Evropský parlament ,

-   s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný "Na cestě k evropskému rámci kvalifikací pro celoživotní vzdělávání" (SEK(2005)0957),

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí integrovaný akční program v oblasti celoživotního vzdělávání (KOM(2004)0474), předložený Komisí,

-   s ohledem na návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání, předložený Komisí (KOM(2005)0548),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Modernizace vzdělávání a odborné přípravy: zásadní příspěvek k prosperitě a sociální soudržnosti v Evropě – Předloha společné zprávy Rady a Komise o pokroku z roku 2006 týkající se provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010" (KOM(2005)0549),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass)(1) ,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(2) ,

-   s ohledem na společné prohlášení evropských ministrů školství přijaté na jejich zasedání v Boloni dne 19. června 1999, na kterém byl stanoven cíl vytvořit do roku 2010 evropský prostor vysokoškolského vzdělávání s cílem podporovat zaměstnatelnost a mobilitu evropských občanů a mezinárodní konkurenceschopnost evropského systému vysokoškolského vzdělávání,

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která na svém zasedání ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu stanovila pro Evropskou unii strategický cíl stát se nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, a zejména s ohledem na zmínku o "vzdělávání a odborné přípravě pro život a práci ve znalostní společnosti",

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Učinit z Evropy prostor pro celoživotní vzdělávání" (KOM(2001)0678),

-   s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním vzdělávání(3) ,

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která zasedala v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, zejména na přijatý cíl učinit ze systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě do roku 2010 celosvětové měřítko kvality, a také na výzvu podniknout další kroky k zavedení nástrojů určených k zajištění transparentnosti diplomů a kvalifikací, včetně podpory činností podobných boloňskému procesu v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,

-   s ohledem na prohlášení o posílení evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, které evropští ministři školství a Evropské komise schválili na svém setkání v Kodani ve dnech 29. a 30. listopadu 2002 – " Kodaňská deklarace" –; cílem tohoto prohlášení je zvýšit dobrovolnou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem podpořit vzájemnou důvěru, transparentnost a uznávání schopností a kvalifikací a vytvořit tak základ pro větší mobilitu a snadnější přístup k celoživotnímu vzdělávání,

-   s ohledem na usnesení Rady ze dne 19. prosince 2002 o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy(4) ,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Akční plán Komise pro dovednosti a mobilitu" (KOM(2002)0072),

-   s ohledem na společnou průběžnou zprávu Rady a Komise ze dne 26. února 2004 o zavádění lisabonské strategie nazvanou "Vzdělávání a odborná příprava 2010: úspěch Lisabonu závisí na okamžitých reformách", která vyzvala k vypracování evropského rámce jako základního přínosu k uskutečňování lisabonské strategie, přičemž by tento rámec byl společným měřítkem, který by umožňoval a podporoval transparentnost, převoditelnost a uznávání kvalifikací a schopností,

-   s ohledem na sdělení z Maastrichtu ze dne 14. prosince 2004 o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, v němž ministři 32 evropských zemí odpovědní za odborné vzdělávání a přípravu, evropští sociální partneři a Evropská komise schválili, že bude dána priorita vypracování otevřeného a pružného evropského rámce kvalifikací, založeného na transparentnosti a vzájemné důvěře, který bude společným měřítkem k usnadnění uznávání a převoditelnosti kvalifikací jak pro odborné vzdělávání a přípravu, tak i pro obecné (středoškolské a vysokoškolské) vzdělávání,

-   s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států, kteří se sešli na zasedání Rady v Bruselu ve dnech 27. a 28. května 2004, o společných evropských zásadách pro identifikaci a kvalifikaci neformálního a informálního učení,

-   s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný "Pokrok učiněný v plnění lisabonské strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy –– zpráva za rok 2005" (SEK(2005)0419),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která na svém zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005 zdůraznila, že je důležité, aby byl evropský rámec kvalifikací (ERK) přijat v roce 2006,

-   s ohledem na "konferenci o evropském rámci kvalifikací: od konzultací k doporučením" pořádanou Evropskou komisí společně s maďarským ministerstvem kultury, která se konala v Budapešti ve dnech 27. a 28. února 2006,

