Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2011 o strategii EU pro oblast Černého moře (2010/2087(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ (KOM(2007)0160),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2007 týkající se iniciativy černomořská synergie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře(1),
– s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí Evropské unie a širší oblasti Černého moře přijaté dne 14.února 2008 v Kyjevě,
– s ohledem na zprávu Komise o prvním roce provádění černomořské synergie přijatou dne 19. června 2008 (KOM(2008)0391),
– s ohledem na společné prohlášení zahajující partnerství černomořské synergie v oblasti životního prostředí (Brusel, 16. března 2010),
– s ohledem na sdělení Komise o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726) a na záměr Komise předložit v roce 2011 revizi evropské politiky sousedství (EPS),
– s ohledem na přístupové partnerství s Tureckem,
– s ohledem na dohody o partnerství a spolupráci uzavřené s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, na probíhající jednání o nových dohodách o přidružení a také s ohledem na příslušné akční plány EPS,
– s ohledem na zprávy o pokroku dosaženém v rámci EPS týkající se Arménie, Ázerbájdžánu, Moldavské republiky, Gruzie a Ukrajiny a přijaté Komisí dne 12. května 2010,
– s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci uzavřenou s Ruskou federací a na probíhající jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o Východním partnerství (KOM(2008)0823) ze dne 3. prosince 2008,
– s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,
– s ohledem na nedávné pokroky, kterých bylo dosaženo v dialogu se zeměmi tohoto regionu o usnadnění vízového režimu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství(2),
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice, Ruské federaci, Turecku, Ukrajině a zemích jižního Kavkazu i o integrované námořní politice;
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0378/2010),
A. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře tvoří strategický most spojující Evropu s oblastí Kaspického moře, střední Asií a Blízkým východem a dále s jihovýchodní Asií a Čínou a vyznačuje se úzkými vazbami a velkým potenciálem, ale i rozdíly a rivalitou; vzhledem k tomu, že do této oblasti patří členské státy EU Bulharsko, Řecko a Rumunsko, kandidátská země Turecko a partnerské země EPS Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina i Ruská federace jakožto strategický partner,
B. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře má pro EU strategický význam; vzhledem k tomu, že Černé moře je částečně uvnitř EU a ze zeměpisného hlediska je z větší části evropským mořem, z čehož pro EU a země této oblasti vyplývají sdílené výzvy a příležitosti a také společná potřeba zajistit, aby oblast okolo Černého moře byla oblastí míru, demokracie, bezpečnosti, stability, regionální spolupráce a udržitelné prosperity; vzhledem k tomu, že k oblasti Černého moře je zapotřebí přistupovat soudržnějším, udržitelnějším a strategičtějším způsobem,
C. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře je po společenské, kulturní a náboženské stránce velmi rozmanitým prostředím, v němž by měl ústřední roli sehrávat dialog mezi různými kulturami a náboženskými vyznáními,
D. vzhledem k tomu, že přínosem černomořské synergie je skutečnost, že považuje oblast Černého moře za strategicky významnou pro EU a uznává, že je třeba, aby se EU v této oblasti více zapojovala; vzhledem k tomu, že výsledky černomořské synergie byly dosud spíše omezené a neexistuje jasná a komplexní představa o stávajících výsledcích jejího provádění, a EU je proto kritizována, že jí chybí strategická vize pro tuto oblast a že je její přístup k provádění nesourodý,
E. vzhledem k tomu, že nebyl vytvořen žádný akční plán, který by stanovoval konkrétní cíle, ukazatele a mechanismy pro předkládání zpráv, monitorování, hodnocení a kontrolu, jak to Parlament požadoval ve svém úplně prvním usnesení o oblasti Černého moře,
