Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2006 nazvané „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006)0545),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 nazvané „20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané „Energetická účinnost: plnění 20% cílové hodnoty“ (KOM(2008)0772),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001), na které navázalo sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané „Druhý strategický přezkum energetické politiky – akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“, a související dokumenty (KOM(2008)0781),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Evropský program oživení energetiky)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (směrnice o energetických službách)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy(8),

–  s ohledem na hodnotící dokument Komise ze dne 7. května 2010 nazvaný „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“,

–  s ohledem na nezávislou studii nazvanou „Zdanění služebních vozidel – dotace, prosperita a ekonomika“ vypracovanou na žádost Komise(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 o druhém strategickém přezkumu energetické politiky(10),

–  s ohledem na čl. 170 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie přispívá ke zřizování a k rozvoji transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství(11),

–  s ohledem na čl. 34 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie týkající se boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě, jenž stanoví, že Unie zajistí důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky,

–  s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0331/2010),

A.  vzhledem k tomu, že energetická účinnost a úspory energie představují nákladově nejúčinnější a nejrychlejší způsob snižování CO2 a zlepšování zabezpečení dodávek, vzhledem k tomu, že energetickou chudobu lze strategicky řešit prostřednictvím vysoké energetické účinnosti budov a spotřebičů; vzhledem k tomu, že energetická účinnost je klíčovou prioritou strategie Evropa 2020 a energetické strategie pro Evropu 2011–2020, a vzhledem k tomu, že zdroje veřejných institucí v současné době neodpovídají stanoveným cílům,

B.  vzhledem k tomu, že úspory energie jsou klíčovým předpokladem pro lepší zabezpečení dodávek – např. dosažení 20% úspory energie by ušetřilo tolik energie, kolik je schopno dopravit 15 plynovodů Nabucco,

C.  vzhledem k tomu, že úspory energie mohou přinést vedle významných ekonomických výhod pro konečné uživatele a celé hospodářství také výhody v sociální oblasti, včetně vytvoření až 1 milionu pracovních míst do roku 2020; vzhledem k tomu, že objem energie dovážené do EU narůstá a v roce 2007 měl hodnotu 332 miliard EUR, a vzhledem k tomu, že podle údajů Komise mohou roční energetické úspory dosáhnout částky až 1 000 EUR na jednu domácnost, přičemž tyto prostředky by byly opětovně investovány v jiné hospodářské oblasti, a že úspěšné dosažení vytýčené energetické účinnosti by pro EU mohlo znamenat úspory ve výši přibližně 100 miliard EUR a snížení emisí téměř o 800 milionů tun ročně, vzhledem k tomu, že politika energetických úspor a politika energetické účinnosti tedy představují řešení energetické chudoby,

D.  vzhledem k tomu, že budoucí vývoj cen energie bude motivovat jednotlivé spotřebitele ke snížení spotřeby energie, a významného zlepšení v oblasti energetické účinnosti lze tedy dosáhnout tím, že budou prosazovány účinnější společné infrastruktury v budovách, systémech vytápění a v odvětví dopravy, kde je jinak rozhodování, které vede k lepšímu využití energie, mimo kontrolu a vliv jednotlivců či firem,

E.  vzhledem k tomu, že z akademických poznatků jednoznačně vyplývá, že má-li být do roku 2020 dosaženo plánovaného 20% zlepšení v oblasti energetické účinnosti, je třeba zintenzivnit úsilí na regionální i místní úrovni, neboť při stávajícím tempu by do roku 2020 bylo tohoto cíle dosaženo jen asi z poloviny, třebaže postupy a technologie k jeho dosažení jsou k dispozici již nyní,

F.  vzhledem k tomu, že ačkoli bylo na úrovni EU a na úrovni členských států zavedeno mnoho legislativních opatření v zájmu dosažení energetických úspor, ne všechny přinášejí požadované výsledky,

G.  vzhledem k tomu, že doba návratnosti investic do energetické účinnosti je v porovnání s jinými investicemi relativně krátká a že investice mají potenciál vytvářet ve venkovských i městských oblastech významný počet nových pracovních míst, přičemž většinu těchto pracovních činností, zejména ve stavebnictví a v malých a středních podnicích, nelze zabezpečit prostřednictvím externích dodavatelů, avšak má-li toho být dosaženo, je nutné zvýšit povědomí veřejnosti a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků,

H.  vzhledem k tomu, že využívání veřejných prostředků pro revolvingové finanční nástroje za účelem poskytování finančních pobídek pro opatření v oblasti energetické účinnosti má v době rozpočtových omezení tu výhodu, že umožňuje většinu těchto prostředků dlouhodobě zachovat,

I.  vzhledem k tomu, že významnou příčinou zvýšené spotřeby energie je poptávka a že je skutečně třeba zabývat se tržními a regulačními překážkami, které brání většímu zastoupení energeticky účinných výrobků na trhu a výraznější podpoře jejich používání, s cílem odstranit vazbu mezi spotřebou energie a hospodářským růstem,

J.  vzhledem k tomu, že plnému využití příležitostí k dosažení energetických úspor stojí v cestě řada překážek, mezi nimi také náklady spojené s počáteční investicí a nedostatek vhodných finančních prostředků, nízká informovanost, rozdělení pobídek mezi majitele a nájemníky a nejednoznačnost ohledně toho, kdo je za zajištění energetických úspor odpovědný,

K.  vzhledem k tomu, že v dalších prioritních oblastech, jako jsou energie z obnovitelných zdrojů a kvalita ovzduší, byly předloženy závazné cíle s cílem zajistit motivaci, odpovědnost a konkrétní zaměření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, které jsou nezbytné k tomu, aby byla zaručena dostatečná ambicióznost konkrétních politik a odhodlanost tyto politiky naplňovat,

L.  vzhledem k tomu, že pokroku v oblasti energetických úspor brání nedostatečná odpovědnost a malá odhodlanost dosáhnout cíle 20 %,

M.  vzhledem k tomu, že budovy zodpovídají zhruba za 40 % spotřebované energie a přibližně za 36 % emisí skleníkových plynů v EU, a vzhledem k tomu, že stavební činnost představuje s cca 12% podílem na HDP EU významnou součást hospodářství Unie; vzhledem k tomu, že počet rekonstrukcí stávajících budov je příliš nízký, a vzhledem k tomu, že stále ještě nebyla zavedena odpovídající opatření ke snížení spotřeby energie u těchto budov; vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo politických cílů v oblasti klimatu a energetiky, které si EU stanovila pro roky 2020 a 2050, je nutné zvýšit počet i rozsah rekonstrukcí u stávajících budov, což by mohlo vést k vytvoření významného počtu pracovních míst a zásadně tak přispět k hospodářskému oživení EU, a vzhledem k tomu, že jsou již k dispozici energeticky účinná řešení pro obvodové pláště a technické systémy a instalace, jež mohou být použita u stávajících i nových budov a přinést významné úspory energie,

N.  vzhledem k tomu, že domácnosti nejsou připraveny na změnu klimatu: ve všech zemích existují domácnosti, které nejsou v letních měsících dostatečně chladné, a také existují domácnosti, které nejsou v zimních měsících řádně vytápěny (více než 15 % v Itálii, Lotyšsku, Polsku a na Kypru a 50 % v Portugalsku), přičemž v zemích jako Kypr a Itálie nejsou domy připravené na studenou zimu,

