Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2230(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0202/2010

Předložené texty :

A7-0202/2010

Rozpravy :

PV 05/07/2010 - 24
CRE 05/07/2010 - 24

Hlasování :

PV 06/07/2010 - 6.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0254

Přijaté texty
PDF 140kDOC 93k
Úterý, 6. července 2010 - Štrasburk Konečné znění
Strategie Evropské unie pro region Baltského moře a role makroregionů v budoucí politice soudržnosti
P7_TA(2010)0254A7-0202/2010

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2010 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti (2009/2230(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (KOM(2009)0248) a orientační akční plán spojený s touto strategií,

–  s ohledem na závěry Rady o strategii Evropské unie pro region Baltského moře přijaté dne 26. října 2009,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2008 o dopadu plánovaného plynového potrubí v Baltském moři, které má propojit Rusko a Německo, na životní prostředí(1) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2006 o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze(2) ,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (ECO/261) a ’Spolupráce makroregionů. Rozšíření strategie pro oblast Baltského moře na další makroregiony v Evropě’ (ECO/251),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ’Úloha místních a regionálních orgánů v nové strategii pro Baltské moře’ ze dne 21.–22. dubna 2009,

–  s ohledem na stanovisko z vlastní iniciativy Výboru regionů ’Bílá kniha Výboru regionů o víceúrovňové správě věcí veřejných’ (CdR 89/2009 fin),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru zahraničních věcí, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu (A7-0202/2010),

A.  vzhledem k tomu, že se od rozšíření Evropské unie v roce 2004 Baltské moře stalo vnitřním mořem, které jednotlivé země spojuje, ale taktéž představuje specifickou výzvu, a vzhledem k tomu, že státy regionu Baltského moře jsou na sobě významným způsobem závislé a čelí stejným problémům,

B.  vzhledem k tomu, že strategie pro region Baltského moře je pilotním projektem pro budoucí strategie pro makroregiony a že úspěšná realizace této strategie se může stát předlohou pro realizaci budoucích strategií,

C.  vzhledem k tomu, že idea vytváření funkčních regionů sdružených na základě společných cílů a rozvojových problémů, může obohatit efektivitu regionální politiky EU,

D.  vzhledem k tomu, že k větší účinnosti regionální politiky, zejména v perspektivě její reformy po roce 2013, je třeba podpořit a rozvíjet ideu integrovaného přístupu a vytváření strategií pro makroregiony, které budou představovat strategii celé Evropské unie, avšak jejich zavádění nesmí vést k opětovné nacionalizaci politiky soudržnosti,

E.  vzhledem k tomu, že Baltské moře zůstává nejznečištěnějším mořem Evropské unie a jeho environmentální situaci by neměly dále zhoršit rozsáhlé infrastrukturní projekty, které se realizují v Baltském moři i na přilehlém území (včetně zemí, které nejsou členy EU),

1.  vítá, že Evropská komise schválila strategii pro region Baltského moře, kterou Parlament požadoval od roku 2006, a že ji podpořila Evropská rada;

2.  zvláště vítá, že tato strategie je výsledkem rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami v členských státech, k nimž patří nejen vnitrostátní orgány a orgány regionální a místní samosprávy, ale také akademické a obchodní komunity a nevládní organizace; to ukazuje, že proces konzultací a zapojení partnerů do práce na strategii od samého počátku je důležitým faktorem, který rozhoduje o jejím úspěchu; v tomto ohledu vítá zřízení fóra občanské společnosti v tomto regionu – jako je např. vrcholná akční schůzka pro Baltské moře – a žádá, aby byly i v případě dalších budoucích makroregionů podnikány podobné iniciativy, které by sdružovaly veřejné a soukromé činitele a umožňovaly jim podílet se na přípravě makroregionálních strategií;

