Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2159(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0113/2010

Předložené texty :

A7-0113/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 18/05/2010 - 8.10
CRE 18/05/2010 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0166

Přijaté texty
PDF 166kDOC 110k
Úterý, 18. května 2010 - Štrasburk Konečné znění
Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení
P7_TA(2010)0166A7-0113/2010

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (2009/2159(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 18. prosince 2000, a zejména na článek 14 této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, a zejména na články 23 a 28 této úmluvy,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, a zejména na články 7 a 24 této úmluvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení; obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže(1) ,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise doprovázející sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“ – Zpráva EU o mládeži(2) ,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(3) ,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(4) ,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2009 o hodnocení současného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže a o budoucích perspektivách obnoveného rámce(5) ,

–  s ohledem na doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie(6) ,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady o Evropském roku dobrovolné činnosti na podporu aktivního občanství (2011)(7) ,

–  s ohledem na Evropský pakt mládeže, který Evropská rada přijala na svém zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005(8) ,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 o „Obnovené sociální agendě“, jež je zaměřena na děti a mládež jako na jednu z hlavních priorit(9) ,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise(10) ,

–  s ohledem na své písemné prohlášení o zapojení mládeže do politik EU, jemuž je třeba věnovat zvýšenou pozornost(11) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(12) ,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0113/2010),

A.  vzhledem k tomu, že investování do mladých lidí je klíčové pro budoucnost evropských společností, zejména v době, kdy procento mladých lidí v poměru k celkové populaci stále klesá,

B.  vzhledem k tomu, že všichni mladí lidé jsou důležitým přínosem pro společnost a musí tak být vnímáni,

C.  vzhledem k tomu, že současné generace mají při vytváření dnešních politik velkou odpovědnost vůči mladým lidem a budoucím generacím; vzhledem k tomu, že tvůrci politiky a badatelé musí brát v úvahu názory mladých lidí, a dát jim tak možnost ovlivňovat dění,

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má k dispozici důležité nástroje pro politiky týkající se mládeže, tyto nástroje však musí členské státy plně využívat, informovat o nich a začlenit je mezi své politické nástroje,

E.  vzhledem k tomu, že zaměstnání znamená více než jen práci, za kterou člověk pobírá mzdu; je činitelem socializace a může být důležitým zdrojem podpory, strukturace a formování osobnosti,

F.  vzhledem k tomu, že nejistota ohledně pracovního místa může vést mladé lidi k tomu, že nechtějí založit rodinu nebo její založení odkládají, což má dopad na demografický vývoj,

G.  vzhledem k tomu, že je dnešní evropská mládež vystavena vzrůstající míře nezaměstnanosti a je vážně ohrožena hospodářskou krizí, že nezaměstnanost více hrozí zejména mladým lidem s nízkou kvalifikací, a že je proto důležité zajistit, aby se mladým lidem dostalo co nejlepšího vzdělání, které jim zaručí snadný přístup na trh práce a schopnost se na něm dlouhodobě udržet,

H.  vzhledem k tomu, že by měl být na všech úrovních podporován rovný přístup všech mladých lidí k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě a měly by být více prosazovány možnosti v oblasti celoživotního učení,

I.  vzhledem k tomu, že by měl být usnadněn přechod mladých lidí z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce,

J.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné, aby se naprostou prioritou staly problémy předčasného ukončování školní docházky a negramotnosti, zejména mezi dospívajícími a mladými lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody,

K.  vzhledem k tomu, že otázky týkající se zdraví, bydlení a životního prostředí mají pro mladé lidí velký význam a mohou mít závažný dopad na jejich život a budoucnost; vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno příznivé prostředí, pokud jde o vzdělávání, zaměstnávání, sociální začleňování a zdraví,

L.  vzhledem k tomu, že mladí lidé, i když musí mít možnost se opřít o zdravé rodinné prostředí, potřebují podporu při naplňování své potřeby být samostatní a nezávislí,

M.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise a v usnesení Rady nejsou explicitně obsažena hlediska životního prostředí, přestože jsou pro mladé lidi zásadní a mají závažný dopad na zdraví, kvalitu života a blaho budoucích generací; vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro mládež by proto měla být hlediska životního prostředí jednoznačně uvedena mezi oblastmi činnosti,

