Evropský parlament ,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, zejména na usnesení týkající se lidských práv,

–   s ohledem na usnesení Valného shromáždění OSN č. 63/191 ze dne 18. prosince 2008 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

–   s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 1. října 2008 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

–   s ohledem na prohlášení předsednictví EU ze dne 10. dubna 2009 o vývoji v případě Roxany Saberiové a na prohlášení předsednictví jménem EU ze dne 20. dubna 2009 týkající se rozsudku nad Roxanou Saberiovou,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jichž je Írán smluvní stranou,

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že dne 18. dubna 2009 íránský revoluční soud vyhlásil rozsudek osmiletého vězení za špionáž nad Roxanou Saberiovou, americko-íránskou novinářkou, která pracovala pro řadu organizací, včetně rádia ABC, BBC, Jihoafrické rozhlasové a televizní společnosti a NPR,

B.   vzhledem k tomu, že Roxana Saberiová neměla pět týdnů přístup k právníkovi a nedostalo se jí spravedlivého a transparentního soudního řízení,

C.   vzhledem k tomu, že právník Roxany Saberiové podal proti rozsudku odvolání, protože obžalovaná trvá na tom, že je ve všech bodech obžaloby nevinná,

D.   vzhledem k tomu, že Roxana Saberiová zahájila hladovku a byla dne 1. května 2009 přijata do nemocnice ve vězení Evin, údajně ve velmi špatném stavu,

E.   vzhledem k tomu, že novinářka Marjam Maleková, členka kampaně za rovnost "Jeden milion podpisů" byla dne 25. dubna 2009 zatčena, stejně jako mnoho členů této kampaně před ní, a vzhledem k tomu, že její rodina nemůže zaplatit kauci za její propuštění, která byla stanovena na 200 milionů riálů (více než 10 000 EUR),

F.   vzhledem k tomu, že dne 1. května 2009, na Svátek práce, bezpečnostní a policejní jednotky násilně potlačily pokojné demonstrace na různých místech Íránu, které byly organizovány deseti nezávislými organizacemi práce, a vzhledem k tomu, že bylo údajně zatčeno více než 100 osob,

G.   vzhledem k tomu, že dne 1. května 2009 íránské úřady v centrální věznici v Raštu popravily Delaru Darabiovou, a to i přes dvouměsíční odklad popravy vydaný předsedou Nejvyššího soudu dne 19. dubna 2009, a vzhledem k tomu, že se nejedná o první osobu, která byla letos popravena poté, co byla obviněna z trestného činu, který údajně spáchala v době, kdy jí nebylo 18 let,

H.   vzhledem k tomu, že se celková situace v oblasti lidských práv v Íránu od roku 2005 neustále zhoršuje ve všech oblastech a ohledech, zejména pokud jde o uplatňování občanských práv a politických svobod, a to nehledě na to, že se Írán na základě nejrůznějších mezinárodních nástrojů v této oblasti zavázal k podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod,

1.   odsuzuje neopodstatněný rozsudek, který dne 18. dubna 2009 vynesl íránský revoluční soud nad Roxanou Saberiovou;

2.   vyjadřuje své vážné znepokojení nad zhoršujícím se zdravotním stavem Roxany Saberiové;

3.   naléhavě žádá, aby odvolací soud při slyšení dne 12. května 2009 okamžitě a bezpodmínečně propustil Roxanu Saberiovou na základě toho, že soud probíhal neveřejně bez řádného soudního procesu, který by byl v souladu s mezinárodními normami, a aby zrušil všechna obvinění, která byla proti ní vznesena;

4.   je šokován nespravedlivým procesem s Dilarou Darabiovou a její popravou a je otřesen pokračujícími popravami mladistvých pachatelů, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a probíhají navzdory ujištění íránských orgánů, že Írán tyto nelidské praktiky ukončil; vyzývá íránské orgány, aby dostály svému závazku zastavit popravy mladistvých pachatelů;

5.   odsuzuje systém kaucí, který používají íránské orgány ve snaze potlačit veškerá veřejná prohlášení kritických občanů nebo pokojných reformních hnutí, a požaduje okamžité propuštění Marjam Malekové;

6.   připomíná, že mnoho aktivistů v oblasti pracovních práv je i nadále vězněno pouze na základě jejich angažovanosti ve věci spravedlivých pracovních podmínek, včetně Mansúra Osanlúa, Ibráhíma Maddadího, Farzáda Kamángara a Gháleba Hosejního, a opakuje svou výzvu k jejich okamžitému propuštění;

7.   naléhavě vyzývá íránské úřady, aby dodržovaly všechny mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv, které Írán ratifikoval, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Všeobecnou deklaraci lidských práv, jež oba zaručují právo na spravedlivý proces; v této souvislosti trvá na tom, aby orgány Íránské islámské republiky urychleně zrušily praxi kamenování; důrazně odsuzuje nedávnou popravu kamenováním Valiho Azada a vyjadřuje vážné znepokojení nad očekávanou popravou Mohammada Aliho Navida Khamamiho a Ashrafa Kalhoriho;

8.   požaduje, aby s ohledem na všechny tyto případy předsednictví Rady a diplomatická zastoupení členských států v Íránu neprodleně přijaly společné kroky;

9.   připomíná svůj požadavek, aby Rada a Komise pokračovaly ve zkoumání situace v oblasti lidských práv v Íránu a v první polovině roku 2009 Parlamentu předložily vyčerpávající zprávu v této věci;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva, předsedovi Nejvyššího soudu Íránu a vládě a parlamentu Íránské islámské republiky.