Evropský parlament ,

-   s ohledem na Zelenou knihu Komise o energetické účinnosti aneb Méně znamená více (KOM(2005)0265),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov(1) ,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií(2) (dále jen "směrnice o kogeneraci"),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů(3) ,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách(4) ,

-   s ohledem na směrnici Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(5) ,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (KOM(2005)0119) (dále jen "sedmý rámcový program"),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2001 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro zlepšení energetické účinnosti v Evropském společenství(6) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2000 o druhé zprávě Komise Radě a Evropskému parlamentu o stavu liberalizace na trzích s energií(7) ,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0160/2006),

A.   vzhledem k tomu, že energetická účinnost je vztah mezi energií dodávanou a energií spotřebovávanou,

B.   vzhledem k tomu, že spotřeba energie je historicky spojována s hospodářským růstem a zlepšení energetické účinnosti přináší oddělení spotřeby energie od ekonomického výstupu, čímž se zlepšuje energetická účinnost hospodářství,

C.   vzhledem k tomu, že k úsporám energie může docházet zlepšením energetické účinnosti,

D.   vzhledem k tomu, že energetická účinnost představuje největší, nejrychlejší a nejlevnější odpověď na výzvy zabezpečení zásobování energií, růstu a nestálosti cen energie a ohrožení životního prostředí,

E.   vzhledem k tomu, že spotřeba energie se v EU doposud zvyšovala průměrně o 1 % ročně a že energetická náročnost se během posledních 35 let snížila o třetinu, přičemž nedávno toto tempo prudce pokleslo,

F.   vzhledem k tomu, že k závěru, že by EU mohla ušetřit 20 % své stávající spotřeby energie při efektivním vynaložení nákladů, dospěla Komise na základě studií, jež nezohlednily vysoké ceny energie, které zažíváme dnes a budeme zažívat i v budoucnu,

G.   vzhledem k tomu, že snížení energetické náročnosti neznamená zpomalení růstu HDP,

H.   vzhledem k tomu, že energetická účinnost se významným způsobem podílí na zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v EU a na dosahování lisabonských cílů,

I.   vzhledem k tomu, že hrubá spotřeba energie v budovách představuje 27 %, v dopravě 20 % a v průmyslu 18 % celkové spotřeby,

J.   vzhledem k tomu, že na konečné spotřebě energie v EU s 25 členskými státy se v roce 2004 podílel průmysl 28 %, doprava 31 % a budovy 41 %,

K.   vzhledem k tomu, že ztráty vzniklé při přenosu a rozvodu elektrické energie dosahují v závislosti na vzdálenosti mezi dodavatelem a spotřebitelem průměrně 10-12 %, zatímco ztráty vzniklé při rozvodu tepla jsou více proměnlivé a závisejí nejen na vzdálenosti, ale i na způsobu izolace,

L.   vzhledem k tomu, že harmonizovaný a nebyrokratický systém směrných hodnot platný v celé EU může být užitečným nástrojem pro měření růstu energetické účinnosti,

M.   vzhledem k tomu, že existuje několik platných právních předpisů týkajících se energetické účinnosti, které jsou již účinné, a další předpis, který musí být proveden v průběhu roku, a do 1. června 2007 musí být přijaty v členských státech první vnitrostátní akční plány energetické účinnosti,

N.   vzhledem k tomu, že správné provedení a úplné uplatňování stávajících směrnic by významně přispěly ke zlepšení energetické účinnosti, čímž by se snížila energetická náročnost našeho hospodářství při efektivním vynaložení nákladů,

O.   vzhledem k tomu, že do výpočtu nákladové efektivity musí být zahrnuty i náklady spojené s nečinností a očekávané hospodářské přínosy včasných opatření a inovací, jakož i poznatků spojených s novými technologiemi, které přispějí ke snížení nákladů na zmírnění klimatických změn,

P.   vzhledem k tomu, že neexistuje rámcová směrnice pro energetickou účinnost v dopravě,

Q.   vzhledem k tomu, že nová dohoda o finančním rámci značně snížila rozpočtové prostředky určené na výzkum a vývoj,

R.   vzhledem k tomu, že energeticky účinné spotřebiče a technologie, jako jsou lampy, vypínače světel citlivé na pohyb, tepelná čerpadla, "chytré měřiče" na dálkové ovládání a "nástavby" plynových kotlů ("gas top-boxes"), a energetické služby jsou spotřebitelům k dispozici, přičemž však pronikání tohoto zboží a služeb na trh není velké, přestože Lisabonská strategie klade velký důraz na podporu začínajícího podnikání v oblasti čistých technologií, které je vnímáno jako nový potenciální zdroj zaměstnání,

S.   vzhledem k tomu, že k překonání propasti mezi technickými možnostmi a jejich využitím v praxi musí fungovat anbiciózní politika energetické účinnosti,

