Evropský parlament,

–  s ohledem na neformální zasedání Evropské rady, které se konalo dne 11. února 2010,

–  s ohledem na veřejné konzultace o EU 2020, které zahájila Komise, a na jejich výsledek (SEC(2010)0116),

–  s ohledem na hodnocení Lisabonské strategie vypracované Komisí (SEK(2010)0114),

–  s ohledem na dokument Evropské rady nazvaný ’Sedm kroků k uskutečnění evropské strategie pro růst a zaměstnanost’,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o EU do roku 2020(1),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku přetrvávající a závažné finanční, hospodářské a sociální krize jsou očekávání spojená s novou strategií EU 2020, která má být přijata v červnu 2010 Evropskou radou, velmi vysoká,

B.  vzhledem k tomu, že řada členských států se stále potýká se stoupající nezaměstnaností, která se může v konečném důsledku v EU dotknout až 28 milionů osob, a může tak vést k obrovským sociálním a životním potížím, pokud se k řešení tohoto problému nepřijme ve střednědobém horizontu vhodný politický postup; vzhledem k tomu, že kvůli krizí mizí miliony pracovních míst a zhoršila se nejistota ohledně zaměstnání,

C.  vzhledem k tomu, že přijetí udržitelnějších výrobních, distribučních a spotřebních vzorců je základním požadavkem tváří v tvář změnám klimatu, ubývání biologické rozmanitosti a vyčerpávání přírodních zdrojů,

D.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise a prohlášení Rady o současné náplni strategie EU 2020, tj. jejích hlavních cílích, čelních návrzích, citlivých místech a ukazatelích, jsou velmi obecné povahy, a že je tedy naléhavě třeba, aby Komise předložila podrobnější plány, a vyjasnila tak, jak zajistí úspěšné provádění těchto iniciativ, a aby předložila tyto plány Parlamentu,

E.  vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo výsledků, evropské úkoly a odpovědnost musí být rozděleny velmi organizovaně mezi evropské, národní, regionální a místní úrovně evropské správy, jež všechny musí odpovídat nárokům na vysokou kvalitu a odpovědnost a všechny důležité síly změn – podnikatelské subjekty a vysoké školy spolupracující s místní a regionální samosprávou a občanskou společností – by měly hrát klíčovou úlohu v novém prováděcím mechanismu,

F.  vzhledem k tomu, že je důležité posoudit demografickou krizi a její důsledky a že není možné obětovat budoucí generace, abychom zachovali zavedené výhody předchozích generací,

Obecné poznámky

1.  vyjadřuje zklamání nad hlavními prvky nové strategie EU 2020, na níž se Evropská rada shodla dne 26. března 2010; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby se poučila ze současné krize a vypracovala skutečně prozíravou, ambiciózní a konzistentní strategii;

2.  vyzývá k tomu, aby strategie EU 2020 sledovala širší politickou vizi budoucnosti EU jako konkurenceschopné, sociální a udržitelné Unie, která do středu politického rozhodování umístí člověka a ochranu životního prostředí;

3.  zastává názor, že členské státy by měly zvýšit výkonnost svého hospodářství pomocí strukturálních reforem, které by optimalizovaly veřejné výdaje, snížily byrokracii, zvýšily pravomoci občanů, podpořily podnikání a inovace, upravily právní předpisy tak, aby byly vstřícnější vůči malým a středním podnikům, a umožnily občanům maximálně využít svého potenciálu;

4.  uznává, že aby se předešlo reakci na krizi eura, která by vedla k dlouhému období ekonomické stagnace, by Unie měla současně provádět strategii zaměřenou na urychlení udržitelného ekonomického růstu spolu s reformami zaměřenými na obnovení a zlepšení konkurenceschopnosti;

5.  vyslovuje politování nad tím, že závěry Evropské rady neberou v potaz to, že právě probíhající křehký proces obnovy se musí plně odrazit v nové strategii 2020, a to prostřednictvím uceleného politického programu a plného zapojení makroekonomické politiky do této strategie, aby bylo zajištěno, že nezbytná rozpočtová konsolidace tuto strategii neochromí;

