Evropský parlament,

-   s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména články 18, 136, 145, 149 a 150 této smlouvy,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2007 nazvané "Mobilita, nástroj pro zajištění většího počtu a vyšší kvality pracovních míst: Evropský akční plán pro pracovní mobilitu" (2007–2010) (KOM(2007)0773),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(1),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(2),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass)(3),

-   s ohledem na nařízení EHS č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství(4),

-   s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství(5),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. června 2007 nazvané "K obecným zásadám flexikurity: větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty" (KOM(2007)0359),

-   s ohledem na konečnou zprávu ze dne 25. ledna 2007 o provádění akčního plánu Komise pro dovednosti a mobilitu (KOM(2007)0024),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2002 o akčním plánu v oblasti kompetencí a mobility (KOM(2002)0072),

-   s ohledem na hospodářský průzkum OECD o Evropské unii z roku 2007 : "Odstranění překážek geografické pracovní mobility" a zejména na kapitolu 8 tohoto průzkumu,

-   s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady týkajících se mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy (KOM(2008)0424),

-   s ohledem na pokyny EURES na období 2007–2010 schválené v červnu 2006,

-   s ohledem na zprávu o činnosti EURES za období 2004–2005, kterou předložila Komise dne 16. března 2007, nazvanou "Na cestě k jednotnému evropskému trhu práce: příspěvek EURES" (KOM(2007)0116),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 přijaté na základě otázky k ústnímu zodpovězení B6-0136/2007 týkající se zprávy o činnosti EURES za období 2004–2005 nazvané: "Na cestě k jednotnému evropskému trhu práce"(6),

-   s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se dne 14. prosince 2000 setkali na zasedání Rady týkajícím se akčního plánu pro mobilitu(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(8),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané "Obnovená sociální agenda: příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století" (KOM(2008)0412),

-   s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 261 z roku 2006 Evropská zaměstnanost a sociální politika, podle kterého má mobilita pro občany EU stále větší význam,

-   s ohledem na čl. 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru (A6-0463/2008),

A.   vzhledem k tomu, že svoboda pohybu a pobytu jsou právy stanovenými v článcích 18 a 43 Smlouvy o ES a vzhledem k tomu, že podpora mobility v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání je stanovena v článcích 149 a 150,

B.   vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil je klíčovým nástrojem k dosažení cílů Lisabonské strategie, avšak zůstává v EU stále nízká, a to i v případě žen,

C.   vzhledem k tomu, že mobilita v rámci celé EU včetně zabezpečení pracovníků je jedním ze základních práv, která občanům Evropské unie poskytuje Smlouva, patří mezi základní pilíře evropského sociálního modelu a také k nejvýznamnějším prostředkům k dosažení cílů Lisabonské strategie,

D.   vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství v oblasti koordinace a uplatňování systémů sociálního zabezpečení by v případě nutnosti měly být přizpůsobeny tak, aby odpovídaly novým formám mobility a zajistily, aby migrující pracovníci EU nebyli ohroženi ztrátou sociálního zabezpečení,

E.   vzhledem k tomu, že v současné době v jiném než vlastním členském státě žijí a pracují přibližně 2 % občanů v produktivním věku, a vzhledem k tomu, že 48 % všech migrantů v EU tvoří ženy,

F.   vzhledem k tomu, že Komise zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni pro zvýšení mobility Evropanů, jejímž hlavním cílem je určit opatření, která mohou být přijata k podněcování mládeže k mobilitě, k rozvoji pomoci pro mobilitu na úrovni odborného vzdělávání a ke zvyšování mobility umělců, vedoucích pracovníků a dobrovolníků,

G.   vzhledem k tomu, že otázka mobility je důležitým prvkem v obnovené sociální agendě a že tato agenda stanoví příležitosti pro mobilitu a zavádí zásady dostupnosti a solidarity,

H.   vzhledem k tomu, že dynamický pracovní trh klade značné překážky pracovníkům a zejména ženám s dětmi a nutí je dělat kompromisy mezi profesním a rodinným životem,

I.   vzhledem k tomu, že nedostatečné přizpůsobení systémů sociálního zabezpečení v členských státech způsobuje obtíže ženám, například pokud jde o těhotenství, výchovu dětí a příležitosti kariérního postupu,

J.   vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků byl a nadále je jednou ze čtyř základních svobod obsažených ve Smlouvě; vzhledem k tomu, že pokud jde o volný pohyb pracovníků, byl zaznamenán značný pokrok v právních předpisech Společenství v oblasti sociálního zabezpečení, což tento volný pohyb v rámci Unie zjednodušilo; vzhledem k tomu, že musí být odstraněny všechny zbývající administrativní a právní překážky bránící nadnárodní mobilitě, vzhledem k tomu, že je třeba udělat více pro to, aby pracovníci znali svá práva a mohli je prosazovat,

