Evropský parlament ,

–   s ohledem na prohlášení, které vedoucí představitelé vydali na vrcholné schůzce skupiny G 20 v Londýně (globální plán obnovy a reformy), a na jejich deklarace o posílení finančního systému a o poskytování zdrojů prostřednictvím mezinárodních finančních institucí ze dne 2. dubna 2009,

–   s ohledem na zprávu o pokroku v jurisdikcích kontrolovaných globálním fórem OECD při uplatňování odsouhlasených mezinárodních daňových standardů, které vyžadují výměnu informací na žádost ve všech daňových záležitostech za účelem správy a vymáhání domácího daňového práva ze dne 2. dubna 2009,

–   s ohledem na závěry předsednictví v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19.a 20. března 2009,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2009 nazvané "Urychlit oživení evropské ekonomiky" (KOM(2009)0114),

–   s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, jíž předsedá Jacques de Larosière ze dne 25. února 2009,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. října 2008 nazvané "Od finanční krize k vzestupu: Evropský rámec pro činnost" (KOM(2008)0706),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o plánu evropské hospodářské obnovy(1) ,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. dubna 2009 nazvané "Podpora rozvojových zemí při zvládání krize"(KOM(2009)0160),

–   s ohledem na nedávnou zprávu Mezinárodního měnového fondu (MMF) nazvanou "Dopady světové finanční krize na země s nízkými příjmy" z března 2009,

–   s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů a na závazky členských států EU poskytnout pomoc při potírání hladu a chudoby,

–   s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí ze dne 16. února 2009 nazvanou "Ven z krize – příležitost", v níž se skupina G 20 důrazně vyzývá, aby vypracovala globální zelenou strategii ("Global Green New Deal "),

–   s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce (MOP) a Mezinárodního institutu pro pracovní studie ze dne 24. března 2009 nazvanou "Finanční a ekonomická krize: perspektiva důstojné práce", která vyzývá skupinu G 20 k vytvoření koordinovaného stimulačního balíčku, který by se zaměřil na sociální ochranu a vytváření pracovních míst,

–   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že se prohlubuje světová recese, jejíž dopady se nevyhnou žádné zemi ani odvětví, a vzhledem k tomu, že celosvětová hospodářská výkonnost se v roce 2009 rychle zhoršuje a že i podle nejoptimističtějších prognóz se v roce 2010 očekává pouze pomalé oživení,

B.   vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize vznikly v reálné ekonomice mimořádné hospodářské okolnosti, které vyžadují včasné přijetí cílených, dočasných a přiměřených opatření a rozhodnutí, která by vedla k nalezení řešení dosud nevídané celosvětové situace v hospodářství a zaměstnanosti,

C.   vzhledem k tomu, že boj proti poklesu mezinárodního a evropského hospodářství se nyní musí zaměřit zejména na řešení nedostatečné důvěry ve finanční a kapitálové trhy, rostoucí nezaměstnanost a zmenšení objemu mezinárodního obchodu,

D.   vzhledem k tomu, že současnou krizi lze využít jako příležitost k podpoře lisabonsko-göteborkých cílů a k všeobecnému přijetí závazků v oblasti boje proti nezaměstnanosti, změny klimatu a snižování spotřeby energie,

E.   vzhledem k tomu, že globální plán obnovy a reformy (globální plán) zahrnuje tyto cíle: 1) obnovit důvěru, růst a zaměstnanost; 2) ozdravit finanční systém s cílem obnovit úvěrování; 3) zpřísnit regulaci finančního systému a obnovit důvěru; 4) poskytnout finanční prostředky mezinárodním finančním institucím a reformovat je tak, aby překonaly krizi a aby se předešlo krizím v budoucnosti; 5) podpořit světový obchod a investice a podpořit prosperitu odmítnutím protekcionismu; a 6) usilovat o inkluzivní, ekologicky šetrnou a udržitelnou obnovu hospodářství,