6.  lituje, že Parlament jako orgán zastupující evropské občany není konzultován v otázce ukazatelů, které tvoří základ národního programu reforem EU 2020; naléhavě vyzývá Radu, aby na svém červnovém zasedání podpořila klíčové prvky strategie Evropa 2010, ale trvá na tom, že Rada by neměla přijímat konečná rozhodnutí ke klíčovým nástrojům, cílům a ukazatelům strategie Evropa 2010 bez řádné konzultace s Evropským parlamentem, k níž by mělo dojít co nejdříve; ve stejném duchu zastává názor, že do stanovení a provádění této strategie by měly být aktivně zapojeny vnitrostátní parlamenty, regiony, orgány místní samosprávy, sociální partneři a nevládní organizace;

Citlivá místa hlavní cíle

7.  bere na vědomí pět hlavních cílů, na nichž se shodla Evropská rada a k nimž patří míra zaměstnanosti, podmínky pro výzkum a vývoj, snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování úrovně vzdělání a podpora sociálního začleňování; zdůrazňuje, že tyto hlavní cíle by měly být formulovány v rámci žádné ucelené a soudržné strategie udržitelného rozvoje, která by v sobě spojovala politické programy v oblasti hospodářské a sociální a v oblasti životního prostředí;

Nový impuls jednotnému trhu

8.  zdůrazňuje, že vnitřní trh je jednou z hlavních hybných sil evropského hospodářského růstu a že je stále zapotřebí jej plně dokončit; poukazuje rovněž na to, že přetrvávání některých překážek volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu je výzvou pro všechny evropské orgány k dalšímu úsilí, aby vytvořily spravedlivý, lepší, konkurenceschopnější a efektivnější jednotný trh;

9.  zdůrazňuje, že je důležité mít při politickém rozhodování stále na paměti nutnost zachovat volný obchod a přístup na globální trh a vystříhat se protekcionismu, neboť inovativní podnikatelé a podniky mohou ve volném a globálním trhu vzkvétat;

10.  zdůrazňuje, že k dokončení jednotného trhu a jeho lepšího přijetí ze strany občanů je zapotřebí důraznějších iniciativ; vítá proto zprávu, kterou předložil Mario Monti a která, stejně jako usnesení přijaté Evropským parlamentem dne 20. května 2010(2), obsahuje zajímavé návrhy s cílem dospět ke shodě a vytvořit silnější jednotný trh;

11.  je přesvědčen, že v zájmu vytvoření efektivního jednotného trhu musí Komise zformulovat jednoznačný soubor politických priorit, a to přijetím ’aktu o jednotném trhu’, který by zahrnoval legislativní i nelegislativní iniciativy zaměřené na vytvoření vysoce konkurenceschopného sociálně-tržního hospodářství;

MSP v sociálně-tržním hospodářství

12.  zdůrazňuje, že EU by měla stimulovat a podporovat MSP a podnikatelství jako základní faktory pro zachování a tvoru pracovních míst, že by měla snížit administrativní a právní zátěž a zjednodušit pravidla, aby umožnila MSP rychleji růst za pomoci volného uvádění zboží a služeb na trhy 500 milionů spotřebitelů tvořících jednotný trh EU, a že je třeba dále omezit byrokracii; dále zdůrazňuje, že je důležité dokončit plné provedení iniciativy Small Business Act prostřednictvím politického úsilí na všech úrovních;

13.  zdůrazňuje, že MSP jsou páteří našeho sociálně-tržního hospodářství, vytvářejí pracovní příležitosti a hrají klíčovou úlohu při obnově hospodářského a udržitelného růstu, a že by proto být upřednostněny zejména další snahy v oblasti reforem, jako jsou právní předpisy vstřícné vůči MSP, vytváření motivujícího prostředí pro začínající podniky, podpora podnikání a zlepšení přístupu k financím; zastává dále názor, že strategie EU 2020 by měla zahrnovat cíle a iniciativy na podporu zvyšování průměrného podílu kmenového a rizikového kapitálu v podnicích;

