Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 1. března 2011, která jednomyslně pozastavila členství Libye v Radě OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na usnesení Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 ze dne 26. února 2011,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011, kterým se provádí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zavadí dodatečná omezující opatření vůči osobám odpovědným za násilné útoky páchané na civilním obyvatelstvem Libye,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva S-15/2 přijatou dne 25. února 2011,

–  s ohledem na pozastavení jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí ke dni 22. února 2011,

–  s ohledem na nedávná prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové k událostem v Libyi a severní Africe,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi, konkrétně usnesení ze dne 17. června 2010 o popravách v Libyi(1) a doporučení ze dne 20. ledna 2011 obsahující klíčové podmínky jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí(2),

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 a na Protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků,

–  s ohledem na Africkou chartu o ochraně lidských práv a práv národů a její protokol o zřízení Afrického soudu pro lidská práva a práva národů, které Libye ratifikovala dne 26. března 1987 a 19. listopadu 2003,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že účastníci nedávných demonstrací v několika arabských zemích severní Afriky a Blízkého východu vyzvali k ukončení autoritářských režimů a volali po politických, hospodářských a sociálních reformách, po svobodě, demokracii a zajištění lepších životních podmínek pro běžné občany; vzhledem k tomu, že masové protesty probíhající v řadě arabských zemí ukázaly, že nedemokratické a autoritářské režimy nemohou být věrohodnou zárukou stability a že pro hospodářská a politická partnerství jsou klíčové demokratické hodnoty,

B.  vzhledem k tomu, že protesty proti libyjskému režimu vypukly dne 15. února 2011 ve městě Benghází a rozšířily se po celé zemi, mezi jinými do měst al-Bajdá, al-Kubá, Darna az-Zintán, a že účastníci protestů převzali nad mnohými městy kontrolu, zejména ve východní Libyi,

C.  vzhledem k tomu, že protestující se stali terčem nebývale násilných útoků Kaddáfího režimu, který k násilnému potlačení protestů použil libyjské ozbrojené složky, milice, žoldnéře a ozbrojence ze zahraničí a bez rozmyslu na civilisty útočil za použití kulometů, odstřelovačů, vojenských bojových letounů a helikoptér; vzhledem k tomu, že tento přístup vedl k prudkému nárůstu obětí a vysokému počtu zraněných a zatčených,

D.  vzhledem k tomu, že násilná a brutální reakce režimu na požadavky libyjského obyvatelstva vyvolala nejen odchod řady vojáků z armády, ale i rezignaci některých stoupenců režimu,

E.  vzhledem k tomu, že podle UNHRC uprchlo z Libye v posledních dnech více než 200 000 lidí do sousedního Tuniska, Egyptu a Nigeru a další statisíce uprchlíků a zahraničních pracovníků se za dramatických okolností pokoušejí před konfliktem uniknout nebo z Libye odcestovat; vzhledem k tomu, že takto vznikla humanitární krize, která vyžaduje rychlou reakci ze strany EU,

F.  vzhledem k tomu, že poté, co Rada OSN pro lidská práva dne 25. února 2011 na svém 15. zvláštním zasedání přijala na základě konsenzu rezoluci o stavu lidských práv v Libyi, v níž odsuzuje hrubé a systematické porušování lidských práv v této zemi a poukazuje na to, že v některých případech tohoto porušování by se mohlo jednat o zločiny proti lidskosti, rozhodlo Valné shromáždění OSN dne 2. března 2011 pozastavit členství Libye v Radě pro lidská práva OSN (UNHRC), a to na základě doporučení samotné UNHRC,

G.  vzhledem k tomu, že v reakci na rezoluci o Libyi, kterou dne 26. února 2011 vydala Rada bezpečnosti OSN a v níž se uvádí, že vzniklým stavem by se měl zabývat Mezinárodní trestní soud, zahájil žalobce tohoto soudu dne 3. března 2011 vyšetřování zločinů proti lidskosti, k nimž údajně v Libyi došlo, včetně vyšetřování namířeného proti Muammaru Kaddáfím a stoupencům místního režimu; vzhledem k tomu, že rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1970 bylo na zemi uvaleno zbrojní embargo a na Kaddáfího rodinu a jeho režim byl uvalen zákaz cestování a příkaz zmrazit majetek a současně bylo všem členským státům OSN povoleno zabavit veškeré zakázané vojenské vybavení a využívat je,

