Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 nazvané „Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života“ (KOM(2008)0635),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 o plánu evropské hospodářské obnovy (KOM(2008)0800),

–  s ohledem na sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady ze dne 4. března 2009 nazvané „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ (KOM(2009)0114),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 24. listopadu 2009 o konzultaci o budoucí strategii „EU 2020“ (KOM(2009)0647),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 nazvanou „Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku“ (KOM(2008)0638),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 27. února 2009 o rovnosti žen a mužů – 2009 (KOM(2009)0077),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. prosince 2009 o rovnosti žen a mužů – 2010 (KOM(2009)0694),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2000 nazvané „Směrem k rámcové strategii Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů (2001–2005)“ (KOM(2000)0335) a na výroční zprávy Komise o rovnosti žen a mužů v Evropské unii za roky 2000, 2001, 2002, 2004, 2005, 2006, 2007 a 2008 (KOM(2001)0179, KOM(2002)0258, KOM(2003)0098, KOM(2004)0115, KOM(2005)0044, KOM(2006)0071, KOM(2007)0049 a KOM(2008)0010),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(1),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (KOM(2008)0636), který předložila Komise dne 3. října 2008,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (KOM(2008)0637, který Komise předložila dne 3. října 2008,

–  s ohledem na postup ratifikace Úmluvy Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidmi (CETS č. 197),

–  s ohledem na akční rámec pro rovnost žen a mužů, který byl přijat evropskými sociálními partnery dne 22. března 2005,

–  s ohledem na návrh doporučení Rady Evropy ze dne 4. května 2009 o dopadu hospodářské a finanční krize na ženy, dokument 11891,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada ve dnech 23. a 24. března 2006,

–  s ohledem na poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů a jeho stanovisko k rozdílům v odměňování žen a mužů, jež bylo přijato dne 22. března 2007,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2006 o přistěhovalectví žen: úloha a postavení přistěhovalkyň v Evropské unii(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 o plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006–2010)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o rovnosti žen a mužů(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 obsahující doporučení Komisi o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009 o dopadech celosvětové finanční a hospodářské krize na rozvojové země a rozvojovou spolupráci(7),

–  s ohledem na publikaci Eurostatu Statistics in focus (Statistika v kostce) č. 53/2009 o prudkém nárůstu nezaměstnanosti v EU,

–  s ohledem na publikaci Eurostatu Statistics in focus (Statistika v kostce) č. 97/2009 o recesi v EU27 a odlišné délce a hloubce poklesu v jednotlivých odvětvích a zemích,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0155/2010),

A.  každoroční bezplatné celkové vzhledem k tomu, že světová ekonomika se nyní nachází v recesi, která je nejzávažnější od doby Velké hospodářské krize a má nepříznivé sociální důsledky nejen na celou EU, ale i na okolní svět; vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize v Evropě má negativní dopad zvláště na ženy, které jsou více vystaveny nejistotě v zaměstnání, více vystaveny propouštění a méně chráněny systémy sociálního zabezpečení, a že této situaci Rada, Komise a členské státy dosud nevěnovaly zaslouženou pozornost,

B.  vzhledem k tomu, že první vlna krize zvláště postihla finanční odvětví a také stavební a automobilový průmysl, kde dominují muži, a proto jí byla věnována zvýšená pozornost, zatímco druhá vlna krize postihla stejnou měrou maloobchod, sektor služeb obecně a turistický ruch, kde nejčastěji převládají ženy; proto je třeba se ve vnitrostátních plánech obnovy a v Plánu evropské hospodářské obnovy zabývat dopady a řešením hospodářské a sociální krize z pohledu rovnosti žen a mužů,

C.  vzhledem k tomu, že přední ekonomové upozorňují na to, že snížená úvěrová schopnost bank, která recesi spustila, byla téměř doslova katastrofou způsobenou muži, vzhledem k tomu, že o reakci na úrovni států i na mezinárodní úrovni – která dostatečně nezahrnuje aspekt rovnosti žen a mužů – také rozhodují hlavně muži; vzhledem k tomu, že je důležité, aby ženy, které mají obecně vyšší vzdělání než muži, byly plně zapojeny do rozhodovacího procesu v politické, hospodářské a finanční oblasti, stejně jako do dohod sociálních partnerů,