14.  připomíná, že mikropodniky mohou často pomoci v boji s nezaměstnaností a že zřízení podniku je často cestou k úspěchu i navzdory strnulosti společnosti, že základní podmínkou pro rozvoj MSP je jejich schopnost získat dostatečné financování pro své aktivity a že zachování garančních mechanismů pro MSP, dynamické druhé trhy a bankovní sektor podporující ekonomickou aktivitu v Evropě jsou základními podmínkami pro rozvoj MSP;

Cíle v oblasti zaměstnanosti

15.  opakuje, že jednou z hlavních priorit strategie 2020 musí být vysoká zaměstnanost a že pro dosažení lepších výsledků v oblasti zaměstnanosti je naprosto zásadní, abychom se více zaměřili na řádné fungování trhů práce a na sociální podmínky; vyzývá proto k přijetí nového programu na podporu důstojné práce, které v celé Evropě zajistí pracujícím jejich práva a zlepší pracovní podmínky,

16.  je přesvědčen o tom, že tato nová strategie musí klást daleko větší důraz na  práci v důstojných podmínkách, včetně boje proti nehlášené práci, a zajistit, aby lidé, kteří jsou v současnosti z pracovního trhu vyloučeni, na něj znovu získali přístup;

17.  domnívá se, že nová strategie by měla podpořit trhy práce, které zlepšují pobídky a pracovní podmínky lidí, za současného zvyšování pobídek pro zaměstnavatele, aby přijímali nové pracovníky a nepropouštěli staré;

Cíle v oblasti výzkumu

18.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly celkový cíl vynaložit 3% HDP na výzkum a vývoj; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly synergického potenciálu prostředků politiky soudržnosti a prostředků na výzkum a vývoj a aby zajistily proměnu těchto nástrojů v inovace přinášející skutečný prospěch celé společnosti;

19.  zdůrazňuje, že rozsáhlé projekty výzkumu a vývoje, klíčové investice do energetické infrastruktury, nové pravomoci EU v politice využívání vesmíru a politika EU v oblasti inovací vyžadují stabilní, spolehlivou a udržitelnou finanční podporu EU, která by umožnila dosáhnout klíčových cílů Unie pro rok 2020;

20.  poukazuje na to, že Evropa musí dále zvýšit svůj potenciál, pokud jde o kvalifikované pracovníky, vědu,výzkum a technologii, a tudíž i svoji kapacitu vytvářet inovace jako klíčový prvek konkurenceschopnosti a že znalostní trojúhelník musí zůstat ústředním bodem strategie EU 2020;

21.  zastává názor, že má-li se zajistit lepší účinnost evropského výzkumu, je nezbytně nutné lépe zorganizovat stávající struktury a vytvořit lepší prostředí pro výzkum a inovace jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru; vyzývá Komisi, aby zavedla praktická opatření, jejichž cílem bude zlepšit přístup k finančním prostředkům, a zejména dostupnost rizikového kapitálu;

Cíle v oblasti klimatu/energetiky

22.  vyjadřuje politování na tím, že hlavní cíle Evropské rady v oblasti emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů a energetické účinností postrádají ambice a v tomto ohledu nepřispívají k získání vedoucí pozice ve světě, který čelí změně klimatu a závažnému vyčerpávání přírodních zdrojů a ve kterém jsou globální ekosystémy na hranici zhroucení; vyzývá proto k okamžitému a současnému přijetí následujících závazných cílů pro EU:

Cíle v oblasti vzdělání

23.  bere na vědomí hlavní cíl, kterým je zkvalitnění vzdělávání; lituje, že neexistují číselné cíle, a vyzývá Evropskou radu, aby stanovila cíl dosáhnout 100% ukončení středoškolské docházky a vytyčila jednoznačné kvalitativní cíle a ukazatele pro základní a středoškolské vzdělávání;