3.  doporučuje v této souvislosti zintenzívnit zapojení místní komunity tak, že se zavedou nástroje pro širší a cílenější komunikaci a konzultace, mimo jiné prostřednictvím místních sdělovacích prostředků (místní televizní stanice, rozhlas a tištěný a internetový denní tisk); žádá Komisi, aby vytvořila zvláštní internetový portál věnovaný strategii pro Baltské moře, který by fungoval jako fórum pro výměnu zkušeností ohledně současných a budoucích projektů realizovaných vnitrostátními a místními orgány, nevládními organizacemi a dalšími činnými v regionu Baltského moře;

4.  vítá strategii EU 2020, která je v souladu s cíli vytyčenými v rámci strategie pro Baltské moře, a konstatuje, že strategie EU 2020 může fungovat jako účinný rámec pro provádění a posilování strategie pro Baltské moře;

5.  domnívá se, že vytvoření rámce pro spolupráci jako součásti této strategie, který se opírá o zásady integrovaného přístupu, otvírá možnost pro racionálnější a efektivnější využívání finančních prostředků určených na ochranu životního prostředí a rozvoj regionu Baltského moře, jež pocházejí jak z fondů EU, tak vnitrostátních fondů a z různých dalších finančních institucí;

6.  upozorňuje na disproporce v hospodářském vývoji a v oblasti inovace, které v regionu Baltského moře existují, a na nutnost zvýšit potenciál všech oblastí, včetně těch nejrozvinutějších, neboť ty mohou napomoci rozvoji nejvíce znevýhodněných regionů; poukazuje na to, že je třeba podporovat nové oblasti s rozvojovým a inovačním potenciálem a využívat přidanou hodnotu strategie pro Baltské moře a dalších budoucích makroregionálních strategií, a tak dosáhnout nové úrovně synergie, jež povede ke snížení stávajících rozdílů, a v důsledku vytvořit trvalou oblast společného blahobytu s vysokou konkurenceschopností, která je klíčová s ohledem na stárnutí obyvatelstva a nové podoby globalizace;

7.  zdůrazňuje, že ke zvýšení přitažlivosti regionu Baltského moře jakožto hospodářské oblasti je nezbytné rychlé a konzistentní provádění stávajících právních předpisů EU, jejichž záměrem je posilování vnitřního trhu, jako je směrnice o službách;

8.  vyzývá členské státy a regiony, aby k zajištění maximální podpory této strategie využívaly strukturální fondy dostupné pro období 2007–2013, a to zejména na podporu vytváření pracovních příležitostí a hospodářského růstu v oblastech, jež nejvíce zasáhla hospodářská krize, a současně doporučuje, aby byly tam, kde je to opodstatněné, provedeny změny operačních programů v současném programovém období; zdůrazňuje, že k mnohem efektivnějšímu využívání strukturálních fondů a vytváření přidané hodnoty na regionální úrovni by mohlo vést využívání zvláštních charakteristických vlastnosti tohoto regionu;

9.  poukazuje na vážný dopad celosvětové finanční a hospodářské krize na všechny země tohoto regionu, zejména na pobaltské státy; vyzývá všechny zúčastněné subjekty, aby kvůli krizi neoslabovaly svůj závazek plnit strategii EU pro region Baltského moře;

10.  domnívá se, že podmínkou úspěchu strategie a realizace ambiciózních cílů dalších makroregionálních strategií jsou všechny akce prováděné v kontextu sektorových politik teritoriálního rozměru, k nimž patří společná zemědělská politika, politika rybolovu, dopravní politika, politika průmyslu, politika výzkumu a koherentní infrastrukturní politika, a kombinace dostupných prostředků určených k realizaci společně vytyčených cílů v dané oblasti; v této souvislosti je třeba provést přezkum politik z hlediska nových výzev a vytvořit vhodný rámec na úrovni EU a je třeba určit, jak by měl tento rámec souviset se stávajícími vnitrostátními a místními strukturami;

11.  domnívá se, že teritoriální rozměr strategie povede ke konkrétnímu rozvoji myšlenky územní soudržnosti, kterou Lisabonská smlouva staví na stejnou úroveň se hospodářskou a sociální soudržností, a s ohledem na to vyzývá Komisi, aby se zapojila do aktivního dialogu o úloze a vlivu makroregionálních politik EU v období po roce 2013;

