN pro lidská práva, včetně postupů volby, s využitím přímého a jmenovitého hlasování absolutní většinou členů, které je pokusem o zaručení důvěryhodnosti a účinnosti budoucího orgánu; v tomto ohledu je znepokojen tím, že země, ve kterých je dodržování lidských práv v neutěšeném stavu, byly zvoleny členy Rady OSN pro lidská práva, a proto zdůrazňuje význam zavedení univerzálního "vzájemného hodnocení", jehož cílem by bylo přezkoumání stavu dodržování lidských práv ve všech zemích a sledování uplatňování mezinárodních úmluv a standardů; vyjadřuje politování nad tím, že během posledních měsíců roku 2005 podle všeho nad členskými státy EU při jednáních vyzrála malá skupina členských států OSN složená ze zemí, které samy dosahují pochybných výsledků při ochraně lidských práv; přesto vítá závěrečnou dohodu, jíž bylo dosaženo v New Yorku, a těší se na účast silného a efektivního zastoupení EU v práci schválené Radě OSN pro lidská práva;

25.   vyzývá Radu a Komisi, aby se systematicky stavěly proti tomu, aby země, které nedodržují lidská práva, předsedaly Radě pro lidská práva;

26.   vyzývá Radu a Komisi, aby nadále podporovaly rychlé dosažení dohody o úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, vítá výsledky zasedání 7. Ad hoc výboru, včetně dohody o rozšíření návrhu znění, pokud jde o násilí vůči osobám se zdravotním postižením, lidská práva osob s těžkým zdravotním postižením a práva neslyšících osob na používání znakové řeči; vyzývá členské státy, Radu a Komisi, aby podporovaly další rozšiřování stávajícího návrhu znění, pokud jde o nedobrovolné léčení osob se zdravotním postižením a o jeho provádění, vyzývá k podpoře současného úsilí ve věci mezinárodní spolupráce s cílem poskytovat podporu osobám se zdravotním postižením v rozvojových zemích a rovněž k vytvoření přísného a nezávislého mechanismu monitorování a kontroly stížností, v jehož rámci by bylo možno jednotlivé stížnosti přijímat a projednávat;

27.   je obecně toho názoru, že činnosti EU v OSN vztahující se k lidským právům jsou příliš introvertní; žádá Radu, aby usilovala o urychlení procesu konzultace, aby bylo poskytnuto více času konzultaci s partnery mimo EU; žádá Radu, aby zvážila možnost, že pracovní skupina Rady pro lidská práva (COHOM) bude poskytovat pouze rámec jednání pro zástupce EU, kteří se účastní mezinárodních fór, a aby svěřila těmto zástupcům pravomoci k tomu, aby v případě potřeby přijímali rozhodnutí ad hoc;

28.   vítá skutečnost, že EU obecně při zasedáních Mezinárodní organizace práce (MOP) zastává důrazný postoj v diskusích o právech odborů a dalších základních lidských právech pracujících, včetně případu, k němuž došlo za lucemburského předsednictví, kdy EU např. zaujala pevný postoj ohledně údajného porušování lidských práv odborářů v Kolumbii, který se v konečném důsledku odrazil v rozhodném prohlášení na zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2005; v této souvislosti vyjadřuje překvapení nad tím, že bylo možné, aby země jako Bělorusko byla zvolena v červnu 2005 do správní rady MOP, a to přesto, že Bělorusko není demokratickým státem, v němž by existovaly nezávislé odborové organizace a že čtyři významné země EU jsou stálými členy správní rady; žádá Radu, aby podala vysvětlení ohledně svých diplomatických kroků před konáním této volby a aby sdělila, zda měla v úmyslu postavit se proti členství Běloruska; domnívá se, že je důležité, aby byly posíleny speciální programy, podporované ze strany EU, na ochranu ohrožených odvětví ve třetích zemích;

29.   blahopřeje Radě a Komisi k významnému diplomatickému úspěchu, neboť dosáhly toho, že případ Dárfúr v Súdánu postoupila Rada bezpečnosti OSN Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, jak k tomu Parlament vyzval ve svém usnesení ze dne 16. září 2004(11) ; vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v Dárfúru se však obrací na mezinárodní společenství, OSN, Radu a Komisi s naléhavou žádostí o to, aby okamžitě podnikly kroky k zastavení násilí a aby poskytly výraznou podporu Africké unii a dostatečně velkou humanitární pomoc postiženému obyvatelstvu; vybízí k rychlému pokroku při trestním stíhání vysoce postavených úředníků z vojenské i civilní hierarchie súdánské vlády za trestné činy spáchané v tomto ohledu, zejména za znásilňování žen, které je využíváno jako válečná strategie; naléhavě žádá, aby EU aktivně podpořila přechod od současné mise Africké unie ke skutečné misi mírových sil OSN s cílem zvýšit bezpečnost v tomto regionu; vyzývá EU, aby nadále podporovala provádění komplexní mírové dohody mezi různými stranami;

30.   vyzývá Radu a Komisi, aby pokračovaly ve svém energickém úsilí zaměřeném na podporu všeobecné ratifikace Římského statutu a na přijetí prováděcích právních předpisů týkajících se ICC v souladu se společným postojem Rady o ICC a s akčním plánem; vyzývá Radu a Komisi, aby v tomto ohledu zdvojnásobily své úsilí ve svých demarších vůči USA, klíčovému partneru EU, zejména ve válce proti terorismu; žádá, aby každé předsednictví EU předložilo Parlamentu zprávu o činnostech podniknutých podle společného postoje;

31.   vítá po poslední revizi Dohody o partnerství mezi zeměmi AKP a EU zařazení podpory a posílení míru a mezinárodní spravedlnosti s náležitým ohledem na Římský statut jako cíle spolupráce mezi zeměmi EU a AKT; lituje proto, že ve výsledném dokumentu Světového summitu OSN ze září 2005 chybí odkaz na Mezinárodní trestní soud; vítá zmínku o ICC v několika evropských akčních plánech politiky sousedství, zejména v plánech týkajících se Ukrajiny a Moldavska, a v návrzích akčních plánů ohledně Ázerbajdžánu, Libanonu, Arménie a Gruzie; vyzývá rovněž EU a její členské státy, aby pokud možno znovu potvrdily své závazky vůči ICC;

32.   vyzývá vládu a Kongres USA, aby ukončily lhůtu a ratifikovaly Římský statut zřizující ICC; domnívá se, že pro USA nelze v tomto ohledu učinit žádnou zákonnou výjimku; odsuzuje fakt, že některé země, včetně mnoha členských států EU, uzavřely USA "dvoustranné dohody", které americkým vojákům fakticky zaručují beztrestnost;

33.   domnívá se, že je nesmírně důležité vytvořit úzký vztah mezi Evropskou unií a Radou Evropy, a poukazuje na nesnáze, které stále takovému vztahu brání: fakt, že se jedná o technickou spolupráci namísto o spolupráci na politické úrovni, nedostatečná komunikace mezi Komisí a orgány Rady Evropy, překrývání a nedostatečně vyjasněné oblasti činností; vyzývá rakouské a finské předsednictví, aby zajistila, že v současné době vypracovávané memorandum o porozumění pomůže vyřešit tyto nesnáze; zdůrazňuje, že vztah mezi Evropskou unií a Radou Evropy je životně důležitým "místem setkání" otevřeným rovněž třetím zemím, které uznávají kulturu lidských práv, a pomáhá zajistit úspěch politik sousedství a jiných zvláštních vztahů založených na partnerství;