24.  žádá členské státy, aby přijaly ambiciózní cíle vytyčené ve sdělení Komise o EU 2020, tak aby výskyt případů předčasného ukončení školní docházky poklesl pod 10 % příslušné věkové skupiny a alespoň 40 % obyvatel mělo úspěšně ukončené terciární vzdělání či jeho obdobu;

25.  zdůrazňuje potřebu propracovaných politik v oblasti celoživotního vzdělávání, při nichž je třeba podporovat vzdělávací příležitosti a zajistit jejich dostupnost jednotlivcům v průběhu celého jejich profesionálního života; poukazuje na to, že bude nezbytné zachovat počet aktivních osob na pracovním trhu a posílit sociální začlenění;

Cíle v oblasti snižování chudoby

26.  trvá na tom, že by strategie EU 2020 měla zahrnovat cíl snížit míru chudoby v EU na polovinu a poukazuje na to, že většina Evropanů, kteří v současnosti žijí v chudobě nebo jim chudoba hrozí, jsou ženy, zejména starší ženy, přistěhovalkyně, svobodné matky a pečovatelky;

27.  vítá skutečnost, že Evropská rada považuje sociální začlenění, zejména prostřednictvím omezování chudoby, za prioritu a zdůrazňuje potřebu jasných cílů a iniciativ; považuje tento cíl za jeden z hlavních cílů strategie EU 2020; vyzývá k vypracování ambiciózní dlouhodobé strategie boje proti chudobě, která by obsahovala dalekosáhlé cíle týkající se omezení chudoby a sociálního začleňování, zahrnující ženy, děti a starší osoby, a boje s chudobou zaměstnanců; zdůrazňuje potřebu mít závazné cíle pro snižování počtu domácností, v nichž není nikdo výdělečně činný;

Rovnost pohlaví

28.  vyjadřuje politování nad tím, že základní cíle definované Evropskou radou nezahrnují rovnost mužů a žen; vyzývá proto k vypracování programu pro rovnost žen a mužů s cílem odstranit stávající rozdíly v odměňování mužů a žen a zajistit plnou účast žen na trhu práce a v politice tím, že bude podporováno pracovní uplatnění žen; zdůrazňuje potřebu lepších podmínek pro sladění pracovního a rodinného života;

Stěžejní iniciativy
Stěžejní iniciativa: ’Inovace v Unii’

29.  domnívá se, že pro podporu hospodářství založeného na znalostech má zásadní význam úspěšné provádění nové stěžejní iniciativy ’Inovace v Unii’; vyzývá Komisi, aby v rozpočtu Společenství navýšila celkové finanční prostředky vyhrazené na výzkum a vývoj;

30.  zdůrazňuje, že pro maximální účinnost podniků založených na znalostech a podporu nových pracovních příležitostí je důležité zjednodušit financování výzkumu a vývoje a omezit byrokracii;

31.  důrazně vyzývá Komisi, aby zlepšila podmínky pro inovace, např. vytvořením jednotného patentu EU; zastává názor, že dobře zamýšlené programy na podporu hospodářské soutěže a utváření udržitelné ekonomiky řádně nefungují, a věří, že malé a střední podniky, univerzity a by se měly podporovat, aby se účastnily evropských programů;

32.  domnívá se, že by měly být stanoveny konkrétní cíle kompatibilních nástrojů financování pro malé a střední podniky s cílem zaručit digitální interoperabilitu a dostupnost a že by měly jasně zahrnovat cíle EU v oblasti ekologických inovací;

33.  domnívá se, že existuje obrovský nevyužitý potenciál pro propagaci inovace prostřednictvím veřejných zakázek; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby zdůrazňovaly důležitost inovačních veřejných zakázek pro plnění cílů v oblasti výzkumu a vývoje, úlohu, kterou hrají při podpoře MSP, které vycházejí z výzkumu, a potenciál, který mají s ohledem na zajišťování vysoce kvalitních služeb a plnění cílů v oblasti změn klimatu;