O.  vzhledem k tomu, že průmyslové elektrické motory spotřebují 30–40 % elektrické energie vyrobené na světě, a vzhledem k tomu, že patřičná optimalizace příslušných motorových systémů, za využití regulace rychlosti a dalších metod, může vést k 30% až 60% úspoře spotřebované energie,

P.  vzhledem k tomu, že 50 až 125 milionů Evropanů se potýká s energetickou chudobou, přičemž jejich počet se může v závislosti na hospodářské krizi a růstu cen energií dále zvyšovat; vzhledem k tomu, že příčiny energetické chudoby jsou ve všech zemích EU stejné, a sice nízký příjem domácnosti spolu s nedostatečnými normami pro vytápění a izolaci a příliš vysokými cenami energií; vzhledem k tomu, že strategickým řešením energetické chudoby je politika energetických úspor a politika energetické účinnosti,

Q.  vzhledem k tomu, že doprava je zodpovědná za téměř 30 % celkových emisí skleníkových plynů v Evropě a že přechod od vozidel poháněných tradičními fosilními palivy k vozidlům poháněným energií z obnovitelných zdrojů by přispěl k výraznému snížení CO2 a představoval možnost ukládat energii, díky čemuž by se energetické sítě byly schopny vyrovnat s nestabilní výrobou energie z obnovitelných zdrojů,

R.  vzhledem k tomu, že 69 % bytového fondu v Evropě je obydleno majiteli a 17 % je pronajato pro soukromé účely, především majiteli, kteří jsou fyzickými osobami, a vzhledem k tomu, že soukromé bydlení se potýká s finančními omezeními, pokud jde o rekonstrukce zaměřené na úspory energie,

S.  vzhledem k tomu, že současná hospodářská krize by mohla urychlit přechod k nízkouhlíkové a energeticky účinné ekonomice a podpořit změnu v chování občanů, pokud jde o spotřebu energie,

T.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se vyvíjely a uváděly na trh nové, špičkové energetické technologie, které umožní udržitelnou výrobu energie a její účinnější využití,

U.  vzhledem k tomu, že závazného cíle v podobě 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie do roku 2020 bude dosaženo pouze tehdy, budou-li přijata opatření týkající se stávajících budov,

V.  vzhledem k tomu, že evropské podniky dosáhly značného úspěchu v oblasti snížení svých emisí skleníkových plynů a – což je ještě důležitější – v oblasti inovativních produktů a řešení, jež umožňují snížení emisí v celé evropské společnosti a na celém světě,

W.  vzhledem k tomu, že cílem musí být zachování konkurenceschopnosti evropských podniků s vysokou spotřebou energie, které čelí celosvětové konkurenci,

Soulad se stávajícími právními předpisy a jejich uplatňování

1.  vyzývá členské státy, místní úřady, a zejména Komisi, aby energetické účinnosti věnovaly takovou pozornost, jakou si zaslouží, a aby zajistily takové zdroje (personální a finanční), které odpovídají jejich ambicím;

2.  zdůrazňuje, že energetická účinnost by měla být začleněna do všech relevantních oblastí politiky, včetně oblasti financování, regionálního a městského rozvoje, dopravy, zemědělství, průmyslu a vzdělání;

3.  vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu před energetickým summitem, který se koná 4. února 2011, předložila v rámci svého revidovaného akčního plánu pro energetickou účinnost hodnocení uplatňování stávajících právních předpisů; domnívá se, že na základě výsledku tohoto hodnocení by měla být do akčního plánu pro energetickou účinnost začleněna opatření, jež Komise navrhne za účelem překlenutí mezery, která brání dosažení celkového cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020, například individuální cíle energetické účinnosti, které odpovídají alespoň 20% zlepšení v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 na úrovni EU a které zohledňují relativní výchozí pozici a podmínky jednotlivých členských států, stejně jako nutnost předem schválit vnitrostátní akční plány pro energetickou účinnost; domnívá se, že tato dodatečná opatření by měla být spravedlivá a měřitelná a měla by mít účinný a přímý vliv na dosahování cílů v rámci vnitrostátních plánů pro energetickou účinnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na společné metodice pro měření vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti a pro sledování pokroku při dosahování těchto cílů;

4.  přikládá velký význam plánování na evropské úrovni; energetické účinnosti je zapotřebí věnovat náležitou pozornost v akčním plánu pro energetiku na období 2011–2020; nový evropský akční plán pro energetickou účinnost by měl být předložen co nejdříve a energetická účinnost by měla hrát důležitou úlohu v budoucím plánu pro dosažení systému a hospodářství s nízkými emisemi uhlíku do roku 2050;

5.  vyzývá EU, aby stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2020 20% zlepšení v oblasti energetické účinnosti a pokročila tak směrem k udržitelnému a zelenému hospodářství;

6.  domnívá se, že akční plán pro energetickou účinnost by měl být ambiciózní a soustředit se na celý řetězec energetických dodávek a že by měl kriticky zhodnotit pokrok dosažený prostřednictvím všech opatření obsažených v akčním plánu z roku 2006, zajistit důraznější uplatňování opatření pro energetickou účinnost podle akčního plánu z roku 2006, která stále probíhají, a zahrnovat další, nákladově efektivní opatření a náležité zásady v souladu s kritérii subsidiarity a proporcionality, jež jsou nezbytné pro dosažení cíle stanoveného pro rok 2020;

7.  vyzývá Komisi, aby nový akční plán pro energetickou účinnost vypracovala při zohlednění potřeb spotřebitelů energie vyžadujících zvláštní ochranu; poukazuje na to, že spotřebitelé energie by ze zlepšení v oblasti energetické účinnosti měli největší prospěch, avšak scházejí jim prostředky na nezbytné investice; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření a účinné politiky, jako například vnitrostátní akční plány či cílená sociální opatření, s cílem snížit míru energetické chudoby a aby pravidelně podávaly zprávy o své činnosti za účelem řešení tohoto problému; vítá skutečnost, že Rada pro energetiku se problémem energetické chudoby zabývá, a podporuje v tomto ohledu úsilí belgického předsednictví; žádá Komisi, aby se energetické chudobě věnovala ve všech energetických politikách;

8.  žádá, aby byla v roce 2011 provedena revize směrnice o energetických službách, jejíž součástí bude rozšíření časového rámce do roku 2020, kritické posouzení vnitrostátních akčních plánů pro energetickou účinnost a jejich provádění, včetně společných pravidel pro předkládání zpráv obsahujících závazné minimální informace např. o veškerých příslušných politikách v oblasti energetické účinnosti, včetně měkkých a podpůrných nástrojů, jako je financování, a dále hodnocení a klasifikace činnosti členských států, stejně jako sloučení požadavků na předkládání zpráv ze směrnice o energetických službách, používání energetických štítků a ekodesignu ve vhodných případech, ukáže-li se, že se tak sníží zátěž členských států;

9.  naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně zavedly účinný dozor nad trhem a programy pro kontrolu dodržování směrnice 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, směrnice 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku a nařízení (ES) č. 1222/2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, a vyzývá Komisi, aby provádění těchto programů usnadňovala a sledovala a v případě potřeby zahájila řízení pro nesplnění povinnosti;