K.   vzhledem k tomu, že k zajištění mobility je třeba pracovníkům a jejich rodinám usnadnit celou řadu potřeb a činností, Parlament v mnohých usneseních výslovně poukázal na překážky mobilitě a na právo občanů Unie usadit se mimo jejich stát původu a navrhoval možnosti, jak tyto překážky odstranit,

L.   vzhledem k tomu, že zkušenost ukázala, že samotné zjištění překážek a formulace návrhů nestačily k úplnému odstranění všech překážek, jež brání volnému pohybu a mobilitě; vzhledem k tomu, že na tyto problémy v minulosti upozorňovaly mnohé dokumenty orgánů EU, jež obsahovaly návrhy opravných opatření, která však nebyla vždy uskutečněna,

M.   vzhledem k tomu, že Parlament v těchto případech konstatoval, že vůle uplatnit nezbytná opatření k odstranění administrativních a právních překážek mobilitě se ne vždy vztahuje na ta opatření, která jsou pro občany důležitá,

N.   vzhledem k tomu, že Parlament mnohokrát vyjádřil svůj postoj k tomuto tématu, které se přímo dotýká života občanů Unie, a že jakožto přímo a demokraticky volený orgán bude pokračovat v aktivním hledání řešení všech problémů, se kterými se občané setkávají při uplatňování svého práva na mobilitu na území EU,

O.   vzhledem k tomu, že občanství Unie má pro občany členských států význam částečně také proto, že mají možnost být zaměstnáni v rámci vnitřního trhu, a proto by hnací silou mobility měly být nejen hospodářské zájmy, ale také snaha umožnit občanům Unie, aby si více uvědomovali svou evropskou identitu,

1.   vítá iniciativu Komise a znovu potvrzuje zásadní význam mobility, ať už v rámci pracovního trhu nebo mezi členskými státy a regiony, pro konsolidaci pracovního trhu EU a dosažení lisabonských cílů; podporuje zahájení akčního plánu a přeje si být pravidelně informován o zavádění opatření, jež jsou v něm obsažena;

2.   vítá záměr Komise podporovat mobilitu za spravedlivých podmínek, včetně boje proti nezákonnému zaměstnávání a sociálnímu dumpingu;

3.   vítá návrh Komise na doporučení Rady týkající se mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy, vyjadřuje však politování nad skutečností, že Komise neposkytla Evropskému parlamentu dostatek času na to, aby vydal své stanovisko k návrhu předtím, než bylo doporučení přijato;

4.   konstatuje, že Evropský rok dobrovolnictví by byl účinným nástrojem pro uplatňování opatření obsažených v doporučení Rady, které se týká mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy;

5.   domnívá se, že EU musí podpořit začlenění konceptu mobility pracovníků do všech politik Společenství, a to zejména do těch, které souvisejí s dovršením vnitřního trhu, ochranou pracovníků, pravidly ohledně vyslaných pracovníků a ochranou proti nezabezpečené práci, jež mohou ovlivnit mobilitu v rámci EU nebo podpořit boj proti diskriminaci; vyzývá Komisi, aby pracovní mobilitu považovala za prioritní průřezovou politiku, která se týká všech příslušných politik EU i orgánů všech úrovní v členských státech;

6.   zdůrazňuje, že mobilita pracovníků spočívá na základní zásadě volného pohybu osob v rámci vnitřního trhu stanovené Smlouvou o ES;

7.   vyzývá Komisi, aby za účelem větší podpory pracovní mobility navrhla dlouhodobou strategii pro mobilitu, jež zohlední požadavky pracovního trhu, hospodářské tendence a možnosti rozšíření EU, protože pouze dlouhodobá strategie může zajistit bezkonfliktní volný pohyb pracovníků a zároveň řádně řešit problém odlivu mozků;

8.   vyzývá Komisi, aby zohlednila specifické potřeby pracujících žen všech věkových kategorií, které chtějí využít svobodu pohybu, a aby přijala konkrétní kroky k naplnění jejich potřeb ve čtyřech oblastech Evropského akčního plánu pro pracovní mobilitu;

9.   vyzývá Komisi, aby se přednostně zaměřila na proces racionalizace administrativních postupů a administrativní spolupráce, který by umožnil propojení vnitrostátních institucí a orgánů, jejichž součinnost je pro účinné řešení obtíží mezi členskými státy rozhodující; dále se domnívá, že by členské státy měly intenzivně bojovat proti všem právním a administrativním překážkám, které brání geografické mobilitě na evropské, celostátní, regionální nebo místní úrovni, jako je skutečnost, že v rámci kariérního postupu nebo sociálního zabezpečení a důchodů nejsou uznávány zkušenosti spojené s mobilitou, zejména v případě malých a středních podniků;

