Evropský parlament ,

-   s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o partnerství a rozvoji ze dne 24. listopadu 2001 (dohoda o spolupráci třetí generace), zejména na článek 1 této dohody, který stanoví, že "dodržování lidských práv a demokratických zásad ...představuje zásadní prvek této dohody"(1) ,

-   s ohledem na společné prohlášení EU–Pákistán po ministerské schůzce konané dne 8. února 2007 v Berlíně s ohledem na první zasedání Smíšeného výboru Pákistán – ES, která se konala v Islámábadu dne 24. května 2007 v rámci Dohody o spolupráci Pákistán – ES, kde se obě strany zavázaly k navázání širokého formálního politického dialogu a potvrdily vzájemnou úzkou spolupráci v řadě regionálních a mezinárodních otázek,

-   s ohledem na skutečnost, že se parlamentní, oblastní a prezidentské volby mají konat v průběhu tohoto roku,

-   s ohledem na návštěvu delegace Parlamentu pro vztahy se státy jižní Asie a Jihoasijským sdružením pro regionální spolupráci (SAARC) v Pákistánu v prosinci 2006 a na setkání s prezidentem Parvízem Mušarafem v Lahore,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech a demokracii v Pákistánu, zejména usnesení ze dne 10. února 2004(2) a ze dne 22. dubna 2004(3) ,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že útok na Červenou mešitu v Islámábádu vedl k velkým ztrátám na životech,

B.   vzhledem k tomu, že nepokoje v Červené mešitě a jejím okolí jsou jasným důkazem nebezpečí, které představuje hnutí islamistických radikálů, proti němuž prezident Mušaraf zřejmě nedokázal dostatečně rychle a rozhodně zasáhnout,

C.   vzhledem k tomu, že četné úpravy, které byly v pákistánské ústavě během vlády prezidenta Mušarafa provedeny, výrazně změnily politický systém v Pákistánu a že byl na jejich základě transformován systém správy a řízení z parlamentního na prezidentský, který prezidentovi dává pravomoc zrušit rozhodnutí parlamentu nebo jej rozpustit,

D.   vzhledem k tomu, že armáda a tajné služby mají stále příliš velký vliv v pákistánské politice, vládě a hospodářství, což je v rozporu se zásadami plánu pro obnovení demokracie, který předpokládal, že vojenská správa předá moc správě civilní,

E.   vzhledem k tomu, že nedávné události, včetně odvolání pákistánského nejvyššího soudce Iftikhara Mohameda Čaudryho dne 9. března 2007 z důvodu zatím neprokázaných obvinění z nezákonného jednání a včetně pokračujících protestů veřejnosti, které tento krok vyvolal, zdůraznily nutnost zabývat se otázkou demokracie a dodržování zásad právního státu v Pákistánu,

F.   vzhledem k tomu, že vláda USA vyvíjí stále větší tlak na Pákistán kvůli jeho neúspěchu při stíhání terorismu,

G.   vzhledem k tomu, že Evropská unie poskytuje Pákistánu významné finanční prostředky na zmírnění chudoby, zdravotní péči a veřejné školství,

1.   vyjadřuje solidaritu s občany Pákistánu, kteří jsou oběťmi násilí páchaného ozbrojenými extremisty; vyjadřuje vážné obavy ohledně zpráv, že někteří lidé byli v Červené mešitě zadržováni jako rukojmí; uznává výzvy, které obléhání znamenalo pro pákistánskou vládu a vyjadřuje své hluboké obavy ohledně dosud neznámého počtu obětí a podporuje úsilí o vydání odpovědných osob spravedlnosti;

2.   naléhavě žádá pákistánskou vládu, aby se vrátila k demokratickému způsobu vlády uspořádáním svobodných, spravedlivých a demokratických voleb do konce roku, a varuje před zavedením výjimečného stavu nebo jiných opatření potlačujících svobodu projevu, sdružování, shromažďování nebo pohybu;

3.   vyzývá prezidenta Mušarafa, aby dodržoval stávající ústavu a umožnil novým zákonodárným shromážděním uspořádat prezidentské volby a vzdal se funkce velitele ozbrojených sil, tak jak se dříve zavázal vůči EU;

4.   naléhavě vyzývá ozbrojené síly Pákistánu, aby umožnily konání svobodných a spravedlivých voleb a návrat politických vůdců žijících v exilu do Pákistánu, kteří by mohli ve volbách kandidovat; vyzývá, aby byla přijata opatření, s jejichž pomocí bude omezen vliv vojenských a ostatních ozbrojených skupin na politický a demokratický proces;

5.   vítá skutečnost, že EU bude pozorovat parlamentní volby v Pákistánu a že se Parlament zúčastní pozorovatelské mise; je však znepokojen řadou aspektů v souvislosti s přípravami těchto voleb, a to zejména:

6.   vyzývá Radu a Komisi, aby prezidentu Mušarafovi daly jasně na srozuměnou, že jediným přijatelným východiskem ze současné krize je nastolení civilní vlády a posílení demokratických institucí a demokratického systému;