D.  vzhledem k tomu, že podle nedávných studií se pouze 5 % žen účastní rozhodovacího procesu ve finančních institucích Unie, že všichni guvernéři centrálních bank všech 27 členských států jsou muži, a vzhledem k tomu, že podle výzkumů mají ženy jiný styl řízení, který se vyznačuje snahou vyhnout se riziku a větším zaměřením na dlouhodobou perspektivu,

E.  vzhledem k tomu, že účast žen na rozhodování je určujícím znakem rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet žen ve vedoucích pozicích v podnicích a na vysokých školách zůstává na stejné úrovni a počet žen v politice a ve vědě se zvyšuje jen pomalu,

F.  vzhledem k tomu, že ženy v roce 2006 tvořily 59 % absolventů prvního stupně univerzitního studia; vzhledem k tomu, že podíl žen na doktorátech klesl na 43 % a je nejnižší na úrovni řádných profesorů; vzhledem k tomu, že pouze 15 % řádných profesorů stupně A jsou ženy,

G.  vzhledem k tomu, že počet žen v podnikání, řízení a na právnických fakultách je vyšší než podíl mužů, avšak ženy jsou v menšině na odpovědných pracovních místech v podnicích; vzhledem k nízkému počtu žen, které mají vysokoškolské vzdělání v oboru informatiky, techniky nebo fyziky, což má za následek nízké zastoupení žen v soukromém sektoru, který je pro hospodářskou obnovu určující,

H.  vzhledem k tomu, že oslabení ekonomiky ovlivní pravděpodobně více ženy než muže; vzhledem k tomu, že existuje riziko, že nynější recese pozastaví rozvoj, či dokonce zvrátí pokrok, což bude mít dlouhodobé důsledky na systémy sociální ochrany, sociální začlenění a demografii,

I.  vzhledem k tomu, že byla zrušena nebo pozastavena opatření související s rovností žen a mužů a že případné budoucí škrty ve veřejných rozpočtech budou mít negativní dopad na zaměstnanost žen a na podporu rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že se zvyšuje důležitost řádného provádění výše uvedené směrnice č. 2006/54/ES,

J.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů má velmi důležitý kladný dopad na produktivitu a na hospodářský růst a že účast žen na trhu práce znamená četné sociální a ekonomické výhody,

K.  vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů v EU27 je nadále velmi vysoký za posledních 35 let, kdy začala být prováděna směrnice č. 75/117/EHS(8), a vzhledem k tomu, že v roce 2010 vzrostl v EU průměrně na 18 % a v některých členských státech na více než 30 %; vzhledem k tomu, že tento rozdíl je větší v soukromém než ve veřejném sektoru, neboť odráží stávající rozdíly na trhu práce, které se v praxi dotýkají především žen,

L.  vzhledem k tomu, že by hospodářského poklesu nemělo být využito k pomalejšímu provádění politik souladu a ke škrtům v rozpočtech pro péči a dovolené, což by mělo nepříznivý dopad zejména na uplatnění žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že musí být věnována zvláštní pozornost nezbytnosti sladit rodinné a pracovní povinnosti v neúplných a početných rodinách,

M.  vzhledem k tomu, že podle Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ženy tráví třikrát více času než muži péčí o děti a závislé příbuzné a činnostmi spojenými s chodem domácnosti; vzhledem k tomu, že rozdělení rodinných a domácích povinností mezi muže a ženy, v neposlední řadě díky využívání rodičovské a otcovské dovolené, je základním předpokladem pro podporu rovnosti pohlaví a pro dosažení tohoto cíle; vzhledem k tomu, že nezapočítávání mateřské a rodičovské dovolené do celkové odpracované doby diskriminuje a znevýhodňuje ženy na trhu práce,