10.  je si vědom problémů spojených s dozorem nad trhem, jenž spadá do příslušnosti členských států, i jeho významu a doporučuje, aby Komise napomáhala spolupráci a sdílení informací mezi členskými státy, a to zejména tak, že vytvoří otevřenou databázi EU s výsledky testů a s nevyhovujícími výrobky zjištěnými v členských státech a že podnikne kroky, které zajistí urychlené stažení nevyhovujícího výrobku zjištěného v jednom členském státě z trhu ve všech 27 členských státech;

11.  v návaznosti na vstup revidované směrnice o energetických štítcích v platnost vybízí Komisi, aby před vypršením lhůty stanovené v této směrnici, tedy do roku 2014, posoudila dopad nové úpravy energetických štítků a povinných odkazů na systém energetických štítků v reklamách na chování spotřebitelů a aby v případě potřeby přijala další opatření ke zvýšení jejich účinnosti;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly opatření zaměřená na zvýšení informovanosti a zlepšení know-how v oblasti energetické účinnosti u všech zúčastněných stran a všech aktérů z řad profesionálů ve všech fázích (posouzení stávající energetické náročnosti, navržení a provádění řešení pro zlepšení energetické účinnosti, energeticky účinný provoz a údržba);

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly účinnost legislativních opatření zaměřených na energetické úspory a zlepšování energetické účinnosti;

14.  domnívá se, že dlouhodobé dohody s průmyslovým sektorem zajistí vysokou míru dodržování požadavků na energetickou účinnost, a mohou tak vést ke zlepšení energetické účinnosti o 2 % ročně;

Energetická infrastruktura (výroba a přenos)

15.  domnívá se, že je nutné důrazněji se zaměřit na systémové inovace, jako jsou inteligentní sítě (elektrické, ale i sítě pro vytápění a chlazení), inteligentní měření, plynovodní sítě zahrnující bioplyn a skladování energie, které mohou energetickou účinnost podpořit tím, že sníží zatížení, omezí výpadky sítě, usnadní začlenění technologií pro energii z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizované výroby, omezí požadavky na vytváření rezerv a povedou k větším a flexibilnějším skladovacím kapacitám; žádá zajištění toho, aby spravedlivý podíl na těchto ziscích připadl konečným odběratelům;

16.  zdůrazňuje, že sítě pro dálkové vytápění a chlazení přispívají k dosažení energeticky účinného hospodářství do roku 2050, a poukazuje na to, že je zapotřebí explicitní a komplexní strategie pro výrobu a využívání tepelné energie (průmyslové teplo, vytápění domácností, chlazení), včetně metody směrných hodnot pro jednotlivá paliva u sítí dálkového vytápění a chlazení, která bude založena na synergiích mezi odvětvími; vyzývá Komisi, aby provedla šetření v oblasti zlepšování účinnosti; podtrhuje, že tyto sítě musí být otevřeny konkurenci; konstatuje, že zlepšení energetické účinnosti bytového fondu povede k omezení poptávky po teple, což je třeba zohlednit při posuzování kapacity dálkového vytápění;

17.  zdůrazňuje význam energetické účinnosti na straně nabídky; upozorňuje na to, že k energetickým ztrátám výrazně přispívá přenos a distribuce (zejména v generátorech a transformátorech, ale také v důsledku nadměrného odporu při přenosu) a že významný zdroj úspor představuje zkrácení nadměrně dlouhé sítě konverzních zařízení pro přeměnu jednoho druhu energie v jiný; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát při zabezpečování dodávek energie a snižování ztrát malé výrobní jednotky a decentralizovaná a diverzifikovaná výroba energie; domnívá se, že by měly být vytvořeny pobídky zaměřené na zlepšení infrastruktury, a žádá Komisi, aby předložila návrhy, které umožní získat prospěch z dosud nevyužitého potenciálu k dosažení úspor, mimo jiné zavedením zpráv o udržitelnosti pro elektrárny a přijetím opatření, jež usnadní dodatečné vybavování a modernizaci elektráren;

18.  zdůrazňuje skutečnost, že vedle energetické účinnosti u zdroje (tedy v rámci primární výroby energie) by mělo být považováno za prioritu omezování ztrát (elektrické) energie během přenosu v soustavě; směřování k systému decentralizovanější výroby by snížilo přepravní vzdálenosti, a tak i související energetické ztráty;

19.  naléhavě vyzývá (petro)chemický průmysl v celé EU k lepšímu energetickému využití spalování odpadních plynů;

20.  domnívá se, že je nutné více se zaměřit na zvýšení celkové účinnosti energetického systému, zejména na snížení tepelných ztrát; žádá proto, aby byla v rámci pracovního programu na rok 2011 provedena revize směrnice o kombinované výrobě tepla a elektřiny (kogeneraci) za účelem podpory vysoce účinné kogenerace, kogenerace v malém měřítku, využití odpadního tepla z průmyslu a dálkového vytápění a chlazení prostřednictvím toho, že budou členské státy podněcovány, aby vytvořily stabilní a příznivý regulační rámec tak, že zavedou integrované plánování poptávky po teplu/chlazení a elektrické energii, a prostřednictvím toho, že Komise zváží prioritní přístup kogenerace k elektrické soustavě, využití průmyslového tepla a podpoří využití vysoce účinné kogenerace, kogenerace v malém měřítku a dálkového vytápění v budovách a udržitelné financování kogenerace, např. povzbuzením členských států k tomu, aby zavedly finanční pobídky;

21.  vyzdvihuje význam sítě pro distribuovanou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny či kombinovanou výrobu tepla, elektřiny a chlazení, která v praxi umožňuje zdvojnásobit celkovou energetickou účinnost; poukazuje také na to, že skladování tepla či chlazení by mohlo vést k větší flexibilitě soustavy během špičky, tedy umožnit výrobu elektřiny a skladování tepla, když výroba přesáhne lokální potřebu;

22.  vyzývá členské státy, aby nejen podporovaly vysoce účinnou průmyslovou kombinovanou výrobu, včetně přechodu z fosilních paliv na biomasu, ale aby ty státy, které mají infrastrukturu pro dálkové vytápění, rovněž prosazovaly využívání kogenerace tím, že budou podporovat zřizování a modernizaci systémů dálkového vytápění prostřednictvím odpovídajících opatření v oblasti financování a regulace;

23.  pokládá za nezbytné, aby byla součástí zpracování odpadu výroba páry a/nebo elektřiny, a nedocházelo tak ke ztrátám bioplynu a tepla; zastává názor, že zařízení na zpracování odpadu, která žádným způsobem nezajišťují zároveň výrobu tepla či elektřiny, by neměla získat povolení;

24.  vítá pokračující práci Komise na inteligentních sítích a inteligentních měřičích; považuje za důležité zajistit pro inteligentní sítě a inteligentní měřiče dlouhodobě stabilní, harmonizované regulační prostředí; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozvoj inteligentních sítí a inteligentních měřičů podporovala a vytvářela pro něj pobídky stanovením společných norem, jejichž součástí musí být požadavky týkající se soukromí, údajů a frekvencí; doporučuje, aby pracovní skupina pro inteligentní sítě působící v Komisi náležitě zohledňovala stanoviska všech zainteresovaných stran; žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o postupu své činnosti;