Kontrola politického dialogu a konzultace EU v oblasti lidských práv a obecného politického dialogu s třetími zeměmi

34.   vítá skutečnost, že výroční zpráva podává vyvážené hodnocení efektivnosti dialogů EU v oblasti lidských práv; bere na vědomí hodnocení těchto dialogů v roce 2004 a konstatuje, že Rada učinila počáteční kroky k vypracování přehledné zprávy o dialozích v oblasti lidských práv a o konzultacích; očekává, že tento dokument po jeho schválení obdrží; zejména žádá Radu, aby do této práce i do vyhodnocování dialogů úzce zapojila Evropský parlament; v tomto ohledu sděluje Radě, že bude vypracována zpráva z vlastního podnětu o hodnocení dialogu v oblasti lidských práv a o konzultacích s třetími zeměmi;

35.   upozorňuje na to, že Unie a každý z členských států musí, pokud jde o problematiku lidských práv, jednat promyšleně a v souladu se Smlouvou a se závazky vyplývajícími z právních předpisů Společenství, aby nedošlo k nedůsledným krokům, jež by snížily morální autoritu Unie v mezinárodním systému;

36.   bere na vědomí hodnocení ve výroční zprávě Rady o dialogu v oblasti lidských práv s Čínou obsahující nadále zprávy o dlouhé řadě porušování lidských práv, včetně stále se opakujících zpráv o politických vězních, zejména příslušnících etnických menšin, o údajném mučení, o široce rozšířeném využívání nucených prací, o častém používání trestu smrti a o systematickém potlačování svobody náboženského vyznání, svobody projevu (včetně, v této souvislosti, zacházení s obyvateli Tibetu) a svobody médií se zahrnutím internetu; vyjadřuje politování, že nebylo dosaženo většího pokroku při ratifikaci a při provádění mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR) nebo při propouštění osob vězněných v souvislosti s událostmi na náměstí Nebeského klidu v roce 1989; považuje dialog za cenný nástroj a za důležitý prvek v celkovém strategickém dialogu mezi EU a Čínou, v němž musí být lidská práva považována za prioritu; vyzývá Radu a Komisi, aby vyvíjely v tomto směru horečné úsilí, i když to přinese plody až ve střednědobém horizontu; žádá Čínu a Radu, aby posoudily zlepšení dialogu, a to prostým praktickým rozhodnutím, že zavedou simultánní tlumočení; doufá, že inovace – jako uspořádání politického dialogu na vysoké úrovni a semináře k legislativním otázkám, který bude následovat hned po něm – by mohly přinést výraznější synergické efekty; zdůrazňuje, že stále se pozitivně rozvíjející vztah v obchodní oblasti musí být dáván do souvislosti s reformou v oblasti lidských práv; žádá Radu, aby, když zve čínské poslance, zasílala pozvání i poslancům Evropského parlamentu;

37.   odsuzuje výzvu íránského prezidenta, aby byl Izrael vymazán z mapy; vyjadřuje své znepokojení nad lidskoprávní situací v Íránu a nad skutečností, že dialog v oblasti lidských práv s Íránem – vzhledem k nedostatku angažovanosti ze strany Íránu – byl po jeho posledním kole v červnu 2004 přerušen; vyzývá Írán, aby se znovu zapojil do dialogu a aby s využitím podnětů z EU stanovily orientační body zaměřené na skutečné zlepšení v této oblasti; vítá jasné prohlášení v závěrech Rady ze dne 12. prosince 2005 týkající se této otázky; vyzývá Radu, aby pokračovala zejména v demarších vůči Íránu v jednotlivých případech, a vítá v tomto ohledu angažovanost rakouského předsednictví; lituje špatných výsledků Íránu v oblasti lidských práv v době prvních šesti měsíců volebního období prezidenta Mahmúda Ahmadinežáda a vyzývá Komisi, aby v rámci evropské iniciativy pro lidská práva přijala všechna nezbytná opatření posilující spojení a spolupráci s íránskou občanskou společností a ještě více podporující demokracii a lidská práva;

38.   vyjadřuje znepokojení nad závažným porušováním lidských práv v Iráku, včetně iráckých vězení, vítá však podporu, kterou EU vyjadřuje nové vládě v Iráku; vyzývá k větší angažovanosti EU při stabilizaci situace v Iráku a k úplnému zprovoznění kanceláře delegace Komise, pokud bude možné vyřešit otázku bezpečnosti; vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly neustálé úsilí iráckého ministerstva pro lidská práva prosadit vysoké standardy;

39.   vítá zahájení konzultací v oblasti lidských práv mezi EU a Ruskem; vyjadřuje podporu Radě v jejím úmyslu přeměnit tyto konzultace v otevřený a autentický dialog o lidských právech mezi EU a Ruskem a vyzývá k zapojení Evropského parlamentu do tohoto procesu; vyzývá Radu, aby nadále nabádala Rusko k vyjádření souhlasu se zapojením evropských a ruských nevládních organizací do konzultací na základě příkladu jiných dialogů o problematice lidských práv; vítá skutečnost, že Rada poskytla nevládním organizacím informace o konzultacích, lituje však toho, že neexistují systematické konzultace s Evropským parlamentem; žádá Radu, aby donutila Rusko k tomu, že se tento dialog rovněž bude konat střídavě v Rusku, a ne pouze tehdy, když se setkání na nejvyšší úrovni konají v EU; vyjadřuje obavy, že nové ruské právní předpisy týkající se nevládních organizací omezí možnosti organizací pro lidská práva řádně vykonávat činnost tehdy, když jde o ochranu lidských práv, nebo dokonce jejich fungování; žádá Komisi a Radu, aby tuto záležitost s Ruskem neustále projednávaly, v neposlední řadě na mezinárodních fórech a zejména v Radě Evropy, v jejímž Výboru ministrů převezme Rusko předsednictví dne 19. května 2006; žádá Komisi a Radu, aby projednaly otázku mimosoudních poprav, mizení osob a mučení vězňů v Čečensku a rovněž otázku útoků na obhájce lidských práv, kteří se zabývají vyšetřováním případů porušování lidských práv v Čečensku a protestují proti nim;

40.   vítá společný akční plán přijatý na šesté vrcholné schůzce mezi EU a Indií, jenž zahrnuje diskuse o problematice lidských práv na základě závazku o společném úsilí zaměřeném na prosazování lidských práv v duchu rovnosti a vzájemného respektování; očekává, že tyto diskuse se budou zabývat i právy menšin; očekává, že v tomto rámci mohou obě strany rovněž projednat otázku sociální situace páriů; vyzývá Radu a Komisi, aby postupovaly v tomto dialogu podle příkladu dialogů s vládami jiných zemí, v nichž existuje kastovní systém; vítá, že Komise i Rada vedou pravidelně konzultace s indickými nevládními organizacemi v rámci kulatého stolu o občanské společnosti mezi EU a Indií; doporučuje, aby se diskuse v tomto regionu rovněž zabývaly otázkou lidských práv v Kašmíru;