Stěžejní iniciativa: ’Mládež v pohybu’

34.  zdůrazňuje, že Parlament také považuje mládež za jednu ze svých klíčových priorit v rozpočtu na rok 2011 a že jasně vyjádřil svůj záměr nadále finančně podporovat veškeré důležité programy v této oblasti;

35.  zdůrazňuje, že v zájmu vyřešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí by měl být kladen větší důraz na zajištění odborné přípravy, pracovních příležitostí pro všechny mladé lidi, zvýšení minimálního počtu mladých lidí, kteří nastoupí do svého prvního zaměstnání a vytváření programů EU, které mladé absolventy všech stupňů vzdělání podpoří v podnikatelské činnosti;

36.  domnívá se, že vyšší vzdělávání je hlavní hnací silou hospodářského a společenského rozvoje, inovace a růstu, a proto je třeba klást větší důraz na činnosti navazující na boloňský proces a uplatňování zásad, na nichž se členské státy shodly v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

Stěžejní iniciativa: ’Digitální program pro Evropu’

37.  vítá nový ambiciózní návrh Komise týkající se digitální agendy a naléhavě žádá členské státy, aby tyto iniciativy plně uplatňovaly;

38.  upozorňuje na obrovský potenciál odvětví informačních a komunikačních technologií, pokud jde o pracovní místa, a na jeho klíčovou úlohu při přeměně Evropy na ekonomiku, která účinným způsobem využívá zdrojů a energie; upozorňuje, že hospodářská soutěž v tomto odvětví podporuje inovaci, a zdůrazňuje, že je třeba otevřít volné a konkurenční trhy novým subjektům, které usnadní zavádění nových, inovativních technologií; zdůrazňuje, že je důležité i nadále usilovat o univerzální a vysokorychlostní přístup všech občanů a spotřebitelů k vysokorychlostnímu širokopásmovému internetu prostřednictvím pevného i mobilního připojení, a to za spravedlivých podmínek a konkurenční ceny nezávisle na lokalitě; vyzývá Komisi a členské státy, aby mobilizovaly veškeré dostupné politické nástroje k dosažení vysokorychlostní širokopásmové sítě pro všechny evropské občany, včetně vnitrostátních cílů pro širokopásmové a vysokorychlostní pokrytí, zvláštní programy na zlepšení počítačové gramotnosti dětí prostřednictvím využití počítačů ve školách;

39.  konstatuje, že evropská digitální agenda zásadně ovlivní kulturu, sdělovací prostředky a vzdělávání, a proto bude nezbytný integrovaný přístup, spíše než nezávislé strategie v jednotlivých oblastech; považuje za zásadní věnovat v rámci všech politických iniciativ zaměřených na digitální agendu pozornost vlivu nových médií, např. přijetím závazku podporovat elektronické dovednosti, a otázce internetovému obsahu v souvislosti s vnitřním trhem, hospodářskými a technickými hledisky;

40.  konstatuje však, že volnému pohybu digitálních služeb v dnešní době brání nejednotné vnitrostátní předpisy;

41.  domnívá se, že také tvůrčí odvětví hrají důležitou úlohu v digitálním prostředí, pokud jde o prosazování kulturní rozmanitosti v EU;

Stěžejní iniciativa: ’Evropa hospodárně využívající zdrojů’

42.  domnívá se, že hlediska životního prostředí ve strategii EU 2020 jsou obecně nedostatečně rozvinutá a je nezbytné věnovat jim větší pozornost; naléhavě žádá, aby mezi hlavní cíle strategie byly zakomponovány jasné a měřitelné environmentální cíle s důrazem na zastavení dalšího ztrácení biologické rozmanitosti;

43.  domnívá se, že strategie 2020 by se měla v zájmu posílení konkurenčního pozice Evropy a snížení nákladů soustředit na dosažení dlouhodobých cílů EU, kterými je omezit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80%, a to zejména zvýšením energetické účinnosti a snížením produkce odpadu;