10.   domnívá se, že se akční plán Komise sice týká nejdůležitějších aspektů mobility, ale že je zapotřebí mnohem více akcí zaměřených zejména na vytvoření silnějších vazeb mezi vzdělávacími systémy a pracovním trhem, poskytování dostatečných informací o mobilitě, zachování jazykových znalostí, které nabyli pracovníci a jejich rodinní příslušníci, přípravu rodin na mobilitu prostřednictvím výuky cizích jazyků a také akce zaměřené na odborné vzdělávání a systémy výuky;

11.   vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly výuku cizích jazyků (zvláště dospělých), neboť jazyková bariéra je jednou z posledních hlavních překážek mobilitě pracovníků a jejich rodin;

12.   domnívá se, že by členské státy měly zajistit, aby byla plně dodržována pracovní práva a kolektivní smlouvy občanů, kteří se rozhodnou odstěhovat do jiného členského státu, aniž by se rozlišovalo mezi osobami, které jsou občany daného členského státu, a osobami, které jeho občany nejsou; domnívá se, že by se opatření Komise měla proto zaměřit na zajištění toho, aby se s migrujícími občany zacházelo rovnocenně a nestali se levnou pracovní silou;

13.   naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem více propojit vzdělávání a pracovní trh tuto problematiku předložily ke konzultaci odvětvovým výborům; domnívá se, že by odvětví průmyslu a obchodu mohla pravidelně informovat o těch profesních oblastech, které jsou nejvíce otevřeny mobilitě;

14.   domnívá se, že dlouhodobá mobilita pracovních sil ve všech oblastech může hrát rozhodující úlohu při prosazování cílů Lisabonské strategie v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti, pokud je propojena s ochranou sociálního zabezpečení pracovníků a práv odborových organizací v souladu s tradicemi a zvyky členských států; je toho názoru, že rozšíření mobility pracovních sil v celé EU může v kombinaci s vhodnými pracovními podmínkami, vzdělávacími programy a systémy sociálního zabezpečení představovat odpověď na současný vývoj a může významně zvýšit snahu zavádět podobná opatření v souvislosti s takovými výzvami, jako je globalizace hospodářství, stárnutí obyvatelstva a rychlé změny na pracovišti; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit sociální, hospodářské a environmentální aspekty mobility;

15.   je přesvědčen, že zaručení mobility pracovních sil je prostředkem ke konsolidaci hospodářské a sociální dimenze Lisabonské strategie a že by mělo být nastaveno co nejlépe k dosažení cílů obnovené sociální agendy a k řešení řady otázek včetně globalizace, průmyslových změn, technologického pokroku, demografického vývoje a integrace migrujících pracovníků; dále je přesvědčen, že mobilita mezi profesemi a odvětvími (profesní mobilita) umožňuje zaměstnancům obnovovat a přizpůsobovat své znalosti a dovednosti, a využít tak nové kariérní příležitosti;

16.   znovu potvrzuje, že mobilita pracovních sil je klíčovým nástrojem k účinnému fungování vnitřního trhu prostřednictvím cílů Lisabonské strategie a osmi zásad navržených v oblasti flexikurity ve sdělení Komise ze dne 27. června 2007; vyzývá proto členské státy, aby přijaly vhodná opatření na podporu flexikurity na straně jedné a k ochraně zabezpečení pracovníků na straně druhé se zřetelem na základní zásady uvedené v obnovené sociální agendě – tedy příležitosti, přístup a solidaritu;

17.   vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby zvážily a poté odstranily překážky mobilitě pracujících žen tím, že jim mimo jiné umožní spravedlivý přístup ke kvalifikovaným pracovním místům a vedoucím pozicím, stejnou odměnu za práci, pružné pracovní podmínky, přiměřené služby v oblasti zdravotnictví a péče o děti, kvalitní vzdělávací zařízení pro děti, převoditelnost důchodových nároků a odstranění genderových stereotypů;

18.   doporučuje členským státům a regionálním a místním úřadům, aby aktivně podporovaly zvláštní zaměstnanecké, školící, vzdělávací, dálkové a jazykové programy, a vytvořily tak pracovní trh, který bude pro ženy příznivější a umožní jim sladit profesní a rodinný život;

19.   vyzývá členské státy, aby pracovní i geografickou mobilitu zahrnuly do svých vnitrostátních programů pro zaměstnanost a celoživotní vzdělávání jakožto prioritu;

