Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2692(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0349/2010

Rozpravy :

PV 16/06/2010 - 4
CRE 16/06/2010 - 4

Hlasování :

PV 16/06/2010 - 8.13

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0224

Přijaté texty
PDF 108kDOC 56k
Středa, 16. června 2010 - Štrasburk Konečné znění
Správa ekonomických záležitostí
P7_TA(2010)0224B7-0349,0355 a 0356/2010

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. června 2010 o správě ekonomických záležitostí

Evropský parlament,

–  s ohledem na neformální zasedání Evropské rady, které se konalo dne 11. února 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o strategii EU do roku 2020(1) ,

–  s ohledem na zasedání představitelů států a vlád zemí eurozóny a Rady ECOFIN o evropském mechanismu finanční stabilizace,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2010 o posílení koordinace hospodářské politiky (KOM(2010)0250),

–  s ohledem na šest zpráv přijatých Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu dne 10. května 2010,

–  s ohledem na činnost zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi Evropského parlamentu,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že stávající finanční a hospodářská krize poukazuje na nutnost posílení správy ekonomických a měnových záležitostí,

B.  vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 by měla podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, a vzhledem k tomu, že 4% pokles HDP, pokles průmyslové výroby a celkově více než 23 milionů nezaměstnaných představují závažný sociální a hospodářský problém,

Evropský mechanismus finanční stabilizace na zajištění stability eura jako důležitý první krok

1.  domnívá se, že dohoda dosažená dne 9. května 2010 o vytvoření evropského mechanismu finanční stabilizace, který má pomáhat členským i nečlenským zemím eurozóny, které se ocitnou ve finančních potížích, představuje klíčový moment v evropské historii; hluboce lituje skutečnosti, že evropští zákonodárci navzdory prohlubující se finanční krizi nepřijali již dříve rozhodná opatření;

2.  připomíná Komisi a členským státům, že pokud by Komise a Rada měly v úmyslu uplatnit evropský mechanismus finanční stabilizace na mezinárodních kapitálových trzích, bude toto rozhodnutí muset schválit Parlament;

3.  pokládá uvedenou dohodu za první významný krok na cestě k vytvoření pevnějšího a udržitelnějšího rámce pro hospodářskou a měnovou politiku Evropské unie;

4.  zdůrazňuje, že nedávné události dokládají, že eurozóna potřebuje rozhodnější řízení ekonomických záležitostí a že měnový pilíř je bez sociálního a ekonomického pilíře odsouzen k neúspěchu;

Evropská unie musí reformovat svůj systém správy ekonomických záležitostí, aby byla lépe připravena na budoucí krize

5.  zdůrazňuje, že za účelem obnovení zdravého tempa růstu a dosažení cíle udržitelného hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti by se prioritou mělo stát řešení přetrvávajících a značných makroekonomických nerovností a rozdílů v konkurenceschopnosti; vítá, že Komise ve svém sdělení o koordinaci hospodářských politik vzala tuto nutnost na vědomí;

6.  vyzývá tedy pracovní skupinu, kterou zřídila Evropská rada v březnu 2010, aby urychlila svou činnost a před začátkem září 2010 předložila konkrétní návrhy založené na metodě Společenství ohledně důkladnější a širší hospodářské koordinace;

7.  poukazuje na to, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí je zcela nepostradatelná pro stabilitu a růst; vítá návrhy Komise na silnější řízení eurozóny ve střednědobém a dlouhodobém výhledu s cílem zabránit opakování stávající měnové krize a sdílí její názor, že Pakt o stabilitě a růstu vyžaduje efektivnější mechanismy pobídek a sankcí;

8.  hluboce však lituje skutečnosti, že Komise ve svých návrzích týkajících se správy ekonomických záležitostí nepředložila řešení pro cílenější koordinaci hospodářských politik, jež by byla zaměřena na rozvoj společné rozpočtové strategie v rámci komplexní strategie Evropa 2020, s cílem obnovit a zachovat tempo dlouhodobého hospodářského růstu;

9.  poukazuje na to, že pro dosažení udržitelného stavu veřejných financí je nutná nejen odpovědná výdajová politika, ale také přiměřené a spravedlivé zdanění, účinnější vybírání daní vnitrostátními daňovými orgány a intenzivnější boj proti daňovým únikům; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla soubor opatření, která pomohou členským státům obnovit bilanci veřejných účtů a financovat veřejné investice využitím inovativních finančních zdrojů;