T.   vzhledem k tomu, že povinnosti průmyslu týkající se podílu na zlepšování energetické účinnosti a snižování emisí CO2 musí být vnímány na pozadí podpory výroby za vysokých standardů účinnosti a emisí a rozvoje inovativních technologií,

U.   vzhledem k tomu, že mnoho spotřebitelů se domnívá, že nemá potřebné informace o účinné spotřebě energie a o skutečných nákladech na energii, byli by však ochotni patřičně změnit své návyky, kdyby jim byly nabídnuty různé varianty tarifů a kdyby byli řádně informováni prostřednictvím uceleného systému značení obsahujícího podrobné údaje o energetické účinnosti spotřebičů a vozidel,

V.   vzhledem k tomu, že EU se má do roku 2020 stát nejvíce udržitelnou a energeticky účinnou ekonomikou na světě,

W.   vzhledem k tomu, že v otázce energetické účinnosti je zapotřebí úzké spolupráce evropské, vnitrostátní, místní a regionální úrovně a všech zainteresovaných stran, jakož i nezávislých odborníků,

1.   naléhavě žádá členské státy, aby v plném rozsahu uplatňovaly evropské směrnice v oblasti energetické účinnosti, zejména směrnice o energetické náročnosti budov, o kogeneraci, liberalizaci trhů s energií a energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách;

2.   žádá Komisi, aby zajistila, aby členské státy uplatňovaly veškeré existující právní předpisy EU v oblasti energie v plném rozsahu; navrhuje urychlit řízení o nesplnění povinnosti členským státem, aby si orgány EU vydobyly důvěryhodnost při vynucování evropského práva;

3.   připomíná, že kdyby členské státy plně uplatňovaly stávající právní předpisy EU, cíl EU ušetřit 20 % energie do roku 2020 by tím byl splněn na 50 %;

4.   vyzývá Komisi, aby poskytovala jasné a dostupné informace o stavu uplatňování energetických směrnic EU, a žádá Komisi, aby každý měsíc uveřejňovala na webových stránkách svého generálního ředitelství pro energetiku a dopravu aktuální informace;

5.   žádá Komisi, aby provedla rozbor vzájemného působení různých právních předpisů (např. směrnic o obchodování s emisemi, o velkých spalovacích zařízeních, o integrované prevenci a omezování znečištění, o kogeneraci apod.) při podpoře energetické účinnosti a jejich dopadu na odvětví, která jim podléhají;

6.   žádá Komisi, aby tam, kde může jednat na základě stávajících směrnic postupem projednávání ve výborech, tak neprodleně učinila; v tomto ohledu zdůrazňuje povinnost Komise vyplývající ze směrnice 2005/32/ES přijmout do května 2007 tzv. prováděcí opatření u těch kategorií výrobků, u nichž byl zjištěn vysoký potenciál pro snížení emisí skleníkových plynů při efektivním vynaložení nákladů;

7.   očekává se zájmem akční plán energetické účinnosti Komise a bude věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se zajistila jeho shoda s dřívějšími právními předpisy;

8.   vyzývá Komisi, aby v evropském akčním plánu energetické účinnosti vypracovala různé scénáře energetické účinnosti s konkrétním cílem zjistit jejich dopad na spotřebu energie, skladbu energie a snižování CO2;

9.   upozorňuje na skutečnost, že cena ropy, z níž vycházel cíl zelené knihy ušetřit energii ve výši 20 %, je nyní podstatně vyšší, čímž se značně zvýší nákladová efektivnost opatření na zvýšení energetické účinnosti; vyzývá proto Komisi, aby odpovídajícím způsobem zvýšila cíle úspor;

10.   vyzývá Komisi, aby v rámci akčního plánu energetické účinnosti navrhla praktická opatření, která by měla být přijata na evropské i vnitrostátní úrovni;

11.   vyzývá Komisi, aby předložila koherentní strategii pro zajištění dodávek energie, zvýšení energetické účinnosti a podporu obnovitelných energií; domnívá se, že by se jednotlivé oblasti politiky měly v tomto ohledu vzájemně doplňovat a že vzhledem k velkému počtu různých iniciativ, pravidel a projektů existujících na úrovni EU není pro spotřebitele často možné rozpoznat jejich jednotlivé cíle;

12.   domnívá se, že zvýšení investic do obnovitelných zdrojů energie a technologií na úsporu energie má klíčový význam, neboť jde o klíčové nástroje ke snížení poptávky po energii, k boji proti změně klimatu a k zajištění zásobování energií, a že EU by rovněž mohla mít značný prospěch z vývozu těchto technologií do zemí, které k investicím značných částek do ekologických technologií donutí exponenciální růst spotřeby energie; žádá proto, aby byly v sedmém rámcovém programu pro tyto technologie zaručeny značné finanční prostředky;

13.   vyzývá Komisi, aby v úzké shodě se členskými státy a Parlamentem a s plným ohledem na vědecké a ekonomické skutečnosti stanovila ambiciózní, ale realistický cíl nejméně 20% zlepšení v energetické účinnosti do roku 2020 a zvážila stanovení individuálních cílů pro jednotlivá odvětví s ohledem na vnitrostátní podmínky a předchozí úspěchy členských států a jejich schopnost přizpůsobit se připravovaným právním předpisům nebo právním předpisům již platným, které ještě mají být provedeny.