H.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011 zavedlo pro osoby odpovědné za násilné zásahy proti civilnímu obyvatelstvu další omezující opatření, především zákaz vydávání víz a zmrazení majetku, a vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se uplatňuje rezoluce o Libyi, kterou dne 26. února 2011 vydala Rada bezpečnosti OSN,

I.  vzhledem k tomu, že řada vedoucích světových osobností již od počátku protestů vyzývá plukovníka Kaddáfího, aby odstoupil,

J.  vzhledem k tomu, že dne 22. února 2011 pozastavila Arabská liga Libyi členství a dne 3. března 2011 generální tajemník této organizace prohlásil, že pokud budou boje v Libyi pokračovat, je možné, že liga bude ve spolupráci s Africkou unií podporovat vyhlášení bezletové zóny nad Libyí,

K.  vzhledem k tomu, že libyjská prozatímní Přechodná národní rada ve svém prohlášení (ITNC) ze dne 5. března 2011 vyzvala mezinárodní společenství, aby „splnilo své závazky a chránilo libyjské občany před další genocidou a zločiny proti lidskosti, aniž by však došlo k přímému vojenskému zásahu na libyjské půdě“,

L.  vzhledem k tomu, že dne 22. února 2011 zastavila EU probíhající jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí a všech smlouvách o spolupráci s Libyí,

M.  vzhledem k tomu, že EU má zásadní zájem na demokracii, stabilitě, prosperitě a míru v Severní Africe, vzhledem k tomu, že nedávné události v Libyi, Egyptě a Tunisku podtrhly naléhavou potřebu přezkoumat vnější politiku EU uplatňovanou v oblasti Středomoří,

N.  vzhledem k tomu, že se očekává, že na mimořádném zasedání Evropské rady v pátek 11. března 2011 bude důkladně projednána zpráva vysoké představitelky a Komise o rychlém uzpůsobení nástrojů EU i zpráva vysoké představitelky o podpoře pro procesy přechodu a transformace,

1.  vyjadřuje solidaritu s občany Libye a především s mladými lidmi této země, kteří byli hnací silou na cestě k demokracii a změně režimu; vítá jejich odvahu a odhodlání a plně podporuje jejich oprávněné úsilí o demokratické, hospodářské a společenské změny;

2.  co nejpřísněji odsuzuje bezostyšné a systematické porušování lidských práv v Libyi, především pak násilný útlak poklidných demonstrantů, novinářů a zastánců lidských práv ze strany Kaddáfího režimu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že došlo ke značným ztrátám na životech a že velké množství lidí bylo zraněno; vyjadřuje soustrast rodinám obětí; odsuzuje skutečnost, že nejvyšší představitelé režimu Muammar al-Kaddáfí a jeho syn Saíf al- Islám ve svých prohlášeních podněcovali k nepřátelství vůči civilnímu obyvatelstvu;

3.  žádá okamžitý konec brutálního diktátorského režimu plukovníka Kaddáfího a vyzývá jej, aby okamžitě odstoupil, čímž zamezí dalšímu krveprolití a umožní, aby proběhla poklidná politická transformace; vyzývá libyjské orgány, aby okamžitě zastavily násilí a umožnily mírové řešení situace, jaké oprávněně očekávají obyvatelé Libye; vyzývá libyjské orgány, aby respektovaly lidská práva a mezinárodní humanitární právo, zrušily všechna omezení týkající se svobody vyjadřování, včetně jejího projevování po internetu, a okamžitě umožnily vstup do země nezávislým pozorovatelům v oblasti lidských práv a zahraničním médiím;

4.  plně podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970, která odsuzuje závažné a soustavné porušování lidských práv v Libyi, a žádá, aby byla záležitost postoupena Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a aby na Libyi současně uvalila zbrojní embargo, aby rodině Muammara al-Kaddáfího bylo zakázáno cestovat a aby byla zmrazena její aktiva; zdůrazňuje, že podle mezinárodního práva nesou pachatelé útoků proti civilnímu obyvatelstvu osobní trestní odpovědnost, že musí být postaveni před soud a že nikdo nesmí uniknout trestu; jednoznačně podporuje skutečnost, že žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájil vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, které měly být v Libyi spáchány Muammarem al-Kaddáfím a stoupenci jeho režimu;

5.  konstatuje, že EU jako první zavedla sankce uvalené Radou bezpečnosti OSN a že opatření EU jdou ještě dále, neboť EU zavedla i vlastní sankce; vítá proto rozhodnutí Rady o zákazu obchodu s Libyí v oblasti vybavení, které lze využít k vnitřním represím, a rozšíření seznamu osob, na které se vztahuje zmrazení majetku a zákaz udělování víz; vyzývá k neustálému hodnocení účinnosti sankcí;