41.   bere na vědomí závěry Rady o Kolumbii přijaté dne 3. října 2005; vydává doporučení, že – pokud jde o příští závěry Rady – by měly získat prioritu konzultace s občanskou společností a s vysokým komisařem OSN pro lidská práva a měly by zahrnovat i diskuse v COHOM; žádá Radu, aby sledovala současný dopad kolumbijského zákona o spravedlnosti a nastolení míru na obhájce lidských práv; konstatuje, že zákon o spravedlnosti a nastolení míru se vztahuje na ilegální ozbrojené skupiny v Kolumbii (nejen na Spojené sebeobranné síly Kolumbie (AUC), ale také na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN));

42.   vyzývá Radu a Komisi, aby neustále ve všech politických dialozích s třetími zeměmi zdůrazňovaly, že tyto země by se měly zapojit do všech zvláštních mechanismů a vystavit trvalé pozvánky zvláštním zpravodajům a zvláštním zástupcům Spojených národů a měly by předložit všechny dosud nepředložené zprávy příslušným orgánům OSN;

43.   bere na vědomí úřední seznam "vězňů/zadržených osob" jako politický nástroj v politice vůči jedné konkrétní zemi, jak je to uvedeno ve výroční zprávě Rady; pobízí Komisi a Radu, aby vytvořily takový úřední seznam EU vůči každé třetí zemi, kde se vyskytují problémy v oblasti lidských práv, a aby tento seznam uváděly při každé schůzce politického dialogu; žádá Komisi, aby informovala Parlament o všech takových existujících seznamech;

44.   dále vyzývá Radu, aby zvážila zvolení postoje, který zaujaly vlády některých členských států a některé mezinárodní nevládní organizace a jehož cílem je sestavit seznam zemí vzbuzujících zvláštní obavy (Countries of Particular Concern), pokud jde porušování lidských práv, v kontextu její každoroční výroční zprávy; navrhuje, že na tyto země by se mělo upozornit podle konkrétních a transparentních kritérií založených na tématech z pokynů EU pro lidská práva a na smlouvách a závazcích, které tyto země přijaly; zemí vybraných Parlamentem by se měla týkat usnesení o naléhavých otázkách, aby byla věnována větší pozornost lidským právům při provádění všech politik EU vůči vybraným zemím, včetně uvalení sankcí na poskytovanou pomoc nebo obchodních sankcí, v případě, že porušování lidských práv nadále trvá; domnívá se, že kritéria jako nezávislost soudních orgánů a médií a status organizací občanské společnosti jsou nezbytným předpokladem z hlediska posuzování stavu lidských práv;

45.   vítá fakt, že Rada zachovala v roce 2005 své společné stanovisko o Barmě; bere na vědomí zejména zprávu Havel/Tutu, vydanou v září 2005, která vyzývala k tomu, aby se činnosti Státní rady pro mír a rozvoj považovaly za ohrožení mezinárodní bezpečnosti, a aby se proto tímto režimem zabývala Rada bezpečnosti OSN; cení si toho, že země EU podporují, aby Rada bezpečnosti OSN informovala o probíhajících násilnostech; se znepokojením poznamenává, že Daw Aung San Suu Kyi je stále držena v domácím vězení a že zvláštnímu zpravodaji OSN, jehož mandát letos skončí, je odpírán vstup do země od roku 2003; vyzývá EU, aby se ujala aktivnější úlohy v této zemi (zejména pokud jde o usnesení o Barmě/Myanmaru, která Evropský parlament přijal dne 17. listopadu 2005(12) );

46.   vítá skutečnost, že Rada a Komise zavedly kritéria týkající se lidských práv, demokracie, právního státu a řádné veřejné správy se specifickými ukazateli do všech národních akčních plánů, jež se vypracovávají v rámci evropské politiky sousedství (ENP); uznává, že silná stránka těchto akčních plánů spočívá v tom, že jsou pevným závazkem, a to rovněž představuje jejich slabinu, neboť se musí projednávat s partnerskou zemí; naléhavě proto žádá Radu, aby trvala na dodržování závazků ze strany těchto zemí a aby zvážila přijetí opatření v případě, že je v dohodnuté lhůtě nesplní; zvláště upozorňuje v této souvislosti na nevýrazné plnění závazků v oblasti lidských práv v Maroku a v Západní Sahaře, v Tunisku, v Sýrii, v Izraeli a na územích pod palestinskou správou, v Alžírsku a v Egyptě, přičemž akční plány pro dvě naposled zmíněné země jsou stále ještě v jednání; se zájmem očekává přezkoumání zpráv o prvním roce provádění prvních sedmi akčních plánů a jejich priorit – pokud jde o ENP – stanovených pro rok 2006; vyzývá v tomto duchu k vytvoření podvýborů pro lidská práva, které by se zabývaly mezi jiným i jednotlivými případy s cílem dále zlepšit dialog o lidských právech se všemi partnerskými zeměmi;

47.   vyzývá Radu a Komisi, aby do všech svých činností začlenily práva dětí, aby účinně bojovaly proti dětské práci a zaměřily se hlavně na učení a vzdělávání dětí, což je jeden z rozvojových cílů tisíciletí;

Obecná kontrola činnosti Rady a Komise

48.   bere na vědomí informaci, že během britského předsednictví učinila EU diplomatické demarše v 26 jednotlivých případech v oblasti lidských práv a vydala 49 prohlášení o otázkách lidských práv;

49.   chápe, že zejména v oblasti lidských práv musí být někdy činnosti EU, jako jsou kroky vůči třetím zemím, důvěrné; domnívá se však, že seznam těchto činností by měl být součástí výroční zprávy;

50.   žádá proto Radu a Komisi, aby spolu s Parlamentem vyvinuly důvěrný systém, pomocí něhož by mohli být vybraní poslanci Evropského parlamentu informováni o krocích členských států, předsednictví, vysokého představitele pro SZBP, osobního zástupce pro lidská práva, zvláštních zástupců nebo Komise týkajících se jednotlivých případů v oblasti lidských práv nebo situací uvedených v usneseních Evropského parlamentu; navrhuje, aby tento systém byl založen na systému, pomocí něhož se informují vybraní poslanci EP o důvěrných materiálech týkajících se bezpečnosti a obrany;

51.   vítá skutečnost, že Rada ve složení pro všeobecné záležitosti dne 12. prosince 2005 přijala ustanovení, že aktualizované údaje Rady o oblasti lidských práv EU budou muset být k dispozici všem orgánům EU, a s potěšením očekává, že co nejdříve obdrží aktuální verzi těchto údajů(13) ;

52.   žádá Radu, aby učinila z COHOM pracovní skupinu se zástupci se sídlem v Bruselu; domnívá se, že by to umožnilo mít více času na schůzky, lepší koordinaci, a tím i hlubší pochopení politik EU v oblasti lidských práv v širším slova smyslu;

