Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0028(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0109/2010

Předložené texty :

A7-0109/2010

Rozpravy :

PV 15/06/2010 - 5
CRE 15/06/2010 - 5

Hlasování :

PV 16/06/2010 - 8.11
CRE 16/06/2010 - 8.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0222

Přijaté texty
PDF 528kWORD 703k
Středa 16. června 2010 - Štrasburk Konečné znění
Poskytování informací o potravinách spotřebitelům ***I
P7_TA(2010)0222A7-0109/2010
Usnesení
 Úplné znění
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. června 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (KOM(2008)0040 – C6-0052/2008 – 2008/0028(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0040),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0052/2008),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 114 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2008(1) ,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0109/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 81.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. června 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, kterým se mění nařízení (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a zrušuje směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 94/54/ES, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice 2000/13/ES, směrnice Komise 2002/67/ES, směrnice Komise 2004/77/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004
P7_TC1-COD(2008)0028

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1) ,

v souladu s řádným legislativním postupem(2) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Podle článku 169 Smlouvy má Unie přispívat k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 Smlouvy.

(2)  Volný pohyb bezpečných ▌ potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům. Toto nařízení slouží jak zájmům vnitřního trhu, neboť zjednodušuje právní předpisy, zajišťuje právní jistotu a omezuje byrokratickou zátěž, tak i zájmům občanů, neboť ukládá, aby byly potraviny označovány jasným, srozumitelným a čitelným způsobem.

(3)  Pro dosažení vysoké míry ochrany zdraví spotřebitelů a zaručení jejich práva na informace by mělo být zajištěno, aby byli spotřebitelé příslušně informováni o potravinách, které konzumují. Rozhodnutí o koupi mohou mimo jiné ovlivnit zdravotní, hospodářská, environmentální, sociální a etická hlediska.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(3) , stanoví, že obecnou zásadou potravinového práva je poskytovat spotřebitelům základ, který jim umožní činit informovaný výběr potravin, které konzumují, a zabránit jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu(4) se vztahuje na některé aspekty poskytování informací spotřebitelům, konkrétně s cílem předcházet klamavému jednání a klamavému opomenutí informací. Obecné zásady týkající se nekalých obchodních praktik by měly být doplněny zvláštními pravidly pro poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

(6)  Pravidla Unie týkající se označování potravin platná pro všechny potraviny jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(5) . Většina ustanovení v uvedené směrnici se datuje do roku 1978, a měla by být proto aktualizována.

(7)  Směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin(6) stanoví pravidla pro obsah a uvádění údajů o výživové hodnotě na balených potravinách. Uvedení údajů o výživové hodnotě je dobrovolné, kromě případu, kdy je u dané potraviny uvedeno tvrzení o její výživové hodnotě. Většina ustanovení v uvedené směrnici se datuje do roku 1990, a měla by být proto aktualizována.

(8)  Požadavky na obecné označování potravin jsou doplněny řadou ustanovení vztahujících se na všechny potraviny za zvláštních okolností nebo na určité skupiny potravin. Kromě toho existuje řada zvláštních pravidel vztahujících se na konkrétní potraviny.

(9)  Původní cíle a základní součásti současných právních předpisů v oblasti označování potravin jsou stále platné, je však třeba je zjednodušit, zajistit jejich snadnější uplatňování a větší právní jistotu pro zúčastněné strany a zmodernizovat je tak, aby zohledňovaly nový vývoj v oblasti poskytování informací o potravinách.

(10)  Veřejnost má zájem o vzájemný vztah mezi stravováním a zdravím, stejně jako o vhodný způsob stravování odpovídající individuálním potřebám. Bílá kniha Komise ze dne 30. května 2007 o strategii pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou uvádí, že nutriční označování potravin je jedním ze způsobů informování spotřebitelů o složení potravin, který jim pomáhá při informovaném výběru. Vzdělávací a informační kampaně jsou významným nástrojem pro zlepšování srozumitelnosti informací o potravinách pro spotřebitele. Strategie spotřebitelské politiky Unie pro období 2007–2013 zdůraznila, že jak pro účinnou hospodářskou soutěž, tak pro blaho spotřebitelů je možnost informovaného výběru zásadní. K informovanému výběru by významně přispělo, kdyby spotřebitelé znali základní zásady výživy a příslušné údaje o výživové hodnotě v potravinách. Kromě toho je vhodné a správné, aby spotřebitelé v jednotlivých členských státech mohli využívat nestranné zdroje informací k objasnění otázek ohledně individuálního stravování. Členské státy by proto měly zřídit vhodné informační linky, na jejichž financování by se mohl podílet potravinářský průmysl.

(11)  Pro zvýšení právní jistoty a zajištění racionálnosti a konzistence prosazování daných právních předpisů je vhodné zrušit směrnice 90/496/EHS a 2000/13/ES a nahradit je jediným nařízením, jež by zajistilo jistotu pro spotřebitele i zástupce výrobního odvětví a snižilo administrativní zátěž.

(12)  V zájmu lepší přehlednosti je vhodné zrušit a začlenit do tohoto nařízení jiné horizontální právní předpisy, a to směrnici Komise 87/250/EHS ze dne 15. dubna 1987 o uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových na etiketách alkoholických nápojů určených k prodeji konečnému spotřebiteli(7) , směrnici Komise 94/54/ES ze dne 18. listopadu 1994 o povinném uvádění jiných údajů, než jsou údaje stanovené ve směrnici Rady 79/112/EHS, při označování určitých potravin(8) , směrnici Komise 1999/10/ES ze dne 8. března 1999, kterou se stanoví odchylky od ustanovení článku 7 směrnice Rady 79/112/EHS, pokud jde o označování potravin(9) , směrnici Komise 2002/67/ES ze dne 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein(10) , nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 o označování potravin a složek potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů(11) a směrnici Komise 2004/77/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 94/54/ES, pokud jde o označování určitých potravin obsahujících glycyrrhizovou kyselinu a její amonnou sůl(12) .

(13)  Je nezbytné stanovit společné definice, zásady, požadavky a postupy, aby byl vytvořen jasný rámec a společný základ pro opatření na úrovni Unie a jednotlivých členských států upravující poskytování informací o potravinách.

(14)  Pro zajištění uceleného a evolučního přístupu k informacím poskytovaným spotřebitelům o potravinách, které konzumují, by měla být zavedena široká definice právního předpisu o poskytování informací o potravinách vztahující se na pravidla obecné i zvláštní povahy, jakož i široká definice informací a osvětové činnosti o potravinách vztahující se na údaje poskytované i jinými prostředky než etiketami.

(15)  Pravidla Unie by se měla vztahovat pouze na podniky, z jejichž povahy vyplývá jistá kontinuita činnosti a určitý stupeň organizace. Toto nařízení se nevztahuje na činnosti, jako je příležitostné poskytování potravin třetím osobám , podávání prodej jídla soukromými osobami například při charitativních akcích nebo na trzích či setkáních místní komunity, ani na různé formy přímého prodeje potravin zemědělci . Aby nebyly příliš zatíženy zejména malé a střední podniky zabývající se tradiční výrobou potravin a maloobchodním prodejem potravin, k nimž patří také zařízení společného stravování, nemělo by se povinné označování potravin vztahovat na nebalené výrobky.

(16)  Na stravovací služby, které poskytují dopravní podniky, by se toto nařízení mělo vztahovat pouze v případě, že tyto služby jsou nabízeny na trasách mezi dvěma místy na území Unie.

(17)  Na stravovací služby, které poskytují kina, vyjma malých a středních podniků, by se toto nařízení mělo vztahovat pouze v případě, že potraviny jsou baleny v místě prodeje do normalizovaných balení, jejichž kapacita je předem určena, takže konečné množství a obsah potraviny či nápoje jsou jasně vymezené a měřitelné.

(18)  Právní předpisy o poskytování informací o potravinách by se měly též opírat o  požadavky spotřebitelů na informace a nebránit inovacím v potravinářském odvětví . Flexibilitu dále zvyšuje možnost potravinářských podniků dobrovolně uvádět další informace.

(19)  Účelem požadování povinných informací o potravinách je umožnit spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí o koupi potravin, jež vyhovují jejich individuálním stravovacím přáním a  potřebám.

(20)  Aby se mohl právní předpis o poskytování informací o potravinách přizpůsobovat měnícím se potřebám spotřebitelů z hlediska informací a aby se zamezilo zbytečnému odpadu z obalů, mělo by se povinné označování potravin omezit na uvádění základních informací, které jsou průkazně předmětem značného zájmu většiny spotřebitelů ▌.

(21)  Nové požadavky na poskytování povinných informací o potravinách nebo nové formy uvádění informací o potravinách by však měly být stanoveny pouze v nutných případech a v souladu se zásadou subsidiarity, proporcionality, transparentnosti a udržitelnosti.

(22)  Pravidla poskytování informací o potravinách by měla kromě již existujících ustanovení, která zakazují klamavou reklamu, zakázat veškeré údaje , které by uváděly spotřebitele v omyl, zejména pokud jde o energetickou hodnotu, provenienci nebo složení potravin . Má-li tento zákaz být účinný, měl by se vztahovat také na obchodní úpravu potravin a na související reklamu.

(23)  O některých výrobcích se tvrdí, že jejich použití přináší určitý tělesný prospěch. Tato tvrzení by měla být formulována tak, aby se účinky používání výrobku daly měřit nebo ověřit.

(24)  Aby nedošlo k roztříštění pravidel týkajících se odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků za poskytování nesprávných nebo klamavých informací o potravinách či za neposkytnutí povinných informací , je nutné jednoznačně stanovit jejich povinnosti v této oblasti. Aniž je dotčen článek 19 nařízení (ES) č. 178/2002, měli by provozovatelé potravinářských podniků odpovědní za maloobchodní nebo distribuční činnost, která nemá vliv na informace o potravinách, okamžitě jednat, dozví-li se, že tyto informace nejsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

(25)  Měl by být vypracován seznam všech povinných informací, které by měly být ▌uvedeny na všech potravinách určených pro konečného spotřebitele a zařízení společného stravování. Uvedený seznam by měl zachovat informace, které jsou již požadovány v rámci stávajících právních předpisů vzhledem k tomu, že jsou obecně považovány za cenné acquis v oblasti informací pro spotřebitele.

(26)  Při poskytování dalších informací spotřebitelům mohou hrát důležitou roli nové informační a komunikační technologie, které umožňují rychlou a nenákladnou výměnu informací. Je možné si představit, že by spotřebitelé mohli získávat doplňkové informace prostřednictvím terminálů umístěných v obchodních střediscích, které by po načtení čárového kódu poskytly informace o daném výrobku. Stejně tak si lze představit, že spotřebitelé by mohli mít přístup k doplňkovým informacím prostřednictvím příslušné internetové stránky.

(27)  Některé složky nebo jiné látky, pokud jsou použity při výrobě potravin a zůstávají v nich přítomny, mohou vyvolat alergie nebo nesnášenlivost a v ojedinělých případech dokonce ohrozit zdraví dotčených osob. Je proto důležité, aby byly poskytovány informace o přítomnosti potravinářských přídatných látek, pomocných a dalších látek s vědecky prokázanými alergenními účinky nebo látek , které mohou zvyšovat riziko určitého onemocnění, aby měli zejména spotřebitelé trpící potravinovou alergií nebo nesnášenlivostí možnost cíleného výběru potravin, které jsou pro ně bezpečné . Aby mohli lidé trpící vážnými alergiemi činit bezpečná rozhodnutí, měla by se uvádět i stopová množství takových látek. Pro tento účel by se měly vypracovat společné předpisy.

(28)  Etikety na potravinách by měly být jasné a srozumitelné, aby pomáhaly spotřebitelům při cíleném výběru potravin a stravy. Studie ukazují, že důležitým prvkem pro dosažení maximálního vlivu informací na etiketě na spotřebitele je dobře čitelný text a že nečitelné informace o výrobku jsou jednou z hlavních příčin nespokojenosti spotřebitelů s etiketami na potravinách. Proto je třeba zohlednit faktory, jako je písmo, barva a kontrast v jejich různých kombinacích.

(29)  Má-li se zajistit poskytování informací o potravinách, je třeba tuto povinnost uložit i prodejcům potravin komunikačními prostředky na dálku. Ačkoliv je zřejmé, že všechny potraviny dodávané v rámci prodeje na dálku by měly splňovat stejné požadavky ohledně poskytování informací jako potraviny prodávané v obchodech, je třeba upřesnit, že v těchto případech musí být před dokončením nákupu k dispozici i příslušné povinné informace o potravinách.

(30)  Aby se spotřebitelům poskytly informace o potravinách nezbytné pro informovaný výběr, měly by být na alkoholických míchaných nápojích též uvedeny informace o jejich složkách.

(31)  V souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. září 2007 o strategii Evropské unie na podporu členských států při snižování následků spojených s alkoholem (13) a stanoviskem Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2008 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a vzhledem k činnosti Komise a obavám široké veřejnosti ohledně škodlivých účinků alkoholu zejména v případě mladých a zranitelých spotřebitelů by Komise měla společně se členskými státy stanovit definici nápojů, typu „alkoholických limonád“, které jsou určeny především pro mladé lidi. Tyto nápoje by vzhledem ke své alkoholické povaze měly podléhat přísnějším požadavkům na označování a měly by se v obchodech prodávat odděleně od nealkoholických nápojů.

(32)  Je též důležité spotřebitelům poskytovat informace o ostatních alkoholických nápojích. Zvláštní pravidla Unie ohledně označování vín již existují. Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem(14) stanoví vyčerpávající soubor technických norem, které kompletně pokrývají všechny enologické postupy, metody výroby a způsoby obchodní úpravy a označování vín, což zajišťuje, že všechny fáze řetězce jsou ošetřeny a že spotřebitelé jsou chráněni a náležitě informováni. Uvedené nařízení zejména popisuje přesným a vyčerpávajícím způsobem látky, u nichž je pravděpodobné, že budou při výrobním procesu použity, spolu s podmínkami jejich použití prostřednictvím pozitivního seznamu enologických postupů a zacházení. Veškeré postupy, které nejsou zahrnuty v uvedeném seznamu, jsou zakázány. Je tedy vhodné v tomto stadiu vyjmout víno z povinnosti uvádět složky a poskytovat nutriční údaje. Na pivo a lihoviny podle definice čl. 2 odst.1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin(15) , se budou vztahovat stejné výjimky, aby byl zajištěn konzistentní přístup a soudržnost s podmínkami stanovenými pro víno. Komise nicméně pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost vypracuje zprávu, a pokud to bude nutné, může v rámci tohoto nařízení navrhnout zvláštní požadavky.