N.  vzhledem k tomu, že aktivní účast ve společnosti není pouze důležitým prostředkem posilování postavení mladých lidí, ale přispívá také k jejich osobnímu rozvoji, k jejich lepšímu začlenění do společnosti, k získávání dovedností a rozvoji smyslu pro zodpovědnost,

O.  vzhledem k tomu, že práce mládeže má v rámci strategie EU pro mládež význam jako hodnotná volnočasová aktivita, které by se měli mladí lidé věnovat, ale která také slouží k získávání dovedností a k osobnímu rozvoji,

P.  vzhledem k tomu, že zjištění a poznání toho, co to znamená mít pevné místo ve společnosti, podporuje porozumění demokracii a jejím procesům a aktivní účast v nich,

Q.  vzhledem k tomu, že by mladí lidé měli být lépe informováni o existenci evropských programů, které pomáhají mládeži, aby se zvýšila jejich účast v těchto programech,

R.  vzhledem k tomu, že politika mládeže může přispět k rozvoji evropského způsobu myšlení,

Obecné poznámky

1.  vítá sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení“;

2.  vítá usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018);

3.  upozorňuje, že definice pojmu „mládež“ se v jednotlivých členských státech liší; poznamenává, že obsah tohoto pojmu ovlivňují různé sociální okolnosti a že z této skutečnosti vyplývá možnost různého přístupu v každém členském státě;

4.  zastává názor, že programy Společenství a finanční prostředky by měly odrážet to, jak si Evropa přeje, aby mladí lidé žili;

5.  vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti politiky mládeže, jako je podpora účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv;

Zásadní poznámky ohledně účinnosti strategie pro mládež

6.  uznává, že posílená otevřená metoda koordinace je s řádným ohledem na zásadu subsidiarity vhodným nástrojem pro spolupráci v oblasti politiky mládeže, a to i navzdory jejím slabým stránkám, omezené použitelnosti, nedostatku legitimity a skutečnosti, že neprobíhá efektivní spolupráce mezi „experty“ a volenými politiky, nedochází k patřičné integraci s vnitrostátními prioritami a hrozí riziko, že mezi různými úrovněmi vznikne zmatek v tom, kdo za co odpovídá; domnívá se, že v zájmu dosažení dlouhodobých výsledků by otevřená metoda koordinace měla být posilována;

7.  zdůrazňuje, že pokud má otevřená metoda koordinace přinést maximální výsledky, musí být aplikována se silnou politickou vůlí ze strany všech zúčastněných; má za to, že nedostatky v jejím uplatňování jsou zásadní překážkou pro splnění stanovených cílů;

8.  uznává důležitost spolupráce mezi institucemi na místní, regionální, státní a evropské úrovni v zájmu dosažení cílů této strategie a vyzývá Komisi, členské státy a zástupce mládeže, aby při naplňování strategie pro mládež hráli aktivní roli;

9.  naléhavě vyzývá k užší spolupráci Evropského parlamentu, Komise a Rady v otázkách mládeže a zdůrazňuje nutnost integrovanější spolupráce s vnitrostátními parlamenty a mezi nimi v rámci otevřené metody koordinace;

10.  vítá jasnou definici dvojího přístupu, předložení pracovních postupů a zejména přehledný seznam nástrojů provádění, tak jak je stanovila Rada; žádá účast Evropského parlamentu při definování priorit pracovních cyklů; vyzývá k tomu, aby evropská spolupráce v oblasti mládeže byla fakticky podložená, věcná a konkrétní;

11.  zdůrazňuje potřebu rozvíjet jasné a vůči uživatelům vstřícné ukazatele, jak na evropské, tak na národní úrovni, které umožní zdokonalit, rozšířit a aktualizovat naše znalosti o situaci mladých lidí a měřit a srovnávat pokrok v provádění obecně stanovených cílů; zdůrazňuje důležitost stálého sledování a hodnocení;

12.  upozorňuje na důležitost hodnocení stavu provádění strategie EU pro mládež; zdůrazňuje, že zprávy členských států o pokroku v oblasti mládeže by měly být veřejně dostupné, má-li se zvýšit povědomí veřejnosti; zdůrazňuje potřebu sledovat, jak se vyvíjí a mění způsob života mladých lidí v Evropě, aby bylo možné vyhodnotit, jakého pokroku bylo skutečně dosaženo;

