Evropský parlament ,

–  s ohledem na svá četná předcházející usnesení o Zimbabwe, z nichž poslední bylo přijato dne 8. července 2010(1) ,

–  s ohledem na článek 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, článek 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 27 odst. 3 Úmluvy OSN o právech dítěte, čl. 14 odst. 2 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a čl. 7 odst. 1 písm. d) a čl. 7 odst. 2 písm. d) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na postoj Rady 2010/92/SZBP(2) ze dne 15. února 2010, kterým se do 20. února 2011 obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe uložená společným postojem 2004/161/SZBP(3) , a na nařízení Komise (ES) č. 1226/2008(4) ze dne 8. prosince 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci o Zimbabwe ze dne 22. února 2010 a na závěry 10. politického dialogu ministrů EU a Jihoafrické republiky o Zimbabwe, který se konal dne 11. května 2010,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, již Zimbabwe ratifikovala,

–  s ohledem na zprávu zvláštní vyslankyně generálního tajemníka OSN pro lidská sídla Anny Tibajukové z července 2005,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství uzavřenou mezi EU a zeměmi AKT (dohodu z Cotonou), která byla podepsána dne 23. června 2000,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že až 20 000 osob žijících v neoficiální osadě známé pod názvem Hatcliffe Extension a nacházející se v blízkosti města Harare je ohroženo nuceným vystěhováním, neboť nejsou schopny platit neúměrně vysoké poplatky za prodloužení nájemních smluv, jež úřady požadují,

B.  vzhledem k tomu, že vláda Zimbabwe požaduje za prodloužení nájemní smlouvy poplatky ve výši až 140 USD, přičemž tyto poplatky ani proces prodloužení s obyvateli nebyly projednány, což má za následek neúměrně krátkou lhůtu na prodloužení nájemní smlouvy nebo nucené vystěhování; připomíná, že nedostatek ubytovacích kapacit pro osoby s nízkými příjmy vede k tomu, že ve dvorech stávajících domů jsou budována další přístřeší nebo jsou stávající domy přistavovány, což je ve zjevném rozporu se stavebními předpisy,

C.  vzhledem k tomu, že obyvatelé osady Hatcliffe Extension patří k nejchudším lidem v Zimbabwe, zemi, jejíž příjem na hlavu činí méně než 100 USD a chronická nezaměstnanost se zde pohybuje kolem 90 %; vzhledem k tomu, že tyto případy nuceného vystěhování rovněž likvidují neoficiální pracovní místa, a rodiny tak přicházejí o stálý příjem,

D.  vzhledem k tomu, že většině obyvatel byly pozemky přiděleny poté, co je úřady v roce 2005 nuceně vystěhovaly v rámci státního programu hromadného nuceného vystěhování s názvem operace Murambatsvina, během níž o své domovy a živobytí přišlo přibližně 700 000 osob,

E.  vzhledem k tomu, že operace Garikai, jejímž cílem bylo postarat se o oběti vystěhování, naprosto nesplnila své poslání, kterým byla náprava závažného porušení práva na vhodné bydlení, k němuž došlo v rámci operace Murambatsvina,

F.  vzhledem k tomu, že pět let po případech hromadného nuceného vystěhování přežívají obyvatelé osad vybudovaných v rámci operace Garikai v nuzných podmínkách, aniž by měli přístup k základním službám,

G.  vzhledem k tomu, že přemrštěné nájemné není vymáháno pouze v Hatcliffe a že obyvatelé jiných neoficiálních osad po celé zemi jsou rovněž ohroženi nuceným vystěhováním se souhlasem státu,

H.  vzhledem k tomu, že již tak otřesná humanitární, politická a ekonomická situace v Zimbabwe se nadále zhoršuje, přičemž miliony Zimbabwanů jsou trvaly ohroženy hladomorem a přežívají jen díky potravinové pomoci v zemi, která se vyznačuje čtvrtou nejvyšší mírou výskytu HIV na světě, nedostatkem pohonných hmot a nejprudším růstem dětské úmrtnosti,

