Evropský parlament ,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané ’Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě’ (KOM(2009)0442),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané ’Příprava na budoucnost: vývoj společné strategie pro klíčové technologie v EU’ (KOM(2009)0512),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané ’Nové partnerství pro modernizaci univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky’ (KOM(2009)0158) a svůj návrh usnesení ze dne 20. května 2010(1) o dialogu mezi univerzitami a podniky,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 4. prosince 2009 nazvané ’Směrem ke konkurenceschopné, inovativní a ekologicky účinné Evropě – příspěvek Rady pro konkurenceschopnost k lisabonské agendě v období po roce 2010’,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané ’Posouváme hranice IKT – strategie výzkumu budoucích a vznikajících technologií v Evropě’ (KOM(2009)0184),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o iniciativě ’Small Business Act’(2) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o přezkumu průmyslové politiky v polovině období: příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost(3) ,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(4) ,

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(5) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2007 o uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU(6) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2006 o provádění Lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup(7) ,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)(8) ,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(9) ,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady o patentu Společenství (KOM(2000)0412), který předložila Komise,

–  s ohledem na rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací(10) ,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané ’Cesta k účinnějšímu využívání daňových pobídek pro VaV’ (KOM(2006)0728),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise nazvaný ’Posouzení politik Společenství v oblasti inovací pro období 2005 až 2009’ (SEK(2009)1194),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané ’Strategie pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti IKT v Evropě: Zvyšujeme laťku’ (KOM(2009)0116),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0143/2010),

A.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení nazvaném ’Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě’ ohlásila přepracovanou inovační strategii ve formě akčního plánu,

B.  vzhledem k tomu, že tato budoucí inovační strategie musí být úzce propojena se strategií EU 2020,

C.  vzhledem k tomu, že ve svém sdělení nazvaném ’Posouváme hranice IKT – strategie výzkumu budoucích a vznikajících technologií v Evropě’ oznámila Komise novou strategii pro výzkum budoucích a vznikajících technologií a zahájení stěžejních iniciativ,

D.  vzhledem k tomu, že při vytváření evropské inovační politiky je zapotřebí zohlednit všechny tři strany znalostního trojúhelníku – výzkum, inovace a vzdělávání,

E.  vzhledem k tomu, že inovační možnosti podniků do značné míry závisí na přístupu k dostatečnému množství finančních prostředků a úvěrová krize, která je výsledkem současné hospodářské krize, může inovační sílu podniků výrazně omezit, zejména v případě malých a středních podniků (MSP),

F.  vzhledem k tomu, že inovace je klíčovým prvkem pro úspěšné splnění stávajících závažných společenských a environmentálních úkolů a strategických politických cílů EU v oblastech zahrnujících podniky, konkurenceschopnost, změnu klimatu, zaměstnanost, demografickou změnu a otevřenou společnost,

G.  vzhledem k tomu, že Evropská unie nesplní své cíle stanovené do roku 2020 v oblasti energetiky a boje proti změně klimatu, a zejména cíl snížit skleníkové plyny o 20 %, zvýšit energetickou účinnost o 20 % a dosáhnout alespoň 20% podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, pokud neurychlí rozvoj a šíření používání čistých, udržitelných a energeticky účinných technologií; vzhledem k tomu, že budoucí inovační strategie by měla tento rozměr plně začlenit,

H.  vzhledem k tomu, že výzkum vznikajících a budoucích technologií (jako jsou kvantové technologie, informační a telekomunikační technologie inspirované biologií a nanotechnologiemi) je odrazovým můstkem pro inovace vzhledem k jejich vlivu na dlouhodobou konkurenceschopnost, jelikož vytváří zcela nové oblasti hospodářské činnosti a současně stimuluje nová průmyslová odvětví a malé a střední podniky zabývající se špičkovými technologiemi,