7.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby zaujaly pevný postoj v souvislosti s prosazováním všech zásad zakotvených v Dohodě o spolupráci, zejména doložky o demokracii a lidských právech; vítá schůzi ministrů, která se konala 8. února 2007 a schůzi smíšeného výboru Pákistán–ES ze dne 24. května 2007, jež považuje za pozitivní kroky vedoucí k upevňování vztahů mezi EU a Pákistánem; zdůrazňuje, že se vztah mezi EU a Pákistánem zakládá na zásadách zakotvených v Dohodě o spolupráci: podpora demokracie, míru a stability, rozvoje, posilování obchodních vztahů, a to prostřednictvím regionální spolupráce i v jižní Asii, a dodržování lidských práv; vyzývá k intenzivnímu politickému dialogu o těchto otázkách;

8.   odsuzuje odvolání vrchního soudce Nejvyššího soudu Pákistánu I. M. Čaudryho pro obvinění z údajného protiprávního jednání, které bylo obecně pokládáno za pokus vlády o udržení kontroly nad soudnictvím ve volebním roce; žádá nezávislost soudnictví a dodržování zásad právního státu a naléhá na pákistánskou vládu, aby přijala příslušná opatření k odvrácení současného negativního vývoje v těchto oblastech a aby se zdržela veškerých politických zásahů do případu, který momentálně projednává Nejvyšší soud; bere na vědomí rozhodnou solidaritu s vrchním soudcem, kterou projevili všichni příslušníci právnických profesí Pakistánu;

9.   hluboce lituje usmrcení 41 civilistů, ke kterému došlo dne 12. května 2007 během politických demonstrací v Karáčí, odsuzuje násilí použité k dosažení politických cílů bez ohledu na to, zda se ho dopouštějí vládní síly, nebo členové opozičních politických stran;

10.   rovněž je znepokojen zprávami o třech čínských pracovnících, kteří byli v Péšaváru zastřeleni osobami podezřelými z islámského extremismu v možné souvislosti s obléháním Červené mešity;

11.   odsuzuje všechny pokusy pákistánské vlády o omezení svobody sdělovacích prostředků pomocí změn ve vysílacích licencích, zákazu živého vysílání zahraničních událostí a vydávání vládních nařízení pro sdělovací prostředky a vysílací společnosti; odsuzuje všechny způsoby užívání hrozeb, nátlaku a zastrašování novinářů a subjektů vysílání;

12.   je znepokojen početnými a doloženými případy "zmizení" osob podezřelých z terorismu, novinářů, studentů, členů balúčských nacionalistických hnutí a dalších politických aktivistů; rozhodně zdůrazňuje, že únosy, zabíjení a věznění bez soudu jsou v rozporu se základními principy mezinárodního práva, včetně práva na život a práva na řádné soudní řízení;

13.   vítá Evropský konsensus o rozvoji(4) a jasný závazek EU pomoci státům, které jsou postižené konfliktem nebo se nacházejí v nestabilním stavu, a její stejně jasný závazek dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, včetně politiky vzdělávání; vyzývá pákistánskou vládu, aby významně zvýšila finanční podporu na vytvoření a rozvoj veřejného vzdělávacího systému se všeobecnými základními učebními osnovami, a to v celé zemi, včetně kmenových území; vyzývá pákistánskou vládu, aby splnila své závazky prosazovat skutečnou kontrolu medres, které jsou v současné době pod kontrolou extremistů;

14.   se znepokojením bere na vědomí zprávy o pokračujících represích vůči náboženským menšinám a používání zákonů o rouhání proti náboženským menšinám;

15.   je znepokojen tím, že ačkoliv se prezident Mušaraf na mezinárodní úrovni zavázal k boji proti terorismu a extremismu, může vládě její současné spojenectví s armádou a náboženskými fundamentalisty bránit v tom, aby problémy extremismu a fundamentalismu byla schopna řešit; naléhavě vyzývá vládu Pákistánu, aby podnikla okamžité a účinné kroky a zabránila tak využití svého území jakýmikoli politickými nebo ozbrojenými silami jako útočiště a základny pro operace v Afghánistánu;

16.   je znepokojen vzrůstající nestabilitou a šířícími se násilnými nepokoji na kmenových územích a zejména ve Wazíristánu a poukazuje především na několik sebevražedných bombových útoků, včetně pokusu o atentát na ministra vnitra v Péšáváru dne 28. dubna 2007; vyzývá pákistánskou vládu k nápravě této situace tím, že podpoří zásady právního státu a rozšíří občanská a politická práva této oblasti;

17.   vyzývá k intenzivnějšímu vedení dialogu s provinčními a místními vůdci o možnosti větší nezávislosti provincií nebo většího zastoupení jejich zájmů na vnitrostátní úrovni; odsuzuje represivní politiku pákistánské vlády v Balúčistánu, který neustále požaduje vyšší míru autonomie a větší regionální kontrolu základních přírodních zdrojů v této oblasti;

18.   vyzývá pákistánskou vládu, aby uplatňovala doporučení pákistánského Nejvyššího soudu a dodržovala základní práva a politické svobody i v severních oblastech;

19.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Pákistánu.

(1) Úř. věst. C 17, 22.1.1999, s. 7. (2) Úř. věst. C 97 E, 22.4.2004, s. 112. (3) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1040. (4) Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zastoupených v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: "Evropský konsensus" (Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1).