-   s ohledem na závěrečné sdělení ze dne 17. března 2006 k výsledku diskuse na IX. konferenci evropských ministrů školství "posílení vzdělávání v Evropě", která se konala ve Vídni ve dnech 16. a 17. března 2006 a na níž ministři znovu potvrdili, že ERK bude moci významně přispět k transparentnosti, převoditelnosti a uznávání kvalifikací na evropské úrovni a že má významnou úlohu jako hybná síla při uskutečňování reforem na podporu celoživotního vzdělávání a v širší oblasti evropského vzdělávání,

-   s ohledem na závěry předsednictva Evropské rady, která na svém zasedání v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006 potvrdila, že vzdělávání a odborná příprava jsou zásadními faktory pro rozvíjení dlouhodobého potenciálu konkurenceschopnosti EU a pro sociální a územní soudržnost a že je třeba dosáhnout určitého pokroku v oblasti evropského rámce kvalifikací, aby se zvýšila mobilita a efektivita práce,

-   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání – Evropskou chartu kvality mobility(5) ;

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0248/2006),

A.   vzhledem k tomu, že jednotné vzdělávací prostředí a jednotný trh práce na evropské úrovni jsou základními faktory potřebnými k dosažení cílů stanovených lisabonskou strategií,

B.   vzhledem k nutnosti vytvořit evropský systém uznávání kvalifikací a schopností, který zároveň respektuje zachování rozmanitosti a specifik jednotlivých evropských oblastí,

C.   vzhledem k tomu, že vytvoření ERK, založeného mimo jiné na stávajících kvalifikačních strukturách boloňského a kodaňského procesu, by mělo být pozitivně přijato jako vhodný nástroj na podporu transparentnosti, převoditelnosti, uznávání a využití dosažených kvalifikací a schopností mezi jednotlivými členskými státy a na různých úrovních a jako prostředek k usnadnění přístupu k možnostem celoživotního vzdělávání pro všechny občany,

D.   vzhledem k tomu, že společný referenční rámec (založený na schopnostech, úrovni a učebních výsledcích), tedy ERK, bude moci usnadnit přijímání nástrojů ke zjištění potřebných schopností,

E.   vzhledem k tomu, že pod pojmem "kvalifikace" je třeba chápat souhrn všech titulů, kvalifikací, certifikátů a profesních zkušeností uznávaných v Evropské unii,

F.   vzhledem k tomu, že pokud vezmeme v úvahu nové úkoly spojené se znalostní společností a demografickými změnami, bude mít vytvoření ERK zásadní význam, zejména pro podporu zaměstnatelnosti a zeměpisné mobility pracovní síly v EU a také pro zvyšování konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti v souladu s lisabonskou strategií,

G.   vzhledem k tomu, že profesní mobilita uvnitř Společenství budovaná Evropskou unií (mobilita zaměstnanců a mobilita podniků) vyžaduje, aby osvědčení získaná v jednom členském státě byla v jiném členském státě uznána a mohla být použita na odpovídající úrovni,

H.   vzhledem k tomu, že stálá aktualizace a rozšiřování znalostí, dovedností a osobních i profesních schopností mají stejně jako ERK přispět k modernizaci výchovného a vzdělávacího systému, následkem čehož se zvýší šance na zaměstnatelnost a mobilitu v evropském prostoru a vytvoří se atmosféra jistoty pracovních míst zaměstnanců, v níž má ERK přispět k větší průhlednosti při uznávání získaných kvalifikací nebo kvalifikací, které mají být získány, a tím se stát impulsem pro zlepšení systémů všeobecného a odborného vzdělávání, které mohou také přispět k zaměstnatelnosti studentů;

I.   vzhledem k tomu, že nedostatek vhodných mechanismů, sítí a nedostatečná spolupráce mezi poskytovateli vzdělání a odborné přípravy a vnitrostátními orgány, nedostatek platných právních ustanovení a také omezení, kterému často podléhají rozpočtové prostředky v členských státech, představují překážky pro účinné celoživotní vzdělávání, spojení mezi akademickým vzděláním a zaměstnáním a též pro rychlejší šíření nových vědeckých a technických poznatků mezi zaměstnanci i účinné využívání získaných znalostí a schopností,

J.   vzhledem k tomu, že kvalifikace nejsou dostatečně transparentní a že je uznávána jen malá část kvalifikací získaných v zahraničí,