N.  vzhledem k tomu, že švédské předsednictví Rady ve svých závěrech ze dne 30. listopadu 2009(9) požádalo členské státy a Komisi, aby byl ve strategii EU 2020 posílen aspekt rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že tento požadavek nebyl zapracován do konzultačního dokumentu Komise týkajícího se strategie EU 2020, který se ani jednou nezmiňuje o problematice rovnosti žen a mužů; dále vzhledem k tomu, že je nezbytně důležité začlenit aspekt rovnosti žen a mužů do nové finanční a hospodářské struktury a politiky a zajistit, aby byly plány obnovy a strukturální programy zhodnoceny z hlediska genderových dopadů a aby do nich byl zapracován genderový aspekt,

O.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit úsilí v oblasti začlenění hlediska rovnosti pohlaví do veřejných politik,

P.  vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou již vystaveni riziku chudoby a z nichž většinu tvoří ženy, především pak migrující pracovnice a příslušníci menšin, jsou zranitelnější zvláště v době hospodářské recese; vzhledem k tomu, že je nyní naléhavě nutné vyvinout úsilí a najít úplné řešení umožňující vymýtit chudobu, jak odsouhlasila Evropská rada již v roce 2000 v Lisabonu; vzhledem k tomu, že by měla být zvláštní pozornost věnována ochraně skupin lidí, které se nacházejí v nevýhodném postavení z více hledisek, zejména Romů, a zajištění jejich začlenění do společnosti,

Q.  vzhledem k tomu, že nejlepší obrana před chudobou a sociálním vyloučením a odrazový můstek k finanční a psychické nezávislosti je kvalitní zaměstnání na plný úvazek zaručující práva; vzhledem k tomu, že v rámci řešení všeobecné přístupnosti kvalitních veřejných služeb je nezbytně nutné vytvořit a zavést politiky, které reagují na potřeby žen i mužů a zajišťují mimo jiné přístup ke kvalitním, dostupným a přístupným službám péče o dětí, péče o starší osoby a další závislé osoby,

R.  vzhledem k tomu, že kromě zajištěného respektování odlišností a kulturní rozmanitosti se sociální vyloučení snižuje díky vypracování politik, které usnadňují přístup žen patřících ke konkrétním kulturním nebo menšinovým skupinám na pracovní trh, a to ve prospěch sociální soudržnosti, která sama představuje hybnou páku hospodářského růstu,

S.  vzhledem k tomu, že domácí násilí, jehož oběťmi jsou hlavně ženy, je jevem rozšířeným ve všech zemích a ve všech společenských třídách; vzhledem k tomu, že z výzkumů vyplývá, že muži, kteří v důsledku hospodářské krize přijdou o zaměstnání a majetek, častěji páchají násilí na ženách; vzhledem k tomu, že ekonomický tlak nezřídka vede k častějšímu, agresivnějšímu a nebezpečnějšímu týrání; vzhledem k tomu, že domácí násilí stojí EU každoročně kolem 16 milionů EUR,

T.  vzhledem k tomu, že zaměstnanost je klíčovým faktorem sociálního začleňování; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout rozsáhlé konkrétně zaměřené úsilí s cílem vymýtit chudobu v kontextu rostoucí nerovnosti příjmů, chudoby a hospodářské a finanční krize,

1.  poukazuje na to, že rovnost zacházení mezi ženami a muži je jedním z cílů EU, a tudíž i jedním z hlavních principů jakékoli politické reakce na hospodářskou a finanční krizi a přechod k období po krizi;

2.  zdůrazňuje zjištění Komise, že v důsledku nynější krize existují obavy, že je ohroženo dosažení cílů v oblasti rovnosti žen a mužů a že v důsledku recese se mohou týkat zejména žen;

3.  zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby současná finanční a hospodářská krize a budoucí hospodářské problémy ohrozily výsledky dosažené v oblasti rovnosti žen a mužů a aby recese sloužila, jak se již děje v některých členských státech, jako záminka pro omezení opatření v oblasti rovnosti žen a mužů;

4.  zdůrazňuje, že politiky v oblasti rovnosti musí být považovány za součást řešení pro východisko z krize, pro využití nadání a schopností veškerého obyvatelstva a jejich rentabilitu a pro dosažení konkurenceschopnějšího hospodářství do budoucna;