F. vzhledem k tomu, že byla dosud vydána pouze jediná zpráva o pokroku, a to v roce 2008, po níž nenásledoval žádný mechanismus pro pravidelné předkládání zpráv; vzhledem k tomu, že projektů nebylo uskutečněno mnoho a dosud bylo zahájeno pouze partnerství v oblasti životního prostředí,
G. vzhledem k tomu, že se od roku 2008 nekonala žádná ministerská konference, což poukazuje na malou viditelnost a nedostatečnou strategickou vizi a politické vedení černomořské synergie,
H. vzhledem k tomu, že vynaložené úsilí, byť chvályhodné, je výrazně narušováno slabou administrativní organizací, chybějícími institucionálními a politickými závazky a nedostatkem lidských zdrojů a vyčleněných finančních prostředků,
I. vzhledem k tomu, že v oblasti Černého moře došlo od roku 2008 k mnoha změnám, a přestože se zdá, že regionální spolupráce pokročila v některých technických oblastech, jako je životní prostředí, vzdělávání, výzkum a technologie i přibližování norem, mnohé problémy, jako jsou vleklé konflikty na Kavkaze a v Podněstří, námořní bezpečnost, pátrací a záchranné akce, militarizace, vysídlené obyvatelstvo a oslabování demokratické vlády, stále přetrvávají, a dokonce se zhoršily,
J. vzhledem k tomu, že mise uskutečněná za francouzského předsednictví prokázala společně s iniciativami členských států odhodlání EU ukončit a vyřešit konflikt v Gruzii,
K. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře má svůj geostrategický význam pro zajišťování dodávek energie do EU, zejména s ohledem na diverzifikaci těchto dodávek,
L. vzhledem k tomu, že ostatní iniciativy EU zahrnující země v oblasti Černého moře by neměly být považovány za konkurenci černomořské synergie, ale spíše za její doplněk,
M. vzhledem k tomu, že Komise byla také požádána o rozvoj strategie EU v Podunají, která by měla vzít v potaz úzký vztah Podunají k oblasti Černého moře,
1. domnívá se, že vzhledem ke strategickému významu oblasti Černého moře pro EU a spíše omezeným výsledkům černomořské synergie by měla být zahájena strategie, která by posílila soudržnost a viditelnost činnosti EU v této oblasti, a že strategie EU pro oblast Černého moře by měla být nedílnou součástí širší koncepce zahraniční a bezpečnostní politiky EU;
2. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby paralelně k přezkumu evropské politiky sousedství vypracovaly pro oblast Černého moře strategii, v níž by definovaly integrovaný a komplexní přístup EU zabývající se problémy a příležitostmi této oblasti a jež by obsahovala podrobný akční plán, jasné cíle, stěžejní iniciativy a ukazatele; domnívá se, že tato strategie přispěje k účinné koordinaci činností a rozdělení úkolů;
3. znovu vyzývá Komisi a ESVČ, aby pravidelně přezkoumávaly provádění této strategie tím, že stanoví konkrétní mechanismy pro monitorování, hodnocení, kontrolu a předkládání zpráv; naléhavě vyzývá k tomu, aby v klíčových fázích tohoto procesu probíhaly konzultace s příslušnými výbory Evropského parlamentu;
4. doporučuje zajištění soudržnosti mezi politikou na úrovni EU a vnitrostátními strategiemi členských států EU v oblasti Černého moře;
5. zdůrazňuje, že členské státy EU se musí dohodnout na jasných prioritách, aby mohl být následně vypracován realistický a z hlediska financí přiměřený akční plán, jakož i odpovídající systém pro hodnocení jeho účinnosti;
6. zdůrazňuje, že plnění cílů nové strategie se musí věnovat dostatečný počet zaměstnanců a že zejména musí být tato strategie znatelně zohledněna v rámci organizační struktury a personálního složení ESVČ;
7. vítá zahájení společného operačního programu pro přeshraniční spolupráci v povodí Černého moře v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a domnívá se, že vysoký počet obdržených žádostí je důkazem velkého zájmu o společné projekty spolupráce v oblasti Černého moře; oceňuje schválení 16 nových projektů, o nichž společný monitorovací výbor rozhodl v listopadu 2010; domnívá se však, že pomalé tempo fungování tohoto programu odráží nedostatky stávajících mechanismů financování; obzvláště poukazuje na právní problémy spojené s potřebou financovat účastníky pomocí různých finančních nástrojů a vyzývá Komisi, aby našla řešení, kterými by tyto překážky odstranila; je toho názoru, že program by se rovněž mohl vztahovat na investiční projekty;