20.   s obavami poznamenává, že některé členské státy i nadále omezují přístup na pracovní trh pro pracovníky z nových členských států, a to i navzdory skutečnosti, že hospodářské analýzy a statistické údaje tato omezení neodůvodňují ani nepotvrzují obavy občanů a vlád; vyzývá Radu, aby orgánům EU a zejména Parlamentu zajistila hlubší zapojení a bližší monitorování, pokud jde o proces, v rámci něhož členské státy povolují a zdůvodňují přechodná období pro přístup občanů nových členských států na jejich pracovní trh, a to již od prvního roku po přistoupení těchto zemí;

21.   zdůrazňuje, že mobilita pracovních sil by neměla být některými zaměstnavateli považována za příležitost ke snížení mezd, sociálního zabezpečení nebo k obecnému zhoršení pracovních podmínek; vyzývá členské státy, aby podnikly příslušná opatření nejen k odstranění všech forem diskriminace, ale také k zajištění nejlepších možných podmínek pro migrující pracovníky a jejich rodiny;

22.   je znepokojen některými iniciativami členských států, jejichž cílem je upravit vnitřní právní rámec v oblasti přistěhovalectví a vykládat a uplatňovat zásadu volného pohybu pracovních sil způsobem, který je zcela v rozporu s literou a duchem platných právních předpisů Společenství; vyzývá k okamžitému ukončení těchto praktik a naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly komplexní programy integrace občanů Unie, kteří na jejich území uplatňují své právo na svobodu pohybu, případně i ve spolupráci s členskými státy původu;

23.   vyzývá členské státy a Komisi, aby spolupracovaly na vytvoření, zavedení, monitorování a hodnocení programu opětovného sociálního začlenění občanů a jejich rodin, kteří se vrátí do své země původu poté, co pracovali v jiném členském státě;

24.   uznává, že zatímco mobilita může vyřešit nedostatek pracovních sil v přijímajících zemích, může způsobit nedostatek pracovních sil v zemích, odkud pracovníci pocházejí; upozorňuje Komisi a členské státy na skutečnost, že neaktivní populace představuje v každém státě značný pracovní potenciál, k jehož využití je zapotřebí stejné množství zdrojů EU jako zdrojů členských států;

25.   upozorňuje Komisi na skutečnost, že v EU i nadále přetrvává mnoho administrativních a právních překážek mobilitě pracovníků a vzájemnému uznávání kvalifikací všech úrovní a praxe v oboru; znovu potvrzuje své odhodlání najít řešení těchto problémů a žádá Komisi, aby pozorně dohlížela na omezení, která nejsou v souladu s právními předpisy Společenství, a přijala proti nim opatření;

26.   nabádá členské státy, aby před zaváděním nových vnitrostátních právních předpisů v oblasti zdravotnictví a sociálních a daňových systémů provedly studii dopadů na hraniční oblasti s cílem dopředu poukázat na možné problémy, které budou mít důsledky pro mobilitu pracovních sil;

27.   je toho názoru, že přeshraniční pracovníci zaujímají v oblasti evropské mobility pracovních sil zvláštní pozici ;

28.   nabádá členské státy, aby urychlily proces zavádění společného evropského rámce kvalifikací; domnívá se, že přestože harmonizace tohoto referenčního systému je plánována až na rok 2010, mohlo by jeho urychlené zavedení ve všech členských státech omezit překážky, kterým pracovníci v současnosti čelí;

29.   vítá iniciativu Komise v souvislosti s projektem sítě EU pro bezpečnost pacientů (EUNetPaS), který je prvním krokem podporujícím členské státy a zúčastněné subjekty EU při posilování spolupráce v oblasti bezpečnosti pacientů; konstatuje však, že v rámci EU stále existují rozdíly v regulaci zdravotnických pracovníků, a žádá Komisi, aby vyzvala členské státy a jejich regulační orgány pro zdravotnické pracovníky, aby sdílely informace a zřídily standardizované akreditační systémy pro zdravotnické pracovníky k zajištění bezpečnosti pacientů po celé EU;

30.   konstatuje, že neexistence společného rámce pro porovnávání, výměnu a uznávání odborných kvalifikací na úrovni EU představuje závažnou překážku nadnárodní mobilitě; vítá iniciativu Komise na ustavení evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu;

31.   žádá Komisi a členské státy, aby zajistily co nejrychlejší zapojení zástupců zaměstnavatelů a profesních odvětví do zavádění evropského rámce kvalifikací, aby tak systém uznávání kvalifikací mohl být uplatňován na pracovním trhu;