5.  zdůrazňuje, že zapojení žen do trhu práce, k němuž dochází v posledních desetiletích, znamená nejen větší přímý dopad krize na samotné ženy, ale také na domácnosti, jejichž příjmy budou v případě ztráty zaměstnání žen výrazně postiženy; žádá orgány Evropské unie a členské státy, aby zohlednily skryté náklady krize, včetně často přehlížených odlišných důsledků pro ženy a muže;

6.  upozorňuje, že zkušenost z předcházejících krizí ukázala, že zaměstnanost mužů se obecně obnovuje rychleji než zaměstnanost žen;

7.  zdůrazňuje, že makroekonomické politiky jsou spojeny převážně s větší profesní segregací žen, destabilizací zaměstnanosti žen z důvodu subdodávek, zvýšením rozdílů v odměňování mužů a žen, snížením dostupnosti zdravotní péče a vzdělání pro ženy, větší nerovností v přístupu k úvěrům, pozemkům a majetku a prohloubením feminizace chudoby;

8.  připomíná, že přetrvávají rozdíly v odměňování žen a mužů a že je zde nebezpečí, že se tyto rozdíly budou v důsledku hospodářské a finanční krize zvětšovat; vyzývá evropské orgány a členské státy, aby stanovily jasné cíle a navrhly závazná opatření pro boj s rozdíly v odměňování;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na revizi stávajících právních předpisů týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (výše uvedená směrnice 75/117/EHS), jak Evropský parlament požadoval již v roce 2008; vítá nedávnou iniciativu Komise zlepšit předpisy o sankcích v případě porušení práva na stejnou odměnu, zajistit, aby byly odrazující a přiměřené (např. přísnější sankce v případě opakovaného porušení);

10.  poukazuje na skutečnost, že za veřejné výdaje v oblasti zdraví nesou odpovědnost jednotlivé členské státy a jejich vnitrostátní parlamenty nebo místní orgány;

11.  s politováním konstatuje, že mnoho žen již práci ztratilo a další ženy ztrátu zaměstnání očekávají, a to zejména ženy pracující v odvětví maloobchodu, služeb a cestovního ruchu a dále ženy zaměstnané na částečný úvazek a na nejistých pracovních místech; poukazuje na skutečnost, že se zároveň očekává, že v důsledku snížení nabídky mikroúvěrů se sníží příjmy žen samostatně výdělečně činných, zejména žen pracujících v zemědělských a venkovských odvětvích; zdůrazňuje, že lze očekávat, že nezaměstnanost žen poroste nerovnoměrně vzhledem k avizovaným rozpočtovým škrtům ve veřejném sektoru a k nepřiměřenému zastoupení žen na pracovních pozicích ve školství, zdravotnictví a sociálních službách;

12.  zdůrazňuje kladný vliv rovnosti žen a mužů na hospodářský růst; v této souvislosti upozorňuje, že podle výpočtů některých studií by se HDP zvýšil o 30 %, pokud by zaměstnanost, zaměstnanost na částečný úvazek a produktivita žen byla shodná s muži;

13.  uznává, že nedávná ztráta zaměstnání pomohla mnoha ženám vytvořit vlastní podniky; vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy konkrétně určené pro malé a střední podniky s cílem dosáhnout cíle, který si stanovila, a to omezit administrativní náklady podniků do roku 2012 o 25 % a přispět tak k podpoře této podnikavosti;

14.  vítá statistické údaje Eurostatu členěné podle pohlaví; domnívá se však, že je třeba věnovat větší pozornost nezaměstnanosti u částečných úvazků (tato oblast není často do statistik nezaměstnanosti zahrnována); poukazuje na to, že je pravděpodobné, že dlouhodobá nezaměstnanost, nízké mzdy a krátká průměrná pracovní doba budou mít závažné důsledky zejména na příjmy, sociální dávky a dlouhodobě i na důchody žen;