F.   vzhledem k tomu, že mezinárodní koordinace má klíčový význam pro oživení a následně i opětovné vybudování světového hospodářství,

G.   vzhledem k tomu, že se ukázalo, že členství v eurozóně posiluje hospodářskou stabilitu příslušných členských států, neboť se tyto státy snaží dodržovat maastrichtská kritéria a ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a současně jsou jejich ekonomiky chráněny před kolísáním měny,

H.   vzhledem k tomu, že několik členských států se potýká s vážnými problémy platební bilance, přičemž některé z těchto států se musely obrátit o pomoc na MMF a Evropskou unii,

I.   vzhledem k tomu, že spolupráce zemí AKT a EU v rámci dohody o partnerství z Cotonou se musí nést v duchu rozvojových cílů tisíciletí a zejména usilovat o vymýcení extrémní chudoby a hladu,

J.   vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize některé dárcovské země omezily svůj finanční příspěvek na oficiální rozvojovou pomoc pro rozvojové země, čímž ohrozily plnění rozvojových cílů tisíciletí,

K.   vzhledem k tomu, že země AKT jsou závislé na vývozu komodit, který představuje více než 50 % jejich devizových příjmů, a že finanční krize vede ke snižování exportu z mnoha rozvojových zemí a poukazování peněz do těchto zemí, k omezenému poskytování úvěrů, ke snížení přímých zahraničních investic a k propadu cen komodit,

L.   vzhledem k tomu, že offshore centra fungují takovým způsobem, že umožňují nezákonné daňové úniky a vyhýbání se placení daní a brání regulaci finančního systému,

M.   vzhledem k tomu, že růst mezinárodního obchodu se zpomaluje kvůli nedostatku úvěrů a finančních prostředků a kvůli obecné stagnaci světového hospodářství,

N.   vzhledem k tomu, že je zapotřebí úzké mnohostranné spolupráce, má-li se zabránit protekcionářským opatřením, která mohou být přijímána v důsledku finanční/hospodářské krize,

Obecné poznámky

1.   vítá globální plán obnovy a reformy skupiny G 20; konstatuje, že tento plán se nese ve stejném duchu jako kroky, které již byly podniknuty v Evropské unii, takže se zabrání tomu, aby si jednotlivé politiky navzájem odporovaly, čímž by se vyrušovaly jejich přínosy; vítá závěr skupiny G 20, že světová krize vyžaduje globální řešení a jednotnou strategii pro obnovu důvěry, hospodářského růstu a pracovních míst; konstatuje, že na tento závěr musí skupina G 20 se vší vážností navázat na své další schůzce, jež se má konat na počátku podzimu 2009;

2.   je přesvědčen, že úkolem vedoucích světových činitelů není "záplatovat" stávající finanční a hospodářský systém, ale uznat, že je třeba znovu nalézt rovnováhu v regulačním rámci, který by vycházel ze zásady environmentální a ekologické udržitelnosti a jehož cílem by bylo vytváření příležitostí, oživení světového hospodářství a podpora zaměstnanosti; jakož i sociální spravedlnost a účast; vyzývá, aby byl vytvořen nový regulační a správní rámec, který by zahrnoval lepší a komplexnější regulaci a kontrolu; domnívá se, že se skupina G 20 měla zabývat problémem světové obchodní a finanční nerovnováhy, která v současné hospodářské krizi sehrála zásadní úlohu;

3.   zdůrazňuje, že všechny přijaté závazky musí být plně dodržovány, urychleně realizovány a dále upřesněny na vnitrostátní i mezinárodní úrovni s cílem obnovit důvěru a maximálně zvýšit jejich efektivnost; bere na vědomí rozhodnutí Komise pro finanční stabilitu (FSB) a MMF sledovat pokrok při plnění dojednaného globálního plánu, a vyzývá je, aby své zprávy předložily Parlamentu;