32.   vyzývá Komisi, členské státy a zástupce zaměstnavatelů i zaměstnanců k zahájení jednání s cílem harmonizovat mzdové tarify pro různé úrovně kvalifikací stanovené v evropském rámci kvalifikací tak, aby bylo možno zabezpečit mobilitu pracovních sil na základě mzdových tarifů, které odpovídají dovednostem pracovníků;

33.   vyzývá vzdělávací instituce k aktivní spolupráci při vzájemném uznávání kvalifikací získaných prostřednictvím formálního, informálního i neformálního vzdělávání a profesí, jež odpovídají normám stanoveným členskými státy; považuje za klíčové, aby členské státy plně využívaly evropský rámec kvalifikací a věnovaly přiměřenou pozornost nadcházejícím iniciativám v oblasti evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, aby klasifikace na úrovních vnitrostátního vzdělávacího systému a programu celoživotního vzdělávání umožnila mobilním pracovníkům pokračovat v jejich odborné přípravě; schvaluje závazek Komise rozvíjet Europass, a učinit tak kvalifikace pro zaměstnavatele srozumitelnějšími; zdůrazňuje význam služeb sítě Euraxess;

34.   vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech není věnována dostatečná pozornost a finanční prostředky na rozvoj a uskutečňování strategií celoživotního vzdělávání; vyzývá členské státy, aby s cílem vytvořit a uskutečňovat tyto systémy aktivněji využívaly finanční prostředky poskytované strukturálními fondy a zejména Evropským sociálním fondem;

35.   vyzývá Komisi, aby omezila administrativní a správní překážky, a zdůrazňuje nutnost učinit pokrok v oblasti uznávání a kumulace práv na sociální zabezpečení a převoditelnosti důchodů;

36.   domnívá se, že převoditelnost dávek sociálního zabezpečení se lépe koordinuje na základě nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(9) a na základě dvoustranných dohod;

37.   naléhavě vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (ES) č. 883/2004 (platné od roku 2009), jakož i související právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a vyplácení různých druhů příspěvků; vyzývá členské státy a Komisi, aby urychleně řešily opakující se problémy uváděné v peticích a stížnostech týkajících se sociálního zabezpečení, důchodů a zdravotní péče; podporuje plány Komise na zavedení elektronické verze evropské karty zdravotního pojištění; navrhuje také elektronickou revizi formuláře "E 106";

38.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala svou vízovou politiku pro státní příslušníky třetích zemí, kteří se účastní dobrovolnických programů uznaných EU, s cílem zavést liberálnější vízový režim zejména pro dobrovolníky ze zemí, jež sousedí s EU;

39.   domnívá se, že v souvislosti s novými formami mobility je třeba analyzovat platné právní předpisy s cílem zjistit, zda jsou stále aktuální, a nalézt vhodné způsoby, jak je přizpůsobit novým pružným podmínkám evropského pracovního trhu, a vzít přitom v úvahu nejen potřebu zabezpečit práva pracovníků, ale také přezkoumat další problémy, se kterými se migrující pracovníci a jejich rodiny mohou potýkat; zdůrazňuje také, že je nezbytné analyzovat ve všech členských státech, do jaké míry jsou skutečně prováděny právní předpisy Společenství týkající se volného pohybu pracovních sil a práva na pobyt pracovníků a jejich rodin; domnívá se, že v případě potřeby by měla být navržena doporučení ke zlepšení právního a operačního rámce;

40.   vyzývá k diskusi o otázkách systému sociálního zabezpečení se zaměřením mimo jiné na přístup ke zdravotní péči a na skutečnost, že mobilita pracovníků může v některých případech vést ke ztrátě sociálních výhod; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je třeba přizpůsobit nařízení (ES) č. 883/2004, jeho prováděcí nařízení (EHS) č. 574/72 a související administrativní postupy tak, aby odpovídaly měnícím se formám mobility pracovníků včetně krátkodobé mobility pracovních sil;

41.   domnívá se, že by Komise měla přezkoumat negativní dopady na mobilitu vzniklé v důsledku nedostatečné harmonizace daňových dohod a nového nařízení o sociálním zabezpečení (nařízení (ES) č. 883/2004);

42.   podporuje Komisi v jejích plánech provést kroky ke zlepšení návrhu směrnice stanovujícího minimální požadavky na podporu mobility pracovníků, a to snazším získáváním a zachováním doplňkových důchodových práv; zaměstnanecké penzijní pojištění je totiž stále rozšířenější, a proto je třeba usilovat o pravidla převoditelnosti, která budou vůči pracovníkům vstřícná; žádá proto Komisi, aby předložila obnovený návrh směrnice o převoditelnosti zaměstnaneckého penzijního pojištění;