8. vyzývá k tomu, aby byl na příští programové období vypracován společný operační program pro povodí Černého moře, který by se plně zaměřoval na všechny cíle uvedené ve strategickém dokumentu evropského nástroje sousedství a přeshraniční spolupráce na období 2007–2013 a dále pokračoval v úsilí o jejich splnění; zdůrazňuje, že by měly být stanoveny jednotné podmínky pro úpravu žádostí, čímž by měl jakýkoli právní subjekt, který pochází z kteréhokoli státu účastnícího se této programové oblasti, možnost podat přihlášku jako hlavní účastník; domnívá se, že všechny země účastnící se společného operačního programu pro povodí Černého moře by měly být zapojovány do činnosti v dalším programovém období a aktivně pobízeny k účasti na ní;
9. je proto přesvědčen, že úspěch této strategie závisí na poskytování vhodného a identifikovatelného financování; žádá vytvoření specifické rozpočtové položky pro strategii v oblasti Černého moře, vypracování účinných metod uvolňování prostředků, uzpůsobených zvláštní charakteristice této oblasti, a kontroly využívání těchto prostředků; vybízí k tomu, aby byly prioritně financovány rozvojové projekty malého rozsahu; vyzývá Komisi a regiony, aby v rámci přeshraniční spolupráce prosazovaly projekty, které spojují obyvatele, a aby zajistily a podporovaly finanční nástroj fondu pro malé projekty;
10. zdůrazňuje, že je nutné uplatňovat přístup orientovaný na projekty a jeho prostřednictvím zapojit místní orgány, podnikatelské kruhy, nevládní organizace či jiné organizace občanské společnosti do navrhování a provádění činností zastřešených strategií pro oblast Černého moře a do společné odpovědnosti za tyto činnosti; zdůrazňuje význam sledování činností v oblasti Černého moře prostřednictvím definování měřítek či jiných vhodných ukazatelů;
11. podporuje prohloubení součinnosti mezi různými politikami Unie, které do této strategie vstupují, zejména strukturálních fondů, rámcového programu pro výzkum a vývoj a transevropských dopravních sítí s cílem zajistit udržitelnost financovaných činností; tímto způsobem může možnosti vytvořené jednou iniciativou zaměřenou na hospodářský rozvoj převzít jiná, doplňující iniciativa;
12. považuje zapojení všech aktérů a odpovědnost na regionální úrovni za důležité zásady přístupu EU k této oblasti a domnívá se, že Turecko a Rusko by jakožto partnerské země měly být do regionální spolupráce v oblasti Černého moře pokud možno řádně zapojeny; domnívá se, že dvojí úloha Bulharska, Rumunska a Řecka, které jsou jak pobřežními státy Černého moře, tak členskými státy EU, je pro úspěch politiky EU v oblasti Černého moře klíčová;
13. domnívá se, že ministerské schůzky mezi zeměmi EU a zeměmi širší oblasti Černého moře by měly být pořádány pravidelně a zahrnovat všechny aktéry a země této oblasti, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), Komise pro ochranu Černého moře před znečištěním, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a EIB, což by přispělo k viditelnosti, strategickému vedení a koordinaci na vysoké úrovni; je přesvědčen, že institucionální dialog, který by vytvořil vazby mezi EU a BSEC, by mohl představovat krok k vytvoření skutečného partnerství v tomto regionu; upozorňuje nicméně, že BSEC se zřejmě v současné době potýká se strukturálními problémy a je zapotřebí tuto organizaci omladit a zreformovat, aby se mohla stát zdatným regionálním partnerem;
14. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Černomořské fórum pro partnerství a dialog bylo negativně poznamenáno regionálním napětím a následkem toho se dosud neetablovalo; domnívá se, že takové fórum by mohlo být zdrojem podnětů a místem pro podporu dialogu mezi regionálními subjekty;
15. domnívá se, že strategie v oblasti Černého moře by měla být rozvíjena na všech úrovních regionální spolupráce; vítá parlamentní spolupráci, která byla navázána mezi EU a zeměmi v oblasti Černého moře,
