Evropský parlament ,

  s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 8. dubna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (COM(2009)0169), předložený Komisí,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(1) , a na svůj postoj ze dne 6. září 2001 k návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(2) ,

  s ohledem na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008(3) k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002, a na své usnesení z téhož dne o zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(4) ,

  s ohledem na články 100 a 119 Smlouvy o ES,

  s ohledem na článek 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Rada již zdvojnásobila strop střednědobé finanční pomoci z původních 12 000 000 000 EUR na částku 25 000 000 000 EUR na základě článků 119 a 308 Smlouvy přijetím nařízení (ES) č. 1360/2008 ze dne 2. prosince 2008(5) , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002,

B.   vzhledem k tomu, že v rámci pomoci dohodnuté s dalšími mezinárodními finančními institucemi poskytlo Společenství půjčku ve výši 6 500 000 000 EUR Maďarsku a ve výši 3 100 000 000 EUR Lotyšsku, a vzhledem k tomu, že dalších 2 200 000 000 EUR bylo Lotyšsku přislíbeno některými členskými státy,

C.   vzhledem k tomu, že Společenství se rozhodlo poskytnout střednědobou finanční pomoc Rumunsku ve výši 5 000 000 000 EUR s ohledem na nepříznivé důsledky globální finanční krize na hospodářskou a finanční situaci v Rumunsku,

D.   vzhledem k tomu, že je upřednostňován individuální přístup k střednědobé finanční pomoci pro členské státy, aby byla zohledněna specifická situace každého členského státu,

E.   vzhledem k tomu, že je třeba posoudit dopady současné globální finanční a hospodářské krize,

F.   vzhledem k tomu, že je třeba plně uplatňovat solidaritu s těmi členskými státy, které přistoupily k Evropské unii později,

G.   vzhledem k tomu, že v souvislosti s celosvětovou finanční krizí a šířící se recesí v Evropské unii je potřebná politika zaměřená na řešení specifických problémů hospodářství těchto členských států,

1.   považuje současnou situaci za další důkaz důležitosti eura, pokud jde o ochranu členských států eurozóny, a vybízí ostatní členské státy, aby vstoupily do eurozóny, jakmile splní maastrichtská kritéria;

2.   žádá Komisi, aby reagovala na předchozí výzvy Parlamentu k analýze důsledků chování bank, které přesunuly svoje aktiva z nedávno přistoupivších členských států;

3.   vyzývá Komisi, aby co nejdříve sdělila výsledky této studie jeho Hospodářskému a měnovému výboru;

4.   uvědomuje si, že v důsledku současné finanční a hospodářskou krize je nutné výrazně zvýšit strop stanovený v nařízení (ES) č. 332/2002 pro částku úvěrů, jež mohou být poskytnuty členským státům, a to se zohledněním harmonogramu práce Parlamentu; zdůrazňuje, že toto zvýšení by zvýšilo možnost Společenství reagovat flexibilněji na další žádosti o střednědobou finanční pomoc;

5.   vítá dobrovolné dohody mezi bankami a členskými státy, které přistoupily k Evropské unii v poslední době, podle nichž tyto banky neruší úvěrové linky (např. pokud jde o Rumunsko a Vídeňskou dohodu) a dále podporuje takové iniciativy;

6.   konstatuje, že výrazné zvýšení úvěrového stropu umožní maximalizovat potenciál půjček Komise na kapitálových trzích nebo půjček od finančních institucí; dále konstatuje, že neexistuje zvláštní právní základ k tomu, aby Společenství vydávalo dluhopisy na globálním trhu, ale že Komise provádí přípravné práce s cílem umožnit dvěma nebo více členským státům vydat společně dluhopisy v eurech;

7.   vyzývá Komisi, aby se společně s Evropskou investiční bankou zabývala otázkou, jak lze překonat úvěrové problémy v reálné ekonomice s pomocí nových inovativních finančních nástrojů; poukazuje na to, že k zajištění flexibility systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států by se mohlo použít mnoho různých finančních nástrojů;

8.   konstatuje, že zvýšení úvěrového stropu by nemělo žádný vliv na rozpočet, protože Komise by půjčky získala na finančních trzích a uhradit by je musely přijímající členské státy; zdůrazňuje, že k dopadu na rozpočet by došlo pouze v případě, že by členský stát svůj dluh nesplatil;

9.   vítá úlohu, která se ve výše uvedeném návrhu Komise přisuzuje v případě potřeby Účetnímu dvoru;

10.   domnívá se, že podmínky spojené s poskytováním finanční pomoci by měly být v souladu s cíli Společenství, pokud jde o kvalitu veřejných výdajů, udržitelný růst a systémy sociálního zabezpečení, plnou zaměstnanost, boj proti změně klimatu a energetickou účinnost, a měly by tyto cíle podporovat;

11.   připomíná, že článek 100 Smlouvy lze použít na všechny členské státy, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh nařízení, které by definovalo podmínky provádění tohoto ustanovení; upozorňuje na to, že článek 103 Smlouvy stanoví, že "členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru", a že "Rada může [v případě potřeby] upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článku 101" a v tomto článku postupem podle článku 252;

12.   požaduje, aby byl Parlament informován o memorandech o porozumění uzavřených mezi Komisí a příslušnými členskými státy, v nichž jsou stanoveny podmínky půjček;

13.   žádá Komisi, aby v době poklesu ekonomiky zajistila koordinaci hospodářské politiky na úrovni Společenství a vytvořila společně s Parlamentem skupinu expertů a připravila rámec a pokyny pro memoranda o porozumění uzavíraná mezi Komisí a příslušnými členskými státy, která stanoví podmínky půjček;

14.   připomíná, že Parlament ve svých výše uvedených postojích ze dne 6 září 2001 a 20. listopadu 2008 požadoval, aby Rada každé dva roky na základě zprávy Komise, po konzultaci s Parlamentem a po přijetí stanoviska Hospodářským a finančním výborem, přezkoumala, zda zavedený systém nadále splňuje potřebu, která vedla k jeho zavedení; ptá se Rady a Komise, zda tyto zprávy byly od přijetí nařízení (ES) č. 332/2002 vypracovány;

15.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, euroskupině a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s.1. (2) Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 312. (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0560. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0562. (5) Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 11.