43.   domnívá se, že mobilita pracovníků obou pohlaví a jejich rodin (tedy dětí a závislých rodinných příslušníků) ve velké míře závisí na dosažitelnosti a finanční dostupnosti služeb (např. péče o děti a starší osoby, vzdělávacích zařízení, denních center, zvláštních služeb); zároveň se domnívá, že pracovní mobilita by měla přispívat k osobnímu naplnění a zlepšovat kvalitu života a práce;

44.   domnívá se však, že návrh na zlepšení výměny informací a osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány a návrh týkající se zavedení elektronické verze evropského průkazu zdravotního pojištění by měl být uplatňován za náležité ochrany údajů; členské státy musí zaručit, že tyto osobní údaje nebudou užity pro jiné účely než pro ty, které se týkají sociálního zabezpečení, kromě případů, kdy k tomu dotčená strana dá výslovný souhlas; žádá další informace o této iniciativě a o tom, jak může přispět ke zlepšení mobility pracovních sil; vyzývá Komisi, aby analyzovala možnost zavést v blízké budoucnosti jednotný evropský průkaz, který by obsahoval veškeré informace o poplatcích zaplacených jeho držitelem a o jeho sociálních právech ve všech členských zemích, kde vykonával pracovní činnost, a aby přispěla k možnosti zavedení tohoto průkazu;

45.   podporuje akce sítě TRESS a domnívá se, že by tato síť měla neustále zkoumat různé typy mobility s cílem přizpůsobit je právním předpisům Společenství; žádá Komisi, aby do této sítě zahrnula maximální počet zaměstnavatelů a odborů, a připomíná, že to jsou často zaměstnavatelé, kdo pomáhají pracovníkům s právními formalitami v oblasti sociálního zabezpečení nebo se získáváním dokumentů nezbytných pro jejich zaměstnání; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby k databázím uloženým v portálu EURES byl snadný přístup, aby byly pravidelně aktualizovány a aby k nim byl zajištěn co nejširší přístup; domnívá se, že síť EURES by měla na strukturální a institucionální úrovni spolupracovat se sítí TRESS;

46.   pokračuje v podpoře sítě EURES, která přispívá k usnadňování mobility pracovních sil v rámci EU; doporučuje zahrnout do služeb EURES informace o internetových sítích a portálech zaměřených na určitá odvětví a doporučuje také, aby tato síť spolupracovala s dalšími poskytovateli informací, zejména se specializovanými subjekty v členských státech, ohledně pracovních příležitostí v Unii se zvláštním důrazem na vnitrostátní úřady práce, které mohou přímo poskytovat individuální poradenství pro uchazeče o zaměstnání;

47.   domnívá se, že přeshraniční projekty sítě EURES by se měly přednostně zaměřit na provádění studií a pořádání seminářů k otázce dopadů na hraniční oblasti, aby nové nařízení o koordinaci (nařízení (ES) č. 883/2004) mohlo účinně a efektivně vstoupit v platnost;

48.   podporuje cíle stanovené v třetí částí akčního plánu pro pracovní mobilitu, jež jsou v souladu s posilováním institucionálních kapacit EURES; zdůrazňuje různorodost pracovních sil a potřebu poskytovat služby přizpůsobené všem kategoriím pracovníků, a to zejména těm, kteří jsou uvedeni v programu Komise, t.j. starším osobám a pracovníkům se zdravotním postižením, kteří jsou znevýhodněni, ale jsou využitelní na pracovním trhu, osobám, které mají zvláštní právní status v porovnání s ostatními pracovníky, samostatně výdělečně činným osobám, pracovníkům, kteří se vracejí do zaměstnání po delší přestávce apod.; zdůrazňuje, že veškeré informace, které jsou k dispozici prostřednictvím sítě EURES, by měly být přístupné osobám se zdravotním postižením;

49.   vyzývá členské státy prostřednictvím jejich úřadů práce, aby s cílem zvýšit mobilitu stanovily jediné správní místo pro všechny pracovníky včetně těch, kteří mají v úmyslu pracovat v zahraničí, aby mohli z jediného zdroje obdržet informace o možnostech práce v zahraničí, administrativních otázkách, sociálních právech a právních podmínkách;

50.   podporuje myšlenku přeměny sítě EURES na centrální informační portál pro otázky mobility, který by fungoval jako centralizovaná informační služba (helpdesk), kde by pracovníci uvažující o práci v zahraničí mohli získat informace o všech aspektech mobility pracovních sil – nejen o pracovních příležitostech, sociálním zabezpečení, zdravotní péči, důchodovém systému a uznávání kvalifikací, ale i o jazykových otázkách, možnostech bydlení, zaměstnání pro manžele / manželky, vzdělávání dětí a integraci obecně v cílové zemi; zdůrazňuje, že by se tento portál měl případně rozšířit tak, aby jej mohli využívat státní příslušníci třetích zemí včetně těch, kteří ještě nezískali povolení k dlouhodobému pobytu;