10.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropské orgány finančního dohledu úzce spolupracovaly na mikro- i makroúrovni s cílem zajistit účinný dohled;

11.  je toho názoru, že by měly být posíleny pravomoci EUROSTATU, a to i tím, že by mu byly svěřeny vyšetřovací pravomoci; domnívá se, že otevřené a transparentní statistické informace by měly být podmínkou pro získání podpory ze strukturálních fondů; domnívá se, že Komise musí přijmout odpovědnost za posouzení statistik poskytovaných členskými státy;

12.  žádá vytvoření ’Evropského měnového fondu’ (EMF), do něhož by členské země eurozóny přispívaly přiměřeně podle výše svého HDP a odváděly by do něj pokuty vyměřené podle míry jejich nadměrných dluhů a rozpočtových schodků; kterýkoli členský stát by mohl z Evropského měnového fondu čerpat finanční prostředky až do té míry, v jaké do něho předtím přispěl; pokud by však některý stát potřeboval dodatečné zdroje či záruky, musel by přijmout reformní program šitý na míru, nad jehož prováděním by dohlížela Evropská komise;

13.  žádá Komisi, aby předložila posouzení makroekonomického dopadu uvedeného souboru opatření na zachování finanční stability v Evropské unii a aby zveřejnila sdělení o proveditelnosti, rizicích a výhodách vydávání eurobondů;

Evropská unie musí reformovat svůj systém správy ekonomických záležitostí, aby zajistila úspěšné provedení své nadcházející strategie Evropa 2020

14.  domnívá se, že struktura správy strategie Evropa 2020 by měla být posílena, má-li se zajistit, aby narozdíl od Lisabonské strategie splnila své cíle; vyjadřuje proto hluboké politování nad tím, že Komise a Rada navzdory důrazné výzvě ze strany Parlamentu vyjádřené v jeho usnesení ze dne 10. března 2010 o Evropě 2020 nepředložily v tomto ohledu návrhy;

15.  zdůrazňuje, že je důležité těsněji provázat nástroje Paktu o stabilitě a růstu, makroekonomické nástroje a nástroje vnitrostátních reformních programů Evropa 2020 tím, že budou předkládány soudržným způsobem, čímž se také umožní lepší srovnání vnitrostátních rozpočtů, pokud jde o výdaje v různých kategoriích; členské státy by měly své jednotlivé hospodářské politiky považovat nejen za věc národního zájmu, ale také za věc společného zájmu, a měly by je podle toho také koncipovat; připomíná členským státům posílenou úlohu hlavních směrů hospodářských politik;

16.  domnívá se, že v oblasti hospodářské politiky je v zájmu úspěšnosti nové strategie nutné šířeji využívat závazná opatření a nespoléhat se dále na otevřenou metodu koordinace;

17.  domnívá se, že strategie Evropa 2020 se dostatečně podrobně nevěnuje klíčovým otázkám, které budou členské státy muset řešit, a zdůrazňuje, že vážné problémy jsou spojeny s obsahem a řízením ’stěžejních iniciativ’ a ’cílů’;

18.  připomíná, že již dříve požadoval jednotnou, integrovanou rozvojovou strategii pro Evropu, která stanoví dlouhodobé hlavní směry pro hospodářský růst k vybudování lepšího, spravedlivějšího a udržitelnějšího hospodářství, které přinese prosperitu všem;

19.  opakuje svůj požadavek, aby byly propojeny překrývající se strategie, jako strategie EU 2020, strategie udržitelného rozvoje a Pakt stability a růstu; hluboce lituje, že Evropská rada tento přístup odmítla, a problém nedostatečného soudržnosti politik tak zůstal nevyřešen;

20.  domnívá se, že účinná správa ekonomických záležitostí znamená svěřit Komisi náležitou a jednoznačnější odpovědnost za řízení, což jí umožní využívat stávající nástroje i nástroje nově vytvořené Lisabonskou smlouvou, jako jsou články 121, 122, 136, 172, 173 a 194, které Komisi pověřují koordinací reformních plánů a opatření i vypracováním společné strategie;