14.   zdůrazňuje, že cíl snížení o 9 % za devět let stanovený ve směrnici 2006/32/ES může být jen minimálním cílem; zdůrazňuje také, že přes rozdílnost trendů se cíl úspor v každé zemi pohybuje jednoznačně nad hodnotou jednoho procentního bodu ročně; vnímá nutnost vyžadovat větší úspory energie, pokud bude růst spotřeby energie pokračovat podle očekávání;

15.   rád by, aby Komise posoudila důsledky návrhů, které předložila k diskusi, na znevýhodněné členy společnosti; poznamenává, že zejména některé daňové návrhy pravděpodobně uvalí na tyto lidi nepřiměřenou zátěž;

16.   zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy přijaly vnitrostátní akční plány pro energetickou účinnost, které budou založeny na odvážných a realistických závazných jednoletých cílech; vyzývá členské státy, aby pro agentury provádějící tyto plány a pro příslušné programy vyčlenily přiměřené finanční prostředky na celostátní a místní úrovni;

17.   navrhuje, aby Komise provedla hodnocení dopadu administrativních nákladů na zavedení systému kontroly zisku dosaženého zvýšením energetické účinnosti; je přesvědčen, že zásada nákladů a přínosu by se měla používat u každého legislativního podnětu v oblasti energetické účinnosti a s ohledem na hospodářské náklady globálního oteplení a nejistoty zásobování energií, neboť energetická účinnost významně přispívá ke snižování emisí CO2 a zvyšování míry zabezpečení zásobování energií;

18.   doporučuje Komisi, aby systematicky vyhodnocovala očekávané výnosy a řadila navrhovaná opatření podle preference při upřednostnění těch oblastí a iniciativ, u nichž budou bezprostředně zřetelné podstatné výsledky, což na členské státy a jejich občany zapůsobí jako pozitivní příklad; v souladu s tím zastává názor, že totéž by se mělo odrazit i ve vnitrostátních akčních programech;

19.   domnívá se, že je třeba finančně podporovat místní agentury v oblasti energie a ochrany životního prostředí rovněž zřízením fondu energetické účinnosti, který by se primárně zaměřoval na projekty a programy rozptýlené po celé zemi; dále považuje za nutné podporovat a veřejně propagovat úlohu profesionálních zprostředkovatelů, odborníků, kteří mají rozsáhlé znalosti v oblasti energetiky a relevantních technologií a bohaté kontakty v různých příslušných odvětvích a mohou působit jako prostředníci mezi orgány veřejné správy a investory v daném odvětví;

20.   domnívá se, že při konfiguraci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů by mělo být zvažováno zapojení aktérů na místní a regionální úrovni a že ze stejného důvodu by měl být brán zvláštní ohled na účast místní a regionální úrovně na programech podpory EU, zejména při začleňování programu "Inteligentní energie – Evropa" do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci;

21.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala opatření pro energetickou účinnost s cílem zjistit jejich přijatelnost pro spotřebitele a aby své úsilí zaměřila na ta opatření, která mohou přinést prokazatelný prospěch v co nejkratší době;

22.   vyzývá k tomu, aby všechna opatření byla prováděna s ohledem na jejich dopad na malé a střední podniky (dále jen "MSP") a jejich konkurenceschopnost; zdůrazňuje důležitou roli, kterou MSP hrají při využívání možností energetické účinnosti v průmyslu; uvědomuje si, že MSP by mohly mít potíže při zavádění opatření týkajících se energetické účinnosti, jak je požadují evropské právní předpisy; vyzývá Komisi, aby této otázce věnovala zvláštní pozornost a poskytla pomoc, pokud to bude technicky a ekonomicky možné, ne pouze v podobě podpory Společenství, ale také poskytnutím cílené rady a vytvářením sítí, aby MSP získaly přístup k informacím a výměně názorů o nejlepších dostupných technologiích a osvědčených postupech;

23.   konstatuje nutnost podpořit úsilí o zlepšení energetické účinnosti z veřejných prostředků; domnívá se, že veřejné financování by mělo být přípustné pouze tam, kde je nezbytně nutné, zejména v počáteční etapě, po jejímž skončení by mělo být ukončeno a nahrazeno tržními mechanismy;