(33)  Země ▌nebo místo provenience potraviny by se měla v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. k) uvádět povinně vždy, když by opomenutí této informace mohlo spotřebitele uvést v omyl, co se týče skutečné země ▌nebo místa provenience daného výrobku. V ostatních případech ▌by uvedení země původu nebo provenience mělo být poskytováno tak, aby spotřebitele nemátlo, a na základě jasně stanovených kritérií, která zajišťují stejné podmínky pro zástupce výrobního odvětví a spotřebitelům poskytují srozumitelnější informace o zemi původu nebo provenienci potraviny. Tato kritéria se nevztahují na označení jména/názvu nebo adresy provozovatele potravinářského podniku.

(34)  Pokud provozovatelé potravinářských podniků uvedou , že potravina pochází z Unie , aby spotřebitele upozornili na kvality svého výrobku a na normy výroby Unie, musí tato tvrzení splňovat harmonizovaná kritéria. Totéž případně platí pro údaje o členském státě.

(35)  Nepreferenční pravidla Unie týkající se původu jsou stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství(16) , a v jeho prováděcích ustanoveních v nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993(17) . Určení země původu potravin se bude řídit uvedenými pravidly, s nimiž jsou obchodní subjekty i správní orgány dobře obeznámeny, což by mělo usnadnit jejich provádění.

(36)  Nutriční údaje o potravině se týkají informací o energetické hodnotě a určitých živinách a složkách v potravinách. Povinné uvedení údajů o výživové hodnotě na přední a zadní straně obalu by mělo být podpořeno kroky členských států, jako je vypracování akčního plánuoblasti výživy , který bude součástí jejich politiky veřejného zdraví a bude obsahovat konkrétní doporučení pro osvětu v  oblasti výživy a podporovat informovaný výběr potravin.

(37)  Ve výše zmíněné bílé knize Komise ze dne 30. května 2007 jsou zdůrazněny některé nutriční prvky důležité z hlediska veřejného zdraví. Je proto vhodné, aby požadavky na povinné uvádění údajů o výživové hodnotě byly v souladu s doporučeními této bílé knihy .

(38)  Spotřebitelé si obecně neuvědomují potenciální podíl alkoholických nápojů na svém celkovém příjmu živin. Proto by bylo prospěšné, kdyby výrobci uváděli informace o energetické hodnotě alkoholických nápojů.

(39)  V zájmu právní jistoty a koherence právních předpisů Unie by dobrovolné uvádění výživových nebo zdravotních tvrzení na etiketách potravin mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin(18) .

(40)  Aby se zabránilo zbytečné zátěži pro výrobce potravin a obchodníky s potravinami , je vhodné určité skupiny potravin, které nejsou zpracovány nebo u nichž nejsou údaje o výživové hodnotě určujícím faktorem při rozhodování spotřebitele o koupi , popřípadě potraviny v příliš malém vnějším balení pro povinné označení, vyjmout z povinného uvádění nutričních údajů, pokud není povinnost poskytovat tyto údaje stanovena jinými právními předpisy Unie .

(41)  Aby ▌ uvedené informace náležitě působily na průměrného spotřebitele a sloužily účelu zajištění informovanosti, pro který byly zavedeny, měly by být pro průměrného spotřebitele srozumitelné. Tyto informace je vhodné umístit v jednom zorném poli, aby spotřebitelé při nákupu potravin snadno spatřili základní údaje o výživové hodnotě ▌.

(42)  Nedávný vývoj v některých členských státech a organizacích potravinářského odvětví, pokud jde o jiné vyjádření nutričních údajů než na 100 g / 100 ml / 1 porci, naznačují, že spotřebitelům se tyto způsoby poskytování informací líbí, neboť mohou jejich prostřednictvím rychle provést výběr. Na území celé Unie však neexistuje vědecký důkaz, jak průměrný spotřebitel chápe a používá alternativní vyjádření těchto informací. V zájmu srovnatelnosti výrobků v různě velkých baleních je proto vhodné , aby byly nutriční údaje i nadále povinně vyjádřeny na 100 g / 100 ml, případně lze povolit uvádění doplňujících údajů na základě porcí . Jsou-li potraviny baleny po jednotlivých porcích, měly by být povinně uváděny i nutriční údaje na jednu porci. Aby nedocházelo k používání zavádějících údajů o velikosti porcí, měly by být velikosti porcí standardizovány pro celou Unii v rámci konzultačního postupu.

(43)  Údaje o množství nutričních prvků a srovnávací ukazatele v hlavním zorném poli uvedené ve srozumitelné formě umožňující posouzení nutričních vlastností potraviny by měly být posuzovány komplexně jako součást nutričních údajů potravin, a nikoli jako skupina jednotlivých tvrzení.

(44)  Zkušenosti ukazují, že v mnoha případech jsou dobrovolné informace o potravinách uvedeny na úkor přehlednosti povinných informací. Proto je třeba na pomoc provozovatelům potravinářských podniků a donucovacím orgánům stanovit kritéria pro zajištění rovnováhy mezi poskytováním povinných a dobrovolných informací o potravinách.

(45)  Informace o případných alergenech jsou pro alergiky velmi důležité také v souvislosti s nebalenými potravinami a zařízeními společného stravování . Proto by tyto informace měly být vždy spotřebitelům k dispozici .

(46)  Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, neměly by členské státy přijímat ustanovení jiná než ustanovení uvedená v tomto nařízení v oblasti, kterou harmonizuje. Navíc vzhledem k tomu, že vnitrostátní požadavky na označování mohou způsobit překážky pro volný pohyb na vnitřním trhu, měly by členské státy prokázat, že jsou tato opatření nezbytná, a uvést kroky, jimiž hodlají zajistit jejich uplatňování způsobem, který co nejméně omezí obchod.

(47)  Pravidla poskytování informací o potravinách by měla být schopna přizpůsobovat se rychle se měnícímu sociálnímu, hospodářskému a technologickému prostředí.

(48)  V případě určitých aspektů poskytování informací o potravinách, které podněcují vývoj inovačních a moderních obchodních metod, je třeba umožnit dostatečný počet pokusů a spotřebitelský průzkum a zajistit solidní důkazy o nejlepších systémech. Proto by se právní předpis Unie o poskytování informací o potravinách měl omezit na stanovení povinných základních požadavků určujících úroveň ochrany spotřebitelů a jejich informovanosti a ponechat určitou pružnost pro plnění těchto požadavků způsobem, který je v souladu s ustanoveními vnitřního trhu.

(49)  Pro zajištění toho, aby podrobnější požadavky na informace o potravinách byly navrženy a zavedeny dialektickým způsobem a na základě osvědčených postupů, by měly na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie existovat pružné mechanismy založené na otevřené a transparentní veřejné konzultaci a udržitelné interakci v rámci širokého okruhu reprezentativních zúčastněných stran. Tyto mechanismy mohou vést k rozvoji nezávazných vnitrostátních systémů založených na důkladném spotřebitelském průzkumu a rozsáhlé konzultaci zúčastněných stran. Měly by rovněž existovat mechanismy, podle nichž by spotřebitelé mohli rozlišit potraviny označené v souladu s vnitrostátním systémem, jako například identifikační číslo nebo znak.

(50)  Pro zajištění určité úrovně konzistence výsledků dosažených v různých členských státech je třeba podporovat neustálou výměnu a sdílení osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy a s Komisí a podporovat zapojení zúčastněných stran v těchto výměnách.

(51)  Členské státy by měly provádět úřední kontroly pro zajištění dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(19) .

(52)  Odkazy na směrnici 90/496/EHS v nařízení (ES) č. 1924/2006 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin(20) by měly být aktualizovány, aby zohlednily toto nařízení. Nařízení (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(53)  Aby mohly zúčastněné strany, zejména malé a střední podniky, uvádět údaje o výživové hodnotě na svých výrobcích, mělo by být opatření o povinném uvádění údajů o výživové hodnotě zaváděno postupně prostřednictvím prodlužených přechodných období s dodatečným přechodným obdobím pro mikropodniky.

(54)  Výrobky odvětví tradiční výroby potravin a čerstvé výrobky v maloobchodním prodeji, které jsou vyráběny přímo v místě prodeje, mohou samozřejmě obsahovat látky, které u citlivých osob vyvolávají alergické reakce nebo nesnášenlivost. V přímém kontaktu se zákazníkem se ovšem prodávají právě nebalené výrobky, a proto by měl mít zákazník možnost získat příslušnou informaci např. formou dialogu v okamžiku prodeje nebo prostřednictvím dobře viditelné informační tabule umístěné v prodejním prostoru, popř. prostřednictvím vystaveného informačního materiálu.

(55)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovniUnie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(56)  Komise by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci. Zejména je důležité, aby Komise během přípravné fáze vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(57)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí technických pokynů pro výklad seznamu přísad způsobujících alergie nebo nesnášenlivost, k určení toho, jak vyznačit datum minimální trvanlivosti, a s ohledem na přijetí postoje k vnitrostátním předpisům přijatým členským státem.V souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie se pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanoví předem formou nařízení přijatého řádným legislativním postupem. Dokud nebude přijato toto nové nařízení, členské státy vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout toto nařízení co nejdříve, by měly provádět kontrolu v souladu s ustanoveními rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (21) , s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který se již nepoužije, za předpokladu, že jsou tato ustanovení i nadále slučitelná s pozměněnými Smlouvami. Odkazy na tato ustanovení je však nutné nahradit odkazy na pravidla a zásady stanovené v novém nařízení, jakmile toto nařízení vstoupí v platnost.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví obecné zásady, požadavky a povinnosti v oblasti informací o potravinách a zejména označování potravin. Stanoví prostředky pro zajištění práva spotřebitelů na informace a postupy pro poskytování informací o potravinách s přihlédnutím k potřebě zajistit dostatečnou pružnost pro reagování na budoucí vývoj a nové požadavky na poskytování informací.

2.  Toto nařízení se vztahuje na všechna stadia potravinového řetězce, pokud jde o poskytování informací o potravinách konečným spotřebitelům.

Použije se na všechny balené potraviny určené k dodání konečnému spotřebiteli a na potraviny určené k zásobování zařízení společného stravování ▌.

Nevztahuje se na potraviny, které jsou baleny přímo v místě prodeje před jejich vydáním konečnému spotřebiteli.

Na stravovací služby, které poskytují dopravní podniky, se toto nařízení vztahuje pouze v případě, že tyto služby jsou nabízeny na trasách mezi dvěma místy na území Unie.

3.  Toto nařízení se vztahuje pouze na potraviny připravené jako součást podnikání, přičemž tento pojem předpokládá určitou kontinuitu činností a určitý stupeň organizace. Toto nařízení se nevztahuje na činnosti, jako je příležitostná manipulace s potravinami a podávání a prodej potravin soukromými osobami například při charitativních akcích nebo na trzích či setkáních místní komunity.

4.  Potraviny pocházející ze třetích zemí lze prodávat v Unii, pouze pokud splňují požadavky tohoto nařízení.

5.  Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních právních předpisech Unie týkajících se určitých potravin. Komise zveřejní do ... (22) souhrnný a aktualizovaný seznam všech požadavků na označování stanovených zvláštními právními předpisy Unie, které se týkají určitých potravin, a zpřístupní tento seznam na internetu.

Do … (23) * předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o souladu těchto zvláštních požadavků na označování s tímto nařízením. Komise případně přiloží k této zprávě příslušný návrh na změnu tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

   a) definice „potravin“, „potravinového práva“, „potravinářského podniku“, „provozovatele potravinářského podniku“, „maloobchodu“, „uvádění na trh“ a „konečného spotřebitele“ v článku 2 a v čl. 3 odst. 1, 2, 3, 7, 8 a 18 nařízení (ES) č. 178/2002;
   b) definice „zpracování“, „nezpracovaných výrobků“ a „zpracovaných výrobků“ v čl. 2 odst. 1 písm. m), n) a o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin(24) ;
   c) definice „potravinářských přídatných látek“ a „pomocných látek“ v čl. 1 odst. 3 písm. a) a v poznámce pod čarou 1 směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě(25) ;
   d) definice „látky určené k aromatizaci“ v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu(26) ;
   e) definice „masa“ a „strojně odděleného masa“ v bodě 1.1 a 1.14 přílohy I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu(27) ;
   f) definice „tvrzení“, „živin“, „jiných látek“, „výživového tvrzení“ a „zdravotního tvrzení“ v čl. 2 odst. 2) bodě 1) až 5) nařízení (ES) č. 1924/2006.