13.  domnívá, že by mělo být více rozvíjeno vzájemné učení jako prostředek usnadňující výměnu osvědčených postupů a přispívající ke konzistentnosti činností prováděných na vnitrostátní úrovni;

14.  domnívá se, že pokud má být strategie EU pro mládež dokončena, vytváření politik mládeže by mělo jít ruku v ruce s programy a činnostmi EU, a to vhodným a transparentním způsobem; zejména se domnívá, že výsledky vyplývající z provádění programů EU by měly poskytnout zpětnou vazbu pro vytváření politik mládeže a obecně strategie EU a naopak;

15.  dále zdůrazňuje potřebu zevrubné analýzy stávajících programů, které již byly zahájeny, s cílem umožnit efektivní řízení kvality a na jejím základě navrhnout jakákoli zlepšení, která může být v budoucnu třeba v programech provést;

16.  zdůrazňuje potřebu mobilizovat a přizpůsobit programy a sociální fondy EU pro mládež, aby se zajistila jejich jednodušší přístupnost a zjednodušily se postupy pro jejich získávání; zdůrazňuje, že je důležité koncipovat praktický, nebyrokratický přístup v této oblasti s cílem uskutečnit integrovanou strategii směřující ke zlepšení života mladých lidí; upozorňuje na to, že je důležité, aby byli mladí lidé zapojeni do provádění programů pro mládež, aby bylo možné lépe zohlednit jejich potřeby;

17.  zdůrazňuje důležitou roli programů Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci při vytváření evropských politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; znovu opakuje, že jeho politickou prioritou je považovat tyto programy za základní kámen při vytváření strategie EU pro mládež, zejména pro příští generaci víceletých programů;

18.  domnívá se, že by mělo být vyvinuto ještě větší úsilí s cílem podporovat mobilitu mladých lidí v rámci Evropy a že v programech mobility musí být dostatečný prostor pro to, aby byla věnována pozornost i výměnám mladých lidí mimo rámec formálního vzdělávání;

19.  vyzývá Komisi, aby v nových programech mobility věnovala zvláštní pozornost mobilitě pracovníků s mládeží, a za tímto účelem požaduje, aby byl zvláštní vízový režim, který v současnosti existuje pro studenty, rozšířen i na pracovníky s mládeží;

20.  upozorňuje na potřebu zapojit masové sdělovací prostředky do popularizace programů pro mladé lidi;

21.  uvědomuje si, že zlepšení života mladých lidí je průřezovým úkolem, na který je třeba brát zřetel v každé oblasti politiky; vybízí evropské orgány a členské státy, aby usilovaly o to, aby ve všech administrativních útvarech a na ministerstvech byl vytvořen úsek pro mládež, který pomůže posílit vypracovávání odpovídajících politik týkajících se mládeže; zároveň žádá Komisi, aby jmenovala na svých generálních ředitelstvích „styčné důstojníky pro otázky mládeže“ a poskytla jim školení zaměřené na tuto problematiku; domnívá se, že cílem by mělo být posuzování dokumentů Komise z hlediska cílů politiky mládeže; s nadšením proto vítá meziodvětvový přístup, který představuje nezbytný faktor k dosažení maximální úrovně účinnosti; domnívá se, že zohlednění otázek týkajících se mládeže ve všech oblastech politiky je klíčovým faktorem pro úspěch strategie pro mládež;

22.  zdůrazňuje, že je třeba institucionalizovat mezigenerační spravedlnost na evropské úrovni a je nutno, aby tento princip přijaly členské státy v zájmu spravedlivé regulace vztahů mezi generacemi;

Oblasti činnosti

23.  zdůrazňuje, že celosvětová ekonomická krize má největší dopad zejména na mladé lidi a že tato skutečnost by tedy měla hluboce ovlivnit priority v rámci oblastí činnosti; domnívá se, že by se mělo postupovat tak, že bude stanoven okruh opatření, která podpoří strategii východiska z krize v sociální oblasti, a zvláštní pozornost by měla být věnována přezkumu záchranných sociálních sítí a systémů sociálního zabezpečení;

Obecné zásady platné pro všechny oblasti činnosti

24.  zdůrazňuje, že je důležité odstranit všechny typy diskriminace mezi mladými lidmi, jako je diskriminace založená na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku a sexuální orientaci;

25.  zdůrazňuje, že je důležité v rámci sociální vize EU považovat mladé lidi za prioritní skupinu;