6.  zdůrazňuje, že všechna opatření by se měla týkat veškerých libyjských aktiv, včetně aktiv státního investičního fondu spravovaného Libyjským investičním úřadem; žádá, aby zmrazení aktiv zasáhlo i zisky z prodeje ropy a plynu; vyzývá Radu a členské státy, aby podrobnosti o všech zmrazených aktivech v plném rozsahu zveřejnily; vítá v této souvislosti diskuse o dalších sankcích EU, včetně zmrazení majetku libyjských společností s vazbami na Kaddáfího režim;

7.  vítá rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011 o zákazu dodávek zbraní, střeliva a souvisejícího vybavení do Libye; vyzývá v tomto ohledu Radu, aby prověřila, zda došlo k případům porušení kodexu chování EU pro vývoz zbraní a aby přijala přísná opatření s cílem zajistit úplné dodržování tohoto kodexu členskými státy; vyzývá vysokou představitelku, aby prozkoumala možnost prosazení embarga využitím aktiv leteckých a námořních sil SBOP;

8.  plně podporuje rozhodnutí Rady OSN pro lidská práva vyslat nezávislý mezinárodní vyšetřovací komise do Libye, aby prošetřila případy porušování mezinárodních lidských práv a rozhodnutí Valného shromáždění OSN ze dne 2. března 2011 pozastavit členství Libye v UNHRC;

9.  vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby podnikly veškeré kroky vedoucí k úplné izolaci Kaddáfího a jeho režimu, a to na národní i mezinárodní úrovni;

10.  zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí dostát své odpovědnosti chránit, a chránit tedy libyjské civilisty před rozsáhlými ozbrojenými útoky; poukazuje na to, že proto není možné vyloučit žádnou variantu uvedenou v Chartě OSN; vyzývá vysokou představitelku a členské státy, aby byly připravené na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o dalších opatřeních, včetně možnosti zřízení bezletové zóny, která by režimu zabránila v útocích na obyvatelstvo; zdůrazňuje, že všechna opatření, která EU a její členské státy uplatní, by měla být v souladu s mandátem OSN, měla by být koordinována s Ligou arabských států a Africkou unií a měla by obě tyto organizace podněcovat, aby se chopily řízení mezinárodního úsilí;

11.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby navázala vztahy s libyjskou prozatímní Přechodnou národní radou a zahájila proces jejich oficiálního uznání a aby podpořila přechod k demokracii, zajistit účast širokého spektra zástupců libyjské společnosti a posílit úlohu žen a menšin v transformačním procesu a aby podpořila prozatímní Přechodnou radu v osvobozenecké oblasti s cílem zmírnit tlak, kterému je místní obyvatelstvo vystavené, a zabezpečit jeho základní humanitární potřeby včetně lékařské pomoci;

12.  naléhavě žádá EU, aby se podílela na demokratických reformách a na zřízení orgánů právního státu v Libyi poskytováním podpory rozvoje svobodných sdělovacích prostředků a nezávislých organizací občanské společnosti, zejména demokratických politických stran, aby se mohly v budoucnu konat demokratické volby;

13.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí humanitární krizí, neboť ve snaze uniknout násilnostem z Libye prchá více než 200.000 migrantů, z nichž mnozí uvízli na hranicích mezi Libyí a Tuniskem a jiní jsou nuceni setrvávat v uprchlických táborech v Tunisku, Egyptě a Nigeru; vyzývá současné i budoucí libyjské orgány, aby humanitárním organizacím umožnily vstup do země a zajistily bezpečnost humanitárních pracovníků;

14.  vyzývá Radu, Komisi a vysokou představitelku, aby vyčlenily všechny potřebné finanční a lidské zdroje, kterými disponují, podpořily tuto rozsáhlou mezinárodní humanitární operaci a pomohly tak Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) a dalším příslušným humanitárním agenturám při poskytování ochrany a pomoci v nouzi všem potřebným; vítá dosud zavedená opatření a uvolnění prostředků komisařkou Georgievovou a ECHO i humanitární pomoc poskytnutou některými členskými státy s cílem řešit tuto výzvu; vyzývá EU a členské státy, aby poskytly leteckou a námořní dopravu na repatriaci nebo přesídlení migrantů, žadatelů o azyl a utečenců z Libye v souladu s mezinárodním právem a příslušnými právními předpisy Evropské unie a poskytly finanční podporu, o kterou společně požádaly Rada OSN pro lidská práva a Mezinárodní organizace pro migraci dne 3. března 2011;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou zavedena všechna potřebná opatření, včetně přiměřených finančních, technických a lidských zdrojů, s cílem zaručit, že v případě jakéhokoli velkého proudu migrantů bude EU schopna reagovat v souladu s článkem 80 SFEU;