16. uznává význam regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran pro plánování a provádění této strategie, vzhledem k jejich úzkým vazbám na dané území a místní obyvatelstvo; žádá proto, aby byly zjištěny jejich potřeby a aby se uvedené subjekty plně zapojily do této strategie;
17. vítá zřízení černomořského fóra občanské společnosti a vyzývá k posílené spolupráci mezi místními orgány, občanskou společností a podnikatelskými subjekty; vyzývá Komisi, aby více podporovala občanskou společnost i sítě organizací občanské společnosti; vyzdvihuje úlohu, jakou plní nevládní sektor při zajišťování efektivní realizace činností strategie pro oblast Černého moře a úspěšnosti opatření zaměřených na budování důvěry;
18. zdůrazňuje doplňkovou povahu černomořské synergie a Východního partnerství a vyzývá Komisi, aby pozitivním způsobem využívala odlišné přístupy těchto dvou iniciativ a na každé úrovni objasnila, jak má být tato značná míra doplňkovosti zužitkovávána; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila, že ESVČ bude účinně koordinovat různé iniciativy a nástroje, které EU zřídila v širší oblasti Černého moře;
19. vítá vypracování strategie EU v Podunají, která má být dokončena do konce tohoto roku, a žádá, aby byla schválena a aby začala být uplatňována v prvních měsících roku 2011; zdůrazňuje, že je nutné strategii EU v Podunají rozšířit směrem k oblasti Černého moře; poukazuje na to, že udržitelný rozvoj podunajského regionu dále zvýší geostrategický význam oblasti Černého moře; domnívá se proto, že obě strategie by se měly navzájem doplňovat a posilovat, i když současně uznává rozdílný charakter dotčených regionů a odlišné geografické zaměření obou strategií;
20. zdůrazňuje, že by strategie EU pro oblast Černého moře měla být zaměřena na jeden základní cíl: vytvořit oblast, v níž panuje mír, demokracie, prosperita a stabilita a která je založena na dodržování lidských práv a základních svobod a na zabezpečení dodávek energie pro EU; domnívá se, že mezi priority by měly patřit řádná správa věcí veřejných, právní stát, podpora dodržování lidských práv, řízení migrace, energetika, doprava, životní prostředí a hospodářský a sociální rozvoj;
Bezpečnost a řádná správa
21. připomíná, že oblast Černého moře potřebuje aktivní politické strategie a dlouhodobá řešení, aby mohla čelit významným aktuálním regionálním a nadnárodním problémům, jako jsou vleklé konflikty, vysídlené obyvatelstvo, dvoustranné spory, uzavřené hranice a strategické rivality, které vedou k militarizaci a šíření zbraní, nevýkonným institucím a špatné správě věcí veřejných, oslabují demokratickou vládu, zvyšují přeshraniční kriminalitu a nedovolený obchod, zhoršují správu hranic a možnosti pohybu a jsou příčinou nedostatečné námořní bezpečnosti;
22. zdůrazňuje, že zásadní význam má vytvoření, podpora a rozvíjení dobrých sousedských vztahů mezi zeměmi v oblasti Černého moře, které jsou základním předpokladem pro úspěšnou spolupráci, a považuje za nepřijatelné, že v tomto regionu stále existuje problém uzavřených hranic mezi sousedícími zeměmi;
23. domnívá se, že EU může a měla by hrát aktivnější úlohu při utváření bezpečnostní situace v oblasti Černého moře; žádá intenzivnější zapojení EU do regionálního strategického dialogu a spolupráci EU s jejími strategickými partnery, pokud jde o řešení bezpečnostních otázek a předcházení konfliktům a jejich řešení, a to v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje, že plný rozvoj strategie v oblasti Černého moře je rovněž závislý na konkrétním pokroku směrem k mírovému řešení dosud nevyřešených konfliktů; žádá proto přímější zapojení EU, aby zaujala vedoucí postavení v jednáních a v rámci mírových procesů, aby posílila opatření na budování důvěry a programy pomoci s cílem vytvořit základ pro trvalá, komplexní urovnání sporů a aby zmírnila dopad konfliktů na místní obyvatelstvo; oceňuje činnost misí EUBAM a EUMM;
24. vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zintenzivnila úsilí, jehož cílem je přimět Rusko, aby plnilo šestibodový Sarkozyho plán na stabilizaci a řešení konfliktu v Gruzii;