26.  důrazně poukazuje na potřebu poskytnout mladým lidem se zdravotním postižením účinnou a vhodnou podporu a skutečné a rovné příležitosti, pokud jde o fyzický, senzorický a kognitivní přístup ke vzdělávání, zaměstnání, kultuře, volnočasovým aktivitám, sportu, společenským aktivitám a zapojení do veřejné činnosti a řešení občanských záležitostí;

27.  vyzývá k opatřením, která zajistí respektování rozmanitosti a úspěšnou integraci mladých lidí a dětí;

28.  vyzývá členské státy, aby identifikovaly průřezové vazby mezi různými oblastmi, které spojují politiky mládeže a vzdělávání, odbornou přípravu, zaměstnanost, kulturu a další politiky;

29.  zdůrazňuje nutnost silných vazeb mezi politikami týkajícími se mládeže a dětí;

Vzdělávání a odborná příprava

30.  vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci mezi stranami znalostního trojúhelníku (vzdělávání – výzkum – inovace), neboť se jedná o klíčový prvek pro růst a vytváření pracovních míst; výrazně doporučuje podporovat společná kritéria pro vzájemné uznávání neformálního a odborného vzdělávání, např. urychlením přijetí systému ERK pro uznávání kvalifikací, transparentnost a uznávání dovedností;

31.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely více iniciativ a investovaly do správných dovedností pro profese, po kterých je poptávka, a vybízí je, aby propojily vzdělávací programy s požadavky trhu práce, aby přijaly právní předpisy pro krátkodobé odborné vzdělávání (tam, kde je to ještě stále zapotřebí) a v co největší možné míře využívaly uznávání dovedností a uznávání kvalifikací;

32.  upozorňuje na problém předčasného ukončování školní docházky a potřebu přijmout opatření s cílem zajistit, aby co největší procento mladých lidí řádně ukončilo povinnou školní docházku;

33.  důrazně vyzývá členské státy, aby v rámci zvýšeného financování propagovaly studijní a vzdělávací mobilitu všech mladých lidí, která je klíčovým faktorem pro získávání studijních a pracovních zkušeností; zdůrazňuje důležitost mobility mládeže rovněž v regionech hraničících s EU, tím že se zajistí široká účast v evropských programech, které podporují mládež;

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se vynasnažily dosáhnout strategických cílů a splnit hodnotící kritéria stanovená v rámci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), zejména pokud jde o osoby, které dosáhly jen nízké úrovně základních dovedností, žáky a studenty, kteří předčasně opustili vzdělávací systém;

35.  vyzývá členské státy, aby vytvořily dostatečné možnosti a způsoby, které umožní lidem, kteří opustili vzdělávací systém, aby se do něj mohli vrátit, a aby zajistili, aby pro ty, kteří navštěvovali výuku odborného vzdělávání, bylo k dispozici vhodné přemostění, aby mohli dále pokračovat na vyšších stupních vzdělávání, a naléhavě je žádá, aby přijaly opatření a nabízely cílené programy pro mladé lidi, kteří ve studiu zaostali, protože se ocitli v obtížné situaci nebo se špatně rozhodli;

36.  zdůrazňuje, že je důležité poskytnout mladým lidem přístup ke konzultacím a poradenství ve věci přechodu ze vzdělávání do pracovního procesu;

37.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby děti a mladí lidé, bez ohledu na právní postavení jejich rodin, měli právo studovat v rámci státního vzdělávacího systému, a aby jim pomohly s řádným přihlédnutím k jejich kultuře a jazyku získat nezbytné jazykové znalosti hostitelského členského státu a znalost jeho kultury, která poslouží jako nástroj k jejich začlenění;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup mladých lidí ke vzdělávání bez ohledu na jejich sociální původ a finanční situaci a zaručily rovný přístup ke vzdělávání i znevýhodněným mladým lidem z rodin s nízkými příjmy;

39.  vyzývá členské státy k provedení Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením a ke skutečné realizaci inkluzivního vzdělávání, které bude zahrnovat formální i neformální vzdělávání;

40.  zdůrazňuje důležitost nového, efektivního a kontinuálního systému odborné přípravy pro učitele s cílem pomoci mladým studentům lépe se vyrovnat s nároky rychle se měnící společnosti;

41.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat mediální gramotnost;