15.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii na úrovni Unie týkající se vztahu mezi počtem žen ve správních a dozorčích radách podniků a finančními výsledky společností a aby přitom vzala v úvahu studii společnosti Catalyst Inc. z roku 2007, která obsahovala závěr, že podniky, kde jsou ve správních a dozorčích radách tři a více žen, mají o 83 % vyšší výnos z akcií a o 73 % vyšší výnos z prodeje;

16.  zdůrazňuje, že krize dolehne nejsilněji na zranitelné skupiny žen: ženy s postižením, přistěhovalkyně, příslušnice etnických menšin, ženy s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané ženy či samostatně žijící ženy bez prostředků, ženy pečující o závislé osoby atd.;

17.  zdůrazňuje, že krize postihla podobným způsobem i migrující pracovníky a jejich rodiny v původním místě bydliště; konstatuje, že jsou často podhodnocené údaje o migraci žen, a tím i dopad na rodiny životně závislé na jejich příjmech, takže ženy mohou být v případě návratu domů společností a svými rodinami zavrženy, a mohou se tak dostat do ještě více ohroženého postavení;

18.  zdůrazňuje a vítá skutečnost, že pro provedení zásahů a řešení situace je potřeba chápat krizi v souvislostech a uvědomit si, že neexistuje pouze jediné „univerzální“ řešení; zdůrazňuje, že recese může být zároveň jedinečnou příležitostí pro zapracování hlediska rovnosti žen a mužů do hospodářských a sociálních politik a pro vytváření společnosti, v níž bude větší rovnováha mezi ženami a muži;

19.  zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat se stereotypy ve všech oblastech a obdobích života, vzhledem k tomu, že tyto stereotypy ovlivňující volby, které ženy činí v oblasti vzdělání, odborné přípravy, zaměstnání, rozdělení odpovědnosti v domácnosti a rodině, účasti ve veřejném životě a v zastoupení na rozhodujících pozicích, i jejich volby na trhu práce, jsou jednou z nejvíce zakořeněných příčin nerovnosti mezi ženami a muži;

20.  s politováním konstatuje, že v politických reakcích na krizi, včetně balíčků pro hospodářskou obnovu, nebyl zohledněn, zanalyzován a napraven dopad krize na ženy; lituje, že v období po Lisabonské strategii v podstatě není zohledněna rovnost žen a mužů; vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby do nařízení týkajících se makroekonomiky a zaměstnanosti a do strategie EU 2020 zapracovaly rovnost žen a mužů s konkrétními cíli a aby do všech politik zavedly sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů;

21.  domnívá se, že ačkoli v roce 2010 se zaměstnanost žen v EU přibližuje k dosažení cíle 60 %, je třeba stanovit náročnější cíl 75 % do roku 2020; zdůrazňuje také, že je třeba do roku 2020 snížit rozdíl v odměňování na 0–5 % a přijmout přístup s nulovou tolerancí pomocí uplatňování sankcí;

22.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby učinily nezbytné kroky pro prosazování hlediska rovnosti pohlaví ve všech politikách Společenství a aby zrevidovaly stávající právní předpisy tak, aby zajistily, že se bude řádně uplatňovat rovnost pohlaví a že v případě potřeby bude možné uplatňovat opatření pozitivní diskriminace;

23.  žádá Radu, Komisi, členské státy a zejména zvláštní výbor Parlamentu pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (CRIS), aby zajistily posouzení plánů obnovy a plánů strukturálních změn z hlediska dopadu na ženy a muže (hodnocení ex-post, pokud nebylo provedeno ex-ante) a zapracování aspektu rovnosti žen, včetně statistických údajů členěných podle pohlaví, do těchto plánů;

24.  naléhavě žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily, že regrese a finanční škrty se nedotknou politik a fungování systémů zaměřených na dosažení rovnosti žen a mužů na všech úrovních ve vládním i nevládním sektoru; s politováním konstatuje, že k těmto finančním škrtům již v některých zemích došlo;