51.   plně schvaluje stávající informační mechanismy, ale zároveň navrhuje, aby všechny příslušné internetové stránky, portály atd. byly prověřeny z hlediska účinnosti a v případě potřeby nově uspořádány, harmonizovány nebo přeskupeny, aby se tak staly vstřícnější vůči uživatelům;

52.   upozorňuje na problematiku přístupu do sítě EURES pro občany, kteří žijí ve venkovských, ostrovních, horských nebo vzdálených oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že informace na tomto portálu budou dostupné i těmto skupinám obyvatel;

53.   domnívá se, že dodatečný rozpočet ve výši 2 miliony EUR určený na inovační projekty v oblasti mobility do roku 2013 je příliš nízký vzhledem k nutnosti informovat maximální počet občanů Unie o mobilitě pracovních sil v Unii, jakož i o cílech stanovených v různých programových dokumentech na podporu mobility pracovních sil v Unii;

54.   zdůrazňuje, že jsou zapotřebí srovnatelné a spolehlivé statistické údaje o přesunech v rámci mobility pracovníků, studentů, pedagogů a vědců, aby se zlepšila informovanost Komise v oblasti mobility a zkvalitnilo se její monitorování výše uvedeného akčního plánu;

55.   domnívá se, že v současné době mají lidé nedostatek informací o potenciálních profesních a kariérních výhodách, které jim mohou plynout z pracovních pobytů v zahraničí, o podmínkách zaměstnanosti a sociálního zabezpečení při práci v zahraničí a o tom, že se prostřednictvím mobility podporuje také evropská kulturní integrace; podporuje akce Komise zaměřené na informování občanů o těchto otázkách;

56.   upozorňuje na program stáží Evropského parlamentu pro osoby se zdravotním postižením, který byl zahájen v roce 2007, a na program stáží Komise pro osoby se zdravotním postižením, který začne na podzim roku 2008; domnívá se, že taková pozitivní opatření podpoří mobilitu osob se zdravotním postižením a mohou být velkým přínosem pro jejich integraci do pracovního procesu; vyzývá členské státy, aby podporovaly a propagovaly odpovídající osvědčené postupy na celostátní, regionální i místní úrovni;

57.   upozorňuje na skutečnost, že členské státy by měly podporovat osvědčené postupy a programy vzájemného vzdělávání pro účely opatření v oblasti mobility, která jsou financována z Fondu soudržnosti a zejména z Evropského sociálního fondu, a vzájemně se o nich informovat;

58.   domnívá se, že vedle služeb on-line by členské státy a regiony EU měly vyzkoušet a zavést i jiné způsoby informování s cílem rozšířit poskytování informací o mobilitě pracovních sil v členských státech; domnívá se, že by mělo být zřízeno zprostředkovatelské středisko po telefonu zaměřené na mobilitu pracovních sil spojené s portálem EURES, kde by byly pracovníkům okamžitě poskytovány informace o specifických otázkách v jazyce daného členského státu a alespoň v jednom dalším evropském jazyce;

59.   pokračuje v podpoře takových akcí, jako jsou veletrhy pracovních příležitostí, evropské dny zveřejňování pracovních příležitostí v celé Unii nebo evropská partnerství pro mobilitu pracovních sil; domnívá se nicméně, že rozpočet přidělený na tyto akce není dostatečný ve vztahu ke stanoveným cílům – tedy informovat o činnostech EU v této oblasti;

60.   zdůrazňuje, že je nezbytné rozlišovat mezi zvláštní mobilitou umělců a mobilitou pracovníků v Unii v širším slova smyslu vzhledem k nepravidelné a nepředvídatelné povaze jevištního umění vyplývající ze specifického režimu zaměstnání;

61.   uznává specifický charakter určitých zaměstnání například v oblasti kultury nebo sportu, kde geografická i profesní mobilita tvoří jejich nedílnou součást; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto okolnosti pozorně analyzovaly a přijaly nezbytná opatření, zejména pokud jde o pracovní práva zaměstnanců v těchto odvětvích, a zajistily tak, že mobilitě těchto pracovníků nebudou bránit administrativní překážky;

62.   vítá skutečnost, že Komise ve svém akčním plánu zavádí také opatření ke zlepšení situace občanů třetích zemí; doporučuje, aby integrovaná politika mobility pracovních sil vždy zohledňovala migraci občanů třetích zemí;