42.  poukazuje na to, že vzdělávání hraje v pozitivním vývoji osobních postojů zásadní úlohu;

Zaměstnanost a podnikání

43.  je silně znepokojen vzrůstajícím počtem mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní, nedostatečně zaměstnaní nebo nemají jistotu pracovního místa, a to zejména v současné ekonomické krizi; rozhodně podporuje výzvu určenou Evropské radě, aby v Lisabonské strategii na období po roce 2010 a strategii EU 2020 zajistila začlenění perspektivy mládeže a aby podpořila pokračování iniciativ vyvíjených v souladu s celkovými cíli Evropského paktu pro mládež; rozhodně podporuje návrh, aby do plánů obnovy navrhovaných v rámci plánů boje proti hospodářské a finanční krizi byla zapracována i vhodná opatření zaměřená na mladé lidi;

44.  zdůrazňuje zásadní nutnost dosáhnout cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, kterou si Evropa vytyčila, a domnívá se, že nově formulovaná agenda EU 2020 by měla EU umožnit plně se zotavit z krize tak, že se bude rychleji vyvíjet směrem k inovativní ekonomice vytvářející pracovní místa; v této souvislosti naléhavě vyzývá k tomu, aby byla nově formulovaná agenda více zaměřena na mladé lidi;

45.  vyzývá členské státy, aby učinily opatření proti nejistotě zaměstnání a špatným pracovním podmínkám, se kterými se mladí lidé setkávají na trhu práce, a aby aktivně podporovaly sladění světa zaměstnání a světa osobního a rodinného života;

46.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých politikách na podporu zaměstnanosti zohledňovaly také mezigenerační rozměr;

47.  vyzývá členské státy, aby zjednodušily přístup mladých lidí k různým druhům zaměstnání s dobrými pracovními podmínkami, aby se zabránilo nepoměru mezi dovednostmi a pracovními příležitostmi, který představuje mrhání talentem; doporučuje v tomto ohledu zlepšit kvalitu poskytovaných stáží i práv stážistů zajištěním toho, aby většina interních programů vybavila mladé lidi dovednostmi a vedla k získání placeného místa;

48.  zároveň vyzývá členské státy, aby nabízely více pracovních příležitostí, prováděly politiky sociální ochrany pro znevýhodněné mladé lidi a zajistily rovné příležitosti pro mladé lidi v okrajových oblastech i v centru měst a poskytly zvláštní podporu mladým matkám;

49.  připomíná nebezpečí odlivu mozků a jeho nepříznivých důsledků pro země původu mladých lidí; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a vypracovaly strategie, které pomohou udržet mladé lidi v zemích a oblastech s potenciálním úbytkem obyvatelstva, který se projevuje v různých formách, např. jako odliv mozků, náhrada nedostatku kvalifikovaných pracovníků a levná, flexibilní, nekvalifikovaná a často jen sezonní pracovní síla;

50.  vyzývá členské státy, aby odstranily případy, kdy jsou registrovány rozdíly ve výši příjmů mezi mladými muži a mladými ženami na základě pohlaví;

51.  vyzývá členské státy, aby v době globalizace zajistily práva na důstojné zaměstnání a sociální jistotu tím, že bude dosažena rovnováha mezi flexibilitou a jistotou;

52.  vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou převoditelnost získaných sociálních výhod, aby nebyla ohrožena sociální ochrana mladých pracovníků, kteří se rozhodli pro mobilitu;

53.  zdůrazňuje význam praktické přípravy v podnicích a institucích v průběhu studia, která může následně usnadnit hledání zaměstnání;

54.  navrhuje propagovat podnikatelskou kulturu mezi mladými lidmi zlepšením osvěty týkající se podnikání, podporováním rozvoje evropských struktur a sítí za tímto účelem, vybízením mladých lidí k zahájení podnikatelské činnosti a využitím nástrojů mikroúvěrů a mikrofinancování; zdůrazňuje význam celoživotního učení;

55.  souhlasí s tím, že je zapotřebí součinnosti mezi světem vzdělávání a světem průmyslu a pokročilejších forem integrace mezi vysokými školami a podniky;

56.  vybízí členské státy, aby podporovaly soukromé iniciativy pro mladé lidi, mj. prostřednictvím pomoci vnitrostátních programů, které doplňují programy na evropské úrovni;