24.   konstatuje, že členské státy mohou mít potíže při zajišťování finančních prostředků na zavádění řady nákladově efektivních opatření týkajících se energetické účinnosti v důsledku bezprostředních nákladů na tato opatření, zejména v oblasti bydlení; vyzývá proto Komisi, aby zajistila odpovídající prostředky pro oblast bydlení ze strukturálních fondů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby zajistila alespoň to, aby členské státy mohly využívat až 10 % celkových prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj na zvyšování energetické účinnosti v bydlení;

25.   zastává nadále názor, že dokončení liberalizace trhů s energií je základním předpokladem pro zlepšení konkurenceschopnosti, řešení problému cen energie a zlepšení zajištění dodávek a energetické účinnosti, a proto vyzývá Komisi, aby dohlížela na provádění liberalizačního procesu v členských státech a intenzivněji mu napomáhala, podporuje ale tvorbu vyváženějšího rámce na podporu investic do zlepšování inovací a konkurence; konstatuje, že v takovémto rámci je třeba posílit regulační schopnosti členských států a EU;

26.   je přesvědčen, že při povzbuzování čerstvých investic do nových energetických výrobků a služeb mají rozhodující význam hospodářské pobídky a nástroje financování; věří, že účel finančních pobídek by proto měl být stanoven přesně a jasně, mj. s ohledem na konkurenceschopnost evropských výrobků a služeb;

27.   vyzývá Komisi, aby vytvořila právní prostředí, které by podporovalo a přispívalo k využití plného potenciálu vysoce účinných zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, zvláště v průmyslu a mikrokogenerace u MSP, a žádá členské státy, aby směrnici o kogeneraci provedly způsobem, který by odrážel realistický a ekonomicky uskutečnitelný přístup a zabránil vytvoření bariér vůči tomuto typu investic; vyzývá dále členské státy, aby plně využily stávající technologie – včetně trigenerace – využívající energii, která je v současné době promrhaná při průmyslové a energetické výrobě, a rozšířily jejich použití;

28.   naléhavě vyzývá členské státy k úplnému provedení směrnice o kogeneraci, aby se plně realizoval obrovský potenciál úspor energie, který kombinovaná výroba tepla a elektřiny skýtá, a volá po evropské iniciativě pro kogeneraci, která by tuto směrnici doplňovala a směřovala by k zajištění jasných a viditelných výsledků v nadcházejících letech; domnívá se, že podpora kombinované výroby tepla a elektřiny by měla být zohledněna ve všech souvisejících oblastech politiky EU, mj. v politice životního prostředí, výzkumu, vzdělávání, hospodářské soutěže, průmyslové, obchodní a regionální politice;

29.   je toho názoru, že daňová opatření mohou být účinná jako pobídka i jako odstrašující prostředek a měla by se používat jako nástroj na podporu energetické účinnosti a k urychlení zavedení energeticky účinných řešení; zdůrazňuje, že součástí daňového systému by měla být zásada "znečišťovatel platí";

30.   je toho názoru, že zdanění hraje v posílení energetické účinnosti významnou úlohu; je přesvědčen, že ve vnitrostátních daňových systémech členských států je nutno usilovat o zajištění toho, aby zvýhodňovaly praxi podporující energetickou účinnost;

31.   domnívá se, že multilaterální banky a veřejné finanční instituce by měly založit Fond energetické účinnosti, který by poskytoval prostředky na projekty energetické účinnosti; zastává názor, že cíle energetické účinnosti by měly být zabudovány i do politik v ostatních odvětvích, zejména do politiky rozpočtové, dopravní a soudržnosti; domnívá se, že za účelem aktivního zapojení místních partnerů a osob s rozhodovací pravomocí musí být navrženy inovační mechanismy financování a smluvní nástroje, jako jsou mikropůjčky a společné podniky soukromých firem a obcí;

32.   na základě kladných zkušeností s domácími spotřebiči se domnívá, že je zapotřebí prozkoumat možnosti rozšíření značení energetické účinnosti, nebo jiných řešení opírajících se o informování spotřebitelů, i na jiné výrobky;

33.   vyzývá Komisi a členské státy, aby povzbuzovaly místní orgány k přijímání inovačních opatření na zajištění účinného využívání energetických zdrojů, včetně zvýšení výroby energie z alternativních zdrojů pomocí daňových úlev a vyšší finanční podpory ze strany EU;

34.   je toho názoru, že by měly existovat pobídky pro zlepšení infrastruktury a propojení, aby se snížily ztráty při přenosu a rozvodu; je přesvědčen, že výrobní kapacity by měly být na územích států racionálně rozmístěny co nejblíže místům spotřeby elektrické energie; konstatuje, že pro decentralizovanou výrobu jsou obzvláště vhodné obnovitelné zdroje energie;

35.   konstatuje, že přenos a rozvod elektrické energie jsou zodpovědné za ztrátu až 10 % vyrobené elektřiny; upozorňuje na skutečnost, že v některých členských státech činí tyto ztráty více než 20 % vyrobené elektřiny; vyzývá členské státy, aby naléhavě přijaly opatření k minimalizaci ztrát v sítích pro přenos a rozvod elektrické energie;