4.   zdůrazňuje, že prvořadou prioritou musí být oživení reálné ekonomiky, zajištění náležitého fungování kapitálových trhů a úvěrování, podpora a udržení zaměstnanosti a ochrana lidí, zejména těch nejchudších a nejvíce zranitelných osob, před negativními dopady krize;

5.   vítá, že se skupina G 20 ve velké míře přiklonila k řešením, která jsou založena na půjčkách a zárukách, čímž se docílí maximálních hospodářských účinků a současně se přispěje k omezení dlouhodobého dopadu programů na státní pokladny díky balíčku opatření, který přesahuje 1 bilion USD;

Obnova hospodářského růstu a pracovních míst

6.   vítá, že byla dosažena dohoda o vyčlenění dodatečných finančních prostředků pro MMF, další finanční instituce a financování obchodu ve výši 832 miliard EUR a přijat závazek na vypracování škály udržitelných finančních opatření, s jejichž pomocí má být obnoveno úvěrování, hospodářský růst a vytváření pracovních míst ve světové ekonomice a dlouhodobě zajištěna fiskální udržitelnost; shledává však, že nebyly schváleny žádné dodatečné fiskální pobídky na evropské úrovni; uznává, že každá země je v odlišné situaci, pokud jde o přijímání příslušných opatření, avšak domnívá se, že všechny musí vyčerpat veškeré své možnosti;

7.   uznává, že v tomto úsilí sehrály zásadní úlohu centrální banky, neboť rychle snížily úrokové sazby, a vítá závazek skupiny G 20 zdržet se devalvace měn jednotlivých států za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, čímž by se mohly dostat do začarovaného kruhu; vítá opakované snížení úrokových sazeb ze strany ECB s cílem podpořit růst a dále skutečnost, že rychle poskytla krátkodobé finanční nástroje na oživení mezibankovních úvěrů; upozorňuje na to, že je nutné vytvořit podmínky, které usnadní přenos snižování úrokových sazeb na půjčovatele; vyzývá k přijetí všech opatření, která umožní obnovit řádné fungování finančních trhů, včetně okamžitého obnovení poskytování domácích úvěrů a mezinárodních kapitálových toků;

8.   se znepokojením konstatuje strmý nárůst veřejného dluhu a rozpočtových schodků; zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve vytvořit spolehlivý systém státních financí a zajistit dlouhodobou fiskální udržitelnost, abychom nadmíru nezatěžovali budoucí generace, a poznamenává, že situace jednotlivých zemí by měla být posuzována v kontextu celkové zadluženosti;

9.   vyjadřuje politování nad tím, že skupina G 20 na svém summitu neřešila otázku globální nerovnováhy, která je základní příčinou finanční krize; připomíná, že má-li se zabránit tomu, aby se v budoucnosti finanční krize opakovala, je třeba řešit její zásadní příčiny (tj. nadměrný deficit USA financovaný z vysokého obchodního přebytku Číny), neboť její důsledky se zdaleka neomezují jen na oblast bankovnictví a regulace finančního systému či institucionální správy; domnívá se, že, má-li být odpověď na tuto krizi účinná a mnohostranná, je nezbytné řešit příčiny nerovnováhy směnných kurzů a kolísavé ceny komodit v mnohostranném rámci; důrazně proto vyzývá Evropskou radu, aby přijala společný postoj s cílem řešit tyto otázky ještě před příštím summitem skupiny G 20, která se bude konat v New Yorku;

Posílení finančního dohledu a regulace

10.   vítá společný přístup k lepší regulaci finančního sektoru a účinnějšímu finančnímu dohledu, jenž bude založen na soudržnější a systematičtější spolupráci jednotlivých zemí; důrazně žádá všechny vlády, aby postupovaly v souladu se závazky, které přijaly na schůzce G 20; domnívá se, že rozhodnutí a závazky přijaté na summitu skupiny G 20 představují jen minimum a nikoliv maximum toho, čeho je možné dosáhnout; vítá skutečnost, že Evropská unie přijala ambicióznější plány, pokud jde o rozsah a povinnosti regulace a dohledu;