12.  vybízí k tomu, aby v zájmu posílení spolupráce mezi zeměmi a regiony byla na základě ustanovení o územní spolupráci vypracována v rámci nastávajícího všeobecného nařízení o strukturálních fondech jednoznačná konkrétní ustanovení, jež budou brát v potaz odlišnou administrativní kulturu a nepovedou k dalšímu administrativnímu zatížení příjemců, a aby byly vypracovány další společné akční strategie, jež by posílily přitažlivost tohoto regionu na evropské i mezinárodní úrovni a v budoucnu mohly sloužit jako vzor přeshraniční spolupráce;

13.  upozorňuje na skutečnost, že strategii pro region Baltského moře je třeba vnímat jako proces, v němž zásady akce a spolupráce podléhají neustálému vývoji, což vede k nutnosti tuto strategii neustále aktualizovat, a že nadřazeným cílem je nalezení optimálních mechanismů, které by mohly být aplikovány na další strategie pro makroregiony; v tomto ohledu klade důraz na význam shromažďování, shrnování a podpory úspěšných iniciativ a jejich výsledků; podporuje plán Komise vytvořit databázi osvědčených postupů, aby je by bylo možné využívat při vytváření budoucích makroregionálních strategií;

14.  domnívá se, že teritoriální spolupráce rozvíjená v rámci strategie pro makroregiony může významně přispět k posílení procesu integrace tím, že se obyvatelé budou více podílet na rozhodovacím procesu a realizaci konkrétních akcí; v tomto kontextu je pro makroregionální strategie doporučována realizace zejména sociálních, hospodářských, vzdělávacích a turistických aspektů; s ohledem na posílení účasti místní občanské společnosti a subsidiarity také považuje za důležité podporovat makroregionální strategie prostřednictvím zakládání evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

15.  zdůrazňuje význam podpory rozvoje kultury, vzdělávání a výzkumu a inovací a vybízí členské státy, aby spolu úzce spolupracovaly zejména v poslední uvedené oblasti; uznává, že v oblasti vzdělávání může mít spolupráce rozhodně velký přínos, nicméně příslušné kompetence by měly zůstat v rukou členských států; v souvislosti s makroregiony doporučuje podpořit strategický přístup a dlouhodobé plánování;

16.  s ohledem na zásadu subsidiarity a vzhledem k obrovskému potenciálu spolupráce na místní a regionální úrovni zdůrazňuje, že je velmi důležité vytvořit efektivní, víceúrovňovou strukturu spolupráce prostřednictvím podpory odvětvových partnerství s pravidelnými setkáními odpovědných tvůrců politik, která posílí sdílenou odpovědnost jednotlivých partnerských subjektů a přitom zachová organizační suverenitu členských států a regionů; v této souvislosti požaduje zlepšení mechanismů přeshraniční spolupráce vytvořených na místní a regionální úrovni a jejich další rozvoj a posílení;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že nový ’makroregionální’ rámec spolupráce vykazuje výrazný přístup ’shora dolů’, jenž dává členským státům rozhodující podíl na jeho rozvoji, a vytváří novou úroveň správy; v rámci tohoto nového modelu spolupráce se musí zajistit, že se přirozené znevýhodnění okrajových regionů přemění v přednosti a příležitosti a že se vývoj těchto regionů stimuluje;

18.  domnívá se, že makroregiony kombinují potenciál optimalizace reakcí na problémy, které se v daném regionu objevují, a efektivního a účinného využívání specifických příležitostí a zdrojů každého regionu;

19.  vyzývá Evropskou komisi, aby analyzovala první výsledky a zkušenosti spojené s realizací strategie pro region Baltského moře, které přispějí ke zmapování možných zdrojů a metod financování makroregionálních strategií a k tomu, aby tato strategie mohla být využita jako příklad pilotního projektu pro další makroregionální strategie a k doložení jejich funkčnosti; zdůrazňuje však, že rozvoj makroregionů je zásadně doplňkový a neměl by se snažit vytlačit z prioritní pozice financování jednotlivých místních a regionálních programů ze strany EU;

20.  konstatuje, že provádění strategie pro region Baltského moře bylo doposud velice pomalé; domnívá se, že prostředky vyčleněné v rozpočtu na rok 2010 mohou být využity na zlepšení provádění této strategie; lituje proto skutečnosti, že tyto prostředky nebyly doposud přiděleny, a připomíná Komisi, že je důležité co nejrychleji přidělit tyto prostředky na účely, které jsou v souladu s cíli strategie pro region Baltského moře.