53.   vítá zřízení pracovních skupin pro budování institucí, správní reformu, řádnou správu a lidská práva mezi EU a Bangladéšem, Laosem a Vietnamem; v závislosti na vyhodnocení jejich efektivnosti vyzývá Radu a Komisi, aby rozšířily tento přístup i na další třetí země, jako jsou např. Kambodža a Nepál;

54.   trvá na tom, aby se lidsko-právní nástroje, dokumenty a zprávy, které souvisejí s lidskými právy, včetně výročních zpráv, se musí zaměřit jednoznačně na problematiku diskriminace, včetně otázky etnických menšin, náboženských svobod a také diskriminačních praktik vůči menšinovým náboženstvím, lidských práv žen, práv dětí, práv, domorodého obyvatelstva, osob se zdravotním postižením, včetně osob s intelektuálním postižením, osob všech sexuálních orientací, včetně všech jejich organizací, a to jak v rámci EU, tak i případně ve třetích zemích;

55.   s ohledem na stále existující diskriminaci z hlediska pohlaví trvá na tom, že ochrana a prosazování práv žen by se měly stát průřezovou politikou v agendě Evropské unie v oblasti lidských práv;

Programy vnější pomoci Komise
Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

56.   vyzývá Komisi, aby vzala vážně v úvahu postoj Evropského parlamentu, který požaduje specifický nástroj pro lidská práva na léta 2007-2013; očekává, že v této věci obdrží sdělení Komise;

57.   zdůrazňuje důležitost Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva jako jednoho z hlavních nástrojů, které má EU k dispozici; vyzdvihuje zejména tu přednost, že programy EIDHR nevyžadují schválení ze strany vlády země, kde jsou prováděny, a že většina finančních prostředků EIDHR je k určena pro organizace občanské společnosti;

58.   zdůrazňuje svůj postoj, že otázka lidských práv musí být zapojena do všech čtyř vnějších akčních finančních nástrojů a musí být vytvořen 5. specifický nástroj pro lidská práva, který bude mít za cíl doplňovat tematické programování;

59.   žádá Komisi, aby zajistila, že současná reforma finančního nařízení(14) a jeho doprovodných prováděcích pravidel bude dostatečně rozsáhlá, aby snížila přílišnou administrativní zátěž a zdlouhavost při poskytování finančních prostředků, což v současné době trápí EIDHR, aby bylo pro menší místní nevládní organizace jednodušší dostat se k finančním prostředkům a hospodařit s nimi a následně zvýšit vliv EIDHR;

60.   vítá závěry hodnotící zprávy o kampani proti rasismu, xenofobii a diskriminaci, která uvádí, že projekty financované v rámci EIDHR jsou zaměřené na nejokrajovější společenství, která nejsou podporovaná vládami, a že vykazují významné výsledky;

61.   s uspokojením konstatuje, že v roce 2005 byla Komise schopna přijmout závazky ve výši přes 125 000 000 EUR, a znepokojuje jej možnost, že ne všechny smluvní projekty na rok 2005 budou provedeny úplně a zevrubně;

62.   bere na vědomí skutečnost, že prostředky z EIDHR, které byly použity na mise EU pro sledování průběhu voleb v roce 2005, činily více než jednu pětinu celkové částky prostředků; byly uskutečněny mise do 12 zemí, včetně Afghánistánu, Etiopie, Libanonu, Libérie, Venezuely a území pod palestinskou správou; chválí zvyšující se efektivnost aktivit EU v oblasti sledování průběhu voleb, ale domnívá se, že toho nemůže být dosaženo na úkor snížení rozpočtových závazků pro projekty v oblasti lidských práv na místní úrovni v různých zemích světa;

63.   žádá, aby Komise a Rada systematicky sledovaly mise volebních pozorovatelů EU, pečlivě sledovaly situaci po volbách a popřípadě přistoupily k politické akci;

64.   bere na vědomí, že velká část (50,9 %) z celkové částky prostředků poskytovaných z EIDHR na projekty smluvně uzavřené v roce 2005 šla na velké projekty organizované na tematickém základě, a pouze malá část (27,68 %) byla vyčleněna na mikroprojekty prováděné delegacemi Komise; znovu opakuje, že významná část prostředků by měla být věnována menším projektům na místní úrovni; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost těm nevládním organizacím, které hrají klíčovou úlohu v podpoře lidských práv ve svých zemích, ale které nejsou právně uznány orgány těchto států; považuje za nesmírně důležité, aby Komise mohla v tomto ohledu navrhnout revizi finančního nařízení včetně financování takových nevládních organizací;

65.   plně podporuje příspěvky EU mezivládním organizacím, protože tyto organizace mohou zásadně přispět k podpoře demokracie a lidských práv, je však toho názoru, že tento přínos by neměl být na újmu nevládních organizací, ale měl by spíše probíhat prostřednictvím strategického dlouhodobého partnerství;

66.   vítá skutečnost, že Komise změnila svůj postup týkající se nových výběrových řízení na rok 2006, takže nová výběrová řízení, která jsou založena na "sdělení konceptu", upřednostňují jako první hlavní kritérium kvalitnější vyhodnocení návrhů projektů;

67.   žádá Komisi, aby poskytla Parlamentu všechny zprávy o posouzení dopadu, které v souvislosti s představenými projekty vypracovali externí nebo interní hodnotitelé, aby bylo možno zajistit řádnou kontrolu; žádá Komisi, aby se posuzování dopadu v oblasti lidských práv stalo nedílnou a plně uplatňovanou součástí řízení projektového cyklu Evropské unie, a to vyhodnocení ex-ante i ex-post, což bude mít vliv na budoucí politiky a programy i na vyhodnocování probíhajících programů;

Programy pomoci obecně

68.   pokládá za nezbytné rozvinout podstatné zohlednění otázek vztahujících se k dodržování lidských práv, demokratických zásad, právního státu a řádné správy (jak je uvedeno v Dohodě o partnerství zemí AKP a EU) v rámci činností financovaných z Evropského rozvojového fondu (ERF); žádá Komisi, aby vytvořila roční přehled všech souvisejících výdajů ERF ve všech geografických, regionálních a tematických programech, aby se zvýšila viditelnost činností EU v této oblasti;

69.   žádá Komisi, aby při programování svých politik dbala na to, aby rozvojové cíle, ukazatele a plány byly založeny na dohodnutých univerzálních mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, a plně zapojovala organizace na ochranu lidských práv, od počátečního vytváření politik a programů až po jejich provádění, sledování a vyhodnocování;

70.   vyzývá k aktivitám navazujícím na seminář o lidských právech, který se konal v červnu 2005, v souvislosti s humanitární pomocí EU, včetně věnování prostředků EU na problematiku spravedlnosti následně po masakrech a zločinech proti lidskosti;

Posouzení uplatňování doložek o lidských právech a demokracii

71.   připomíná svou výše uvedenou zprávu ze dne 14. února 2006 o budoucí politice EU týkající se uplatňování doložek o lidských právech ve všech dohodách EU, včetně zřízení účinného mechanismu pro sledování dodržování lidských práv a posíleného zapojení Evropského parlamentu do hodnocení a konzultací v souvislosti s těmito doložkami; očekává, že rakouské předsednictví bude spolu s Komisí reagovat na návrhy Parlamentu;