I.  vzhledem k tomu, že podporování a rozšiřování udržitelných technologií je nezbytné nejen k dosažení cílů EU v oblasti boje proti změnám klimatu a v oblasti energetiky, ale tyto technologie mohou být pro Unii nesmírně užitečné, pokud jde o vytváření pracovních míst v budoucnu a hospodářský růst,

J.  vzhledem k tomu, že nerovnoměrné rozdělování omezených zdrojů může bránit inovaci; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti surovin by se měla zabývat klíčovými otázkami, pokud jde o zajištění spravedlivého přístupu,

K.  vzhledem k tomu, že v době rostoucího nedostatku zdrojů zvyšuje podpora udržitelných a energeticky účinných technologií bezpečnost dodávek energie v EU,

L.  vzhledem k tomu, že demografická změna je jedním ze zásadních problémů budoucnosti, který vyžaduje také nová technologická řešení,

M.  vzhledem k tomu, že v průmyslových odvětvích, v nichž má EU v současné době dobré postavení v rámci hospodářské soutěže, musí EU spojit své síly a své silné stránky ještě více upevnit a zajistit rovné podmínky v celosvětovém měřítku,

Posílení inovací v širším slova smyslu

1.  je přesvědčen, že existují možnosti užšího propojení výzkumu s inovacemi v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly integrovaný přístup k vědě a inovacím;

2.  upozorňuje Komisi EU na to, že budoucí inovační politika EU musí mít široký záběr a musí v podstatě zahrnovat všechny formy inovací, tedy nejen technologické inovace (inovace produktů a procesů), ale i administrativní, organizační a také sociální a s prací spojené inovace, včetně nových inovačních obchodních modelů, a inovace služeb, přičemž musí brát v úvahu zbylé dvě strany znalostního trojúhelníku (výzkum a vzdělávání);

3.  zdůrazňuje, že inovace znamená v první řadě novinky, které uspokojují potřeby spotřebitelů a trhu; žádá proto Komisi, aby zajistila lepší uznání prvořadosti požadavků spotřebitelů jakožto hnací síly inovace; poukazuje na to, že v zájmu předcházení novým formám nerovnosti ve společnosti by se inovace v budoucnosti neměly posuzovat pouze podle jejich ekonomického a ekologického přínosu, ale i podle přínosu v oblasti sociální;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že podpora podnikatelů jakožto aktérů udávajících tempo inovaci v Evropě je nezbytnou podmínkou pro účinné fungování konkurenceschopného vnitřního trhu založeného na odstraňování překážek obchodu, na vysoké úrovni ochrany spotřebitelů a na sociální soudržnosti;

5.  vyzývá Komisi, aby stanovila ambiciózní inovační kritéria, která budou zaměřena na závažné společenské úkoly, a aby zredukovala stávající roztříštěnost různých evropských iniciativ;

6.  rozhodně podporuje zjištění Komise, že klíčové technologie a výzkum budoucích a nově vznikajících technologií jsou nezbytným předpokladem pro udržitelné posílení konkurenceschopnosti EU v celosvětovém měřítku; připojuje se k výzvě Komise adresované členským státům, aby se shodly na důležitosti využívání klíčových technologií v EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že a) klíčové technologie, jako jsou mikroelektronika a nanoelektronika, fotonika, biotechnologie a nanotechnologie, b) nové materiály a c) nové a budoucí technologie mohou poskytovat velké možnosti pro inovace a mohou přispět k přechodu na znalostní a nízkouhlíkovou ekonomiku;

7.  zdůrazňuje, že inovace se musí soustředit na jednotlivce, a vítá úsilí o posílení dialogu mezi univerzitami a podnikatelskou obcí, který značně napomáhá podporovat výzkum a inovace a také účinněji využívat znalostí, které souhrnný sektor poskytl univerzitám, a obohatit vysokoškolské vzdělávací materiály v souladu se současnými společenskými požadavky a požadavky podniků;