36.   naléhá na členské státy, aby urychleně provedly směrnici 2002/91/ES; žádá Komisi, aby urychleně vyhodnotila její dopad na spotřebu energie a na hospodářství a v případě kladných závěrů uvažovala o možnosti postupně rozšířit působnost směrnice na veškeré budovy, aby zejména zajistila, aby se povinnost uvést při renovaci prvků (např. střešních izolací, oken) normy jejich energetické účinnosti do souladu se současnými novými stavebními normami vztahovala i na všechny stávající budovy určené k bydlení menší než 1000 m2, přičemž by se opírala o podobné podněty, které už existují v členských státech;

37.   naléhavě vyzývá Komisi, aby při příštím přezkoumání směrnice 2002/91/ES vyvinula větší úsilí o podporu využívání pasivních nebo přírodních zdrojů osvětlení, chlazení a vytápění a aby navrhla rozšíření působnosti směrnice na zařízení občanské vybavenosti a jiné prostory než budovy v úzkém slova smyslu;

38.   zdůrazňuje značný význam vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti a potřebu širokého informování veřejnosti o nich, aby vlivnou úlohu při jejich sestavování a sledování mohla sehrát i společnost, nevládní organizace, průmysl a politici;

39.   volá po evropské iniciativě pro budovy, v jejímž rámci by bylo koordinováno zvyšování norem energetické náročnosti nových budov a vytvářeny pobídky k urychlení renovace budov stávajících; domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být zaměřena na pasivní vytápění a chlazení; dále se domnívá, že k maximalizaci ekonomické účinnosti musí být v rámci uvedené iniciativy koordinováno rovněž úsilí architektů, developerů, vlastníků a místních politiků a prováděno odborné vzdělávání správců budov;

40.   zdůrazňuje, že je třeba rozšířit rozsah platnosti směrnice 2002/91/ES tak, aby zahrnovala všechny podstatné renovace budov všech velikostí a poskytnout odpovídající finanční prostředky na urychlení renovace bloků budov, u kterých je možno očekávat největší úspory; domnívá se, že tyto projekty by měly být případně spojeny s renovací systémů oblastního vytápění, které dodávají teplo do těchto budov; bere přitom na vědomí, že oblastní vytápění není realizovatelné, nepřesahuje-li počet obyvatel určitou mezní hodnotu;

41.   domnívá se, že je třeba silně podporovat renovaci a modernizaci systémů oblastního vytápění a kogeneraci tím, že budou stanoveny jednoznačné cíle a pobídky;

42.   naléhavě žádá, aby budovy evropských orgánů splňovaly nejvyšší normy v oblasti energetické účinnosti, aby se mohly stát středisky inovací;

43.   je přesvědčen, že členské státy by měly jít příkladem při zavádění závazných opatření v oblasti energetické účinnosti ve veřejném sektoru, mimo jiné zakoupením energeticky úsporných vozidel při obnově vozového parku veřejné hromadné dopravy a používáním norem energetické účinnosti při větších renovacích budov, včetně např. kritérií energetické účinnosti ve veřejných zakázkách; v této souvislosti vítá zavedení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti;

44.   domnívá se, že tyto akční plány by měly všude tam, kde je to možné, vytvářet nákladově efektivní, ucelené a s trhem slučitelné rámcové podmínky podléhající hodnocení dopadů; dále se domnívá, že akční plány by měly být mimo to slučitelné s úlohou každého aktéra ve struktuře trhu energií;

45.   vítá partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, neboť mohou přinést významné výsledky, konstatuje, že při společném cíli zvyšování energetické účinnosti v EU je společný účinek spojených snah veřejného a soukromého sektoru větší než součet účinků individuálních snah (například u informačních kampaní a šíření osvědčených postupů);

46.   vyzývá Komisi k podpoře vytváření volného trhu energetických služeb se stejným zacházením a průhledností pro všechny účastníky trhu, který by energetické společnosti mohl přivést k rozvoji alternativního podnikání v oblasti energetické účinnosti a přimět je k výraznému podílu na snižování spotřeby;

47.   vyzývá evropské orgány, aby šly příkladem a omezily emise skleníkových plynů při různých svých činnostech tím, že zvýší energetickou účinnost kancelářských budov a veškerého používaného zařízení, zajistí cestování s nízkým obsahem uhlíku apod.; domnívá se, že zvláštní úsilí by mělo být vyvinuto v souvislosti s cestami poslanců Evropského parlamentu, z čehož vyplývá, že musí dojít k přehodnocení umístění Parlamentu v několika lokalitách, vozidel s nízkou spotřebou uhlíku pro oddělení řidičů apod;