57.  upozorňuje na to, že je potřeba vytvořit politiky, jejichž cílem bude sladit pracovní a soukromý život a vést mladé lidi k zakládání rodin; upozorňuje také, že je třeba zajistit, aby mladí lidé měli dostatečný příjem, který jim umožní přijímat nezávislá rozhodnutí, včetně rozhodnutí založit rodinu;

Zdraví, dobré životní podmínky a životní prostředí

58.  zdůrazňuje, že dopad změn klimatu a životního prostředí a zhoršujícího se životního prostředí má negativní vliv na životy mladých lidí a vyzývá k udržitelným opatřením v této oblasti;

59.  vyzývá členské státy, aby do svých plánů zařadily vhodné formy vzdělávání v oblasti předcházení zdravotním rizikům a prevence rizik spojených s ochranou životního prostředí;

60.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že rámec spolupráce neodkazuje na spotřebitelské politiky; zastává názor, že některé zdravotní problémy mohou souviset s výrobou nezdravých potravin a jejich uváděním na trh;

61.  zdůrazňuje, že při vytváření politik v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí je zapotřebí zohlednit zvláštní zranitelnost mladých lidí a dětí; zdůrazňuje, že je nutné pomocí opatření, jako jsou informativní a vzdělávací kampaně, zajistit vysokou míru ochrany mladých spotřebitelů;

62.  zdůrazňuje, že je nezbytné pokračovat v boji proti užívání drog a alkoholu, újmy na zdraví v důsledku kouření a dalším formám závislosti, včetně hazardních her, zejména pomocí prevence a opětovného začlenění; vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily protidrogového akčního plánu EU a strategie EU na podporu členských států v boji proti poškození spojenému s požíváním alkoholu a dalším formám závislosti;

63.  připomíná rovněž, že děti a mladí lidé jsou vystavováni velkému množství násilných scén v médiích; navrhuje, aby tato otázka byla dále prozkoumána a aby byla přijata veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby nedocházelo k podobnému působení na jejich duševní zdraví;

64.  doporučuje, aby mladí lidé byli při využívání nových technologií vedeni pomocí politik mediálního vzdělávání a politik ke zvýšení informovanosti o nebezpečích, která s sebou nekontrolované využívání nových technologií přináší;

65.  zdůrazňuje, že při ochraně zdraví mladých lidí hraje svou úlohu jejich osvěta v oblasti sexuální výchovy;

66.  upozorňuje na přetrvávající vysokou míru těhotenství nezletilých dívek a vyzývá Komisi a členské státy, aby mladé lidi o tomto problému informovaly a prováděly osvětu zaměřenou na tuto problematiku;

67.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup dětí a mladých lidí z řad přistěhovalců k základní zdravotní péči bez ohledu na právní postavení jejich rodiny;

68.  zdůrazňuje úlohu sportu, jakožto celého souboru činností, které podporují zdravý životní styl mladých lidí, týmovou práci, smysl pro čestné jednání a odpovědnost a také úlohu osvěty mladých lidí v oblasti boje proti násilí na stadionech a ve sportovních areálech; vyzývá k zavedení speciálních programů pro zdravotně postižené mladé lidi;

69.  vyzývá členské státy, aby ve svém úsilí povzbuzovat mladé lidi k účasti na sportovní činnosti zohledňovaly otázky týkající se rovnosti pohlaví a aby podporovaly také méně populární sporty;

70.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat kampaně ke vzdělávání mládeže s cílem bojovat proti dopingu a podporovat čistý sport;

Zapojení

71.  zdůrazňuje význam trvalého strukturovaného dialogu a konzultací s mladými lidmi; důrazně vyzývá členské státy, aby na všech úrovních (místní, vnitrostátní a mezinárodní) prosazovaly účast mladých lidí a mládežnických organizací na vytváření obecných politik a zejména, nikoli však pouze, politiky mládeže, a to prostřednictvím probíhajícího strukturovaného dialogu;

72.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byla zohledněna co nejširší škála názorů mladých lidí, je důležité zvážit metodu konzultace s mládeží; vyslovuje se pro vytvoření struktur, v jejichž rámci budou všichni aktéři moci spolupracovat, ovlivňovat ve stejné míře politiky a rozhodnutí a také poskytovat prostředky, které jsou k vytvoření těchto struktur zapotřebí;