K.   vzhledem k tomu, že společný cíl 32 států, které se účastní ERK, spočívá v tom, že jsou studujícím i vyučujícím objasňovány hlavní cesty k určitým kvalifikacím, a vzhledem k tomu, že je třeba jim ukázat, jak jsou referenční úrovně na sobě vzájemně vystavěny, do jaké míry je možno převádět kvalifikace a na jakém základě se činí rozhodnutí o uznávání kvalifikací,

L.   vzhledem k tomu, že ERK má být zaváděn především na základě dobrovolnosti a nenese s sebou žádné právní závazky, ale přesto je hybnou silou změn tím, že podporuje reformy na příslušných úrovních, ale přesto má podporovat průhlednost a rovnost osvědčení vypracovaných na vnitrostátní a sektorové úrovni,

M.   vzhledem k tomu, že ERK nenahrazuje národní rámce kvalifikací, nýbrž je doplňuje; a vzhledem k tomu, že ERK má být nadrámcem, který usnadní spolupráci mezi členskými státy, sociálními partnery a jinými subjekty na mezinárodní úrovni;

N.   přesvědčen, že použití ERK může být úspěšné, pouze pokud se při přiřazování národních rámců kvalifikací k referenční úrovni ERK bude úzce spolupracovat na základě důvěry a průhlednosti a budou náležitě posuzována specifika a potřeby jednotlivých členských států a že použití ERK může být úspěšné, pouze pokud bude vytvořen jako nástroj pro uživatele a subjekty, za účelem zobrazení stávajících kvalifikací nebo těch, které mají být získány, podle potřeby uživatelů, přičemž zůstane zachována jak vlastní odpovědnost, tak i učební autonomie,

1.   vítá, že se Komise ujala iniciativy, jejímž cílem je stálé vylepšování a posilování evropských systémů vzdělávání a dalšího vzdělávání a zavádění konzultací s ohledem na vytvoření společného rámce evropského certifikačního systému;

2.   vítá skutečnost, že ERK je vybudován na výsledcích vzdělávání, odráží složitost celoživotního vzdělávání a podněcuje vnitrostátní a sektorové reformní procesy;

3.   domnívá se, že ERK představuje užitečný nástroj pro zlepšení a upevnění vzájemné důvěry mezi různými systémy a plně podporuje cíle tohoto procesu: dosažení transparentnosti vzdělávání, mobility odborníků a celoživotního vzdělávání v rámci EU;

4.   sdílí názor, že by měl být zaveden systém založený na společných úrovních, nástrojích a zásadách, který by byl flexibilní, ale současně organicky spjatý se zásadami celoživotního vzdělávání, přesto však vybízí Komisi, aby více upřesnila vztah mezi úrovněmi vzdělání, směrnicí 2005/36/ES a mechanismy uznávání formálního a neformálního učení, které již existují nebo se právě zavádějí na vnitrostátní a regionální úrovni;

5.   zdůrazňuje, že jedním z hlavních úkolů ERK musí být usnadňovat a podporovat převádění kvalifikací mezi jednotlivými systémy vzdělávání a dalšího vzdělávání tak, aby byla umožněna nadnárodní profesní mobilita a aby bylo lépe vyhověno požadavkům poptávky a nabídky evropského pracovního trhu; zdůrazňuje také, že ERK je vhodným nadrámcem, který je schopen poskytnout přiměřený převodní a komunikační nástroj pro vytvoření společného rámce kvalifikací v Evropě;

6.   na základě toho konstatuje, že návrh Komise je správným a nezbytným přístupem, i když částečně není splněn požadavek, aby byl rámec kvalifikací transparentní; požaduje přepracování a vylepšení osmi navrhovaných referenčních úrovní ERK; je toho názoru, že by jejich deskriptory měly být přesnější a srozumitelnější a že je nutno klást důraz na jednoznačné rozlišování různých referenčních úrovní tak, aby bylo možno kvalifikace jasně přiřazovat;

7.   zdůrazňuje, že schopnosti, které jsou stanoveny v rámci popisů pro osm úrovní, by měly zahrnovat nejen znalosti týkající se sociální a etické oblasti, ale také znalosti z oblasti kulturní;