72.   bere na vědomí skutečnost, že dohody EU čtvrté generace s třetími zeměmi svou podstatou obsahují politické dialogy jako základní prvek dohody, která zahrnuje otázky lidských práv a demokracie; zdůrazňuje své odhodlání posílit ex ante kontrolu u nejnovějších postojů v těchto politických dialozích;

73.   vyjadřuje souhlas s postojem vyjádřeným ve výroční zprávě za rok 2005, že doložka o lidských právech je základem pro pozitivní závazek v oblasti lidských práv a demokracie, pokud jde o třetí země; zdůrazňuje však, že to nemůže vyloučit možnost dočasného pozastavení spolupráce v případě porušení této doložky; opakovaně vyzývá k využívání pohyblivé stupnice opatření a přehledný systém sankcí v reakci na porušování doložky o lidských právech ze strany třetích zemí a vyzývá Radu, aby zvážila rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou o rozhodnutí týkajícím se přijetí restriktivních opatření při vhodné příležitosti v budoucnu; znovu požaduje lepší monitorovací a konzultativní mechanismus pro tuto doložku a vyzývá Komisi a Radu, aby každý rok podaly zprávu o porušování doložek o lidských právech, včetně doložek obsažených v Dohodě o partnerství zemí AKP a EU, podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu;

74.   znovu připomíná svou podporu rozhodnutí Rady ze dne 3. října 2005 uvalit sankce na Uzbekistán po událostech v Andižanu dne 13. května 2005, kdy vládní bezpečnostní síly zastřelily velký počet civilistů a mnoho osob bylo zatčeno a poté souzeno v procesu, který neodpovídal mezinárodním normám pro spravedlivé soudní řízení, aby se skryla pravda; pokládá to za příklad koherentního opatření EU proti vládě, která je vázána závazky v oblasti lidských práv a demokracie na základě dohody o partnerství a spolupráci s EU; lituje toho že v případě Uzbekistánu trvalo šest měsíců, než byly sankce uskutečněny; doufá však, že tento precedens posílí doložku o lidských právech ve všech dohodách; vyzývá Radu, aby tvrdě odsoudila porušování lidských práv v Turkmenistánu;

75.   znovu zdůrazňuje usnesení ze dne 15. prosince 2005 o lidských právech a svobodě tisku v Tunisku a o vyhodnocení vrcholné světové schůzky o informační společnosti v Tunisu(15) ;

76.   připomíná své usnesení ze dne 27. října 2005 o dodržování lidských práv v Západní Sahaře(16) ; vyjadřuje potěšení nad propuštěním politických vězňů v Západní Sahaře marockými úřady, odsuzuje však přetrvávající porušování lidských práv obyvatel Západní Sahary; požaduje ochranu pro obyvatele Západní Sahary a dodržování jejich základních práv, zejména práva na svobodu vyjadřování, pohybu a shromažďování se; znovu žádá o spravedlivé a udržitelné řešení konfliktu v Západní Sahaře založené na právu lidu Západní Sahary na sebeurčení v souladu s odpovídajícími usneseními Rady bezpečnosti, zejména s usnesením 1495(2003);

77.   vítá sledování a revizi pokynů pro provádění a vyhodnocování restriktivních opatření v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU(17) ;

78.   vítá úlohu, kterou hraje Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU jako základna pro otevřenou a průhlednou diskusi o otázkách lidských práv, a vyzývá je, aby pokračovalo ve své práci, a přispívalo tak k politickému dialogu zmíněném v článku 8 Dohody o partnerství zemí AKP a EU;

79.   lituje toho, že doložka o lidských právech obsažená v článku 96 Dohody o partnerství zemí AKP a EU se používá velmi zřídka v případech zřejmého porušení lidských práv v zemích AKT, a naléhá, aby se zintenzívnil politický dialog v duchu Dohody o partnerství zemí AKP a EU;

80.   vítá činnost EU v podobě zákroků a prohlášení po násilných represích v Etiopii v červnu 2005 jako velmi kladný příklad; je znepokojen tím, že když došlo k podobnému porušení lidských práv v listopadu 2005, EU, jak se zdá, v případě této události nepostupovala dostatečně důsledně; vzhledem k velkému množství vedoucích představitelů opozice a obhájců lidských práv, kteří jsou nyní ve vězení a hrozí jim trest smrti, je přesvědčen, že etiopská vláda nedodržuje své povinnosti vyplývající z článku 8 Dohody o partnerství zemí AKP a EU, a vyzývá Komisi a Radu, aby reagovaly na výzvu Evropského parlamentu ke koordinovanému postoji v souladu s článkem 96 Dohody o partnerství zemí AKP a EU vyslovenou ve výše uvedeném usnesení ze dne 15. prosince 2005;

81.   vyjadřuje znepokojení z toho, že Eritrea navzdory vážnému porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání a mučení tisíců zadržených, není zmíněna ve výroční zprávě Rady o stavu lidských práv v roce 2005; lituje, že navzdory svému usnesení ze dne 18. listopadu 2004 o stavu lidských práv v Eritreji(18) , v němž Parlament odsoudil stav lidských práv v Eritreji a vyzval Radu a Komisi, aby zahájily postup konzultací v souladu s článkem 96 Dohody o partnerství zemí AKP a EU, učinily Rada a Komise v této věci jen velmi málo; vyzývá Radu a Komisi, aby neodkladně zahájily postup konzultací podle článku 96 Dohody o partnerství zemí AKP a EU, pokud jde o stav lidských práv v Eritreji;

Zavádění pokynů EU ohledně lidských práv

82.   bere na vědomí první dvouletou revizi pokynů EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů, která byla provedena během britského předsednictví; vítá zejména, že informační materiály EU o lidských právech přijaté v červenci 2005 obsahují část o právech dětí a specifické požadavky na případné podávání zpráv podle těchto pokynů; bere na vědomí, že konzultace se zúčastněnými stranami a s nevládními organizacemi byly během procesu přípravy revize a doporučení příkladné; lituje však, že se Evropský parlament nezapojil do postupu vyhodnocení těchto pokynů, že nebyla využita příležitost pro širší revizi a že výsledek dokumentu svým rozsahem a cíli zklamal; proto žádá, aby Rada systematicky zapojovala Evropský parlament do dvouleté revize těchto pokynů, aby znala postoj Parlamentu a jeho doporučení týkající se této oblasti;