25.  vítá práci Komise na vytvoření jednotné energetické soustavy a v této souvislosti ji vyzývá, aby předložila praktické návrhy na zjednodušení a urychlení schvalovacích postupů pro prioritní infrastrukturní projekty;

26.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci mezi EU a provozovateli energetických soustav (rozšíření úlohy Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav – ENTSO) s cílem zkvalitnit jejich přeshraniční propojení a výkon;

27.  žádá Komisi, aby podporovala a prosazovala vytvoření a rozvoj evropské sítě stejnosměrného proudu s vysokým napětím, v jejímž rámci bude možné optimálně zužitkovat energii z obnovitelných zdrojů, zejména větrnou a vodní energii; tato síť by zajišťovala dálkový přenos energie při nízkých energetických ztrátách a umožnila synergii mezi všemi obnovitelnými zdroji energie;

Rozvoj měst a budovy

28.  podporuje mnohoúrovňový, decentralizovaný přístup k politice energetické účinnosti; poukazuje na to, že energetická účinnost může hrát rozhodující roli při rozvoji městských i venkovských oblastí; zdůrazňuje, že je třeba více podporovat iniciativy, které se zaměřují na zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů na místní a regionální úrovni, jako je Pakt primátorů a iniciativa pro inteligentní města; zdůrazňuje potenciál podpory a provádění osvědčených postupů s ohledem na energetickou účinnost na úrovni obecních a regionálních agentur; konstatuje rovněž, že harmonizace politiky soudržnosti se strategií EU2020 může přispět k inteligentnímu a udržitelnému růstu členských států a regionů;

29.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti v oblasti energetické účinnosti veřejných budov, počínaje objekty veřejné správy včetně škol, a navrhla nákladově efektivní cíl pro snížení spotřeby primární energie u budov; vyzývá členské státy, aby zavedly realizovatelné programy na podporu komplexních rekonstrukcí, které v počáteční fázi sníží spotřebu energie o více než 50 % v porovnání s energetickou náročností před rekonstrukcí, přičemž míra financování a/nebo fiskální a jiná podpora musí být úměrná míře zlepšení; žádá, aby byla členským státům uložena povinnost zařadit do vnitrostátních akčních plánů pro energetickou účinnost pro oblast rekonstrukcí soubor ročních cílů, a vyzývá Komisi, aby navrhla politické nástroje, které v rámci energetické strategie do roku 2050 umožní dosáhnout téměř nulové energetické spotřeby fondu budov;

30.  vyzývá Komisi k rozšíření působnosti politiky v oblasti budov tak, aby zahrnovala ekologické čtvrti, s cílem zajistit, aby výsledkem optimalizace zdrojů na místní úrovni byla nižší spotřeba primární energie u budov a nižší náklady pro spotřebitele;

31.  domnívá se, že je zásadní, aby obydlí osob, které čelí energetické chudobě, dosáhla nejvyšší možné normy energetické účinnosti, aniž by přitom došlo ke zvýšení denních nákladů pro tyto domácnosti; zdůrazňuje, že to bude často vyžadovat podstatné investice do bytového fondu, ale současně to přinese mnoho výhod neenergetického charakteru, např. snížení úmrtnosti, celkově lepší životní podmínky, nižší zadluženost a snížení nákladů na zdravotní péči v důsledku nižšího znečištění vnitřních prostor a menšího teplotního stresu;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly audity investičního stupně s cílem zhodnotit kvalitu certifikátů energetické náročnosti; vyzývá Komisi, aby na základě těchto hodnocení vypracovala pro členské státy pokyny k zajištění kvality jejich certifikátů energetické náročnosti a ke zlepšení energetické účinnosti opatření prováděných na základě doporučení vyplývajících z těchto certifikátů;

33.  je přesvědčen, že pro dosažení cíle v oblasti úspor energie je klíčové, aby šly orgány veřejné správy na celostátní, regionální i místní úrovni příkladem; vyzývá orgány veřejné správy, aby překročily rámec požadavků stanovených ve směrnici o energetické náročnosti budov, zejména prostřednictvím co nejrychlejší rekonstrukce svého stávajícího fondu budov na úroveň srovnatelnou s normou téměř nulové spotřeby energie v případech, kdy je to technicky a ekonomicky možné; na druhou stranu uznává, že stávající rozpočtová omezení, především na regionální a místní úrovni, často snižují schopnost veřejných subjektů investovat přímo; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily a podpořily vývoj inovativních řešení tohoto problému, včetně smluv o energetické náročnosti a tržních nástrojů, a aby vybídly orgány veřejné správy k dosahování finančních úspor prostřednictvím víceletých rozpočtových rámců, pokud tak ještě nečiní;

34.  uznává průkopnickou úlohu Evropské unie; domnívá se, že orgány a instituce EU by měly jít příkladem, zejména u budov, u nichž byl zjištěn potenciál k energetické účinnosti, a sice tyto budovy do roku 2019 v rámci širšího auditu využívání energie orgány a institucemi EU finančně úsporným způsobem modernizovat tak, aby jejich spotřeba energie byla téměř nulová;

35.  zdůrazňuje potenciál budov v oblasti úspor energie, a to jak ve městech, tak i ve venkovských oblastech; konstatuje, že rekonstrukcím v zájmu dosažení úspor energie brání především u domácností různé překážky, například počáteční náklady, rozdělování pobídek či složitost jednání v bytových domech; vyzývá k nalezení inovativních řešení, která tyto překážky odstraní, jako jsou plány na modernizaci čtvrtí, finanční pobídky a technická pomoc; zdůrazňuje, že programy EU by měly pro rekonstrukce budov skýtat pobídky, které přesahují minimální zákonné požadavky a týkají se pouze budov s potenciálem k energetické účinnosti; žádá podporu těch metod rekonstrukce, které jsou hospodárnější a současně zajišťují vysoké úspory;

36.  zdůrazňuje význam snížení vysokých nákladů na palivo pro chudší domácnosti prostřednictvím podpory celkových rekonstrukcí, které povedou ke snížení spotřeby energie a příslušných nákladů; žádá příslušné orgány na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU, aby věnovaly zvýšenou pozornost sociálnímu bydlení a zajistily, že dodatečné náklady na investice do energetických úspor neponesou nájemníci vyžadující zvláštní ochranu;

37.  žádá Komisi, aby v rámci nadcházející inovační strategie prosazovala nové iniciativy na podporu rekonstrukcí budov, jako např. inovační partnerství pro energetickou účinnost v energeticky účinných městech / městech s nulovými emisemi;

38.  vyzývá členské státy, aby podpořily nahrazení určitých energeticky náročných budov, které nejsou součástí kulturního dědictví, v případech, kdy by jejich rekonstrukce nebyla udržitelná či nákladově efektivní;

39.  vyzývá členské státy, aby urychlily zavádění certifikátů energetické náročnosti, které vystavují nezávislí kvalifikovaní a/nebo schválení odborníci, a aby vytvořily jednotná správní místa zajišťující přístup k technickému poradenství a podpoře a také finanční pobídky, jež budou dostupné na regionální, celostátní a evropské úrovni;

40.  žádá Komisi a členské státy, aby zajistily širší využití energetických auditů a strukturovaných postupů hospodaření s energií ve firmách a u průmyslových budov a aby navrhly mechanismy podpory malých a středních podniků, a podnítily tak vylepšení nebo vytvoření vnitrostátních programů či dobrovolných dohod;