8.   domnívá se, že organizace a validace celoživotního vzdělávání patří do pravomoci členských států a že ERK může těžko zasahovat do těchto oblastí;

9.   doporučuje, aby s ohledem na větší přehlednost a srozumitelnost byly přepracovány také tři horizontální oblasti ("znalosti", "dovednosti" a "osobní a odborné schopnosti");

10.   zdůrazňuje, že také různé druhy výsledků učení dohromady tvoří část vzdělávacího celku, který nemůže být kvantitativně určen jednoduše podle úrovně dosažené v každé jednotlivé oblasti;

11.   hodnotí třetí horizontální oblast "osobní a odborné schopnosti" jako zajímavý přístup k začleňování nejnovějších poznatků moderního metodického výzkumu přímo do ERK; souhlasí však s revizí, která upřesní, jak lze metodicky podchytit "soft skills" a "osobní schopnosti";

12.   poukazuje na to, že ERK zastává významnou funkci především při zařazování osvědčení na základě výsledků odborného vzdělávání, a proto doporučuje jak používání jednoduchých a operativních deskriptorů, tak i snížení počtu referenčních úrovní, protože dosavadní srovnávací referenční hodnoty ukazují, že čím více jsou úrovně děleny a čím početnější jsou kritéria, tím může být složitější stanovit vzájemné vztahy;

13.   domnívá se, že ERK má jako nadrámec zahrnující všechny formy vzdělávání vazbu k pracovnímu trhu; vítá skutečnost, že v důsledku lisabonské strategie je věnována větší pozornost celoživotnímu vzdělávání na pracovišti a tím také uznávání kvalifikací získaných při práci; zdůrazňuje, že každý z těchto osmi stupňů má klást důraz na schopnosti, které je možno získat různými způsoby učení, a že má respektovat profesní schopnosti a zkušenosti a jejich potenciální hodnotu, pokud jde o profesní postup; požaduje proto pozměnění a uzpůsobení deskriptorů tak, aby nejen respektovaly a podporovaly boloňská pravidla spojená s akademickým vzděláním, ale aby je i doplňovaly tím, že budou více respektovat systémy odborného a dalšího vzdělávání;

14.   naléhavě žádá, aby bylo změněno současné automatické přiřazování referenčních úrovní 6, 7, a 8 ke třem akademickým stupňům boloňského rámce kvalifikací (bakalář, magistr a doktor) tak, že skutečné přiřazení jednotlivých získaných znalostí, dovedností a také osobních a odborných schopností bude provedeno nezávisle na místě jejich získání;

15.   doporučuje zdokonalení tabulky 2, která má sloužit jako pomůcka k pochopení referenčních úrovní; je toho názoru, že se tato tabulka má jasně podřídit přístupu orientovanému na "výstupy", protože upřednostňuje formální směry studia; vítá proto doporučené opatrné zacházení s tabulkou 2; je toho názoru, že ERK jako obecný nadrámec musí takové podrobné otázky, jako je například úprava tabulky 2, přenechat subjektům na místní nebo vnitrostátní úrovni;

16.   požaduje, aby společné evropské zásady pro poskytování a kvalifikaci systémů neformálního a informálního celoživotního učení byly více podporovány a propagovány, především v oblasti rozšíření vědecko-technických poznatků a dovedností, s ohledem na specifika jednotlivých profesních odvětví, regionů a zemí; je toho názoru, že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost metodám a systémům určeným k hodnocení výsledků učení, kterých bylo dosaženo neformální nebo informální cestou, neboť k rozvoji schopností v rámci vzdělávání dochází v rozličných každodenních pracovních situacích;

17.   zdůrazňuje, že rozvoj ERK povede k zavedení společných referenčních ukazatelů, které v rámci celoživotního vzdělávání usnadní profesní plánování zaměstnancům, již se dále vzdělávají;

18.   zasazuje se o to, aby každá země měla vhodný národní nebo regionální rámec kvalifikací za spolupráce s příslušnými orgány a zařízeními a přitom zajistila slučitelnost s ERK; je toho názoru, že má smysl zavádět ERK v zemích, v nichž národní rámec kvalifikací dosud neexistuje a v nichž se informální a neformální kvalifikace zanedbávají;

19.   vybízí Komisi k zahájení procesu harmonizace systémů koncepcí a pojmů;