48.   vyzývá Komisi a členské státy, aby do výběrových kritérií pro zadávání veřejných zakázek začleňovaly vysokou úroveň energetické účinnosti;

49.   poukazuje na to, že společnosti poskytující energetické služby mohou prostřednictvím smluv o energetické úspornosti poskytovat služby potřebné při renovaci budov a týkající se zlepšení energetické účinnosti bez nutnosti počátečních investic ze strany dodavatele;

50.   domnívá se, že v rámci přezkumu pokynů Společenství ohledně státní podpory na ochranu životního prostředí je třeba přijmout kroky k dalšímu povzbuzování investic do opatření týkajících se energetické účinnosti;

51.   zdůrazňuje, že fondy regionální politiky EU by mohly být využívány také k financování meziregionálních projektů na podporu přenosu know-how do členských států s nedostatečným vývojem rozvinutých technologií pro energetickou účinnost;

52.   připomíná členským státům, že společně s Komisí a jejími iniciativami ohledně "energetického vzdělávání" je poskytování informací občanům především odpovědností vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, a volá po usnadnění dostupnosti informací občanům a soukromému sektoru; domnívá se, že tyto informace by měly zahrnovat údaje o dostupnosti stávajících a nákladově efektivních technologií a o rostoucím nedostatku zdrojů; vyzývá Komisi, aby společně s příslušnými vnitrostátními, místními a regionálními orgány podporovala kampaň v celé EU za zlepšování informovanosti a povědomí o osvědčených postupech týkajících se energetické účinnosti a podporovala sítě excelence;

53.   znovu zdůrazňuje význam směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(8) (dále jen "směrnice o systému obchodování s povolenkami na emise v EU") pro řízení zlepšování energetické účinnosti v průmyslu, snižování emisí CO2 a plnění kjótských závazků EU platných v současnosti i po roce 2012; volá po zahrnutí odvětví letecké přepravy do systému obchodování s povolenkami na emise v EU;

54.   vyzývá členské státy, regionální a místní orgány, aby omezily byrokracii bránící občanům a soukromému sektoru ve využívání veřejných pobídek k účinnější spotřebě energie;

55.   konstatuje, že komunální odpad obsahuje značné množství chemické energie, která by mohla být ekonomicky využita, kdyby se zlepšily také podmínky ochrany životního prostředí;

56.   zdůrazňuje existenci značných energetických rezerv v uhlí a technologických možností na účinné a čisté spalování uhlí a jeho konverzi na paliva pro plynové a naftové motory;

57.   upozorňuje členské státy na potřebu modernizace starých zařízení na výrobu tepla a elektrické energie;

58.   věří, že vzhledem k tomu, že se EU rozkládá v několika časových pásmech, mohou přeshraniční elektrické sítě usnadnit zásobování energií ve špičkách a značně snížit ztráty způsobené nutností udržovat záložní výrobní kapacity;

59.   vyzývá členské státy a regiony s velkými průmyslovými aglomeracemi, aby vyhodnotily potenciál kombinované výroby tepla a elektrické energie a množství odpadní energie v těchto oblastech;

60.   vyzývá Komisi, aby plně využila zkušeností získaných členskými státy v projektech SAVE a "Energeticky inteligentní Evropa" a aby znásobila své úsilí o šíření a sdílení osvědčených postupů;

61.   vítá iniciativu Komise CARS21 a je přesvědčen, že pro dopravu je nezbytný integrovaný přístup; má však za to, že tento přístup by neměl spočívat ve snížení závazků žádné ze zainteresovaných stran; zdůrazňuje význam rámcové směrnice o energetické účinnosti v dopravě; vyzývá Komisi a členské státy, aby přišly s iniciativami pro udržitelnou vnitrostátní dopravu, které by se zaměřily na městskou mobilitu, železniční infrastrukturu, energeticky účinnější automobily a alternativní způsoby dopravy; domnívá se, že by EU měla vyhodnotit stávající normy účinnosti pro automobily a v případě potřeby navrhnout nové, a to po vyhodnocení dobrovolných dohod s automobilovým průmyslem;

62.   věří, že posouzení fungování měst z energetického hlediska, co se týče městské dopravy, a zejména propojení dopravních systémů, by mělo být upřednostněno a patřičně zastoupeno mezi kritérii podpory ze strukturálních fondů;

63.   konstatuje, že nově vyvinutá letadla již mají výrazně nižší spotřebu paliva, přesto však vyzývá k urychlení výzkumu v tomto odvětví;

64.   připomíná, že zhruba 59 % ropy spotřebované v Evropě v roce 2004 bylo použito v odvětví dopravy a zbývajících 17 % připadlo na použití v budovách, 16 % na jiné než energetické použití a 8 % na použití v průmyslu; konstatuje, že Komise předpokládá růst poptávky v odvětví dopravy do roku 2030 o nejméně 30 %, s nárůstem v letecké dopravě až o 5 % ročně, což povede ke zvyšování emisí a závislosti na dovážené energii;