2.  Použijí se rovněž tyto definice:

   a) „informacemi o potravinách“ se rozumí informace týkající se potravin a zpřístupněné konečnému spotřebiteli prostřednictvím etikety, jiného průvodního materiálu nebo jinými prostředky včetně ▌ moderních technologií nebo slovního sdělení. Netýkají se obchodního sdělení vymezeného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(28) ;
   b) „zařízeními společného stravování“ se rozumí jakékoli zařízení (včetně prodejních automatů, vozidel, stánků s pevným stanovištěm a přenosných stánků), jako například restaurace, závodní jídelny, školy, nemocnice a cateringové firmy , kde se v rámci běžné činnosti připravují potraviny určené k okamžité spotřebě konečným spotřebitelem ;
   c) „balenými potravinami“ se rozumí prodejní jednotka v obchodní úpravě v nezměněném stavu určená konečnému spotřebiteli a zařízením společného stravování, která se skládá z potraviny v obalu ▌, a to bez ohledu na to, zda je potravina v obalu uzavřena zcela nebo pouze zčásti, avšak v každém případě takovým způsobem, že bez otevření nebo výměny obalu nelze změnit jeho obsah;
   d) „nebalenými potravinami“ se rozumí potraviny, které jsou konečnému spotřebiteli nabízeny nebalené a které jsou případně zabaleny až v okamžiku prodeje konečnému spotřebiteli, jakož i potraviny a čerstvé výrobky určené k okamžitému prodeji, které jsou opatřeny obalem v místě a v den prodeje;
   e) „tradičně vyrobenou potravinou“ se rozumí potravina, která byla vyrobena přímo pro spotřebitele v závodě zapsaném podle vnitrostátního živnostenského práva ve vnitrostátních rejstřících jako závod provozující řemeslnou výrobu;
   f) „složkou“ se rozumí jakákoli látka, včetně přídatných látek a potravinářských enzymů a jakákoli složka směsné složky, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je obsažena v konečném výrobku ▌, i když případně ve změněné formě ▌;
   g) „proveniencí“ se rozumí místo, země nebo region, kde byly výrobky nebo zemědělské složky v úplnosti získány, v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92;
   h) „směsnou složkou“ se rozumí složka, která je sama vyrobena z více než jedné složky;
   i) „etiketou“ se rozumí jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný popis, napsané, vytištěné, natištěné pomocí šablony, vyznačené, provedené jako reliéf nebo vytlačené na obalu potraviny nebo k němu připojené;
   j) „označením“ se rozumí jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a jsou umístěny na obalu, dokladu, nápisu, etiketě, krčkové nebo rukávové etiketě, které potravinu provázejí nebo na ni odkazují;
   k) „zorným polem“ se rozumí všechny povrchy na balení, které lze přečíst z jednoho zorného úhlu, umožňující rychlý a snadný přístup k informacím obsaženým v označení ▌;
   l) „čitelností“ se rozumí písmo, tisk, vzorování, symboly, ražba, uvádění značek atd., které spotřebiteli s normálním zrakem umožní porozumět etiketám na potravinách bez použití optických pomůcek; čitelnost závisí na velikosti, druhu a tloušťkou tahů písma, na odstupech mezi písmeny, slovy a řádky, na poměru mezi výškou a šířkou písmen a na kontrastu mezi písmem a pozadím;
   m) „vžitým názvem“ se rozumí název, který je v členském státě, kde se daná potravina prodává, chápán spotřebiteli jako název potraviny, aniž by potřeboval další vysvětlení;
   n) „popisným názvem“ se rozumí název obsahující popis potraviny, popřípadě rovněž popis jejího použití, který je dostatečně přesný, aby spotřebitelům umožnil poznat skutečnou podstatu potraviny a odlišit ji od jiných výrobků, se kterými by mohla být zaměněna;
   o) 'výrobkem s jedinou složkou' se rozumí jakákoli potravina, která kromě soli, cukru, koření, vody, přísad, aromat nebo enzymů obsahuje pouze jednu složku;
   p) „základními požadavky“ se rozumí požadavky na úroveň ochrany spotřebitele a poskytování informací o potravinách v určité otázce, které jsou stanoveny v právním předpisu Unie ;
   q) „datem minimální trvanlivosti“ se rozumí datum, do kterého si potravina uchovává své specifické vlastnosti, pokud je uchovávána uvedeným způsobem nebo je uchovávána v souladu se zvláštními pokyny uvedenými na obalu ;
   r) „datem spotřeby“ se rozumí datum, do kdy se musí potravina spotřebovat; po uplynutí tohoto data již nesmí být potravina vydána spotřebiteli ani nesmí být dále zpracována;
   s) „datem výroby“ se rozumí datum, kdy byl výrobek vyroben, případně zabalen a zmrazen;
   t) „osvědčenými postupy“ se rozumí standardy, systémy, iniciativy a všechny další činnosti schválené příslušnými orgány, které se ukázaly na základě zkušeností a výzkumu jako nejúčinnější pro většinu spotřebitelů a jsou považovány za vzor, který mají ostatní následovat.
   u) „napodobeninou potraviny“ se rozumí potravina, která vyvolává dojem, že se jedná o jinou potravinu, v níž je však některá obvykle užívaná složka zcela nebo částečně smíchána s jinou složkou nebo je jí nahrazena;

3.  Pro účely tohoto nařízení označuje země původu potraviny původ potraviny stanovený v souladu s články 23 až 26 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

4.  Použijí se rovněž zvláštní definice uvedené v příloze I.

KAPITOLA II

OBECNÉ ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O POTRAVINÁCH

Článek 3

Obecné cíle

1.  Poskytování informací o potravinách usiluje v zájmu spotřebitelů o vysokou úroveň ochrany zdraví, o   transparentnost a o srovnatelnost výrobků a představuje základ, který umožní informovaný výběr potravin a jejich bezpečné použití ▌.

2.  Potraviny musí být označovány tak, aby označení bylo pro běžného spotřebitele snadno rozeznatelné, čitelné a srozumitelné.

3.  Cílem právního předpisu o poskytování informací je dosáhnout volného pohybu legálně vyráběných a na trh uváděných potravin v Unii. ▌.

4.  Tam, kde právní předpis o poskytování informací o potravinách zavádí nové požadavky, bude po vstupu nových požadavků v platnost, v případě, že nesouvisí s ochranou lidského zdraví, stanoveno přechodné období, v jehož průběhu lze potraviny s etiketami, které nejsou v souladu s novými požadavky, uvést na trh, a potraviny, které byly uvedeny na trh před koncem přechodného období, prodávat až do vyčerpání jejich zásob. Nová pravidla pro označování potravin se zavedou k jednotnému datu, které stanoví Komise po konzultaci s členskými státy a  zájmovými skupinami.

Článek 4

Zásady upravující povinné informace o potravinách

1.  Stanoví-li právní předpis povinnost uvádět informace o potravině , příslušnými informacemi jsou údaje spadající zejména do jedné z těchto kategorií:

   a) informace o identitě a složení, množství, vlastnostech nebo jiných charakteristikách dané potraviny;
  b) informace o ochraně zdraví spotřebitelů a bezpečném použití určité potraviny, zejména informace o:
   i) složení, které může být pro určité skupiny spotřebitelů zdraví škodlivé;
   ii) trvanlivosti, uchovávání, případně podmínkách uchovávání po otevření výrobku, a bezpečném použití;
   c) informace o nutričních charakteristikách umožňující spotřebitelům, včetně spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky, provádět informovaný výběr potravin.

2.  Při posuzování potřeby povinných informací o potravinách se přihlédne k potenciálním nákladům a přínosům, které má poskytování určitých informací pro zúčastněné subjekty včetně spotřebitelů, výrobců a dalších .

Článek 5

Konzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin

Veškerá opatření právního předpisu o poskytování informací o potravinách, která mohou mít vliv na lidské zdraví, se přijímají po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

KAPITOLA III

OBECNÉ POŽADAVKY NA INFORMACE O POTRAVINÁCH A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

Článek 6

Základní požadavek

Ke všem potravinám určeným k dodání konečnému spotřebiteli nebo do zařízení společného stravování se připojí informace o potravinách v souladu s tímto nařízením.

Článek 7

Uvádění nezavádějících informací

1.  Informace o potravinách nesmějí být zavádějící ▌, zejména:

   a) pokud by popis nebo vyobrazení potraviny mohly spotřebitele uvést v omyl, s ohledem na  její povahu, identitu, vlastnosti, složení, jednotlivé složky a jejich množství ve výrobku , trvanlivost, zemi původu nebo provenienci, způsob výroby nebo získání;
   b) vyvoláváním dojmu prostřednictvím popisu či vyobrazení na obalu, že se jedná o určitý výrobek nebo že byla použita určitá složka, ačkoli ve skutečnosti obal obsahuje výrobek, který je napodobeninou potraviny nebo obsahuje náhražku za určitou složku, která se obvykle používá v daném výrobku. V těchto případech musí být na obalu výrazně uvedeno označení „napodobenina“ nebo „vyrobeno za použití (název náhražky) místo (název nahrazené složky)“.
   c) vzhledem k tomu, že u masných výrobků vzniká dojem, že se jedná o vyrostlý kus masa, ačkoli výrobek tvoří směs kousků masa. V těchto případech musí být výrobek na přední straně obalu opatřen odkazem „kombinované části masa – směs kousků masa“.
   d) připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá;
   e) vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají stejné charakteristiky, případně výslovným zdůrazňováním nepřítomnosti určitých přísad nebo živin, které daná potravina ve své podstatě neobsahuje;
   f) výslovným upozorňováním na výrazné snížení obsahu cukru nebo tuku, přestože současně není odpovídajícím způsobem snížena energetická hodnota výrobku (uvedená v kilojoulech nebo kilokaloriích);
   g) označováním výrobku slovem „dietní“, ačkoli daná potravina neodpovídá právním předpisům Unie o potravinách určených pro zvláštní výživu.
   h) u mléka jeho označováním za „čerstvé“, jestliže datum spotřeby mléka je více než sedm dní od data jeho plnění.

2.  Informace o potravině musí být přesné, jasné a pro spotřebitele snadno srozumitelné.

3.  S výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie , které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji odstranit, nebo tyto vlastnosti uvádět.

4.  Odstavce 1 a 3 se rovněž použijí na:

   a) související reklamu;
   b) obchodní úpravu potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení.

Článek 8

Povinnosti

1.  Osoba odpovědná za poskytování informací o potravinách zajišťuje uvádění a věcnou správnost údajů .

2.  Osobou odpovědnou za označování potravin je provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potravinu poprvé na trh Unie, nebo případně provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina uváděna na trh.

3.  Provozovatelé potravinářských podniků zajišťují v míře, v níž má jejich činnost vliv na označování potravin v rámci jimi řízených podniků, aby uvedené informace splňovaly požadavky tohoto nařízení .

4.  Provozovatelé potravinářských podniků odpovědní za maloobchodní nebo distribuční činnosti, které nemají vliv na informace o potravinách, musí v mezích své činnosti jednat s řádnou péčí s cílem pomoci zajistit soulad s příslušnými požadavky na informace o potravinách, zejména nesmí dodávat potraviny, o nichž na základě informací, které mají k dispozici a jako odborníci vědí nebo předpokládají, že nesplňují uvedené požadavky.

5.  Provozovatelé potravinářských podniků zajistí v podnicích, které řídí, aby byly informace týkající se nebalených potravin zpřístupněny provozovateli, který s potravinami nakládá za účelem jejich dalšího prodeje nebo dalšího zpracování , aby mu bylo umožněno poskytnout konečnému spotřebiteli na vyžádání povinné informace o potravinách uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) až c), f) a h) .

6.  V následujících případech zajistí provozovatelé potravinářských podniků v podnicích, které řídí, aby byly povinné údaje požadované podle článku 9 uvedeny na vnějším obalu, v němž je potravina uváděna na trh, nebo na obchodních dokladech týkajících se daných potravin tam, kde lze zaručit, že tyto doklady jsou buď přiloženy k příslušné potravině nebo byly zaslány před dodávkou nebo současně s dodávkou:

   a) pokud jsou balené potraviny určené konečnému spotřebiteli, avšak uváděné na trh ve fázi, která předchází prodeji konečnému uživateli a při které nedochází k prodeji zařízením společného stravování;
   b) pokud jsou balené potraviny určené pro dodání zařízením společného stravování za účelem přípravy, zpracování, dělení nebo porcování.

Bez ohledu na odstavec 1 zajistí provozovatelé potravinářských podniků, aby byly údaje, na něž se odkazuje v čl. 9 odst. 1 písm. a), e), f), h)j) také uvedeny na vnějším obalu, v němž je potravina uváděna na trh.

KAPITOLA IV

POVINNÉ INFORMACE O POTRAVINÁCH

ODDÍL 1

OBSAH A ZPŮSOB UVEDENÍ ÚDAJŮ O POTRAVINÁCH

Článek 9

Seznam povinných údajů

1.  V souladu s články 11 až 33 a s výhradou odchylek obsažených v této kapitole se povinně uvádějí tyto údaje:

   a) název, pod nímž je výrobek prodáván;
   b) seznam složek;
   c) ▌ složky uvedené v seznamu v příloze II způsobující alergie nebo nesnášenlivost a všechny látky z nich odvozené při řádném dodržování zvláštních ustanovení o nebalených potravinách ;
   d) množství určitých složek nebo skupin složek podle přílohy VII ;
   e) čisté množství potraviny v okamžiku balení ;
   f) datum minimální trvanlivosti, nebo v případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, datum spotřeby ;
   g) v případě mražených výrobků datum výroby;
   h) zvláštní podmínky uchování nebo použití, včetně ustanovení o podmínkách chlazení a uchovávání a o konzervaci výrobku před otevřením a po otevření obalu, pokud by při absenci těchto informací nebylo možné potravinu odpovídajícím způsobem použít;
   i) návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu nebylo možné vhodným způsobem použít;
   j) jméno nebo obchodní jméno nebo registrovaná obchodní známkaadresa výrobce usazeného v Unii, balírny, u výrobků pocházejících ze třetích zemí prodejce či dovozce, případně provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem či obchodním jménem je daná potravina uváděna na trh ;
  k) země nebo místo provenience se uvádí v případě těchto výrobků :
   maso;
   drůbež;
   mléčné výrobky;
   čerstvé ovoce a zelenina;
   jiné výrobky s jedinou složkou; a
   maso, drůbež a ryby, jsou-li použity jako složky zpracovaných potravin.

U masa a drůbeže se může v označení země nebo místa provenience masa uvádět jediné místo pouze v případě, že se zvířata narodila, byla chována a poražena ve stejné zemi nebo na stejném místě. V ostatních případech se uvedou informace o všech různých místech, kde se zvířata narodila, byla chována a poražena.

Pokud existují důvody, které znemožňují označit zemi provenience, lze místo toho uvést tento údaj: „Neurčeného původu“.

U všech ostatních potravin země nebo místo provenience v  těch případech, kdy by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele podstatným způsobem v omyl, pokud jde o skutečnou zemi nebo místo provenience potraviny, zejména pokud by informace připojená k potravině nebo etiketa jako celek jinak naznačovala, že potravina je z jiné země nebo místa provenience. V uvedených případech musí být údaje stanoveny prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44.

   l) u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % (obj.) se uvede skutečný obsah alkoholu (% obj.);
   m) nutriční údaje.

2.  Údaje stanovené v odstavci 1 se uvedou slovy a čísly▌.

Článek 10

Výjimky pro mikropodniky

Výrobky vyráběné ručně v mikropodnicích jsou vyňaty z požadavku uvedeného v čl. 9 odst. 1 písm. m). Tyto výrobky mohou být rovněž vyňaty z požadavků na poskytování informací stanovených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až l), pokud jsou prodávány v místě výroby a prodejní personál je na požádání schopen tyto informace poskytnout. Tyto informace je také možné podávat prostřednictvím etiket na regálech.

Článek 11

Další povinné údaje u specifických druhů nebo skupin potravin

1.  Kromě údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 jsou v příloze III stanoveny další povinné údaje pro zvláštní druhy nebo skupiny potravin.

2.  Komise může změnit přílohu III prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44.

Článek 12

Hmotnost a míra

Článkem 9 nejsou dotčeny přesnější předpisy Unie o hmotnostech a mírách. Je nutné dodržovat ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení (29) .

Článek 13

Dostupnost a umístění povinných informací o potravinách

1.  V souladu s tímto nařízením jsou povinné informace o potravinách k dispozici a jsou snadno přístupné u všech potravin.

2.  V případě balených potravin jsou povinné informace o dané potravině uvedeny na obalu ▌.

Článek 14

Způsob uvedení povinných údajů

1.  Aniž jsou dotčeny zvláštní právní předpisy Unie týkající se určitých potravin s ohledem na požadavky stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li povinné údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 uvedeny na obalu nebo na etiketě k němu připevněné, vytisknou se povinné údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 na obalu nebo etiketě tak, aby byly snadno čitelné . Přitom je třeba zohlednit kritéria, jako je velikost a typ písma, kontrast mezi písmem a pozadím či odstup mezi řádky a znaky.

V rámci postupu konzultace Komise spolu se zúčastněnými stranami, včetně organizací spotřebitelů, vypracuje prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44 závazný koncept pokynů pro čitelnost spotřebitelských informací uváděných na potravinách.