25.  žádá Radu, Komisi a členské státy, aby provedly analýzu negativních dopadů snížení veřejných výdajů a sociálních dávek a podnikly kroky pro jejich zmírnění, a to zejména v případě škrtů ve veřejných výdajích na místní úrovni, s cílem zajistit, aby na ženách neleželo nepoměrně větší břemeno péče (o děti, staré lidi a závislé osoby);

26.  poukazuje na to, že v důsledku chybějící politiky péče a související infrastruktury se zvýšil počet přistěhovalkyň pracujících jako pomocnice v domácnosti, které pokryly jejich nedostatek v domácnostech, které však nemohou využívat systémy sociální a pracovní ochrany a podpory; žádá členské státy, aby neprodleně bojovaly proti ilegální práci a zahrnuly legální migrující pracovníky do systémů sociálního a zdravotního zabezpečení;

27.  vyzývá členské státy, aby vytvořily dostupné, přístupné a kvalitní služby péče o děti a další závislé osoby v souladu s evropskými cíli a aby zajistily dostupnost těchto služeb tak, aby byly slučitelné s pracovní dobou žen a mužů pracujících na plný úvazek; naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby plně využily potenciál strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a aby usnadnily přístup k financování kvalitních služeb; naléhavě žádá Komisi, aby navrhla směrnici o otcovských dovolených, dovolených v případě osvojení a dovolených za účelem péče o rodinné příslušníky;

28.  upozorňuje na to, že v době hospodářských potíží je častěji pácháno násilí na ženách i mužích; vybízí proto členské státy, aby využívaly vnitrostátní právní předpisy proti všem formám násilí na základě pohlaví, a vítá iniciativu španělského předsednictví zaměřenou na vytvoření střediska pro sledování násilí na ženách; stejně tak vítá iniciativu skupiny členských států týkající se zastřešujícího nástroje na ochranu obětí (evropský příkaz na ochranu obětí);

29.  vyzývá členské státy, aby podpořily, zejména prostřednictvím vzdělávacích kampaní, zvyšování kolektivního povědomí o násilí páchaném na ženách; připomíná, že výchova a zvyšování povědomí mladých lidí jsou pro boj s tímto jevem rozhodující;

30.  žádá evropské orgány, členské státy a místní a regionální orgány, aby přijaly účinná opatření, především prostřednictvím právních předpisů, na podporu vyváženějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pracovních pozicích v podnicích a v politických orgánech, včetně správních rad podniků a ve veřejných institucích, správních orgánech a organizacích na místní, regionální, národní a evropské úrovni, které by měly sloužit jako příklad; a žádá proto, aby byly stanoveny závazné cíle pro zajištění rovného zastoupení žen a mužů;

31.  zdůrazňuje, že v současné době jsou ženy málo zastoupeny v oblasti finančního rozhodování: ženy jsou v podstatě jednou ze skupin, které jsou v současnosti vyloučené z finančního rozhodování a jež jsou nepříznivě postiženy finančním rizikem; žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily větší účast žen na všech úrovních rozhodovacího procesu, zejména v oblasti tvorby rozpočtu a mechanismů řízení evropských finančních systémů včetně Evropské centrální banky; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné podporovat finanční gramotnost dívek a žen;

32.  vyjadřuje potěšení nad rozhodnutím norské vlády zvýšit počet žen ve správních radách veřejných akciových společností tak, aby ženy představovaly nejméně 40 % členů, což umožnilo zvýšit počet žen ve vedení podniků až na současných 41 %; vyzývá Komisi a členské státy, aby norskou iniciativu považovaly za kladný příklad a postupovaly stejným způsobem u podniků kotovaných na burze;

33.  souhlasí s potřebou zvyšování počtu žen ve správních radách veřejných akciových společností, ale zdůrazňuje, že by národní vlády měly přijímat takové kroky, které odpovídají jejich vlastním potřebám;

34.  poukazuje na to, že investice do sociální infrastruktury jsou příležitostí modernizovat Evropu a podpořit rovnost žen a mužů, tyto investice lze považovat za strategii souběžnou s investicemi do zelených technologií, které modernizují fyzickou infrastrukturu; domnívá se, že rovnost žen a mužů by proto měla být politickou prioritou a základním nástrojem;