44.  je toho názoru, že prioritním cílem v rámci strategie by mělo být zlepšení hospodárného využívání zdrojů a že by se měla věnovat zvláštní pozornost dopadům stále rostoucích cen ropy a omezených zásob cenných kovů zásadních pro výrobu elektroniky obecně a konkrétně pro výrobu baterií pro automobily na elektrický pohon;

45.  domnívá se, že inovaci je třeba usilovně podporovat za účelem dosažení cílů lepšího životního prostředí, hospodárného využívání zdrojů a snížení nákladů a že tyto inovace budou nejúčinněji podpořeny stanovením závazných cílů a zavedením regulačních opatření;

46.  zastává názor, že pravidla pro rozdělování prostředků ze strukturálních fondů EU by měla být upravena tak, aby zohledňovala nezbytnou podporu inovací, které snižují náklady a zlepšují využívání zdrojů;

Stěžejní iniciativa: ’Čistá a účinná energie’

47.  konstatuje, že postupy udržitelné produkce společně s účinným využíváním zdrojů a integrovanou energetickou politikou a další rozvoj obnovitelných zdrojů energie umožní EU nejen splnit její cíle v oblasti změny klimatu a v oblasti energetiky, ale umožní také zachovat pevný základ pro výrobu v Evropě, zvýšit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost;

48.  lituje skutečnosti, že strategie EU 2020 postrádá jakékoli ambice vypracovat skutečně společnou evropskou energetickou politiku; zdůrazňuje, že ačkoli fungující vnitřní trh je pro Evropu jedním z klíčových cílů a třetí soubor energetických opatření je třeba provést co nejdříve, příliš velký důraz kladený na tuto část evropské energetické politiky je na úkor dalších dvou cílů, tedy udržitelného rozvoje a zabezpečení dodávek elektřiny; připomíná, že záležitosti vnitřního trhu nelze řešit odděleně od vnějších dimenzí a že Evropa potřebuje společnou evropskou energetickou politiku, která by měla skutečný vliv na zabezpečení dodávek energie, změnu klimatu a dostupnost energií;

49.  připomíná, že energetická účinnost není pouze nejhospodárnějším prostředkem ke snížení emisí skleníkových plynů a posílení zabezpečení dodávek energie, ale mohla by také do roku 2020 vytvořit výrazné množství pracovních příležitostí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby energetickou účinnost postavily na přední místo programu činnosti EU, a to i z hlediska rozpočtového; konkrétněji vyzývá k důkladnějšímu provádění stávajících právních předpisů a ke včasnému a ambicióznímu návrhu nového evropského akčního plánu pro energetickou účinnost, včetně revize směrnice o energetických službách a přijetí závazného cíle v oblasti energetické účinnosti;

50.  poukazuje na to, že, má-li se reagovat na změnu klimatu, bude třeba do roku 2020, ale i poté investovat rozsáhlé prostředky do energetické infrastruktury, včetně zlepšení evropských energetických sítí, skutečně evropské inteligentní energetické supersítě, zelených koridorů, vzájemného propojení, dokončení projektu Galileo, zelených technologií, elektronického zdravotnictví, programu transevropské dopravní sítě (program TEN-T) a volného a rovného přístupu k informačním a komunikačním technologiím a širokopásmovému připojení k internetu; dále zdůrazňuje, že je nezbytně nutné dokončit vnitřní trh s energií a pobízet členské státy, aby neprodleně začaly provádět třetí energetický balíček s cílem podpořit hospodářský růst, otevření trhu a lepší práva spotřebitelů a zvýšit bezpečnost dodávek energie v EU; domnívá se, že je nezbytné tyto iniciativy podporovat s cílem stimulovat vnitřní trh s energií a integrovat rostoucí podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také vytvářet další významné projekty v oblasti infrastruktury ve třetích zemích, zejména ve středomořských a eurasijských regionech; konstatuje, že obnovitelné zdroje energie jsou nejlepšími původními zdroji energie na našem kontinentě, a vyzývá proto členské státy, aby zodpovědně plnily své povinnosti v oblasti obnovitelné energie;