41.  vyzývá Komisi k nasazení všech prostředků nezbytných k tomu, aby mohla provést rozsáhlé konzultace ještě předtím, než předloží srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost podle směrnice o energetické náročnosti budov, což má učinit do 30. června 2011, a zabránila tak negativním reakcím ze strany členských států; domnívá se, že jakmile bude srovnávací metodika zavedena, bude účastníky trhu motivovat k investicím do energeticky účinných řešení;

42.  žádá Komisi, aby do roku 2012 navrhla energetické standardy nebo požadavky pro instalaci pouličního osvětlení orgány veřejné správy, včetně využití inteligentnějšího ovládání a způsobu používání veřejného osvětlení z hlediska úspor energie; naléhavě žádá, aby tato opatření zahrnovala stanovení celkových nákladů všech veřejných zakázek na instalace osvětlení za celou dobu jejich životnosti;

43.  naléhavě žádá členské státy, aby systematicky uplatňovaly postupy zadávání veřejných zakázek zohledňující energetickou účinnost; zastává názor, že významným impulsem pro tuto politiku by bylo systematické definování energetické účinnosti jako jednoho z kritérií při udělování veřejných zakázek a jako podmínky u projektů financovaných z veřejných prostředků;

Informační a komunikační technologie a výrobky

44.  vyzývá Komisi, aby vypracovala výrobkovou politiku, která lepší koordinací při formulování, přezkumu a uplatňování různých politických nástrojů zajistí větší provázanost výrobkových politik zaměřených na životní prostředí, a aby poskytovala podněty k větší dynamičnosti transformace trhu a zajišťovala smysluplnější informování spotřebitelů o úsporách energie; vyzývá proto Komisi, aby revidovala směrnici o ekodesignu a společně s ní i směrnici o energetických štítcích (tzn. přesunula revizi směrnice o energetických štítcích na dřívější termín); v ideálním případě by měla být současně přezkoumána i pravidla pro ekoznačku a ekologická pravidla pro zadávání veřejných zakázek a měla by být uplatňována v koordinaci s opatřeními, která se týkají ekodesignu a energetických štítků;

45.  vyzývá k rychlému a řádnému provádění směrnic o ekodesignu a energetických štítcích a vyjadřuje politování nad současnými dlouhými prodlevami; doporučuje stanovení jednoznačnějších a přísnějších lhůt pro přijetí, a to prostřednictvím navržení prováděcích opatření, resp. aktů v přenesené pravomoci pro nové energetické výrobky; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud plně nevyužila potenciálu směrnice o ekodesignu, a je pevně přesvědčen, že tato směrnice by se měla vztahovat na větší počet výrobků, případně včetně nových domácích spotřebičů, informačních a komunikačních technologií, energetických výrobků určených pro budovy (např. průmyslových elektrických motorů, strojů, klimatizace, výměníků tepla, tepelných a osvětlovacích systémů a čerpadel), průmyslových a zemědělských zařízení, stavebních materiálů a výrobků pro účinné využívání vody; vyzývá Komisi, aby při přijímání prováděcích opatření zohlednila rozdíly mezi spotřebním zbožím a investičními produkty a aby před vydáním těchto opatření prokázala jejich potenciál k zajištění úspor energie a proveditelnost; naléhavě žádá, aby minimální požadavky na energetickou účinnost stanovené v rámci směrnice o ekodesignu zahrnovaly i celkové náklady a emise za celou dobu životnosti pro všechny výrobky, a to včetně jejich recyklace;

46.  vyzývá Komisi, aby kombinovala stávající evropské právní předpisy, jako je směrnice o ekodesignu a směrnice o energetických štítcích, s cílem provádět právní předpisy EU co nejefektivněji a využívat jejich součinnosti, zejména v zájmu spotřebitele;

47.  vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní iniciativy, například legislativní opatření, za účelem efektivnějšího využívání zdrojů u výrobků; konstatuje, že zlepšení v oblasti efektivity využívání zdrojů by vedlo i k významnému zlepšení energetické účinnosti;

48.  trvá na tom, že je nutné klást větší důraz na analýzu dopadů norem energetické účinnosti, včetně vztahu mezi cenou a kvalitou konečného výrobku, vlivů na energetickou účinnost a přínosů pro spotřebitele; uznává, že Komise všechny tyto účinky analyzuje, avšak zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí vyvinout mnohem větší úsilí v oblasti komunikace a v oblasti kontroly všech výrobků, včetně dovážených, jako jsou např. úsporné žárovky;

49.  v této souvislosti považuje za vhodný nástroj k lepšímu pronikání energeticky účinných výrobků, čerpadel, motorů apod. na trh jednotné technické normy;

50.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že se právní předpisy zaměří na výrobky, systémy a na jejich využívání energie, a považuje za nezbytné, aby bylo zvýšeno povědomí občanů EU, včetně příslušných pracovníků prodeje, o energetické účinnosti a efektivním využívání zdrojů u spotřebních a energetických výrobků; domnívá se, že by při hodnocení spotřeby energie měly být jednotlivé výrobky a jejich součásti posuzovány jako celek, a nikoli jednotlivě;

51.  zdůrazňuje, že Evropa by měla být průkopníkem při vyvíjení internetových technologií souvisejících s oblastí energetiky a nízkouhlíkových informačních a komunikačních technologií a aplikací; zdůrazňuje, že informační a komunikační technologie mohou a měly by hrát významnou úlohu v podpoře odpovědné spotřeby energie v domácnostech, dopravě, ve výrobě a distribuci elektrické energie, jakož i v samotném odvětví informačních a komunikačních technologií, jež zodpovídá za cca 8 % spotřebované elektřiny; žádá proto, aby byl posouzen potenciál k energetické účinnosti především u datových center; zastává názor, že lepší podporu inovací musí vždy doprovázet snížení byrokratické zátěže žadatelů; uznává, že za účelem zlepšení energetické účinnosti v odvětvích, která produkují největší množství emisí, a za účelem snížení těchto emisí je nutné podporovat partnerství mezi nimi a odvětvím informačních a komunikačních technologií;

52.  zdůrazňuje, že informovanost společnosti ohledně přínosu inteligentního měření je nezbytná pro jeho úspěch; připomíná, že zpráva Parlamentu z vlastního podnětu o „nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu“ stanovila politický cíl, že do roku 2015 by mělo být 50 % evropských domácností vybaveno inteligentními měřiči; vítá úsilí pracovní skupiny pro oblast inteligentního měření a žádá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila několik doporučení, kterými zajistí, že:

53.  poznamenává, že technický pokrok může otevřít příležitosti pro skokové změny v oblasti energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby do plánu SET zařadila oddíl zaměřený na rozvoj a podporu technologií, materiálů – např. pro stavebnictví či výrobu strojů – a výrobků, jako je osvětlení s velmi nízkou spotřebou energie či tištěná elektronika, které přispívají k energetické účinnosti a efektivnímu využívání zdrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly pobídky a programy pro obzvláště inovativní technologie, včetně cíleného výzkumu a vývoje, malovýroby apod.;