35.  konstatuje, že s ohledem na strategii EU 2020 je klíčová takzvaná „zelená ekonomika“; vyzdvihuje skutečnost, že „zelená pracovní místa“ mají potenciál stát se klíčovou oblastí růstu budoucího trhu práce v Evropě, že dnes více než 20 milionů pracovních míst v Evropské unii lze považovat za „zelená“ a že na základě nejnovějších zjištění existuje v odvětví obnovitelné energie potenciál zdvojnásobení počtu pracovních míst do roku 2020 až na 2,8 milionů;

36.  poukazuje na to, že ekologická přeměna hospodářství a přechod na nízkouhlíkové hospodářství vytvoří obrovskou poptávku po kvalifikovaných pracovnících; konstatuje, že zastoupení žen pracujících v odvětví obnovitelné energie, a zejména na vědecky a technologicky náročných pozicích, je velmi nedostatečné; žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily, že pracující ženy budou více zapojeny do vzdělávacích projektů a programů ekologické transformace, tzn. v odvětví obnovitelné energie a na vědecky a technologicky náročných pozicích; vyzývá členské státy, aby podpořily přítomnost žen v místních podnikatelských iniciativách v těchto oblastech tím, že jim prostřednictvím šíření informací a pořádáním vzdělávacích seminářů usnadní přístup k dostupným evropským strukturálním fondům;

37.  vybízí zaměstnavatele v členských státech, aby vytvářeli více příležitostí pro ženy pracující v oblasti nových technologií s cílem posílit odvětví vyspělých technologií v souladu s cíli EU 2020;

38.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby prosazovaly plné využití evropských strukturálních fondů na vnitrostátní úrovni, které by umožnilo řešit dopady recese prostřednictvím rekvalifikačních programů a zvýšení kvalifikace na základě článku 16 obecného nařízení(10) a článku 6 nařízení týkajícího se Evropského sociálního fondu(11) i Evropského fondu pro regionální rozvoj(12);

39.  požaduje, aby bylo změněno nařízení o FEADER tak, aby bylo možné podniknout proaktivní opatření ve prospěch žen během příštího programovacího období na léta 2014 až 2020, jak tomu bylo v předchozích obdobích, avšak nikoli v tomto programovacím období, neboť takové opatření by mělo velmi kladné dopady na zaměstnanost žen na venkově;

40.  žádá členské státy, aby vytvořily mechanismy pro řízení rovnosti žen a mužů tak, aby zahrnovaly odborné posouzení problematiky rovnosti žen a mužů v rámci vládních útvarů a dalších orgánů, které provádějí opatření v rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a podporují ženské organizace a sítě;

41.  vybízí Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby provedl analýzu dopadu hospodářské a finanční krize na rovnost žen a mužů; domnívá se, že toto posouzení dopadu by mělo být provedeno za pomoci přesných ukazatelů a zohlednit specifické okolnosti krize; žádá ostatní evropské orgány, jako je Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, aby ve své další práci průběžně navrhovaly odpovědi na otázky spojené s problematikou rovnosti žen a mužů;

42.  zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet programy a finanční pobídky na podporu a prosazování účasti žen v malých a středních podnicích;

43.  žádá Radu, Komisi a členské státy, aby uznaly a podpořily přínos, který může mít občanská společnost při řešení finanční a ekonomické krize, zejména v souvislosti s Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

44.  vyzývá předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států, sociálním partnerům a příslušným nevládním organizacím.

(1) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23. (2) Úř. věst. C 313E, 20.12.2006, s. 118. (3) Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 56. (4) Úř. věst. C 295E, 4.12.2009, s. 35. (5) Úř. věst. C 16E, 22.1.2010, s. 21. (6) Přijaté texty, P6_TA(2009)0371. (7) Přijaté texty, P7_TA(2009)0029. (8) Směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s.19). (9) Závěry Rady týkající se rovnosti žen a mužů: posílení růstu a zaměstnanosti – příspěvek k zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ohledně Lisabonské strategie po roce 2010, Brusel, 30. listopadu 2009. (10) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1).