73.  vybízí členské státy, aby zapojily mládežnické organizace do procesu tvorby politiky, a to i na místní úrovni;

74.  zdůrazňuje důležitost reprezentativních zástupců mládeže ve strukturovaném dialogu a doporučuje Komisi, aby konzultovala se zástupci národních rad mládeže témata, která jsou pro mladé lidi prioritou;

75.  souhlasí s tím, že je nutné častěji vyjadřovat uznání a podporu mládežnickým organizacím a jejich velkému přínosu k neformálnímu vzdělávání; vyzývá Komisi a Radu, aby vybízely členské státy ke zřízení a podpoře místních parlamentů a rad mládeže a aby zavedly příslušné programy;

76.  zdůrazňuje potřebu většího a různorodějšího zapojení mladých lidí s cílem posílit jejich zastoupení; prosazuje podporování účasti mladých lidí již od raného věku; v tomto ohledu vybízí ke zvážení posílení vztahů mezi školami, mládežnickými organizacemi a jinými organizacemi občanské společnosti a důrazně doporučuje, aby bylo více uznáváno neformální vzdělávání;

77.  navrhuje, aby pro mladé lidi, kteří se aktivně účastní života společnosti, byly vytvořeny systémy vyznamenání, jejichž hlavním účelem bude vybudování kultury práv i povinností;

78.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vynaložit zvláštní úsilí na povzbuzování mladých lidí, kteří žijí v okrajových a venkovských oblastech a v chudých čtvrtích, aby se aktivně účastnili činností na evropské úrovni; lituje v tomto ohledu, že v rámci pro spolupráci nejsou navržena žádná konkrétní opatření, která zlepší proces informování mladých lidí o programech EU, zejména těch, kteří žijí na odlehlých místech a těch, kteří nejsou organizováni v politických, společenských nebo nevládních organizacích; žádá Komisi, aby v této oblasti přijala jednoznačný závazek;

79.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zvýšit úsilí o zajištění účinné výměny názorů a informací probíhající třemi směry – mezi akademickou, podnikatelskou a politickou komunitou – na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni;

Tvořivost a kultura

80.  vyzývá členské státy, aby zajistily jednoduchý přístup k novým technologiím s cílem rozvíjet tvořivost mladých lidí a jejich schopnost inovace a vzbudily u nich zájem o kulturu, umění a vědu;

81.  je překvapen, že ve sdělení Komise není jakýkoli přímý odkaz na kulturní otázky; dodává, že tyto otázky nemohou být zúženy pouze na podnikání a využívání nových technologií;

82.  vítá skutečnost, že usnesení Rady bere v úvahu úlohu sociálních a kulturních činností, které doplňují činnosti vyvíjené v rámci vzdělávacího systému a rodin; bere na vědomí, že tyto činnosti rovněž přispívají rozhodujícím způsobem k boji proti diskriminaci a nerovnostem a umožňují mladým lidem přístup k volnočasovým aktivitám, kultuře a sportu;

83.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy při přidělování finančních prostředků podporovaly a uznávaly kulturu mládeže, neboť má pro rozvoj kreativity mladých lidí zásadní význam;

84.  vítá návrh na podporu odborného vzdělávání pracovníků s mládeží v oblasti kultury, nových médií a mezikulturních schopností obsažený v usnesení Rady;

85.  navrhuje, aby do politik, programů a činností v oblasti kultury a médií byla začleněna perspektiva mládeže;

86.  zastává názor, že kulturní instituce (např. muzea, knihovny a divadla) by měly být povzbuzovány k většímu zapojení dětí a mladých lidí;

87.  vyzývá Komisi a Radu, aby koncipovaly evropský pas mládeže, aby byl mladým lidem umožněn přístup do kulturních institucí v celé EU za velmi nízké ceny;

Dobrovolná činnost

88.  vítá rozhodnutí Rady, která vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolnictví, a opatření stanovená v doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie;

89.  je toho názoru, že dobrovolná činnost mládeže by měla být podporována, mimo jiné také rozšířením programu Evropské dobrovolné služby, a poskytnutím pomoci znevýhodněným mladým lidem, aby se také mohli věnovat dobrovolné činnosti;

90.  domnívá se, že podle toho, jaké budou výsledky hodnocení přípravné akce Amicus, by měly být naplánovány další podobné akce;

91.  zastává názor, že dobrovolné činnosti nenahrazují profesionální, placené pracovní příležitosti, ale jsou pro společnost přínosem;