2.  V případě potravin určených pro zvláštní výživu ve smyslu směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (30) a v případě počáteční a pokračovací kojenecké výživy a příkrmů pro kojence a malé děti, které spadají do působnosti směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (31) a směrnice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006,o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (32) u nichž musí být podle právních předpisů Unie povinně uváděny další údaje kromě údajů uvedených v čl. 9 odst. 1, musí velikost písma splňovat požadavky čitelnosti informací pro spotřebitele, jakož i nutnost uvádět dodatečné informace o zvláštním určení těchto výrobků.

3.  Údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a), e) a l) se uvádějí ve stejném zorném poli.

4.  Odstavec 3 se nevztahuje na potraviny uvedené v čl. 17 odst. 1 a 2. V případě členských států, které mají více než jeden úřední jazyk, lze pro tyto kategorie obalů nebo nádob zavést zvláštní vnitrostátní ustanovení.

5.  Zkratky, včetně iniciál, nelze používat v případech, kdy by mohly být vzhledem ke své povaze pro spotřebitele zavádějící.

6.  Povinné informace o potravině se vyznačí na dobře viditelném místě tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné a případně nesmazatelné. Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ▌ nebo přerušeny jiným textem nebo vyobrazením, jiným zásahem či samotným obalem potraviny, např . v záhybu spoje.

7.  Uvedení povinných údajů o potravině nesmí mít za následek zvětšení velikosti či objemu obalového materiálu nebo nádoby ani jiným způsobem zvyšovat zátěž pro životní prostředí.

Článek 15

Prodej na dálku

Aniž jsou dotčeny požadavky na informace stanovené v článku 9, v případě potravin nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku, jak vymezuje článek 2 směrnice 97/7/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku(33) :

   a) ▌ informace o potravině uvedené v článcích 9 a 29 musí být na žádost spotřebitele k dispozici před dokončením nákupu a mohou být uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo být poskytnuty prostřednictvím jiných vhodných prostředků;
   b) údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. f) a i) , jsou povinné pouze v okamžiku doručení.

Článek 16

Požadavky jazykového charakteru

1.  Aniž je dotčen čl. 9 odst. 2, uvedou se povinné informace o potravině v jazyce snadno srozumitelném pro spotřebitele v členských státech, kde je potravina uvedena na trh.

2.  Členské státy, v nichž je potravina uváděna na trh, mohou na svém území stanovit, že údaje musí být uvedeny v jednom nebo více jazycích z úředních jazyků Unie.

3.  Potraviny, které se prodávají v bezcelních zónách, smějí být uváděny na trh, i pokud jsou údaje na nich uvedeny pouze v angličtině.

4.  Ustanovení odstavců 1 a 2 nebrání tomu, aby byly údaje uvedeny v několika jazycích.

Článek 17

Výjimky z povinnosti uvádět určité povinné údaje

1.  V případě skleněných lahví určených k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou, krčkovou nebo rukávovou etiketou, jsou povinné pouze údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. a), c), e), a f) .

2.  V případě obalů nebo nádob, jejichž největší potisknutelná plocha měří méně než 80 cm2, jsou na obalu nebo etiketě povinné pouze údaje stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. a), c), e) a f) a v čl . 29 odst. 1 písm. a). Dobrovolně lze na obalech uvádět další informace. Údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) se uvedou jinými prostředky nebo se poskytnou na žádost spotřebitele.

3.  Aniž jsou dotčeny ostatní právní předpisy Unie vyžadující povinné nutriční údaje, nutriční údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. m) nejsou povinné v případě potravin uvedených v seznamu v příloze IV.

V případě nebalených výrobků a výrobků poskytovaných v zařízeních společného stravování podle čl. 2 odst. 2 písm. b) nejsou informace uvedené v článcích 9 a 29 povinné.

ODDÍL 2

PODROBNÁ USTANOVENÍ O POVINNÝCH ÚDAJÍCH

Článek 18

Název potraviny

1.  Názvem potraviny je její ▌název stanovený příslušnými právními předpisy . Pokud takový název neexistuje, je názvem potraviny její vžitý název a v případě, že neexistuje nebo se nepoužívá, uvede se popisný název dané potraviny.

2.  Zvláštní ustanovení o použití názvu potraviny a údajů, které jsou k němu připojeny, jsou uvedena v příloze V.

Článek 19

Seznam složek

1.  Seznam složek se nadepíše nebo uvede patřičným nadpisem obsahujícím slovo „složení“. Seznam složek obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny.

2.  Obsahuje-li výrobek stabilní nanomateriály, musí být tato skutečnost jednoznačně uvedena pomocí výrazu „nano“ ve výčtu složek.

3.  Složky se označují svým specifickým názvem, popřípadě podle pravidel stanovených v článku 18 a v příloze V.

4.  Technická pravidla použití odstavců 1 a 3 jsou stanovena v příloze VI.

Článek 20

Obecné výjimky z požadavků na výčet složek

U níže uvedených potravin se nevyžaduje uvedení výčtu složek:

   a) čerstvého ovoce a zeleniny včetně brambor, kromě loupaných, krájených nebo podobně upravených;
   b) sycené vody, v jejichž označení je uvedeno, že jsou sycené;
   c) kvasné octy, pokud pocházejí výhradně z jediné základní suroviny a pokud do nich nebyly přidány žádné jiné složky;
   d) sýry, máslo, kysané mléko a smetana, do nichž nebyly přidány žádné jiné složky kromě mléčných výrobků, enzymů a mikrobiálních kultur nezbytných k výrobě, nebo jedlé soli potřebné k výrobě sýrů, s výjimkou čerstvých a tavených sýrů;
   e) nápoje, které obsahují alkohol. Komise předloží po ...(34) zprávu, která se bude týkat uplatňování tohoto odstavce na tyto výrobky a tuto zprávu může doprovodit zvláštními opatřeními, která stanoví pravidla pro poskytování nutričních údajů spotřebitelům u těchto výrobků . Opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jejich doplněním, se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44 ;
  f) potraviny sestávající z jediné složky, pokud
   i) je název potraviny totožný s názvem složky; nebo
   ii) název potraviny umožňuje určit povahu složky bez rizika záměny.

Článek 21

Za složky potravin se nepovažují :

   a) součásti složky, které jsou během výroby přechodně odděleny a poté jsou do potraviny opět přidány v množství nepřekračujícím původní podíl;
  b) přídatné látky a enzymy:
   i) které se dostaly do potraviny pouze proto, že byly obsaženy v jedné nebo více složkách této potraviny, pokud v konečném výrobku již neplní technologickou funkci; nebo
   ii) které se používají jako pomocné látky při zpracování;
   c) látky používané v nezbytně nutném množství jako rozpouštědla nebo nosiče nutričních látek, přídatných látek, enzymů nebo látek určených k aromatizaci potravin;
   d) látky, které nejsou potravinářskými přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a za stejným účelem jako pomocné látky při zpracování a jsou nadále přítomny v konečném výrobku, třebaže ve změněné formě;
  e) voda:
   i) pokud se voda během výrobního procesu používá výhradně k tomu, aby složka použitá v koncentrovaném nebo sušeném stavu byla rekonstituována do svého původního stavu; nebo
   ii) v případě nálevu, který se běžně nekonzumuje.

Článek 22

Označování určitých látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost

1.  Všechny složky uvedené v příloze II nebo všechny látky mající původ v některé ze složek uvedených v této příloze s výhradou výjimek v ní uvedených se vždy uvedou ve výčtu složek tak, aby bylo možné ihned jednoznačně určit nebezpečí alergie nebo nesnášenlivosti .

Tento údaj se nepožaduje v případě, že:

   a) název potraviny jasně odkazuje na dotčenou složku; nebo
   b) složka uvedená v příloze II, z níž pochází určitá látka, je již uvedena v seznamu složek; nebo
  c) potraviny jsou nebalené. V tomto případě musí být v prodejním prostoru nebo na jídelním lístku zřetelným způsobem uvedeno, že:
   spotřebitelé mohou získat informace o alergenních látkách přímo od prodejce, popřípadě prostřednictvím vystavených informačních materiálů;
   nelze vyloučit křížovou kontaminaci.

2.  Komise systematicky přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje seznam v příloze II na základě nejnovějších vědeckých a technických poznatků, a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44 .

3.  V případě potřeby lze vydat technické pokyny pro výklad seznamu v příloze II regulativním postupem podle čl. 41 odst. 2.

Článek 23

Uvedení údajů o množství složek

1.  Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede, pokud

   a) je dotčená složka nebo skupina složek uvedena v názvu, pod nímž je potravina prodávána, nebo ji spotřebitelé s tímto názvem obvykle spojují; nebo;
   b) je dotčená složka nebo skupina složek na etiketě zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním; nebo
   c) je dotčená složka nebo skupina složek důležitá pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být zaměněna z důvodu svého názvu nebo vzhledu.

2.  Technická pravidla pro použití odstavce 1, včetně zvláštních případů, kdy se u určitých složek údaj o množství nevyžaduje, jsou stanovena v příloze VII.

Článek 24

Čisté množství

1.  Čisté množství potravin se vyjádří podle vhodnosti v litrech, centilitrech, mililitrech, kilogramech nebo gramech:

   a) v jednotkách objemu u tekutin ve smyslu směrnice Rady 85/339/EHS ze dne 27. června 1985 o obalech tekutin k lidské spotřebě (35) ;
   b) u ostatních výrobků v jednotkách hmotnosti.

2.  Komise může u určitých vymezených potravin stanovit vyjádření čistého množství odlišně od odstavce 1, a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44 .

3.  Technická pravidla pro použití odstavce 1, včetně zvláštních případů, kdy se údaj o čistém množství nevyžaduje, jsou stanovena v příloze VIII.

Článek 25

Datum minimální trvanlivosti, datum spotřeby a datum výroby

1.  V případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, a mohou tedy po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, se datum minimální trvanlivosti nahradí slovy „spotřebujte do“ s příslušným datem.

2.  Příslušné datum lze snadno nalézt a nesmí být zakryté. Vyjádří se takto:

  a) datum minimální trvanlivosti:
  i) Před datem se uvede výraz:
   „Minimální trvanlivost do…“, obsahuje-li datum uvedení dne, nebo
   „Minimální trvanlivost do konce…“ v ostatních případech;
  ii) Za výrazem uvedeným v písmenu j) následuje:
   vlastní datum, nebo
   odkaz na místo na etiketě, kde je datum uvedeno.

Za těmito údaji případně následuje údaj o podmínkách uchovávání, které musí být dodrženy pro zajištění uvedené trvanlivosti.

   iii) Datum se skládá ze dne, měsíce a roku v tomto pořadí a v nekódovaném tvaru.

U potravin:

   s trvanlivostí kratší než tři měsíce se uveden den a měsíc,
   s trvanlivostí delší než tři měsíce, avšak nejvýše 18 měsíců se uvede měsíc a rok,
   s trvanlivostí delší než 18 měsíců postačí uvedení roku.

Podrobná pravidla pro uvádění data minimální trvanlivosti podle tohoto bodu iii) se mohou přijímat v souladu s regulativním postupem podle článku 41 odst. 2.;

   iv) Datum minimální trvanlivosti se uvede na každé jednotlivě balené porci.
  v) S výhradou předpisů Unie, které ukládají jiné způsoby uvedení data, nemusí být datum minimální trvanlivosti uvedeno v případě:
   čerstvého ovoce a zeleniny, včetně brambor, které nejsou loupané, krájené ani jinak podobně upravené; tato výjimka se nevztahuje na naklíčená semena a podobné výrobky, jako jsou klíčky luštěnin,
   vín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín a podobných výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů a nápojů vyrobených z hroznů nebo hroznového moštu označených kódy KN 2206 00 91, 2206 00 93 a 2206 00 99,
   nápojů obsahujících nejméně 10 % (obj.) alkoholu,
   nealkoholických nápojů, ovocných šťáv, ovocných nektarů a alkoholických nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu v jednotlivých nádobách o více než pěti litrech určených k zásobování zařízení společného stravování,
   pekařských a cukrářských výrobků, které jsou vzhledem ke své povaze obvykle spotřebovány do 24 hodin od výroby,
   octa,
   jedlé soli,
   cukru v pevné formě,
   cukrovinek sestávajících téměř výhradně z ochucených nebo přibarvených cukrů,
   žvýkaček a podobných výrobků ke žvýkání.
  b) datum spotřeby:
   i) Před datem se uvede výraz „Spotřebujte do“.
  ii) Za výrazem v písm. i) následuje:
   vlastní datum, nebo
   odkaz na místo na etiketě, kde je datum uvedeno.

Za těmito údaji následuje popis podmínek uchovávání, které musí být dodrženy.

   iii) Datum se skládá ze dne, měsíce a případně roku v tomto pořadí a v nekódovaného tvaru.
  c) datum výroby:
   i) Před datem se uvede výraz „Vyrobeno dne“:
  ii) Za výrazem uvedeným v písmenu a) následuje:
   vlastní datum, nebo
   odkaz na místo na etiketě, kde je datum uvedeno.
   iii) Datum se skládá ze dne, měsíce a případně roku v tomto pořadí a v nekódovaného tvaru.

Článek 26

Návod k použití

1.  Návod k použití potraviny se uvede takovým způsobem, aby umožnil její vhodné použití. Případně jsou uvedeny pokyny týkající se podmínek uchovávání v chladu a podmínek skladování a datum spotřeby po otevření balení.

2.  Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44, u  některých potravin stanovit pravidla, pokud jde o způsob, jakým má být návod k použití uveden.

Článek 27

Obsah alkoholu

1.  Pravidla týkající se údajů o obsahu alkoholu v % (obj.) jsou v případě výrobků čísel 22.04 a 22.05 podle společného celního sazebníku stanovena ve specifických předpisech Unie, které se na tyto výrobky vztahují.

2.  Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových u nápojů o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % (obj.) kromě nápojů uvedených v odstavci 1 se uvede v souladu s přílohou IX.

ODDÍL 3

Nutriční označování

Článek 28

Souvislost s ostatními právními předpisy

1.  Ustanovení tohoto oddílu se nevztahuje na potraviny v oblasti působnosti těchto právních předpisů:

   a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy(36) ;
   b) Směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod(37) .

2.  Ustanovení tohoto oddílu platí, aniž jsou dotčeny směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu(38) a zvláštní směrnice uvedené v čl. 4 odst. 1 výše uvedené směrnice.

Článek 29

Obsah

1.  Nutriční údaje obsahují tyto informace (dále jen „povinné nutriční údaje“):

   a) energetickou hodnotu;
   b) množství tuku, nasycených mastných kyselin, cukru a soli;
   c) množství bílkovin, sacharidů, vlákniny a přírodních a umělých trans-tuků.