21.  naléhá na Evropskou radu a Komisi, aby přijaly politiku ’cukru a biče’ a v rámci článku 136 Smlouvy používaly mechanismy k zajištění souladu, jako jsou hospodářské pobídky (např. mimořádné prostředky z EU) a sankce s cílem podpořit silnější správu ekonomických záležitostí EU a konkrétněji posílenou správu v rámci strategie EU 2020;

22.  domnívá se, že posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity evropského řízení, kterého je třeba dosáhnout užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do celého procesu; vyzývá zejména Radu a Komisi, aby řádně využívaly ustanovení Lisabonské smlouvy s ohledem na aktivní zapojení Parlamentu v oblasti hospodářské politiky, jak definuje čl. 21 odst. 5 a 6, a vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobné návrhy na zavedení pravidelného politického a legislativního interinstitucionálního dialogu v této klíčové politické oblasti;

Evropský rozpočet a vnitrostátní reformní plány by měly být v souladu s cíli strategie Evropa 2020 v oblasti podpory udržitelného růstu a rozvoje

23.  trvá na tom, že pokud má být strategie EU 2020 důvěryhodná, musejí být rozpočty 27 členských států EU slučitelnější s rozpočtem EU a musejí se s ním více doplňovat; zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl hrát významnější úlohu pomocí shromažďování prostředků;

24.  zdůrazňuje význam dlouhodobých veřejných či soukromých investic při financování infrastruktury požadované k provádění stěžejních iniciativ navržených ve strategii Evropa 2020 a vybízí Komisi, aby navrhla opatření na přizpůsobení evropského regulačního rámce s cílem podporovat spolupráci mezi dlouhodobými investory;

25.  zdůrazňuje, že strategie Evropa 2020 může být důvěryhodná pouze tehdy, pokud bude dostatečně financovaná, a žádá ambicióznější přístup přijatý v návrhu rozpočtu na rok 2011, aby mohla být strategie Evropa 2020 úspěšně prováděna; vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu rozpočtu na rok 2011 nejsou na stěžejní programy strategie Evropa 2020 vyčleněny dostatečné finanční prostředky; zdůrazňuje, že účinným řešením by mohlo být větší zapojení Evropské investiční banky a větší využití partnerství veřejného a soukromého sektoru, aniž se jedná o řešení univerzální; hluboce lituje skutečnosti, že se touto problematikou dosud nezabývala Evropská rada ani Komise;

26.  vyzývá Komisi, aby objasnila vztah mezi rozpočtovými položkami Unie a příslušnými cíli strategie Evropa 2020; trvá na tom, že před koncem prvního pololetí roku 2010 by měla Komise předložit návrh přezkumu stávajícího víceletého finančního rámce na období 2007–2013 s cílem nalézt dodatečné rozpočtové prostředky pro dosažení cílů strategie Evropa 2020;

27.  požaduje další informace o tom, jaký bude mít evropský mechanismus finanční stabilizace, který byl odsouhlasen na mimořádném zasedání Rady ECOFIN ve dnech 9.–10. května 2010, dopad na rozpočet EU;

28.  zdůrazňuje význam přezkumu stávajícího víceletého finančního rámce, aby byl v souladu se závěry Evropské rady z 15.–16. prosince 2005 a požadavky Lisabonské smlouvy s cílem poskytnout finanční prostředky na iniciativy vytyčené ve strategii Evropa 2020 a nejrůznější iniciativy a politické závazky, které byly a budou přijaty v rámci stávajícího a budoucího finančního rámce;

29.  zdůrazňuje požadavek, aby rozpočet EU odrážel nutnost financovat přechod k hospodářství, které bude udržitelné z hlediska životního prostředí;

Evropský parlament žádá, aby byl úžeji zapojen do koncipování podrobných návrhů v rámci strategie Evropa 2020

30.  zdůrazňuje, že přijme rozhodnutí o hlavních zásadách zaměstnanosti až poté, co obdrží uspokojivou odpověď ohledně struktury řízení a rozpočtového rámce strategie Evropa 2020;

31.  zdůrazňuje, že rozhodnutí Evropské rady by měla vycházet z ročních doporučení a varování Komise v oblasti politik týkajících se plnění cílů strategie Evropa 2020 ze strany členských států; domnívá se, že o těchto zprávách by měla před jejich projednáním v Evropské radě proběhnout diskuse v Evropském parlamentu;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0053.

Poslední aktualizace: 14. června 2011Právní upozornění