8.  poukazuje na to, že současné klíčové technologie i technologie nové a budoucí je třeba určovat ve spolupráci s podnikatelskou obcí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a také s malými a středními podniky, přičemž je nutné rovněž brát v potaz regionální cíle v oblasti hospodářské politiky; vyzývá EU, aby zajistila, aby byl brán v potaz příspěvek navrhované skupiny odborníků na vysoké úrovni k určení, schválení a provádění konkrétních krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých opatření na podporu těchto technologií;

9.  vítá tuto inovační politiku jako doplněk průmyslových strategií jednotlivých členských států na úrovni Společenství i napříč odvětvími, a naléhavě vyzývá Komisi, aby tímto směrem postupovala i nadále;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spojily zavedení digitálních sítí příští generace a inteligentních sítí s inovačními činnostmi, aby bylo možno plně využít všech jejich výhod; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba poskytnout dostatečné finanční prostředky, včetně prostředků ze strukturálních fondů;

11.  zdůrazňuje, že investice do online vysokorychlostních sítí a větší širokopásmové připojení tvoří základní podmínky pro zvýšené a účinnější šíření výsledků inovací a zároveň zmenšení rozdílů mezi regiony EU v oblasti inovací;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zmenšení rozdílů mezi členskými státy posílily politiky na sbližování inovací;

13.  podporuje skutečnost, že Komise nyní připravuje evropský inovační akt, aby bylo možno dosáhnout soudržnější inovační strategie;

14.  zdůrazňuje význam ekologických inovací a zelených podniků, které mohou hrát důležitou úlohu při propojování inovační politiky s odvětvími, které mají pro EU zásadní význam, z čehož mohou plynout důležité poměrné výhody pro evropské hospodářství;

15.  zdůrazňuje význam ekoinovací, zejména v souvislosti se zvyšováním účinnosti zdrojů;

16.  zdůrazňuje důležitou úlohu inovačních uskupení pro budoucí inovační politiku EU a vyzdvihuje potenciál, který skýtají zejména znalostní uskupení; vítá vytváření specifických podnikatelských zón v okolí univerzit, výzkumných ústavů a vědeckých a technologických parků; vyzývá, aby se zvážila možnost vytvoření jednotného zjednodušeného financování a operativního rámce pro nové inovační zóny;

17.  zdůrazňuje, že existující uskupení, včetně světových špiček v některých oblastech, je nutno pomocí koordinovaného postupu EU, členských států a regionů dále rozvíjet, aby si svou úlohu ve světě mohla udržet a nadále upevňovat;

18.  v této souvislosti zdůrazňuje, že jakákoli opatření v rámci politiky týkající se zmíněných uskupení by měla být přijímána na základě zohledňujícím potřeby podniků, včetně malých a středních podniků, a to zejména těch inovujících, vzhledem k tomu, že inovace mají hrát při propagaci podniku hlavní úlohu;

19.  vyzývá subjekty zapojené na úrovni členských států i na úrovni Společenství, aby zlepšily rámcové podmínky pro přeshraniční spolupráci inovačních uskupení;

20.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky hrají klíčovou roli jako partneři v hodnotových řetězcích i jako samostatné subjekty nabízející inovativní výrobky;

Zvýšení a koncentrace prostředků EU na inovace

21.  vyzývá k posílenému evropskému přístupu k financování inovací a k zabránění roztříštěnosti a krátkodobosti; zastává názor, že nezbytným prvkem pro rozvoj inovací je zajištění dostatečných finančních prostředků, a proto by měl být rozpočet EU pro inovace výrazně navýšen; požaduje, aby tato skutečnost byla zohledněna jak v zamýšleném přezkumu stávajícího finančního rámce, tak v připravovaných plánech v rámci finančního výhledu na období 2014–2020; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by měla být současně zrevidována pravidla týkající se možnosti získat finanční prostředky na výzkum a vývoj, pokud jde o jeho předindustriální a/nebo experimentální fázi; vyzývá členské státy, aby zvýšily financování výzkumu a vývoje ve snaze dosáhnout cíle stanoveného v Barceloně v roce 2002, který spočívá v tom, že se na výzkum a vývoj do roku 2010 budou vynakládat 3 % HDP; zdůrazňuje význam financování výzkumu a inovace v době hospodářské krize, neboť podpoří vytváření pracovních míst v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že je nutné z programů na výzkum a rozvoj vyčlenit větší část na inovace;