65.   pokud jde o dopravu, volá po komplexní strategii postupného vysazení fosilních paliv v odvětví dopravy a minimalizace emisí CO2 z něj, včetně značného zvýšení výroby a užívání nejnovějších biopaliv v souladu se strategií Komise týkající se biopaliv a výrazného posílení rozpočtových pobídek pro vozidla s nízkými emisemi, jak již Komise navrhla ve svém návrhu směrnice Rady o daních v oblasti osobních vozidel (KOM(2005)0261);

66.   rovněž považuje na naléhavé, aby Komise předložila návrhy na trvalé zlepšování energetické účinnosti a úspor v odvětví dopravy v dlouhodobém horizontu, včetně legislativních návrhů na: a) zvýšení palivové účinnosti u osobních a nákladních automobilů na dvojnásobek, b) přechod dopravy ze silniční a letecké na železniční a vodní a c) zvýšení podílu veřejné dopravy;

67.   domnívá se, že růst dopravy – a především dopravy silniční – je jednou z hlavních překážek zkrocení evropské poptávky po energii; vyzývá Komisi, aby přezkoumala pokrok dosažený v rámci dobrovolné dohody s evropskými výrobci automobilů a v případě potřeby zvážila další opatření na dosažení stanovených cílů;

68.   domnívá se, že dobrý potenciál na podporu nových a účinnějších řešení mobility, zejména ve velkých městech, nabízejí podnikové vozové parky; vyzývá členské státy, aby k podpoře účinnějších dopravních prostředků používaly veřejné zakázky a daňové úlevy, a tím přispívaly k budování trhů s čistšími a účinnějšími vozidly a palivy;

69.   vyzývá členské státy, aby podpořily programy na transformaci trhů, které urychlí rozšíření nejúčinnějších dostupných technologií, jako je kombinovaná výroba tepla a elektřiny, a nejnovějších špičkových technologií na trhu, jako jsou energeticky účinné spotřebiče třídy "A+/A++", a žádá Komisi, aby zvážila zavedení přístupu "top runner" v Evropě;

70.   podporuje harmonizaci norem na vnitřním trhu prostřednictvím zavedení systémů označování a měřítek, v souvislosti s mezinárodními obchodními jednáními však zdůrazňuje potřebu převést tyto normy na mezinárodní úroveň;

71.   žádá Komisi, aby pravidelně přezkoumávala a z hlediska technologického vývoje revidovala základní nástroje jako normy označování a energetické účinnosti;

72.   zdůrazňuje význam transformace evropského trhu se spotřebiči, kancelářským vybavením, spotřební elektronikou a průmyslovými stroji směrem ke zvýšení energetické účinnosti; věří, že je možné jí dosáhnout zavedením přísnějších požadavků na minimální normy, progresivními programy veřejných zakázek, cílenými informačními kampaněmi a lepším označováním energetických vlastností;

73.   zastává názor, že v současné době by nemělo být pokračováno v systému obchodovatelných "bílých certifikátů", neboť je třeba vyčkat na výsledky obchodování s emisemi a nejprve z hlediska dosavadních zkušeností optimalizovat systém obchodování s emisemi;

74.   zdůrazňuje, že před případným zavedením systému bílých certifikátů je třeba s přesností ověřit jeho účinky; konstatuje, že stejných úspor lze dosahovat i jinými způsoby;

75.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti úspor energie v zemědělství a zahrnula je mezi své iniciativy v této oblasti;

76.   vyzývá Komisi a členské státy k podpoře šíření výrobků a technologií, které zajišťují, aby zboží a spotřebiče využívající energii spotřebovávaly energii pouze tehdy, když je to skutečně zapotřebí (např. osvětlení reagující na pohyb a spotřebiče bez pohotovostního režimu);

77.   vyzývá členské státy, aby dbaly na přísnost a účinnost svých systémů tržního dozoru, aby na trh EU nebyly uváděny spotřebiče nesplňující stávající pravidla označování EU;

78.   volá po brzkém zavedení označení "spotřeba energie na kilometr" v odvětví dopravy, aby se spotřebitelé mohli rozhodovat například mezi železniční, leteckou a automobilovou dopravou ve světle informací o jejich energetických dopadech;

79.   dále se domnívá, že systém označování automobilů EU by měla posílit opatření na zvyšování tržního podílu automobilů s nízkými emisemi CO2 nebo napájených biovodíkem, jakož i taková opatření, jako je mnohem přísnější vynucování maximální povolené rychlosti, zkvalitňování systémů řízení silniční dopravy a infrastruktury a podpora zlepšování řidičských dovedností;