11.   zdůrazňuje, že je důležité znovu nastolit důvěru ve finanční sektor, která je klíčem k obnově poskytování úvěrů reálné ekonomice a mezinárodních kapitálových toků; trvá na tom, že je nutné neodkladně řešit znehodnocená aktiva bank, která brání poskytování úvěrů; naléhavě žádá vlády a příslušné orgány členských států k zajištění toho, aby jim banky poskytovaly úplné a transparentní informace o zhoršení rozvah s ohledem na sdělení Komise o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství(2) , a dále je vyzývá, aby svou činnost koordinovaly a přitom dodržovaly pravidla hospodářské soutěže; vyzývá vlády členských zemí G 20, aby informovaly o tom, jak fungují jejich programy na záchranu znehodnocených aktiv a jaké jsou jejich výsledky; doporučuje, aby mezinárodní spolupráce probíhala v co nejvyšší míře a aby byl v oblasti financí a regulace odmítnut protekcionismus;

12.   vítá rozhodnutí regulovat a kontrolovat všechny systémově důležité instituce, trhy a nástroje (včetně zajišťovacích fondů), ale domnívá se, že je zapotřebí přijmout další opatření, aby se zamezilo nadměrným spekulacím, a že se regulace a dohled musí vztahovat i na takové činnosti, jejichž rozsah může být jednotlivě považován za nesystematický, ale které v  úhrnu představují možné riziko pro finanční stabilitu; trvá na tom, že je nutné vyvinout účinné mechanismy spolupráce a sdílení informací mezi orgány jednotlivých států s cílem zajistit účinný přeshraniční dohled a zároveň zachovat otevřené trhy;

13.   schvaluje rozhodnutí zemí skupiny G 20 přijmout kapitálový rámec Basilej II a jejich úsilí o zpřísnění standardů obezřetnostní regulace v co nejbližší době;

14.   je toho názoru, že je třeba na vysoké úrovni neodkladně zavést zásady pro přeshraniční spolupráci při řešení krizí; vzhledem k rostoucí interakci mezi finančními systémy jednotlivých států naléhavě žádá příslušné orgány, aby spolupracovaly na mezinárodní úrovni, a připravily se tak na finanční krize a jejich řešení;

15.   vítá rozhodnutí skupiny G 20 podporovat integritu a transparentnost finančních trhů i zvýšenou odpovědnost finančních subjektů; vítá příslib skupiny G 20 reformovat systémy odměňování jako součást přezkumu finanční regulace tak, aby byly udržitelnější, a trvá na tom, že je důležité provázat pobídky k dlouhodobým výsledkům, vyhnout se pobídkám, které vedou k nezodpovědnému jednání, a zaručit uplatňování nových zásad v celém odvětví s cílem zajistit všem subjektům rovné podmínky; zůstává navýsost ostražitý, pokud jde o účinné uplatňování zásad pro platby a odměňování ve finančních institucích, a vyzývá k přijetí přísnějších opatření pro tuto oblast;

16.   vítá opatření týkající se ratingových agentur, jejichž cílem je zvýšení transparentnosti a prohloubení spolupráce mezi vnitrostátními orgány dohledu; je i nadále znepokojen nedostatečnou konkurencí v tomto sektoru a vyzývá k výraznému omezení překážek bránícím vstupu na trh;

17.   vítá záměr stanovit jediný soubor účetních standardů, avšak vyjadřuje politování nad tím, že Komise pro finanční účetní standardy (FASB) upravila definici reálné hodnoty pro subjekty na trhu USA; důrazně proto vyzývá Komisi, aby s ohledem na tuto dohodu náležitě upravila standard IAS 39 a nečekala na rozhodnutí Rady pro mezinárodní účetní standardy;