51.  zdůrazňuje, že Unie musí efektivněji investovat do stávající dopravní infrastruktury, např. sítí TEN-T, s cílem podpořit vytváření pracovních míst, posílit sociální a územní soudržnost a vytvořit udržitelný a interoperabilní dopravní systém; vyzývá k propojení způsobů dopravy a k inteligentnímu využívání logistiky, protože k dekarbonizaci odvětví dopravy a k tomu, aby toto odvětví bylo udržitelné, bude třeba inovací, nových technologií a finančních prostředků;

Stěžejní iniciativa: ’Průmyslová politika pro věk globalizace’

52.  rozhodně podporuje průmyslovou politiku, která připravuje to nejlepší prostředí pro udržení a rozvoj silné, konkurenceschopné a diverzifikované průmyslové základny v Evropě; vítá a zdůrazňuje skutečnost, že taková politika pokrývá celé průmyslové odvětví jako takové a jejím hlavním cílem je stanovit správná rámcová pravidla;

53.  požaduje transformaci evropského průmyslu prostřednictvím udržitelné evropské průmyslové politiky zaměřené na vytváření udržitelných pracovních míst, zvýšení účinnosti zdrojů a zlepšení jejich využívání; domnívá se, že pro udržitelný rozvoj evropského průmyslu je nezbytný intenzivní dialog se zaměstnanci a pracujícími; opakuje, že tato změna bude vyžadovat opatření, která pomohou zaměstnancům při přechodu na nové, ekologicky udržitelné hospodářství;

54.  poukazuje na skutečnost, že strategie EU 2020 by měla uvádět náklady a přínosy přechodu na udržitelnou, energeticky účinnou ekonomiku, a konstatuje, že podpora přizpůsobení průmyslu strukturální změně je cílem jak pro Unii, tak i pro členské státy;

55.  opakuje svou žádost, aby se po roce 2010 zajistil v rozpočtu EU odpovídající objem finančních prostředků na podporu čistých, udržitelných a účinných nízkouhlíkových energetických technologií v celkové výši nejméně 2 miliardy EUR ročně, které budou doplňovat prostředky sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby bezodkladně vypracovaly časový harmonogram svých finančních závazků, a zajistily tak, aby finanční prostředky na jednotlivé iniciativy Evropského strategického plánu pro energetické technologie, jakož i doplňkové iniciativy byly prostředky k dispozici již od roku 2010;

Stěžejní iniciativa: ’Program pro nové dovednosti a pracovní místa’

56.  je toho názoru, že je důležité věnovat pozornost snižující se konkurenceschopnosti Evropy v celosvětovém měřítku a s ohledem na očekávaný dlouhodobý nedostatek pracovních sil je třeba plánovat nad rámec krize a prozkoumat evropské programy, které umožní mobilitu poznatků a zabrání evropskému ’odlivu mozků’;

57.  domnívá se, že hlavními body politiky by měly být řešení nezaměstnanosti mládeže a podpora účinného sladění dovedností s potřebami trhu a že v tomto ohledu je třeba podporovat přeshraniční mobilitu studentů a účast výzkumných pracovníků na výměnných pobytech a dále prosazovat stáže s cílem zlepšit přitažlivost evropských vysokoškolských zařízení na mezinárodní úrovni; je toho názoru, že závazek Evropy v oblasti vzdělávání by měl ve strategii EU 2020 nabýt konkrétní podoby a vítá iniciativu Evropské komise zahrnout do strategie EU 2020 kvantitativní cíle v oblasti vzdělávání;

58.  vyzývá členské státy, Radu, Komisi a Parlament , aby přijaly do konce roku ambiciózní strategii v oblasti ekologických pracovních míst, která by stanovila rámcové podmínky pro využití potenciálu pracovních míst v udržitelnější ekonomice založené na dovednostech a inovacích a která by současně zajistila, aby při přechodu na tuto ekonomiku byla zajištěna podpora v podobě vzdělávání, celoživotní vzdělávání a sociální zabezpečení pro všechny;