54.  v zájmu podpory energetické účinnosti vyzývá Komisi, aby v součinnosti s vnitrostátními energetickými regulačními úřady zkombinovala práci na inteligentních sítích a inteligentních měřičích s cenovými pobídkami (odstupňovanými cenami) a větší pružností cen, například v závislosti na denní době, ve vnitrostátních sazebnících s cílem motivovat k nižší spotřebě elektrické energie, a připomíná, že v souladu se třetím energetickým balíčkem mají členské státy povinnost zavést inovativní vzorce pro tvorbu cen;

55.  vyzývá k přijetí opatření pro řešení tzv. zpětného účinku, aby bylo zajištěno, že dopad technického pokroku nebude zmařen tlakem na snižování cen energií a větší spotřebou;

Doprava

56.  žádá Komisi, aby vydala ambiciózní bílou knihu o dopravě s cílem vybudovat udržitelnou evropskou dopravní politiku, která podpoří zavedení nových, energeticky účinných technologií a sníží závislost na fosilních palivech, zejména na ropě, například prostřednictvím elektrifikace a jiných prostředků, a v této souvislosti přispěje ke zvýšení povědomí o otázkách energetiky při plánování infrastruktury a územním plánování;

57.  domnívá se, že je naléhavě nutné využívat veškeré nástroje, včetně zdanění vozidel a pohonných hmot, označování, minimálních norem účinnosti a opatření na zlepšení a prosazování veřejné dopravy, které přispějí ke snížení emisí z dopravy;

58.  zdůrazňuje, že uplatňování informačních a komunikačních technologií v silniční dopravě a ve vztahu k jejím styčným bodům s jinými druhy dopravy významně přispěje ke zvýšení energetické účinnosti a bezpečnosti tohoto druhu dopravy, a to tím spíše, dojde-li současně k logistickým vylepšením a další racionalizaci dopravy, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé Unii zajistily koordinované a účinné zavedení systému e-Freight a inteligentních dopravních systémů;

59.  zdůrazňuje, že má-li být dosaženo předpokládané energetické účinnosti uvedené výše, je nezbytné investovat do odvětví dopravy, zejména do železničních a městských dopravních systémů, aby se co nejvíce omezilo používání dopravních prostředků náročnějších na spotřebu energie;

60.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit energetickou účinnost dopravního systému celkově, a to přechodem od energeticky velmi náročných druhů dopravy, jako jsou nákladní a osobní automobily, k druhům přepravy s nízkou spotřebou energie, jako je železniční doprava, jízda na kole či chůze v případě přepravy osob nebo železniční doprava a ekologická lodní doprava v případě přepravy nákladů;

61.  uznává, že větší účinnost pohonných hmot v dopravních prostředcích může výrazně snížit jejich spotřebu, vyzývá Evropskou komisi, aby zhodnotila, jakého pokroku bylo dosaženo ve snižování emisí u jednotlivých druhů dopravy, a zajistila naplňování dlouhodobých cílů, a to – zejména v odvětví automobilového průmyslu a silniční dopravy – stanovením dalších cílů, pokud to bude vhodné, a prosazováním dalších norem energetické účinnosti, například pro přenosné klimatizace, a zastává názor, že EU by měla v oblasti energetické účinnosti usilovat o dosažení takových výsledků, které budou špičkové v celosvětovém měřítku; bere na vědomí, že informace pro spotřebitele a reklama mohou být důležitými činiteli ve snaze nasměrovat spotřebitele k tomu, aby nakupovali a jezdili způsobem, který je účinnější z hlediska spotřeby energie;

62.  vyzývá Komisi, aby u všech dopravních prostředků podporovala nákladově efektivní vývoj a používání inovativních zařízení, která zlepší energetickou účinnost (např. spoilery u nákladních automobilů a jiná vylepšení aerodynamiky či funkčnosti);

63.  v této souvislosti vybízí k podpoře používání energeticky účinných pneumatik, které nesnižují bezpečnost, a žádá Komisi, aby stanovila minimální požadavky na energetickou účinnost vozidel zakoupených orgány veřejné správy a pneumatik těchto vozidel; žádá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila strategii snižování spotřeby pohonných hmot a emisí CO2 u těžkých nákladních vozidel, která stávající předpisy téměř vůbec neupravují;

64.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení jednotného povinného celoevropského systému označování osobních vozidel, což by omezilo narušování trhu, přispělo k lepší informovanosti evropské veřejnosti a k využívání technických inovací při snižování spotřeby energie a znečišťujících emisí z vozidel; rovněž vyzývá Komisi, aby prověřila možnost rozšířit navrhovaný jednotný systém označování na elektromobily a hybridní vozidla;

65.  vyzývá Komisi, aby nejpozději do poloviny roku 2011 zajistila rámcové podmínky pro vývoj elektromobilů, zejména pokud jde o standardizaci infrastruktury a technologií nabíjení, které zaručí interoperabilitu a bezpečnost infrastruktury a podpoří zavádění infrastruktury pro nabíjení elektromobilů v členských státech; dále Komisi vyzývá, aby vypracovala harmonizované podmínky schvalování elektromobilů se zvláštním ohledem na zdraví a bezpečnost jak pracovníků, tak i konečných uživatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila srovnatelné rámcové podmínky také pro vývoj vozidel využívajících palivové články nebo jiné udržitelnější zdroje energie;

66.  znovu opakuje, že je třeba podpořit intermodální řešení dopravy a také rozvoj inteligentních dopravních systémů tak, aby bylo v odvětví dopravy dosaženo úspor energie (včetně zpoplatnění vjezdu do přetížených oblastí, informačních technologií pro řízení dopravy, železniční infrastruktury atd.);

67.  vyzývá členské státy, aby zrušily daňové režimy, které podněcují ke koupi vozidel, jež nevyužívají pohonné hmoty efektivně, a nahradily je daňovými režimy, které podněcují ke koupi vozidel, jež pohonné hmoty efektivně využívají;

68.  uznává, že zavedení modulárních silničních vlaků je udržitelným řešením, které přispívá k vyšší míře energetické účinnosti odvětví silniční dopravy; dále uznává, že rozdílná pravidla, jimž modulární silniční vlaky čelí při přejezdu hranic mezi zeměmi, působí proti rozsáhlejšímu využívání tohoto druhu silniční dopravy; vyzývá Komisi, aby prošetřila, které rozdíly v pravidlech je možné jednoduše překonat a jak lze zajistit vyšší míru přeshraniční přepravy modulárními silničními vlaky;

69.  domnívá se, že pro zvýšení energetické účinnosti mají rozhodující význam cenové signály a že součástí revidovaného akčního plánu pro energetickou účinnost by mělo být revidované zdanění energií, neboť využívání ekonomických nástrojů je nákladově nejefektivnějším způsobem prosazování úspor energie;

Pobídky a financování

70.  připomíná Komisi a členským státům „energetickou triádu“, podle níž by před tím, než se odsouhlasí jakékoli investice do zvýšení nabídky energie, měla být snížena poptávka po energii;