22.  domnívá se, že výdaje EU na výzkum a inovace se musí zaměřovat na cíle, jako je poskytování pobídek pro komerční využití vědeckých poznatků a také na ucelenější informace ohledně finančních zdrojů a možností financování; zdůrazňuje, že je důležité zachovat transparentnost a rovné příležitosti, pokud jde o přístup k finančním prostředkům na základě otevřených výzev k výzkumným návrhům; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly strukturálních fondů za účelem stimulování širokého spektra inovací; zdůrazňuje, že je nutné vyvinout systémy pro financování sociálních inovací, které budou více zaměřeny na sociální návratnost;

23.  zdůrazňuje, že kromě navýšení finančních prostředků je rozhodující dosáhnout kritického množství; doporučuje, aby se za tímto účelem využívalo zadávání veřejných zakázek, a zdůrazňuje zejména, že prostředky musí plynout tam, kde je pákový účinek největší, tedy do oblastí, jako jsou klíčové technologie a vzorové iniciativy pro vznikající a budoucí technologie, aby se získala přidaná hodnota pro Evropu; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost využít plně součinnosti mezi rámcovými programy pro výzkum a inovace a strukturálními fondy; zdůrazňuje v tomto ohledu, že různé subjekty, které řídí sedmý rámcový program, Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a spravují strukturální fondy, musí vědět o možnostech, které každý z těchto nástrojů nabízí; lituje skutečnosti, že možnosti stávajících synergií ve financování stále ještě nejsou obecně známy; vyzývá regiony a členské státy, aby v tomto ohledu zvýšily své úsilí o lepší komunikaci;

24.  vítá vytvoření Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který byl zřízen s cílem stimulovat a dodávat inovace na nejlepší světové úrovni tak, že se v zájmu dosažení společného cíle spojí vysoké školství, výzkum a podniky; zdůrazňuje, že EIT může být při poskytování pobídek pro inovační programy významným přínosem a může v tomto ohledu hrát významnou roli; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla rozpočet EIT tak, aby bylo zajištěno, že přidělené finanční prostředky spolu s prostředky z jiných zdrojů mohou dosáhnout kritického množství potřebného ke splnění a úplnému prozkoumání hlavních úkolů, před kterými stojí společnosti EU;

25.  zdůrazňuje, že je zapotřebí směrnic, které budou zaručovat konkurenceschopné rozdělení a okamžité využívání finančních prostředků a zavedení systému odměňování projektů, které mají větší bezprostřední hospodářský dopad;

26.  zdůrazňuje, že Evropa by měla být při vyvíjení internetových technologií a v oblasti nízkouhlíkových informačních a komunikačních technologií průkopníkem; navrhuje, aby rozpočet EU určený na výzkum informačních a komunikačních technologií dosáhl v příštím finančním výhledu dvojnásobné výše;

Zlepšení struktury řízení programů

27.  zdůrazňuje, že inovační politika by měla být koordinována s dalšími politikami EU a členských států (jako je politika průmyslová, environmentální a spotřebitelská), přičemž je třeba mít na paměti, že zvolené přístupy musí být dostatečně flexibilní, aby mohly být uzpůsobeny odlišným vnitrostátním a regionálním podmínkám;

28.  lituje, že úsilí zjednodušit nástroje EU v oblasti výzkumu a inovací nebylo úspěšné a že postupy jsou stále ještě příliš složité a časově náročné, což brání zejména účasti malých a středních podniků v těchto programech;