Stěžejní iniciativa: ’Evropská platforma pro boj proti chudobě’

59.  vítá návrh Komise na vytvoření platformy proti chudobě, zdůrazňuje však, že je třeba proti chudobě bojovat intenzivněji; v tomto ohledu se domnívá, že by strategie EU 2020 měla jasně zahrnovat ambiciózní cíle pro omezování rozdílů a konkrétněji pro zmenšování propastných rozdílů mezi chudými a bohatými; domnívá se proto, že chudobu je třeba měřit jako ’relativní chudobu’, aby se lépe dalo identifikovat osoby, kterým hrozí riziko vyloučení;

60.  je toho názoru, že volba ukazatelů chudoby a sociálního vyloučení by měla odrážet nezbytné snížení chudoby začleněním jednotlivců, zejména žen, do trhu práce; požaduje proto vytvoření nového nástroje, který bude posuzovat provázanost mezi vyloučením z trhu práce a chudobou na úrovni jednotlivce; zdůrazňuje, že sociální služby jsou klíčovým prvkem sociálního začlenění;

Politika soudržnosti

61.  domnívá se, že silná a řádně financovaná politika soudržnosti, která obsáhne všechny evropské regiony, by měla být zcela v souladu se strategií EU 2020 a že tato politika a její horizontální přístup tvoří základní předpoklad úspěšného plnění cílů EU 2020 i dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti; naléhavě proto žádá, aby prováděcí předpisy politiky soudržnosti byly zjednodušeny, aby vyhovovaly uživatelům, respektovaly zásadu odpovědnosti a reagovaly lépe na budoucí výzvy a hospodářskou krizi;

62.  je toho názoru, že celosvětová krize by se měla využít jako příležitost k vytvoření nových základů evropského sociálně tržního hospodářství vycházejících z modelu společnosti, jejíž základ tvoří udržitelnost, solidarita, znalosti, rozhodný pokles chudoby a vytváření pracovních příležitostí a že strategie EU 2020 by měla vytvářet potenciál pracovních příležitostí při přechodu na udržitelnou ekonomiku;

Společná zemědělská politika

63.  připomíná, že v rámci strategie EU 2020 by měly být zohledněny reforma SZP před rokem 2013 a udržitelná strategie v oblasti lesního hospodářství; je přesvědčen, že budou-li k dispozici vhodný politický rámec a odpovídající rozpočtové prostředky, mohou zemědělství a lesnictví hrát důležitou roli v celkové evropské strategii pro zajištění hospodářské obnovy a zároveň mohou přispívat k zajišťování potravin v EU i ve světě a k zachování venkovské krajiny, která představuje 90 % územní plochy EU, zajistí ochranu pracovních míst v zemědělských oblastech, mohou mít přínos pro ochranu životního prostředí a mohou významným způsobem přispět při hledání alternativních zdrojů;

Vnější činnost Evropské unie

64.  zdůrazňuje, že by vnějším činnostem ve strategii EU 2020 měla být věnována větší pozornost; naléhavě žádá Komisi, aby ve své vnější činnosti zaujala širší a komplexnější přístup, který by byl v souladu s pojetím soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, které zastává EU; vyzývá Komisi, aby svou obchodní strategii EU 2020 použila také k prosazování klíčových hodnot Unie, jako jsou dodržování lidských práv, demokracie, zásady právního státu a základní svobody a ochrana životního prostředí;

65.  zdůrazňuje, že Komise by měla navrhnout svou obchodní strategii EU 2020 tak, aby z obchodní politiky EU učinila skutečný prostředek pro vytváření pracovních míst a celosvětový udržitelný rozvoj a aby připravila včasné zahájení otevřeného dialogu s Parlamentem a občanskou společností o prioritách EU na dobu po ukončení jednacího kola z Dohá, a to zejména pokud jde o sociální a environmentální normy a reformu WTO;

o
o   o

66.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0053. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0186.