18.   vyzývá G 20, aby na svém příštím summitu schválila koordinovaná a konkrétní opatření na ukončení činnosti všech daňových a regulačních rájů a na odstranění veškerých mezer v domácích daňových a regulačních předpisech, jež umožňují vyhýbat se v značném rozsahu daňovým povinnostem i ve významných finančních centrech; vítá prohlášení skupiny G 20 ohledně bankovního tajemství; a vyzdvihuje automatickou výměnu informací jakožto nejúčinnější nástroj pro řešení vyhýbání se daňovým povinnostem; doporučuje, aby Evropská unie přijala vlastní právní rámec, který vhodně ošetří problematiku daňových rájů, a vyzývá své zahraniční partery k přijetí stejných kroků;

Posílení našich mezinárodních finančních institucí

19.   plně podporuje rozhodnutí svěřit ústřední úlohu při koordinaci dojednaného programu nově přejmenované a rozšířené Radě pro finanční stabilitu; podporuje rozhodnutí skupiny G 20 vytvořit pro Radu pevnější institucionální základ a posílit její pravomoci; zdůrazňuje význam dodržování společných zásad a jednotných pravidel v oblasti finančních služeb, máme-li uspět vůči hráčům na světovém trhu;

20.   vítá a plně podporuje požadavek, který byl dne 8. dubna 2009 vysloven na Parlamentním shromáždění EUROLAT, aby země EU a země Latinské Ameriky a Karibiku "okamžitě zrušily všechny daňové ráje na svých územích a na mezinárodní úrovni usilovaly o zrušení zbývajících daňových rájů a uplatňování sankcí vůči společnostem a jednotlivcům, které budou daňových rájů využívat";

21.   vítá plán skupiny G 20 reformovat mezinárodní finanční instituce a vyzývá, aby byly tyto reformy zahájeny co nejdříve; očekává rozsáhlou reformu světové hospodářské a finanční správy, která musí podpořit demokracii, transparentnost a veřejnou odpovědnost a zajistit soulad politik a postupů mezinárodních hospodářských a finančních institucí, a důrazně žádá, aby byly přehodnoceny podmínky, jež se vážou na většinu úvěrování ze strany MMF a Světové banky;

22.   dále žádá, aby bylo zlepšeno zastoupení rozvojových zemí v mezinárodních finančních institucích; vítá předsevzetí, že vedení mezinárodních finančních institucí bude vybíráno podle zásluh v otevřeném a transparentním řízení; důrazně proto vyzývá Evropskou unii, aby v tomto ohledu vystupovala jednotně;

23.   žádá Komisi, aby posoudila rozšíření zvláštních práv čerpání z MMF, které může být v budoucnu nezbytné, a žádá ECB, aby vyhodnotila dopady tohoto rozšíření na stabilitu cen ve světě;

Odolávání protekcionismu a podpora světového obchodu a investic

24.   podporuje příslib skupiny G 20 zvýšit zdroje pro světové finanční instituce o 850 miliard USD určené na podporu růstu nově vznikajících trhů a rozvojových zemí; vítá významné navýšení prostředků MMF, který je hlavním poskytovatelem finanční pomoci zemím, jež se potýkají s problémy platební bilance, včetně členských států EU, a který podporuje růst nových trhů a rozvojových zemí;

25.   vítá pokrok, kterého MMF dosáhl pomocí svého nového nástroje "Flexible Credit Line ", když opustil svůj předchozí normativní a rigidní rámec poskytování úvěrů a podmíněnosti, což dokresluje nedávná zpráva MMF nazvaná "Dopady globální finanční krize na země s nízkými příjmy" prohlášením, že "při formulování výdajových politik je třeba považovat za prioritu ochranu nebo rozšíření sociálních programů či předkládání schválených investic a obecně zachování úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí";