Tento odstavec se nevztahuje na nápoje obsahující alkohol . Komise předloží po ...(39) zprávu, která se bude týkat uplatňování tohoto odstavce na tyto výrobky a tuto zprávu může doprovodit zvláštními opatřeními, která stanoví pravidla pro poskytování nutričních údajů spotřebitelům těchto výrobků, která přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44 .

2.  Nutriční údaje mohou navíc obsahovat také množství jedné nebo více z těchto položek:


mononenasycených mastných kyselin (monoenových mastných kyselin);

   a) polynenasycených mastných kyselin (polyenových mastných kyselin);
   b) polyalkoholů;
   d) cholesterolu;
   e) škrobu;
   f) veškerých vitamínů nebo minerálních látek přítomných ve významném množství podle bodu 1 části A  přílohy X v souladu s hodnotami uvedenými v  bodě 2 části A přílohy X ;
   g) dalších látek ve smyslu části A přílohy XII a složek těchto živin;
   h) jiných látek ve smyslu nařízení (ES) č. 1925/2006.

3.  V případě uvedení výživového nebo zdravotního tvrzení se požaduje uvedení množství látek náležejících do některé skupiny živin podle odstavce 2 nebo tvořících jejich součást.

Článek 30

Výpočet

1.  Energetická hodnota se vypočítá pomocí převodních faktorů uvedených v příloze XI.

2.  Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44, stanoví převodní faktory pro vitamíny a minerální látky uvedené v bodě 1 části A přílohy X pro účely přesnějšího výpočtu jejich obsahu v potravinách a zařadí je do přílohy XI.

3.  Energetická hodnota a obsah živin uvedené v čl. 29 odst. 1 a 2 se vztahují na potravinu ve stavu, v němž je prodávána.

Tyto informace se mohou popřípadě vztahovat na potravinu po úpravě, pokud jsou připojeny podrobné pokyny pro tuto úpravu a informace se týkají pokrmu připraveného ke spotřebě.

4.  Uvedené hodnoty jsou průměrné hodnoty na konci období minimální trvanlivosti s ohledem na přiměřenou povolenou odchylku a jsou založeny v jednotlivých případech na výsledcích:

   a) analýz výrobce potravin; nebo
   b) výpočtu s použitím známých nebo skutečných průměrných hodnot použitých složek; nebo
   c) výpočtu s použitím obecně prokázaných a přijímaných údajů.

Prováděcí pravidla k údajům o energetické hodnotě a živinách, pokud jde o přesnost uvedených hodnot, jako například rozdíly mezi uváděnými hodnotami a hodnotami zjištěnými při úřední kontrole, se po vydání stanoviska úřadu přijmou prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44 .

Článek 31

Formy vyjádření údajů

1.  Energetická hodnota a obsah živin nebo jejich složek uvedené v čl. 29 odst. 1 a 2 se vyjádří pomocí měrných jednotek uvedených v příloze XII.

2.  Mezi „povinné nutriční údaje na přední straně obalu“ patří energetická hodnota v kcal podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a povinné údaje o živinách podle čl. 29 odst. 1 písm. b uvedené v gramech.

Uvedou se ve srozumitelném formátu v tomto pořadí: energetická hodnota, tuky, nasycené mastné kyseliny, cukry a sůl.

3.  Mezi „povinné nutriční údaje na zadní straně obalu“ patří energetická hodnota v kcal a povinné údaje o živinách podle čl. 29 odst. 1, příp. dobrovolné údaje o živinách uvedené v čl. 29 odst. 2.

Tyto údaje se vyjádří vhodným způsobem v pořadí uvedeném v části C přílohy XIII, a to na 100 g/100 ml a na jednu porci.

Údaje se uvedou v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami.

4.  Povinné nutriční údaje se případně vyjádří v procentech referenčních příjmů stanovených v části B přílohy X a jsou vztaženy na 100 g nebo 100 ml nebo na jednu porci. Údaje o vitamínech a minerálních látkách, jsou-li uváděny, se též vyjádří v procentech referenčních příjmů stanovených v bodě 1 části A přílohy X.

5.  Pokud jsou uvedeny údaje podle odstavce 4, musí se v blízkosti dané tabulky rovněž nacházet tato informace: „Průměrná denní potřeba dospělé ženy středního věku. Vaše osobní denní potřeba může být odlišná.“.

6.  Údaje o polyalkoholech nebo škrobu a údaje o typu mastných kyselin jiné než povinné údaje o nasycených mastných kyselinách a trans-tucích uvedených v čl. 29 odst. 1 písm. b) se uvedou v souladu s přílohou XII ▌.

Článek 32

Další formy vyjádření údajů

Kromě forem vyjádření údajů uvedených v čl. 31 odst. 2 až 4 lze nutriční údaje vyjádřit dodatečně, tedy opakovaně, v jiné formě a případně na jiném místě obalu, např. v grafické podobě anebo symbolech za předpokladu, že jsou splněny tyto základní požadavky:

   a) tyto formy vyjádření nesmějí uvádět spotřebitele v omyl ani odvádět pozornost od povinných nutričních údajů; a
   b) jsou založeny na referenčních příjmech podle části B přílohy X nebo na platných vědeckých poznatcích týkajících se energetické hodnoty a živin; a dále
   c) je vědecky prokázáno, že průměrný spotřebitel rozumí tomuto způsobu uvedení informací a využívá jej; a
   d) existují důkazy získané v rámci nezávislého spotřebitelského výzkumu, že průměrný spotřebitel tuto formu vyjádření chápe;

Článek 33

Způsob uvedení dobrovolných informací

1.  Kromě uvedení nutričních údajů podle článků 29 a 31 se energetická hodnota požadovaná podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a podle části B přílohy X uvede v rámečku v pravém dolním rohu na přední straně obalu, a to písmem o velikosti 3 mm.

2.  Z povinnosti opakovaně uvádět energetickou hodnotu i na přední straně obalu podle odstavce 1 jsou vyňata dárková balení.

3.  Dobrovolně rozšířené nutriční údaje týkající se živin uvedené v čl. 29 odst. 2 se soustředí na jednom místě a v příslušných případech v pořadí stanoveném v příloze XII. Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.

4.  Pokud pro potraviny uvedené v příloze IV platí povinnost uvádět nutriční údaje, protože je s nimi spojeno určité výživové nebo zdravotní tvrzení, nemusí být nutriční údaje uvedeny v hlavním zorném poli.

  

Odstavec 1 se nepoužije na potraviny vymezené ve směrnici 89/398/EHS a ve zvláštních směrnicích uvedených v čl. 4 odst. 1 výše uvedené směrnice.

6.  V případech, kdy jsou energetická hodnota nebo obsah živin ve výrobku zanedbatelné, lze nutriční údaje o těchto prvcích nahradit například informací „Obsahuje zanedbatelné množství …“ uvedenou v blízkosti nutričních údajů, pokud jsou tyto údaje uvedeny.

7.  Komise může stanovit pravidla týkající se i dalších hledisek uvádění nutričních údajů prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44.

8.  Komise předloží ... (40) hodnotící zprávu o formách uvádění údajů uvedených v odstavcích 1 až 7.

KAPITOLA V

DOBROVOLNÉ INFORMACE O POTRAVINÁCH

Článek 34

Požadavky

1.  Dobrovolné informace nesmějí být zobrazeny na úkor prostoru vyhrazeného pro povinné údaje.

2.  Všechny podstatné informace týkající se systémů uvádění dobrovolných informací, například základní kritéria a vědecké studie, musí být dostupné veřejnosti.

3.  Je nadále povoleno dobrovolně uvádět další nutriční údaje pro zvláštní cílové skupiny, například děti, pokud jsou tyto zvláštní referenční hodnoty vědecky podloženy, neuvádějí spotřebitele v omyl a jsou v souladu s obecnými požadavky stanovenými tímto nařízením.

4.  Aniž je dotčeno označování v souladu se zvláštními předpisy Unie, použije se odstavec 5, pokud je země původu nebo provenience potraviny dobrovolně uvedena, aby informovala spotřebitele o tom, že potravina má původ nebo pochází z Unie nebo dané země či místa.

5.  S výjimkou hovězího a telecího masa může označení země původu nebo provenience masa udávat jedno místo původu pouze v případě, že se zvířata narodila, byla chována a poražena ve stejné zemi nebo na stejném místě. V ostatních případech se uvedou informace o všech různých místech, kde se zvířata narodila, byla chována a poražena.

6.  Pojem „vegetariánský“ nesmí být použit pro potraviny, které jsou výrobky pocházejícími ze zvířat, jež zemřela, byla poražena, či zvířat, která umírají následkem toho,že jsou zkonzumována, ani pro potraviny vyrobené z těchto výrobků nebo jejich prostřednictvím. Pojem „veganský“ nesmí být použit pro potraviny, které jsou zvířaty nebo živočišnými výrobky, nebo jsou vyrobeny ze zvířat nebo živočišných výrobků ,včetně výrobků ze živých zvířat, nebo s pomocí těchto výrobků.


KAPITOLA VI

VNITROSTÁTNÍ PŘEDPISY

Článek 35

Zásada

Členské státy mohou přijmout ustanovení v oblasti informací o potravinách pouze v případech stanovených v tomto nařízení.

Článek 36

Vnitrostátní předpisy o dalších povinných údajích

Kromě povinných údajů stanovených v čl. 9 odst. 1 a v článku 11 mohou členské státy v souladu s postupem stanoveným v článku 39 vyžadovat pro zvláštní druhy nebo skupiny potravin další povinné údaje, které jsou oprávněné z důvodu:

   a) ochrany veřejného zdraví;
   b) ochrany spotřebitelů;
   c) předcházení podvodům;
   d) ochrany práv průmyslového a obchodního vlastnictví, uvádění regionální provenience, označení místa původu a předcházení nekalé soutěži.

Tato opatření nesmějí vytvářet překážky pro volný pohyb zboží na vnitřním trhu.

Článek 37

Mléko a mléčné výrobky

V případě mléka a mléčných výrobků v obchodní úpravě v podobě skleněných lahví určených k opakovanému použití mohou členské státy přijmout opatření stanovující odchylky od čl. 9 odst. 1 a čl. 11 odst. 2.

Znění těchto opatření sdělí neprodleně Komisi.

Článek 38

Nebalené potraviny

1.  U nebalených potravin se uvedou údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c).

2.  Poskytování dalších údajů uvedených v článcích 9 a 11 není povinné.

3.  Členské státy mohou přijmout podrobná pravidla pro způsob poskytování informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.  Členské státy neprodleně oznámí Komisi znění opatření uvedených v odstavcích 1 a 3.

Článek 39

Oznamovací postup

1.  Odkazuje-li se na tento článek, oznámí členský stát, který považuje za nezbytné přijmout nové právní předpisy týkající se poskytování informací o potravinách, s předstihem Komisi a ostatním členským státům zamýšlená opatření a jejich odůvodnění.

2.  Komise konzultuje Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený podle čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002, pokud považuje tyto konzultace za užitečné nebo pokud to požaduje členský stát. Komise rovněž zavede formální oznamovací postup pro všechny zúčastněné strany podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (41) .

3.  Dotčený členský stát může přijmout zamýšlená opatření až po uplynutí tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 1 za předpokladu, že neobdržel záporné stanovisko Komise.

4.  Je-li stanovisko Komise záporné, zahájí Komise před uplynutím uvedené tříměsíční lhůty regulatorní postup podle čl. 41 odst. 2 s cílem stanovit, zda zamýšlená opatření mohou být provedena. Komise může požadovat provedení určitých změn zamýšlených opatření. Dotčený členský stát může přijmout zamýšlená opatření až poté, co Komise přijala konečné rozhodnutí.

KAPITOLA VII

PROVÁDĚCÍ, POZMĚŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

Technické úpravy

Komise může pozměnit přílohy s výhradou ustanovení týkajících se změn přílohy II a III uvedených v čl. 11 odst. 2 a čl. 22 odst. 2. Opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jejich doplněním, se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 42 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 43 a 44.

Článek 41

Výbor

1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 42

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. k), čl. 11 odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 20 písm. e), čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 2, čl. 26 odst. 2 a čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 2 a 4, čl. 33 odst. 7a článku 40 je svěřena Komisi na dobu pěti let po... (42) . Komise předloží zprávu o přenesených pravomocích nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto 5letého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 43.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 43 a 44.

Článek 43

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst.1, písm k), čl. 11, odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 20 písm. e), čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 2, čl. 26 odst. 2, čl. 29 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 30 odst. 2 a 4, čl. 33 odst. 7 a článku 40 zrušit.

2.  Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se vynasnaží v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí uvědomit druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm uveden. Tímto není dotčena platnost aktů v přenesené pravomoci, které již vstoupily v platnost. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 44

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

3.  Akt v přenesené pravomoci nestoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 45

Změny nařízení (ES) č. 1924/2006

V článku 7 nařízení (ES) č. 1924/2006 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:"

Povinnost poskytovat informace a způsoby poskytování těchto údajů podle [kapitoly IV, oddílu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/... o poskytování informací o potravinách spotřebitelům* v případě uvedení výživového nebo zdravotního tvrzení se použije obdobně s výjimkou obecně zaměřené reklamy.

Kromě toho se ve stejném zorném poli, v němž jsou uvedeny údaje o výživové hodnotě, případně uvede také množství látky nebo látek, k němuž se vztahuje výživové nebo zdravotní tvrzení, jež se neobjevuje v nutričním označování, a musí být vyjádřeno v souladu s článkem 30 a 31 nařízení (EU) č.…/... [o poskytování informací o potravinách spotřebitelům].

* Úř. věst. L …,

"

Článek 46

Změny nařízení (ES) č. 1925/2006

Nařízení (ES) č. 1925/2006 se mění takto:

1.  V článku 6 se odstavec 6 nahrazuje tímto:"

6.  Přidání vitamínu nebo minerální látky do potraviny musí vést k přítomnosti daného vitaminu nebo minerální látky v potravinách alespoň ve významném množství, je-li stanoveno v bodě 2 části A přílohy XI nařízení (EU) č.…/... o poskytování informací o potravinách spotřebitelům*. Odchylně od výše uvedených významných množství se pro určité potraviny nebo skupiny potravin postupem podle čl. 14 odst. 2 přijmou nejnižší přípustná množství, včetně případných nižších množství.

___________________________

* Úř. věst. L ...

"

2.  V článku 7 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  Nutriční označování výrobků, do kterých byly přidány vitamíny a minerální látky a na něž se vztahuje toto nařízení, je povinné. Poskytované údaje musí obsahovat informace blíže uvedené v čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. …/2010 [o poskytování informací o potravinách spotřebitelům] a celkové množství vitaminů a minerálních látek obsažených v okamžiku jejich přidání do potraviny.

"

Článek 47

Zrušení

1.  Směrnice 87/250/EHS, 94/54/ES, 1999/10/ES, 2000/13/ES, 2002/67/ES, 2004/77/ES a nařízení (ES) č. 608/2004 se zrušují s účinkem od...(43) .