92.  vyzývá k tomu, aby byl jako doplněk ke stávajícímu evropskému pasu mládeže zaveden a vzájemně uznáván „evropský pas dobrovolníků“; tento pas by poskytoval evidenci dobrovolné činnosti, kterou vykonávají děti a mladí lidé, a mohl by být potenciálním zaměstnavatelům předkládán jako doklad určité kvalifikace;

Sociální začleňování

93.  vítá fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí, která mladé lidi postihuje zvlášť těžce;

94.  zastává názor, že v kontextu stárnoucí populace je mezigenerační spravedlnost klíčovou výzvou; vyzývá členské státy, aby při vytváření svých politik braly v úvahu zájmy mladých lidí a budoucích generací, zejména v době hospodářské a finanční krize;

95.  zdůrazňuje také potřebu rozvíjet víc široce zaměřené programy pro okrajové skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí přistěhovalci a také všichni lidé se zvláštními potřebami (lidé se zdravotním postižením, mladí lidé, které je třeba znovu začlenit do společnosti poté, co strávili určitou dobu ve vězení, lidé bez domova, lidé s příležitostným zaměstnáním a další);

96.  uznává, že je nutné zlepšit informovanost o zdravotně postižených mladých lidech, a vyzývá evropské orgány, aby přijaly opatření, která zajistí, že v budoucnosti budou postižení mladí lidé plně integrováni;

97.  opakuje svůj požadavek zajišťovat ve všech oblastech života rovnost mezi pohlavími již od raného věku; vítá proto zejména skutečnost, že cílem usnesení Rady je zlepšit péči o děti a prosazovat rozdělení povinností mezi rodiče, aby bylo sladění pracovního a soukromého života umožněno mladým ženám i mladým mužům;

98.  zdůrazňuje, že je důležité informovat děti a mladé lidi o tom, že diskriminaci nelze akceptovat v žádné formě a v žádné oblasti, a že je důležité učinit důrazná opatření, jejichž cílem je boj proti všem formám extremismu;

99.  doporučuje, aby prioritou ve všech členských státech bylo zajištění toho, aby žádné nezletilé osobě nebyl odepřen přístup k sociální péči;

100.  zdůrazňuje význam inkluzivního digitálního prostředí; vybízí členské státy, aby jako součást svých systémů formálního i neformálního vzdělávání vypracovaly koncepce, které budou zaručovat přístup k informacím, vzdělávání a kultuře a budou zlepšovat mediální dovednosti mladých lidí;

Mládež a svět

101.  doporučuje přímou rozvojovou pomoc na opatření ve prospěch mladých lidí a pro boj proti užívání drog a obchodu s nimi v rozvojových zemích;

102.  je nakloněn podpoře činností ve veřejném zájmu, které utvářejí smysl pro zodpovědnost mezi mladými lidmi, jako je např. dobrovolná činnost v rámci boje proti změně klimatu, dobrovolná činnost v zájmu rozvoje nebo humanitární pomoci; vítá v tomto ohledu příležitosti, které nabídne zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mladým lidem, pokud jde o jejich účast na humanitární činnosti EU, a vyzývá členské státy, aby zajistily plnou informovanost mladých lidí o existenci tohoto sboru;

103.  vybízí Komisi k dalšímu prozkoumání možnosti posílit činnosti mezinárodní spolupráce, pokud jde o dobrovolnou činnost mládeže;

104.  vyzývá členské státy, aby vytvořily programy výměn a partnerství s třetími zeměmi a jejich společenstvími s cílem propagovat mezikulturní dialog a podporovat mladé lidi v tom, aby se angažovali ve společných projektech;

105.  vyzývá ke zlepšení a rozsáhlejšímu provádění programu Erasmus Mundus;

o
o   o

106.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) KOM(2009) 0200.
(2) SEK(2009) 0549.
(3) Úř. věst. C 311, 19. 12. 2009, s. 1.
(4) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(5) 9169/09.
(6) Úř. věst. C 319, 13. 12. 2008, s. 8.
(7) 15658/09.
(8) Úř. věst. C 292, 24. 11. 2005, s. 5.
(9) 11517/08.
(10) SOC/349.
(11) DCE/2008/2193.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2008)0066.

Poslední aktualizace: 19. dubna 2011Právní upozornění