16.  připomíná, že evropští a afričtí vedoucí představitelé se v roce 2007 ve společné strategii Afriky a EU zavázali, že přijmou nezbytná opatření s cílem zabezpečit, aby byl prošetřen nezákonně získaný majetek, včetně finančních prostředků, a aby byl tento majetek vrácen do zemí původu; naléhavě vyzývá členské státy, aby jednaly v souladu s Úmluvou OSN proti korupci a zabezpečily, že zmrazená aktiva budou v budoucnosti navrácena libyjskému lidu; zdůrazňuje, že na zmrazení aktiv Kaddáfího rodiny a jeho známých spojenců, kteří mají v Evropě nebo v evropských finančních institucích činných v daňových rájích, je nezbytná koordinovaná činnost v rámci EU, která zajistí, aby banky EU plnily požadavky na hloubkovou analýzu, pokud jde o veškeré případné nezákonné prostředky převedené z Libye;

17.  zdůrazňuje, že žoldnéřské činnosti představují hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a jsou zločinem proti lidskosti, a proto je třeba s nimi skoncovat; vyzývá Radu a vysokou představitelku, aby důrazně varovala vlády před vysíláním žoldnéřů, vojenského personálu nebo poskytování vojenského vybavení na podporu represí vůči libyjskému lidu Kaddáfího režimu;

18.  vítá skutečnost, že na 11. března 2011 byla svolána mimořádná Evropská rada o vývoji v Libyi a jižních sousedících zemích; vyzývá vysokou představitelku a členské státy, aby vypracovaly jasnou celkovou strategii humanitárního a politického řešení situace v Libyi;

19.  vyzývá vysokou představitelku, aby zahájila přípravy na zapojení EU do jižního sousedství a jeho podporu, se zvláštním ohledem na rozvoj právního státu, řádnou správu, ústavní a volební předpoklady stabilní, pluralistické demokracie a demokratického života v míru v této oblasti; vyzývá vysokou představitelku, aby plně využívala příslušné finanční nástroje EU pro vnější činnost;

20.  domnívá se, že revoluční změny v severní Africe a na Středním východě jasně prokázaly, že kladné působení EU v tomto regionu a její dlouhodobá důvěryhodnost budou záležet na její schopnosti provádět soudržnou společnou zahraniční politiku založenou na hodnotách a jasné podpoře nových demokratických sil; opakuje svou výzvu, aby EU zrevidovala svou politiku na podporu demokracie a lidských práv v tom smyslu, že bude ve všech dohodách se třetími zeměmi vytvořen prováděcí mechanismus pro doložku o lidských právech;

21.  opakuje svou žádost, aby byl úzce zapojen do práce pracovní skupiny, která bude koordinovat odpověď EU na krizi v Libyi a na dalších místech v regionu Středozemního moře;

22.  opět zdůrazňuje, že události v Libyi a dalších zemích v regionu zdůraznily naléhavou potřebu rozvinout ambicióznější a účinnější politiky a nástroje a posílit jejich rozpočtový základ s cílem povzbudit a podpořit politické, hospodářské a společenské reformy v zemích jižních sousedů EU; zdůrazňuje, že probíhající strategický přezkum evropské politiky sousedství musí reflektovat současný vývoj v severní Africe a musí nalézt nové a lepší způsoby, jak uspokojit potřeby a ambice těchto národů; trvá na tom, že přezkum evropské politiky sousedství musí upřednostňovat kritéria týkající se nezávislosti justice, respektování základních svobod, plurality, svobody tisku a boje proti korupci; požaduje její lepší koordinaci s ostatními politikami Unie uplatňovanými vůči zúčastněným zemím;

23.  souhlasí s názorem, že Unie pro Středomoří se bude muset přizpůsobit nové době a podmínkám a musí zohlednit a reagovat na nedávné události s cílem představit návrhy, jak nejlépe posílit demokracii a lidská práva ve svých členských státech a v regionu, který zahrnuje Libyi, a jak provést reformy s cílem posílit, ucelit a zefektivnit svou roli;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění OSN, Radě OSN pro lidská práva, Lize arabských států, Africké unii, Unii pro Středomoří, vládám sousedních zemí Libye a prozatímní Přechodné národní radě.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0246. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0020.