25. poukazuje na to, že je třeba posílit systémy monitorování, a vyzývá EU, aby vyvinula systém včasného varování před konflikty jako nástroj pro prevenci konfliktů a budování důvěry v oblasti Černého moře, aby se zabránilo destabilizaci a eskalaci konfliktů; žádá, aby se pozornost zaměřila na konkrétní případy, spíše než na obecné vyjadřování obav; žádá, aby byla zvážena opatření na budování důvěry, jako je zveřejňování informací o prodeji zbraní a činnostech vojenského námořnictva; vyjadřuje mimořádné znepokojení skutečností, že byla Rusku prodloužena smlouva o pronájmu přístavu na Krymu, kde má své černomořské loďstvo, a tím, jaký může mít tato situace dopad na stabilitu v oblasti;
26. vyzývá EU, aby podnikla kroky k vytvoření regionálního právního rámce a mechanismů, které budou řešit šíření zbraní v oblasti Černého moře;
27. žádá, aby se strategie v oblasti Černého moře zabývala také přeshraniční kriminalitou a nedovoleným obchodováním, zejména s drogami a lidmi, a nezákonnou migrací, a rovněž žádá další posílení spolupráce při správě hranic a řízení přeshraničního pohybu;
28. zdůrazňuje, že je třeba lépe řídit migraci do oblasti Černého moře i z této oblasti posílením politické, hospodářské a sociální integrace přistěhovalců na základě zásad globálního přístupu EU k migraci;
29. konstatuje, že v posledních letech došlo ke zvýšení počtu námořních nehod, při nichž došlo ke ztrátám na životech a ekologickým škodám, a že pobřežní státy nejsou schopny provádět koordinované a úspěšné záchranné operace; v této souvislosti vyzývá EU, aby využívala integrovanou námořní politiku ke koordinaci pátracích a záchranných akcí a činností za účelem předcházení nehodám v oblasti Černého moře; vyzývá k vytvoření strategie pro dohled nad oblastí Černého moře;
30. domnívá se, že mezi cíle bezpečnostní strategie pro oblast Černého moře by mělo patřit také zlepšení správy věcí veřejných, posílení demokratické vlády, dodržování lidských práv a způsobilosti jednotlivých států; vyzývá Komisi a ESVČ, aby otázky budování institucí a demokratického způsobu vlády, které jsou nezbytné pro všechny státy, jež se chtějí úspěšně rozvíjet, zařadily mezi své hlavní iniciativy; zdůrazňuje, že cíl zlepšit správu věcí veřejných, právní stát a státní struktury v bývalých sovětských státech v tomto regionu představuje sám o sobě bezpečnostní strategii, protože úplné nebo částečné selhání státu a politická stagnace vytvářejí podmínky pro vnější zásahy a nadnárodní hrozby;
31. zdůrazňuje, že ve strategii EU pro oblast Černého moře musí být kladen značný důraz na ochranu lidských práv a posílení demokracie v celém regionu, což by mělo zahrnovat podporu úspěšné spolupráce mezi nevládními organizacemi a zastánci lidských práv v této oblasti;
32. připomíná, že jednou z priorit EU je zlepšit dodržování lidských práv a demokracie na celém světě; poukazuje na to, že porušování lidských práv je v obsazené Jižní Osetii a Abcházii na denním pořádku; vyzývá proto EU, a zejména ESVČ, aby aktivně reagovala na všechny druhy porušování lidských práv v oblasti Černého moře;
33. zdůrazňuje, že OBSE hraje v této oblasti významnou úlohu, a považuje za nezbytné, aby EU s OBSE spolupracovala v oblastech budování institucí, právního státu, pozorování voleb, svobody sdělovacích prostředků a demokracie a lidských práv;
Energetika, doprava a životní prostředí
34. na jedné straně se domnívá, že oblast Černého moře má strategický význam pro zabezpečení dodávek energie do EU a pro jejich diverzifikaci, a v této souvislosti opakuje, že je naléhavě nutné vytvořit pro oblast Černého moře soudržnou strategii; na druhé straně se domnívá, že pro harmonický a udržitelný rozvoj tohoto regionu je klíčová spolupráce v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí; vítá zahájení ekologického partnerství a dychtivě očekává zahájení dvou dalších partnerství v oblasti dopravy a energetiky; vyzývá k jejich rychlému a účinnému provádění; domnívá se, že rozvoj společného právního rámce na regionální úrovni by měl velký přínos, pokud jde o účinnější spolupráci a součinnost v těchto oblastech; domnívá se, že zřízení a podpora profesionálních a institucionálních sítí by umožnily posílit kapacitu pro společné a účinné rozhodování;