1.  žádá okamžité ukončení hromadného vystěhovávání obyvatel v Zimbabwe a trvá na zajištění neomezeného přístupu pro podpůrné a humanitární organizace, aby mohly pomoci ohroženým a dalším vnitřně vysídleným osobám;

2.  vyzývá vládu Zimbabwe, aby okamžitě zrušila svévolně vymáhané poplatky za obnovení nájemních smluv, na jejichž zaplacení obyvatelé jednoduše nemají prostředky; v této souvislosti trvá na tom, aby úřady Zimbabwe upustily od uplatňování zákonů o územním plánování, s nimiž jsou spojeny případy nuceného vystěhování, za účelem politických zisků určité strany, jak tomu bylo v roce 2005 v případě kampaně k operaci Murambatsvina; vyzývá proto vládu Zimbabwe, aby ve spolupráci se všemi oběťmi nuceného vystěhování vypracovala politiku v oblasti bydlení, která uspokojí potřeby obyvatel;

3.  připomíná vládě Zimbabwe její povinnost vyplývající z mezinárodních úmluv zajistit vhodné bydlení pro všechny osoby s nízkým příjmem, které byly nuceně vystěhovány ze svých domovů, a zaručit právo na život, bezpečí a potravu a poskytovat ochranu svým občanům před spirálou nejistoty a dalšího násilí tím, že zajistí bezpečnost držby a dostupné plány pro platbu nájemného, mj. využitím příjmů z těžby nerostných surovin, aby uspokojila potřeby svého obyvatelstva;

4.  navrhuje, aby vláda Zimbabwe provedla posouzení materiálních a sociálních ztrát v důsledku operace Murambatsvina a jiných případů nuceného vystěhování za účelem odškodnění všech osob, které ztratily své domovy, živobytí a sociální sítě, včetně těch osob, které žijí na diamantových polích v Marange či v jejich blízkosti, a vyzývá ji, aby předtím, než přijme jakékoliv rozhodnutí, vedla konzultace s místními komunitami;

5.  trvá na tom, aby vláda Zimbabwe přezkoumala a pozměnila operaci Garikai a vedla přitom skutečně konzultace s osobami, které přežily operaci Murambatsvina, s cílem vyřešit otázku bydlení všech těchto osob;

6.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že toto hromadné vystěhovávání ještě více ohrozí snahy Zimbabwe o splnění rozvojových cílů tisíciletí, v čemž Zimbabwe již tak výrazně zaostává;

7.  připomíná že úspěšnost boje proti HIV/AIDS a úmrtnosti matek oslabují nevhodné vládní postupy, jako je program násilného vystěhování, který narušil přístup k základní zdravotní péči a základnímu vzdělání;

8.  vyzývá Jihoafrickou republiku a Společenství pro rozvoj jižní Afriky (SADC), aby ve svém vlastním zájmu i v zájmu Zimbabwe a širšího regionu jižní Afriky aktivně přijaly další opatření a podpořily opětovné nastolení demokracie v Zimbabwe a dodržování zásad právního státu a lidských práv zimbabwského lidu; konstatuje, že Robert Mugabe a jeho blízcí přívrženci i nadále velkou měrou brání procesu politické a hospodářské obnovy a usmíření v Zimbabwe a rozkrádají jeho hospodářské zdroje pro vlastní prospěch;

9.  zdůrazňuje význam dialogu mezi Evropskou unií a Zimbabwe a vítá pokrok, kterého bylo v tomto směru dosaženo;

10.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám členských států a kandidátských zemí, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům Zimbabwe a Jihoafrické republiky, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění EU-AKT, orgánům Africké unie včetně panafrického parlamentu, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi SADC a generálnímu tajemníkovi Společenství.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0288. (2) Úř. věst. L 41, 16.2.2010, s. 6. (3) Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 66. (4) Úř. věst. L 331, 10.12.2008, s. 11.