29.  zastává názor, že v zájmu uživatelské přístupnosti a transparentnosti bude třeba zabránit překrývání a zdvojení podpůrných programů způsobenému nedostatečnou koordinací různých úrovní činností; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by mohly být nástroje EU na podporu malých a středních podniků v budoucnosti sjednoceny a spadat do působnosti jednoho generálního ředitelství, jako je například generální ředitelství pro podniky; domnívá se, že by se tak usnadnila jejich prezentace a možným příjemcům by se nabízelo jednotné kontaktní místo;

30.  vyzývá rovněž Komisi, aby zajistila, že regulatorní rámec EU bude podporovat inovace, a nikoli představovat překážky pro změny, a aby zajistila účinnou vzájemnou spolupráci zúčastněných vnitřních útvarů a generálních ředitelství s pomocí nějaké struktury, jako je např. plánovaná pracovní skupina, s cílem posuzovat inovační otázky soudržným a uceleným způsobem; trvá na tom, aby tato koordinace vedla k méně roztříštěným nástrojům EU v oblasti inovační politiky;

31.  vyzývá rovněž členské státy, aby účinně koordinovaly iniciativy pověřených vnitrostátních orgánů;

32.  zdůrazňuje, že společné úsilí orgánů EU by se mělo zaměřit na odstranění proluky mezi výzkumem a inovacemi i mezi připraveností výrobků pro trh a jejich komerčním využitím; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit styčné plochy mezi rámcovými programy, popř. propojit opatření pro výzkum a inovaci, prováděná v rámci různých programů;

33.  vyzývá Komisi, aby vytvořila nové inovační ukazatele, které jsou vhodnější pro hospodářství stále více založená na znalostech, a aby již existující ukazatele lépe upravila tak, aby evropská tabulka inovačních ukazatelů nebyla pouhou analýzou srovnávající údaje o inovační schopnosti členských států, ale aby také umožňovala rozpoznat silné a slabé stránky inovačních opatření EU a členských států;

34.  zdůrazňuje význam komplexnějších informací ohledně vhodných způsobů a zdrojů financování a spolehlivých údajů týkajících se alternativních forem financování, jako jsou licenční dohody, aby byly podniky ochotnější investovat;

Stimulace soukromého financování

35.  zdůrazňuje, že kromě veřejného financování je třeba více stimulovat financování soukromé;

36.  zdůrazňuje, že je zapotřebí lépe harmonizovat přístup všech zúčastněných stran k finančním prostředkům EU, aby se zlepšila účast malých a středních podniků v řídících strukturách a činnostech v rámci společných technologických iniciativ;

37.  vyzývá Komisi, aby spolu s akčním plánem pro inovace představila i konkrétní nástroje na zlepšení přístupu k finančním prostředkům pro inovační podniky; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost zohlednit různé finanční požadavky a míru inovace podniků v různých fázích vzniku a růstu;

38.  zdůrazňuje nutnost vytvořit předpoklady pro lepší disponibilitu rizikového kapitálu při současném zohlednění potřeb malých a středních podniků, a také rozšířit finanční nástroje pro sdílení rizik (RSFF) EIB; vyzývá Komisi, aby přezkoumala opatření, která by mohla být přijata s cílem zajistit přijatelné rozložení rizik pro všechny zúčastněné, aby tak byly podporovány soukromé investice v oblasti inovací;

39.  vyzývá příslušné aktéry členských států a EU, aby zdokonalili osvědčené finanční nástroje pro malé a střední podniky, jako jsou mikroúvěry, rizikový kapitál pro ty, kteří chtějí investovat do inovativních společností, podnikatelští andělé sponzorující např. podnikatelské projekty mladých výzkumných pracovníků, půjčky a záruky, a vytvořili daňové, finanční, obchodní a administrativní pobídky pro investice, aby se zmenšilo riziko přesídlení společnosti z důvodu nevýhodných rámcových podmínek pro státní pomoc a aby se motivovaly podniky k zaměstnávání personálu za účelem výzkumu a inovací, čímž se podpoří vývoj nových produktů a služeb;