21.  zdůrazňuje, že v zájmu případných budoucích strategií pro makroregiony musí Evropská komise vyřešit problém vlastních zdrojů, aby dokázala předjímat tyto strategie na základě územních zvláštností dotyčných regionů a poskytovat přitom členským státům nové myšlenky ohledně témat evropského zájmu a podporovat je při vytváření strategií; žádá Evropskou komisi, aby dohlížela na realizaci těchto strategií tím, že bude fungovat jako koordinátor, dále aby přehodnotila nové priority a přidělovala zdroje podle specializovaných potřeb a požadavků na odborné poznatky, a přitom se snažila zabránit tomu, aby se určité činnosti dělaly dvakrát;

22.  vyzývá Evropskou komisi, aby v souvislosti s potřebou vyhotovení střednědobé analýzy realizace strategie pro oblast Baltského moře vypracovala konkrétní nástroje a kritéria hodnocení projektů, které se budou opírat o ukazatele umožňující srovnání;

23.  vyzývá Evropskou komisi, členské státy a své vlastní poslance, aby nalezli odpovědi na následující otázky: jaký charakter mají mít strategie pro makroregiony a jak lze zajistit rovný přístup ke všem z nich (samostatně nebo jako součást politiky soudržnosti), kdo je má provádět a jakým způsobem a z jakých zdrojů by měly pocházet prostředky na jejich financování, aby nedocházelo k zbytečnému multiplikaci a fragmentaci financování z rozpočtu EU, zejména v souvislosti se strategií EU 2020, přezkumem rozpočtu EU a diskusí o budoucnosti politiky soudržnosti;

24.  zdůrazňuje, že evropská přidaná hodnota makroregionů spočívá ve větší spolupráci států a regionů, a z tohoto důvodu evropské programy územní spolupráce na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni představují důležitý prvek při uskutečňování cílů makroregionů; dále navrhuje, aby byla strategie pro region Baltského moře vnímána jako strategie Evropské unie založená na několika politikách EU, která by měla mít vymezený časový rámec a cíle; vzhledem její horizontální povaze by se k ní mohlo přistupovat jako ke strategii pro makroregiony a její koordinace by mohla být spojena s regionální politikou;

25.  domnívá se, že rozvoj rozsáhlých strategií, jako jsou strategie pro makroregiony, by měl obecnější přispět k rozšíření úlohy místní a regionální úrovně při provádění politiky EU;

Vnější dimenze

26.  požaduje, aby se v kontextu strategie pro region Baltského moře a v rámci budoucích makroregionálních strategií zlepšily vztahy mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, zejména pokud jde o provádění rozsáhlých projektů se značnými dopady na životní prostředí; dále vyzývá ke spolupráci mezi EU a třetími zeměmi v zájmu zvýšení bezpečnosti uvnitř regionů a na podporu boje proti přeshraniční kriminalitě;

27.  upozorňuje na potřebu usilovat o větší spolupráci zejména mezi Ruskem a Běloruskem a pobaltskými státy v souvislosti s výstavbou energetické sítě a za tímto účelem více využívat dialogu o otázkách energetiky mezi EU a Ruskem, v důsledku čehož by zároveň vznikla příležitost k zapojení Ruska do strategie pro Baltské moře; očekává, že všichni aktéři kolem Baltského moře podepíší mezinárodní úmluvy, jako je Úmluva z Espoo a Helsinská úmluva, budou se řídit pokyny Helsinské komise (HELCOM) a budou v tomto rámci vzájemně spolupracovat,