35. zdůrazňuje, že je třeba posílit vícestrannou energetickou spolupráci v oblasti Černého moře, jejíž hlavní zásady stanoví WTO a Smlouva o energetické chartě; podporuje úplnou integraci trhů a právních předpisů na základě legislativy EU v oblasti energetiky a životního prostředí a nabádá země v rámci širší oblasti Černého moře, aby se připojily ke Smlouvě o energetickém společenství, a EU, EIB a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby přispěly k modernizaci energetické infrastruktury v oblasti Černého moře;
36. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy přistupovaly k oblasti Černého moře jednotně s cílem dosáhnout zabezpečení dodávek energie a stability v sousedství EU, což je jejím dlouhodobým cílem;
37. připomíná, že je třeba, aby se Komise rázněji zasadila za opatření k diverzifikaci dodávek plynu a vytvoření společného normativního rámce na podporu transparentního a konkurenceschopného trhu s plynem založeného na dohodnutých pravidlech; současně vyzývá EU, aby aktivně rozvíjela spolupráci s černomořskými státy a nabídla jim více příležitostí podpořit energetické projekty, které jsou v zájmu EU; v této souvislosti vítá přistoupení Moldavské republiky a Ukrajiny k Energetickému společenství;
38. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zřídit Parlamentní shromáždění Euronest, což přispěje ke splnění cílů Východního partnerství a bude tak mít pozitivní dopad na otázky související se zabezpečením dodávek energie;
39. připomíná cíl EU diverzifikovat zásobovací trasy a zdroje dodávek a vypracovat společnou politiku EU v oblasti energetiky; znovu zdůrazňuje význam projektů jižního koridoru, zejména skutečnost, že pro zabezpečení dodávek energie pro Evropu je klíčový strategicky prioritní projekt EU Nabucco a jeho rychlá realizace; bere na vědomí projekt South Stream; dále zdůrazňuje význam dopravy zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy v podobě projektu výboru AGRI a rozvoje terminálů LNG v černomořských přístavech a také význam panevropského ropovodu Konstanca-Terst;
40. naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2011 uzavřela dohody s případnými dodavatelskými zeměmi pro plynovod Nabucco;
41. domnívá se, že balíček opatření pro energetickou infrastrukturu, který Komise brzy předloží, musí klást velký důraz na navrhované energetické projekty v oblasti Černého moře; upozorňuje na skutečnost, že tranzitní cesty vedoucí přes státy, které se v této oblasti nacházejí, mohou znatelně zlepšit zabezpečení dodávek EU;
42. zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje energie v oblasti Černého moře skýtají značný potenciál, který by mohl významně přispět k zabezpečení energetické budoucnosti na celosvětové úrovni a k udržitelnému hospodářskému růstu, a vyzývá Komisi a pobřežní země Černého moře, aby tento potenciál uvolnily;
43. žádá, aby součástí partnerství EU a oblasti Černého moře bylo předávání poznatků a technologie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti a technická podpora pro koncepci distribuční soustavy, a poukazuje na to, že úspora energie má klíčový význam pro lepší zabezpečení dodávek; podporuje výzkum alternativních zdrojů energie a zejména obnovitelné energie, energetické účinnosti a úspor energie, které jsou zásadní pro to, abychom byli schopni čelit změně klimatu a přispět k celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů;
44. podporuje stálý rozvoj iniciativ v rámci programů TRACECA a INOGATE; vyzývá EU, aby posílila svou podporu infrastrukturních projektů v regionu, a to přímo i prostřednictvím koordinace ostatních přispěvatelů a investorů;
45. domnívá se, že za účelem mezinárodního obchodu a přepravy uhlovodíků v této oblasti je velmi důležité rozvíjet přístavy EU při pobřeží Černého moře a na přímořském Dunaji, a to včetně terminálů ropy a zemního plynu a infrastruktury intermodální dopravy; domnívá se, že je nutné modernizovat infrastrukturu v oblasti Černého moře a vytvořit napojení na evropské dopravní koridory; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily dokončení prioritních projektů transevropské dopravní sítě podél os 7, 18, 21 a 22, jak jsou uvedeny v příloze II rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, a také jejich postupné začlenění do koridoru TRACECA i propojení s centrální a jihovýchodní osou a námořními cestami pro mezinárodní dopravu, jak jsou definovány ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Prodloužení hlavních transevropských dopravních os do sousedních zemí – Hlavní směry pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech“ (KOM(2007)0032), a také dokončení panevropských dopravních koridorů 8 a 9;