20.   žádá Komisi, aby vyjasnila vztahy mezi rámcem kvalifikací definovaným boloňským procesem a ERK a současně upřesnila, zda ukazatele navržené v ERK jsou jediným referenčním bodem společného evropského prostoru celoživotního vzdělávání;

21.   odmítá stanovování normativních kritérií pro postupy, délku a místa vzdělávacích a školících kursů;

22.   je toho názoru, že je třeba ve zvýšené míře podporovat nástroje na podporu evropského rámce kvalifikací, aby se občanům umožnil přístup k ERK, přičemž je třeba se zaměřit zejména na kodaňské a boloňské závěry, k nimž by ERK měl tvořit logický výchozí bod; je toho názoru, že zvláštní pozornost je rovněž třeba věnovat práci, kterou vykonaly mezinárodní organizace a evropská střediska, například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropské centrum pro podporu profesního vzdělávání, v oblasti vzdělávání a přizpůsobování kvalifikací a dovedností; vyzývá Komisi, aby urychlila vybudování evropského kreditního systému odborného vzdělávání a přípravy (ECVET), dále rozvíjela a podporovala Europass a vybudovala databázi "Ploteus" a rovněž podporovala další inovační přístupy k uznávání neformálního učení;

23.   vybízí Komisi a členské státy, aby posílily úlohu a strukturu národního střediska Europassu (NEC) a současně usnadnily plnění úkolů stanovených při jeho zřízení a přispěly k dosažení cílů vytyčených na úrovni Evropské unie, a to se zvláštním přihlédnutím k šíření nástrojů přímo řízených střediskem NEC (evropský životopis a mobilita Europass) a k postupnému přijímání systému Europass;

24.   zdůrazňuje, že zavádění ERK na dobrovolném základě vyžaduje podporu a angažovanost zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni a na úrovni jednotlivých sektorů;

25.   uznává, že ERK jako převáděcí nástroj mezi různými kvalifikačními systémy vyžaduje důslednost a vzájemnou důvěru; doporučuje vypracovat zásady transparentních a důvěryhodných mechanismů zabezpečování kvality s cílem umožnit srovnávání, které umožní vzájemné uznávání kvalifikací občanů EU;

26.   zdůrazňuje, že ERK může významně přispět k mobilitě na evropském pracovním trhu, pokud rozhodnutí jednoho členského státu přiřadit jednotlivé vnitrostátní kvalifikace k určitým úrovním evropského rámce kvalifikací bude přijato jinými státy; je toho názoru, že návrh Komise, který členským státům uloží, aby dodržovaly řadu společných zásad, je důležitým prvkem pro úspěšnou spolupráci zainteresovaných stran na různých úrovních; avšak poznamenává, že se tak stane pouze tehdy, pokud se tím nezdvojí existující systémy zabezpečování kvality, například standardy a hlavní směry pro zabezpečování kvality;

27.   je toho názoru, že vzájemná důvěra má být výsledkem užší spolupráce mezi členskými státy v rámci ERK a také předpokladem pro efektivní fungování ERK; je také toho názoru, že přiměřená zkušební fáze, posouzení dopadů a průběžné hodnocení jsou nezbytné pro trvalé vylepšování a přizpůsobování ERK; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vyvinula a navrhla vhodné metody a strategie;

28.   naléhavě vyzývá, aby byl ERK dále rozvíjen s přihlédnutím k požadavkům zúčastněných stran na ujasnění, jež byly předloženy v průběhu konzultací;

29.   vyzývá Komisi, aby na základě připomínek Evropského parlamentu přehodnotila svůj návrh;

30.   poukazuje na význam široké a kvalitně strukturované komunikační a informační strategie, sloužící k prohlubování povědomí o přínosech ERK a zájmu o něj;

31.   je toho názoru, že k tomu, aby byl ERK úspěšný, je nutné zajistit, že bude prospěšný pro konečné uživatele, tedy jak pro občany, zaměstnance a zaměstnavatele, tak i pro vzdělávací zařízení;

32.   žádá Komisi, aby před vypracováním konečného návrhu informovala Evropský parlament o výsledcích vnitrostátních konzultací a vedla další výměny názorů;

33.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6. (2) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. (3) Úř. věst. C 163, 9.7.2002, s. 1. (4) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2. (5) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.