28.  vyzývá Komisi, aby zajistila účinnou spolupráci a koordinaci s členskými státy z regionu Baltského moře a s úmluvou HELCOM s cílem zajistit jednoznačné rozdělení úkolů a povinností, pokud jde o provádění akčního plánu pro Baltské moře HELCOM z roku 2007 a výše uvedené strategie a akčního plánu EU, čímž by zajistila účinnou komplexní strategii pro tento region;

29.  zejména poukazuje na status ruské enklávy Kaliningradská oblast, která je obklopena členskými státy EU; zdůrazňuje, že v tomto regionu je třeba stimulovat sociální a hospodářský rozvoj, neboť se může stát ’vstupní branou’ či ’pilotním’ regionem pro užší vztahy mezi EU a Ruskem, do nichž budou zapojeny nevládní organizace, vzdělávací a kulturní instituce a místní a regionální orgány;

30.  domnívá se, že nová dohoda o partnerství a spolupráci s Ruskem by měla zohlednit spolupráci v Pobaltí; vítá úsilí Komise a členských států ležících v tomto regionu o navázání spolupráce s Ruskem v celé řadě oblastí, jako jsou např. dopravní infrastruktura, cestovní ruch, přeshraniční ohrožení zdraví, ochrana životního prostředí a přizpůsobení se změně klimatu, životní prostředí, cla, hraniční kontroly a především spolupráce v oblasti energetiky; domnívá se, že společné oblasti politik EU a Ruska poskytnou v tomto ohledu cenný rámec, a vyzývá Rusko, aby se na této spolupráci podílelo rovnocenným způsobem;

31.  zdůrazňuje, že je třeba snížit závislost tohoto regionu na ruské energii; vítá prohlášení Evropské komise o potřebě lepšího vzájemného propojení členských států v tomto regionu a větší diverzifikace dodávek energie; v tomto ohledu žádá, aby bylo více podpořeno vybudování terminálů pro zkapalněný zemní plyn;

32.  domnívá se, že k dosažení účinné ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti by se měly uzavřít dohody se státy mimo EU, které jsou součástí funkčních oblastí zainteresovaných ve strategiích, aby mohly sdílet tytéž hodnoty, práva a povinnosti zakotvené v příslušných právních předpisech Evropské unie;

33.  domnívá se, že spolupráce v regionu Baltského moře by měla být jednou z priorit a měla by probíhat na nejvyšší politické úrovni představitelů států a vlád, neboť je nezbytně nutná k podpoře další spolupráce mezi pobaltskými zeměmi a k tomu, aby se zajistilo uskutečnění politických cílů; očekává, že bude svědkem pravidelných setkání mezi vrcholnými představiteli států baltského regionu, v jejichž rámci se bude usilovat o dosažení těchto cílů;

Environmentální a energetické aspekty

34.  zdůrazňuje, že u projektů energetické infrastruktury (tj. projektů ve výstavbě i budoucích projektů) je nutné vypracovávat posouzení dopadu, s přihlédnutím zejména k mezinárodním úmluvám; žádá Evropskou komisi, aby vypracovala vhodný plán reakce na technické nehody a možné katastrofy, přičemž rovněž stanoví způsob, jak tyto události řešit z hospodářského hlediska; zdůrazňuje, že napříště bude třeba stejně postupovat u všech projektů, aby nedocházelo k ohrožení bezpečnosti, životního prostředí a podmínek lodní dopravy pobaltských zemí zapojených do jiných budoucích makroregionálních strategií, domnívá se, že je v zájmu udržitelného rozvoje a ekologického růstu, aby bylo dosaženo silné ochrany životního prostředí ve všech makroregionech a zajištěno nestranné posuzování hledisek ochrany životního prostředí, cestování a jiných aspektů;

35.  zdůrazňuje, že je třeba založit středisko pro sledování vlivů na životní prostředí pro Baltské moře, systém včasného varování pro případ nehod a závažného přeshraničního znečištění a zavést pro takové situace společnou akční skupinu;

36.  zdůrazňuje strategický význam regionu Baltského moře pro rozvoj společných projektů energetické infrastruktury, které zlepšují diverzifikaci výroby a distribuce energie, se zvláštním důrazem na projekty obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná energie (na pevnině nebo na moři), geotermální energie nebo bioplyn za použití biopaliv dostupných v regionu;