2.  Směrnice 90/496/EHS se zrušuje ode dne .....(44) *.

3.  Odkazy na zrušené právní předpisy se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 48

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Ustanovení čl. 14 odst. 1 se použije od ...(45) ..

Články 29 až 33 se použijí od ... * s výjimkou potravin označených provozovateli potravinářských podniků, které mají v ... (46) * méně než 100 zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo roční bilanční úhrn nepřesahuje 5 milionů EUR, kdy se uvedené články použijí od ... (47) *.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ze Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 81.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. června 2010.
(3) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
(5) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.
(6) Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40.
(7) Úř. věst. L 113, 30.4.1987, s. 57.
(8) Úř. věst. L 300, 23.11.1994, s. 14.
(9) Úř. věst. L 69, 16.3.1999, s. 22.
(10) Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 20.
(11) Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 44.
(12) Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 76.
(13) Úř. věst. C187 E, 24.7.2008, s. 160.
(14) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.
(15) Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.
(16) Úř. věst. L 302, 19.10.1993, s. 1.
(17) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.
(18) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.
(19) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.
(20) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26.
(21) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(22)* Den vstupu tohoto nařízení v platnost.
(23)** 18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
(24) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.
(25) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27.
(26) Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61.
(27) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.
(28) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
(29) Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.
(30) Úř.věst. L 91, 7.4.1999, s. 29.
(31) Úř.věst. L 401, 30.12.2006, s. 1.
(32) Úř.věst. L 339, 6.12.2006, s. 16.
(33) Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19.
(34)* Pět let od data vstupu tohoto nařízení v platnost.
(35) Úř. věst. L 176, 6.7.1985, s. 18.
(36) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.
(37) Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1.
(38) Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27.
(39)* Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(40)* Pět let od data vstupu tohoto nařízení v platnost.
(41) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.
(42)* Vstup tohoto nařízení v platnost.
(43)* Den vstupu tohoto nařízení v platnost.
(44)** Pět let od data vstupu tohoto nařízení v platnost.
(45)* První den měsíce následujícího po 36 měsících od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(46)** Den vstupu v platnost tohoto nařízení.
(47)** První den měsíce následujícího po 60 měsících od vstupu tohoto nřízení v platnost.


PŘÍLOHA I

ZVLÁŠTNÍ DEFINICE

uvedené v čl. 2 odst. 4

1.  „Nutričními údaji“ nebo „nutričním označením“ se rozumí informace o:

   a) energetické hodnotě; nebo
  b) energetické hodnotě a jedné nebo více následujících živinách a jejich složkách :
   tucích,
   sacharidech,
   vlákninách,
   bílkovinách,
   soli,
   vitamínech a minerálních látkách uvedených v seznamu v bodě 1 části A přílohy X, které jsou přítomné ve významných množstvích vymezených v bodě 2 části A přílohy X .
   2. „tuky“ se rozumí veškeré lipidy, včetně fosfolipidů;
   3. „nasycenými mastnými kyselinami“ se rozumí mastné kyseliny, které neobsahují dvojnou vazbu;
   4. „trans-tuky“ se rozumí mastné kyseliny s nejméně jednou nekonjugovanou dvojnou vazbou uhlík-uhlík v transkonfiguraci (tj. oddělenou nejméně jednou methylenovou skupinou);
   5. „mononenasycenými mastnými kyselinami (monoenovými mastnými kyselinami)“ se rozumí mastné kyseliny s jednou dvojnou cis-vazbou;
   6. „polynenasycenými mastnými kyselinami (polyenovými mastnými kyselinami)“ se rozumí mastné kyseliny s dvojnými vazbami přerušovanými cis, cis-methylenovou skupinou;
   7. „sacharidy“ se rozumí všechny sacharidy, které jsou metabolizovány v lidském organismu, včetně polyalkoholů;
   8. „cukry“ se rozumí všechny monosacharidy a disacharidy přítomné v potravině, s výjimkou polyalkoholů, izomaltulózy a D-tagatózy ;
   9. „polyalkoholy“ se rozumí alkoholy obsahující více než dvě hydroxylové skupiny;
   10. „bílkovinami“ se rozumí obsah bílkovin vypočtený podle vzorce: bílkoviny = množství celkového dusíku podle Kjeldahla × 6,25, resp. u mléčných bílkovin množství celkového dusíku podle Kjeldahla × 6,38 ;
   11. „jedlou solí“ se rozumí obsah soli vypočtený podle vzorce: sůl = sodík × 2,5;
   12. „jedlým plátkovým zlatem“ se rozumí jedlá dekorace potravin a nápojů z plátkového zlata přibližně o síle 0,000125 mm ve formě vloček nebo prášku;
   13. „průměrnou hodnotou“ se rozumí hodnota, která nejlépe vyjadřuje množství určité živiny obsažené v dané potravině s ohledem na výkyvy v průběhu roku, spotřebitelské zvyklosti a jiné faktory, které mohou způsobit kolísání skutečných hodnot;
   14. 'přední stranou balení„ se rozumí strana nebo plocha obalu potravin, která je nejpravděpodobněji vystavena nebo viditelná za běžných nebo obvyklých podmínek prodeje nebo použití potraviny.


PŘÍLOHA II

SLOŽKY, KTERÉ MOHOU VYVOLAT ALERGIE NEBO NESNÁŠENLIVOST

1.  Obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy) a výrobky z nich, kromě:

   a) glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy(1) ;
   b) maltodextrinů na bázi pšenice1;
   c) glukózových sirupů na bázi ječmene;
   d) obilovin použitých pro výrobu alkoholických destilátů ▌.

2.  Korýši a výrobky nich.

3.  Vejce a výrobky z vajec.

4.  Ryby a výrobky z nich, kromě:

   a) rybí želatiny použité jako nosič vitamínových nebo karotenoidních přípravků;
   b) rybí želatiny nebo vyziny použité jako čiřicí prostředek u piva a vína.

5.  Jádra podzemnice olejné a výrobky z nich.

6.  Sójové boby a výrobky z nich, kromě:

   a) zcela rafinovaného sójového oleje a tuku1;
   b) přírodní směsi tokoferolů (E306), přírodního d–alfa tokoferolu, přírodního d–alfa–tokoferol–acetátu, přírodního d–alfa–tokoferol–sukcinátu ze sóji;
   c) fytosterolů a esterů fytosterolů získaných z rostlinných olejů ze sóji;
   d) esteru rostlinného stanolu vyrobeného ze sterolů z rostlinného oleje ze sóji.

7.  Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy), kromě:

   a) ) syrovátky použité pro výrobu alkoholických destilátů ▌;
   b) laktitolu.

8.  Skořápkové plody, tj. mandle (Amygdalus communis L .), lískové ořechy (Corylus avellana ), vlašské ořechy (Juglans regia ), kešu ořechy (Anacardium occidentale ), pekanové ořechy (Carya illinoinensis (Wangenh.) K. Koch ), para ořechy (Bertholletia excelsa ), pistácie (Pistacia vera ), makadamie a ořechy Queensland (Macadamia ternifolia ) a výrobky z nich, kromě:

   a) ořechů používaných pro výrobu alkoholických destilátů ▌.

9.  Celer a výrobky z něj.

10.  Hořčice a výrobky z ní.

11.  Sezamová semena a výrobky z nich.

12.  Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako SO2 ve výrobku určeném ke konzumaci .

13.  Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj.

14.  Měkkýši a výrobky z nich.

(1) A výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergie, kterou Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil pro příslušný základní výrobek.


PŘÍLOHA III

POTRAVINY, JEJICHŽ OZNAČENÍ MUSÍ OBSAHOVAT JEDEN NEBO VÍCE DALŠÍCH ÚDAJŮ

Druh nebo skupina potravin

Údaje

1. Potraviny balené v některých plynech

1.1 Potraviny, jejichž trvanlivost byla prodloužena pomocí balících plynů povolených podle směrnice 89/107/EHS

„baleno v ochranné atmosféře“

2. Masné výrobky ze zvláštní porážky

2.1 Maso, případně masné výrobky ze zvířat, která nebyla před porážkou omráčena, tj. byla poražena rituálním způsobem.

'Maso z porážky bez omráčení„

3. Potraviny obsahující náhradní sladidla

3.1 Potraviny obsahující náhradní sladidlo nebo sladidla povolená podle směrnice 89/107/EHS

„s náhradním sladidlem (náhradními sladidly)“, tento údaj se připojí k názvu potraviny v hlavním zorném poli .

3.2 Potraviny obsahující přidaný cukr nebo cukry i náhradní sladidlo nebo sladidla povolená podle směrnice 89/107/EHS

„s cukrem (cukry) a náhradním sladidlem (náhradními sladidly)“, tento údaj se připojí k názvu potraviny.

3.3 Potraviny obsahující aspartam povolený podle směrnice 89/107/EHS

„obsahuje aspartam

3.4 Potraviny obsahující více než 10 % přidaných polyalkoholů povolených podle směrnice 89/107/EHS

„nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“

Druh nebo skupina potravin

Údaje

4. potraviny obsahující kyselinu glycyrrhizovou nebo její amonné soli

4.1 Cukrovinky nebo nápoje obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v důsledku přidání této látky jako takové (těchto látek jako takových) nebo přidání lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) v koncentraci 100 mg/kg nebo 10 mg/l nebo vyšší..

Údaj „obsahuje lékořici“ se připojí bezprostředně za seznam složek, pokud není výraz „lékořice“ již uveden v seznamu složek nebo v názvu dané potraviny. Není-li uveden seznam složek, připojí se tento údaj k názvu dané potraviny.

4.2 Cukrovinky obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v důsledku přidání této látky jako takové (těchto látek jako takových) nebo přidání lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) v koncentraci 4 g/kg nebo vyšší.

Bezprostředně za seznam složek se připojí tento údaj: „Obsahuje lékořici. Osoby s vysokým krevním tlakem by se měly vyvarovat nadměrné spotřeby“. Není-li uveden seznam složek, připojí se tento údaj k názvu dané potraviny.

4.3 Nápoje obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v důsledku přidání této látky jako takové (těchto látek jako takových) nebo přidání lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) v koncentraci 50 mg/l nebo vyšší nebo v koncentraci 300 mg/l nebo vyšší v případě nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu(1) .

Za seznam složek se připojí tento údaj: „Obsahuje lékořici. Osoby s vysokým krevním tlakem by se měly vyvarovat nadměrné spotřeby“. Není-li uveden seznam složek, připojí se tento údaj k názvu dané potraviny.

Druh nebo skupina potravin

Údaje

5. POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ GLUTAMOVÉ KYSELINY A JEJICH SOLI

5.1 Potraviny obsahující potravinářské přídatné látky E620, E 621, E622, E623, E624 a E 625

'obsahuje složky podporující chuť

6. MASO SKLÁDAJÍCÍ SE Z KOMBINOVANÝCH ČÁSTÍ MASA

6.1 Maso skládající se z kombinovaných částí masa, což může vyvolat dojem, že je vyrobeno z jednoho kusu

s kombinovanými částmi masa“, tento údaj se připojí k názvu potraviny

7. nápoje s vysokým obsahem kofeinu

7.1 Nápoje, s výjimkou nápojů na bázi kávy, čaje nebo kávového nebo čajového extraktu, pokud názvy potravin obsahují slova „káva“ nebo „čaj“, které:

– jsou určeny ke spotřebě bez úpravy a obsahují kofein z jakéhokoli zdroje v množství vyšším než 150 mg/l, nebo

– jsou v koncentrované nebo sušené formě a po obnovení obsahují kofein z jakéhokoli zdroje v množství vyšším než 150 mg/l

Údaj „Vysoký obsah kofeinu“ ve stejném zorném poli jako název nápoje, za nímž v závorkách následuje odkaz na obsah kofeinu vyjádřený v mg/100 ml v souladu s čl. 14 odst. 4 tohoto nařízení.

Druh nebo skupina potravin

Údaje

8. Potraviny s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů

8.1 Potraviny nebo složky potravin s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů

1) „s přidanými rostlinnými steroly“ nebo „s přidanými rostlinnými stanoly“ ve stejném zorném poli jako název dané potraviny;

2) množství přidaných fytosterolů, esterů fytosterolů, fytostanolů nebo esterů fytostanolů (vyjádřeno v procentech nebo v gramech volných rostlinných sterolů/rostlinných stanolů na 100 g nebo 100 ml potraviny) se uvede v seznamu složek;

3) údaj, že potravina je určena výhradně pro osoby, které si přejí snížit hladinu cholesterolu v krvi;

4) údaj, že pacienti užívající léky na snížení hladiny cholesterolu, by měli výrobek konzumovat pod lékařským dohledem;

5) snadno viditelný údaj, že potravina nemusí být vhodná pro výživu těhotných a kojících žen a dětí ve věku do pěti let;

6) doporučení, aby byla potravina používána jako součást vyvážené a pestré stravy, k níž patří pravidelná konzumace ovoce a zeleniny, která přispívá k zachování hladiny karotenoidů;

Druh nebo skupina potravin

Údaje

7) informace ve stejném zorném poli jako údaj vyžadovaný výše uvedeným bodem 3, že spotřeba přidaných rostlinných sterolů/rostlinných stanolů by neměla překročit 3 g/den;

8) definice jedné porce dotyčné potraviny nebo složky potravin (přednostně v g nebo ml) s údajem o množství rostlinných sterolů/rostlinných stanolů obsažených v každé porci.

9. Výrobky z drůbežího a jiného masa

Výrobky z drůbežího masa pokud byly pro jejich výrobu použity bílkoviny z hovězího nebo vepřového masa

Použití bílkovin z hovězího nebo vepřového masa musí být vždy jasně uvedeno na obalu.

(1) Tato hladina se vztahuje na výrobky určené k přímé spotřebě nebo rekonstituované výrobky podle pokynů výrobců.