83.   vítá závazek rakouského předsednictví pokračovat i nadále v politice diplomatických demarší vůči všem mezinárodním partnerům EU ve věci ratifikace mezinárodních úmluv o zákazu mučení; žádá Radu a Komisi, aby zvážily nové a inovativní způsoby provádění pokynů týkajících se mučení; zdůrazňuje, že i když byly tyto pokyny přijaty už v roce 2001, patří mezi ty, které jsou nejméně uplatňovány; vzhledem k tomu, že v současné době hrozí, že přestane existovat absolutní zákaz mučení a krutého zacházení v mezinárodním kontextu boje proti terorismu; vyzývá Radu, aby zapojila do budoucího postupu vyhodnocování těchto pokynů Evropský parlament; v této souvislosti sděluje Radě, že podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu požádal o vypracování studie, jejímž cílem je optimalizovat provádění pokynů EU týkajících se mučení a zdokonalit prostředky stanovené těmito pokyny; doporučuje rakouskému a finskému předsednictví, aby, pokud jde o mučení, podnikly diplomatické kroky ve všech zemích, které jsou signatáři příslušných úmluv, ale zjevně nespolupracují; zdůrazňuje, že pravidelná účast předsednictví nebo sekretariátu Rady na zasedání příslušného výboru OSN proti mučení by mohla přinést značný věcný vklad do strategické analýzy, zvažující ve kterých zemích a kdy je nutno podniknout diplomatické demarše; žádá Radu, aby zvážila, zda by Evropská unie vůči třetím zemím nejednala důrazněji a přesvědčivěji, kdyby všechny členské státy podepsaly a ratifikovaly opční protokol k Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení(19) ; vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že mučení se údajně přemisťuje a převádí do třetích zemí, a vyzývá EU, aby považovala boj proti mučení za absolutní prioritu své politiky v oblasti lidských práv, zejména prostřednictvím uplatňování pokynů EU a všech dalších nástrojů EU, jako např. EIDHR;

84.   zdůrazňuje, že se vysoká priorita musí dát úplnému provádění pokynů EU týkajících obhájců lidských práv; vyzývá Radu, aby převzala iniciativu při ochraně obhájců lidských práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby uspořádaly školení svých zaměstnanců v zastoupeních, na zastupitelských úřadech a na konzulátech o uplatňování těchto pokynů; žádá Komisi, aby zvážila poskytnutí finančních prostředků k pokrytí výloh na takové školení; vítá, že nizozemské předsednictví EU vypracovalo příručku pro provádění těchto pokynů; vyjadřuje však politování nad tím, že Parlamentu bylo odepřeno získat přesné informace o obsahu této příručky; vyzývá Radu a Komisi, aby se systematicky zabývaly při všech politických dialozích situací obhájců lidských práv; vyzývá Komisi, aby uspořádala na svých delegacích informační semináře o těchto pokynech za účasti všech významných místních nevládních organizací; ještě jednou vyzývá Radu, aby poskytla Parlamentu informace o praktickém provádění těchto pokynů a plně jej zapojila do postupu jejich vyhodnocování;

85.   podporuje Radu v její snaze zohledňovat lidská práva v celé práci EU, zvláště se zaměřením na pravidelné revize a provádění konkrétního souboru pokynů EU pro lidská práva;

Začleňování politiky lidských práv

86.   vítá, že Rada a Komise vyvíjejí úsilí s cílem posílit provázanost mezi politikou EU v oblasti lidských práv a dalšími mezinárodními politikami; pokládá pro uskutečňování důvěryhodné politiky EU v oblasti lidských práv za krajně důležité, aby byly tyto souvislosti posíleny;

87.   zdůrazňuje důležitost jmenování Michaela Matthiessena osobním zástupcem vysokého představitele EU pro SZBP pro oblast lidských práv jako významný krok směřující k začleňování politiky lidských práv; vítá aktivity a osobní nasazení jmenovaného;

88.   vítá skutečnost, že pracovní skupiny pro civilní a policejní operace v rámci pilíře SZBP/EBOP a pro vojenské operace EU začaly projednávat i ty aspekty operací, jež souvisejí s otázkou lidských práv, a že tato hlediska, včetně odsouzení násilí páchaného na ženách, zahrnuly do pokynů pro místní pracovníky misí EU; vítá existenci "obecných norem chování pro operace v rámci EBOP", které Rada přijala dne 23. května 2005 a které poskytují zevrubné informace všem kategoriím pracovníků, kteří se podílejí na misích v rámci EBOP; upozorňuje však na to, že je nanejvýš nutné tyto normy zásadově a důsledně provádět ve stále se zvyšujícím počtu vojenských a civilních operací EU v zahraničí; domnívá se, že pokud bude EU postupovat tímto způsobem, může se vyhnout některým nešvarům, k nimž došlo při mírových misích OSN; žádá Komisi, aby zvážila poskytnutí dalších finančních prostředků na školení všech pracovníků, pokud jde o uplatňování těchto norem;

89.   vítá přijetí pokynů Evropské unie pro podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva v prosinci 2005; naléhá na Radu, aby je uplatňovala pro příslušná sdělení, prohlášení a demarše;

90.   vyzývá Evropskou investiční banku (EIB) jako jednu z agentur, které prostřednictvím poskytování úvěrů provádějí rozvojové politiky EU, a jako největší veřejnou finanční instituci na světě, aby plně začlenila otázky týkající se lidských práv do vyhodnocování všech projektů a aby zabezpečila přiměřenou interní kapacitu pro zařazení hlediska lidských práv do svých operací; vyzývá zejména k zavedení jasně stanovených bezpečnostních postupů založených na mezinárodních standardech pro posuzování a zmírnění dopadu, souvisejícího s lidskými právy, na vlastní projekty; vyzývá k zavedení bezpečnostních politik ohledně otázek, na které se nevztahují právní předpisy EU, aby odpovídaly přinejmenším těm, které jsou popsány v tzv. rovníkových zásadách (Equator Principles); vyzývá EIB, aby tuto záležitost konzultovala s Evropským parlamentem;

91.   vítá skutečnost, že Komise pravidelně posuzuje, zda by měly být do seznamu zemí "GSP+" přidány země, jimž jsou poskytovány nejlepší celní sazby pro dovoz zboží do EU; žádá však Komisi, aby zajistila, že by pro účely svého hodnocení měla provádět kontroly jak při vstupu mezinárodních závazků v platnost, tak kontrolovat provádění a výkon na místě;

92.   vyzývá Komisi, aby uplatňovala objektivní kritéria při udělování výhod GSP+ zemím, u nichž se prokázaly závažné nedostatky při provádění osmi úmluv Mezinárodní organizace práce týkajících se základních pracovních norem, zejména monitorování toho, jak jsou plněny závazky, které přijaly Venezuela, Moldavsko, Srí Lanka, Mongolsko, Salvador, Guatemala a Kolumbie před rozhodnutím Komise z prosince 2005; v obecné rovině vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelné přezkoumání toho, jak jsou tyto úmluvy prováděny, a aby v případě nutnosti uplatnila ochranná ustanovení stanovená v nařízení;

93.   žádá Radu a Komisi, aby zajistily slučitelnost obchodních dohod se stávajícími smlouvami OSN o lidských právech v souladu s výše uvedeným usnesením Parlamentu ze dne 14. února 2006, aby prováděly nezávislá posouzení udržitelnosti před zahájením obchodních jednání, aby konkrétně posoudily jejich dopad na lidská práva a aby monitorovaly, přezkoumávaly a zvrátily jakýkoli negativní dopad stávajících a navrhovaných pravidel obchodu, který by se týkal lidských práv, sociální oblasti a oblasti životního prostředí;

94.   poukazuje na to, že veškeré hodnocení lidských práv určité země by mělo obsahovat analýzu základních práv pracovníků, jak jsou zakotvena v článku 23 Všeobecné deklarace lidských práv, v článku 22 ICCPR a v článku 8 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