37.  upozorňuje na účinnou spolupráci v odvětví energetiky a klimatu, která již probíhá mezi Radou baltských států a Severskou radou v souvislosti se Severní dimenzí;

38.  zdůrazňuje, že s ohledem na chystané rozšíření jaderné energetiky v pobaltském regionu musí země EU dodržovat nejpřísnější bezpečnostní a ekologické normy a Evropská komise musí sledovat a kontrolovat, zda se tímto přístupem a mezinárodními úmluvami řídí i sousední země, zejména ty, které plánují stavbu jaderných elektráren v blízkosti vnějších hranic EU;

39.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se EU a její členské státy ležící u Baltské moře začaly zabývat vážnými problémy v oblasti životního prostředí, které mají dopad na tento region, z nichž mezi nejdůležitější patří eutrofizace, vliv nebezpečných látek uložených na mořském dnu a ohrožení vodní biologické rozmanitosti s přihlédnutím zejména k ohroženým populacím ryb; znovu poukazuje na skutečnost, že Baltské moře je jednou z nejvíce znečištěných mořských ploch na světě;

40.  zdůrazňuje, že je potřeba zavést metodu společnou pro všechny členské státy, na jejímž základě se budou vypracovávat seznamy zdrojů znečištění a plány na jejich postupné odstranění;

41.  vítá proto začlenění udržitelnosti životního prostředí jakožto hlavního pilíře strategie EU pro region Baltského moře a doprovodného akčního plánu;

42.  domnívá se, že jednou z hlavních překážek, která brání dosažení cílů strategie pro oblast Baltského moře, je nedostatečná soudržnost s ostatními oblastmi politiky EU, jako je SZP, která je příčinou další eutrofizace, a společná rybářská politika (SRP), která není udržitelná, pokud jde o ochranu životního prostředí; domnívá se, že reformy SZP a SRP musí být prováděny takovým způsobem, aby přispívaly k dosažení cílů udržitelné ochrany životního prostředí v oblasti Baltského moře;

Aspekty dopravy a cestovního ruchu

43.  zdůrazňuje, že je prioritou vytvořit účinnou a ekologickou dopravní a komunikační síť – námořní, kontinentální a vnitrozemskou (v níž námořní síť bude mít hlavní úlohu při přepravě zboží) –, jež bude schopna předjímat a rychle reagovat na stávající a budoucí problémy, a to s ohledem na ustanovení aktualizovaného znění dokumentu Natura 2000 a se zvláštním důrazem na spojení regionu Baltského moře s jinými evropskými regiony prostřednictvím baltsko-jaderského koridoru a Středoevropského dopravního koridoru;

44.  domnívá se, že lepší propojení zahrnující všechny typy dopravy zásadním způsobem přispěje k rozvoji robustnější a soudržnější ekonomiky v pobaltském regionu;

45.  zdůrazňuje specifickou situaci pobaltských států, které jsou do značné míry odříznuté od evropských dopravních sítí, a domnívá se, že by tato strategie měla mimo jiné pomoci vyřešit nedostatečnou infrastrukturu a dostupnost, dále nízkou interoperabilitu mezi různými vnitrostátními dopravními sítěmi z důvodu různých technických systémů a administrativních bariér, s cílem vyvinout komplexní multimodální dopravní systém po celém regionu Baltského moře;

46.  zdůrazňuje, že je důležité pobaltský region úžeji začlenit do prioritních os v rámci sítě TEN-T, zejména pokud jde o mořské dálnice (TEN-T 21), prodloužení a zlepšení železniční osy z Berlína na pobřeží Baltského moře (TEN-T 1) a její propojení s námořní trasou vedoucí z Rostocku do Dánska, a urychlit modernizaci širší využívání železniční osy ’Rail Baltica’ (TEN-T 27); dále upozorňuje na to, že je třeba dokončit propojení pobaltského regionu s ostatními evropskými regiony prostřednictvím baltsko-jaderského koridoru;