PŘÍLOHA IV

POTRAVINY, KTERÉ JSOU VYŇATY Z POŽADAVKU NA POVINNÉ NUTRIČNÍ OZNAČOVÁNÍ

–  čerstvé ovoce a zelenina a  nezpracované výrobky obsahující jedinou složku nebo skupinu složek;

   výrobky zpracované pouze uzením nebo zráním, které obsahují jedinou složku nebo skupinu složek;
   přírodní minerální vody a  vody určené k lidské spotřebě, včetně vod, kde je jako složka přidán pouze oxid uhličitý a/nebo látky určené k aromatizaci;
   byliny, látky určené k aromatizaci, koření, chuťové přísady nebo jejich směsi;
   sůl a náhražky soli;
   cukr a nové druhy cukru;
   různé druhy mouky;
   výrobky, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/4/ES ze dne 22. února 1999 o kávových a cikorkových extraktech(1) , celá nebo mletá kávová zrna a celá nebo mletá kávová zrna bez kofeinu;
   bylinný čaj, čaj, čaj bez kofeinu, instantní nebo rozpustný čaj nebo čajový extrakt, instantní nebo rozpustný čaj nebo čajový extrakt bez kofeinu, které neobsahují přidané složky;
   kvasné octy a náhražky octa, včetně octů, jejichž jedinou přidanou složkou jsou látky určené k aromatizaci;
   látky určené k aromatizaci;
   potravinářské přídatné látky;
   pomocné látky při zpracování;
   potravinářské enzymy;
   přírodní potravinová barviva;
   jedlé plátkové zlato;
   želatina;
   želírující složky;
   kvasnice;
   žvýkačky;
   potraviny v sezónním, luxusním nebo dárkovém designu nebo balení;
   sezónní sladkosti a cukrovinky a čokoládové zboží ve formě figurek;
   skupinová balení různých výrobků ;
   kolekce;
   potraviny v obalech nebo nádobách, jejichž největší plocha měří méně než 75 cm2; údaje o energetické hodnotě podle čl. 29 odst. 1 písm. a) se nadále uvádějí v hlavním zorném poli;
   potraviny prodávané soukromými osobami při příležitostných činnostech, které nejsou součástí podnikání, ze kterého by vyplývala určitá kontinuita činností a určitá míra organizace;
   nebalené potraviny, včetně výrobků společného stravování, které jsou určeny k okamžité spotřebě;
   řemeslně vyráběné výrobky;
   potraviny v přímém prodeji zemědělci;
   potraviny dodávané malými podniky v malých množstvích přímo konečnému spotřebiteli nebo do místních maloobchodů přímo zásobujících konečného spotřebitele;
   potraviny ve vnitřním obalu, které nejsou určeny k prodeji bez vnějšího obalu (nutriční údaje se uvedou na vnějším obalu, pokud nespadají do skupin potravin vyňatých z požadavku na povinné údaje o výživové hodnotě podle této přílohy);
   potraviny v množství menším než 5g/ml;
   nesmazatelně označené skleněné lahve.

(1) Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 26.


PŘÍLOHA V

NÁZEV POTRAVINY A UVÁDĚNÍ SPECIFICKÝCH ÚDAJŮ

Část A – název potraviny

1.  V členském státě prodeje je povoleno použití názvu potraviny, pod kterým je výrobek legálně vyráběn a uváděn na trh v členském státě výroby.

Neumožňuje-li však použití jiných ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení článku 9, aby spotřebitelé v členském státě prodeje zjistili skutečnou povahu potraviny a odlišili ji od potravin, s nimiž by mohla být zaměněna, připojí se k názvu potraviny další popisné informace, které se uvedou jasným a snadno čitelným písmem ve stejném zorném poli vedle názvu potraviny.

2.  Ve výjimečných případech se název potraviny používaný v členském státě výroby nepoužije v členském státu prodeje, pokud se potravina, kterou označuje, liší svým složením nebo výrobou od potraviny známé pod dotyčným názvem do té míry, že by ustanovení bodu 1 nezajistila v členském státu prodeje správné informování kupujících.

3.  Název potraviny nesmí být nahrazen názvem chráněným jako duševní vlastnictví, obchodní značkou nebo smyšleným názvem.

Část B – Povinné údaje připojené k názvu potraviny

1.  Název potraviny obsahuje údaje o jejím fyzikálním stavu nebo o určitém způsobu úpravy potraviny (např. v prášku, opakovaně zmrazená, lyofilizovaná, hluboko zmrazená, rychle zmrazená, rozmrazená, koncentrovaná, uzená), nebo k němu musí být tyto údaje připojeny, a to ve všech případech, kdy by opomenutí těchto informací mohlo uvést kupujícího v omyl.

2.  Na potravinách ošetřených ionizujícím zářením se uvede jeden z těchto údajů:"

ozářeno' nebo ‚ošetřeno ionizujícím zářením‘.

3.  U masných výrobků, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku, porce nebo čerstvého masa, a u rybích výrobků musí být v názvu potraviny uvedeny všechny přidané složky odlišného živočišného původu, než je primární zvíře.

4.  Název potraviny v označení masného výrobku, který má podobu krájeného masa, kusu masa, plátku, porce nebo čerstvého masa nebo naloženého masa musí obsahovat údaj o:

   a) veškerých přidaných složkách odlišného živočišného původu, než je ostatní maso;
  b) přidané vodě za následujících okolností:
   v případě tepelně zpracovaného a tepelně nezpracovaného masa nebo tepelně zpracovaného naloženého masa, jestliže přidaná voda tvoří více než 5 % hmotnosti výrobku,
   v případě tepelně nezpracovaného naloženého masa, jestliže přidaná voda tvoří více než 10 % hmotnosti výrobku.

5.  Název potraviny v označení rybího výrobku, který má podobu krájeného masa, filetu, plátku nebo porce ryby musí obsahovat údaj o:

   a) veškerých přidaných složkách rostlinného původu nebo odlišného živočišného původu, než jsou ryby; a
   b) přidané vodě, pokud tvoří více než 5 % hmotnosti výrobku.

Část C – Specifické požadavky týkající se označení ‚mleté maso‘

1.  Kritéria složení kontrolovaná na základě denního průměru:

Obsah tuku

Poměr pojivové tkáně a masných bílkovin

‐ mleté maso libové

≤ 7 %

≤ 12

‐ mleté maso čistě hovězí

≤ 20 %

≤ 15

‐ mleté maso obsahující vepřové maso

≤ 30 %

≤ 18

‐ mleté maso ostatních druhů

≤ 25 %

≤ 15

2.  Odchylně od požadavků stanovených v kapitole IV oddílu V přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 se v označení uvedou slova:

‚procento tuku nižší než …

"

"

poměr pojivové tkáně a masných bílkovin nižší než …

"

3.  Členské státy mohou povolit uvádění mletého masa, které neodpovídá kritériím stanoveným v bodě 1 této části, na vnitrostátní trh pod vnitrostátním označením, které nelze zaměnit s označeními stanovenými v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 853/2004.

Část D Specifické požadavky týkající se označování střev pro výrobu uzenin

Ve výčtu složek se střevo pro výrobu uzenin uvádí takto:

   'přírodní střevo„, pokud střevo použité při výrobě uzeniny pochází ze střevního traktu sudokopytníků,
   'umělé střevo' v ostatních případech.

Není-li umělé střevo jedlé, musí být jako takové označeno.

Část E – NÁZEV, POD NÍMŽ JE POTRAVINA PRODÁVÁNA A KTERÝ VYVOLÁVÁ DOJEM, ŽE SE JEDNÁ O JINOU POTRAVINU ( seznam obsahuje příklady )

Potraviny, které vyvolávají dojem, že se jedná o jinou potravinu, nebo u nichž je některá z přísad nahrazena její napodobeninou, se označují takto:

Odchylky v typu, vlastnostech a složení

Název, pod nímž je potravina prodávána

Ve srovnání se sýrem je mléčný tuk zcela nebo částečně nahrazen rostlinným tukem

'Imitace sýra„

Ve srovnání se šunkou je výrobek složen z rozemletých přísad s výrazně nižším podílem masa

'Imitace šunky„


PŘÍLOHA VI

UVÁDĚNÍ A POJMENOVÁNÍ SLOŽEK

Část A – Zvláštní ustanovení týkající se uvádění složek seřazených sestupně podle hmotnosti

Skupina složek

Ustanovení týkající se uvádění hmotnosti

1. Přidaná voda a těkavé látky

Uvádějí se v seznamu v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku. Množství vody přidané do potraviny jako složka se vypočítá odečtením celkového množství ostatních použitých složek od celkového množství konečného výrobku. Toto množství vody se nemusí brát v úvahu, pokud jí není v konečném výrobku více než 5 % hmotnostních.

2. Složky používané v koncentrované nebo sušené formě a rekonstituované během výroby

Tyto složky smějí být uvedeny v seznamu v pořadí podle jejich hmotnosti stanovené před koncentrací nebo sušením.

3. Složky koncentrovaných nebo sušených potravin, do nichž je třeba přidat vodu

Tyto složky mohou to být složky uvedeny v pořadí podle jejich poměru v rekonstituovaném výrobku, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz „složky rekonstituovaného výrobku“ nebo „složky výrobku připraveného ke spotřebě“.

Skupina složek

Ustanovení týkající se uvádění hmotnosti

4. Směsi ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých výrazně nepřevládá hmotnostní podíl žádné ze složek směsi a podíly složek se mohou měnit

Tyto složky smějí být uvedeny v seznamu složek společně pod označením „ovoce“, „zelenina“ nebo „houby“, s dovětkem „v různém poměru“, po němž bezprostředně následuje seznam přítomného ovoce, zeleniny nebo hub. V takovém případě se směs uvede v seznamu složek v souladu s čl. 19 odst. 1 v pořadí podle celkové hmotnosti přítomného ovoce, zeleniny nebo hub.

5. Směsi a přípravky z  koření nebo bylin, ve kterých hmotnostní podíl žádného z nich výrazně nepřevládá.

Tyto složky smějí být uvedeny v jiném pořadí, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz „v proměnlivých hmotnostních podílech“.

6. Složky tvořící méně než 2 % konečného výrobku

Tyto složky mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami.

7. Složky, které jsou podobné nebo vzájemně zastupitelné a mohou být použity při výrobě nebo přípravě potraviny, aniž by se změnilo její složení, povaha nebo její vnímaná hodnota, a které tvoří méně než 2 % konečného výrobku

Tyto složky mohou být označeny v seznamu složek výrazem „obsahuje … nebo …“, pokud alespoň jedna z nejvýše dvou složek je přítomna v konečném výrobku. Toto ustanovení se nepoužije pro přídatné látky nebo pro složky uvedené v části C této přílohy.

Část B – Pojmenování některých složek, jejichž specifický název je nahrazen názvem skupiny

Složky, které náleží do jedné ze skupin potravin uvedených níže a které jsou součástí jiné potraviny, smějí být označeny pouze názvem této skupiny.

Definice skupiny potravin

Pojmenování

1. Rafinované oleje kromě olivového oleje

„Olej“ spolu s

„Olej“ spolu s přídavným jménem ▌ „živočišný“ (nebo s uvedením jeho specifického živočišného původu) , nebo popřípadě s uvedením jeho specifického rostlinného ▌ původu.

Není-li možné zaručit, že nejsou přítomny určité rostlinné oleje, je nutné použít označení „Může obsahovat“.

K údaji o ztuženém oleji se připojí přídavné jméno „ztužený“ .

2. Rafinované tuky

„Tuk“ spolu s ▌uvedením jeho specifického rostlinného nebo živočišného původu.

Pokud není množství nasycených mastných kyselin a trans-tuků uvedeno v nutričních údajích, připojí se k údaji o ztuženém tuku přídavné jméno „ztužený“

3. Směsi mouky ze dvou nebo více druhů obilí

„Mouka“ s následným výčtem druhů obilí, ze kterých byla vyrobena, uvedených v sestupném pořadí podle hmotnosti

4. Škroby, ▌škroby modifikované fyzikálním způsobem nebo enzymy, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyselin nebo alkálií a bělený škrob

„Škrob“

5. Všechny druhy ryb, kde ryba tvoří složku jiné potraviny, a pokud název a obchodní úprava takové potraviny neodkazují na specifický druh ryby

„Ryby“

6. Všechny druhy sýrů, kde sýr nebo směs sýrů tvoří složku jiné potraviny, a pokud název a obchodní úprava takové potraviny neodkazují na specifický druh sýra

„Sýr“

7. Všechna koření představující nejvýše 2 % hmotnostní potraviny

„Koření“ nebo „směs koření“

8. Všechny byliny nebo části bylin představující nejvýše 2 % hmotnostní potraviny

„Byliny“ nebo „směs bylin“

9. Všechny druhy klovatinových přípravků používaných při výrobě gumového základu pro žvýkačky

„Gumový základ“

10. Všechny druhy strouhanky z pečených obilných výrobků

„Strouhanka“

11. Všechny druhy sacharózy

„Cukr“

12. Bezvodá dextróza a monohydrát dextrózy

„Dextróza“

13. Škrobový sirup a sušený škrobový sirup

„Škrobový sirup“

14. Všechny druhy mléčných bílkovin (kaseiny, kaseináty a syrovátkové bílkoviny) a jejich směsi

„Mléčné bílkoviny“

15. Lisované, expelerované nebo rafinované kakaové máslo

„Kakaové máslo“

16 Přírodní výtažky z ovoce, zeleniny a jedlých rostlin popř. jejich částí, které jsou získávány mechanicko-fyzikálními postupy a jsou používány v koncentrované podobě k barvení potravin.

'Potraviny s barvicími účinky„

17. Všechny druhy vín, jak jsou definovány v nařízení Rady (ES) č. 1493/1999

„Víno“

18. Kosterní svalstvo(1) druhů savců a ptáků uznaných za vhodné k lidské spotřebě, s přirozeně obsaženou nebo přilehlou tkání, pokud celkový obsah tuku a pojivové tkáně nepřekračuje níže uvedené hodnoty a pokud maso tvoří složku jiné potraviny.

Tato definice se vztahuje i na maso získané mechanickými prostředky z masa na kosti, na něž se nevztahuje definice EU pro strojně oddělené maso ve smyslu nařízení (ES) č. 853/2004.

Nejvyšší obsah tuku a pojivové tkáně pro složky označené termínem „… maso“

„…maso“ a název (názvy)(2) živočišného druhu, z něhož pochází.

Definice skupiny potravin

Pojmenování

Druh

Tuk (v %)

Pojivová tkáň(3) (v %)

Savci (kromě králíků a prasat) a směsi druhů s převahou savců

25

25

Prasata

30

25

Ptáci a králíci

15

10

Jsou-li tyto hodnoty nejvyššího obsahu překročeny, avšak všechna ostatní kritéria definice „masa“ jsou splněna, pak musí být obsah „…masa“ odpovídajícím způsobem upraven směrem dolů a v seznamu složek musí být kromě termínu „… maso“ uvedena přítomnost tuku nebo pojivové tkáně.

19. Všechny typy výrobků, na něž se vztahuje definice „strojně oddělené maso“.

„strojně oddělené maso“ a název (názvy)(4) živočišného druhu, z něhož pochází

Část C – Pojmenování některých složek názvem skupiny, do které složky patří, s následným uvedením jejich specifického názvu nebo čísla ES

Přídatné látky a enzymy neuvedené v čl. 21 písm. b) a náležející do jedné ze skupin uvedených v této části se označí názvem této skupiny, po kterém následuje jejich specifický název nebo případně jejich číslo ES. Pokud určitá složka náleží do více skupin, uvede se skupina, která odpovídá její hlavní funkci v dotyčné potravině. Označení „modifikovaný škrob“ však musí být doplněno údajem o jeho specifickém rostlinném původu, pokud tato složka může obsahovat lepek.