26.   vítá, že byl znovu potvrzen v globálním plánu závazek dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a slib poskytnout dalších 50 miliard USD "na podporu sociální ochrany, oživení obchodu a zajištění rozvoje v zemích s nízkými příjmy"; žádá, aby tyto prostředky byly v zájmu sociální ochrany a oživení obchodu vypláceny nejen formou půjček, ale, je-li to možné, i formou přímých grantů;

27.   vyjadřuje politování nad tím, že sliby skupiny G 20 týkající se podpory obchodu a oficiální rozvojové pomoci nebyly dostačující; zdůrazňuje, že ačkoli globální plán uvádí finanční opatření na navýšení zdrojů pro rozvojový svět za pomoci Světové banky a MMF, neobsahuje žádný konkrétní závazek k zajištění toho, aby na pomoc v oblasti obchodu byly vyhrazeny dodatečné finanční prostředky;

28.   vítá slib více podporovat světový obchod a investice; je však znepokojen značným snížením objemu světového obchodu, což sebou nese riziko dalšího prohloubení světové recese; zdůrazňuje význam rychlého a úspěšného uzavření jednání z Dohá, jehož hlavním cílem je vyřešit nerovnováhu ve světovém obchodním systému, který poškozuje rozvojové země;

29.   odmítá veškeré podoby protekcionismu jak v reálné ekonomice, tak ve finančním sektoru jako reakci na hospodářský pokles a slábnoucí světový obchod;

30.   vyzývá skupinu G 20, aby se na svém příštím summitu rovněž zabývala reformou světového obchodního systému a správy WTO s cílem podpořit spravedlivý obchod, zvrátit vzrůstající rozdíly mezi severem a jihem, lépe sladit obchodní, sociální a environmentální politiky a vytvořit z WTO demokratičtější, transparentnější a zodpovědnější instituci;

31.   vyzývá členské státy EU, aby představily opatření a nástroje zavedené v reakci na krizi v rozvojových zemích, aby Evropská unie mohla v této oblasti postupovat koordinovaně; vyzývá k realizaci těchto opatření, aby mohla být zhodnocena v příští zprávě z Monterrey o financování rozvojové pomoci;

32.   varuje před přetrvávající potravinovou krizí, která vyžaduje okamžité řešení a přijetí reforem, s jejichž pomocí se v rozvojových zemích zajistí udržitelná zemědělská produkce;

Zajištění spravedlivé a udržitelné hospodářské obnovy pro všechny

33.   vítá, že skupina G 20 uznala význam udržitelnějšího světového hospodářství; dále zdůrazňuje, že uzavření závazné dohody o změně klimatu na nadcházející konferenci v Kodani má rozhodující význam; zdůrazňuje však, že vedoucí představitelé G 20 by měli uznat širokou škálu globálních úkolů v zájmu zachování zdrojů, např. pokud jde o krizi v odvětví rybolovu, lesy a vodu, jež se lidí v rozvojových zemích dotýkají nejcitelněji;

34.   žádá Komisi, aby v souvislosti s diskusí o budoucnosti strategie udržitelného rozvoje zahájila nezbytné postupy, které zajistí, aby všechny stávající politiky plně zohlednily důsledky změny klimatu;

35.   zdůrazňuje nutnost účinného provádění klimatického a energetického balíčku a posílení investic do energie z obnovitelných zdrojů, ekologické inovace, energie šetrné k životnímu prostředí a do energetické účinnosti, jež by měly být ústředním prvkem akčního plánu pro energetiku na období 2010–2014;

36.   vyzývá skupinu G 20, aby na svém příštím summitu projednala "program pro důstojnou práci" navržený MOP, který by měl zahrnovat především závazek k všeobecnému dodržování lidských práv na pracovišti a základních pracovních norem a k odstranění dětské práce;

o
o   o

37.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům členských států skupiny G 20 a Mezinárodnímu měnovému fondu.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2009)0123. (2) Úř. věst. C 72, 26.3.2009, s. 1.