63.   zdůrazňuje nutnost užší spolupráce mezi vnitrostátními orgány, aby byly odhaleny a odstraněny nespravedlnosti v justiční a daňové oblasti a aby zároveň nebyly narušeny vnitrostátní pravomoci;

64.   domnívá se, že je nutné zvyšovat povědomí o možnostech podávat stížnosti a předkládat petice týkající se překážek mobilitě pracovních sil a porušování příslušných právních předpisů Společenství;

65.   podporuje zavádění konceptu spravedlivé mobility a žádá Komisi, aby dbala na jeho dodržování, například tím, že do něj zapojí organizace sdružující zaměstnavatele a organizace sdružující pracovníky s cílem předejít nehlášené práci a zhoršování pracovních podmínek;

66.   žádá, aby podniky podporovaly mobilitu pracovních sil například prostřednictvím pružné pracovní doby nebo práce na dálku;

67.   žádá Komisi, aby hledala nástroje, pomocí kterých by se odstranily složité překážky, jež mohou pracovníky odradit od práce v zahraničí, jako například potíže s nalezením práce pro manžela / manželku, vysoké výdaje na přestěhování, jazykové bariéry, rozdíly v odměňování mužů a žen a riziko ztráty daňových výhod nebo možnosti přispívat do vnitrostátních systémů penzijního a zdravotního pojištění a pojištění proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje význam celoživotního vzdělávání se zvláštním důrazem na význam výuky jazyků, které je podstatné pro uspokojení měnících se požadavků pracovního trhu;

68.   vítá záměr Komise navázat na návrh, který předložila v roce 2005, a na pozměněný návrh směrnice z roku 2007 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků snazším nabýváním a zachováním doplňkových důchodových práv;

69.   vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily mobilitu zranitelných skupin obyvatel a pomohly odstranit překážky, s nimiž se tyto skupiny setkávají, vytvářením kvalitních pracovních příležitostí, bojem proti diskriminaci, odstraněním nových forem sociálního vyloučení, podporou rovného zacházení pro muže a ženy, podporou rodin a účinným zajišťováním přístupu na pracoviště, k ubytovacím službám a dopravě;

70.   zdůrazňuje, že ženy, které mají děti, jsou ve srovnání s muži méně mobilní, a žádá proto, aby byla za účelem odstranění této nerovnováhy přijata příslušná opatření;

71.   podporuje systém SOLVIT jakožto nástroj rychlého řešení problémů vnitřního trhu i problémů souvisejících s mobilitou pracovních sil; žádá, aby měl systém SOLVIT k dispozici více prostředků;

72.   vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly programy na podporu mobility mladých odborníků; domnívá se, že tyto programy by se měly opřít o vztah zaměstnavatele a zaměstnance a měly by zohledňovat přínos vyplývající ze zkušeností, schopností a dovedností včetně znalostí jazyků získaných mimo zemi původu;

73.   domnívá se, že mobilita studentů a pedagogů je základním prvkem pracovní mobility, a proto by se při provádění Evropského akčního plánu pro pracovní mobilitu mělo věnovat více pozornosti iniciativám, jako jsou Boloňský proces, Erasmus, Leonardo da Vinci a jiné programy;

74.   vítá iniciativu Komise, která konzultovala všechny strany zapojené do propagace mobility pracovních sil v Unii; domnívá se, že tento dialog zvýší transparentnost, stimuluje vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů a inovačních přístupů s cílem podpořit mobilitu, urychlit její zavádění do obecné praxe a posílit související principy a hodnoty;

75.   uznává přínos programů Comenius, Erasmus a Leonardo, které mladým lidem umožňují studovat v zahraničí, a zdůrazňuje jejich význam z hlediska pozdější profesní mobility; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost rozšíření přístupu k těmto programům s ohledem na zvláštní potřeby znevýhodněných skupin;

76.   žádá, aby se evropské školy, univerzity a vlády rozhodně zavázaly k významnému posílení pracovní mobility, například tím, že se zapojí do sítě zúčastněných stran, kterou Komise navrhla ve svém sdělení;

77.   je přesvědčen, že by se měla posílit spolupráce mezi soukromými či veřejnými subjekty a vzdělávacími institucemi;

78.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 255, 30. 9. 2005, s. 22. (2) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s.77. (3) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6. (4) Úř. věst. L 149, 5. 7. 1971, s.2. (5) Úř. věst. L 74, 27. 3. 1972, s.1. (6) Úř. věst. C 187 E, 24. 7. 2008, s.159. (7) Úř. věst. C 371 E, 23. 12. 2000, s.4. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s.321. (9) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s.1.