80.   domnívá se, že k využití potenciálu energetické účinnosti je zapotřebí vysoká úroveň výdajů na výzkum a vývoj na vnitrostátní i evropské úrovni, a v tomto ohledu kritizuje rozhodnutí hlav států a vlád o finančním rámci na období 2007 – 2013 a z něj vyplývající zkrácení sedmého rámcového programu; považuje za zásadní, aby EU byla na prvním místě například při upřednostnění výdajů na výzkum v oblasti energetické účinnosti v rámci sedmého rámcového programu s ohledem na značný potenciál pro energetickou účinnost, pro snížení emisí a celosvětový trh s novými a energeticky účinnými zařízeními a systémy, a aby šla příkladem i nesnížením rozpočtu sedmého rámcového programu v oblasti energetické účinnosti, a obrací se na členské státy, průmysl a sedmý rámcový program, aby ve všech těchto oblastech dosáhly úspěšných demonstrací; domnívá se, že významnou úlohu při podpoře nových technologií a jejich uvádění na trh musí sehrát rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci;

81.   zdůrazňuje, že v příslušných evropských finančních nástrojích, jako jsou strukturální fondy, Fond soudržnosti, programy výzkumu a vývoje a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci, by měly být podstatně více upřednostněny investice do zachování energie a energetické účinnosti; vyzývá mezinárodní finanční instituce, mj. Evropskou investiční banku, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, Světovou banku a také veřejné banky na vnitrostátní úrovni, aby do všech svých aktivit promítly postupy energetického auditu, aby měly vyčleněná specializovaná oddělení pro zachování energie, aby iniciovaly zvláštní systémy půjček na jejich investice, například na urychlenou renovaci budov nebo veřejné dopravní infrastruktury a na usnadnění přístupu zájemců o investice do energetické účinnosti k rizikovému kapitálu, a konečně aby u investic do energetické účinnosti zavedly standardizované hodnocení rizik za účelem omezení administrativní zátěže;

82.   žádá rozšíření působnosti Fondu soudržnosti na oblasti jako energetická účinnost a na opatření k podpoře čistých městských komunikačních systémů a systémů veřejné dopravy, což bude obzvlášť cenné pro nové členské státy, v nichž se nachází největší potenciál úspor energie;

83.   vyzývá Komisi, aby při přípravě budoucích politik či legislativních návrhů přijala horizontální přístup, a aby tak zajistila zohlednění kritérií energetické účinnosti všude bez rozdílu; dále se domnívá, že v řízeních o udělení grantů Společenství by energetická účinnost měla být důvodem ke zvýhodnění;

84.   uznává, že vlastní zdroje Komise v oblasti energetické účinnosti neodpovídají ani jejím ambicím v této oblasti, ani naléhavosti opatření; vyzývá předsedu Komise, aby zajistil navýšení vyčleněných prostředků vedoucí k souladu mezi ambicemi Komise v této oblasti a jejími vlastními zdroji;

85.   vyzývá členské státy a Komisi, aby zlepšily mezinárodní spolupráci v oblasti energetické účinnosti a zajistily, aby nové předpisy a normy neštěpily globální trh;

86.   věří, že podpora energetické účinnosti na celosvětové úrovni bude přinejmenším stejně důležitá jako dialog se zeměmi vyrábějícími energii; věří, že energetická účinnost musí být zohledněna v zahraniční politice EU, a to nejen v rozvojové spolupráci, ale i v rámci dialogu se zeměmi vyrábějícími energii a s protějšky EU v rozvíjejících se ekonomikách (včetně Číny, Indie a Brazílie), v zemích východní Evropy, Balkánu a Středomoří, jakož i v afrických, karibských a tichomořských zemích;

87.   zdůrazňuje, že v současné době je v Evropě okolo 188 milionů domácích spotřebičů starších deseti let a jejich nahrazením by bylo možné ušetřit okolo 50 % energie, kterou spotřebovávají; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby urychlily nahrazování spotřebičů vhodnými ekonomicky zaměřenými opatřeními, jako jsou daňové stimuly pro výrobce nebo kampaně na poskytování slev spotřebitelům;

88.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala potenciál inteligentního využití informačních a komunikačních technologií k posílení energetické a materiálové účinnosti prostřednictvím využívání menšího množství materiálu, inteligentních budov, náhradní dopravy apod. a aby na povzbuzení takového vývoje vytvořila potřebné politické rámce;

89.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala příležitosti k účinnějšímu používání energie, které nabízí vnitřní trh elektrické energie, aby se maximalizovalo využití komparativních výhod vybraných zemí v účinné výrobě energie s nízkým podílem uhlí, a aby zároveň zvážila, zda má systém národních kvót na snižování emisí smysl v situaci zvýšeného přeshraničního obchodu;

90.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65. (2) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50. (3) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29. (4) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64. (5) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16. (6) Úř. věst. C 343, 5.12.2001, s. 190. (7) Úř. věst. C 121, 24.4.2001, s. 451. (8) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.