71.  vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o potřebě další finanční pomoci za účelem zvýšení energetické účinnosti stávajícího fondu budov, která rovněž zhodnotí současné finanční nástroje; Komise by měla předložit návrhy na vytvoření evropského rámce revolvingových finančních nástrojů na podporu či zajištění doplňkových opatření zaměřených na energetickou účinnost, stávajících vnitrostátních programů a distribučních kanálů (např. prostřednictvím sdílení rizik) s cílem podnítit vytváření a zlepšování programů pro energetickou účinnost v členských státech; žádá Komisi, aby v rámci akčního plánu pro energetickou účinnost navrhla politické nástroje, které zajistí finanční zdroje pro zvyšování energetické účinnosti na celostátní, regionální či místní úrovni; domnívá se, že tyto zdroje by prostřednictvím finančních zprostředkovatelů mohly hrát důležitou úlohu při vytváření nástrojů, které by zajistily možnost financování pro majitele soukromých objektů, malé a střední podniky a poskytovatele energetických služeb; podporuje myšlenku, že takové nástroje vedou k větší podpoře náročnějších opatření zaměřených na úspory energie;

72.  domnívá se, že při přípravě tohoto rámce je třeba mít na zřeteli veškeré finanční prostředky, které jsou v členských státech dostupné, aby bylo dosaženo součinnosti a nedocházelo k překrývání s ostatními finančními nástroji;

73.  vítá podporu, kterou v rámci strategie Evropa 2020 získal záměr přenést daňové zatížení na zdanění energií a ekologické daně, jež mohou spotřebitele a průmyslové podniky motivovat k energetické účinnosti a vytváření pracovních míst; vybízí členské státy, aby zvážily možnost snížit sazby DPH v případě rekonstrukcí budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti;

74.  vyzývá Komisi, aby předložila roční zprávu o tom, zda a jakým způsobem byly na úrovni členských států vytvořeny vhodné (daňové a dotační) pobídky, jako např. odpisy drobného průmyslového vybavení do výše 10 000 EUR v soukromé sféře a v kategorii malých a středních podniků nebo, v průmyslové sféře, progresivní odpisy ve výši 50 % v prvním roce nebo vytvoření vhodných investičních pobídek či dotací určených na výzkum, s cílem nadále prosazovat opatření v oblasti energetické účinnosti;

75.  zdůrazňuje, že systém EU pro obchodování s emisemi má obrovský finanční potenciál pro investice do energetické účinnosti; konstatuje, že dražbou emisních povolenek EU budou získány prostředky v řádu miliard eur; připomíná, že podle směrnice o systému obchodování s emisemi by mělo být nejméně 50 % těchto příjmů investováno do adaptačních opatření a do opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu, včetně energetické účinnosti; zdůrazňuje, že tyto výnosy by stejně jako výnosy ze zdanění uhlíku měly být přednostně využity na financování hospodárných opatření ke zvyšování energetické účinnosti a zavádění technologií, které to umožní; dále poukazuje na to, že firmy v EU skupují miliony kreditů v rámci mechanismu čistého rozvoje (CDM) zejména v Číně a Indii, přestože by mohly investovat do CDM v nejméně rozvinutých zemích nebo do energetické účinnosti v Evropě;

76.  domnívá se, že by tento rámec měl zohlednit zkušenosti s existujícími revolvingovými nástroji zajišťovanými z veřejných prostředků, využít stávající fondy EU a měl by být navržen tak, aby přitáhl další veřejné či soukromé finanční prostředky s cílem vytvořit co největší pákový efekt; domnívá se, že Evropská komise nemůže být vždy jediným zdrojem veškerých finančních prostředků; vyzývá Komisi, aby sehrála klíčovou úlohu v úsilí uvolnit a maximálně využít finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci veřejných i soukromých finančních institucí; domnívá se, že Komise by měla pobízet finanční instituce i programy financování, jako např. Evropskou investiční banku, aby ve vysoké míře upřednostňovaly inovativní iniciativy v oblasti energetické účinnosti, obzvláště pokud přispívají k plnění dalších cílů EU, jako je např. růst zaměstnanosti;

77.  uznává, že nedostatek počátečních finančních prostředků je hlavní překážkou rekonstrukcí budov v kategorii domácností a malých a středních podniků, a vyzývá Komisi, aby vypracovala seznam inovačních řešení a osvědčených postupů, které by tento problém pomohly překonat, jako např. úspěšné mechanismy „pay as you save“ (průběžné splácení), revolvingové fondy a banky pro zelené investice (podle modelu KfW v Německu či Caisse Depots ve Francii);

78.  uznává, že jednou z největších překážek dosažení energetické účinnosti na místní a regionální úrovni je skutečnost, že vyžaduje počáteční investici; je přesvědčen, že každé opatření přijaté na úrovni EU by mělo náležitě zohledňovat důsledky, jaké přinese obcím a regionům, i jejich rozpočtová omezení; doporučuje proto, aby Komise při přípravě doporučení pro rozvoj v oblasti energetiky konzultovala s místními a regionálními zástupci a aby poskytovala finanční podporu místním a regionálním projektům prostřednictvím inovačních programů využívajících stávající zdroje energie a strukturální fondy;

79.  vítá dohodu mezi Parlamentem a Radou o využití nepřidělených finančních prostředků podle nařízení EEPR k vytvoření specializovaného finančního nástroje, který by podpořil iniciativy zaměřené na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie na místní a regionální úrovni; zároveň poukazuje na to, že navzdory významnému potenciálu tohoto odvětví pro vytváření pracovních míst jsou investice do energetické účinnosti v programu evropské hospodářské obnovy nezaslouženě málo podporovány;

80.  zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit využívání stávajících fondů EU, jako je např. EFRR a EZFRV, na opatření zaměřená na energetickou účinnost; vyzývá členské státy, aby energetické účinnosti přiznaly prioritní postavení ve svých operačních programech, a vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby zajistily snadnější využívání strukturálních fondů pro opatření v oblasti energetické účinnosti, například zabezpečením lepšího toku informací na místní úrovni nebo zřizováním jednotných správních míst, a v neposlední řadě připomíná, že tato opatření by měla být vyhodnocována, přičemž významným parametrem tohoto hodnocení by měly být výsledky v oblasti energetické účinnosti;

81.  v souvislosti s očekávanou revizí politiky soudržnosti a regionální politiky a finančního výhledu EU žádá, aby byly úspory energie součástí podmínek poskytování pomoci EU a aby byly brány v úvahu možnosti investovat větší podíl prostředků přidělovaných na vnitrostátní úrovni do opatření na zlepšení energetické účinnosti a na využití obnovitelné energie;

82.  vyzývá Komisi, aby přezkum v polovině období využila k přidělení většího množství finančních prostředků na programy v oblasti energetické účinnosti a k prosazení možnosti využít až 15 % EFRR na energetickou účinnost;

83.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit technickou pomoc a finanční inženýrství na úrovni orgánů místní a regionální samosprávy s cílem podporovat místní subjekty při vytváření projektů, např. využitím nástroje technické pomoci Evropské investiční banky ELENA a zkušeností poskytovatelů energetických služeb;

84.  vyzývá Komisi, aby posílila finanční mechanismy (např. nástroj ELENA) a zvážila vytvoření doplňkových mechanismů financovaných z programu pro inteligentní energii;

85.  poukazuje na to, že politiky v oblasti energetické účinnosti by se měly zaměřit na zapojení co největšího počtu stran z veřejného i soukromého sektoru, aby se dosáhlo maximálního možného pákového efektu, vznikla pracovní místa, podpořil se ekologičtější růst a zformování konkurenčního, provázaného a udržitelného evropského trhu pro energetickou účinnost;