46. vyzývá pobřežní státy Černého moře, aby uzavřely memorandum o porozumění týkající se rozvoje mořských koridorů Černého moře, a žádá Komisi, aby otevřela rozpočtovou položku TEN-T pro financování mořských koridorů Černého moře podobných stávajícím mořským koridorům Baltského, Severního a Středozemního moře;
47. vítá opatření přijatá s cílem rozšířit společný letecký prostor EU o země oblasti Černého moře; vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu s Moldavskou republikou ohledně liberalizace jejího odvětví letecké přepravy a aby urychleně zahájila jednání o přistoupení Moldavské republiky ke společnému leteckému prostoru EU;
48. zdůrazňuje význam Černého moře jako zdroje přírodního bohatství a vyjadřuje vážné znepokojení nad stavem životního prostředí v této oblasti a zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a ochranou životního prostředí a také zaujmout společný postoj k řešení této otázky, a proto připomíná, že je třeba plně uskutečňovat Úmluvu o ochraně Černého moře před znečištěním;
49. vyzývá Komisi, aby při financování projektů v oblasti infrastruktury upřednostňovala požadavky energetické účinnosti a ochrany životního prostředí a klimatu, přičemž předpokladem by mělo být kladné posouzení dopadu na životní prostředí; připomíná výzvy, kterým oblast Černého moře čelí v důsledku změny klimatu, a naléhavě proto vyzývá k posílení spolupráce mezi pobřežními zeměmi Černého moře, zejména v oblasti předcházení mimořádných událostí;
50. vyzývá EU, aby oblast Černého moře začlenila do integrované námořní politiky a zejména do společné rybářské politiky a poskytla jí rovnocenné postavení jako ostatním evropským povodím; EU by měla vyvinout veškeré nezbytné diplomatické úsilí k tomu, aby přiměla státy v oblasti Černého moře, které nejsou členy EU, k tomu, aby co nejdůsledněji dodržovaly zásady společné rybářské politiky; zdůrazňuje, že je důležité zřídit samostatný společný subjekt pro řízení populací ryb v Černém moři a uplatňovat mechanismus víceletých plánů řízení;
Hospodářský, sociální a lidský rozvoj
51. domnívá se, že je třeba podporovat hospodářský, sociální a lidský rozvoj celého regionu; přisuzuje zvláštní význam dodržování lidských práv a základních svobod v tomto regionu; zdůrazňuje, že tento region disponuje mimořádnými přírodními zdroji, které mohou podpořit rychlý hospodářský růst; zdůrazňuje, že řádná správa těchto zdrojů je pro usnadnění takového rozvoje klíčová;
52. zdůrazňuje, že pro hospodářský rozvoj regionu je klíčová další liberalizace obchodu a posílení vnitroregionálního obchodu; zdůrazňuje, že pro místní obyvatele i obchodní partnery tohoto regionu je důležité, aby byl v oblasti Černého moře vytvořen prostor hospodářských příležitostí a prosperity; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti podvodům a korupci, aby se tento region stal přitažlivějším pro investory; zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti cestovního ruchu a rozvoje přístavů a pobřeží; podporuje integrovanou námořní politiku EU, jejímž cílem je socioekonomický rozvoj přímořských oblastí, avšak s politováním konstatuje, že její část týkající se Černého moře je jen málo rozvinutá; vítá výsledky dosažené v oblasti spolupráce ve školství, výzkumu a technologiích; opakovaně schvaluje cíl podporovat sociální rozvoj a silnou občanskou společnost; zdůrazňuje, že EU by měla se zeměmi tohoto regionu pokročit v dialogu o zjednodušení vízového styku;
53. je přesvědčen, že EU by měla hrát v oblasti Černého moře významnější roli tím, že zemím v této oblasti nabídne lepší vyhlídky na užší začlenění do politik EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí pozorně zvážit, důkladně prověřit a podporovat příležitosti k liberalizaci obchodu a vytvoření zóny volného obchodu podle zásad WTO;