40.  zdůrazňuje význam zajištění minimálního přídělu prostředků malým a středním podnikům v otevřených výzvách zveřejněných v rámci iniciativ v oblasti výzkumu a inovací v návaznosti na stejný závazek, který byl schválen pro sedmý rámcový program (15 % zdrojů v programu spolupráce);

Posílení rámcových podmínek pro podniky, zejména malé a střední podniky

41.  vyzývá Komisi, aby v souladu se zásadami jednotného trhu upravila stávající pravidla EU pro státní podpory tak, aby bylo možno podporovat investice do nezbytně nutných nových technologií, a zajistila se tak dlouhodobá konkurenceschopnost Unie a rovné podmínky na globální úrovni; vyzývá Radu a Komisi především k tomu, aby ve svém přezkumu pravidel EU pro státní podpory zohlednily iniciativu v oblasti klíčových technologií, a tím umožnily členským státům vytvořit národní systémy pobídek k podpoře klíčových technologií;

42.  zdůrazňuje význam společných technologických iniciativ, které splňují některá kritéria, pokud jde o velikost a řídící struktury a provádění pravidelných posouzení dopadu schválených společných technologických iniciativ z hlediska jejich přínosu ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu;

43.  vítá v této souvislosti skutečnost, že rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací bude v roce 2010 předmětem přezkumu;

44.  zastává názor, že lepší podporu inovací musí vždy doprovázet snížení byrokratické zátěže žadatelů; vyzývá Komisi, aby odstranila byrokracii tím, že přepracuje postupy rámcového programu a vytvoří panel uživatelů;

45.  vyzývá příslušné orgány EU, aby zejména s ohledem na malé a střední podniky zlepšily rámcové podmínky pro ochranu duševního vlastnictví, zejména pro patenty, náklady na ně a jejich kvalitu, jelikož jsou základním faktorem pro inovace;

46.  v této souvislosti lituje, že v EU neexistuje skutečný vnitřní trh inovací, a vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly své úsilí v této oblasti, zejména pokud jde o brzké dosažení shody o patentu Společenství a o jednotné řešení sporů týkajících se patentů, a zdůrazňuje význam standardizace pro vývoj inovativních produktů;

47.  doporučuje, aby byly podporovány moderní inovační politiky, které posilují inovace, jako je sdružování patentů, společné patentové platformy a udělování plných práv;

48.  zdůrazňuje v tomto ohledu význam vyvinutí patentu Společenství pro evropské hospodářství, který by byl vstřícný vůči malým a středním podnikům a byl by v souladu s inovační politikou Unie;

49.  bere na vědomí, že ručení patenty při financování bank získává čím dál tím více na důležitosti, ale banky z důvodu chybějících technologických znalostí často neumí správně posoudit hodnotu patentů v rámci poskytování úvěrů; z toho důvodu vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by měla EU poskytnout podporu při vytváření norem pro oceňování;

50.  zdůrazňuje význam programů, které vybízejí malé a střední podniky k využívání technologického vývoje a výzkumných pracovníků;

51.  zdůrazňuje, že tři strany znalostního trojúhelníku (výzkum, inovace a vzdělávání) je třeba chápat jako celek; požaduje proto, aby se nesnižovaly investice do vzdělávání a odborné přípravy kvalifikovaných zaměstnanců, jelikož tato investice má zásadní význam vzhledem k vlivu inovační schopnosti na konkurenceschopnost EU; zdůrazňuje, že je nezbytné učinit prostředí pro vědecké pracovníky a odborníky v EU co nejatraktivnějším, a to i pokud jde o jejich mobilitu, chce-li EU v celosvětové hospodářské soutěži uspět; zdůrazňuje, že současně je nezbytné zlepšit pracovní podmínky výzkumných pracovnic;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0187 (2) Přijaté texty, P6_TA(2009)0100. (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0226. (4) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1. (5) Úř. věst. C 141, 7.6.2008, s. 17. (6) Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 455. (7) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 640. (8) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1. (9) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15. (10) Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.