47.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit dopravní kapacitu v pobaltském regionu směrem na východ, především s cílem posílit interoperabilitu zejména v železniční dopravě, a urychlit nákladní přepravu na hranicích Evropské unie;

48.  je přesvědčen, že prioritním úkolem by mělo být propojení přístavů s vnitrozemskými regiony, a to i po vnitrozemských vodních cestách, aby se zajistilo, že všechny oblasti pobaltského regionu budou moci těžit z rozvoje námořní nákladní dopravy;

49.  v této souvislosti zdůrazňuje potřebu účinné přeshraniční koordinace a spolupráce mezi železnicí, námořními přístavy, vnitrozemskými přístavy, vnitrozemskými terminály a logistickými centry s cílem vyvinout udržitelnější intermodální dopravní systém;

50.  zdůrazňuje význam pobaltské námořní dopravy na krátké vzdálenosti a skutečnost, že přispívá k fungování efektivní dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí; upozorňuje, že je třeba zajistit konkurenceschopnost těchto námořních dopravních linek na krátké vzdálenosti, má-li se efektivně využít možností nabízených mořem; považuje z tohoto důvodu za nezbytné, aby Komise co nejdříve, nejpozději však na konci roku 2010, Evropskému parlamentu předložila hodnocení dopadů přepracované přílohy VI úmluvy MARPOL, která od roku 2015 zavádí mezní hodnotu síry v lodních palivech ve výši 0,1 %, v oblastech Severního a Baltského moře monitorovaných z hlediska emisí síry;

51.  vítá skutečnost, že Komise do akčního plánu zahrnula cíl učinit z Baltského moře vzorový region s čistou námořní dopravou a zajistit mu světové prvenství, pokud jde o námořní bezpečnost; považuje tyto cíle za velmi důležité pro udržení a posílení potenciálu, který má tento region v oblasti cestovního ruchu;

52.  uznává, že k dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí konkrétní opatření, k nimž patří i náležité zapojení lodivodů nebo prokazatelně zkušených námořníků v nejproblematičtějších průlivech a přístavech a zavedení spolehlivých systémů financování výzkumu a vývoje udržitelného provozu lodí;

53.  uznává výjimečnost geografické polohy pobaltského regionu, která vytváří možnosti pro aktivnější rozvíjení vztahů s EU i s jejími sousedními státy, a dále zdůrazňuje význam cestovního ruchu pro rozmach místního hospodářství; vítá prohlášení přijaté na druhém pobaltském fóru cestovního ruchu, v němž jsou zmíněny společné propagační aktivity, úsilí o nalezení nových mezinárodních trhů a rozvoj infrastruktury;

54.  zdůrazňuje jedinečnou příležitost k provozování udržitelného cestovního ruchu, který nabízejí hanzovní města v pobaltském regionu; dále podporuje propagaci přeshraniční cyklistické turistiky, která je všestranně výhodná pro životní prostředí i pro malé a střední podniky;

55.  domnívá se, že velký potenciál pro rozvoj profilu regionu jako turistické destinace skýtají oblasti, jako je turistika za účelem provozování vodních sportů, wellness a lázeňských pobytů, kulturní dědictví a krajina; zdůrazňuje proto potřebu chránit přírodní pobřežní oblasti, krajinu a kulturní dědictví jako zdroj zajištění udržitelného hospodářství v regionu Baltského moře v budoucnosti;

56.  domnívá se, že zlepšení dopravních spojení a eliminace problémových míst jsou neméně důležité, a konstatuje, že tato strategie by mohla vyřešit problémy, ke kterým dochází při přechodu východních hranic EU s Ruskou federací a které způsobují dlouhé fronty kamionů a ohrožují životní prostředí, společenskou harmonii, bezpečnost silničního provozu a bezpečnost řidičů, aby se v celém pobaltském regionu zajistil hladký pohyb zboží.

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vládám Ruské federace, Běloruska a Norska.

(1) Úř. věst. C 294E, 3.12.2009, s. 3.
(2) Úř. věst. C 314E, 21.12.2006, s. 330.

Poslední aktualizace: 27. května 2011Právní upozornění