95.   žádá Komisi, aby zařadila systematické sledování lidských práv do všech dokumentů o strategii pro jednotlivé země, dokumentů o regionální strategii, do národních orientačních programů, regionálních orientačních programů a akčních plánů; žádá Komisi, aby tyto dokumenty pravidelně aktualizovala tak, aby vždy odrážely nejnovější situaci ohledně lidských práv v daném místě, a aby při tom pořádala přiměřené konzultace s nevládními organizacemi;

96.   žádá Komisi o zprávu o tom, jak uvedla do praxe své vlastní návrhy ve sdělení Komise o úloze Evropské unie při podpoře lidských práv a demokratizaci ve třetích zemích z května 2001, po níž bude následovat pečlivá revize;

97.   žádá Komisi, aby vypracovala strategii na podporu uplatňování všech pokynů EU v oblasti lidských práv všemi nadnárodními společnostmi jako součást provádění svého nedávného sdělení o sociální odpovědnosti společností ze dne 23. března 2006 (KOM(2006)0136);

98.   znovu zdůrazňuje, že vnitřní politiky EU nesmějí být prostě a pouze konzistentní s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv, ale musí sloužit jako příklad souladu s těmito předpisy; v tomto ohledu vyjadřuje obavy, že současná opatření pro řízení migračních toků ne vždy dokáží v praxi poskytnout uprchlíkům ochranu; vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že řízení migračních toků se nestane podmínkou pro rozvoj spolupráce s třetími zeměmi a že pilotní programy regionální ochrany budou i nadále zaměřeny na ochranu, dostane se jim dostatečného množství zdrojů, budou probíhat dlouhodobě, budou plně koordinovány s humanitárními a rozvojovými politikami EU a budou založeny na zásadách mezinárodní solidarity;

99.   zdůrazňuje, že v boji proti obchodu s lidmi by mělo být uplatňováno ve vztahu k obětem tohoto obchodu hledisko lidských práv, a v tomto ohledu vítá skutečnost, že plán EU týkající se osvědčených postupů, norem a způsobů práce pro boj proti obchodu s lidmi a jeho předcházení(20) , který předložila Rada, je zaměřen na ochranu obětí a vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly úmluvu Rady Evropy o akcích proti obchodu s lidmi;

100.   naléhá na Radu a Komisi, aby stanovily měřítka pro všechny konzultace ohledně lidských práv za účelem větší provázanosti politiky a politického dialogu;

Účinnost zásahů Evropského parlamentu v případech lidských práv

101.   vítá svou rostoucí úlohu v oblasti lidských práv a při ochraně závazků zlepšovat situaci v oblasti lidských práv na celém světě pomocí kontroly činností ostatních institucí a zejména pomocí Sacharovovy ceny;

102.   vítá první rok činnosti podvýboru pro lidská práva v rámci Výboru pro zahraniční věci, jenž se řídil aktivitami Parlamentu a stal se opěrným bodem aktivit týkajících se lidských práv, které v posledním volebním období chyběly, včetně pravidelných zpráv od předsednictví, Komise, osobního zástupce pro lidská práva, vysokého komisaře OSN pro lidská práva, zvláštních zpravodajů OSN a komisaře Rady Evropy pro lidská práva, četných slyšení, výměn názorů, odborných posudků a studií a rovněž začlenění otázek týkajících se lidských práv do práce Výboru pro zahraniční věci;

103.   zdůrazňuje, že je třeba, aby byly problematiky týkající se lidských práv začleněny do práce všech parlamentních výborů a delegací, které se zabývají vnějšími vztahy Evropského parlamentu; v tomto ohledu upozorňuje zejména na práci, kterou vykonal Výbor pro rozvoj, když organizoval pravidelné debaty o otázkách lidských práv, a vyzývá Komisi a Radu, aby sledovaly závěry těchto a jiných debat o lidských právech, které se v Parlamentu vedou;

104.   v tomto ohledu zdůrazňuje, že podvýbor pro lidská práva se v roce 2005 zaměřil na zavedení nástrojů EU pro lidská práva, jako jsou pokyny EU týkající se ochrany obhájců lidských práv, a stanovil v této souvislosti systém koordinace s představiteli orgánů OSN pro lidská práva; pokládá za prioritu pokračovat v úzké spolupráci s představiteli a orgány OSN a Rady Evropy, aby se zajistila větší důslednost a koordinace v oblasti lidských práv;

105.   je toho názoru, že efektivnost práce Parlamentu v oblasti lidských práv by bylo možné zvýšit řadou způsobů, např. prostřednictvím intenzivnější kontroly aktivit Rady a Komise ve vztahu k zemím, které mají problémy s dodržováním lidských práv, a systematického monitorování a včasného posuzování dopadu všech prohlášení o lidských právech, jež byla učiněna v usneseních, a jejich uplatňování; navrhuje, že podvýbor by měl zvážit vytvoření malých neformálních pracovních skupin, které by monitorovaly každou část pokynů, aby byly schopny lépe sledovat práci Rady v tomto ohledu a předkládat návrhy;

106.   žádá podvýbor pro lidská práva, aby systematicky sledoval plnění usnesení o lidských právech přijatých v souladu s článkem 115 a aby zvýšil úsilí s cílem aktivně se zabývat externími otázkami v oblasti lidských práv při všech činnostech Parlamentu včetně práce ostatních výborů a parlamentních delegací;

107.   je toho názoru, že by tento podvýbor měl zlepšit dopad na politiku a programování tím, že bude blíže sledovat pracovní programy Rady a Komise, zejména práci COHOM (pracovní skupiny Rady pro lidská práva), tím, že ho budou členové COHOM pravidelně zvát, a vyzývá k tomu, aby byli poslanci Evropského parlamentu systematicky zváni k návštěvě informačních schůzek, jako jsou schůzky pořádané s nevládními organizacemi, a schůzek, kde se podávají zprávy týkající se dialogu se třetími zeměmi o lidských právech; očekává ujištění, že taková pozvání budou nyní zasílána soustavněji;

108.   žádá předsednictvo Parlamentu a konferenci předsedů, aby zvážily, zda lze přijmout opatření ke zvýšení politické podpory poskytované poslanci při plenárních zasedáních při hlasování o naléhavých usneseních Parlamentu podle článku 115, např. přesunem doby hlasování na vhodnější dobu;

109.   žádá, aby měl podvýbor pro lidská práva konstruktivnější úlohu při vypracovávání důsledných a průhledných kritérií výběru naléhavých témat, tak aby byly zásahy Parlamentu včasné a měly co největší dopad; vyzývá členy podvýboru, aby se podělili o své odborné zkušenosti v této oblasti a aby se ujali aktivnější a rozhodnější úlohy při navrhování naléhavých usnesení; navrhuje, aby se za tímto účelem vytvořila stálá pracovní skupina složená ze členů tohoto podvýboru;