86.  poukazuje na to, že zavedení povinnosti energetických podniků plnit požadavky v oblasti úspor energie by mohlo přinést dodatečné zdroje financování pro opatření zaměřená na energetickou účinnost, např. pomocí poplatků z dodávané energie vztahujících se na provozovatele přenosových soustav a provozovatele distribučních soustav, pomocí finančních prostředků poskytnutých dodavateli za účelem splnění jejich povinnosti či formou pokut za nesplnění požadavků;

87.  poukazuje na to, že ačkoli značnou část počátečního kapitálu potřebného k uskutečnění investic v oblasti úspor energie bude nutné získat ze soukromého sektoru, je zapotřebí zásahu orgánů veřejné správy, aby bylo možné překonat selhání trhu a zajistit, aby k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství došlo včas a byly tak naplněny cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a snižování emisí;

88.  vyzývá Komisi, aby prosazovala opatření EU na podporu technické pomoci poskytované zkušenými (národními a mezinárodními) finančními zprostředkovateli:

89.  uznává, že k úsporám energie motivuje funkční trh s energiemi; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, jakou úlohu plní energetické společnosti, včetně poskytovatelů energetických služeb, při prosazování energetické účinnosti, a aby o tom podala zprávu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření, která by energetické společnosti přiměla k investicím do energetické účinnosti a umožnila zvýšení energetické účinnosti u konečných uživatelů; vyzývá Komisi, aby na základě osvědčených postupů vypracovala doporučení, z nichž si budou moci členské státy zvolit model, který bude nejlépe vyhovovat jejich podmínkám, jako jsou např. systém bílých certifikátů, daňové úlevy, přímé pobídky apod.;

90.  vyzývá Komisi, členské státy a orgány místní a regionální samosprávy, aby zvýšily své úsilí o prohloubení vzdělávání a odborné přípravy všech kategorií odborníků na energetickou účinnost, a to zejména technických zprostředkovatelů, ve všech odvětvích, a to zejména v celém hodnotovém řetězci ve stavebnictví a v malých a středních podnicích, s cílem zlepšit odbornou způsobilost pracovníků ve stavebnictví a vytvořit tak zelená pracovní místa na místní úrovni a zároveň usnadnit provádění ambiciózních právních předpisů v oblasti energetické účinnosti; v této souvislosti žádá plné využívání a navýšení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro účely odborné přípravy;

91.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala použitelnost inovativních forem regulace, které dokáží účinně propojit značný potenciál k úsporám energie v nových členských státech s kapitálem a technologickými možnostmi vyspělejších členských států;

92.  zdůrazňuje nutnost zlepšit rozvoj trhů s energetickými službami; žádá Komisi, aby v rámci revize směrnice o energetických službách zvážila opatření na podporu smluv o energetické náročnosti ve veřejném i soukromém sektoru; domnívá se, že poskytovatelé energetických služeb mají v mnoha ohledech nejlepší předpoklady k tomu, aby pomohli domácnostem, malým a středním podnikům a veřejnému sektoru překonat překážku vysokých počátečních investičních nákladů při rekonstrukcích stávajících budov pro účely energetické účinnosti; navrhuje Komisi, aby vypracovala studii zhodnocující osvědčené postupy v členských státech a také určila překážky plného využívání potenciálu, který skýtá mechanismus financování;

93.  poukazuje na to, že podniky hrají prostřednictvím svého inovačního úsilí zásadní roli při navrhování a provádění opatření zaměřených na úspory energie; doufá, že financování ze strukturálních fondů bude podniky motivovat k aktivní účasti na projektech v oblasti energetické účinnosti;

94.  znovu opakuje svou žádost, aby byl oddíl věnovaný energetické účinnosti v rámci evropské politiky sousedství posílen a aby byl systematicky zařazován do dialogů EU se třetími zeměmi;

95.  uznává, že pro evropské podniky se rozvojem a výrobou energeticky účinných technologií (např. pro použití v oblasti motorů a pohonů, osvětlení, elektrospotřebičů atd.) a jejich uváděním na trh otevírají možnosti a potenciální příležitosti;

96.  domnívá se v této souvislosti, že rozvoj a uvádění inovativních technologií na trh tvoří základ pro zvýšení energetické účinnosti ve všech sférách použití, snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů;

97.  trvá na tom, že energetická účinnost musí být jednou z priorit příštího rámcového programu pro výzkum (FP 8);

98.  vyzývá Komisi, aby energetickou účinnost zařadila mezi klíčové priority osmého rámcového programu pro výzkum a vývoj a aby přiznala významnou roli dílčím programům věnovaným energetické účinnosti podobným současnému programu pro inteligentní energii; zdůrazňuje, že je třeba navýšit finanční prostředky na výzkum, vývoj a demonstrace v oblasti energetiky, mimo jiné že je do roku 2020 třeba významně navýšit oproti stávající výši prostředků budoucí rozpočet EU určený především na energii z obnovitelných zdrojů, inteligentní sítě a energetickou účinnost;

99.  zastává názor, že v kontextu mezinárodních jednání o klimatu by měl být kladen větší důraz na význam opatření zaměřených na úspory energie; domnívá se, že ambiciózní politiky v oblasti energetické účinnosti se lépe uplatňují v praxi a mají menší dopad na konkurenceschopnost, jestliže jsou mezinárodně harmonizované; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci blížících se jednání v Cancúnu přesvědčily mezinárodní partnery EU o potřebě koordinovaných opatření v oblasti energetické účinnosti;

100.  schvaluje výzvu skupiny G20 obsaženou v prohlášení z torontského summitu ze dne 27. června 2010, aby bylo ve střednědobém výhledu postupně ukončeno používání fosilních paliv, a poukazuje na to, že by se tak uvolnily miliardy EUR, které by mohly být nově vyčleněny na podporu opatření v oblasti energetické účinnosti, čímž by se mnohem vhodněji přispělo k naplňování strategických energetických cílů EU, jmenovitě cíle udržitelnosti, konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek;

101.  domnívá se, že při vytváření energetických politik by vždy měl být zohledňován sociální rozměr dialogu o energetice, jenž se dotýká aspektů jako lidská práva, energetická chudoba a ochrana nízkopříjmových skupin spotřebitelů;

102.  uznává, že politiky energetické účinnosti se při snižování spotřeby energie dosud dostatečně nezabývaly otázkou sociální přijatelnosti; zdůrazňuje, že pro úspěch opatření v oblasti energetické účinnosti má zásadní význam nejen chování uživatelů, nýbrž že je nutné také posílit důvěru spotřebitelů; požaduje, aby budoucí akční plán energetické účinnosti obsahoval dodatečná podpůrná opatření na zvýšení sociální přijatelnosti; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou může hrát regionální a místní úroveň při dosahování konsensu;

103.  zdůrazňuje význam posílení informační politiky Komise a členských států v otázkách energetické účinnosti a úspor energie a jejího zaměření na všechny zúčastněné strany, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily a dále usnadnily přístup k informacím o otázkách energetické účinnosti a úspor energie;

o
o   o

104.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 31. (2) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64. (3) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1. (4) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46. (5) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10. (6) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13. (7) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16. (8) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1. (9) Copenhagen Economics, http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_papers/taxation_paper_22_en.pdf (10) Úř. věst. C 67E, 18.3.2010, s. 16. (11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0153.