54. poukazuje na dlouhotrvající strategické partnerství mezi EU a Ruskem a na skutečnost, že obě země mají společný zájem na posilování dvoustranného obchodu a investic, na usnadňování a liberalizaci obchodu v rámci globálního hospodářství a na upevňování a rozvíjení hospodářské soutěže, a to i v oblasti Černého moře;
55. uznává, že oblast Černého moře byla vážně postižena celosvětovou finanční krizí, která náhle ukončila období růstu, jenž v průměru dosahoval 6 % ročně, i příliv zahraničního kapitálu potřebného pro další ekonomický rozvoj černomořských států a vystavila finanční systém tohoto regionu extrémní zátěži; zdůrazňuje, že tuto situaci je nutné řešit posílením finančních a bankovních předpisů, zlepšením fiskální důvěryhodnosti a transparentnosti, bojem proti daňovým podvodům a únikům a proti korupci, zintenzivněním regionální spolupráce a posílením koordinace mezi regionálními organizacemi, jako je BSEC;
56. vybízí k tomu, aby byl v rámci strategie vyvinut integrovaný přístup a využívány zavedené zásady politiky soudržnosti EU a politiky sousedství, které mohou pomoci dosáhnout efektivních výsledků a zároveň usnadnit proces budování kapacit v méně rozvinutých oblastech; zejména je přesvědčen, že by měla být posílena přeshraniční spolupráce mezi regiony, aby bylo možné řešit společné problémy koordinovaně; zdůrazňuje, že Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) představuje vhodnou platformu spolupráce pro strukturovanou víceúrovňovou správu věcí veřejných; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti lepší koordinace různých evropských nástrojů zajišťujících přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích Unie;
57. upozorňuje na to, že ve všech oblastech spolupráce má zásadní význam výměna osvědčených postupů mezi regiony, v jejímž rámci by regiony, které mají dlouhodobé zkušenosti s přípravou a prováděním projektů, mohly pomáhat ostatním regionům při zvyšování jejich výkonnosti;
58. považuje za zásadní zlepšit správní kapacitu všech místních a regionálních zúčastněných stran v oblasti Černého moře s cílem zajistit účinné provádění a řádné finanční řízení projektů EU, větší transparentnost a odpovědnost a vyvážený územní rozvoj v celém tomto regionu;
59. zdůrazňuje význam zjednodušení vízového styku a mobility osob v tomto regionu a naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení preferenčních vízových programů pro obchodníky, akademiky, mládež, místní veřejné činitele a další skupiny s cílem posílit kontakty v rámci celého regionu, zejména pokud jde o budování důvěry; vybízí k rozvoji společných projektů pod záštitou EU zaměřených na podporu kulturního dědictví a cestovního ruchu v tomto regionu;
60. domnívá se, že je třeba dlouhodobě podporovat programy zaměřené na mezikulturní a mezináboženský dialog s cílem posílit spolupráci v regionu, že společné iniciativy v oblasti vzdělávání a sdělovacích prostředků jsou velmi potřebné k vytvoření a konsolidaci významných vazeb mezi osobnostmi formujícími veřejné mínění v regionu a že iniciativy, jako je síť univerzit v oblasti Černého moře, jsou dobrými příklady toho, jak mohou akademické interakce vést k pozitivní součinnosti v regionu; vyzývá k posílení akademických a studentských sítí, elektronických infrastruktur a projektů společného výzkumu; vítá iniciativu na zřízení a podporu Černomořské vysoké školy, která pomůže vzniku regionální elity, jež bude považovat spolupráci za přirozenou metodu řešení společných problémů;
61. bere na vědomí výsledky projektu propojení oblasti Černého moře (BSI), jehož smyslem je zřídit v rámci širší oblasti Černého moře regionální výzkumnou a vzdělávací síť a napojit ji na infrastruktury GEANT, a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala výzkumné projekty v oblasti Černého moře, jako je HP-SEE, SEE-GRID, SCENE, CAREN a BSRN;
o o o
62. vyzývá svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států a všech černomořských zemí.