110.   vítá návrh pokynů pro parlamentní delegace o návštěvách v třetích zemích; žádá předsednictvo Parlamentu a Konferenci předsedů, aby zvážily opatření, která by bylo možno přijmout ke zvýšení viditelnosti a systematického používání těchto pokynů; zdůrazňuje, že jakákoli mise do třetí země by systematicky měla obsahovat jako téma otázky lidských práv a že by měli být všichni účastníci před návštěvou a během návštěvy plně informováni o stavu lidských práv;

111.   vítá aktivní úlohu podvýboru, Výboru pro zahraniční věci a předsedy Evropského parlamentu při zdůrazňování případů nespravedlnosti na celém světě, zejména prostřednictvím udílení Sacharovovy ceny; k tomuto poslednímu bodu podotýká, že by se cena měla veřejně udílet laureátovi osobně při slavnostním předávání;

112.   vítá slib učiněný Parlamentem, že se bude zabývat složitou otázkou prosazování lidských práv souběžně s probíhajícím bojem proti mezinárodnímu terorismu; upozorňuje, že pokud chce být EU na mezinárodní scéně důvěryhodným aktérem, má důslednost v přístupu EU k různým otázkám lidských práv prvořadý význam; připomíná své rozhodnutí ze dne 18. ledna 2006(21) o zřízení dočasného výboru k domnělému zapojení CIA a případně členských států EU nebo přistupujících států do procesu mimořádného převozu zajatců, který zahrnuje převoz zajatců do "tajných věznic", kde mohou být podrobováni mučení; očekává zprávu a závěry tohoto výboru;

113.   vyzývá Radu a Komisi, aby vzhledem k nadcházející konferenci EU–USA, která se má konat v červnu 2006, a v souladu s expertní zprávou komise OSN pro lidská práva vybídly vládu Spojených států k okamžitému uzavření věznice na Guantánamu a trvaly na tom, aby se se všemi vězni zacházelo podle humanitárního práva a aby se jim bez průtahů dostalo spravedlivého veřejného soudního řízení před kompetentním, nezávislým a nestranným soudem;

114.   těší se, že obdrží výsledky studie dopadu určené k analýze a vyhodnocení dopadu svých činností v oblasti lidských práv;

115.   bere na vědomí stále projednávané návrhy na posílení své úlohy při podpoře demokracie, které by měly podporovat práci klíčových výborů a delegací, umožnily by pozorování politického vývoje v zemích zapojených do politiky sousedství i mimo ně a posílily by informační síť mezi národními parlamenty v celé EU;

116.   bere na vědomí dosud stále projednávané návrhy na vytvoření Evropské nadace pro demokracii, která by pracovala s ostatními organizacemi věnujícími se demokratickému procesu, jako je Rada Evropy a OBSE, a na zvážení, jak vyvinout útvar na podporu demokracie a lidských práv, který bude mít EU k dispozici;

Zdroje věnované práci v oblasti lidských práv včetně sekretariátu Rady

117.   žádá Komisi, aby jmenovala alespoň jednu stálou osobu na každé delegaci ve třetích zemích, která bude odpovídat za sledování situace v oblasti lidských práv v dané zemi, za podporu mezinárodních standardů v oblasti lidských práv a která bude pověřena vztahy s občanskou společností, jako jsou vztahy s obhájci lidských práv; žádá, aby tato osoba měla dostatečnou zkušenost v této oblasti, aby v případě potřeby mohla rozpoznat a řešit problémy; v této souvislosti žádá, aby zastoupení Komise pravidelně oficiálně zvala představitele občanské společnosti a aby tak ještě více podporovala práci obhájců lidských práv ve třetích zemích;

118.   žádá Komisi, aby posílila jednotku pro lidská práva na svém generálním ředitelství pro vnější vztahy a poskytla dodatečný personál, který by se zabýval všemi otázkami lidských práv, aby mohla plnit svou dodatečnou funkci jako jednotka poskytující zdroje; žádá také, aby jeden zaměstnanec v každé geografické jednotce získal dodatečnou odpovědnost pro oblast lidských práv;

119.   žádá, aby byly podvýboru pro lidská práva navýšeny finanční prostředky, aby mohli jeho členové více pracovně cestovat a navštěvovat černé skvrny na mapě lidských práv na světě a aby tak mohli upozornit na porušování mezinárodních předpisů o lidských právech;

120.   žádá Radu, aby posílila oddělení pro lidská práva na svém generálním sekretariátu, a zejména aby vytvořila nová místa pro odborníky se zkušeností v oblasti lidských práv a s odbornými znalostmi mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, kteří by byli nápomocni osobnímu zástupci pro lidská práva, a aby umožnila vhodné rozdělení práce v jeho úřadě, vzhledem ke zvýšení jeho odpovědnosti;

121.   podporuje návrh, aby všem zvláštním zástupcům jmenovaným Radou byl přidělen jeden odborník na lidská práva, který bude pracovat výhradně pro jejich kancelář; vyzývá tyto zástupce, aby se ve své práci systematicky zabývali problematikou lidských práv;

o
o   o

122.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a přistupujících a kandidátských zemí, Organizaci spojených národů, Radě Evropy, OBSE, vládám zemí uvedených v tomto usnesení a kancelářím hlavních nevládních organizací v oblasti lidských práv se sídlem v EU.

(1) Dokument Rady 12416/05 (2) Všechny příslušné základní texty lze zjistit z tabulky připojené ke zprávě A6-0158/2006 Výboru pro zahraniční věci (3) Úř. věst. C 379, 7.12.1998, s. 265; Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 262; Úř. věst. C 293, 28.11.2002, s. 88; Úř. věst. C 271, 12.11.2003, s. 576. (4) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1. (5) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3 (6) Úř. věst. L 287, 28.10.2005, s. 4. (7) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 375. (8) Přijaté texty, P6_TA(2006)0056. (9) Přijaté texty, P6_TA(2005)0436. (10) Rozhodnutí Rady 2003/659/SVV ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44). (11) Úř. věst. C 140 E, 9.6.2005, s. 153. (12) Přijaté texty, P6_TA(2005)0444. (13) Závěry Rady ze dne 12. prosince 2005, 15293/1/05 REV 1, příloha s. 14. (14) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1). (15) Přijaté texty , P6_TA(2005)0525 (16) Přijaté texty , P6_TA(2005)0414 (17) Rada poprvé schválila tyto pokyny v prosinci 2003. Obsahují standardní text a společné definice, které lze použít v právních nástrojích k uplatňování sankcí. Revize proběhla v prosinci 2005. (18) Úř. věst. C 201 E, 18.8.2005, s. 123. (19) Dne 23. ledna 2006 byl stav podepsání a ratifikace v 25 členských státech EU tento: podepsaly a ratifikovaly (pouze 5 členských států): Dánsko, Malta, Polsko, Švédsko a Spojené království (a rovněž kandidátská země Chorvatsko); podepsaly (11 členských států): Rakousko, Belgie, Kypr, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Španělsko (a rovněž kandidátské země Rumunsko a Turecko); nepodepsaly ani neratifikovaly (9 členských států): Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Portugalsko, Slovensko a Slovinsko (a rovněž kandidátská země Bulharsko). (20) Úř. věst. C 311, 9.12.2005, s. 1. (21) Přijaté texty , P6_TA(2006)0012