Kyselina

Regulátor kyselosti

Protispékavá látka

Odpěňovač

Antioxidant

Plnidlo

Barvivo

Emulgátor

Tavicí soli(5)

Enzymy (6)

Zpevňující látka

Látka zvýrazňující chuť a vůni

Látka zlepšující mouku

Želírující látka

Lešticí látka

Zvlhčující látka

Modifikovaný škrob2

Celulózový extrakt 2

Konzervant

Balicí plyn

Kypřicí látka

Stabilizátor

Náhradní sladidlo

Zahušťovadlo

ást D – Pojmenování látek určených k aromatizaci v seznamu složek

1.  Látky určené k aromatizaci musí být pojmenovány slovy „látka určená k aromatizaci (látky určené k aromatizaci)“ nebo přesnějším názvem nebo popisem látky určené k aromatizaci.

2.  Chinin a/nebo kofein, pokud jsou používány jako látky určené k aromatizaci při výrobě nebo přípravě potraviny, se uvedou pod svým zvláštním označením na seznamu složek bezprostředně za slovem „aromatizováno“.

3.  Slovo „přírodní“ nebo jiné slovo mající v podstatě stejný význam může být použito pouze pro látky určené k aromatizaci, jejichž aromatická složka obsahuje výhradně aromatické látky, jak jsou vymezeny v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodě i) směrnice Rady 88/388/EHS, a/nebo aromatické přípravky, jak jsou vymezeny v čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice.

4.  Pokud název látky určené k aromatizaci obsahuje odkaz na rostlinný nebo živočišný charakter nebo původ látek, které obsahuje, pak slovo „přírodní“ nebo jakékoli jiné slovo mající v podstatě stejný význam nesmí být použito, pokud nebyla aromatická složka izolována vhodnými fyzikálními postupy, enzymovými nebo mikrobiálními postupy nebo tradičními způsoby přípravy potravin výhradně nebo téměř výhradně z dotyčné potraviny nebo dotyčného zdroje aromatu.

Část E – Pojmenování směsných složek

1.  Směsná složka může být zařazena do seznamu složek pod vlastním pojmenováním, pokud tak stanoví právní předpisy nebo pokud je dlouhodobě užívané, podle celkové hmotnosti složek a za předpokladu, že bezprostředně následuje výčet jejích vlastních složek.

2.  Výčet složek u směsných složek není povinný,

   a) pokud je složení směsné složky stanoveno v platných právních předpisech Unie a pokud směsná složka tvoří méně než 2 % konečného výrobku; toto ustanovení se však nepoužije pro potravinářské přídatné látky, s výhradou ustanovení čl. 21 písm. a) až d); nebo
   b) u směsných složek sestávajících ze směsí koření a/nebo bylin, pokud směsná složka tvoří méně než 2 % konečného výrobku, s výjimkou potravinářských přídatných látek, s výhradou ustanovení čl. 21 písm. a) až d); nebo
   c) pokud je směsná složka potravinou, u níž právní předpisy Unie nepožadují uvedení seznamu složek.

(1) Bránice a žvýkací svaly jsou součástí kosterního svalstva, zatímco srdce, jazyk, svalstvo hlavy (jiné než žvýkací svaly), karpální svalstvo, svalstvo hlezenního kloubu a ocasu jsou vyňaty.
(2) Pro označování v angličtině může být toto označení nahrazeno obecným názvem masa dotyčného druhu zvířat.
(3) Obsah pojivové tkáně se vypočte z poměru obsahu kolagenu a obsahu svalových bílkovin. Obsahem kolagenu se rozumí obsah hydroxyprolinu vynásobený faktorem 8.
(4) Pro označování v angličtině může být toto označení nahrazeno obecným názvem masa dotyčného druhu zvířat.
(5) Pouze pro tavené sýry a výrobky z tavených sýrů.
(6) Nevyžaduje se uvedení specifického názvu nebo čísla ES.


PŘÍLOHA VII

UVEDENÍ MNOŽSTVÍ SLOŽEK

1.  Uvedení množství se nevyžaduje:

  a) u složky nebo skupiny složek:
   i) jejichž čistá hmotnost po odkapání je uvedena v souladu s bodem 5 přílohy VIII, nebo
   ii) jejichž množství je již na etiketě povinné podle právních předpisů Unie, nebo
   iii) jež jsou použity v malém množstvím pro účely aromatizování, nebo
   iv) které nejsou takové povahy, aby jejich uvedení v názvu potraviny mělo vliv na volbu spotřebitele v zemi prodeje, neboť rozdílné množství není podstatné pro charakterizaci potraviny nebo potravinu neodlišuje od podobných potravin, nebo
   b) pokud zvláštní předpisy Unie přesně stanoví množství složky nebo skupiny složek, aniž by upravovaly jeho uvádění na etiketě, nebo
   c) v případech uvedených v bodě 4 a 5 části A přílohy VI.

2.  Ustanovení čl. 23 odst. 1 písm. a) a b) se nepoužije v případě:

   a) složky nebo skupiny složek, na něž se vztahuje označení „s náhradním sladidlem (náhradními sladidly)“ nebo „s cukrem (cukry) a s náhradním sladidlem (náhradními sladidly)“, pokud je toto označení připojeno k názvu potraviny podle přílohy III; nebo
   b) přidaných vitamínů a minerálních látek, pokud se na tuto látku vztahuje nutriční údaj.

3.  Údaj o množství složky nebo skupiny složek:

   a) se vyjádří v procentech odpovídajících množství složky nebo složek v okamžiku jejich použití; a
   b) uvede se buď v názvu potraviny nebo bezprostředně vedle tohoto názvu, nebo v seznamu složek společně s dotyčnou složkou nebo skupinou složek.

4.  Odchylně od bodu 3

   a) se v případě potravin, které ztratily po tepelné nebo jiné úpravě vodu, uvedené množství vyjádří v procentech odpovídajících množství použité složky nebo použitých složek v hotovém výrobku, pokud toto množství nebo celkové množství všech složek uvedených na etiketě nepřekračuje 100 %. V tom případě se uvede množství na základě hmotnosti složky (složek) použité (použitých) k přípravě 100 g hotového výrobku;
   b) se množství těkavých složek uvádí v závislosti na jejich hmotnostních podílech v konečném výrobku;
   c) může být množství složek použitých v koncentrované nebo dehydratované formě a obnovených během zpracování uvedeno na základě jejich hmotnostních podílů před koncentrací nebo dehydratací;

d)  může být v případě koncentrovaných nebo dehydratovaných potravin, které mají být obnoveny přidáním vody, množství složek uvedeno na základě jejich hmotnostních podílů v obnoveném výrobku.


PŘÍLOHA VIII

ÚDAJ O ČISTÉM MNOŽSTVÍ

1.  Údaj o čistém množství není povinný u potravin:

   a) se značnými úbytky objemu nebo hmotnosti nebo u potravin , které jsou prodávány nebalené a po kusech nebo váženy v přítomnosti kupujícího; nebo
   b) jejichž čisté množství je menší než 5 g nebo 5 ml; toto ustanovení se však nepoužije pro koření a byliny, nebo
   c) pro které jsou v jiných právních předpisech stanoveny výjimky.

2.  Pokud právní předpisy Unie a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy stanoví povinnost uvádět určitý typ množství (např. nominální množství, minimální množství, průměrné množství), pak pro účely tohoto nařízení je tímto množstvím čisté množství.

3.  Pokud se jednotka v hotovém balení skládá ze dvou nebo více jednotlivých jednotek v hotovém balení, které obsahují stejné množství téhož výrobku, pak se uvedení čistého množství skládá z údaje o čistém množství, které je obsaženo v každém jednotlivém balení, a z údaje o celkovém počtu těchto balení. Uvedení těchto údajů však není povinné, pokud je celkový počet jednotlivých balení zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný a pokud je zvnějšku jasně viditelné alespoň jedno označení čistého množství, které je obsaženo v každém jednotlivém balení.

4.  Pokud se jednotka v hotovém balení skládá ze dvou nebo více jednotlivých balení, která nejsou považována za prodejní jednotky, pak uvedení čistého množství se skládá z údaje o celkovém čistém množství a údaje o celkovém počtu jednotlivých balení.

5.  U pevných potravin v nálevu se při označování uvádí též čistá hmotnost této potraviny po odkapání.

Pro účely tohoto bodu se „nálevem“ rozumí následující výrobky, popřípadě jejich směsi a rovněž tyto výrobky ve zmrazeném a hluboce zmrazeném stavu, pokud je kapalina při této úpravě pouze doplňkem základních složek, a není tedy rozhodujícím faktorem pro koupi: voda, vodné roztoky solí, lák, vodné roztoky potravinářských kyselin, ocet, vodné roztoky cukrů, vodné roztoky jiných látek se sladivým účinkem, ovocné nebo zeleninové šťávy v případě ovoce či zeleniny.


PŘÍLOHA IX

OBSAH ALKOHOLU

Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových u nápojů o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových se vyjadřuje číslem s nejvýše jedním desetinným místem. Po něm následuje symbol „% obj.“ a může mu předcházet slovo „alkohol“ nebo zkratka „alk.“.

Obsah alkoholu se stanoví při teplotě 20° C.

Při uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových jsou přípustné kladné a záporné odchylky vyjádřené v absolutních hodnotách uvedené v následující tabulce. Tyto odchylky se použijí, aniž jsou dotčeny odchylky vyplývající z metod rozboru používaných ke stanovení obsahu alkoholu.

Popis nápoje

Kladná nebo záporná odchylka

1. Pivo o obsahu alkoholu nejvýše 5,5 % objemového; nápoje položky 22.07 B II společného celního sazebníku a vyrobené z hroznů

0,5 % objemových

2. Pivo o obsahu alkoholu vyšším než 5,5 % objemového; nápoje položky 22.07 B I společného celního sazebníku a vyrobené z hroznů; jablečné víno (cidre) a hruškové víno (perry/poiré) a ostatní podobné zkvašené nápoje vyrobené z jiného ovoce než z hroznů, též perlivé nebo šumivé; nápoje ze zkvašeného medu

1 % objemové

3. Nápoje obsahující macerované ovoce nebo části rostlin

1,5 % objemových

4. Všechny ostatní nápoje o obsahu alkoholu vyšším než 1,2 % objemových

0,3 % objemových


PŘÍLOHA X

REFERENČNÍ PŘÍJMY

Část A – DENNÍ REFERENČNÍ PŘÍJMY VITAMÍNŮ A MINERÁLNÍCH LÁTEK (U DOSPĚLÝCH OSOB)

1.  Vitamíny a minerální látky, které mohou být uváděny, a jejich doporučené denní dávky (RDA)

Vitamin A (µg)

800

Chlor (mg)

800

Vitamin D (µg)

5

Vápník (mg)

800

Vitamin E (mg)

12

Fosfor (mg)

700

Vitamin K (µg)

75

Železo (mg)

14

Vitamin C (mg)

80

Hořčík (mg)

375

Thiamin (Vitamin B1) (mg)

1,1

Zinek (mg)

10

Riboflavin (mg)

1,4

Měď (mg)

1

Niacin (mg)

16

Mangan (mg)

2

Vitamin B6 (mg)

1,4

Fluor (mg)

3,5

Kyselina listová (µg)

200

Selen (µg)

55

Vitamin B12 (µg)

2,5

Chrom (µg)

40

Biotin (µg )

50

Molybden (µg)

50

Kyselina pantotenová (mg)

6

Jód (µg)

150

Draslík (mg)

2000

2.  Významné množství vitamínů a minerálních látek

Zpravidla má být při stanovení významného množství uvažováno 15 % doporučené dávky uvedené v bodě 1, obsažených ve 100 g nebo ve 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje pouze jednu porci.

Část B – Referenční denní příjmy pro energetickou hodnotu a vybrané živiny kromě vitamínů a minerálních látek (u dospělých osob) (1)

Energetická hodnota nebo název živiny

Referenční příjem

Energetická hodnota

▌2000 kcal ▌

Bílkoviny

80 g

Tuk celkem

70 g

Nasycené mastné kyseliny

20 g

Sacharidy

230 g

Cukry

90 g

Sůl

6 g

(1) Referenční příjmy jsou pouze orientační; budou podrobněji definovány Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.


PŘÍLOHA XI

PŘEVODNÍ FAKTORY

Převodní faktory pro výpočet energetické hodnoty

Udávaná energetická hodnota se vypočítá pomocí těchto převodních faktorů:

‐ sacharidy (s výjimkou polyalkoholů)

4 kcal/g ▌

‐ polyalkoholy

2,4 kcal/g ▌

‐ bílkoviny

4 kcal/g ▌

‐ tuky

9 kcal/g ▌

‐ salatrimy

6 kcal/g ▌

‐ alkohol (ethanol)

7 kcal/g ▌

‐ organické kyseliny

3 kcal/g ▌


PŘÍLOHA XII

VYJÁDŘENÍ A ZPŮSOB UVEDENÍ NUTRIČNÍCH ÚDAJŮ

Část A – Vyjádření nutričních údajů

Při uvádění nutričních údajů se použijí tyto jednotky:

‐ energie

kJ a kcal

‐ tuky

gramy (g)

‐ sacharidy

‐ vláknina

‐ bílkoviny

‐ sůl

‐ vitamíny a minerální látky

jednotky uvedené v bodě 1 části A přílohy XI

‐ ostatní látky

jednotky příslušné pro jednotlivé dotyčné látky

Část B – Pořadí uvádění nutričních údajů složek u sacharidů a tuků

1.  Pokud jsou uváděny polyalkoholy a/nebo škrob, uspořádají se tyto údaje v tomto pořadí:

sacharidy

g

z toho:

‐ cukry

g

‐ polyalkoholy

g

‐ škrob

g

2.  Pokud je uváděn obsah nebo typ mastných kyselin, uspořádají se tyto údaje v tomto pořadí:

tuky

g

z toho:

‐ nasycené mastné kyseliny

g

‐ trans-tuky

g

‐ mononenasycené mastné kyseliny (monoenové mastné kyseliny)

g

‐ polynenasycené mastné kyseliny (polyenové mastné kyseliny)

g

Část C – Pořadí uvádění energetické hodnoty a živin v nutričních údajích

Údaje o energetické hodnotě případně živinách se uvádějí v tomto pořadí:

energetická hodnota

▌ kcal

tuky

g

nasycené mastné kyseliny

g

cukr

g

sůl

g

bílkoviny

g

sacharidy

g

vláknina

g

přírodní transtuky

g

umělé transtuky

g

energie

▌ kcalg

mononenasycené mastné kyseliny (monoenové mastné kyseliny)

g

polynenasycené mastné kyseliny (polyenové mastné kyseliny)

g

polyalkoholy

g

cholesterol

g

škrob

g

vitamíny a minerální látky

jednotky uvedené v bodě 1 části A přílohy X

ostatní látky

jednotky příslušné pro jednotlivé dotyčné látky

Poslední aktualizace: 14. června 2011Právní upozornění